02009R0810 — CS — 12.04.2016 — 004.005

---

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243 15.9.2009, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 977/2011 ze dne 3. října 2011,	L 258	9	4.10.2011
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 154/2012 ze dne 15. února 2012,	L 58	3	29.2.2012
►M3	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 610/2013 ze dne 26. června 2013,	L 182	1	29.6.2013
►M4	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016,	L 77	1	23.3.2016

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 154, 6.6.2013, s.  10 (810/2009)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s.  38 (810/2009)

---

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 810/2009

ze dne 13. července 2009

o kodexu Společenství o vízech

(vízový kodex)

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

▼M3

1.  Toto nařízení stanoví postupy a podmínky udělování víz pro průjezd přes území členských států nebo předpokládané pobyty na tomto území nepřesahující 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

▼B

2.  Ustanovení tohoto nařízení se použijí na každého státního příslušníka třetí země, který musí mít při překračování vnějších hranic členského státu vízum podle nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni ( 1 ), aniž jsou dotčena

3.  Toto nařízení rovněž uvádí třetí země, po jejichž státních příslušnících se jako výjimka ze zásady volného průjezdu, kterou stanoví příloha 9 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví, vyžaduje, aby měli letištní průjezdní vízum, a stanoví postupy a podmínky udělování víz pro účely průjezdu přes mezinárodní tranzitní prostory letišť členských států.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

▼M3

▼B

HLAVA II

LETIŠTNÍ PRŮJEZDNÍ VÍZUM

Článek 3

Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou povinni mít letištní průjezdní vízum

1.  Státní příslušníci třetích zemí uvedených v příloze IV musí mít letištní průjezdní vízum pro průjezd přes tranzitní mezinárodní prostory letišť, která se nacházejí na území členských států.

2.  V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců mohou jednotlivé členské státy od státních příslušníků třetích zemí, jiných než jsou třetí země uvedené v odstavci 1, požadovat, aby měli letištní průjezdní víza, pokud projíždějí mezinárodními tranzitními prostory letišť, která se nacházejí na území těchto členských států. Členské státy taková rozhodnutí oznámí Komisi před jejich vstupem v platnost; rovněž Komisi oznámí i zrušení těchto požadavků.

3.  V rámci výboru uvedeného v čl. 52 odst. 1 se oznámení každoročně přezkoumávají za účelem převodu dotyčné třetí země do seznamu uvedeného v příloze IV.

4.  Není-li třetí země převedena do přílohy IV, může dotyčný členský stát, pokud jsou splněny podmínky v uvedené v odstavci 2, požadavek na letištní průjezdní vízum zachovat, nebo ho zrušit.

5.  Z povinnosti mít letištní průjezdní vízum podle odstavců 1 a 2 jsou osvobozeny tyto kategorie osob:

▼M2

▼B

HLAVA III

POSTUPY A PODMÍNKY UDĚLOVÁNÍ VÍZ

KAPITOLA I

Orgány oprávněné k vyřizování žádostí

Článek 4

Orgány oprávněné k vyřizování žádostí

1.  Žádosti posuzují a rozhodují o nich konzuláty.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou na vnějších hranicích členských států posuzovat žádosti a vydávat rozhodnutí orgány odpovědné za kontroly osob v souladu s články 35 a 36.

3.  Na zámořských územích členských států, která nenáleží k evropskému kontinentu, mohou žádosti posuzovat a rozhodnutí vydávat orgány určené dotyčnými členskými státy.

4.  Členský stát může požadovat, aby se posuzování žádostí a vydávání rozhodnutí účastnily jiné orgány, než jsou orgány určené v odstavcích 1 a 2.

5.  Členský stát může požadovat, aby byl konzultován nebo informován jiným členským státem v souladu s články 22 a 31.

Článek 5

Členský stát příslušný pro posouzení žádosti a vydání rozhodnutí

1.  Členským státem příslušným pro posouzení žádosti o jednotné vízum a pro vydání rozhodnutí je

2.  Členským státem příslušným pro posouzení žádosti o udělení jednotného víza za účelem průjezdu a příslušným pro vydání rozhodnutí je

3.  Členským státem příslušným pro posouzení žádosti o udělení letištního průjezdního víza a vydání rozhodnutí je

4.  Členské státy spolupracují s cílem zabránit situaci, kdy by žádost nemohla byt posouzena a nemohlo by být vydáno rozhodnutí, protože členský stát příslušný podle odstavců 1 až 3 nemá své zastoupení ani není zastoupen ve třetí zemi, v níž žadatel podává žádost v souladu s článkem 6.

Článek 6

Konzulární působnost

1.  Žádost posuzuje a rozhodnutí vydává konzulát příslušného členského státu, v jehož působnosti má žadatel povolen pobyt.

2.  Konzulát příslušného členského státu posoudí žádost podanou státním příslušníkem třetí země, který se v jeho působnosti oprávněně zdržuje, ale nemá v něm povolen pobyt, a vydá rozhodnutí, pokud žadatel podání žádosti na tomto konzulátu odůvodnil.

Článek 7

Příslušnost pro udělování víz státním příslušníkům třetích zemí, kteří se oprávněně zdržují na území členského státu

Státní příslušníci třetích zemí, kteří se oprávněně zdržují na území členského státu a od nichž se požaduje, aby měli vízum pro vstup na území jednoho nebo více členských států, požádají o vízum na konzulátu členského státu, který je příslušný podle čl. 5 odst. 1 nebo 2.

Článek 8

Ujednání o zastupování

1.  Členský stát může souhlasit se zastupováním jiného členského státu, který je příslušný podle článku 5, pro účely posuzování žádostí a udělování víz jménem tohoto členského státu. Členský stát může rovněž v omezeném rozsahu zastupovat jiný členský stát, a to výlučně pro účely přijímání žádostí a vkládání biometrických identifikátorů.

2.  Pokud konzulát zastupujícího členského státu zamýšlí vízum zamítnout, předloží žádost příslušným orgánům zastupovaného státu, aby přijaly konečné rozhodnutí o žádosti ve lhůtě stanovené v čl. 23 odst. 1, 2 nebo 3.

3.  Přijetí a předání spisů a údajů zastupovanému členskému státu se provede v souladu s příslušnými pravidly pro ochranu údajů a s bezpečnostními pravidly.

4.  Zastupující a zastupovaný členský stát uzavřou dvoustranné ujednání, které

5.  Členské státy, které nemají ve třetí zemi vlastní konzulát, budou usilovat o uzavření ujednání o zastupování s členskými státy, které konzulát v této zemi mají.

6.  Členské státy, které nemají v daném regionu či oblasti vlastní konzulát, se budou snažit o uzavření ujednání o zastupování s členskými státy, které konzulát v tomto regionu či oblasti mají, aby bylo zajištěno, že v důsledku slabé dopravní infrastruktury nebo velkých vzdáleností v konkrétním regionu či zeměpisné oblasti žadatelé nebudou muset vynaložit pro dosažení konzulátu nepřiměřené úsilí.

7.  Zastupovaný členský stát oznámí Komisi ujednání o zastupování nebo ukončení takových ujednání před jejich vstupem v platnost nebo ukončením.

8.  Konzulát zastupujícího členského státu současně informuje konzuláty ostatních členských států a delegaci Komise v dané územní působnosti o ujednání o zastupovaní či o ukončení takových ujednání před jejich vstupem v platnost nebo ukončením.

9.  Rozhodne-li se konzulát zastupujícího členského státu spolupracovat s externím poskytovatelem služeb v souladu s článkem 43 nebo s akreditovanými obchodními zprostředkovateli podle článku 45, musí taková spolupráce zahrnovat žádosti, na které se vztahují ujednání o zastupování. Ústřední orgány zastupovaného členského státu jsou o podrobnostech takové spolupráce předem informovány.

KAPITOLA II

Žádost

Článek 9

Praktické postupy pro podávání žádostí

1.  Žádost se podává nejdříve tři měsíce před zahájením plánované návštěvy. Držitelé víza pro více vstupů mohou podat žádost před skončením jeho platnosti za podmínky, že je platné po dobu nejméně šesti měsíců.

2.  Žadatel může být požádán, aby si k podání žádosti sjednal schůzku. Schůzka se zpravidla uskuteční do dvou týdnů od data, kdy o tuto schůzku bylo požádáno.

3.  V naléhavých případech, které jsou odůvodněné, může konzulát žadatelům umožnit podat žádost bez schůzky nebo se schůzka uskuteční neprodleně.

4.  Žádosti mohou být podávány na konzulátu žadatelem nebo akreditovanými obchodními zprostředkovateli podle čl. 45 odst. 1, aniž je dotčen článek 13, nebo v souladu s články 42 nebo 43.

Článek 10

Obecná pravidla pro podávání žádosti

1.  Při podávání žádosti se žadatel dostaví osobně, aniž jsou dotčena ustanovení článků 13, 42, 43 a 45.

2.  Konzuláty mohou upustit od požadavku uvedeného v odstavci 1, pokud je jim žadatel znám jako bezúhonná a spolehlivá osoba.

3.  Při podání žádosti žadatel

Článek 11

Formulář žádosti

1.  Každý žadatel předloží vyplněný a podepsaný formulář žádosti uvedený v příloze I. Osoby, jež jsou uvedeny v cestovním dokladu žadatele, předloží samostatný formulář žádosti. Nezletilé osoby předloží formulář žádosti podepsaný osobou vykonávající trvale nebo dočasně rodičovskou odpovědnost nebo poručnictví či opatrovnictví.

2.  Konzuláty zajistí, aby formuláře žádosti byly žadatelům zdarma běžně k dispozici a snadno přístupné.

3.  Formuláře žádostí musí být dostupné v těchto jazycích:

Kromě jazyka nebo jazyků uvedených v písmenu a) může být formulář k dispozici v dalším úředním jazyce orgánů Evropské unie.

4.  Není-li formulář k dispozici v úředním jazyce nebo jazycích hostitelské země, je žadatelům poskytnut zvlášť jeho překlad do tohoto jazyka nebo jazyků.

5.  Překlad formuláře žádosti do úředního jazyka nebo jazyků hostitelské země se vyhotoví v rámci místní schengenské spolupráce stanovené v článku 48.

6.  Konzulát informuje žadatele o jazyku nebo jazycích, které mohou k vyplnění formuláře žádosti použít.

Článek 12

Cestovní doklad

Žadatel předloží platný cestovní doklad splňující tato kritéria:

Článek 13

Biometrické identifikátory

1.  Členské státy získají biometrické identifikátory žadatele, které tvoří jeho fotografie a otisky jeho deseti prstů, a to v souladu se zárukami stanovenými v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy, v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte.

2.  Při podání první žádosti se požaduje, aby se žadatel dostavil osobně. Při té příležitosti se od žadatele odebírají tyto biometrické identifikátory:

3.  Pokud byly otisky prstů odebrané žadateli v souvislosti s dřívější žádostí poprvé vloženy do VIS v době kratší než 59 měsíců před datem podání nové žádosti, zkopírují se do následující žádosti.

Avšak v případě odůvodněných pochybností o totožnosti žadatele odebere konzulát otisky prstů v době uvedené v prvním pododstavci.

Dále, není-li v době podání žádosti možné okamžitě potvrdit, že otisky prstů byly odebrány v době uvedené v prvním pododstavci, může žadatel požádat, aby mu byly otisky prstů odebrány.

▼C2

4.  V souladu s čl. 9 bodem 5 nařízení o VIS je do VIS vložena fotografie připojená ke každé žádosti. Žadatel se za tímto účelem nemusí dostavit osobně.

▼B

Technické požadavky na fotografii musí být v souladu s mezinárodními normami stanovenými v 6. vydání dokumentu ICAO č. 9303 v části 1.

5.  Otisky prstů se snímají v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a s rozhodnutím Komise 2006/648/ES ze dne 22. září 2006, kterým se stanoví technické specifikace k normám pro biometrické prvky v souvislosti s rozvojem Vízového informačního systému ( 4 ).

6.  Biometrické identifikátory odeberou kvalifikovaní a řádně pověření pracovníci příslušných orgánů podle čl. 4 odst. 1, 2 a 3. Pod dohledem konzulátů může biometrické identifikátory odebrat rovněž kvalifikovaný a řádně pověřený pracovník honorárního konzula uvedeného v článku 42 nebo externího poskytovatele služeb uvedeného v článku 43. Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy umožní v případě pochybností ověření otisků prstů, které byly odebrány u externího poskytovatele služeb.

7.  Požadavek na odebrání otisků prstů se nevztahuje na tyto žadatele:

8.  V případech uvedených v odstavci 7 se do VIS vkládá údaj „nepoužije se“ v souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení o VIS.

Článek 14

Podpůrné doklady

1.  Při podání žádosti o udělení jednotného víza žadatel předloží

2.  Při podání žádosti o udělení letištního průjezdního víza žadatel předloží

3.  Příkladmý seznam podpůrných dokladů, které konzulát může požadovat od žadatele za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, je uveden v příloze II.

4.  Členské státy mohou požadovat, aby žadatelé předložili doklad o převzetí finančních nákladů souvisejících s pobytem cizince nebo ubytování v soukromí prostřednictvím formuláře příslušného členského státu. Formulář obsahuje zejména:

Kromě úředního jazyka nebo jazyků členského státu musí být formulář vypracován minimálně v jednom dalším úředním jazyce orgánů Evropské unie. Formulář poskytne osobě, která jej podepisuje, informace podle čl. 37 odst. 1 nařízení o VIS. Vzor formuláře se oznámí Komisi.

5.  V rámci místní schengenské spolupráce se posoudí, zda je třeba doplnit a sjednotit seznamy podpůrných dokladů v působnosti každého členského státu, aby byly zohledněny místní podmínky.

6.  Konzuláty mohou upustit od jednoho nebo více požadavků uvedených v odstavci 1 v případě žadatelů, kteří jsou jim známi jako bezúhonná a spolehlivá osoba, zejména při využití předchozích víz v souladu s právními předpisy, není-li pochyb o tom, že při překračování vnějších hranic členských států bude žadatel splňovat požadavky čl. 5 odst. 1 Schengenského hraničního kodexu.

Článek 15

Cestovní zdravotní pojištění

1.  Žadatelé o jednotné vízum pro jeden nebo dva vstupy prokáží, že mají dostatečné a platné cestovní pojištění pokrývající veškeré náklady, které by mohly nastat během jejich pobytu nebo pobytů na území členských států v souvislosti s repatriací ze zdravotních důvodů nebo v souvislosti s naléhavou lékařskou péčí, pohotovostní nemocniční péčí nebo úmrtím.

2.  Osoby, které podávají žádost o udělení jednotného víza pro více než dva vstupy („více vstupů“), prokáží, že mají uzavřeno dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění na dobu první předpokládané návštěvy.

Tito žadatelé musí navíc na formuláři žádosti podepsat prohlášení, že si jsou vědomi povinnosti uzavřít cestovní zdravotní pojištění pro následující pobyty.

3.  Pojištění musí být platné na území členských států a vztahovat se na celou dobu předpokládaného pobytu nebo průjezdu žadatele. Minimální pojistné krytí musí činit 30 000 EUR.

Je-li vystaveno vízum s omezenou územní platností týkající se území více než jednoho členského státu, musí být pojistné krytí platné alespoň v daných členských státech.

4.  Žadatelé v zásadě uzavírají pojištění v zemi svého pobytu. Pokud to není možné, uzavřou pojištění v jakékoli jiné zemi.

Pokud pojištění uzavře jménem žadatele jiná osoba, platí podmínky stanovené v odstavci 3.

5.  Při posuzování, je-li pojištění dostatečné, konzuláty ověří, zda by nároky vůči pojišťovně byly vymahatelné v příslušném členském státě.

6.  Požadavek uzavřít pojištění lze považovat za splněný, pokud je prokázáno, že odpovídající výše pojištění vyplývá z profesních poměrů žadatele. Tato výjimka z předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se může týkat zvláštních profesních skupin, jako jsou například námořníci, na které se již vztahuje cestovní zdravotní pojištění v důsledku výkonu jejich profesní činnosti.

7.  Požadavek na uzavření dostatečného a platného cestovního zdravotní pojištění se nevztahuje na držitele diplomatických pasů.

Článek 16

Vízový poplatek

1.  Žadatelé uhradí vízový poplatek ve výši 60 EUR.

2.  Děti ve věku od šesti let a mladší dvanácti let uhradí vízový poplatek ve výši 35 EUR.

3.  Vízový poplatek se pravidelně přezkoumává, aby odpovídal administrativním nákladům.

4.  Od vízového poplatku jsou osvobozeni žadatelé z těchto kategorií osob:

5.  Od vízového poplatku mohou být osvobozeny:

Členské státy se v rámci místní schengenské spolupráce zaměří na harmonizaci uplatňování těchto výjimek.

6.  V jednotlivých případech lze od vybírání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.

7.  Vízový poplatek se hradí v eurech, v národní měně třetí země nebo v běžně užívané měně ve třetí zemi, kde se žádost podává, a je nevratný, kromě případů uvedených v čl. 18 odst. 2 a 19 odst. 3.

Je-li vízový poplatek hrazen v jiné měně, než je euro, výše poplatku hrazená v této měně se stanoví a pravidelně přezkoumává za použití referenčního směnného kursu eura stanoveného Evropskou centrální bankou. Hrazená částka může být zaokrouhlena a konzuláty v rámci místní schengenské spolupráce zajistí, aby byly účtovány podobné poplatky.

8.  Žadatel obdrží potvrzení o zaplacení vízového poplatku.

Článek 17

Poplatek za služby

1.  Dodatečný poplatek za služby může být účtován externím poskytovatelem služeb uvedeným v článku 43. Poplatek za služby musí být přiměřený nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly při provádění jednoho nebo několika úkolů uvedených v čl. 43 odst. 6.

2.  Tento poplatek za služby musí být upřesněn v právním nástroji uvedeném v článku 43 odst. 2.

3.  Členské státy v rámci místní schengenské spolupráce zajistí, aby poplatek za služby, který je žadateli účtován, náležitým způsobem odpovídal službám nabízeným externím poskytovatelem služeb a byl přizpůsoben místním okolnostem. Členské státy navíc usilují o harmonizaci poplatku za služby.

4.  Poplatek za služby nesmí být vyšší než polovina vízového poplatku stanoveného v čl. 16 odst. 1, a to bez ohledu na možné snížení poplatku nebo výjimky z poplatku podle čl. 16. odst. 2, 4, 5 a 6.

5.  Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy musí všem žadatelům i nadále umožňovat podávání žádostí přímo na svých konzulátech.

KAPITOLA III

Posuzování žádosti a vydávání rozhodnutí

Článek 18

Ověření příslušnosti konzulátu

1.  Pokud byla podána žádost, konzulát ověří, zda je příslušný pro její posouzení a vydání rozhodnutí v souladu s články 5 a 6.

2.  Není-li konzulát příslušný, neprodleně vrátí formulář žádosti, veškeré doklady, které žadatel předložil, a vízový poplatek a uvede, který konzulát je příslušný.

Článek 19

Přípustnost

1.  Příslušný konzulát ověří, zda

2.  Shledá-li příslušný konzulát, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny, žádost je přípustná a konzulát

▼C2

Údaje do VIS vkládá pouze řádně pověřený konzulární pracovník v souladu s čl. 6 odst. 1, článkem 7 a čl. 9 body 5 a 6 nařízení o VIS.

▼B

3.  Shledá-li příslušný konzulát, že podmínky uvedené v odstavci 1 splněny nebyly, žádost je nepřípustná a konzulát neprodleně

4.  Odchylně může být žádost, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, považována za přípustnou na základě humanitárních důvodů nebo z důvodů národního zájmu.

Článek 20

Razítko označující přípustnost žádosti

1.  Je-li žádost přípustná, opatří příslušný konzulát cestovní doklad žadatele razítkem. Vzor razítka je uveden v příloze III a umístí se v souladu s touto přílohou.

2.  Diplomatické, služební/úřední a zvláštní pasy se nerazítkují.

3.  Ustanovení tohoto článku se použijí na konzuláty členských států, dokud nebude ve všech regionech plně zprovozněn vízový informační systém v souladu s článkem 48 nařízení o VIS.

Článek 21

Ověření podmínek vstupu a posouzení rizik

1.  Při posuzování žádosti o jednotné vízum se zjistí, zda žadatel splňuje podmínky pro vstup stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) Schengenského hraničního kodexu, a zejména se posoudí, zda žadatel nepředstavuje riziko nedovoleného přistěhovalectví nebo riziko pro bezpečnost členských států a zda zamýšlí opustit území členských států před uplynutím platnosti víza, o něž žádá.

2.  U každé žádosti musí být v souladu s čl. 8 odst. 2 a článkem 15 nařízení o VIS konzultován vízový informační systém. Členské státy zajistí, aby se plně využívala veškerá vyhledávací kritéria podle článku 15 nařízení o VIS s cílem zabránit případům neopodstatněného zamítnutí žádostí a nesprávné identifikace.

3.  Během kontroly, zda žadatel splňuje podmínky pro vstup, konzulát ověří

4.  Konzulát případně prošetří délku předešlých a předpokládaných pobytů s cílem ověřit, že žadatel nepřekročil maximální dobu trvání povoleného pobytu na území příslušných členských států, bez ohledu na možné pobyty povolené národním dlouhodobým vízem nebo povolením k pobytu, které vydal jiný členský stát.

5.  Prostředky k obživě během předpokládaného pobytu se posuzují v souladu s dobou trvání a účelem pobytu a porovnáním průměrných cen v dotyčném členském státu či státech, pokud jde o ubytování a stravu v rámci levného ubytování, vynásobených počtem pobytových dní na základě referenčních částek stanovených členskými státy v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. c) Schengenského hraničního kodexu. Za důkaz dostatečných prostředků k obživě lze považovat též doklad o převzetí finančních nákladů nebo o ubytování v soukromí.

6.  Při posuzování žádosti o letištní průjezdní vízum konzulát ověřuje zejména:

7.  Posouzení žádosti se zakládá zejména na pravosti a spolehlivosti předložených dokladů a pravdivosti a spolehlivosti prohlášení učiněných žadatelem.

8.  Při posuzování žádosti mohou konzuláty v odůvodněných případech předvolat žadatele k pohovoru a požadovat dodatečné doklady.

9.  Předchozí zamítnutí žádosti o udělení víza nevede automaticky k zamítnutí nové žádosti. Nová žádost se posuzuje na základě všech informací, které jsou k dispozici.

Článek 22

Předchozí konzultace ústředních orgánů jiných členských států

1.  Členský stát může požadovat, aby ústřední orgány jiných členských států konzultovaly jeho ústřední orgány při posuzování žádostí podaných státními příslušníky určitých třetích zemí nebo určitými kategoriemi těchto státních příslušníků. Tyto konzultace se netýkají žádostí o udělení letištního průjezdního víza.

2.  Ústřední orgány, které byly konzultovány, musí zaslat konečnou odpověď ve lhůtě sedmi kalendářních dnů od obdržení dotazu. Pokud odpověď v této lhůtě neposkytnou, má se za to, že proti udělení víza nemají námitky.

3.  Členské státy oznámí Komisi zavedení nebo zrušení požadavku na takovou předchozí konzultaci přede dnem použitelnosti uvedeného opatření. Tato informace se rovněž poskytne v rámci místní schengenské spolupráce v dané územní působnosti.

4.  Komise o takových oznámeních uvědomí členské státy.

5.  Ode dne nahrazení schengenské konzultační sítě podle článku 46 nařízení o VIS se předchozí konzultace provádějí v souladu s čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 23

Rozhodnutí o žádosti

1.  O žádosti musí být rozhodnuto do patnácti kalendářních dnů ode dne podání žádosti, která je přípustná podle článku 19.

2.  Tato lhůta může být v jednotlivých případech prodloužena nejvýše na dobu 30 kalendářních dnů, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení nebo v případě zastoupení, při němž jsou konzultovány orgány zastupovaného členského státu.

3.  Pokud jsou ve zvláštních případech třeba další dokumenty, může být tato lhůta výjimečně prodloužena nejvýše na 60 kalendářních dnů.

4.  Pokud nebyla žádost vzata zpět, rozhodne se o

Skutečnost, že získat otisky prstů je fyzicky nemožné ve smyslu čl. 13 odst. 7 písm. b), nesmí mít vliv na udělení či zamítnutí víza.

KAPITOLA IV

Udělení víza

Článek 24

Udělení jednotného víza

1.  Doba platnosti víza a délka povoleného pobytu vychází z posouzení provedeného v souladu s článkem 21.

Vízum může být uděleno pro jeden, dva nebo více vstupů. Doba platnosti je nejvýše pět let.

V případě průjezdu odpovídá délka povoleného pobytu době nezbytné pro účely průjezdu.

Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), doba platnosti víza zahrnuje dodatečnou „odkladnou lhůtu“ v délce 15 dnů.

Členské státy mohou rozhodnout tuto odkladnou lhůtu neudělit z důvodu veřejného pořádku nebo vzhledem k mezinárodním vztahům kteréhokoli členského státu.

2.  Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), víza pro více vstupů se udělují s dobou platnosti mezi šesti měsíci a pěti lety, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3.  Údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS jsou vloženy do vízového informačního systému, jakmile se o udělení takového víza rozhodne.

Článek 25

Udělení víza s omezenou územní platností

1.  Vízum s omezenou územní platností se uděluje výjimečně v těchto případech:

nebo

▼M3

▼B

2.  Vízum s omezenou územní platností je platné pro území členského státu, který je udělil. Ve výjimečných případech může být platné pro území více než jednoho členského státu, a to na základě souhlasu každého příslušného členského státu.

3.  Je-li žadatel držitelem cestovního dokladu, který není uznáván jedním nebo více členskými státy, nikoli však všemi členskými státy, udělí se vízum platné pro území členských států, které tento cestovní doklad uznávají. Pokud členský stát, který vízum udělil, cestovní doklad žadatele neuznává, udělené vízum platí pouze v tomto členském státě.

4.  Pokud bylo vízum s omezenou územní platností uděleno v případech uvedených v odst. 1 písm. a), ústřední orgány členského státu, který vízum uděluje, předají neprodleně příslušné informace ústředním orgánům ostatních členských států postupem podle čl. 16 odst. 3 nařízení o VIS.

5.  Údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS jsou vloženy do vízového informačního systému, jakmile se o udělení takového víza rozhodne.

Článek 26

Udělení letištního průjezdního víza

1.  Letištní průjezdní vízum platí pro průjezd přes mezinárodní tranzitní prostory letišť nacházejících se na území členských států.

2.  Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), doba platnosti víza zahrnuje dodatečnou dobu platnosti v délce 15 dnů.

Členské státy mohou rozhodnout tuto dodatečnou dobu platnosti neudělit z důvodu veřejného pořádku nebo vzhledem k mezinárodním vztahům kteréhokoli členského státu.

3.  Aniž je dotčen čl. 12 písm. a), letištní průjezdní víza pro více vstupů mohou být udělena s dobou platnosti nejvýše šest měsíců.

4.  Při rozhodování o udělení letištního průjezdního víza pro více vstupů jsou důležitá zejména tato kritéria:

5.  Pokud je žadatel povinen mít letištní průjezdní vízum podle čl. 3 odst. 2, platí letištní průjezdní vízum pouze pro průjezd mezinárodními tranzitními prostory letišť, která se nacházejí na území dotčeného členského státu nebo dotčených členských států.

6.  Údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS jsou vloženy do vízového informačního systému, jakmile se o udělení takového víza rozhodne.

Článek 27

Vyplňování vízového štítku

1.  Při vyplňování vízového štítku se vyplní povinné údaje stanovené v příloze VII a vyplní se strojově čitelné zóny, jak je uvedeno v dokumentu ICAO 9303, část 2.

2.  Členské státy mohou v oddíle „poznámky“ vízového štítku doplnit vnitrostátní údaje, které neopakují povinné údaje v příloze VII.

3.  Všechny údaje na vízovém štítku se provádějí tiskem a na vytištěném vízovém štítku nelze ručně provádět žádné změny.

4.  Vízové štítky lze vyplnit ručně pouze v případě technických problémů způsobených vyšší mocí. Na ručně vyplněném vízovém štítku nelze provádět žádné změny.

5.  Pokud byl štítek vyplněn ručně v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, vloží se tato informace do vízového informačního systému v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. k) nařízení o VIS.

Článek 28

Zneplatnění vyplněných vízových štítků

1.  Je-li na vízovém štítku zjištěna chyba před jeho připojením do cestovního dokladu, štítek se zneplatní.

2.  Je-li chyba zjištěna po připojení štítku do cestovního dokladu, štítek se zneplatní přeškrtnutím křížem nesmazatelným inkoustem a na jinou stránku se vlepí nový štítek.

3.  Je-li chyba zjištěna poté, co byly příslušné údaje vloženy do vízového informačního systému podle čl. 10 odst. 1 nařízení o VIS, chyba se opraví v souladu s čl. 24 odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 29

Připojení vízových štítků

1.  Vytištěný vízový štítek s údaji, které stanoví článek 27 a příloha VII, se připojí do cestovního dokladu v souladu s přílohou VIII.

2.  Pokud členský stát, který vízum udělil, neuznává cestovní doklad žadatele, použije se pro připojení víza samostatný formulář pro připojení víza.

3.  Pokud byl vízový štítek připojen na samostatný formulář pro připojení víza, uvede se tato informace do vízového informačního systému v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. j) nařízení o VIS.

4.  Jednotlivá víza udělená osobám, které jsou uvedeny v cestovním dokladu žadatele, se připojí do tohoto cestovního dokladu.

5.  Pokud není cestovní doklad, ve kterém jsou uvedeny tyto osoby, uznáván vydávajícím členským státem, připojí se jednotlivá víza na samostatné formuláře pro připojení víza.

Článek 30

Práva vyplývající z uděleného víza

Pouhé držení jednotného víza nebo víza s omezenou územní platností neopravňuje automaticky ke vstupu.

Článek 31

Informování ústředních orgánů jiných členských států

1.  Členský stát může požadovat, aby byly jeho ústřední orgány informovány o vízech, která udělily konzuláty jiných členských států státním příslušníkům určitých třetích zemí nebo určitým kategoriím takových státních příslušníků, s výjimkou letištních průjezdních víz.

2.  Členské státy oznámí Komisi zavedení nebo zrušení požadavku na poskytnutí takové informace přede dnem použitelnosti uvedeného opatření. Tato informace se rovněž poskytne v rámci místní schengenské spolupráce v dané územní působnosti.

3.  Komise o takových oznámeních uvědomí členské státy.

4.  Ode dne uvedeného v článku 46 nařízení o VIS se informace předávají v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedeného nařízení.

Článek 32

Zamítnutí žádosti o udělení víza

1.  Aniž je dotčen čl. 25 odst. 1, žádost o udělení víza se zamítne:

▼M3

▼B

nebo

2.  Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI.

3.  Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo na odvolání. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal konečné rozhodnutí o žádosti, a v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu. Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI.

4.  Konzulát zastupujícího členského státu informuje v případech uvedených v čl. 8 odst. 2 žadatele o rozhodnutí, které přijal zastupovaný členský stát.

5.  Informace o zamítnutých žádostech o udělení víza se zaznamenávají do vízového informačního systému v souladu s článkem 12 nařízení o VIS.

KAPITOLA V

Změny uděleného víza

Článek 33

Prodloužení

1.  Doba platnosti nebo doba trvání povoleného pobytu v rámci uděleného víza se prodlouží, pokud má příslušný orgán členského státu za to, že držitel víza poskytl důkaz o vyšší moci nebo humanitárních důvodech bránících mu opustit území členského státu před skončením doby platnosti víza nebo doby trvání pobytu povoleného vízem. Takové prodloužení se provede bezplatně.

2.  Doba platnosti nebo doba trvání povoleného pobytu ►C1  v rámci uděleného víza může být prodloužena ◄ , pokud držitel víza poskytne doklad o vážných osobních důvodech, které odůvodňují prodloužení doby platnosti nebo trvání pobytu. Za takové prodloužení víza se hradí poplatek ve výši 30 EUR.

3.  Pokud nerozhodne orgán prodlužující dobu platnosti víza jinak, zůstane územní platnost prodlouženého víza stejná jako u víza původního.

4.  Orgány příslušnými pro prodloužení doby platnosti víza jsou orgány členského státu, na jehož území se státní příslušník třetí země v době podání žádosti o prodloužení zdržuje.

5.  Členské státy oznámí Komisi orgány, které jsou příslušné pro prodlužování doby platnosti víz.

6.  Prodloužení doby platnosti víza se provádí formou vízového štítku.

7.  Údaje o prodloužení víza se zaznamenávají do vízového informačního systému v souladu s článkem 14 nařízení o VIS.

Článek 34

Prohlášení víza za neplatné a zrušení víza

1.  Vízum se prohlásí za neplatné, pokud je zřejmé, že v době udělování víza nebyly splněny podmínky udělení víza, zejména pokud existují závažné důvody se domnívat, že vízum bylo získáno podvodným způsobem. Vízum v zásadě prohlašuje za neplatné příslušný orgán členského státu, který vízum udělil. Vízum může prohlásit za neplatné příslušný orgán jiného členského státu, v takovém případě jsou o tom informovány orgány členského státu, který vízum udělil.

2.  Vízum ze zruší, pokud je zřejmé, že podmínky udělení víza již nejsou nadále plněny. Vízum v zásadě zrušuje příslušný orgán členského státu, který vízum udělil. Vízum může zrušit příslušný orgán jiného členského státu, v takovém případě jsou o tom informovány orgány členského státu, který vízum udělil.

3.  Vízum může být zrušeno na žádost držitele víza. O takovém zrušení jsou informovány příslušné orgány členského státu, který vízum udělil.

4.  Nepředloží-li držitel víza na hranicích jeden nebo více podpůrných dokladů uvedených v čl. 14 odst. 3, nevede to automaticky k rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či k jeho zrušení.

5.  Je-li vízum prohlášeno za neplatné či zrušeno, je na něj umístěno razítko „NEPLATNÉ“ či „ZRUŠENO“ a zneplatní se opticky proměnlivý prvek vízového štítku, bezpečnostní prvek „sklopný efekt“ a rovněž výraz „vízum“ tím, že se přeškrtne.

6.  Rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či o jeho zrušení a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI.

7.  Držitel víza, jehož vízum bylo prohlášeno za neplatné či zrušeno, se může odvolat, pokud vízum nebylo zrušeno na jeho žádost podle odstavce 3. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či o zrušení víza, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu. Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI.

8.  Informace o prohlášení víza za neplatné nebo o zrušení víza se zaznamenává do vízového informačního systému v souladu s článkem 13 nařízení o VIS.

KAPITOLA VI

Víza udělená na vnějších hranicích

Článek 35

Víza, o jejichž udělení je zažádáno na vnějších hranicích

1.  Ve výjimečných případech lze víza udělit na hraničních přechodech na vnějších hranicích, pokud jsou splněny tyto podmínky:

2.  Je-li žádost o udělení víza podána na vnějších hranicích, lze upustit od požadavku, aby měl žadatel uzavřené cestovní zdravotní pojištění, pokud nelze takové cestovní zdravotní pojištění sjednat na hraničním přechodu, nebo z humanitárních důvodů.

3.  Vízum udělené na vnější hranici je jednotné vízum, které opravňuje držitele k pobytu na maximální dobu 15 dnů v závislosti na účelu a podmínkách předpokládaného pobytu. V případě průjezdu odpovídá délka povoleného pobytu době nezbytné pro účely průjezdu.

4.  Nejsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) Schengenského hraničního kodexu, mohou orgány příslušné pro udělování víz na hranicích udělit vízum s omezenou územní platností v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pouze pro území členského státu, který vízum uděluje.

5.  Státnímu příslušníku třetí země spadajícímu do kategorie osob, u kterých se vyžaduje předchozí konzultace podle článku 22, v zásadě nelze udělit vízum na vnějších hranicích.

Těmto osobám však lze ve výjimečných případech udělit na vnějších hranicích vízum s omezenou územní platností v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. a), a to pro území členského státu, který vízum uděluje.

6.  Kromě důvodů pro zamítnutí víza podle čl. 32 odst. 1 se vízum na hraničním přechodu zamítne, nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku.

7.  Použijí se ustanovení o odůvodňování a oznamování rozhodnutí o zamítnutí a ustanovení týkající se práva na odvolání podle článku 32 odst. 3 a přílohy VI.

Článek 36

Víza udělovaná projíždějícím námořníkům na vnějších hranicích

1.  Námořníkovi, který musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, může být na hranicích uděleno vízum pro účel průjezdu, pokud

2.  Než příslušné vnitrostátní orgány udělí na hranicích vízum projíždějícímu námořníkovi, musí dodržet pravidla stanovená v části 1 přílohy IX a zajistit, aby došlo k výměně potřebných údajů týkajících se tohoto námořníka prostřednictvím náležitě vyplněného formuláře pro projíždějící námořníky, jak stanoví část 2 přílohy IX.

3.  Tento článek se použije, aniž je dotčen čl. 35 odst. 3, 4 a 5.

HLAVA IV

SPRÁVA A ORGANIZACE

Článek 37

Organizace vízových oddělení

1.  Členské státy odpovídají za organizaci vízových oddělení svých konzulátů.

Aby se zabránilo snížení stupně pozornosti a aby byli pracovníci chráněni před tlakem na místní úrovni, vytvoří se tam, kde je to vhodné, systémy rotace pracovníků, kteří jsou v přímém styku s žadateli o vízum. Zvláštní pozornost se věnuje jasným strukturám práce a jednoznačnému přidělování/rozdělování povinností při přijímání konečných rozhodnutí o žádostech. Přístup do VIS a SIS a k dalším důvěrným informacím je vyhrazen omezenému počtu řádně oprávněných pracovníků. Aby nedocházelo k neoprávněnému přístupu do těchto databází, přijmou se vhodná opatření.

2.  Uchovávání a používání vízových štítků podléhá vhodným bezpečnostním opatřením, aby se zabránilo podvodům nebo ztrátám. Každý konzulát si vede záznamy o zásobách vízových štítků a vede záznamy o tom, jak jsou jednotlivé vízové štítky použity.

3.  Konzuláty členských států archivují žádosti. Každý jednotlivý spis obsahuje formulář žádosti, kopie příslušných podpůrných dokladů, záznam o provedených ověřeních a referenční číslo uděleného víza tak, aby mohli konzulární pracovníci případně nově posoudit okolnosti, za kterých bylo rozhodnuto o žádosti.

Jednotlivé spisy žádostí se uchovávají nejméně dva roky ode dne rozhodnutí o žádosti uvedeného v čl. 23 odst. 1.

Článek 38

Zdroje pro posuzování žádostí a kontrola konzulátů

1.  Členské státy pověří dostatečný počet příslušných pracovníků výkonem úkolů souvisejících s posuzováním žádostí takovým způsobem, že bude zajištěna přiměřená a jednotná kvalita služeb veřejnosti.

2.  Prostory musí splňovat příslušné funkční požadavky a umožňovat příslušná bezpečnostní opatření.

3.  Ústřední orgány členských států poskytnou jak vyslaným, tak v místě zaměstnaným pracovníkům vhodnou odbornou přípravu a odpovídají za poskytnutí úplných, přesných a aktualizovaných informací o příslušných ustanoveních práva Společenství a vnitrostátních právních předpisů.

4.  Ústřední orgány členských států zajistí častou a dostatečnou kontrolu postupu posuzování žádostí a v případě zjištění odchylek od ustanovení tohoto nařízení přijmou nápravná opatření.

Článek 39

Chování příslušných pracovníků

1.  Konzuláty členských států zajistí, aby se se žadateli jednalo zdvořile.

2.  Konzulární pracovníci při výkonu svých povinností plně respektují lidskou důstojnost. Jakákoli přijatá opatření musí být přiměřená cílům, které tato opatření sledují.

3.  Při plnění svých úkolů nesmějí konzulární pracovníci diskriminovat žádné osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Článek 40

Formy spolupráce

1.  Organizace postupů spojených se žádostmi je v pravomoci každého členského státu. Žádosti se v zásadě podávají na konzulátu členského státu.

2.  Členské státy

3.  Za výjimečných okolností nebo z důvodů souvisejících s místní situací, kdy například

a pokud se prokáže, že formy spolupráce uvedené v odst. 2 písm. b) nejsou pro dané členské státy vhodné, může členský stát v krajním případě v souladu s článkem 43 spolupracovat s externím poskytovatelem služeb.

4.  Aniž je dotčeno právo pozvat žadatele k osobnímu pohovoru, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 8, nesmí vést volba formy organizace k tomu, aby byl žadatel povinen se osobně dostavit kvůli podání žádosti na více než jedno místo.

5.  Členské státy informují Komisi o tom, jak hodlají v jednotlivých místech, kde se nacházejí konzuláty, organizovat postupy spojené se žádostmi.

Článek 41

Spolupráce mezi členskými státy

1.  V případě, že se zvolí „společná umístění“, zaměstnanci konzulátů jednoho nebo více členských států provádějí postupy spojené s žádostmi (včetně odebírání biometrických identifikátorů), které jim byly na konzulátu jiného členského státu předloženy, a používají zařízení tohoto členského státu. Dotyčné členské státy se dohodnou jak na trvání společného umístění, tak na podmínkách ukončení činnosti společného umístění, jakož i na podílu z vízových poplatků, který obdrží členský stát, jehož konzulát je využíván.

2.  V případě zřízení „společných středisek pro podávání žádostí“ jsou zaměstnanci konzulátů dvou nebo více členských států společně umístěni v jedné budově za účelem podávání žádostí ze strany žadatelů (včetně biometrických identifikátorů). Žadatelé jsou odkázáni na členský stát příslušný k posouzení žádosti a vydání rozhodnutí. Členské státy se dohodnou na trvání této spolupráce a podmínkách jejího ukončení a také na sdílení nákladů mezi zúčastněnými členskými státy. Jeden členský stát musí odpovídat za smlouvy týkající se logistických a diplomatických vztahů s hostitelskou zemí.

3.  V případě ukončení spolupráce s jinými členskými státy zajistí členské státy kontinuitu všech služeb.

Článek 42

Pomoc honorárních konzulů

1.  Také honorární konzulové mohou být pověřeni k provedení některých nebo všech úkolů uvedených v čl. 43 odst. 6. V zájmu zajištění bezpečnosti a ochrany údajů musí být přijata přiměřená opatření.

2.  Jestliže honorární konzul není státním zaměstnancem daného členského státu, plní tyto úkoly v souladu s požadavky uvedenými v příloze X, s výjimkou ustanovení v bodě D písm. c) uvedené přílohy.

3.  Jestliže je honorární konzul státním zaměstnancem členského státu, pak dotyčný členský stát zajistí, aby se uplatňovaly požadavky srovnatelné s požadavky, které by se uplatňovaly, kdyby tyto úkoly plnil jeho konzulát.

Článek 43

Spolupráce s externími poskytovateli služeb

1.  Každý členský stát se vynasnaží o spolupráci s externím poskytovatelem služeb společně s jedním nebo více členskými státy, aniž by byla dotčena pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže.

2.  Spolupráce s externím poskytovatelem služeb se zakládá na právním nástroji, který musí být v souladu s požadavky uvedenými v příloze X.

3.  Členské státy si v rámci místní schengenské spolupráce vyměňují informace o výběru externích poskytovatelů služeb a o stanovení podmínek týkajících se příslušných právních nástrojů.

4.  Posouzení žádostí, případné osobní pohovory, rozhodování o žádostech a vytištění a připojení vízových štítků provádí pouze konzulát.

5.  Externí poskytovatelé služeb nemají za žádných okolností přístup do VIS. Přístup do VIS je vyhrazen výlučně řádně pověřeným pracovníkům konzulátů.

6.  Externí poskytovatel služeb může být pověřen plněním jednoho nebo několika z těchto úkolů:

7.  Při výběru externího poskytovatele služeb prověří dotčený členský stát nebo dotčené členské státy solventnost a důvěryhodnost společnosti (včetně potřebných povolení, zápisu v obchodním rejstříku, stanov společnosti, bankovních smluv) a zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů.

8.  Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy zajistí, aby vybraní externí poskytovatelé služeb splňovali podmínky, které jsou jim uloženy v právním nástroji uvedeném v odstavci 2.

9.  Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy při zpracování údajů i nadále odpovídají za dodržování pravidel pro ochranu údajů a podléhají dohledu v souladu s článkem 28 směrnice 95/46/ES.

Spolupráce s externím poskytovatelem služeb neomezuje ani nevylučuje odpovědnost vyplývající z vnitrostátních právních předpisů dotčeného členského státu nebo dotčených členských států za porušení závazků, pokud jde o osobní údaje žadatelů a provádění jednoho či několika úkolů uvedených v odstavci 6. Tímto ustanovením nejsou dotčena opatření, která mohou být přijata přímo proti externímu poskytovateli služeb podle vnitrostátního práva dotčené třetí země.

10.  Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy vyškolí externího poskytovatele služeb na úroveň odpovídající znalostem nezbytným k poskytování odpovídajících služeb a dostatečných informací žadatelům.

11.  Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy pečlivě kontrolují uplatňování právního nástroje uvedeného v odstavci 2, včetně

Za tímto účelem konzulát dotčeného členského státu nebo konzuláty dotčených členských států pravidelně provádí kontroly na místě v prostorách externího poskytovatele služeb.

12.  V případě ukončení spolupráce s externím poskytovatelem služeb zajistí členské státy nepřetržitost všech služeb.

13.  Členské státy poskytnou Komisi jedno vyhotovení právního nástroje uvedeného v odstavci 2.

Článek 44

Šifrování a bezpečné předávání údajů

1.  V případě ujednání o zastupování mezi členskými státy a spolupráce členských států s externím poskytovatelem služeb a pomoci honorárních konzulů zajistí zastoupený členský stát či zastoupené členské státy nebo dotčený členský stát či dotčené členské státy, aby byly údaje plně šifrovány, ať již jsou předávány elektronicky nebo fyzicky na elektronickém zařízení k ukládání dat, orgány zastupujícího členského státu orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států nebo externím poskytovatelem služeb či honorárním konzulem orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států.

2.  Ve třetích zemích, kde je šifrování údajů, jež mají být elektronicky předávány orgány zastupujícího členského státu orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států nebo externím poskytovatelem služeb či honorárním konzulem orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států, zakázáno, nepovolí zastoupený členský stát či zastoupené členské státy nebo dotčený členský stát či dotčené členské státy zastupujícímu členskému státu nebo externímu poskytovateli služeb nebo honorárnímu konzulovi elektronické předávání údajů.

V takovém případě zastoupený členský stát či zastoupené členské státy nebo dotčený členský stát či dotčené členské státy zajistí, aby orgány zastupujícího členského státu předávaly elektronické údaje orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států fyzicky v plně šifrované podobě na elektronickém zařízení k ukládání dat, nebo aby je takto předali externí poskytovatel služeb či honorární konzul orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států prostřednictvím konzulárního úředníka některého členského státu, nebo v případech, kdy by toto předání vyžadovalo přijetí nepřiměřených nebo neopodstatněných opatření, jiným bezpečným a zabezpečeným způsobem, například s využitím zavedených operátorů majících zkušenosti s přepravou citlivých dokumentů a údajů v příslušné třetí zemi.

3.  Ve všech případech musí být úroveň bezpečnosti předávání přizpůsobena důvěrné povaze údajů.

4.  Členské státy nebo Společenství usilují o dosažení dohody s příslušnými třetími zeměmi s cílem zrušit zákaz šifrování údajů, které mají být orgány zastupujícího členského státu elektronicky předávány orgánům zastoupeného členského státu či zastoupených členských států, nebo externím poskytovatelem služeb či honorárním konzulem orgánům dotčeného členského státu či dotčených členských států.

Článek 45

Spolupráce členských států s obchodními zprostředkovateli

1.  Členské státy mohou spolupracovat s obchodními zprostředkovateli, pokud jde o podávání žádostí, s výjimkou odebírání biometrických identifikátorů.

2.  Tato spolupráce je založena na udělení akreditace příslušnými orgány členských států. Akreditace vychází zejména z ověření těchto aspektů:

3.  Akreditovaní obchodní zprostředkovatelé podléhají pravidelnému monitorování prostřednictvím namátkových kontrol zahrnujících osobní nebo telefonické pohovory se žadateli, ověřování zájezdů a ubytování, ověřování, že předložené cestovní zdravotní pojištění je dostatečné a že se vztahuje na jednotlivé cestující, a pokud je to považováno za nezbytné, ověřování dokladů týkajících se skupinového návratu.

4.  V rámci místní schengenské spolupráce se vyměňují informace o působení akreditovaných obchodních zprostředkovatelů, pokud jde o zjištěné nesrovnalosti a zamítnutí žádostí podaných obchodními zprostředkovateli, o zjištěných formách podvodů týkajících se cestovních dokladů a o neuskutečnění plánovaných cest.

5.  V rámci místní schengenské spolupráce se vyměňují seznamy obchodních zprostředkovatelů, kterým každý konzulát udělil akreditaci a kterým byla akreditace odebrána, spolu s důvody každého takového odebrání.

Každý konzulát zajistí, aby byla veřejnost informována o seznamu akreditovaných obchodních zprostředkovatelů, se kterými konzulát spolupracuje.

Článek 46

Sestavování statistik

Členské státy sestavují roční statistiky víz v souladu s tabulkou uvedenou v příloze XII. Tyto statistiky se předkládají do 1. března každého roku za předcházející kalendářní rok.

Článek 47

Informování veřejnosti

1.  Ústřední orgány členských států a konzuláty poskytují široké veřejnosti veškeré příslušné informace týkající se žádosti, zejména informace

2.  Zastupující a zastoupený členský stát informují širokou veřejnost o ujednáních o zastupování podle článku 8 před vstupem těchto ujednání v platnost.

HLAVA V

MÍSTNÍ SCHENGENSKÁ SPOLUPRÁCE

Článek 48

Místní schengenská spolupráce konzulátů členských států

1.  Konzuláty členských států a Komise spolupracují v rámci dané územní působnosti za účelem zajištění harmonizovaného uplatňování společné vízové politiky, přičemž berou případně v úvahu místní okolnosti a posuzují potřebu vypracovat zejména

Pokud posouzení v rámci místní schengenské spolupráce potvrdí, že u jednoho nebo více z výše uvedených písmen a) až c) bude zapotřebí místního harmonizovaného přístupu, přijmou se opatření týkající se takového přístupu postupem podle čl. 52 odst. 2.

2.  V rámci místní schengenské spolupráce se vypracuje společný informační list k jednotným vízům, vízům s omezenou územní platností a letištním průjezdním vízům, obsahující zejména informace o právech vyplývajících z těchto víz a o podmínkách vztahujících se k žádostem o udělení víza, včetně případného seznamu podpůrných dokladů podle odst. 1 písm. a).

3.  V rámci místní schengenské spolupráce dochází k výměně těchto údajů:

4.  Pravidelně se pořádají schůzky mezi členskými státy a Komisí v rámci místní schengenské spolupráce o konkrétních otázkách týkajících se uplatňování společné vízové politiky. Tyto schůzky v rámci dané územní působnosti svolává Komise, pokud není na její žádost dohodnuto jinak.

V rámci místní schengenské spolupráce mohou být organizovány tematické schůzky a zřizovány pracovní skupiny zabývající se konkrétními otázkami.

5.  Ze schůzek konaných v rámci místní schengenské spolupráce se systematicky vypracovávají shrnující zprávy, které se rozesílají na místní úrovni. Komise může vypracováním zpráv pověřit některý členský stát. Konzuláty každého členského státu předají tyto zprávy svým ústředním orgánům.

Na základě těchto zpráv vypracuje Komise podle konzulární působnosti jednotlivých členských států výroční zprávu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Zástupci konzulátů členských států, které neuplatňují acquis Společenství týkající se víz, nebo zástupci konzulátů třetích zemí mohou být ad hoc přizváni k účasti na schůzkách, aby mohlo dojít k výměně informací o otázkách týkajících se víz.

HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Ustanovení o olympijských a paralympijských hrách

Členské státy, které hostí olympijské a paralympijské hry, uplatňují zvláštní postupy a podmínky usnadňující udělování víz uvedené v příloze XI.

Článek 50

Změny příloh

Opatření, jež mají za účel změnu jiných než podstatných prvků tohoto nařízení a jež se týkají změn příloh I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII a XII, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 52 odst. 3.

Článek 51

Pokyny k praktickému uplatňování vízového kodexu

Pokyny pro praktické uplatňování tohoto nařízení se vypracují postupem podle čl. 52 odst. 2.

Článek 52

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor (Výbor pro víza).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí a za předpokladu, že prováděcí opatření přijatá tímto postupem nezmění podstatná ustanovení tohoto nařízení.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 53

Oznamování

1.  Členské státy oznámí Komisi

2.  Komise poskytne informace oznámené podle odstavce 1 členským státům a veřejnosti prostřednictvím pravidelně aktualizované publikace v elektronické podobě.

Článek 54

Změny nařízení (ES) č. 767/2008

Nařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:

„Pokud je žádost přípustná podle článku 19 nařízení (ES) č. 810/2009,“.

„Údaje, které mají být uvedeny v žádosti“;

▼C2

„Pokud vízový orgán zastupující jiný členský stát přeruší posuzování žádosti, doplní do souboru žádosti tyto údaje:“.

„2.  Spis žádosti také obsahuje rovněž údaj o důvodu (důvodech) pro zamítnutí víza, přičemž se může jednat o jeden nebo více následujících důvodů:

„Článek 13

Údaje, které se doplňují v případě, že je vízum prohlášeno za neplatné nebo zrušeno

1.  Pokud bylo přijato rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné nebo o jeho zrušení, doplní vízový orgán, který takto rozhodl, do spisu žádosti tyto údaje:

2.  Soubor žádosti také obsahuje údaj o důvodu nebo důvodech pro prohlášení víza za neplatné nebo jeho zrušení, kterými jsou

„1.  Pokud bylo přijato rozhodnutí o prodloužení doby platnosti uděleného víza nebo doby trvání pobytu, na nějž je vízum uděleno, doplní vízový orgán, který platnost víza prodloužil, do souboru žádosti tyto údaje:“,

▼M4 —————

▼B

Článek 56

Zrušující ustanovení

1.  Články 9 až 17 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 se zrušují.

2.  Zrušují se:

3.  Odkazy na zrušené právní předpisy se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XIII.

Článek 57

Monitorování a hodnocení

1.  Dva roky poté, co budou použitelná všechna ustanovení tohoto nařízení, vypracuje Komise hodnocení jeho uplatňování. Toto celkové hodnocení bude zahrnovat posouzení výsledků, kterých bylo dosaženo ve vztahu k cílům, a posouzení uplatňování ustanovení tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny zprávy uvedené v odstavci 3.

2.  Komise předá hodnocení uvedené v odstavci 1 Evropskému parlamentu a Radě. Na základě hodnocení Komise v případě potřeby předloží odpovídající návrhy na změnu tohoto nařízení.

3.  Komise předloží tři roky po zahájení provozu VIS a dále každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování článků 13, 17, 40 až 44 tohoto nařízení, která bude zahrnovat informace o odebírání a využití biometrických identifikátorů, vhodnosti zvoleného standardu ICAO, souladu s pravidly na ochranu údajů, zkušenostech s externími poskytovateli služeb se zvláštním zaměřením na odebírání biometrických údajů, uplatňování pravidla 59 měsíců pro odebrání otisků prstů a organizaci postupů spojených se žádostmi. Součástí této zprávy budou na základě čl. 17 bodů 12, 13 a 14 a čl. 50 odst. 4 nařízení o VIS rovněž případy, kdy otisky prstů nemohly být prakticky poskytnuty nebo kdy jejich poskytnutí nebylo z právních důvodů požadováno, v porovnání s počtem případů, kdy otisky prstů odebrány byly. Zpráva bude obsahovat informace o případech, kdy byla osobám, které z praktických důvodů nemohly poskytnout otisky prstů, zamítnuta žádost o udělení víza. V případě nutnosti budou ke zprávě přiloženy vhodné návrhy na změnu tohoto nařízení.

4.  První ze zpráv uvedených v odstavci 3 se bude týkat rovněž otázky dostatečné spolehlivosti pro účely identifikace a ověřování otisků prstů dětí mladších 12 let, zejména toho, jak se otisky prstů s věkem mění, a bude založena na výsledcích studie provedené na Komisí.

Článek 58

Vstup v platnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Použije se ode dne 5. dubna 2010.

3.  Článek 52 a čl. 53 odst. 1 písm. a) až h) a odst. 2 se použijí ode dne 5. října 2009.

4.  Pokud jde o Schengenskou konzultační síť (technické specifikace), čl. 56 odst. 2 písm. d) se použije ode dne uvedeného v článku 46 nařízení o VIS.

5.  Ustanovení čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 34 odst. 6 a 7 a čl. 35 odst. 7 se použijí ode dne 5. dubna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

---

PŘÍLOHA I

---

PŘÍLOHA II

Příkladmý seznam podpůrných dokladů

Mezi podpůrné doklady uvedené v článku 14, které musí žadatelé o vízum předložit, patří:

---

PŘÍLOHA III

JEDNOTNÝ VZOR A POUŽÍVÁNÍ RAZÍTKA OZNAČUJÍCÍHO PŘÍPUSTNOST ŽÁDOSTI

Razítko se umístí na první volnou stránku cestovního dokladu, která neobsahuje žádné záznamy ani otisky razítek.

---

PŘÍLOHA IV

Společný seznam třetích zemí uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 539/2001, jejichž státní příslušníci mají povinnost mít při průjezdu přes mezinárodní tranzitní prostory letišť na území členských států letištní průjezdní vízum

---

PŘÍLOHA V

SEZNAM POVOLENÍ K POBYTU, JEJICHŽ DRŽITELÉ JSOU OPRÁVNĚNI K PRŮJEZDU PŘES LETIŠTĚ ČLENSKÝCH STÁTŮ, ANIŽ BY MUSELI MÍT LETIŠTNÍ PRŮJEZDNÍ VÍZUM

---

PŘÍLOHA VI

►(1) M3  

---

PŘÍLOHA VII

VYPLŇOVÁNÍ VÍZOVÉHO ŠTÍTKU

1.   Oddíl pro povinné údaje

1.1   Pole „PLATÍ PRO“:

V tomto poli se uvádí území, kam je držitel víza oprávněn cestovat.

Toto pole lze vyplnit pouze jedním z těchto způsobů:

BE

BELGIE

CZ	ČESKÁ REPUBLIKA

DK

DÁNSKO

DE

NĚMECKO

EE

ESTONSKO

GR

ŘECKO

ES

ŠPANĚLSKO

FR

FRANCIE

IT

ITÁLIE

LV

LOTYŠSKO

LT

LITVA

LU	LUCEMBURSKO

HU

MAĎARSKO

MT

MALTA

NL	NIZOZEMSKO

AT

RAKOUSKO

PL

POLSKO

PT	PORTUGALSKO

SI

SLOVINSKO

SK

SLOVENSKO

FI

FINSKO

SE

ŠVÉDSKO

IS

ISLAND

NO

NORSKO

CH

ŠVÝCARSKO

1.2	Pokud se štítek použije pro udělení jednotného víza, vyplní se toto pole slovy „schengenské státy“ v jazyce členského státu udělujícího vízum.

1.3	Pokud se štítek použije pro udělení víza s omezenou územní platností podle čl. 25 odst. 1 tohoto nařízení, je v tomto poli uveden název členského státu (členských států), na něž je pobyt držitele víza omezen, a to v jazyce členského státu, který vízum udělil.

1.4

Pokud se štítek použije pro udělení víza s omezenou územní platností podle čl. 25 odst. 3 tohoto nařízení, mohou být pro zápis kódů použity tyto možnosti: a) do pole se zapíší kódy dotčených členských států; b) do pole se zapíší slova „schengenské státy“, po nichž následuje v závorce znak minus a kódy členských států, pro jejichž území není vízum platné; c) v případě, že pole „platí pro“ není dostatečně velké pro zapsání všech kódů členských států (ne)uznávajících příslušný cestovní doklad, zmenší se velikost písma.

2.   Pole „OD ... DO“:

V tomto poli je uvedeno období, během kterého může držitel víza uskutečnit povolený pobyt.

Den, od kterého smí držitel víza vstoupit na území, pro něž je vízum platné, je zapsán za slovem „OD“, a to takto:

Například: 05-12-07 = 5. prosinec 2007.

Poslední den období, během kterého může držitel víza uskutečnit povolený pobyt, je zapsán za slovem „DO“ a je zapsán stejným způsobem jako první datum uvedené výše. Držitel víza musí území, pro které vízum platí, opustit do půlnoci uvedeného dne.

3.   Pole „POČET VSTUPŮ“:

V tomto poli je uveden počet povolených vstupů držitele víza na území, pro které vízum platí; jinými slovy to znamená počet období pobytu, mezi která lze rozdělit celkové povolené dny pobytu, viz bod 4.

Počet vstupů může být jeden, dva nebo více. Toto číslo se zapisuje doprava do předtištěné části a použijí se číslice „01“ nebo „02“ nebo zkratka „MULT“, opravňuje-li vízum k více než dvěma vstupům.

Uděluje-li se letištní průjezdní vízum pro více vstupů podle čl. 26 odst. 3 tohoto nařízení, vypočítává se platnost víza následujícím způsobem: první den odjezdu plus 6 měsíců.

Vízum pozbývá platnosti, jakmile se celkový počet vycestování držitele rovná počtu povolených vstupů, a to i v případě, že držitel víza nevyužil maximálně povolený počet dnů pobytu.

4.   POLE „DÉLKA POBYTU ... DNŮ“:

V tomto poli je uveden počet dnů, během nichž může držitel víza pobývat na území, pro které vízum platí. Tento pobyt lze uskutečnit vcelku nebo jej lze rozdělit podle počtu povolených dnů na několik úseků v období uvedeném v bodu 2 při zachování povoleného počtu vstupů podle bodu 3.

Počet povolených dnů pobytu se zapisuje mezi slova „DÉLKA POBYTU“ a slovo „DNŮ“ dvěma číslicemi, z nichž první je nula v případě, že počet dnů je menší než 10.

Nejvyšší počet dnů, který může být v tomto poli zapsán, je 90 dnů.

▼M3

Pokud je doba platnosti víza delší než šest měsíců, činí doba pobytů 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.

▼B

5.   Pole „UDĚLENO V ... DNE...“

Toto pole uvádí název příslušného místa, kde se nachází vydávající orgán. Za slovo „DNE“ se zapíše datum udělení víza.

Datum udělení víza se zapisuje stejným způsobem jako datum uvedené v bodu 2.

6.   Pole „ČÍSLO CESTOVNÍHO PASU“:

V tomto poli je uvedeno číslo cestovního dokladu, k němuž je připojen vízový štítek.

V případě, že je osoba, jíž je vízum uděleno, zapsána v cestovním pasu manžela nebo manželky, rodiče nebo poručníka či opatrovníka, uvede se číslo cestovního pasu dané osoby.

Pokud není cestovní doklad žadatele uznáván vydávajícím členským státem, použije se k připojení vízového štítku jednotný vzor samostatného formuláře pro připojení víza.

Při připojování vízového štítku na samostatný formulář pro připojení víza je číslem, které se vpisuje do tohoto pole namísto čísla cestovního pasu, číslo vytištěné na formuláři skládající se ze šesti číslic.

7.   Pole „DRUH VÍZA“:

Pro usnadnění práce kontrolních orgánů je v tomto poli pomocí písmen A, C a D upřesněn druh víza:

A

:

letištní průjezdní vízum (vymezené v čl. 2 odst. 5 tohoto nařízení)

C

:

vízum (vymezené v čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení)

D

:

dlouhodobé vízum

8.   Pole „PŘÍJMENÍ A JMÉNO“:

První slovo v poli „příjmení“, za nímž následuje první slovo v poli „jméno“ uvedené v cestovním dokladu držitele víza, se zapíší v tomto pořadí. Vydávající orgán ověří, zda příjmení a jméno, které je uvedeno v cestovním dokladu a které je nutno zapsat do tohoto pole a do strojově čitelné zóny, souhlasí s příjmením a jménem uvedeným v žádosti o udělení víza. Jestliže je počet písmen v příjmení nebo jménu vyšší než počet příslušných políček, nahradí se písmena, pro něž nejsou políčka, tečkou (.).

9.

a) Povinné údaje, které musí být doplněny v oddíle „POZNÁMKY“ — v případě víza uděleného podle článku 8 jménem jiného členského státu se doplní tato poznámka: „R/[kód zastupovaného členského státu]“, — v případě víza uděleného za účelem průjezdu je třeba doplnit tuto poznámku: „PRŮJEZD“, ▼M1 — pokud jsou všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení o VIS zaregistrovány ve Vízovém informačním systému, doplní se tato poznámka: „VIS“, — pokud jsou ve Vízovém informačním systému zaregistrovány pouze údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o VIS, ale údaje uvedené v písm. c) téhož odstavce nebyly získány, protože odběr otisků prstů nebyl v daném regionu povinný, doplní se tato poznámka: „VIS 0“. ▼B b) Oddíl „POZNÁMKY“ pro vnitrostátní údaje Tento oddíl také obsahuje poznámky v jazyce členského státu udělujícího vízum, týkající se vnitrostátních předpisů. V těchto poznámkách se však nesmějí opakovat povinné údaje uvedené v bodě 1. c) Místo pro fotografii Barevnou fotografii držitele víza je nutno vložit do prostoru vyhrazeného k tomuto účelu. Při začleňování fotografie do vízového štítku musí být dodržena tato pravidla. Velikost hlavy od brady po temeno musí činit 70 % až 80 % vertikálního rozměru fotografie. Minimální požadavky na rozlišení jsou: — pro skenování 300 pixelů na palec (ppi), bez komprese, — pro barevný tisk fotografie 720 obrazových bodů na palec (dpi).

10.

Strojově čitelná zóna Tento oddíl sestává ze dvou řádků po 36 znacích (OCR B-10 cpi). 1. řádek: 36 znaků (povinné) Umístění Počet znaků Obsah pole Specifikace 1–2 2 Druh dokladu 1. znak: V 2. znak: kód udávající typ víza (A, C nebo D) 3–5 3 Vydávající stát Písmenný 3znakový kód ICAO: BEL, CHE, CZE, DNK, D<<, EST, GRC, ESP, FRA, ITA, LVA, LTU, LUX, HUN, MLT, NLD, AUT, POL, PRT, SVN, SVK, FIN, SWE, ISL, NOR. 6–36 31 Příjmení a jméno Příjmení je třeba oddělit od křestních jmen 2 symboly (<<); jednotlivé složky jména by měly být odděleny jedním symbolem (<); nevyužité místo by mělo být vyplněno symbolem <. 2. řádek: 36 znaků (povinné) Umístění Počet znaků Obsah pole Specifikace 1 9 Číslo víza Jedná se o číslo vytištěné v pravém horním rohu štítku. 10 1 Kontrolní znak Tento znak je výsledkem složitého propočtu, vychází z předchozí oblasti podle algoritmu stanoveného ICAO. 11 3 Státní příslušnost žadatele Písmenné kódování podle 3znakových kódů ICAO. 14 6 Datum narození Podle schématu rrmmdd, kdy: rr = rok (povinný údaj) mm = měsíc, pokud je znám, jinak << dd = den, pokud je znám, jinak << 20 1 Kontrolní znak Tento znak je výsledkem složitého propočtu, vychází z předchozí oblasti podle algoritmu stanoveného ICAO. 21 1 Pohlaví F = ženské, M = mužské, < = nespecifikováno. 22 6 Datum skončení platnosti víza Podle schématu rrmmdd bez zástupných znaků. 28 1 Kontrolní znak Tento znak je výsledkem složitého propočtu, vychází z předchozí oblasti podle algoritmu stanoveného ICAO. 29 1 Územní platnost a)  V případě víz s omezenou územní platností vložte písmeno T. b)  V případě jednotných víz vložte zástupný znak <. 30 1 Počet vstupů 1, 2 nebo M 31 2 Délka pobytu a)  Krátkodobý pobyt: počet dní by se měl zanést do vizuálně čitelné zóny. b)  Dlouhodobý pobyt: << 33 4 Začátek platnosti Struktura je mmdd bez zástupného znaku.

---

PŘÍLOHA VIII

PŘIPOJENÍ VÍZOVÉHO ŠTÍTKU

---

PŘÍLOHA IX

ČÁST 1

Pravidla pro udělování víz na hranicích projíždějícím námořníkům, na které se vztahuje vízová povinnost

Tato pravidla se týkají výměny informací mezi příslušnými orgány členských států, pokud jde o projíždějící námořníky, na které se vztahuje vízová povinnost. Je-li vízum uděleno na hranicích na základě vyměněných informací, nese odpovědnost členský stát, který vízum uděluje.

Pro účely těchto pravidel se rozumí:

I.   Nalodění na loď, která kotví nebo je očekávána v přístavu členského státu (vstup na území členských států)

II.   Ukončení služby na lodi, která vplula do přístavu členského státu (opuštění území členských států)

III.   Přestup z lodi, která vplula do přístavu členského státu, na jinou loď

ČÁST 2

PODROBNÝ POPIS FORMULÁŘE

Body 1–4: totožnost námořníka

K bodům 3 a 4: v závislosti na státní příslušnosti námořníka a členském státu, na jehož území dotyčný námořník vstupuje, mohou být pro účely zjištění totožnosti použity cestovní doklad nebo námořnická knížka.

Body 5–8: zástupce rejdařské společnosti a dotyčná loď

K bodům 7A a 8A: vyznačují dobu, po kterou může námořník cestovat, aby se mohl nalodit.

Přitom je třeba zohlednit, že na trasu mohou mít vliv vnější, neočekávané překážky, jako jsou bouře, havárie atd.

Body 9–12: účel námořníkovy cesty a jeho cíl

Seznam dopravních prostředků, které projíždějící námořník, na nějž se vztahuje vízová povinnost, použil na území členských států k dosažení svého konečného cíle. Ve formuláři jsou uvedeny tyto tři možnosti:

Týká se především námořníka na prvním letišti členského státu nebo hraničním přechodu (protože se nemusí vždy jednat o letiště) na vnějších hranicích, přes který chce vstoupit na území členských států.

Datum průjezdu

Jedná se o datum, kdy se námořník vylodí v přístavu na území členských států a směřuje do dalšího přístavu, který se rovněž nachází na území členských států.

Datum odjezdu

Jedná se o datum vylodění námořníka v přístavu na území členských států za účelem přestupu na jinou loď v přístavu, který se nachází mimo území členských států, nebo datum vylodění námořníka v přístavu na území členských států za účelem návratu do místa bydliště (mimo území členských států).

Po určení tří dopravních prostředků je rovněž třeba uvést dostupné údaje o těchto prostředcích:

---

PŘÍLOHA X

SEZNAM MINIMÁLNÍCH POŽADAVKŮ, KTERÉ MUSÍ BÝT OBSAŽENY V PRÁVNÍM NÁSTROJI V PŘÍPADĚ SPOLUPRÁCE S EXTERNÍMI POSKYTOVATELI SLUŽEB

---

PŘÍLOHA XI

ZVLÁŠTNÍ POSTUPY A PODMÍNKY, KTERÉ ZJEDNODUŠUJÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ ČLENŮM OLYMPIJSKÉ RODINY ÚČASTNÍCÍM SE OLYMPIJSKÝCH A PARALYMPIJSKÝCH HER

KAPITOLA I

Účel a definice

Článek 1

Účel

Tyto postupy a podmínky zjednodušují podávání žádostí a udělování víz členům olympijské rodiny na dobu trvání olympijských a paralympijských her organizovaných členským státem.

Kromě toho se použijí příslušná ustanovení acquis Společenství týkající se postupů pro podávání žádostí a udělování víz.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

KAPITOLA II

Udělování víz

Článek 3

Podmínky

Vízum smí být na základě tohoto nařízení uděleno pouze tehdy, pokud daná osoba

Článek 4

Podání žádosti o udělení víza

1.  Při vypracování seznamu osob vybraných pro účast na olympijských nebo paralympijských hrách může příslušná organizace společně se žádostí o vystavení olympijské akreditační karty pro vybrané osoby podat skupinovou žádost o udělení víza pro tyto vybrané osoby podléhající vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001, s výjimkou případů, kdy jsou tyto osoby držiteli povolení k pobytu vydaného členským státem nebo povolení k pobytu vydaného Spojeným královstvím nebo Irskem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států ( 11 ).

2.  Skupinová žádost o udělení víz pro dotčené osoby se předává současně se žádostmi o vystavení olympijské akreditační karty organizačnímu výboru členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, v souladu s postupem stanoveným tímto organizačním výborem.

3.  Samostatné žádosti o udělení víza se podávají pro každou osobu účastnící se olympijských nebo paralympijských her.

4.  Organizační výbor členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, předá co nejrychleji orgánům příslušným pro udělení víza skupinovou žádost o udělení víz společně s opisy žádostí o vystavení olympijské akreditační karty pro dotčené osoby, které obsahují úplné jméno, státní příslušnost, pohlaví, den a místo narození, číslo a druh cestovního dokladu s dobou platnosti.

Článek 5

Posuzování skupinové žádosti o udělení víz a druh udělených víz

1.  Vízum udělí orgány příslušné pro udělování víz, jakmile prověří, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v článku 3.

▼M3

2.  Udělené vízum je jednotné vízum pro několikanásobný vstup opravňující k pobytu v délce nejvýše 90 dnů po dobu trvání olympijských nebo paralympijských her.

▼B

3.  Jestliže některý člen olympijské rodiny nesplňuje podmínky stanovené v čl. 3 písm. c) nebo d), mohou orgány příslušné pro udělování víz udělit vízum s omezenou územní platností podle článku 25 tohoto nařízení.

Článek 6

Forma víza

1.  Vízum má formu dvou čísel zapsaných na olympijské akreditační kartě. První číslo je číslo víza. U jednotného víza sestává toto číslo ze sedmi (7) znaků obsahujících šest (6) číslic, před nimiž je uvedeno písmeno „C“. U víza s omezenou územní platností sestává toto číslo z osmi (8) znaků obsahujících šest (6) číslic, před nimiž jsou uvedena písmena „XX“ ( 12 ). Druhé číslo je číslo cestovního dokladu dotčené osoby.

2.  Orgány příslušné pro udělování víz předají organizačnímu výboru členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, čísla víz za účelem vystavení olympijských akreditačních karet.

Článek 7

Bezplatné udělení víza

Za posouzení žádostí a udělení víza nevybírají orgány příslušné pro udělování víz žádné poplatky.

KAPITOLA III

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 8

Zrušení víza

Jestliže dojde před začátkem her ke změně seznamu osob navržených k účasti na olympijských nebo paralympijských hrách, informují o tom příslušné organizace neprodleně organizační výbor členského státu, který hostí olympijské a paralympijské hry, aby mohly být zrušeny akreditační karty osob vyškrtnutých ze seznamu. Organizační výbor o tom informuje orgány příslušné k udělování víz a uvede čísla víz, o která se jedná.

Orgány příslušné k udělování víz zruší víza dotčených osob. Neprodleně o tom informují orgány hraniční kontroly, které tuto informaci opět neprodleně předají všem příslušným orgánům ostatních členských států.

Článek 9

Kontroly na vnějších hranicích

1.  Pokud členové olympijské rodiny, kterým byla udělena víza podle tohoto nařízení, překračují vnější hranice, omezí se jejich vstupní kontroly na ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 3.

2.  Po dobu trvání olympijských nebo paralympijských her

3.  Odstavec 2 se použije na všechny členy olympijské rodiny, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, bez ohledu na to, zda se na ně vztahuje vízová povinnost podle nařízení (ES) č. 539/2001, či nikoli.

---

PŘÍLOHA XII

ROČNÍ STATISTIKY O JEDNOTNÝCH VÍZECH, VÍZECH S OMEZENOU ÚZEMNÍ PLATNOSTÍ A LETIŠTNÍCH PRŮJEZDNÍCH VÍZECH

Údaje, které je třeba za každé příslušné místo, kde jednotlivé členské státy udělují víza, předložit Komisi ve lhůtě stanovené v článku 46:

Obecná pravidla týkající se předkládání údajů:

V případě, kdy údaj pro jednu konkrétní kategorii a některou třetí zemi není dostupný ani příslušný, nechají členské státy rubriku prázdnou (nebudou vyplňovat „0“ (nulu), „nepoužije se“ ani žádný jiný záznam).

---

PŘÍLOHA XIII

---

PŘÍLOHY

---

( 1 ) Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 4.

( 4 ) Úř. věst. L 267, 27.9.2006, s. 41.

( 5 ) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.

( *1 ) Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.“;

( 6 ) Úř. věst. L 63, 13.3.1996, s. 8.

( 7 ) Úř. věst. L 116, 26.4.2001, s. 2.

( 8 ) Úř. věst. L 150, 6.6.2001, s. 4.

( 9 ) Úř. věst. L 64, 7.3.2003, s. 1.

( 10 ) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 1.

( 11 ) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

( 12 ) Odkaz na kód ISO pořádajícího členského státu.