Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02007R1266-20090214

    Consolidated text: Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007 ze dne 26. října 2007 o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí (Text s významem pro EHP)

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/1266/2009-02-14

    2007R1266 — CS — 14.02.2009 — 006.001


    Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

    ►B

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1266/2007

    ze dne 26. října 2007

    o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí

    (Text s významem pro EHP)

    (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, p.37)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      No

    page

    date

    ►M1

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 289/2008 ze dne 31. března 2008,

      L 89

    3

    1.4.2008

     M2

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 384/2008 ze dne 29. dubna 2008,

      L 116

    3

    30.4.2008

    ►M3

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 394/2008 ze dne 30. dubna 2008,

      L 117

    22

    1.5.2008

    ►M4

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 708/2008 ze dne 24. července 2008,

      L 197

    18

    25.7.2008

    ►M5

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1108/2008 ze dne 7. listopadu 2008,

      L 299

    17

    8.11.2008

    ►M6

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1304/2008 ze dne 19. prosince 2008,

      L 344

    28

    20.12.2008

    ►M7

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 123/2009 ze dne 10. února 2009,

      L 40

    3

    11.2.2009




    ▼B

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1266/2007

    ze dne 26. října 2007

    o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí

    (Text s významem pro EHP)



    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

    s ohledem na směrnici Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství ( 1 ), a zejména na čl. 5 odst. 2 druhou odrážku,

    s ohledem na směrnici Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí ( 2 ), a zejména na čl. 6 odst. 1 a 3, čl. 8 odst. 2 písm. d), čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 1 písm. c), články 11 a 12 a čl. 19 třetí pododstavec uvedené směrnice,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Směrnice 2000/75/ES stanoví pravidla a opatření pro tlumení katarální horečky ovcí ve Společenství včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru a zákazu pro zvířata vnímavých druhů tato pásma opustit. Výjimky z tohoto zákazu může určit Komise v souladu s postupem stanoveným v uvedené směrnici.

    (2)

    Rozhodnutí Komise 2005/393/ES ze dne 23. května 2005 o ochranných pásmech a pásmech dozoru u katarální horečky ovcí a o podmínkách pro přemísťování zvířat uvnitř těchto pásem a z těchto pásem ( 3 ) vymezuje globální zeměpisné oblasti, ve kterých členské státy zřídí ochranná pásma a pásma dozoru (dále jen „uzavřená pásma“).

    (3)

    Po přijetí rozhodnutí 2005/393/ES se situace ve Společenství týkající se katarální horečky ovcí zásadním způsobem změnila a byly získány nové zkušenosti o tlumení této nákazy, zejména po nedávném zavlečení nových sérotypů viru katarální horečky ovcí, konkrétně sérotypu 8 do oblasti Společenství, kde nikdy předtím ohniska nákazy nebyla hlášena a která nebyla v souvislosti s katarální horečkou ovcí považována za rizikovou, a sérotypu 1 tohoto viru.

    (4)

    Na základě získaných zkušeností je vhodné na úrovni Společenství zlepšit harmonizaci předpisů o tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů vnímavých zvířat, s výjimkou volně žijící zvěře, týkajících se katarální horečky ovcí, jelikož mají zásadní význam pro bezpečný obchod s vnímavými hospodářskými zvířaty při jejich přesouvání uvnitř uzavřených pásem a mimo ně a jejich cílem je ustanovit udržitelnější strategii pro tlumení katarální horečky ovcí. V zájmu harmonizace a jasnosti je proto nutné zrušit rozhodnutí 2005/393/ES a nahradit je tímto nařízením.

    (5)

    Nová situace ohledně katarální horečky ovcí také přiměla Komisi k tomu, aby požádala o vědecké doporučení a pomoc Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který v roce 2007 dodal dvě vědecké zprávy a dvě vědecká stanoviska týkající se katarální horečky ovcí.

    (6)

    Podle směrnice 2000/75/ES se musí při vymezování ochranných pásem a pásem dozoru přihlédnout k zeměpisným, správním, ekologickým a epizootologickým faktorům spojeným s katarální horečkou ovcí a k systému kontroly. Aby mohlo být k těmto faktorům přihlédnuto, je nutné stanovit pravidla pro minimální harmonizované požadavky na sledování a dozor nad katarální horečkou ovcí ve Společenství.

    (7)

    Dozor a výměna informací jsou klíčovými prvky přístupu k opatřením pro tlumení katarální horečky ovcí, který je založený na posouzení rizika. Pro tento účel je vhodné doplnit definice stanovené v článku 2 směrnice 2000/75/ES o další definici, konkrétně o definici případu katarální horečky ovcí, aby byl umožněn jednoznačný výklad zásadních parametrů týkajících se vzplanutí katarální horečky ovcí.

    (8)

    Navíc se prokázala vhodnost koncepce uzavřených pásem, použité v rozhodnutí 2005/393/ES, zejména v případech, kdy se odhalí přítomnost viru katarální horečky ovcí v postižené oblasti ve dvou po sobě následujících obdobích. Z praktických důvodů a v zájmu jasnosti právních předpisů Společenství je vhodné stanovit definici uzavřených pásem, která se skládají z ochranných pásem a z pásem dozoru, která vymezí členské státy na základě čl. 8. odst. 1 směrnice 2000/75/ES.

    (9)

    Určení pásma sezónně prostého katarální horečky ovcí, kde dozor neprokázal žádný přenos katarální horečky ovcí nebo výskyt příslušných vektorů, je základním nástrojem pro udržitelné řízení při výskytu ohniska katarální horečky ovcí, které by umožnilo bezpečné přesouvání. Za tímto účelem je vhodné ustanovit harmonizovaná kritéria, která by měla být použita pro určení období sezónně prostého vektorů.

    (10)

    Ohnisko katarální horečky ovcí by mělo být oznámeno v souladu s článkem 3 směrnice Rady 82/894/EHS a za použití kódovaných forem a kódů stanovených rozhodnutím Komise 2005/176/ES ze dne 1. března 2005 o stanovení kódované formy a kódů pro oznamování chorob zvířat na základě směrnice 82/894/EHS ( 4 ). Ve světle současného epizootologického vývoje katarální horečky ovcí by měl být rozsah tohoto požadavku na oznamování dočasně upraven tak, aby byla přesněji definována povinnost oznamovat primární ohniska choroby.

    (11)

    Podle stanoviska Vědecké komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o původu a výskytu katarální horečky ovcí ( 5 ), které bylo přijato dne 27. dubna 2007, je nezbytné, aby se uplatnily vhodné programy dozoru, které by odhalily výskyt katarální horečky ovcí v co nejranějším stadiu. Tyto programy dozoru by měly obsahovat klinickou, sérologickou a entomologickou složku, která by měla hladce fungovat ve všech členských státech.

    (12)

    Požaduje se integrovaný přístup na úrovni Společenství, aby bylo možno analyzovat epizootologické informace získané z programů pro sledování katarální horečky ovcí a programů pro dozor nad katarální horečkou ovcí, včetně informací o regionálním a globálním rozšíření jak infekce katarální horečky ovcí, tak jejích vektorů.

    (13)

    Rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti ( 6 ) stanoví finanční příspěvek Společenství na eradikaci, tlumení a sledování katarální horečky ovcí.

    (14)

    Na základě rozhodnutí 90/424/EHS byla rozhodnutím Komise 2007/367/ES ze dne 25. května 2007 o finančním příspěvku Společenství Itálii na zavedení systému pro sběr a analýzu epizootologických informací o katarální horečce ovcí ( 7 ) zřízena aplikace BlueTongue NETwork, což je internetový systém pro sběr, ukládání a analýzu údajů z dozoru nad katarální horečkou ovcí v členských státech. Plné využívání uvedeného systému má zásadní důležitost pro ustanovení nejvhodnějších opatření pro tlumení nákazy, ověřování jejich účinnosti a umožnění bezpečných přesunů zvířat vnímavých druhů. Za účelem zajištění účinné a fungující výměny informací o používaných programech pro sledování katarální horečky ovcí a pro dozor nad katarální horečkou ovcí mezi členskými státy a Komisí by proto uvedená výměna informací měla probíhat v rámci systému BlueTongue NETwork.

    (15)

    Pokud se neukáže, že je nezbytné přistoupit k vymezení ochranných pásem a pásem dozoru na úrovni Společenství podle čl. 8 odst. 2 písm. d) směrnice 2000/75/ES, uvedené vymezení by mělo být provedeno členskými státy. Z důvodů transparentnosti by však členské státy měly bez prodlení hlásit Komisi svá ochranná pásma a pásma dozoru a veškeré změny, které se jich týkají. Zejména pokud má členský stát v úmyslu neponechat epizootologicky relevantní zeměpisnou oblast v uzavřeném pásmu, měl by Komisi předem poskytnout příslušné informace, které prokazují nepřítomnost viru katarální horečky ovcí v uvedené oblasti.

    (16)

    Výjimky ze zákazu přesunů vnímavých zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí z uzavřeného pásma by měly být povoleny na základě analýzy rizika, která přihlédne k údajům shromážděným v rámci programu dozoru nad katarální horečkou ovcí, k výměně údajů s ostatními členskými státy a Komisí pomocí systému BlueTongue NETwork, k místu určení zvířat a k tomu, zda vyhovují určitým veterinárním předpisům, které zaručují bezpečnost zvířat. Pro přesuny zvířat pro okamžitou porážku by také za určitých podmínek měly platit výjimky ze zákazu přesunů. S přihlédnutím k nízké úrovni rizika přesunů zvířat pro okamžitou porážku a k určitým faktorům, které toto riziko snižují, je vhodné stanovit zvláštní podmínky minimalizující riziko přenosu viru tím, že zvířata budou přepravována z hospodářství v uzavřeném pásmu na jatka určená na základě posouzení rizika.

    (17)

    Přesuny zvířat v rámci téhož uzavřeného pásma, kde se vyskytuje tentýž sérotyp (tytéž sérotypy) viru katarální horečky ovcí, nepředstavují pro zdraví zvířat žádné další riziko, a proto by mělo být příslušným orgánem za určitých podmínek povoleno.

    (18)

    Na základě stanoviska Vědecké komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o vektorech a očkovacích látkách ( 8 ), přijatého dne 27. dubna 2007, mohou být přesuny zvířat imunních díky očkování nebo zvířat přirozeně imunních považovány za bezpečné bez ohledu na výskyt viru v místě původu nebo aktivitu vektorů v místě určení. Proto je nutné stanovit podmínky, které musí imunní zvířata před přesunem z uzavřeného pásma splňovat.

    (19)

    Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství ( 9 ), směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství ( 10 ), směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS ( 11 ), a rozhodnutí Komise 93/444/EHS ze dne 2. července 1993 o prováděcích pravidlech k obchodu uvnitř Společenství s některými živými zvířaty a produkty určenými na vývoz do třetích zemí ( 12 ) stanoví, že přesuny zvířat musí být doprovázeny veterinárními osvědčeními. Pokud jsou uplatněny výjimky ze zákazu přesunů zvířat vnímavých druhů z uzavřeného pásma na zvířata určená pro obchod uvnitř Společenství nebo pro vývoz do třetí země, uvedená osvědčení by měla obsahovat odkaz na toto nařízení.

    (20)

    V souladu se stanoviskem úřadu EFSA o vektorech a očkovacích látkách je vhodné stanovit podmínky pro ošetření povolenými insekticidy v místě nakládky vozidel přepravujících vnímavá zvířata z uzavřeného pásma do oblastí mimo uzavřené pásmo nebo přes tyto oblasti. Pokud je při průjezdu uzavřeným pásmem naplánována přestávka na kontrolním stanovišti, měla by být zvířata chráněna před jakýmkoli napadením vektory. Ošetření zvířat, prostor a okolí v zamořených hospodářstvích povolenými insekticidy by však mělo být provedeno pouze podle daného protokolu na základě pozitivního výsledku posouzení rizika provedeného případ od případu, které zohledňuje zeměpisné, epizootologické, ekologické a entomologické údaje, údaje týkající se životního prostředí a posouzení nákladů a přínosů.

    (21)

    Veterinární osvědčení stanovená směrnicemi 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS a rozhodnutím 93/444/EHS pro zvířata určená pro obchod uvnitř Společenství nebo pro vývoz do třetí země by měla obsahovat odkaz na jakékoli ošetření insekticidy provedené v souladu s tímto nařízením.

    (22)

    Vzhledem k tomu, že je třeba zamezit zbytečným narušením obchodu, je nutné zavést udržitelnou strategii pro tlumení viru katarální horečky ovcí, která by umožnila bezpečný obchod se zvířaty vnímavých druhů při jejich přesouvání uvnitř uzavřených pásem a mimo ně.

    (23)

    Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



    KAPITOLA 1

    PŘEDMĚT A DEFINICE

    Článek 1

    Předmět

    Toto nařízení stanoví pravidla pro tlumení, sledování, dozor a omezení přesunů zvířat ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice 2000/75/ES uvnitř uzavřených pásem a mimo ně v souvislosti s katarální horečkou ovcí.

    Článek 2

    Definice

    Pro účely tohoto nařízení se použijí definice článku 2 směrnice 2000/75/ES.

    Kromě toho se použijí tyto definice:

    a) „případem katarální horečky ovcí“ se rozumí zvíře, které splňuje jeden z těchto požadavků:

    i) projevuje klinické příznaky odpovídající přítomnosti katarální horečky ovcí,

    ii) jedná se o ověřovací zvíře, jehož výsledky předchozího sérologického testu byly negativní a u nějž od uvedeného testu proběhla sérokonverze z negativní na pozitivní na protilátky proti nejméně jednomu sérotypu katarální horečky ovcí,

    iii) jedná se o zvíře, u nějž byl izolován a identifikován samotný virus katarální horečky ovcí,

    iv) jedná se o zvíře, které bylo při sérologických testech na přítomnost viru katarální horečky ovcí pozitivně testováno nebo u nějž byl identifikován virový antigen nebo virová ribonukleová kyselina (RNA) odpovídající jednomu nebo více sérotypům katarální horečky ovcí.

    Dále musí soubor epizootologických údajů ukazovat na to, že klinické příznaky nebo výsledky laboratorních vyšetření nasvědčující infekci katarální horečky ovcí jsou způsobeny výskytem viru v hospodářství, kde je zvíře drženo, a nikoli tím, že byla přivedena očkovaná nebo séropozitivní zvířata z uzavřených pásem;

    b) „ohniskem katarální horečky ovcí“ se rozumí ohnisko uvedené choroby ve smyslu definice čl. 2 písm. c) směrnice 82/894/EHS;

    c) „primárním ohniskem katarální horečky ovcí“ se rozumí ohnisko ve smyslu definice čl. 2 písm. d) směrnice 82/894/EHS s ohledem na to, že pro účely použití čl. 3 odst. 1 první odrážky uvedené směrnice je případ katarální horečky ovcí primárním ohniskem v těchto případech:

    i) pokud nemá epizootologickou souvislost s předchozím ohniskem nebo

    ii) předpokládá vymezení uzavřeného pásma nebo změnu stávajícího uzavřeného pásma podle článku 6;

    d) „uzavřeným pásmem“ se rozumí pásmo, které se skládá jak z ochranných pásem, tak z pásem dozoru zřízených na základě čl. 8 odst. 1 směrnice 2000/75/ES;

    e) „pásmem sezónně prostým katarální horečky ovcí“ se rozumí epizootologicky relevantní zeměpisná oblast členského státu, ve které dozor po určitou část roku neprokázal žádný přenos viru katarální horečky ovcí nebo dospělých exemplářů druhů Culicoides, kteří jsou pravděpodobnými vektory katarální horečky ovcí;

    f) „tranzitem“ se rozumí přesuny zvířat:

    i) z uzavřeného pásma nebo přes uzavřené pásmo,

    ii) z uzavřeného pásma přes neuzavřené pásmo zpět do téhož uzavřeného pásma nebo

    iii) z uzavřeného pásma přes neuzavřené pásmo zpět do jiného uzavřeného pásma.



    KAPITOLA 2

    SLEDOVÁNÍ, DOZOR A VÝMĚNA INFORMACÍ

    Článek 3

    Hlášení katarální horečky ovcí

    Členské státy ohlásí primární ohniska a ohniska katarální horečky ovcí prostřednictvím systému oznamování nákaz zvířat za použití kódovaných forem a kódů stanovených rozhodnutím 2005/176/ES.

    Článek 4

    Programy pro sledování katarální horečky ovcí a pro dozor nad katarální horečkou ovcí

    Členské státy uplatňují v souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze I tyto programy:

    a) programy pro sledování katarální horečky ovcí v uzavřených pásmech (dále jen „programy pro sledování katarální horečky ovcí“);

    b) programy pro dozor nad katarální horečkou ovcí mimo uzavřená pásma (dále jen „programy pro dozor nad katarální horečkou ovcí“).

    Článek 5

    Epizootologické informace

    1.  Členské státy poskytují aplikaci BlueTongue NETwork, zřízené rozhodnutím 2007/367/EC, informace o katarální horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování programů pro sledování katarální horečky ovcí a/nebo pro dozor nad katarální horečkou ovcí a zejména:

    a) měsíční zprávu, která bude poskytnuta nejpozději jeden měsíc po skončení referenčního měsíce a která bude obsahovat přinejmenším tyto informace:

    i) údaje o ověřovacích zvířatech pocházející z programů pro sledování katarální horečky ovcí uplatněných v uzavřených pásmech,

    ii) entomologické údaje pocházející z programů pro sledování katarální horečky ovcí uplatněných v uzavřených pásmech;

    b) průběžnou zprávu zahrnující prvních šest měsíců roku, která bude poskytnuta každý rok nejpozději do 31. července a bude obsahovat přinejmenším tyto informace:

    i) údaje pocházející z programů pro dozor nad katarální horečkou ovcí uplatňovaných mimo uzavřená pásma,

    ii) údaje o očkování pocházející z uzavřených pásem;

    c) výroční zprávu poskytnutou nejpozději do 30. dubna následujícího roku, která bude obsahovat informace uvedené v písm. b) bodě i) a ii) za uplynulý rok.

    2.  Informace, které musí být poskytnuty systému BlueTongue NETwork, jsou stanoveny v příloze II.



    KAPITOLA 3

    OMEZENÍ PŘESUNŮ ZVÍŘAT A JEJICH SPERMATU, VAJÍČEK A EMBRYÍ

    Článek 6

    Uzavřená pásma

    1.  Členské státy Komisi ohlašují svá uzavřená pásma a jakoukoli změnu situace týkající se uvedených pásem do 24 hodin.

    2.  Před jakýmkoli rozhodnutím o odstranění epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti z uzavřeného pásma členské státy poskytnou Komisi odůvodněné informace, které prokazují nepřítomnost viru katarální horečky ovcí v uvedené oblasti v období dvou let po zahájení uplatňování programu pro sledování katarální horečky ovcí.

    3.  Komise poskytne členským státům prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat informace o seznamu uzavřených pásem.

    4.  Členské státy vypracují a průběžně aktualizují seznam uzavřených pásem na svém území a zpřístupní jej ostatním členským státům a veřejnosti.

    5.  Komise na svých internetových stránkách (pouze pro informaci) zveřejní aktualizovaný seznam uzavřených pásem.

    Uvedený seznam obsahuje informace o sérotypech viru katarální horečky ovcí, které se vyskytují v každém uzavřeném pásmu, což pro účely článků 7 a 8 umožňuje určení těch uzavřených pásem vymezených v jednotlivých členských státech, kde se vyskytují tytéž sérotypy viru katarální horečky ovcí.

    Článek 7

    Podmínky pro přesuny uvnitř téhož uzavřeného pásma

    1.  Přesuny zvířat uvnitř téhož uzavřeného pásma, kde se vyskytuje tentýž sérotyp (tytéž sérotypy) viru katarální horečky ovcí, příslušný orgán povolí, pokud zvířata, která mají být přesunuta, nevykazují v den přepravy žádné klinické příznaky katarální horečky ovcí.

    2.  Přesuny zvířat z ochranného pásma do pásma dozoru však mohou být povoleny pouze za těchto podmínek:

    a) zvířata splňují podmínky stanovené v příloze III nebo

    b) zvířata odpovídají jakýmkoli jiným vhodným veterinárním zárukám založeným na pozitivním výsledku posouzení rizika týkajícího se opatření proti šíření viru katarální horečky ovcí a ochrany proti napadením vektory, které si vyžádá příslušný orgán v místě původu a které schválí příslušný orgán v místě určení před přesunem těchto zvířat nebo

    c) zvířata jsou určena pro okamžitou porážku.

    ▼M7

    2a.  Členské státy mohou na základě výsledku posouzení rizik, jež musí přihlížet k dostatečným epizootologickým údajům získaným po uplatnění sledování s použitím ověřovacích zvířat v souladu s přílohou I bodem 1.1.2.1, vymezit část ochranného pásma jako „uzavřené pásmo, kde proběhlo očkování a kde se nevyskytuje specifický sérotyp (specifické sérotypy) viru katarální horečky ovcí“ (dále jen „oblast s nižším rizikem“), za těchto podmínek:

    i) v uvedené části ochranného pásma je uplatněno očkování proti specifickému sérotypu (specifickým sérotypům) viru katarální horečky ovcí,

    ii) v uvedené části ochranného pásma se nevyskytuje žádný sérotyp (žádné sérotypy) viru katarální horečky ovcí.

    Členský stát, který má v úmyslu vymezit část ochranného pásmo jako „oblast s nižším rizikem“, oznámí svůj úmysl Komisi. K tomuto oznámení se připojí veškeré nezbytné informace a údaje, které odůvodňují zamýšlené vymezení s ohledem na epizootologickou situaci dotčeného pásma, a to zejména pokud jde o zavedený program sledování katarální horečky ovcí. Neprodleně o tom informuje také ostatní členské státy.

    Přesuny zvířat uvnitř téhož uzavřeného pásma z oblasti s výskytem téhož sérotypu (týchž sérotypů) viru katarální horečky ovcí do oblasti téhož uzavřeného pásma vymezeného jako „oblast s nižším rizikem“ mohou být povoleny pouze tehdy, pokud:

    a) zvířata splňují podmínky stanovené v příloze III nebo

    b) zvířata splňují jakékoli jiné vhodné veterinární záruky založené na pozitivním výsledku posouzení rizika týkajícího se opatření proti šíření viru katarální horečky ovcí a ochrany proti napadením vektory, které si vyžádá příslušný orgán v místě původu a které schválí příslušný orgán v místě určení před přesunem těchto zvířat, nebo

    c) zvířata jsou určena pro okamžitou porážku.

    ▼M7

    3.  Členský stát původu neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy o veterinárních zárukách uvedených v odst. 2 písm. b) nebo v odst. 2a písm. b).

    4.  V případě zvířat uvedených v odstavcích 1, 2 a 2a tohoto článku jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS nebo jsou uvedena v rozhodnutí 93/444/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvířata jsou v souladu s … (čl. 7 odst. 1 nebo čl. 7 odst. 2 písm. a) nebo čl. 7 odst. 2 písm. b) nebo čl. 7 odst. 2 písm. c) nebo čl. 7 odst. 2a písm. a) nebo čl. 7 odst. 2a písm. b) nebo čl. 7 odst. 2a písm. c), uveďte odpovídající) nařízení (ES) č.1266/2007.“

    ▼B

    Článek 8

    Podmínky pro výjimky ze zákazu přesunů stanoveného směrnicí 2000/75/ES

    1.  Pro přesuny zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí z hospodářství nebo inseminační stanice nebo skladovacího střediska, které se nacházejí v uzavřeném pásmu, do jiného hospodářství nebo inseminační stanice nebo skladovacího střediska se stanoví výjimka ze zákazu přesunů stanoveného čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 10 bodem 1 směrnice 2000/75/ES, pokud zvířata, jejich sperma, vajíčka a embrya:

    a) splňují podmínky stanovené v příloze III tohoto nařízení nebo

    b) odpovídají jakýmkoli jiným vhodným veterinárním zárukám založeným na pozitivním výsledku posouzení rizika týkajícího se opatření proti šíření viru katarální horečky ovcí a ochrany proti napadením vektory, které si vyžádá příslušný orgán v místě původu a které schválí příslušný orgán v místě určení před přesunem těchto zvířat.

    2.  Členský stát původu neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy o veterinárních zárukách uvedených v odst. 1 písm. b).

    3.  Pod dohledem příslušného orgánu v místě určení se stanoví postup odesílání s cílem zabezpečit, aby zvířata, jejich sperma, vajíčka a embrya přesouvaná v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 1 písm. b) nebyla následně přesunuta do jiného členského státu, jestliže zvířata, jejich sperma, vajíčka a embrya nesplňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. a).

    4.  Pro přesuny zvířat z hospodářství v uzavřeném pásmu pro účely okamžité porážky se stanoví výjimka ze zákazu přesunů stanoveného čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 10 bodem 1 směrnice 2000/75/ES, pokud:

    a) nebyl v hospodářství původu zaznamenán žádný případ katarální horečky ovcí po dobu nejméně 30 dní před datem odeslání;

    ▼M4

    b) zvířata jsou přepravována

     pod veterinárním dozorem na jatka určení, kde musí být poražena do 24 hodin od příjezdu, a

     přímo, pokud není uskutečněna přestávka stanovená nařízením (ES) č. 1/2005 ( 13 ) na kontrolním stanovišti v témže uzavřeném pásmu;

    ▼B

    c) příslušný orgán v místě odeslání ohlásí plánovaný přesun zvířat příslušnému orgánu v místě určení nejméně 48 hodin před nakládkou zvířat.

    5.  Odchylně od odst. 4 písm. b) příslušný orgán v místě určení může na základě posouzení rizika požadovat, aby příslušný orgán v místě původu stanovil postup odesílání pro přepravu zde uvedených zvířat na stanovená jatka.

    Jakákoli taková stanovená jatka jsou určena na základě posouzení rizika, které zohlední kritéria stanovená v příloze IV.

    Informace o stanovených jatkách jsou zpřístupněny ostatním členským státům a veřejnosti. Uvedené informace se rovněž zpřístupní prostřednictvím systému BlueTongue NETwork.

    ▼M4

    5a.  Pro přesuny zvířat bez osvědčení v souladu s odstavcem 1 z hospodářství nacházejícího se v uzavřeném pásmu přímo do místa výstupu, jak je definován v čl. 1 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 93/444/EHS, na vývoz do třetí země se stanoví výjimka ze zákazu přesunů stanoveného čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 10 bodem 1 směrnice 2000/75/ES, pokud:

    a) nebyl v hospodářství původu zaznamenán žádný případ katarální horečky ovcí po dobu nejméně 30 dní před datem odeslání;

    b) jsou zvířata přepravována do místa výstupu

     pod úředním dozorem a

     přímo, pokud není uskutečněna přestávka stanovená nařízením (ES) č. 1/2005 na kontrolním stanovišti v témže uzavřeném pásmu.

    ▼M4

    6.  V případě zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí uvedených v odstavcích 1, 4 a 5a tohoto článku jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS nebo jsou uvedena v rozhodnutí 93/444/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „… (Zvířata, sperma, vajíčka a embrya, uveďte odpovídající) jsou v souladu s … (čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo čl. 8 odst. 1 písm. b) nebo čl. 8 odst. 4 nebo čl. 8 odst. 5a, uveďte odpovídající) nařízení (ES) č. 1266/2007“.

    ▼B

    Článek 9

    Další podmínky pro tranzit zvířat

    1.  Tranzit zvířat povolí příslušný orgán, pokud:

    a) jsou zvířata přesouvána z uzavřeného pásma přes oblasti mimo uzavřené pásmo a vozidla, ve kterých jsou přepravována, byla ošetřena schválenými insekticidy a/nebo repelenty poté, co byla příslušným způsobem očištěna a dezinfikována v místě nakládky, a v každém případě před opuštěním uzavřeného pásma;

    b) jsou zvířata přesouvána z oblasti mimo uzavřené pásmo přes uzavřené pásmo a vozidla, ve kterých jsou přepravována, byla ošetřena schválenými insekticidy a/nebo repelenty poté, co byla příslušným způsobem očištěna a dezinfikována v místě nakládky, a v každém případě před vstupem do uzavřeného pásma;

    c) jestliže je při přemísťování uzavřeným pásmem naplánována přestávka na kontrolním stanovišti, jsou zvířata chráněna před jakýmkoli napadením vektory.

    2.  V případě zvířat uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou odpovídající veterinární osvědčení, které stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS nebo jsou uvedena v rozhodnutí 93/444/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Ošetření insekticidem/repelentem … (uveďte název výrobku) dne … (uveďte datum) v … (uveďte čas) v souladu s nařízením (ES) č. 1266/2007 ( 14 ).

    3.  Odstavec 1 tohoto článku se neuplatní v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti pásma sezónně prostého vektorů katarální horečky ovcí, pokud uplynulo více než 60 dní od počátku období sezónně prostého vektorů, definovaného na základě přílohy V.

    Uvedená výjimka se však neuplatní po skončení období sezónně prostého vektorů, na základě programu pro sledování katarální horečky ovcí.

    ▼M3

    Článek 9a

    Přechodná ustanovení

    1.  Odchylně od čl. 8 odst. 1 písm. a) a na základě výsledků posouzení rizika, při kterém bylo přihlédnuto k entomologickým a epizootologickým podmínkám vstupu zvířat, mohou členské státy určení do ►M6  31. prosince 2009 ◄ požadovat, aby přesun zvířat, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 8 odst. 1 a která splňují alespoň jednu z podmínek stanovených v bodech 1 až 4 oddílu A přílohy III, avšak nesplňují podmínky stanovené v bodech 5, 6 a 7 uvedeného oddílu, splňoval tyto dodatečné podmínky:

    a) uvedená zvířata musí být mladší 90 dnů;

    b) od narození musí být držena v odděleném ustájení chráněném před vektory;

    c) testy uvedené v bodech 1, 3 a 4 přílohy III oddílu A byly provedeny na vzorcích, které byly odebrány nejdříve sedm dnů před datem přesunu.

    2.  Členský stát, který hodlá uplatňovat dodatečné podmínky stanovené v odstavci 1, o tom Komisi předem uvědomí.

    Poskytne Komisi všechny potřebné informace a údaje požadované pro odůvodnění uplatňování těchto dodatečných podmínek s ohledem na jeho entomologickou a epizootologickou situaci, zejména pokud jde o příslušné druhy vektorů a sérotyp viru, klimatické podmínky a typ chovu vnímavých přežvýkavců.

    Nevyjádří-li Komise k žádosti námitky do sedmi dnů od data oznámení, bude členský stát, který oznámení provedl, oprávněn začít tyto dodatečné podmínky bezodkladně uplatňovat. Neprodleně o tom informuje ostatní členské státy.

    3.  Komise zveřejní informace týkající se uplatňování dodatečných podmínek v souladu s odstavcem 2.

    ▼B



    KAPITOLA 4

    ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 10

    Zrušení

    Rozhodnutí 2005/393/ES se zrušuje.

    Článek 11

    Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost pátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    ▼M5




    PŘÍLOHA I

    Minimální požadavky na programy pro sledování katarální horečky ovcí a pro dozor nad katarální horečkou ovcí (uvedené v článku 4)

    1.   Minimální požadavky na programy pro sledování katarální horečky ovcí, které mají být uplatněny členskými státy v uzavřených pásmech

    Cílem programů pro sledování katarální horečky ovcí je poskytnout informace o dynamice katarální horečky ovcí v daném uzavřeném pásmu. Úkolem programů pro sledování katarální horečky ovcí je odhalit zavlečení nových sérotypů katarální horečky ovcí a prokázat nepřítomnost některých sérotypů katarální horečky ovcí. Mezi další cíle může patřit prokázání nepřítomnosti výskytu viru katarální horečky ovcí, stanovení období sezónně prostého vektorů a určení druhů vektorů.

    Zeměpisná referenční jednotka pro účely sledování katarální horečky ovcí a dozoru nad katarální horečkou ovcí se stanoví jako pole o rozloze 45 × 45 km (přibližně 2 000 km2), pokud zvláštní podmínky okolního prostředí nevyžadují jinou rozlohu. Členské státy mohou pro účely sledování použít jako zeměpisnou referenční jednotku také „oblast“, jak ji definuje čl. 2 písm. p) směrnice 64/432/EHS.

    1.1

    Programy pro sledování katarální horečky ovcí se skládají alespoň z pasivního klinického dozoru a dozoru a aktivního dozoru v laboratoři, jak je uvedeno v bodech 1.1.1 a 1.1.2.

    1.1.1

    Pasivní klinický dozor:

     se skládá z formálního a náležitě zdokumentovaného probíhajícího systému, jehož cílem je odhalování a šetření podezření, včetně systému včasného varování pro hlášení podezření. Vlastníci nebo držitelé zvířat i veterinární lékaři musí ihned hlásit jakékoli podezření příslušnému orgánu. Všechna podezření na sérotypy katarální horečky ovcí, jejichž přítomnost nebyla v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti očekávána, musí být důkladně prošetřena příslušným orgánem s cílem zjistit vyskytující se sérotypy katarální horečky ovcí,

     musí být speciálně zesílen během období aktivity vektorů,

     zajišťuje, aby se konaly informační kampaně, jejichž konkrétním cílem je umožnit vlastníkům nebo držitelům a veterinárním lékařům rozeznat klinické příznaky katarální horečky ovcí.

    1.1.2

    Aktivní dozor v laboratoři se skládá alespoň z jedné z těchto možností: sérologické sledování s použitím ověřovacích zvířat, sérologická/virologická prohlídka nebo cílené sledování rizik podle bodů 1.1.2.1, 1.1.2.2 a 1.1.2.3, nebo z jejich kombinace.

    ▼M7

    1.1.2.1

    Sledování s použitím ověřovacích zvířat:

     sledování s použitím ověřovacích zvířat se skládá z aktivního ročního programu testování ověřovacích zvířat s cílem posoudit výskyt viru katarální horečky ovcí uvnitř uzavřeného pásma. Pokud je to možné, ověřovacími zvířaty musí být skot. Zvířata musí být umístěna v těch oblastech uzavřeného pásma, kde byla na základě analýzy rizika, která posoudila entomologická a ekologická hodnocení, potvrzena přítomnost vektorů nebo kde se nacházejí stanoviště vhodná pro rozmnožování vektorů,

     ověřovací zvířata se testují nejméně jednou za měsíc během období aktivity příslušných vektorů, pokud je známo. Pokud tato informace k dispozici není, ověřovací zvířata se testují nejméně jednou za měsíc v průběhu celého roku,

     minimální počet ověřovacích zvířat na referenční zeměpisnou jednotku pro účely sledování katarální horečky ovcí a dozoru nad katarální horečkou ovcí musí být reprezentativní a dostatečný, aby se odhalila 2 % měsíčního výskytu sérokonverze ( 15 ) se spolehlivostí 95 % v každé referenční zeměpisné jednotce,

     laboratorní testování má takovou formu, aby po pozitivních screeningových testech následovaly specifické sérologické/virologické testy zaměřené na sérotyp nebo sérotypy katarální horečky ovcí, nezbytné pro zjištění specifického sérotypu, který se vyskytuje v relevantní zeměpisné oblasti.

    ▼M5

    1.1.2.2

    Sérologické/virologické prohlídky:

     se skládají alespoň z aktivního ročního programu sérologického/virologického testování populace vnímavých druhů, jehož cílem je odhalení důkazů o přenosu viru katarální horečky ovcí na základě namátkového sérologického testování a/nebo virologického testování provedeného ve všech epizootologicky relevantních zeměpisných oblastech a v tom období roku, kdy je odhalení sérokonverze pravděpodobnější,

     musí mít takovou formu, aby vzorky byly reprezentativní a přizpůsobené struktuře populace vnímavých druhů, u které se má odběr vzorku v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti provést, a aby velikost vzorku byla vypočtena tak, aby odhalila prevalenci 20 % se spolehlivostí 95 % v populaci vnímavých druhů v dané epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti,

     musí zajistit, aby séropozitivní zvířata z očkovaných nebo imunizovaných populací nebyla zahrnuta do sérologických prohlídek,

     musí zajistit, že laboratorní testování má takovou formu, aby po pozitivních screeningových testech následovaly specifické sérologické/virologické testy zaměřené na sérotyp nebo sérotypy katarální horečky ovcí, jejichž přítomnost se v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti očekává, nezbytné pro zjištění specifického sérotypu, který se vyskytuje,

     mohou mít také takovou formu, aby sledovaly proočkování a rozšíření různých sérotypů katarální horečky ovcí přítomných v uzavřeném pásmu.

    1.1.2.3

    Cílené sledování rizik:

     se skládá alespoň z formálního a náležitě zdokumentovaného probíhajícího systému, jehož cílem je prokázat nepřítomnost určitých specifických sérotypů katarální horečky ovcí,

     uplatňuje se na cílovou populaci vnímavých zvířat vystavených relativně vysokému riziku na základě jejich polohy, zeměpisné situace a epizootologie sérotypu nebo sérotypů katarální horečky ovcí, jejichž přítomnost se v dané epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti očekává,

     musí mít strategii odběru vzorků, která je přizpůsobena vymezené cílové populaci. Velikost vzorku byla vypočtena tak, aby odhalila prevalenci (na základě známého rizika cílové populace) se spolehlivostí 95 % v cílové populaci dané epidemiologicky relevantní zeměpisné oblasti. Vždy, když vzorky nepocházejí od jednotlivých zvířat, musí být velikost vzorku přizpůsobena podle citlivosti použitých diagnostických postupů.

    1.2

    Pro účely stanovení období sezónně prostého vektorů podle přílohy V tohoto nařízení musí entomologické sledování splňovat tyto požadavky:

     skládá se alespoň z aktivního ročního programu odchytu vektorů pomocí stálých nasávacích pastí, jejichž účelem je určení dynamiky populace vektoru,

     v souladu s předem stanovenými protokoly se použijí nasávací pasti vybavené ultrafialovým světlem. Pasti musí být v provozu celou noc a musí být v provozu neméně:

     

     jednu noc v týdnu během měsíce před očekávaným počátkem a během měsíce před očekávaným koncem období sezónně prostého vektorů,

     jednu noc v měsíci během období sezónně prostého vektorů,

     frekvenci provozu nasávacích pastí lze upravit na základě důkazů získaných v prvních třech letech jejich provozu,

     alespoň jedna nasávací past musí být umístěna v každé epizootologicky relevantní oblasti v celém pásmu sezónně prostém vektorů katarální horečky ovcí. Poměrná část pakomárků odebraných z nasávacích pastí musí být odeslána do specializované laboratoře, která může spočítat a určit podezřelé druhy vektorů.

    1.3

    Sledování s cílem poskytnout Komisi odůvodněné informace prokazující nepřítomnost výskytu viru katarální horečky ovcí v dané epizootologicky relevantní oblasti během období dvou let podle čl. 6 odst. 2:

     se skládá alespoň z jedné z těchto možností: sérologické sledování s použitím ověřovacích zvířat, sérologická/virologická prohlídka a cílené sledování rizik podle bodů 1.1.2.1, 1.1.2.2 a 1.1.2.3, nebo z jejich kombinace,

     musí mít takovou formu, aby vzorky byly reprezentativní a přizpůsobené struktuře populace vnímavých druhů, u které se má odběr vzorku v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti provést, a aby velikost vzorku byla vypočtena tak, aby odhalila prevalenci 20 % ( 16 ) se spolehlivostí 95 % v populaci vnímavých druhů dané epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti, pokud nebylo provedeno hromadné očkování, nebo

     musí mít takovou formu, aby vzorky byly reprezentativní a přizpůsobené struktuře populace vnímavých druhů, u které se má odběr vzorků v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti provést, a aby velikost vzorku byla vypočtena tak, aby odhalila prevalenci 10 % ( 17 ) se spolehlivostí 95 % v populaci vnímavých druhů dané epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti, pokud nebylo provedeno hromadné očkování.

    2.   Minimální požadavky na programy pro dozor nad katarální horečkou ovcí, které mají být provedeny členskými státy mimo uzavřená pásma

    Cílem programů pro dozor nad katarální horečkou ovcí je odhalit jakékoli možné zavlečení viru katarální horečky ovcí a prokázat nepřítomnost tohoto viru v těch členských státech nebo epizootologicky relevantních zeměpisných oblastech, které jsou tohoto viru prosté.

    Programy pro dozor nad katarální horečkou ovcí se skládají alespoň z pasivního klinického dozoru a aktivního dozoru v laboratoři, jak je uvedeno v bodech 2.1 a 2.2.

    2.1

    Pasivní klinický dozor:

     se skládá z formálního a náležitě zdokumentovaného probíhajícího systému, jehož cílem je odhalování a šetření podezření, včetně systému včasného varování pro hlášení podezření. Vlastníci nebo držitelé zvířat i veterinární lékaři musí ihned hlásit jakékoli podezření příslušnému orgánu. Všechna podezření musí být neprodleně důkladně prošetřena příslušným orgánem, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit jakékoli ohnisko katarální horečky ovcí,

     musí být speciálně zesílen během období aktivity vektorů v oblastech se specifickým relativně vysokým rizikem na základě zeměpisných a epizootologických údajů,

     musí zajišťovat, aby se konaly informační kampaně, jejichž konkrétním cílem je umožnit vlastníkům nebo držitelům a veterinárním lékařům rozeznat klinické příznaky katarální horečky ovcí.

    2.2

    Aktivní dozor v laboratoři se skládá alespoň z jedné z těchto možností: sérologické sledování s použitím ověřovacích zvířat, sérologická/virologická prohlídka nebo cílený dozor nad riziky podle bodů 2.2.1, 2.2.2 a 2.2.3, nebo z jejich kombinace.

    2.2.1

    Sérologické sledování s použitím ověřovacích zvířat:

     sérologické sledování s použitím ověřovacích zvířat se skládá z aktivního ročního programu testování ověřovacích zvířat s cílem získat důkazy o přenosu viru katarální horečky ovcí mimo uzavřená pásma. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vysoce rizikovým oblastem na základě zeměpisných nebo epizootologických údajů,

     ověřovací zvířata se testují nejméně každý měsíc během období aktivity příslušných vektorů, pokud je toto období známo. Pokud tato informace k dispozici není, ověřovací zvířata se testují nejméně jednou za měsíc v průběhu celého roku,

     minimální počet ověřovacích zvířat na referenční zeměpisnou jednotku pro účely sledování katarální horečky ovcí a dozoru nad katarální horečkou ovcí musí být reprezentativní a dostatečný, aby se odhalila 2 % měsíčního výskytu sérokonverze ( 18 ) se spolehlivostí 95 % v každé referenční zeměpisné jednotce.

    2.2.2

    Sérologické/virologické prohlídky:

     se skládají alespoň z aktivního ročního programu sérologického/virologického testování populace vnímavých druhů, jehož cílem je odhalení důkazů o přenosu viru katarální horečky ovcí mimo uzavřená pásma na základě namátkového sérologického/virologického testování a/nebo virologického testování provedeného ve všech epizootologicky relevantních zeměpisných oblastech a v tom období roku, kdy je odhalení sérokonverze pravděpodobnější,

     musí mít takovou formu, aby vzorky byly reprezentativní a přizpůsobené struktuře populace vnímavých druhů, u které se má odběr vzorku v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti provést, a aby velikost vzorku byla vypočtena tak, aby odhalila prevalenci 20 % se spolehlivostí 95 % v populaci vnímavých druhů v dané epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti,

     musí zajistit, aby séropozitivní zvířata z očkovaných nebo imunizovaných populací nebyla zahrnuta do sérologických prohlídek.

    2.2.3

    Cílený dozor nad riziky:

     se skládá z formálního a dobře zdokumentovaného probíhajícího systému, jehož cílem je prokázat nepřítomnost určitých specifických sérotypů katarální horečky ovcí,

     musí být založen na náležitých znalostech místních rizikových faktorů, tyto znalosti musí umožňovat určení specifického relativně vysokého rizika cílové populace, u níž má být odebrán vzorek,

     musí zajistit, aby byla strategie cíleného odběru vzorků přizpůsobena vymezené cílové populaci vystavené relativně vysokému riziku a že velikost vzorku byla vypočtena tak, aby odhalila prevalenci (na základě známého rizika cílové populace) se spolehlivostí 95 % v cílové populaci dané epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti.

    ▼B




    PŘÍLOHA II

    Informace, které členský stát poskytne systému BlueTongue NETwork (uvedené v čl. 5 odst. 2)

    Informace, které členský stát poskytne systému BlueTongue NETwork, obsahují alespoň tyto údaje:

    1.   Sérologické/virologické údaje týkající se katarální horečky ovcí

    a) správní jednotka;

    b) testované druhy zvířat;

    c) typ systému dozoru („ověřovací systém“ nebo „pravidelná prohlídka“);

    d) typ provedených diagnostických testů (ELISA, sérumneutralizační test, PCR, virusizolační test);

    e) měsíc a rok;

    f) počet testovaných zvířat ( 19 );

    g) počet pozitivních zvířat;

    h) sérotyp zjištěný sérologickými nebo virologickými testy (tyto údaje musí být poskytnuty, pokud byly výsledky sérumneutralizačních testů nebo virusizolačních testů pozitivní).

    2.   Entomologické údaje týkající se katarální horečky ovcí

    a) správní jednotka;

    b) jednoznačná identifikace místa (jednoznačný kód každého místa odchytu);

    c) datum sběru;

    d) zeměpisná délka a šířka;

    e) celkový počet odebraných exemplářů druhů Culicoides spp.;

    f) počet odebraných exemplářů druhu C. imicola, pokud existují;

    g) počet odebraných exemplářů druhu C. obsoletus Complex, pokud existují;

    h) počet odebraných exemplářů druhu C. obsoletus sensu strictu, pokud existují;

    i) počet odebraných exemplářů druhu C. scoticus, pokud existují;

    j) počet odebraných exemplářů druhu C. Pulicaris Complex, pokud existují;

    k) počet odebraných exemplářů druhu C. Nubeculosus complex, pokud existují;

    l) počet odebraných exemplářů druhu C. dewulfii, pokud existují;

    m) jiné relevantní údaje.

    3.   Údaje o očkování proti katarální horečce ovcí

    a) správní jednotka;

    b) rok/pololetí;

    c) druh očkovací látky;

    d) kombinace sérotypů;

    e) očkované druhy zvířat;

    f) celkový počet stád v členském státě;

    g) celkový počet zvířat v členském státě;

    h) celkový počet stád v programu očkování;

    i) celkový počet zvířat v programu očkování;

    j) celkový počet očkovaných stád;

    k) počet očkovaných zvířat (jestliže se jedná o typ „očkování mladých zvířat“);

    l) počet mladých očkovaných zvířat (jestliže se jedná o typ „hromadné očkování“);

    m) počet dospělých očkovaných zvířat (jestliže se jedná o typ „hromadné očkování“);

    n) podané dávky očkovací látky.

    ▼M1




    PŘÍLOHA III

    Podmínky pro výjimky ze zákazu přesunů (uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) a v čl. 8 odst. 1 písm. a))

    ▼M4

    A.   Zvířata

    Zvířata musela být chráněna před napadením vektory druhů Culicoides během přepravy na místo určení.

    Navíc musí splňovat nejméně jednu z podmínek stanovených v bodech 1 až 7:

    1.

    Zvířata byla držena až do odeslání během období sezónně prostého vektorů, určeného na základě přílohy V, v pásmu sezónně prostém katarální horečky ovcí nejméně 60 dní před datem přesunu a byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden nejdříve sedm dní před datem přesunu.

    Uvedený test identifikace původce však není nutný pro členské státy nebo oblasti členských států, ve kterých dostatečné epizootologické údaje získané uplatněním programu pro sledování po dobu nejméně tří let zdůvodňují ustanovení období sezónně prostého vektorů podle přílohy V.

    Členské státy, které využijí uvedenou možnost, uvědomí Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvíře bylo drženo / zvířata byla držena až do odeslání během období sezónně prostého vektorů, které začalo dne … (doplňte datum), v pásmu sezónně prostém katarální horečky ovcí od narození nebo nejméně 60 dní a případně (uveďte podle potřeby) podrobeno/podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden na vzorcích odebraných během sedmi dnů před odesláním, v souladu s přílohou III částí A bodem 1 nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    2.

    Zvířata byla až do odeslání chráněna před napadením vektory po dobu nejméně 60 dní před datem odeslání.

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvíře je / zvířata jsou v souladu s přílohou III částí A bodem 2 nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    3.

    Zvířata byla držena až do odeslání během období sezónně prostého vektorů, určeného na základě přílohy V, v pásmu sezónně prostém katarální horečky ovcí nebo byla chráněna před napadením vektory po dobu nejméně 28 dní a během uvedené doby byla podrobena sérologickému testu na protilátky proti skupině viru katarální horečky ovcí podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden nejdříve po 28 dnech po datu zahájení období ochrany před napadením vektory nebo období sezónně prostého vektorů.

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvíře je / zvířata jsou v souladu s přílohou III částí A bodem 3 nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    4.

    Zvířata byla držena až do odeslání během období sezónně prostého vektorů, určeného na základě přílohy V, v pásmu sezónně prostém katarální horečky ovcí nebo byla chráněna před napadením vektory po dobu nejméně 14 dní a během uvedené doby byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden nejdříve po 14 dnech po datu zahájení období ochrany před napadením vektory nebo období sezónně prostého vektorů.

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvíře je / zvířata jsou v souladu s přílohou III částí A bodem 4 nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    5.

    Zvířata pocházejí ze stáda očkovaného v rámci programu očkování schváleného příslušným orgánem, byla očkována proti sérotypu/sérotypům přítomným nebo pravděpodobně přítomným v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti původu, stále se nacházejí v období imunity, které zaručují specifikace očkovací látky schválené v programu očkování, a splňují nejméně jednu z těchto podmínek:

    a) byla očkována před více než 60 dny před datem přesunu;

    ▼M7

    b) byla očkována inaktivovanou očkovací látkou před nejméně takovou dobou, která je nutná pro nástup imunitní ochrany, jež je stanovená ve specifikacích očkovací látky schválené v programu očkování, a byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden nejdříve po 14 dnech po nástupu imunitní ochrany stanovené ve specifikacích očkovací látky schválené v programu očkování; uvedený test identifikace původce však není nezbytný v případě přesunů zvířat z části uzavřeného pásma označené jako „oblast s nižším rizikem“ podle čl. 7 odst. 2a tohoto nařízení;

    ▼M4

    c) byla dříve očkována a byla přeočkována inaktivovanou očkovací látkou během období imunity, které zaručují specifikace očkovací látky schválené v programu očkování;

    d) byla držena během období sezónně prostého vektorů, určeného na základě přílohy V, v pásmu sezónně prostém katarální horečky ovcí od narození nebo nejméně po dobu 60 dní před datem očkování a byla očkována inaktivovanou očkovací látkou před nejméně takovou dobou, která je nutná pro nástup imunitní ochrany stanovené ve specifikacích očkovací látky schválené v programu očkování.

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvíře bylo očkováno / zvířata byla očkována proti sérotypu/sérotypům katarální horečky ovcí … (uveďte sérotyp/sérotypy) očkovací látkou … (uveďte název očkovací látky) s inaktivovanou / modifikovanou živou očkovací látkou (uveďte odpovídající) v souladu s přílohou III částí A bodem 5 nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    6.

    Zvířata nebyla nikdy očkována proti katarální horečce ovcí a byla vždy držena v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti původu, kde byl nebo je přítomen nebo pravděpodobně přítomen ne více než jeden sérotyp a:

    a) byla podrobena dvěma sérologickým testům na protilátky proti sérotypu viru katarální horečky ovcí podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s pozitivními výsledky; první test musí být proveden na vzorcích odebraných v období 60 až 360 dnů před datem přesunu a druhý test na vzorcích odebraných nejdříve sedm dní před datem přesunu; nebo

    b) byla podrobena sérologickému testu na protilátky proti sérotypu viru katarální horečky ovcí podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s pozitivními výsledky; test musí být proveden nejméně 30 dní před datem přesunu a zvířata byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden nejdříve sedm dní před datem přesunu.

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvíře bylo podrobeno / zvířata byla podrobena sérologickému testu na protilátky proti sérotypu viru katarální horečky ovcí … (uveďte sérotyp) podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat v souladu s přílohou III částí A bodem 6 nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    7.

    Zvířata nebyla nikdy očkována proti viru katarální horečky ovcí a byla podrobena dvěma odpovídajícím sérologickým testům podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, které jsou schopny odhalit specifické protilátky proti všem sérotypům viru katarální horečky ovcí přítomným nebo pravděpodobně přítomným v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti původu, a to s pozitivními výsledky, a

    a) první test musel být proveden na vzorcích odebraných v období 60 až 360 dnů před datem přesunu a druhý test na vzorcích odebraných nejdříve sedm dní před datem přesunu; nebo

    b) specifický sérologický test na sérotyp musel být proveden nejméně 30 dní před datem přesunu a zvířata byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden nejdříve sedm dní před datem přesunu.

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Zvíře bylo podrobeno / zvířata byla podrobena specifickému sérologickému testu na protilátky proti všem sérotypům, přítomným nebo pravděpodobně přítomným, viru katarální horečky ovcí … (uveďte sérotypy) podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat v souladu s přílohou III částí A bodem 7 nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    ▼M7

    V případě březích zvířat musí být splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v bodech 5, 6 a 7 před inseminací nebo pářením, nebo musí být splněna podmínka uvedená v bodě 3. V případě, že se provádí sérologický test uvedený v bodě 3, uvedený test se provede nejdříve sedm dní před datem přesunu.

    ▼M4

    V případě zvířat, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice 64/432/EHS, 91/68/EHS a 92/65/EHS, opatřena jednou z těchto doplňujících poznámek:

    „Zvíře není / zvířata nejsou březí“, nebo

    „Zvíře může / zvířata mohou být březí a splňuje/splňují podmínku/podmínky … (uvedené v bodech 5, 6 a 7 před inseminací nebo pářením, nebo podmínku uvedenou v bodě 3; uveďte odpovídající)“.

    ▼M1

    B.   Sperma zvířat

    Sperma musí být získáno od dárcovských zvířat, která splňují nejméně jednu z těchto podmínek:

    a) byla držena mimo uzavřené pásmo po dobu nejméně 60 dní před začátkem odběru spermatu a v jeho průběhu;

    b) byla chráněna před napadením vektory po dobu nejméně 60 dní před začátkem odběru spermatu a v jeho průběhu;

    c) byla držena během období sezónně prostého vektorů, určeného na základě přílohy V, v pásmu sezónně prostém katarální horečky ovcí po dobu nejméně 60 dní před počátkem odběru spermatu a v jeho průběhu a byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden ne dříve než sedm dní před datem zahájení odběru spermatu.

    Uvedený test identifikace původce však není nutný pro členské státy nebo oblasti členských států, ve kterých dostatečné epizootologické údaje získané uplatněním programu pro sledování po dobu nejméně tří let zdůvodňují ustanovení období sezónně prostého vektorů na základě přílohy V.

    Členské státy, které využijí uvedenou možnost, uvědomí Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat;

    ▼M5

    d) byla podrobena sérologickému testu na protilátky proti skupině viru katarální horečky ovcí podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden alespoň každých 60 dní v průběhu období odběru a mezi 21 a 60 dny po posledním odběru spermatu, které má být odesláno;

    e) byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden na krevních vzorcích odebraných:

    i) na počátku a při posledním odběru spermatu, které má být odesláno, a

    ii) v průběhu období odběru spermatu:

     alespoň každých 7 dní v případě virusizolačního testu, nebo

     alespoň každých 28 dní v případě testu polymerázové řetězové reakce.

    ▼M1

    V případě zvířat uvedených v tomto bodě, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství nebo pro vývoz do třetí země, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice Rady 88/407/EHS ( 20 ) a rozhodnutí Komise 95/388/ES ( 21 ) nebo která jsou uvedena v rozhodnutí 93/444/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Sperma bylo získáno od dárcovských zvířat, která splňují … (písmeno a), b), c), d) nebo e), uveďte podle potřeby) přílohy III části B nařízení (ES) č. 1266/2007.“

    C.   Vajíčka a embrya zvířat

    1) Embrya získaná in vivo a vajíčka skotu musí být získána od dárcovských zvířat, která nevykazují v den odběru žádné klinické příznaky katarální horečky ovcí.

    2) Embrya a vajíčka jiných zvířat než skotu a embrya skotu vyprodukovaná in vitro musí být získána od dárcovských zvířat, která splňují nejméně jednu z těchto podmínek:

    a) byla držena mimo uzavřené pásmo po dobu nejméně 60 dní před začátkem odběru embryí/vajíček a v jeho průběhu;

    b) byla chráněna před napadením vektory po dobu nejméně 60 dní před začátkem odběru embryí/vajíček a v jeho průběhu;

    c) byla podrobena sérologickému testu na protilátky proti skupině viru katarální horečky ovcí podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden mezi 21 a 60 dny po odběru embryí/vajíček;

    d) byla podrobena testu identifikace původce podle Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat, a to s negativními výsledky, přičemž tento test byl proveden na krevním vzorku odebraném v den odběru embryí/vajíček.

    3) V případě vajíček a embryí uvedených v bodě 1 a 2, která jsou určena pro obchod uvnitř Společenství nebo pro vývoz do třetí země, jsou odpovídající veterinární osvědčení, která stanoví směrnice Rady 89/556/EHS ( 22 ) a rozhodnutí 95/388/ES nebo která jsou uvedena v rozhodnutí 93/444/EHS, opatřena touto doplňující poznámkou:

    „Embrya/vajíčka byla získána od dárcovských zvířat, která splňují … (bod 1; bod 2 písm. a), bod 2 písm. b), bod 2 písm. c) nebo bod 2 písm. d), uveďte podle potřeby) přílohy III části C nařízení (ES) č. 1266/2007“.

    Bod 2 písm. a) přílohy B směrnice 89/556/EHS se nepoužije na vajíčka a embrya odebraná z dárcovských zvířat držených v hospodářstvích, která podléhají veterinárnímu zákazu nebo karanténním opatřením týkajícím se katarální horečky ovcí.

    ▼B




    PŘÍLOHA IV

    Kritéria pro určení jatek, pro něž platí výjimka ze zákazu přesunů (uvedených v čl. 8 odst. 5 druhý pododstavec)

    Pro účely posouzení rizika při určení jatek pro přesuny zvířat z hospodářství v uzavřeném pásmu na okamžitou porážku by měl příslušný orgán v místě určení použít přinejmenším tato kritéria:

    1. údaje, které jsou k dispozici z programů pro sledování a dozor, a zejména ty, které se týkají aktivity vektorů;

    2. vzdálenost mezi místem vstupu do neuzavřeného pásma a jatkami;

    3. entomologické údaje na trase;

    4. denní dobu, kdy se přeprava uskutečňuje, ve vztahu k době, kdy jsou vektory aktivní;

    5. možné použití insekticidů a repelentů v souladu se směrnicí Rady 96/23/ES ( 23 );

    6. poloha jatek ve vztahu k hospodářstvím s chovem hospodářských zvířat;

    7. opatření biologické bezpečnosti zavedená na jatkách.




    PŘÍLOHA V

    Kritéria pro stanovení období sezónně prostého vektorů (uvedeného v čl. 9 odst. 3)

    Pro účely určení pásma sezónně prostého katarální horečky ovcí stanoví příslušný orgán pro určitou epizootologicky relevantní zeměpisnou oblast členského státu (dále jen „epizootologicky relevantní zeměpisná oblast“) období sezónně prosté vektorů a použije přinejmenším tato kritéria:

    1.   Obecná kritéria

    a) musí být uplatněn program pro sledování katarální horečky ovcí a/nebo program pro dozor nad katarální horečkou ovcí;

    b) určí se zvláštní kritéria a prahy, které se použijí pro stanovení období sezónně prostého vektorů, s ohledem na to, zda je v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti prokázáno nebo existuje podezření, že hlavními vektory jsou druhy Culicoides;

    c) kritéria použitá pro stanovení období sezónně prostého vektorů se použijí s ohledem na údaje z tohoto roku a z minulých let (dosavadní údaje). Dále se vezmou v úvahu hlediska týkající se standardizace údajů z dozoru.

    2.   Zvláštní kritéria

    a) žádný výskyt viru katarální horečky ovcí v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti, což prokázaly programy pro dozor nad katarální horečkou ovcí nebo jiné důkazy, které nasvědčují tomu, že virus se zastavil;

    b) skončení aktivity vektoru a pravděpodobného vektoru, což prokázal entomologický dozor, který je součástí programů pro sledování katarální horečky ovcí a/nebo programů pro dozor nad katarální horečkou ovcí;

    c) odchyt exemplářů druhů Culicoides, u nichž je prokázáno nebo existuje podezření, že jsou vektory sérotypu přítomného v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti, je pod maximálním prahem pro sběr vektorů, který se stanoví pro epizootologicky relevantní zeměpisnou oblast. Pokud neexistuje přesvědčivý materiál pro stanovení maximálního prahu, jako kritérium musí sloužit úplná absence exemplářů druhu Culicoides imicola a méně než pět pářících se exemplářů druhu Culicoides v jedné pasti.

    3.   Doplňková kritéria

    a) Teplotní podmínky, které mají dopad na vývoj aktivity vektorů v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti. Teplotní prahy se určí se zřetelem k ekologickému chování druhů Culicoides, u nichž je prokázáno nebo existuje podezření, že jsou vektory sérotypu přítomného v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti.



    ( 1 ) Úř. věst. L 378, 31.12.1982. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2004/216/ES (Úř. věst. L 67, 5.3.2004, s. 27).

    ( 2 ) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 352).

    ( 3 ) Úř. věst. L 130, 24.5.2005, s. 22. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/357/ES (Úř. věst. L 133, 25.5.2007, s. 44).

    ( 4 ) Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 40. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/924/ES (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 48).

    ( 5 ) The EFSA Journal (2007) 480, s. 1–20.

    ( 6 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

    ( 7 ) Úř. věst. L 139, 31.5.2007, s. 30.

    ( 8 ) The EFSA Journal (2007) 479, s. 1–29.

    ( 9 ) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES.

    ( 10 ) Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES.

    ( 11 ) Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2007/265/ES (Úř. věst. L 114, 1.5.2007, s. 17).

    ( 12 ) Úř. věst. L 208, 19.8.1993, s. 34.

    ( 13 ) Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.

    ( 14 ) Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 37.“

    ( 15 ) Odhaduje se, že běžná roční míra sérokonverze v zamořeném pásmu je 20 %. Ve Společenství se však virus vyskytuje zejména v období přibližně šesti měsíců (konec jara/polovina podzimu). Proto uvedená 2 % představují konzervativní odhad očekávané měsíční míry sérokonverze.

    ( 16 ) Odhaduje se, že běžná roční míra sérokonverze v zamořeném pásmu je 20 %. Jestliže však existují důkazy o tom, že roční míra sérokonverze v epizootologicy relevantní zeměpisné oblasti je nižší než 20 %, musí být velikost vzorku vypočtena tak, aby odhalila nižší odhadovanou prevalenci.

    ( 17 ) Předpokládá se, že běžná roční míra sérokonverze v pásmu, kde proběhlo očkování, je 10 %. Jestliže však existují důkazy o tom, že roční míra sérokonverze v epizootologicky relevantní zeměpisné oblasti, kde proběhlo očkování, je nižší než 10 %, musí být velikost vzorku vypočtena tak, aby odhalila nižší odhadovanou prevalenci.

    ( 18 ) Odhaduje se, že běžná roční míra sérokonverze v zamořeném pásmu je 20 %. Ve Společenství se však virus vyskytuje zejména v období přibližně šesti měsíců (od konce jara do poloviny podzimu). Proto uvedená 2 % představují konzervativní odhad očekávané měsíční míry sérokonverze.

    ( 19 ) Jestliže byly použity skupiny sér, musí to být také uvedeno spolu s odhadem počtu zvířat odpovídajícího testovaným skupinám.

    ( 20 ) Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 10.

    ( 21 ) Úř. věst. L 234, 3.10.1995, s. 30.

    ( 22 ) Úř. věst. L 302, 19.10.1989, s. 1.

    ( 23 ) Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES.

    Top