Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02007R1234-20081001

    Consolidated text: Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007 , kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů )

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/1234/2008-10-01

    2007R1234 — CS — 01.10.2008 — 002.001


    Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

    ►B

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1234/2007

    ze dne 22. října 2007,

    kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)

    (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, p.1)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      No

    page

    date

    ►M1

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 247/2008 ze dne 17. března 2008,

      L 76

    1

    19.3.2008

    ►M2

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 248/2008 ze dne 17. března 2008,

      L 76

    6

    19.3.2008

    ►M3

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 361/2008 ze dne 14. dubna 2008,

      L 121

    1

    7.5.2008

    ►M4

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 470/2008 ze dne 26. května 2008,

      L 140

    1

    30.5.2008

    ►M5

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 510/2008 ze dne 6. června 2008,

      L 149

    61

    7.6.2008




    ▼B

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1234/2007

    ze dne 22. října 2007,

    kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)



    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise,

    s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 1 ),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty by měly být spojeny se zavedením společné zemědělské politiky a zahrnovat především společnou organizaci zemědělských trhů, jež může mít podle článku 34 Smlouvy různé podoby v závislosti na produktu.

    (2)

    Od zavedení společné zemědělské politiky přijala Rada 21 společných organizací trhu pro každý produkt nebo skupinu produktů upravené zvláštními základními nařízeními Rady:

     nařízení Rady (EHS) č. 234/68 ze dne 27. února 1968 o zřízení společné organizace trhu s živými rostlinami a květinářskými produkty ( 2 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 827/68 ze dne 28. června 1968 o společné organizaci trhu s některými produkty uvedenými v příloze II Smlouvy ( 3 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem ( 4 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2771/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vejci ( 5 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2777/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s drůbežím masem ( 6 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem ( 7 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány ( 8 ),

     nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou ( 9 ),

     nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny ( 10 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem ( 11 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky ( 12 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem ( 13 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 ze dne 27. července 2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno ( 14 ),

     nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem ( 15 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami ( 16 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží ( 17 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1786/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy ( 18 ),

     nařízení Rady (ES) č. 865/2004 ze dne 29. dubna 2004 o společné organizaci trhu s olivovým olejem a stolními olivami ( 19 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 ze dne 23. listopadu 2005 o společné organizaci trhu s osivem ( 20 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1952/2005 ze dne 23. listopadu 2005 o společné organizaci trhu s chmelem ( 21 ),

     nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru ( 22 ).

    (3)

    Rada kromě toho přijala tři nařízení se zvláštními pravidly pro některé produkty, aniž by pro ně zavedla společnou organizaci trhu:

     nařízení Rady (ES) č. 670/2003 ze dne 8. dubna 2003, kterým se stanoví zvláštní opatření týkající se trhu s ethanolem zemědělského původu ( 23 ),

     nařízení Rady (ES) č. 797/2004 ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh ( 24 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1544/2006 ze dne 5. října 2006 o zvláštních opatřeních na podporu chovu bource morušového ( 25 ).

    (4)

    Výše uvedená nařízení (dále jen „základní nařízení“) jsou často doplněna průvodním souborem dalších nařízení Rady. Většina základních nařízení má tutéž strukturu a řadu společných ustanovení. To platí zejména o pravidlech pro obchod s třetími zeměmi a o obecných ustanoveních, ale do jisté míry i o pravidlech týkajících se vnitřního trhu. Základní nařízení často obsahují odlišná řešení stejných či podobných problémů.

    (5)

    Společenství již po nějakou dobu usiluje o zjednodušení právního prostředí společné zemědělské politiky. Proto byl přijetím nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 26 ), zřízen horizontální právní rámec pro všechny přímé platby, který sjednotil řadu režimů podpory do režimu jednotné platby. Tento přístup by se měl použít také v případě základních nařízení. Proto by pravidla v nich obsažená měla být sjednocena do jednotného právního rámce a tam, kde je to možné, by odvětvové přístupy měly být nahrazeny přístupy horizontálními.

    (6)

    Na základě výše uvedených úvah by základní nařízení měla být zrušena a nahrazena jediným jednotným nařízením.

    (7)

    Zjednodušení by nemělo vést ke zpochybnění politických rozhodnutí přijatých v průběhu let v rámci společné zemědělské politiky. Toto nařízení by proto mělo být v zásadě technickým zjednodušením. Neměly by se jím proto rušit ani měnit stávající nástroje, pokud nejsou již zastaralé, nadbytečné nebo vzhledem ke své povaze nevhodné k tomu, aby byly projednávány na úrovni Rady, ani by se jím neměly stanovit nové nástroje nebo opatření.

    (8)

    Za těchto okolností by toto nařízení nemělo začleňovat ty části společných organizací trhu, které jsou předmětem reforem politik. To se týká zejména většiny částí odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví vína. Ustanovení nařízení (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1493/1999 by proto měla být do tohoto nařízení začleněna, pouze pokud se jich samých žádné reformy politik netýkají. Hmotněprávní úprava těchto společných organizací trhu by měla být do nařízení začleněna až po přijetí příslušných reforem.

    (9)

    Společné organizace trhu v odvětví obilovin, rýže, cukru, sušených krmiv, osiva, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, banánů, mléka a mléčných výrobků a bource morušového stanoví hospodářské roky většinou podle biologických produkčních cyklů každého z těchto produktů. Hospodářské roky by proto měly být začleněny do tohoto nařízení tak, jak jsou pro uvedená odvětví stanoveny.

    (10)

    Ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců byl současně se zavedením režimů přímých podpor vytvořen rozlišený režim cenové podpory v různých odvětvích s ohledem na různé potřeby v každém z těchto odvětví a zároveň s ohledem na jejich vzájemnou závislost. Tato opatření mají podobu veřejné intervence nebo vyplácení podpory soukromého skladování produktů v odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků a vepřového, skopového a kozího masa. Vzhledem k cílům tohoto nařízení je proto třeba zachovat opatření cenové podpory tam, kde jsou stanovena v nástrojích tak, jak byla vypracována v minulosti, aniž by došlo k věcným změnám oproti předchozímu právnímu stavu.

    (11)

    Z důvodů jasnosti a průhlednosti by ustanovení upravující tato opatření měla mít společnou osnovu, měla by však dále sledovat politiku, jíž se řídí jednotlivá odvětví. Proto je třeba rozlišovat mezi referenčními cenami a intervenčními cenami.

    (12)

    Společné organizace trhu v odvětvích obilovin, hovězího a telecího masa a mléka a mléčných výrobků obsahovaly ustanovení, podle nichž Rada může postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy měnit cenové úrovně. S ohledem na citlivost cenových soustav by mělo být výslovně stanoveno, že možnost měnit cenové úrovně podle čl. 37 odst. 2 existuje ve vztahu ke všem odvětvím, na která se toto nařízení vztahuje.

    (13)

    Společná organizace trhu v odvětví cukru navíc stanovila možnost přezkoumat standardní jakost cukru, která je v nařízení (ES) č. 318/2006 dále vymezena, zejména s ohledem na požadavky obchodu a rozvoj technické analýzy. Uvedené nařízení proto zakládalo pravomoc Komise příslušnou přílohu měnit. Tuto možnost je nezbytně nutné zachovat, aby Komise mohla v případě potřeby neprodleně přijmout opatření.

    (14)

    Aby bylo možné zajistit spolehlivé informace o cenách cukru na trzích Společenství, měl by být do tohoto nařízení začleněn systém zaznamenávání cen stanovený ve společné organizaci trhu s cukrem, na jehož základě se stanoví úroveň tržních cen bílého cukru.

    (15)

    Ve snaze nedopustit, aby se režim intervencí v oblasti obilovin, rýže, másla a sušeného odstředěného mléka stal sám o sobě odbytištěm, by měla být zachována možnost stanovit zahájení veřejné intervence pouze v určitých obdobích roku. U produktů z hovězího a telecího masa, vepřového masa a u másla by zahájení a ukončení veřejné intervence mělo záviset na úrovni tržních cen v určitém období. Pokud jde o kukuřici, rýži a cukr, mělo by být zachováno omezení množství, která je možno v rámci veřejné intervence nakupovat. Pokud jde o máslo a sušené odstředěné mléko, je potřeba zachovat pravomoc Komise pozastavit běžný nákup, jakmile je dosaženo určitého množství, nebo nahradit ho nákupem prostřednictvím nabídkového řízení.

    (16)

    Cenová úroveň, na níž by měl nákup v rámci veřejné intervence probíhat, byla v minulosti ve společných organizacích trhů s obilovinami, rýží a s hovězím a telecím masem snížena a stanovena spolu se zavedením režimů přímé podpory v těchto odvětvích. Podpora podle těchto režimů a intervenční cena spolu tudíž úzce souvisejí. Pro produkty z odvětví mléka a mléčných výrobků byla zmíněná cenová úroveň stanovena s cílem podpořit spotřebu dotyčných produktů a zlepšit jejich konkurenceschopnost. V odvětví rýže a cukru byly ceny stanoveny tak, aby přispěly ke stabilizaci trhu v případech, kdy tržní cena v daném hospodářském roce klesne pod úroveň referenční ceny stanovené pro následující hospodářský rok. Tato politická rozhodnutí Rady zůstávají nadále v platnosti.

    (17)

    Tak jako v dřívějších společných organizacích trhu by toto nařízení mělo stanovit možnost nakládání s těmito produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence. Tato opatření by měla být přijata takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné jednání s kupujícími.

    (18)

    Díky svým intervenčním zásobám různých zemědělských produktů má Společenství možnost významně přispět ke zlepšení situace svých nejchudších občanů. Je v zájmu Společenství trvale tuto možnost využívat a zavedením vhodných opatření dosahovat snížení těchto zásob na běžnou úroveň. Z těchto pohnutek doposud stanovilo podmínky rozdělování potravin dobročinnými organizacemi nařízení Rady (EHS) č. 3730/87 ze dne 10. prosince 1987, kterým se stanoví obecná pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob organizacím pověřeným jejich rozdělením nejchudším osobám ve Společenství ( 27 ). Toto důležité sociální opatření, které může být pro nejchudší osoby velice důležité, by mělo být zachováno a začleněno do rámce tohoto nařízení.

    (19)

    Ve snaze přispět k vyváženosti trhu s mlékem a stabilizaci tržních cen obsahuje společná organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky ustanovení o poskytování podpory soukromého skladování smetany, některých výrobků z másla a sýra. Komisi byla mimo to svěřena pravomoc rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování některých dalších výrobků ze sýra, bílého cukru, některých druhů olivového oleje, některých produktů z hovězího a telecího masa, sušeného odstředěného mléka, vepřového masa a skopového a kozího masa. Vzhledem k účelu tohoto nařízení by tato opatření měla být zachována.

    (20)

    Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu ( 28 ), nařízení Rady (EHS) č. 1186/90 ze dne 7. května 1990, kterým se rozšiřuje oblast působnosti klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu ( 29 ), nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat ( 30 ), a nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství ( 31 ) stanoví klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla v odvětví hovězího a telecího masa, vepřového masa a skopového a kozího masa. Tyto režimy mají zásadní význam pro zaznamenávání cen a uplatňování intervenčních opatření v uvedených odvětvích. Navíc mají za cíl zlepšovat průhlednost trhu. Tyto režimy klasifikace jatečně upravených těl by měly být zachovány. Z tohoto důvodu je vhodné začlenit do tohoto nařízení jejich základní prvky a zmocnit Komisi k úpravě některých otázek spíše technického rázu prováděcími pravidly.

    (21)

    Omezení volného oběhu vyplývající z opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat, by mohlo působit těžkosti na trhu s některými produkty v jednom nebo více členských státech. Zkušenosti ukazují, že vážná narušení trhu, jako je významný pokles spotřeby nebo cen, lze přičíst ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat.

    (22)

    Proto by do tohoto nařízení měla být za stejných podmínek, za jakých platila dosud, začleněna výjimečná opatření na ochranu trhu stanovená ve společných organizacích trhu s hovězím a telecím masem, mlékem a mléčnými výrobky, vepřovým masem, skopovým a kozím masem, vejci a drůbežím masem. Tato výjimečná opatření na podporu trhu by měla být přijímána Komisí a měla by se přímo týkat zdravotních a veterinárních opatření přijatých v rámci boje proti šíření chorob, nebo by z nich měla vyplývat. Tato opatření by měla být přijímána na žádost členských států, aby nedocházelo k vážným narušením dotčených trhů.

    (23)

    Možnost Komise přijímat zvláštní intervenční opatření, jestliže se to ukáže být nezbytné v zájmu účinné reakce na hrozbu narušení trhu v odvětví obilovin a zabránění rozsáhlému použití veřejné intervence v odvětví rýže v některých regionech Společenství nebo v zájmu nahrazení nedostatku neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof, stanovená v příslušných společných organizacích trhů s obilovinami a rýží by měla být v tomto nařízení zachována.

    (24)

    Pro cukrovou řepu podléhající kvótám by měla být stanovena minimální cena odpovídající standardní jakosti, aby byla zajištěna přiměřená životní úroveň pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny ve Společenství.

    (25)

    K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy jsou třeba specifické nástroje. Proto by standardní ustanovení upravující mezioborové dohody obsažená dříve ve společné organizaci trhu v odvětví cukru měla být zachována.

    (26)

    Vzhledem k rozmanitosti přírodních, hospodářských a technických poměrů je obtížné stanovit pro celé Společenství jednotné podmínky nákupu cukrové řepy. Mezioborové dohody mezi sdruženími pěstitelů cukrové řepy a cukrovarnickými podniky již existují. Rámcová ustanovení by proto měla pouze stanovit minimální záruky požadované jak pěstiteli cukrové řepy, tak cukrovarnickým průmyslem k zajištění řádného fungování trhu s cukrem s možností odchýlit se od některých pravidel v rámci mezioborových dohod. Podrobnější úprava byla dříve pro společnou organizaci trhu s cukrem stanovena v příloze II nařízení (ES) č. 318/2006. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce technickou úpravu, je vhodnější řešit tyto otázky na úrovni Komise.

    (27)

    Výrobní dávka stanovení v rámci společné organizace trhu v odvětví cukru s cílem přispět k financování výdajů v rámci uvedené společné organizace trhu by měla být začleněna do tohoto nařízení.

    (28)

    Pro zachování strukturální rovnováhy trhů s cukrem na cenové úrovni blízké referenční ceně by měla být zachována možnost Komise rozhodnout o stažení cukru z trhu na dobu potřebnou k obnovení rovnováhy na trhu.

    (29)

    Společné organizace trhu v odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa stanovila možnost přijímat některá opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu. Tato opatření mohou přispět ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřených životních podmínek dotčených zemědělců. S ohledem na cíle tohoto nařízení by tato možnost měla být zachována. V souladu s těmito ustanoveními může Rada postupem podle článku 37 Smlouvy přijmout obecná pravidla týkající se těchto opatření. Cíle sledované těmito opatřeními jsou jasně stanovené a vymezují povahu opatření, která mohou být přijata. Není proto třeba, aby pro tato odvětví Rada přijímala další obecná pravidla, a tato možnost by již neměla být stanovena.

    (30)

    V odvětvích cukru a mléka a mléčných výrobků bylo po mnoho let základním nástrojem tržní politiky množstevní omezení stanovené v nařízení (ES) č. 318/2006 a nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků ( 32 ). Důvody, které v minulosti vedly Společenství k přijetí režimů výrobních kvót v obou odvětvích, stále trvají.

    (31)

    Zatímco režim kvót na cukr byl stanoven ve společné organizaci trhu v odvěvtví cukru, odpovídající režim v odvětví mléka byl dosud upraven právním předpisem odděleným od společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, jmenovitě nařízením (ES) č. 1788/2003. Vzhledem k zásadnímu významu těchto režimů a cílů tohoto nařízení je vhodné začlenit příslušná ustanovení pro obě odvětví do tohoto nařízení, aniž by v porovnání s předchozím právním stavem došlo k věcným změnám těchto režimů a způsobů jejich uplatňování.

    (32)

    Režim kvót na cukr podle tohoto nařízení by proto měl obsahovat opatření stanovená v nařízení (ES) č. 318/2006, a zejména zachovat právní postavení kvót, nakolik režim kvót v souladu s judikaturou Soudního dvora představuje mechanismus regulace trhu v odvětví cukru, jehož účelem je zajistit dosažení cílů veřejného zájmu.

    (33)

    Toto nařízení by proto rovněž mělo umožnit Komisi upravit kvóty na udržitelnou úroveň poté, kdy v roce 2010 zanikne restrukturalizační fond založený nařízením Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství ( 33 ).

    (34)

    Protože je třeba umožnit jednotlivým členským státům jistou míru pružnosti, co se týče strukturálních změn ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny v době, kdy mají být uplatňovány kvóty, měla by být zachována možnost povolit členským státům měnit v určitých mezích kvóty podniků, aniž by byla omezena činnost restrukturalizačního fondu jakožto nástroje.

    (35)

    Aby trh s cukrem nenarušovaly přebytky cukru, stanovila společná organizace trhu v odvětví cukru, že by Komise měla mít podle určitých kritérií možnost stanovit podmínky pro převod přebytkového cukru, přebytkové isoglukózy nebo přebytkového inulinového sirupu do následujícího hospodářského roku, v němž bude považován za výrobu v rámci kvót tohoto roku. Kromě toho, pokud nejsou pro určitá množství splněny platné podmínky, stanovila rovněž poplatek z přebytku, aby nedošlo k hromadění těchto množství ohrožujícímu situaci na trhu. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

    (36)

    Nadále platným zůstává hlavní účel režimu mléčných kvót, totíž snížit na dotyčném trhu nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a z ní vyplývající strukturální přebytky, a dosáhnout tak lepší rovnováhy na trhu. Mělo by být zachováno ukládání dávky na množství mléka odebraného nebo prodaného pro přímou spotřebu, které je vyšší než určité zaručené prahové množství. V souladu s účelem tohoto nařízení zde do určité míry existuje potřeba provést zejména terminologickou harmonizaci mezi režimem v odvětví cukru a režimem mléčných kvót a současně v plném rozsahu zachovat jejich dosavadní právní postavení. Z tohoto důvodu se zdá vhodným harmonizovat terminologii v odvětví mléka s terminologií v odvětví cukru. Výrazy „vnitrostátní referenční množství“ a „individuální referenční množství“ používané v nařízení (ES) č. 1788/2003 by proto měly být nahrazeny výrazy „vnitrostátní kvóta“ a „individuální kvóta“, aniž by došlo ke změně definovaného právního pojmu.

    (37)

    Režim mléčných kvót v tomto nařízení by v podstatě měl být utvářen podle nařízení (ES) č. 1788/2003. Mělo by být zejména zachováno rozlišení mezi dodávkami a přímým prodejem a režim by měl být uplatňován na základě individuálního reprezentativního obsahu tuku a vnitrostátního referenčního obsahu tuku. Zemědělcům by mělo být za určitých podmínek povoleno dočasně převádět své kvóty. Navíc by měla být zachována zásada, že pokud je zemědělský podnik prodán, pronajat nebo převeden v rámci dědictví, převede se odpovídající kvóta na nabyvatele, nájemce nebo dědice spolu s příslušným pozemkem, přičemž by měly být zachovány některé výjimky ze zásady, že kvóty jsou vázány na zemědělské podniky, aby bylo možné pokračovat v restrukturalizaci výroby mléka a zlepšování životních podmínek. V souladu s jednotlivými způsoby převodu kvót a na základě objektivních kritérií by měla být zachována ustanovení povolující členským státům, aby začlenily část převáděných množství do vnitrostátní rezervy.

    (38)

    Dávku z přebytku je nutné stanovit v odrazující výši a členské státy by ji měly uhradit, jakmile je překročena vnitrostátní kvóta. Členský stát by pak měl částku, kterou je třeba zaplatit, rozdělit mezi producenty, kteří se na tomto překročení podíleli. Ti by pak na základě skutečnosti, že překročili své disponibilní množství, měli mít vůči členskému státu povinnost uhradit svůj příspěvek na splatnou dávku. Členské státy by měly Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) uhradit dávku odpovídající překročení jejich vnitrostátní kvóty, sníženou o paušální částku ve výši 1 %, aby tak byly zohledněny případy úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit svůj příspěvek na splatnou dávku.

    (39)

    Podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky ( 34 ) se výnosy z doplňkových dávek v odvětví mléka a mléčných výrobků považují za „účelově vázané příjmy“, které jsou odváděny do rozpočtu Společenství a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Článek 22 nařízení (ES) č. 1788/2003, podle kterého se výnosy z dávek považují za součást intervenčních opatření určených ke stabilizaci zemědělských trhů a použijí se k financování výdajů v odvětví mléka, se tudíž stal bezpředmětným a neměl by být začleněn do tohoto nařízení.

    (40)

    Různé organizace trhu stanovily různé druhy režimů podpor.

    (41)

    Společné organizace trhu se sušenými krmivy a lnem a konopím stanovily v těchto odvětvích podporu pro zpracování jako prostředek k řízení vnitřního trhu v dotčených odvětvích. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

    (42)

    S ohledem na zvláštní podmínky na trzích s obilovinami a bramborovým škrobem obsahovala společná organizace trhu pro obiloviny ustanovení, která v případě nutnosti umožňovala poskytování výrobních náhrad. Výrobní náhrady by měly být koncipovány tak, aby základní produkty užívané dotyčným odvětvím byly pro ně dostupné za cenu nižší, než je cena vyplývající z uplatnění společných cen. Společná organizace trhu s cukrem stanovila možnost poskytování výrobních náhrad v případech, kdy s ohledem na výrobu některých průmyslových, chemických nebo farmaceutických výrobků nastane potřeba přijmout opatření k zajištění dostupnosti některých výrobků z cukru. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

    (43)

    K dosažení rovnováhy na trhu s mlékem a ke stabilizaci tržních cen u mléka a mléčných výrobků je třeba přijmout opatření ke zvýšení odbytu mléčných výrobků. Společná organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky proto stanovila poskytování podpor pro uvádění na trh některých mléčných výrobků, které mají zvláštní užití a určení. Zmíněná společná organizace trhu dále stanovila, že ke zvýšení spotřeby mléka u mladé generace se Společenství může podílet na úhradě výdajů vzniklých při poskytování podpory pro dodávky mléka žákům do škol. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

    (44)

    Finanční prostředky Společenství spočívající v podílu přímé podpory, který mohou členské státy podle čl. 110i odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 zadržet, jsou nezbytné jako motivace pro organizace schválených hospodářských subjektů k vypracování akčních programů s cílem zlepšit kvalitu produkce olivového oleje a stolních oliv. V tomto ohledu společná organizace trhu s olivovým olejem a stolními olivami stanovila, že podpora Společenství má být přidělována podle důležitosti opatření prováděných v rámci dotyčných akčních programů. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

    (45)

    S cílem provádět různá opatření v odvětví tabáku byl nařízením (EHS) č. 2075/92 založen Tabákový fond Společenství, financovaný některými srážkami z režimů podpor. Rok 2007 je poslední, v němž by Tabákový fond Společenství mohl využít srážky z režimu podpor stanovené v hlavě IV kapitole 10c nařízení (ES) č. 1782/2003. Třebaže financování fondu skončí před vstupem tohoto nařízení v platnost, měl by být článek 13 nařízení (EHS) č. 2075/92 zachován jako právní základ víceletých programů, které mohou být financovány z Tabákového fondu Společenství.

    (46)

    Včelařství jako zemědělské odvětví se vyznačuje rozdílností podmínek produkce a výnosů a rozptýlením a rozmanitostí hospodářských subjektů, a to jak v oblasti produkce, tak v jednotlivých fázích uvádění na trh. Kromě toho je vzhledem k rozšíření varroázy v několika členských státech v posledních letech a vzhledem k problémům, které tato choroba způsobuje v produkci medu, nadále nezbytný zásah Společenství, protože varroázu nelze úplně vymýtit a je třeba ji ošetřovat schválenými produkty. Za těchto okolností a v zájmu zlepšení produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh ve Společenství by měla být každé tři roky vypracovány vnitrostátní programy, které budou zahrnovat technickou pomoc, kontrolu varroázy, racionalizaci sezónních přesunů včelstev, řízení obnovy včelstev ve Společenství a spolupráci na výzkumných programech v oblasti včelařství a včelařských produktů s cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Na financování těchto vnitrostátních programů by se mělo Společenství podílet.

    (47)

    Nařízení (ES) č. 1544/2006 nahradilo všechny vnitrostátní podpory pro bource morušového režimem Společenství na podporu chovu bource morušového formou pevně stanovené částky pro každý používaný box s vajíčky.

    (48)

    Protože politické úvahy, které vedly k zavedení výše uvedených režimů podpor pro včelařství a chov bource morušového, zůstávají v platnosti, měly by být všechny tyto režimy podpor začleněny do rámce tohoto nařízení.

    (49)

    Použití obchodních norem pro zemědělské produkty může přispět ke zlepšení hospodářských podmínek produkce a obchodování, jakož i jakosti těchto produktů. Použití takových norem je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů. Z těchto důvodů byly v rámci společných organizací trhů s banány, olivovým olejem a stolními olivami, živými rostlinami, vejci a drůbežím masem zavedeny obchodní normy zejména pro jakost, třídění, hmotnost, určování velikosti, balení, obaly, skladování, přepravu, obchodní úpravu, původ a označování. Tento přístup je třeba zachovat i v tomto nařízení.

    (50)

    Podle společných organizací trhů s olivovým olejem a stolními olivami a s banány byla Komise pověřena přijetím ustanovení o obchodních normách. Vzhledem k jejich vysoce technické povaze a potřebě neustále zvyšovat jejich účinnost a přizpůsobovat je vyvíjející se obchodní praxi je vhodné rozšířit tento přístup na odvětví živých rostlin a stanovit kritéria, která musí Komise zohlednit při zavádění příslušných pravidel. Mimo to může být třeba přijmout zvláštní opatření, zejména nejnovější analytické metody a jiná opatření k určení povahy dotčených norem, aby nedocházelo k zneužívání, pokud jde o jakost a původ produktů nabízených spotřebitelům, a významným narušením trhů, které z tohoto zneužívání mohou vyplývat.

    (51)

    Byly zavedeny některé právní nástroje, jimiž se řídí uvádění mléka, mléčných výrobků a tuků na trh a jejich označování. Jejich cílem je zlepšit postavení mléka a mléčných výrobků na trhu a zároveň zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže pro roztíratelné tuky mléčného i nemléčného původu tak, aby z nich měli prospěch producenti i spotřebitelé. Pravidla obsažená v nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 ze dne 2. července 1987 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh ( 35 ) mají za cíl ochranu spotřebitelů a stanovení podmínek hospodářské soutěže mezi mléčnými výrobky a konkurenčními produkty v oblasti pojmenování, označování etiketami a reklamy, jež zabrání jakémukoli falešnému výkladu. Nařízení Rady (ES) č. 2597/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky pro konzumní mléko ( 36 ), stanoví pravidla, jejichž cílem je zaručit vysokou jakost konzumního mléka a produktů, která odpovídají potřebám a přáním spotřebitelů, stabilizují tak dotčený trh a nabízejí spotřebiteli konzumní mléko vysoké kvality. Nařízení Rady (ES) č. 2991/94 ze dne 5. prosince 1994, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky ( 37 ), stanoví obchodní normy pro dotčené mléčné a nemléčné produkty s jasnou a jednoznačnou klasifikací, doplněné pravidly o označování. V souladu s cíli tohoto nařízení by uvedená pravidla měla být zachována.

    (52)

    Pokud jde o odvětví vajec a drůbežího masa, existují ustanovení o obchodních normách a v některých případech i produkci. Tato ustanovení jsou obsažena v nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 ze dne 19. června 2006 o obchodních normách pro vejce ( 38 ), nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro drůbeží maso ( 39 ) a nařízení Rady (EHS) č. 2782/75 ze dne 29. října 1975 o produkci násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh ( 40 ). Základní pravidla obsažená v uvedených nařízeních by měla být do tohoto nařízení začleněna.

    (53)

    Nařízení (ES) č. 1028/2006 stanoví, že obchodní normy pro vejce by se měly v zásadě vztahovat na všechna vejce pocházející od slepic kura domácího (Gallus gallus), která jsou uváděna na trh ve Společenství, a zpravidla také na vejce určená k vývozu do třetích zemí. Rovněž jasně odlišuje vejce vhodná k přímé lidské spotřebě od vajec nevhodných k přímé lidské spotřebě, a to vytvořením dvou tříd jakosti vajec, a obsahuje ustanovení zajišťující odpovídající informovanost spotřebitele, pokud jde o třídy jakosti, hmotnostní skupiny a identifikaci použitého způsobu chovu. Konečně uvedené nařízení stanoví zvláštní pravidla pro vejce dovezená ze třetích zemí, podle nichž zvláštní předpisy platné v určitých třetích zemích mohou být důvodem odchylek od obchodních norem, je-li zaručena jejich rovnocennost s právními předpisy Společenství.

    (54)

    Pokud jde o drůbeží maso, nařízení (EHS) č. 1906/90 stanoví, že obchodní normy by se měly v zásadě vztahovat na určité druhy drůbežího masa vhodného k lidské spotřebě a uváděného na trh ve Společenství a že drůbeží maso určené k vývozu do třetích zemí by však mělo být z oblasti působnosti obchodních norem vyňato. Uvedené nařízení stanoví rozdělení drůbežího masa do dvou tříd podle zmasilosti a vzhledu, jakož i podmínky prodeje tohoto masa.

    (55)

    Podle uvedených nařízení by členské státy měly mít možnost vyloučit z oblasti působnosti těchto obchodních norem vejce a drůbeží maso prodávané některými formami přímého prodeje producentem konečnému spotřebiteli, jde-li o malá množství.

    (56)

    Nařízení (ES) č. 2782/75 stanoví zvláštní pravidla pro uvádění násadových vajec a kuřat chovné drůbeže na trh a jejich přepravu, jakož i pro líhnutí násadových vajec. Uvedené nařízení zejména stanoví označování jednotlivých násadových vajec používaných k produkci kuřat, způsob balení a druh obalového materiálu pro přepravu. Z povinného dodržování stanovených norem však vyjímá malá chovná zařízení pro čistokrevný chov a další malá chovná zařízení.

    (57)

    V souladu s cíli tohoto nařízení by zmíněná pravidla měla být zachována a jejich podstata by neměla být měněna. Další ustanovení obsažená v uvedených nařízeních, která jsou odborného rázu, by měla být předmětem prováděcích pravidel, jež přijme Komise.

    (58)

    U chmele je v rámci Společenství třeba dodržovat politiku jakosti, jak tomu v rámci společné organizace trhu s ním dosud bylo, a to prostřednictvím ustanovení o ověřování a prostřednictvím pravidel, která v zásadě zakazují uvádět na trh produkty, jimž nebyla vydána ověřovací listina původu, nebo dovezené produkty, které nesplňují odpovídající znaky jakosti.

    (59)

    Označení a definice olivového oleje a název jsou základním prvkem tržního pořádku, neboť stanoví normy jakosti a poskytují spotřebitelům odpovídající informace o produktu, a měly by být v tomto nařízení zachovány.

    (60)

    Jeden z výše uvedených režimů podpory přispívající k rovnováze trhu s mlékem a mléčnými produkty a stabilizaci tržních cen v tomto odvětví spočívá v režimu podpory zpracování odstředěného mléka na kasein a kaseináty, obsaženém v nařízení (ES) č. 1255/1999. Nařízení Rady (EHS) č. 2204/90 ze dne 24. července 1990, kterým se stanoví doplňující obecná pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, pokud jde o sýry ( 41 ), stanovilo pravidla týkající se použití kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů s cílem zabránit nepříznivým účinkům, které by mohl tento režim podpory vyvolat, zohlednit možnost snadného poškození sýra při záměně postupu při používání kaseinu a kaseinátů, a stabilizovat tak trh. Uvedená pravidla by měla být začleněna do tohoto nařízení.

    (61)

    Zpracování některých zemědělských surovin na líh je úzce spjato s hospodařením s uvedenými surovinami. Může značně přispět k jejich zhodnocení a má jednak zcela zvláštní hospodářský a sociální význam pro ekonomiku některých regionů Společenství, jednak představuje nezanedbatelnou část příjmů producentů těchto surovin. Umožňuje rovněž zužitkování produktů neuspokojivé jakosti a krátkodobých přebytků, které mohou v některých odvětvích působit dočasné problémy.

    (62)

    V odvětvích chmele, olivového oleje a stolních oliv, tabáku a bource morušového se právní předpisy soustředí na různé typy organizací s cílem dosáhnout cílů politiky, zejména s cílem stabilizovat trhy a zlepšit a zaručit jakost produktů, kterých se toto společné úsilí týká. Dosavadní úprava systému organizací je založena na organizacích uznávaných členskými státy, nebo za jistých podmínek Komisí, a to podle předpisů, které Komise přijímá. Tento systém je třeba zachovat a dosud platná ustanovení by měla být harmonizována.

    (63)

    Pro posílení určitých činností mezioborových organizací, které mají zvláštní význam vzhledem k platným pravidlům společné organizace trhu s tabákem, mělo by být za určitých předpokladů umožněno rozšíření působnosti pravidel, jež tyto organizace vydaly pro své členy, na všechny producenty nebo seskupení, i když nejsou jejich členy, v jednom nebo několika regionech. Stejný postup by měl být uplatněn i na jiné činnosti mezioborových organizací, které jsou pro odvětví tabáku zajímavé z obecně hospodářského či technického hlediska a mohly by být prospěšné pro všechny působící v daných oborech. Měla by existovat úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Komise by měla mít trvalé dohledové pravomoci, zejména ve věcech dohod uzavřených těmito organizacemi a postupů jimi přijatých ve vzájemné shodě.

    (64)

    Členské státy si mohou přát, aby v některých odvětvích, kromě těch, u nichž současná pravidla stanoví uznání organizací producentů nebo mezioborových organizací, byly organizace těchto druhů uznávány na základě vnitrostátního práva, nakolik je to slučitelné s právem Společenství. Tuto možnost je tedy třeba objasnit. Navíc by měla být přijata pravidla, která stanoví, že uznání organizací producentů a mezioborových organizací v souladu se stávajícími nařízeními zůstává nadále v platnosti i po přijetí tohoto nařízení.

    (65)

    Jednotný trh Společenství zahrnuje obchodní režim na vnějších hranicích Společenství. Tento obchodní režim by měl zahrnovat dovozní cla a vývozní náhrady a měl by v zásadě stabilizovat trh Společenství. Obchodní režim by měl být založen na závazcích přijatých v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

    (66)

    Sledování objemu obchodování se zemědělskými produkty se třetími zeměmi ve společných organizacích trhu v odvětvích obilovin, rýže, cukru, osiva, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa, živých rostlin a zemědělského lihu v oblasti dovozu i vývozu dosud podléhalo buď režimu povinných licencí, nebo režimům, v jejichž rámci měla Komise právo stanovit licenční povinnost.

    (67)

    Sledování obchodních toků je především záležitost řízení, a proto je třeba postupovat pružně. Z těchto důvodů a vzhledem ke zkušenostem se společnými organizacemi trhu tam, kde rozhodováním o udělování licencí již byla pověřena Komise, ze zdá být vhodné rozšířit tento postup na všechna odvětví, v nichž se dovozní a vývozní licence používají. Při rozhodování o zavedení licenční povinnosti by měla Komise přihlížet k nezbytnosti dovozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

    (68)

    Cla na zemědělské produkty v rámci dohod Světové obchodní organizace (WTO) jsou z větší části stanovena ve společném celním sazebníku. U některých produktů v odvětví obilovin a rýže je však v důsledku zavedení dodatečných mechanismů nutné stanovit možnost přijmout odchylky.

    (69)

    S cílem vyloučit nebo napravit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mohl mít dovoz některých zemědělských produktů, by měl tento dovoz podléhat po splnění určitých podmínek dodatečnému clu.

    (70)

    Za určitých podmínek je vhodné svěřit Komisi pravomoc otevírat a spravovat dovozní celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných aktů Rady.

    (71)

    Cílem nařízení Rady (EHS) č. 2729/75 ze dne 29. října 1975 o dovozních dávkách použitelných pro směsi obilovin, rýže a zlomkové rýže ( 42 ) je zajistit řádné fungování systému cel při dovozu směsí obilovin, rýže a zlomkové rýže. Tato pravidla by měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

    (72)

    Společenství uzavřelo několik ujednání se třetími zeměmi o preferenčním přístupu na trh, která těmto zemím umožňují vyvážet za příznivých podmínek do Společenství třtinový cukr. Společná organizace trhu v odvětví cukru stanovila hodnocení potřeby rafinerií v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a za určitých podmínek vyhrazení dovozní licence pro specializovaná zařízení, která využívají značná množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za rafinerie Společenství zabývající se výhradně rafinací. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

    (73)

    Aby nedovolené pěstování konopí nenarušilo fungování společné organizace trhu s konopím pěstovaným na vlákno, stanovila příslušná nařízení kontrolu dovozu konopí a semen konopí, která zaručovala, že příslušné produkty poskytují určité záruky, pokud jde o obsah tetrahydrokannabinolu. Mimo to byl pro dovoz semen konopí, která nejsou určena k výsevu, zaveden systém kontrol, který předpokládal režim schvalování příslušných dovozců. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

    (74)

    Pokud jde o produkty v odvětví chmele, uplatňuje se v celém Společenství politika jakosti. V případě dovážených produktů by měla být ustanovení zajišťující, aby byly dováženy pouze produkty splňující odpovídající minimální znaky jakosti, začleněna do tohoto nařízení.

    (75)

    Díky systému cel je možné obejít se na vnějších hranicích Společenství bez jakýchkoli dalších ochranných opatření. Vnitřní trh a celní režim se však za mimořádných okolností může ukázat jako nedostatečný. V takových případech by Společenství mělo být s to přijmout neprodleně všechna nezbytná opatření, aby trh Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Společenství.

    (76)

    K zajištění řádného fungování společných organizací trhu, a zejména ve snaze předejít narušením trhů, společné organizace trhu pro řadu produktů tradičně stanovily možnost zakázat používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku. Tuto možnost je třeba zachovat. Zkušenosti navíc ukazují, že jsou-li trhy narušeny nebo hrozí-li jim narušení v důsledku používání těchto režimů, je třeba bez zbytečné prodlevy přijmout vhodná opatření. Komisi by proto měly být svěřeny příslušné pravomoci. Je tedy vhodné Komisi umožnit, aby v podobných situacích pozastavila používání režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku.

    (77)

    Možnost poskytnout při vývozu do třetích zemí náhrady, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Společenství a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky Společenství v rámci WTO, by měla sloužit k zajištění účasti Společenství na mezinárodním obchodu s některými produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o hodnotu a množství.

    (78)

    Dodržování omezení týkajících se hodnoty by mělo být zajištěno při stanovení vývozních náhrad sledováním plateb podle předpisů vztahujících se k EZZF. Sledování lze usnadnit povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, a to až do maximální výše částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

    (79)

    Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Proto je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci omezení, která jsou k dispozici, by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy a na které se nevztahují omezení z hlediska objemu. Je třeba stanovit odchylku od přísného dodržování pravidel pro správu v případě, že při vývozu s náhradami pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

    (80)

    V případě vývozu živého skotu je třeba stanovit, že vývozní náhrady jsou poskytovány a propláceny, pouze pokud jsou dodržována ustanovení právních předpisů Společenství upravující dobré životní podmínky zvířat, zejména ta, která se týkají ochrany zvířat během přepravy.

    (81)

    Zemědělské produkty mohou být v některých případech předmětem zvláštního zacházení při dovozu do třetích zemí, pokud odpovídají určitým specifikacím nebo cenovým podmínkám. K zajištění správného uplatňování tohoto režimu je nezbytná správní spolupráce mezi orgány ve třetí zemi dovozu a orgány ve Společenství. K tomuto účelu by měly být produkty vybaveny potvrzením vystaveným ve Společenství.

    (82)

    Zvláštní hospodářský význam má pro Společenství vývoz květinových cibulí do třetích zemí. Pokračování a rozvoj tohoto vývozu mohou být zajištěny stabilizací cen v tomto obchodě. Proto by mělo být pro příslušné produkty přijato ustanovení o minimálních vývozních cenách.

    (83)

    Podle článku 36 Smlouvy se kapitola Smlouvy týkající se pravidel hospodářské soutěže vztahuje na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle čl. 37 odst. 2 a 3 Smlouvy a způsobem v něm stanoveným vymezí Rada. V různých společných organizacích trhu byla ustanovení o státní podpoře většinou prohlášena za použitelná. Zejména uplatňování předpisů Smlouvy, které se vztahují na podniky, bylo kromě toho vymezeno v nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi ( 43 ). V souladu s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel tržní politiky je třeba začlenit dotyčná ustanovení do tohoto nařízení.

    (84)

    Pravidla hospodářské soutěže vztahující se na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 81 Smlouvy a na zneužívání dominantního postavení by se měla vztahovat na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, pokud jejich použití nebrání činnosti vnitrostátních organizací zemědělských trhů nebo neohrožuje naplňování cílů společné zemědělské politiky.

    (85)

    Zvláštní přístup je důvodný v případě organizací zemědělců, jejichž cílem je zejména společná produkce, obchod se zemědělskými produkty nebo využívání společných zařízení, pokud tato společná činnost nebrání soutěži ani neohrožuje naplňování cílů uvedených v článku 33 Smlouvy.

    (86)

    Aby nedošlo k ohrožení rozvoje společné zemědělské politiky a byla zajištěna právní jistota a nediskriminační zacházení s dotčenými podniky, měla by mít Komise výlučnou pravomoc, podléhající přezkumu Soudního dvora, stanovit, zda jsou dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 81 Smlouvy v souladu s cíli společné zemědělské politiky.

    (87)

    Řádné fungování jednotného trhu založeného na systému společných cen by bylo poskytováním vnitrostátní podpory ohroženo. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto obecně měla vztahovat na produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Za určitých podmínek by měly být povoleny výjimky. Pokud se však takové výjimky použijí, je třeba, aby Komise mohla vypracovat seznam stávajících, nových nebo navrhovaných vnitrostátních podpor, podávat členským státům náležité připomínky a navrhovat jim vhodná řešení.

    (88)

    Finsko a Švédsko mohou od svého přistoupení vzhledem ke zvláštním hospodářským podmínkám chovu sobů, produkce produktů z nich a jejich uvádění na trh poskytovat v tomto směru podpory. Vzhledem ke svým zvláštním klimatickým podmínkám může Finsko kromě toho po schválení Komisí poskytovat podporu pro určitá množství osiva a obilného osiva, které je produkováno pouze ve Finsku. Tyto výjimky je třeba zachovat.

    (89)

    V členských státech s významným snížením kvót na cukr budou pěstitelé cukrové řepy čelit v souvislosti s přizpůsobením zvláště závažným obtížím. V takových případech nebude přechodná podpora Společenství pro pěstitele cukrové řepy stanovená v hlavě IV kapitole 10f nařízení (ES) č. 1782/2003 stačit k úplnému řešení jejich potíží. Členským státům, které snížily své kvóty o více než 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, by tedy mělo být v období uplatňování přechodné podpory Společenství povoleno poskytovat pěstitelům cukrové řepy státní podporu. Aby bylo zajištěno, že členské státy neposkytují vyšší státní podporu, než odpovídá potřebám jejich pěstitelů cukrové řepy, mělo by stanovení její celkové výše nadále podléhat schválení Komisí, s výjimkou Itálie, u níž byla maximální částka v souvislosti s přizpůsobením se podmínkám po reformě trhu u pěstitelů cukrové řepy s nejvyššími výnosy předběžně stanovena na 11 EUR za tunu vyprodukované cukrové řepy. Vzhledem ke specifickým obtížím, které lze v Itálii očekávat, by měla být zachována úprava opatření umožňujících pěstitelům cukrové řepy přímo či nepřímo využívat poskytované státní podpory.

    (90)

    Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na odvětví cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Proto by opatření stanovená ve společné organizaci trhu v odvětví cukru opravňující tento členský stát k trvalému poskytování státní podpory v přiměřené výši pěstitelům cukrové řepy měla být zachována.

    (91)

    Vzhledem ke zvláštní situaci Německa, kde velký počet malých producentů alkoholu využívá v současnosti vnitrostátních podpor podle zvláštních podmínek německého lihového monopolu, je nezbytné umožnit na omezené období další poskytování těchto podpor. Je rovněž třeba stanovit, že na konci uvedené doby Komise vypracuje zprávu o působení této odchylky doprovázená vhodnými návrhy.

    (92)

    Chce-li členský stát na svém území podpořit opatření na zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků ve Společenství, měla by být stanovena možnost financování takových opatření z výnosů propagační dávky pro producenty mléka na vnitrostátní úrovni.

    (93)

    V zájmu zohlednění možného vývoje v produkci sušených krmiv by Komise měla do 30. září 2008 na základě hodnocení společné organizace trhu se sušenými krmivy předložit Radě zprávu o tomto odvětví. Ke zprávě by měly být v případě nutnosti přiloženy vhodné návrhy. Komise by dále měla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o režimu podpor uplatňovaném ve včelařství.

    (94)

    Je třeba mít k dispozici dostatečné informace o stávající situaci na trhu s chmelem ve Společenství a o výhledech vývoje tohoto trhu. Proto by měla být zavedena evidence všech smluv o dodávkách chmele vypěstovaného ve Společenství.

    (95)

    Za určitých podmínek je vhodné stanovit pro některé produkty opatření, pokud dochází nebo by mohlo docházet k narušení v důsledku značných změn v cenách na vnitřním trhu, nebo pokud jde o kurzy nebo ceny na světovém trhu.

    (96)

    Je nezbytné stanovit rámec zvláštních opatření pro líh zemědělského původu, umožňující sběr hospodářských údajů a analýzu statistických informací, aby bylo zajištěno sledování trhu. Jelikož je trh s lihem zemědělského původu napojen na trh s lihem obecně, je rovněž třeba mít k dispozici informace týkající se trhu s lihem nezemědělského původu.

    (97)

    Výdaje vzniklé členským státům v důsledku povinností vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení by podle nařízení (ES) č. 1290/2005 měly být financovány Společenstvím.

    (98)

    Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních praktických obtíží.

    (99)

    Vzhledem k tomu, že společný trh se zemědělskými produkty se stále vyvíjí, měly by se členské státy a Komise o jeho vývoji navzájem informovat.

    (100)

    Aby nedocházelo ke zneužití žádné z výhod stanovených v tomto nařízení, neměly by být tyto výhody poskytovány nebo případně by měly být odebrány, pokud se zjistí, že podmínky pro jejich získání byly vytvořeny uměle a v rozporu s cíli tohoto nařízení.

    (101)

    Má-li být zaručeno dodržování povinností stanovených tímto nařízením, je třeba zavést kontroly a uplatňovat správní opatření a správní sankce v případě jejich nedodržení. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijmout odpovídající pravidla, včetně pravidel pro vracení neoprávněně vyplacených částek a zpravodajskou povinnost členských států vyplývající z uplatňování tohoto nařízení.

    (102)

    Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být v zásadě přijata v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES ( 44 ). Pokud jde o některá opatření podle tohoto nařízení, které souvisejí s pravomocemi Komise a vyžadují rychlý zásah nebo jsou čistě správní povahy, měla by však Komise mít právo jednat sama.

    (103)

    Vzhledem k tomu, že jsou do tohoto nařízení začleněny některé prvky společných organizací trhu s ovocem a zeleninou, s výrobky z ovoce a zeleniny a s vínem, měly by být v těchto společných organizacích trhu provedeny některé změny.

    (104)

    Toto nařízení přejímá ustanovení týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže podle Smlouvy. Tato ustanovení byla dosud obsahem nařízení (ES) č. 1184/2006. Oblast působnosti zmíněného nařízení by měla být změněna, aby se vztahovalo jen na ty produkty uvedené v příloze I Smlouvy, na něž se nevztahuje toto nařízení.

    (105)

    Toto nařízení přejímá ustanovení obsažená v základních nařízeních uvedených v 2. a 3. bodě odůvodnění, s výjimkou těch, která jsou obsažena v nařízeních (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1493/1999. Toto nařízení rovněž přejímá ustanovení těchto nařízení:

     nařízení Rady (EHS) č. 2729/75 ze dne 29. října 1975 o dovozních dávkách použitelných pro směsi obilovin, rýže a zlomkové rýže,

     nařízení Rady (EHS) č. 2763/75 ze dne 29. října 1975, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa ( 45 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2782/75 ze dne 29. října 1975 o produkci násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh,

     nařízení Rady (EHS) č. 707/76 ze dne 25. března 1976 o uznání seskupení producentů bource morušového ( 46 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 1055/77 ze dne 17. května 1977 o skladování a pohybu produktů nakoupených intervenčními agenturami ( 47 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2931/79 ze dne 20. prosince 1979 o poskytování pomoci při vývozu zemědělských produktů, které mohou podléhat zvláštnímu zacházení při dovozu do určité třetí země ( 48 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat,

     nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 ze dne 2. července 1987 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh,

     nařízení Rady (EHS) č. 3730/87 ze dne 10. prosince 1987, kterým se stanoví obecná pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob organizacím pověřeným jejich rozdělením nejchudším osobám ve Společenství,

     nařízení Rady (EHS) č. 386/90 ze dne 12. února 1990 o kontrole prováděné při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady nebo jiné částky ( 49 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 1186/90 ze dne 7. května 1990, kterým se rozšiřuje oblast působnosti klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu,

     nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro drůbeží maso,

     nařízení Rady (EHS) č. 2204/90 ze dne 24. července 1990, kterým se stanoví doplňující obecná pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, pokud jde o sýry,

     nařízení Rady (EHS) č. 2077/92 ze dne 30. června 1992 o mezioborových organizacích a dohodách v odvětví tabáku ( 50 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství,

     nařízení Rady (ES) č. 2991/94 ze dne 5. prosince 1994, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky,

     nařízení Rady (ES) č. 2597/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky pro konzumní mléko,

     nařízení Rady (ES) č. 2250/1999 ze dne 22. října 1999 o celní kvótě pro máslo pocházející z Nového Zélandu ( 51 ),

     nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků,

     nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 ze dne 19. června 2006 o obchodních normách pro vejce,

     nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu.

    (106)

    Uvedená nařízení by proto měla být zrušena. V zájmu právní jistoty a s ohledem na počet aktů, jež mají být tímto nařízením zrušeny, i počet aktů přijatých podle těchto aktů nebo jimi pozměněných je vhodné výslovně stanovit, že zrušením není dotčena platnost žádného právního aktu přijatého na základě zrušeného aktu nebo jiných právních aktů pozměněných zrušeným aktem.

    (107)

    Toto nařízení by se mělo v zásadě začít používat od 1. ledna 2008. Aby však bylo zajištěno, že nová ustanovení tohoto nařízení nenaruší probíhající hospodářský rok 2007/08, měl by být stanoven pozdější den použitelnosti pro ta odvětví, ve kterých jsou stanoveny hospodářské roky. Toto nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy pro dotčené produkty začne hospodářský rok. Proto by jednotlivá nařízení upravující uvedená odvětví měla být použitelná do konce odpovídajícího hospodářského roku 2007/08.

    (108)

    Vedle toho by u některých dalších odvětví, u nichž hospodářské roky nebyly stanoveny, měl být stanoven pozdější den použitelnosti, aby byl zajištěn hladký přechod od stávajících společných organizací trhu k tomuto nařízení. Proto by jednotlivá nařízení upravující stávající společné organizace trhu pro uvedená odvětví měla být použitelná od pozdějšího dne stanoveného tímto nařízením.

    (109)

    Pokud jde o nařízení (EHS) č. 386/90, přenáší se pravomoc přijímat právní úpravu věcí, na které se uvedené nařízení vztahuje, tímto nařízením na Komisi. Tímto nařízením se kromě toho zrušují nařízení (EHS) č. 3220/84, (EHS) č. 1186/90, (EHS) č. 2137/92 a (ES) č. 1183/2006, přičemž do tohoto nařízení se začleňují pouze některá jejich ustanovení. Další jednotlivá ustanovení obsažená v uvedených nařízeních však budou muset být upravena v pravidlech, jež přijme Komise. K přijetí příslušných prováděcích pravidel by Komisi měl být poskytnut ještě nějaký čas. Zmíněná nařízení by se proto měla používat až do 31. prosince 2008.

    (110)

    Tyto akty Rady se staly nadbytečnými a měly by být zrušeny:

     nařízení Rady (EHS) č. 315/68 ze dne 12. března 1968, kterým se stanoví normy jakosti pro květinové cibule a hlízy ( 52 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 316/68 ze dne 12. března 1968 o stanovení norem jakosti pro čerstvé řezané květiny a čerstvou okrasnou zeleň ( 53 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2517/69 ze dne 9. prosince 1969, kterým se stanoví některá opatření pro reorganizaci produkce ovoce ve Společenství ( 54 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 2728/75 ze dne 29. října 1975 o podporách pro výrobu bramborového škrobu a pro obchod s ním a s bramborami určenými pro jeho výrobu ( 55 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 1358/80 ze dne 5. června 1980, kterým se stanoví směrná cena a intervenční cena pro dospělý skot pro hospodářský rok 1980/81 a kterým se zavádí klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělého skotu ( 56 ),

     nařízení Rady (EHS) č. 4088/87 ze dne 21. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro uplatňování preferenčních celních sazeb na dovoz některých květin pocházejících z Kypru, Izraele a Jordánska ( 57 ),

     rozhodnutí Rady 74/583/EHS ze dne 20. listopadu 1974 o sledování pohybu cukru ( 58 ).

    (111)

    Přechod od režimů upravených v ustanoveních a nařízeních, která toto nařízení zrušuje, by mohlo vyvolat potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. Komise by proto měla mít možnost přijmout přechodná opatření, aby bylo možné tyto potíže vyřešit,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



    OBSAH

    ČÁST I

    ÚVODNÍ USTANOVENÍ

    ČÁST II

    VNITŘNÍ TRH

    HLAVA I

    TRŽNÍ INTERVENCE

    KAPITOLA I

    Veřejná intervence a soukromé skladování

    Oddíl I

    Obecná ustanovení

    Oddíl II

    Veřejná intervence

    Pododdíl I

    Obecná ustanovení

    Pododdíl II

    Zahájení a zastavení nákupů

    Pododdíl III

    Intervenční cena

    Pododdíl IV

    Prodej z intervence

    Oddíl III

    Soukromé skladování

    Pododdíl I

    Povinná podpora

    Pododdíl II

    Nepovinná podpora

    Oddíl IV

    Společná ustanovení

    KAPITOLA II

    Zvláštní intervenční opatření

    Oddíl I

    Výjimečná opatření na podporu trhu

    Oddíl II

    Opatření v odvětví obilovin a rýže

    Oddíl III

    Opatření v odvětví cukru

    Oddíl IV

    Přizpůsobení nabídky

    KAPITOLA III

    Režimy omezení produkce

    Oddíl I

    Obecná ustanovení

    Oddíl II

    Cukr

    Pododdíl I

    Přidělování a správa kvót

    Pododdíl II

    Překročení kvót

    Oddíl III

    Mléko

    Pododdíl I

    Obecná ustanovení

    Pododdíl II

    Přidělování a správa kvót

    Pododdíl III

    Překročení kvót

    Oddíl IV

    Procesní ustanovení

    KAPITOLA IV

    Režimy podpory

    Oddíl I

    Podpora pro zpracování

    Pododdíl I

    Sušené krmivo

    Pododdíl II

    Len pěstovaný na vlákno

    Oddíl II

    Výrobní náhrada

    Oddíl III

    Podpory v odvětví mléka a mléčných výrobků

    Oddíl IV

    Podpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv

    Oddíl V

    Tabákový fond společenství

    Oddíl VI

    Zvláštní ustanovení pro odvětví včelařských produktů

    Oddíl VII

    Podpory v odvětví bource morušového

    HLAVA II

    PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE OBCHODU A PRODUKCE

    KAPITOLA I

    Obchodní normy a podmínky produkce

    Oddíl I

    Obchodní normy

    Oddíl II

    Podmínky produkce

    Oddíl III

    Procesní pravidla

    KAPITOLA II

    Organizace producentů, mezioborové organizace a organizace hospodářských subjektů

    Oddíl I

    Obecné zásady

    Oddíl II

    Pravidla pro mezioborové organizace v odvětví tabáku

    Oddíl III

    Procesní pravidla

    ČÁST III

    OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

    KAPITOLA I

    Obecná ustanovení

    KAPITOLA II

    Dovoz

    Oddíl I

    Dovozní licence

    Oddíl II

    Dovozní cla a dávky

    Oddíl III

    Správa dovozních kvót

    Oddíl IV

    Zvláštní ustanovení pro některé produkty

    Pododdíl I

    Zvláštní ustanovení pro dovoz v odvětvích obilovin a rýže

    Pododdíl II

    Režim preferenčního dovozu pro cukr

    Pododdíl III

    Zvláštní ustanovení pro dovoz konopí

    Pododdíl IV

    Zvláštní ustanovení pro dovoz chmele

    Oddíl V

    Ochrana a aktivní zušlechťovací styk

    KAPITOLA III

    Vývoz

    Oddíl I

    Vývozní licence

    Oddíl II

    Vývozní náhrady

    Oddíl III

    Správa vývozních kvót v odvětví mléka a mléčných výrobků

    Oddíl IV

    Zvláštní zacházení při dovozu do třetích zemí

    Oddíl V

    Zvláštní ustanovení pro živé rostliny

    Oddíl VI

    Pasivní zušlechťovací styk

    ČÁST IV

    PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

    KAPITOLA I

    Pravidla vztahující se na podniky

    KAPITOLA II

    Pravidla pro státní podporu

    ČÁST V

    ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ

    ČÁST VI

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    ČÁST VII

    PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    KAPITOLA I

    Prováděcí ustanovení

    KAPITOLA II

    Přechodná a závěrečná ustanovení

    PŘÍLOHA I

    SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 1

    Část I:

    Obiloviny

    Část II:

    Rýže

    Část III:

    Cukr

    Část IV:

    Sušené krmivo

    Část V:

    Semena

    Část VI:

    Chmel

    Část VII:

    Olivový olej a stolní olivy

    Část VIII:

    Len a konopí pěstované na vlákno

    Část IX:

    Ovoce a zelenina

    Část X:

    Výrobky z ovoce a zeleniny

    Část XI:

    Banány

    Část XII:

    Víno

    Část XIII:

    Živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň

    Část XIV:

    Surový tabák

    Část XV:

    Hovězí a telecí maso

    Část XVI:

    Mléko a mléčné výrobky

    Část XVII:

    Vepřové maso

    Část XVIII:

    Skopové a kozí maso

    Část XIX:

    Vejce

    Část XX:

    Drůbeží maso

    Část XXI:

    Jiné produkty

    PŘÍLOHA II

    SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 3

    Část I:

    Líh zemědělského původu

    Část II:

    Včelařské produkty

    Část III:

    Bourec morušový

    PŘÍLOHA III

    DEFINICE UVEDENÉ V ČL. 2 ODST. 1

    Část I:

    Definice týkající se odvětví rýže

    Část II:

    Definice týkající se odvětví cukru

    Část III:

    Definice týkající se odvětví chmele

    Část IV:

    Definice týkající se odvětví hovězího a telecího masa

    Část V:

    Definice týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků

    Část VI:

    Definice týkající se odvětví vajec

    Část VII:

    Definice týkající se odvětví drůbežího masa

    Část VIII:

    Definice týkající se odvětví včelařství

    PŘÍLOHA IV

    STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU

    A.

    Standardní jakost neloupané rýže

    B.

    Standardní jakost cukru

    PŘÍLOHA V

    KLASIFIKAČNÍ STUPNICE SPOLEČENSTVÍ PRO JATEČNĚ UPRAVENÁ TĚLA PODLE ČLÁNKU 42

    A.

    Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu

    B.

    Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat

    C.

    Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla ovcí

    PŘÍLOHA VI

    KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A REGIONY

    od hospodářského roku 2008/2009

    PŘÍLOHA VII

    DOPLŇKOVÉ KVÓTY NA ISOGLUKÓZU PODLE ČL. 58 ODST. 2

    PŘÍLOHA VIIa

    VÝPOČET PROCENTNÍHO PODÍLU, KTERÝ MÁ BÝT STANOVEN PODLE ČL. 59 ODST. 2 DRUHÉHO PODODSTAVCE

    PŘÍLOHA VIIb

    VÝPOČET PROCENTNÍHO PODÍLU POUŽITELNÉHO PRO PODNIKY PODLE ČL. 59 ODST. 2 DRUHÉHO PODODSTAVCE

    PŘÍLOHA VIIc

    VÝPOČET KOEFICIENTU, KTERÝ MÁ BÝT STANOVEN PODLE ČL. 52A ODST. 1

    PŘÍLOHA VIII

    PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO PŘEVODY KVÓT NA CUKR NEBO ISOGLUKÓZU V SOULADU S ČLÁNKEM 60

    PŘÍLOHA IX

    KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A ZVLÁŠTNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ REZERVY PODLE ČLÁNKU 66

    PŘÍLOHA X

    REFERENČNÍ OBSAH TUKU PODLE ČLÁNKU 70

    PŘÍLOHA XI

    A.I

    Rozdělení maximálního zaručeného množství dlouhého lněného vlákna mezi členské státy podle čl. 94 odst. 1

    A.II

    Rozdělení maximálního zaručeného množství krátkého lněného vlákna a konopného vlákna mezi členské státy na hospodářský rok 2008/09 podle čl. 94 odst. 1a

    A.III

    Zóny způsobilé pro podporu podle článku 94a

    B.

    Rozdělení maximálního zaručeného množství mezi členské státy podle článku 89

    PŘÍLOHA XIa

    UVÁDĚNÍ MASA DVANÁCTIMĚSÍČNÍHO NEBO MLADŠÍHO SKOTU NA TRH PODLE ČLÁNKU 113B

    I

    Definice

    II

    Kategorizace dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na jatkách

    III

    Obchodní názvy

    IV

    Povinné údaje na štítku

    V

    Nepovinné údaje na štítku

    VI

    Evidence

    VII

    Úřední kontroly

    VIII

    Maso dovážené ze třetích zemí

    IX

    Sankce

    PŘÍLOHA XII

    DEFINICE A OZNAČENÍ V ODVĚTVÍ MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ PODLE ČL. 114 ODST. 1

    PŘÍLOHA XIII

    UVÁDĚNÍ NA TRH MLÉKA PRO LIDSKOU SPOTŘEBU PODLE ČL. 114 ODST. 2

    PŘÍLOHA XIV

    OBCHODNÍ NORMY PRO VÝROBKY Z ODVĚTVÍ VAJEC A DRŮBEŽÍHO MASA UVEDENÉ V ČLÁNKU 116

    A.

    Obchodní normy pro vejce slepic kura domácího

    B.

    Obchodní normy pro drůbeží maso

    C.

    Obchodní normy pro produkci násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh

    PŘÍLOHA XV

    OBCHODNÍ NORMY PRO ROZTÍRATELNÉ TUKY PODLE ČLÁNKU 115

    Dodatek k příloze XV

    PŘÍLOHA XVI

    OZNAČENÍ A DEFINICE OLIVOVÉHO OLEJE A OLIVOVÉHO OLEJE Z POKRUTIN PODLE ČLÁNKU 118

    PŘÍLOHA XVIa

    TAXATIVNÍ SEZNAM PRAVIDEL, JEJICHŽ PŮSOBNOST MŮŽE BÝT PODLE ČLÁNKŮ 125F A 125L ROZŠÍŘENA NA PRODUCENTY, KTEŘÍ NEJSOU ČLENY ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ

    PŘÍLOHA XVII

    DOVOZNÍ CLA NA RÝŽI PODLE ČLÁNKŮ 137 A 139

    PŘÍLOHA XVIII

    ODRŮDY RÝŽE BASMATI PODLE ČLÁNKU 138

    PŘÍLOHA XIX

    STÁTY UVEDENÉ V ČL. 153 ODST. 3 A V ČL. 154 ODST. 1 PÍSM. b) A V ČÁSTI II BODĚ 12 PŘÍLOHY III

    PŘÍLOHA XX

    SEZNAM ZBOŽÍ V ODVĚTVÍ OBILOVIN, RÝŽE, CUKRU, MLÉKA A VAJEC PRO ÚČELY ČL. 26 PÍSM. a) BODU ii) A PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II

    Část I:

    Obiloviny

    Část II:

    Rýže

    Část III:

    Cukr

    Část IV:

    Mléko

    Část V:

    Vejce

    PŘÍLOHA XXI

    SEZNAM URČITÉHO ZBOŽÍ OBSAHUJÍCÍHO CUKR PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II

    PŘÍLOHA XXII

    SROVNÁVACÍ TABULKY PODLE ČLÁNKU 202



    ČÁST I

    ÚVODNÍ USTANOVENÍ

    Článek 1

    Oblast působnosti

    1.  Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů s produkty v těchto odvětvích, jak je stanoveno dále v příloze I:

    a) obilovin, část I přílohy I;

    b) rýže, část II přílohy I;

    c) cukru, část III přílohy I;

    d) sušených krmiv, část IV přílohy I;

    e) osiva, část V přílohy I;

    f) chmele, část VI přílohy I;

    g) olivového oleje a stolních oliv, část VII přílohy I;

    h) lnu a konopí, část VIII přílohy I;

    i) ovoce a zeleniny, část IX přílohy I;

    j) výrobků z ovoce a zeleniny, část X přílohy I;

    k) banánů, část XI přílohy I;

    l) vína, část XII přílohy I;

    m) živých rostlin a květinářských produktů, část XIII přílohy I (dále jen „odvětví živých rostlin“);

    n) surového tabáku, část XIV přílohy I;

    o) hovězího a telecího masa, část XV přílohy I;

    p) mléka a mléčných výrobků, část XVI přílohy I;

    q) vepřového masa, část XVII přílohy I;

    r) skopového a kozího masa, část XVIII přílohy I;

    s) vajec, část XIX přílohy I;

    t) drůbežího masa, část XX přílohy I;

    u) ostatních produktů, část XXI přílohy I.

    ▼M3

    2.  Pokud jde o odvětví vína, použije se pouze článek 195 tohoto nařízení.

    ▼B

    3.  Tímto nařízením se stanoví zvláštní opatření v těchto odvětvích, uvedených a případně blíže vymezených v příloze II:

    a) lihu zemědělského původu, část I přílohy II (dále jen „odvětví zemědělského lihu“);

    b) včelařských produktů, část II přílohy II (dále jen „odvětví včelařství“);

    c) bource morušového, část III přílohy II.

    ▼M3

    4.  Pokud jde o brambory, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0701, použije se kapitola II části IV.

    ▼B

    Článek 2

    Definice

    1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze III.

    2.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    a) „zemědělcem“ zemědělec podle definice v nařízení (ES) č. 1782/2003;

    b) „platební agenturou“ subjekt nebo subjekty pověřené členským státem podle nařízení (ES) č. 1290/2005;

    c) „intervenční cenou“ cena, za níž se produkty nakupují v rámci veřejné intervence.

    Článek 3

    Hospodářské roky

    Stanoví se tyto hospodářské roky:

    a) od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví banánů;

    b) od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro

    i) odvětví sušených krmiv,

    ii) odvětví bource morušového;

    c) od 1. července do 30. června následujícího roku pro

    i) odvětví obilovin,

    ii) odvětví osiva,

    iii) odvětví olivového oleje a stolních oliv,

    iv) odvětví lnu a konopí,

    v) odvětví mléka a mléčných výrobků;

    d) od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

    e) od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

    ▼M3

    Pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny stanoví hospodářské roky v případě potřeby Komise.

    ▼B

    Článek 4

    Pravomoci Komise

    Jsou-li pravomoci svěřeny Komisi, rozhoduje Komise postupem podle čl. 195 odst. 2, nestanoví-li toto nařízení jinak.

    Článek 5

    Prováděcí pravidla

    Komise může přijmout prováděcí pravidla k článku 2.

    Komise může změnit definice týkající se rýže, které jsou uvedeny v části I přílohy III, a definici cukru ze zemí AKT/Indie uvedenou v bodě 12 části II uvedené přílohy.

    Komise může rovněž přijmout stanovit přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších produktů.



    ČÁST II

    VNITŘNÍ TRH



    HLAVA I

    TRŽNÍ INTERVENCE



    KAPITOLA I

    Veřejná intervence a soukromé skladování



    Oddíl I

    Obecná ustanovení

    Článek 6

    Oblast působnosti

    1.  Tato kapitola stanoví pravidla pro případný nákup v rámci veřejné intervence a poskytování podpor soukromého skladování v těchto odvětvích:

    a) obilovin;

    b) rýže;

    c) cukru;

    d) olivového oleje a stolních oliv;

    e) hovězího a telecího masa;

    f) mléka a mléčných výrobků;

    g) vepřového masa;

    h) skopového a kozího masa.

    2.  Pro účely této kapitoly se rozumí:

    a) „obilovinami“ obiloviny sklizené ve Společenství;

    b) „mlékem“ kravské mléko vyprodukované ve Společenství;

    ▼M3 —————

    ▼B

    d) „smetanou“ smetana získaná přímo a výhradně z mléka.

    Článek 7

    Původ ve Společenství

    Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2, pouze produkty pocházející ze Společenství mohou být nakupovány v rámci veřejné intervence nebo na ně může být poskytnuta podpora soukromého skladování.

    Článek 8

    Referenční ceny

    1.  Pro produkty, na které se vztahují intervenční opatření uvedená v čl. 6 odst. 1, se stanoví tyto referenční ceny:

    a) pro odvětví obilovin:

    101,31 EUR za tunu s tímto měsíčním zvýšením:

     v listopadu: o 0,46 EUR na tunu,

     v prosinci: o 0,92 EUR na tunu,

     v lednu: o 1,38 EUR na tunu,

     v únoru: o 1,84 EUR na tunu,

     v březnu: o 2,30 EUR na tunu,

     v dubnu: o 2,76 EUR na tunu,

     v květnu: o 3,22 EUR na tunu,

     v červnu: o 3,22 EUR na tunu.

    Referenční cena, která platí pro kukuřici a čirok v červnu, platí také v červenci, srpnu a září téhož roku;

    b) pro neloupanou rýži 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v části A přílohy IV;

    c) pro cukr:

    i) pro bílý cukr:

     541,5 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/09,

     404,4 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/10;

    ii) pro surový cukr:

     448,8 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/09,

     335,2 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/10.

    Referenční ceny stanovené v bodech i) a ii) se použijí pro nebalený cukr standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV při převzetí v závodě;

    d) pro odvětví hovězího a telecího masa 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy R3 podle klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 42 odst. 1 písm. a);

    e) pro odvětví mléka a mléčných výrobků:

    i) 246,39 EUR za 100 kg pro máslo,

    ▼M3

    ii) 169,80 EUR za 100 kg pro sušené odstředěné mléko;

    ▼B

    f) pro odvětví vepřového masa 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a obsahu libového masa v souladu s klasifikační stupnicí Společenství pro jatečně upravená těla prasat podle čl. 42 odst. 1 písm. b) takto:

    i) jatečně upravená těla o hmotnosti nejméně 60 kg, avšak menší než 120 kg: třída E podle části B bodu II přílohy V,

    ii) jatečně upravená těla o hmotnosti od 120 do 180 kg: třída R podle části B bodu II přílohy V.

    2.  Referenční ceny obilovin a rýže uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se vztahují na velkoobchodní stupeň u zboží dodaného do skladu před vyložením. Platí pro všechna intervenční centra Společenství určená podle článku 41.

    3.  Rada může postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy změnit referenční ceny stanovené v odstavci 1 tohoto článku s ohledem na vývoj produkce a trhů.

    Článek 9

    Zaznamenávání cen na trhu s cukrem

    Komise zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

    Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.

    Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.



    Oddíl II

    Veřejná intervence



    Pododdíl I

    Obecná ustanovení

    Článek 10

    Produkty způsobilé pro veřejnou intervenci

    1.  Veřejná intervence se použije na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

    a) pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a čirok;

    b) neloupanou rýži;

    c) bílý nebo surový cukr, jestliže byl vyroben v rámci kvóty a z cukrové řepy nebo cukrové třtiny, které byly sklizeny ve Společenství;

    d) čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódu KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50;

    e) máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

    ▼M3

    f) sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem bílkovin ve výši 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

    ▼B

    2.  V odvětví vepřového masa podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43, se může použít veřejná intervence na jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0203 11 10, bůčky (prorostlé), čerstvé nebo chlazené, kódu KN ex020319 15, a neškvařený vepřový tuk, čerstvý nebo chlazený, kódu KN ex020900 11.



    Pododdíl II

    Zahájení a zastavení nákupu

    Článek 11

    Obiloviny

    1.  Pro obiloviny probíhá veřejná intervence

    a) od 1. srpna do 30. dubna v případě Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska;

    b) od 1. prosince do 30. června v případě Švédska;

    c) od 1. listopadu do 31. května v případě ostatních členských států.

    Nákup kukuřice v rámci veřejné intervence se však provádí pouze v rámci těchto omezení:

    a) 700 000 tun pro hospodářský rok 2008/09;

    b) 0 tun od hospodářského roku 2009/10.

    2.  V případě, že intervenční období ve Švédsku povede k přesměrování těchto obilovin z jiných členských států do intervence ve Švédsku, přijme Komise nápravná opatření.

    Článek 12

    Rýže

    Pro neloupanou rýži probíhá veřejná intervence od 1. dubna do 31. července. Množství nakoupené v rámci veřejné intervence nesmí přesáhnout 75 000 tun v jednom intervenčním období.

    Článek 13

    Cukr

    1.  Pro cukr probíhá veřejná intervence v průběhu hospodářských roků 2008/09 a 2009/10. Množství nakoupené v rámci veřejné intervence však nesmí přesáhnout 600 000 tun, vyjádřeno jako bílý cukr, v hospodářském roce.

    2.  Cukr skladovaný podle odstavce 1 v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 32, 52 nebo 63.

    Článek 14

    Hovězí a telecí maso

    1.  Komise zahájí, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, veřejnou intervenci pro hovězí a telecí maso, pokud je během dvou po sobě následujících týdnů průměrná tržní cena v některém členském státě nebo některém regionu členského státu zjištěná na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla podle čl. 42 odst. 1 nižší než 1 560 EUR za tunu.

    2.  Komise ukončí, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, nákup v rámci veřejné intervence, pokud po dobu nejméně jednoho týdne již není splněna podmínka stanovená v odstavci 1.

    ▼M3

    Článek 15

    Máslo

    1.  Pro máslo probíhá veřejná intervence od 1. března do 31. srpna.

    2.  Komise může nákup v rámci veřejné intervence zastavit, pokud množství nabízená k intervenci v období uvedeném v odstavci 1 překročí 30 000 tun. V tom případě se nákup může uskutečnit na základě nabídkového řízení podle podmínek, které stanoví Komise.

    ▼B

    Článek 16

    Sušené odstředěné mléko

    Pro sušené odstředěné mléko probíhá veřejná intervence od 1. března do 31. srpna.

    Komise však může veřejnou intervenci zastavit, jakmile množství nabízená k intervenci v tomto období přesáhne 109 000 tun. V tom případě se nákup může uskutečnit na základě nabídkového řízení podle podmínek, které stanoví Komise.

    Článek 17

    Vepřové maso

    Komise může rozhodnout, že zahájí veřejnou intervenci v odvětví vepřového masa, pokud průměrná cena jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství, stanovená na základě cen zjištěných v každém členském státě na reprezentativních trzích Společenství a vážených pomocí koeficientů, které odrážejí poměrnou velikost populace prasat v každém členském státě, je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny.



    Pododdíl III

    Intervenční cena

    Článek 18

    Obiloviny

    Intervenční cena obilovin se rovná referenční ceně, aniž je dotčeno zvýšení nebo snížení ceny v závislosti na jakosti.

    Článek 19

    Rýže

    Intervenční cena rýže se rovná referenční ceně.

    Jestliže se však jakost produktů nabídnutých platební agentuře liší od standardní jakosti vymezené v části A přílohy IV, intervenční cena se úměrně zvýší nebo sníží.

    Zvýšení nebo snížení intervenční ceny kromě toho může stanovit Komise s cílem zajistit, aby byla produkce zaměřena na určité odrůdy.

    Článek 20

    Cukr

    Intervenční cena cukru se rovná 80 % referenční ceny stanovené pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka.

    Jestliže se však jakost cukru nabídnutého platební agentuře liší od standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV, pro niž je stanovena referenční cena, intervenční cena se odpovídajícím způsobem zvýší nebo sníží.

    Článek 21

    Hovězí a telecí maso

    1.  Intervenční ceny hovězího a telecího masa a množství přijatá k intervenci stanoví Komise na základě nabídkového řízení. Za zvláštních okolností mohou být stanoveny pro jednotlivé členské státy nebo regiony členského státu na základě zjištěných průměrných tržních cen.

    2.  Přijmout lze pouze nabídky, jejichž cena je stejná nebo nižší než průměrná tržní cena zjištěná v členském státě nebo v regionu členského státu a zvýšená o částku, kterou stanoví na základě objektivních kritérií Komise.

    ▼M3

    Článek 22

    Máslo

    Aniž je dotčeno stanovení intervenční ceny na základě nabídkového řízení v případě uvedeném v čl. 15 odst. 2, rovná se intervenční cena másla 90 % referenční ceny.

    ▼B

    Článek 23

    Sušené odstředěné mléko

    Aniž je dotčeno stanovení intervenční ceny na základě nabídkového řízení v případě uvedeném v čl. 16 druhém pododstavci, rovná se intervenční cena sušeného odstředěného mléka referenční ceně.

    ▼M3 —————

    ▼B

    Článek 24

    Vepřové maso

    1.  Komise stanoví intervenční cenu v odvětví vepřového masa pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti. Intervenční cena nesmí být vyšší než 92 % ani nižší než 78 % referenční ceny.

    2.  U jiných produktů standardní jakosti, než jsou jatečně upravená těla prasat, se intervenční cena odvodí z intervenční ceny pro jatečně upravená těla prasat na základě poměru mezi obchodní hodnotou těchto produktů a obchodní hodnotou jatečně upravených těl prasat.

    3.  U jiných produktů, než jsou produkty standardní jakosti, se intervenční cena odvodí z cen platných pro příslušné standardní jakosti na základě rozdílu v jakosti ve srovnání se standardní jakostí. Tato cena se použije na vymezené jakosti.



    Pododdíl IV

    Prodej z intervence

    Článek 25

    Obecné zásady

    Prodej produktů nakoupených v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení pro kupující a v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

    Článek 26

    Prodej cukru

    Pokud jde o cukr nakoupený v rámci veřejné intervence, mohou platební agentury prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

    Komise však může rozhodnout, že platební agentury

    a) mohou prodávat cukr za cenu rovnou referenční ceně podle prvního pododstavce nebo nižší, pokud je cukr určen

    i) k použití jako krmivo pro zvířata nebo

    ▼M3

    ii) na vývoz, a to buď bez dalšího zpracování, nebo po zpracování na výrobky uvedené v příloze I Smlouvy nebo na zboží uvedené v části III přílohy XX tohoto nařízení nebo

    ▼M3

    iii) pro průmyslové použití podle článku 62;

    ▼B

    b) mají poskytnout nezpracovaný cukr, který mají k dispozici, dobročinným organizacím uznaným příslušným členským státem nebo Komisí v případě, že členský stát žádnou takovou organizaci neuznal, k lidské spotřebě na vnitřním trhu Společenství, a to za cenu nižší než stávající referenční cena nebo zdarma za účelem rozdělení v rámci jednotlivých akcí pomoci v mimořádných situacích.

    Článek 27

    Rozdělování nejchudším osobám ve Společenství

    1.  Produkty z intervenčních zásob mohou využívat některé určené organizace k rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství podle ročního plánu.

    Rozdělování se uskutečňuje

    a) zdarma nebo

    b) za cenu, která v žádném případě nepřekročí výši odůvodněných nákladů vzniklých určeným organizacím při této činnosti.

    2.  Produkt může být uvolněn pro trh Společenství,

    a) pokud není dočasně k dispozici v intervenčních zásobách Společenství v průběhu plnění ročního plánu uvedeného v odstavci 1, v rozsahu nezbytném pro plnění plánu v jednom nebo více členských státech, a pokud příslušné náklady nepřekročí výši nákladů stanovenou k tomuto účelu v rozpočtu Společenství, nebo

    b) pokud by provádění plánu vedlo k přesunu menšího množství produktů, které se nacházejí v intervenčních zásobách v jiném členském státě, než ve kterém nebo ve kterých je produkt požadován.

    3.  Dotčené členské státy určí organizace uvedené v odstavci 1 a každoročně včas oznámí Komisi, zda chtějí tento režim použít.

    4.  Produkty uvedené v odstavcích 1 a 2 se určeným organizacím přenechávají zdarma. Jejich účetní hodnota se rovná intervenční ceně, popřípadě upravené koeficienty zohledňujícími rozdíly v jakosti.

    5.  Aniž je dotčen článek 190, jsou produkty, které jsou využity podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, financovány z rozpočtových prostředků v příslušném rozpočtovém okruhu v rámci EZZF v rozpočtu Evropských společenství. Může být rovněž stanoveno, že toto financování má pomoci pokrýt náklady na přepravu produktů z intervenčních center a správní náklady vzniklé určeným organizacím v důsledku provádění režimu stanoveného v tomto článku, s výjimkou nákladů, které případně hradí příjemce podle odstavců 1 a 2.



    Oddíl III

    Soukromé skladování



    Pododdíl I

    Povinná podpora

    Článek 28

    Produkty způsobilé pro podporu

    Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

    ▼M3

    a) na

    i) nesolené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostní a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních,

    ii) solené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 80 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostní, maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních a maximálním obsahem soli 2 % hmotnostní.

    ▼B

    b) pokud jde o sýr,

    i) na sýr Grana Padano, který je nejméně devět měsíců starý,

    ii) na sýr Parmigiano Reggiano, který je nejméně patnáct měsíců starý,

    iii) na sýr Provolone, který je nejméně tři měsíce starý.

    ▼M3

    Článek 29

    Podmínky a výše podpory pro máslo

    Výši podpory pro máslo stanoví Komise na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje cen čerstvého másla a skladovaného másla.

    Pokud se v době vyskladnění zjistí, že na trhu došlo k nepříznivé změně, kterou nebylo možné v době uskladnění předvídat, lze částku podpory zvýšit.

    ▼B

    Článek 30

    Podmínky a výše podpory pro sýr

    Podmínky a výši podpory, která má být vyplacena za sýr, stanoví Komise. Výše podpory se stanoví na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje tržní ceny.

    Opatření přijatá Komisí podle prvního pododstavce provádí platební agentura, kterou určí členský stát, v němž se uvedené sýry vyrábějí a mají právo na označení původu.



    Pododdíl II

    Nepovinná podpora

    Článek 31

    Produkty způsobilé pro podporu

    1.  Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

    a) na bílý cukr;

    b) na olivový olej;

    c) na čerstvé nebo chlazené maso dospělého skotu, které je nabízeno jako jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl, kompenzované čtvrti anebo přední či zadní čtvrti a je tříděno podle klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 42 odst. 1;

    ▼M3 —————

    ▼B

    e) na dlouhozrající sýry a sýry, které jsou vyrobeny z ovčího nebo kozího mléka nebo z obou a které ke zrání potřebují alespoň dobu šesti měsíců;

    f) na vepřové maso;

    g) na skopové a kozí maso.

    Komise může změnit seznam produktů stanovený v prvním pododstavci písm. c), jestliže si to vyžádá situace na trhu.

    ▼M3

    2.  Komise stanoví podporu soukromého skladování uvedenou v odstavci 1 předem nebo na základě nabídkového řízení.

    Pro sýry uvedené v odst. 1 písm. e) se podpora stanoví s ohledem na náklady skladování a na rovnováhu, již je třeba udržet mezi sýry, na něž je poskytována podpora, a jinými sýry uváděnými na trh.

    ▼B

    Článek 32

    Podmínky poskytování podpory pro bílý cukr

    1.  Je-li během reprezentativního období průměrná cena bílého cukru zjištěná ve Společenství pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že pod touto úrovní setrvá, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování bílého cukru podnikům, kterým byla přidělena kvóta na cukr.

    2.  Cukr skladovaný podle odstavce 1 v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 13, 52 nebo 63.

    Článek 33

    Podmínky pro poskytování podpory pro olivový olej

    Komise může přijmout rozhodnutí, jímž pověří subjekty nabízející dostatečné záruky a schválené členskými státy uzavíráním smluv o skladování olivového oleje, s nímž obchodují, jestliže v některých regionech Společenství dojde k vážnému narušení trhu, například když je průměrná cena zjištěná na trhu během reprezentativního období menší než

    a) 1 779 EUR za tunu pro extra panenský olivový olej;

    b) 1 710 EUR za tunu pro panenský olivový olej;

    c) 1 524 EUR za tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.

    Článek 34

    Podmínky poskytování podpory pro produkty v odvětví hovězího a telecího masa

    Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování, pokud průměrná tržní cena Společenství, zjištěná na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 42 odst. 1, je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny.

    ▼M3 —————

    ▼B

    Článek 36

    Podmínky poskytování podpory pro sýr

    1.  Komise rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování sýra podle čl. 31 odst. 1 písm. e), jestliže vývoj cen a situace v jeho zásobách ukazuje na závažnou nerovnováhu na trhu, která by mohla být odstraněna nebo zmírněna prostřednictvím sezónního skladování.

    2.  Pokud je v době, kdy končí smlouva o skladování, úroveň tržních cen skladovaných sýrů vyšší než úroveň cen platných v době podpisu smlouvy, může Komise přijmout rozhodnutí o úpravě výše podpory.

    Článek 37

    Podmínky poskytování podpory pro vepřové maso

    Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování vepřového masa, pokud průměrná cena jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství, stanovená na základě cen zjištěných v každém členském státě na reprezentativních trzích Společenství a vážených pomocí koeficientů, které odrážejí poměrnou velikost populace prasat v každém členském státě, je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny.

    Článek 38

    Podmínky poskytování podpory pro skopové a kozí maso

    Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování, jestliže nastane obzvlášť obtížná situace na trhu se skopovým a kozím masem v jedné nebo více níže uvedených oblastech kotování:

    a) Velká Británie;

    b) Severní Irsko;

    c) kterýkoli jiný jednotlivý členský stát kromě Spojeného království.



    Oddíl IV

    Společná ustanovení

    Článek 39

    Pravidla pro skladování

    1.  Platební agentury nesmějí skladovat produkty, které nakoupily, mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhají, pokud nezískají předem povolení Komise.

    Pro účely tohoto nařízení se území Belgie a Lucemburska považuje za jediný členský stát.

    2.  Povolení se vydá, pokud je skladování nezbytné, a s ohledem na tyto skutečnosti:

    a) možnosti skladování a požadavky na skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a v ostatních členských státech;

    b) jakékoli dodatečné náklady vznikající v důsledku skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a přepravy.

    3.  Povolení ke skladování ve třetí zemi se vydá, pouze pokud by skladování v jiném členském státě působilo na základě kritérií stanovených v odstavci 2 značné obtíže.

    4.  Informace uvedené v odst. 2 písm. a) se stanoví po konzultaci se všemi členskými státy.

    5.  Cla a další částky, jež mají být v rámci společné zemědělské politiky poskytnuty či vybrány, se nevztahují na produkty

    a) přepravované na základě povolení vydaného podle odstavců 1, 2 a 3 nebo

    b) převáděné z jedné platební agentury na jinou.

    6.  Platební agentura postupující podle odstavců 1, 2 a 3 nadále odpovídá za produkty skladované mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá.

    7.  Nejsou-li produkty držené platební agenturou mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá, navráceny zpět do tohoto členského státu, prodají se za ceny a za podmínek, které byly nebo budou stanoveny pro místo skladování.

    Článek 40

    Pravidla pro nabídkové řízení

    Nabídková řízení musí zaručit všem zúčastněným osobám rovný přístup.

    Při výběru úspěšných uchazečů nabídkového řízení se dává přednost nabídkám, jež jsou pro Společenství nejvýhodnější. Nemusí být vybrána žádná nabídka.

    Článek 41

    Intervenční centra

    1.  Komise určí intervenční centra v odvětví obilovin a rýže a stanoví pro ně podmínky.

    Pokud jde o produkty odvětví obilovin, může Komise určit intervenční centra pro jednotlivé obiloviny.

    2.  Při sestavování seznamu intervenčních center Komise zohlední zejména tyto skutečnosti:

    a) umístění center v oblastech s přebytkem dotyčných produktů;

    b) dostatečné prostory a technické vybavení;

    c) příznivé dopravní podmínky.

    Článek 42

    Třídění jatečně upravených těl

    1.  V souladu s pravidly stanovenými v příloze V se klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla použijí v odvětvích

    a) hovězího a telecího masa, pokud jde o jatečně upravená těla dospělých kusů skotu;

    b) vepřového masa, pokud jde o jatečně upravená těla prasat jiných než těch, která byla použita k chovu.

    V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v části C přílohy V.

    2.  Kontrolní výbor Společenství složený z odborníků Komise a odborníků jmenovaných členskými státy provádí jménem Společenství na místě kontroly třídění jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí. Výbor předkládá Komisi a členským státům zprávy o provedených kontrolách.

    Náklady na provádění kontrol nese Společenství.

    Článek 43

    Prováděcí pravidla

    Aniž jsou dotčeny zvláštní pravomoci svěřené Komisi touto kapitolou, přijme Komise k jejímu provedení pravidla, která mohou upravovat zejména

    a) pravidla a podmínky, které musí splňovat produkty pro nákup do veřejné intervence podle článku 10, a v případě vepřového masa nadto seznam těchto produktů, nebo produkty, na které se poskytuje podpora soukromého skladování podle článků 28 a 31, zejména pokud jde o jakost, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, množství, balení včetně označování, maximální stáří, uchovávání, stadium produktů, na něž se vztahuje intervenční cena, a dobu uskladnění v soukromém skladování;

    b) změny části B přílohy IV;

    c) případně stupnici použitelných zvýšení a snížení cen;

    d) postupy a podmínky pro převzetí do veřejné intervence platebními agenturami a poskytování podpory soukromého skladování, zejména

    i) postupy a podmínky pro uzavírání a obsah smluv,

    ii) dobu uskladnění v soukromých skladech a podmínky, za kterých tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena,

    iii) okolnosti, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo prodány,

    iv) členský stát, v němž lze žádost o soukromé skladování podat;

    e) přijetí seznamu reprezentativních trhů uvedených v článcích 17 a 37;

    f) pravidla pro podmínky nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky pro uvolnění ze skladování, případné následné použití nebo určení produktů takto uvolněných, kontroly, které mají být provedeny, a případně režim jistot, který má být použit;

    g) vypracování ročního plánu podle čl. 27 odst. 1;

    h) podmínku uvolnění pro trh Společenství podle čl. 27 odst. 2;

    i) pravidla týkající se povolení podle článku 39, včetně, je-li to naprosto nezbytné, odchylek od pravidel obchodu;

    j) pravidla pro postupy v případě použití nabídkového řízení;

    k) pravidla pro určení intervenčních center podle článku 41;

    l) podmínky, jež musí splňovat sklady, v nichž lze produkty skladovat;

    m) klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla podle čl. 42 odst. 1, zejména pokud jde o

    i) definice,

    ii) obchodní úpravu jatečně upravených těl za účelem zaznamenávání cen při klasifikaci jatečně upravených těl dospělých kusů skotu,

    iii) v případě opatření, jež musí přijmout jatka podle části A bodu III přílohy V,

     jakékoli odchylky podle článku 5 směrnice 88/409/EHS pro jatka, která chtějí omezit svou produkci na místní trh,

     jakékoli odchylky, které mohou být uděleny členským státům, jež o ně požádají, pro jatka, v nichž se poráží malý počet kusů skotu,

    iv) oprávnění členských států nepoužívat klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla prasat a kromě hmotnosti a odhadovaného obsahu libového masa používat také hodnotící kritéria,

    v) pravidla týkající se zaznamenávání cen některých produktů členskými státy.



    KAPITOLA II

    Zvláštní intervenční opatření



    Oddíl I

    Výjimečná opatření na podporu trhu

    Článek 44

    Choroby zvířat

    1.  Komise může přijmout výjimečná opatření na podporu postiženého trhu s cílem zohlednit omezení obchodu uvnitř Společenství a obchodu s třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat.

    Opatření stanovená v prvním pododstavci se použijí pro tato odvětví:

    a) hovězího a telecího masa;

    b) mléka a mléčných výrobků;

    c) vepřového masa;

    d) skopového a kozího masa;

    e) vajec;

    f) drůbežího masa.

    2.  Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

    Opatření mohou být přijata, pouze pokud dotčený členský stát nebo státy přijaly okamžitá zdravotní a veterinární opatření k potlačení choroby, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

    Článek 45

    Ztráta důvěry spotřebitele

    Pokud jde o odvětví drůbežího masa a vajec, může Komise přijmout výjimečná opatření na podporu trhu s ohledem na vážná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku existence rizika pro zdraví lidí nebo zdraví zvířat.

    Tato opatření se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

    Článek 46

    Financování

    1.  Na výjimečná opatření uvedená v článcích 44 a 45 Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

    V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

    2.  Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, zajistí členské státy, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

    3.  Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nepoužijí na finanční příspěvky členských států na výjimečná opatření uvedená v článcích 44 a 45.



    Oddíl II

    Opatření v odvětví obilovin a rýže

    Článek 47

    Zvláštní tržní opatření v odvětví obilovin

    1.  Pokud to vyžaduje situace na trhu, může Komise přijmout zvláštní intervenční opatření v odvětví obilovin. Tato intervenční opatření mohou být přijata zejména v případě, že v jednom nebo více regionech Společenství klesnou nebo hrozí klesnout tržní ceny ve vztahu k intervenční ceně.

    2.  Druh a uplatnění zvláštních intervenčních opatření, jakož i podmínky a postupy pro uvolnění k prodeji nebo pro jakýkoli jiný způsob nakládání s produkty, které jim podléhají, stanoví Komise.

    Článek 48

    Zvláštní tržní opatření v odvětví rýže

    1.  Komise může přijmout zvláštní opatření s cílem

    a) zabránit rozsáhlému použití veřejné intervence podle oddílu II kapitoly I této části v odvětví rýže v některých regionech Společenství;

    b) nahradit nedostatek neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof.

    2.  Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.



    Oddíl III

    Opatření v odvětví cukru

    Článek 49

    Minimální cena cukrové řepy

    1.  Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí

    a) 27,83 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/09;

    b) 26,29 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/10.

    2.  Minimální cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV.

    3.  Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, která se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti zvýší nebo sníží.

    Zvýšení či snížení uvedená v prvním pododstavci se uplatňují v souladu s prováděcími pravidly, která stanoví Komise.

    4.  U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje dávka z přebytku podle článku 64, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně cukrové řepy podléhající kvótám.

    Článek 50

    Mezioborové dohody

    1.  Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu stanovenými Komisí, a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby.

    2.  Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a cukrovarnickými podniky ve Společenství.

    3.  Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat

    a) cukr podléhající kvótám nebo

    b) cukr nepodléhající kvótám.

    4.  Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o

    a) množstvích cukrové řepy podle odst. 3 písm. a), na která před zasetím uzavřel smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

    b) odpovídající předpokládané výtěžnosti.

    Členské státy mohou požadovat další informace.

    ▼M3

    5.  Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání na množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, upravené případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 52 odst. 2 prvního pododstavce, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

    6.  S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 3, 4 a 5 odchýlit.

    ▼B

    7.  Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

    Článek 51

    Výrobní dávka

    1.  Z kvóty na cukr, kvóty na isoglukózu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 56 odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

    2.  Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR na tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukózy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

    3.  Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

    Podniky uskuteční platbu do konce února dotyčného hospodářského roku.

    4.  Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup ve Společenství mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

    Článek 52

    Stažení cukru

    1.  K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může být s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy stažen až do začátku následujícího hospodářského roku z trhu procentní podíl cukru podléhajícího kvótám, isoglukózy podléhající kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám společný pro všechny členské státy.

    V tom případě se pro příslušný hospodářský rok sníží o stejný procentní podíl i tradiční potřeba zásobování dovezeným surovým cukrem určeným k rafinaci podle článku 153.

    2.  Procentní podíl určený ke stažení podle odstavce 1 se stanoví do 31. října příslušného hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu v uvedeném hospodářském roce.

    3.  Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje v období stažení na vlastní náklady množství cukru odpovídající použití procentního podílu podle odstavce 1 na svou výrobu v rámci kvót pro příslušný hospodářský rok.

    Množství cukru stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok. S ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem však Komise může rozhodnout, že pro běžný nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr, veškerá stažená isoglukóza či veškerý stažený inulinový sirup nebo jejich část považuje za

    a) přebytkový cukr, přebytkovou isoglukózu nebo přebytkový inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou isoglukózou nebo průmyslovým inulinovým sirupem, nebo

    b) dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Společenství plynoucími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

    4.  Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, může Komise rozhodnout, že určité množství staženého cukru, stažené isoglukózy nebo staženého inulinového sirupu může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

    5.  Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 13, 32 nebo 63.

    ▼M3

    Článek 52a

    Stažení cukru během hospodářských roků 2008/09 a 2009/10

    1.  Odchylně od čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení se pro členské státy, pro které se vnitrostátní kvóta pro cukr snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, koeficient pro hospodářské roky 2008/09 a 2009/10 stanoví za použití přílohy VIIc tohoto nařízení.

    2.  V případě podniku, který se v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 320/2006 vzdá s účinkem od následujícího hospodářského roku své celkové přidělené kvóty, se na jeho žádost nepoužijí koeficienty uvedené v čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení. Žádost musí být podána do konce hospodářského roku, k němuž se stažení vztahuje.

    ▼B

    Článek 53

    Prováděcí pravidla

    Komise může k tomuto oddílu přijmout prováděcí pravidla, a zejména

    a) kritéria, jež mají cukrovarnické podniky uplatňovat při přidělování množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 50 odst. 4, prodejcům cukrové řepy;

    b) procentní podíl staženého cukru podléhajícího kvótám podle čl. 52 odst. 1;

    c) podmínky pro vyplacení minimální ceny v případě, že stažený cukr je na trhu Společenství prodáván podle čl. 52 odst. 4.



    Oddíl IV

    Přizpůsobení nabídky

    Článek 54

    Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu

    S cílem podpořit činnost profesních a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, může Komise pro odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa přijmout

    a) opatření na zlepšení jakosti;

    b) opatření na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh;

    c) opatření umožňující zjednodušit zjišťování vývoje tržních cen;

    d) opatření umožňující vypracovávat krátkodobé a dlouhodobé předběžné odhady na základě používaných výrobních prostředků.



    KAPITOLA III

    Režimy omezení produkce



    Oddíl I

    Obecná ustanovení

    Článek 55

    Režim kvót

    1.  Režim kvót se vztahuje na

    a) mléko a jiné mléčné výrobky vymezené v čl. 65 písm. a) a b);

    b) cukr, isoglukózu a inulinový sirup.

    2.  Jestliže producent překročí příslušnou kvótu a v případě cukru nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 61, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v oddílech II a III.

    3.  Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno použití nařízení Rady (ES) č. 1868/94, kterým se stanoví režim kvót pro výrobu bramborového škrobu ( 59 ).



    Oddíl II

    Cukr



    Pododdíl I

    Přidělování a správa kvót

    Článek 56

    Přidělování kvót

    1.  Kvóty pro výrobu cukru, isoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze VI.

    2.  Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup usazenému na jeho území a schválenému podle článku 57.

    Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě podle nařízení (ES) č. 318/2006, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2007/08.

    3.  V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

    Článek 57

    Schválené podniky

    1.  Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na výrobek uvedený v čl. 62 odst. 2 za předpokladu, že podnik

    a) prokáže odbornou způsobilost k výrobě;

    b) je ochoten poskytovat jakékoli údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením;

    c) není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

    2.  Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje

    a) o množstvích cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a o odpovídajících předpokládaných výnosech cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

    b) o předpokládaných a skutečných dodávkách cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru a o výrobě cukru a o zásobách cukru;

    c) o množstvích prodaného bílého cukru a odpovídajících cenách a podmínkách.

    Článek 58

    Dodatečná a doplňková kvóta na isoglukózu

    1.  V hospodářském roce 2008/09 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává dodatečná kvóta na isoglukózu ve výši 100 000 tun. Toto zvýšení se netýká Bulharska a Rumunska.

    V hospodářském roce 2008/09 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává dodatečná kvóta na isoglukózu ve výši 11 045 tun pro Bulharsko a 1 966 tun pro Rumunsko.

    Členské státy přidělí dodatečné kvóty podnikům poměrně podle kvót na isoglukózu přidělených v souladu s čl. 56 odst. 2.

    2.  Itálie, Litva a Švédsko mohou na žádost kteréhokoli podniku usazeného na jejich území přidělit v hospodářských letech 2008/09 a 2009/10 doplňkovou kvótu na isoglukózu. Maximální doplňkové kvóty na cukr pro jednotlivé členské státy jsou stanoveny v příloze VII.

    3.  Z kvót přidělených podnikům v souladu s odstavcem 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené doplňkové kvóty.

    ▼M3

    Článek 59

    Správa kvót

    1.  Komise upraví kvóty stanovené v příloze VI pro hospodářský rok 2008/09 do 30. dubna 2008, pro hospodářský rok 2009/10 do 28. února 2009 a pro hospodářský rok 2010/11 do 28. února 2010. Tyto úpravy vyplývají z použití odstavce 2 tohoto článku a článku 58 tohoto nařízení a článku 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006.

    2.  S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení (ES) č. 320/2006 stanoví Komise do 28. února 2010 jednotný procentní podíl nezbytný ke snížení stávajících kvót na cukr a isoglukózu pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu pro hospodářské roky počínaje hospodářským rokem 2010/11. Členské státy upraví odpovídajícím způsobem kvótu pro každý podnik.

    Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, stanoví Komise procentní podíl za použití přílohy VIIa tohoto nařízení. Tyto členské státy upraví pro jednotlivé podniky na svém území, které jsou držiteli kvóty, procentní podíl podle přílohy VIIb tohoto nařízení.

    První a druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužijí na nejvzdálenější regiony podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

    Článek 60

    Přerozdělování vnitrostátních kvót a snížení kvót

    1.  Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/09 a následující hospodářské roky při respektování svobody podniků účastnit se mechanismu zavedeného nařízením (ES) č. 320/2006. Členské státy při tom uplatňují objektivní a nediskriminační kritéria.

    ▼B

    2.  Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII a s ohledem na zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

    3.  Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

    ▼M3

    4.  Odchylně od odstavce 3 tohoto článku, pokud se použije článek 4a nařízení (ES) č. 320/2006, upraví členské státy kvótu na cukr přidělenou dotyčnému podniku za použití snížení definovaného podle odstavce 4 uvedeného článku v mezích procentního podílu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.

    ▼B



    Pododdíl II

    Překročení kvót

    Článek 61

    Oblast působnosti

    Cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 56 se mohou

    a) použít ke zpracování některých výrobků podle článku 62;

    b) převádět v souladu s článkem 63 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok;

    c) použít pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s hlavou II nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ( 60 ), nebo

    d) vyvézt v rámci množstevního omezení stanoveného Komisí při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

    Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 64.

    Článek 62

    Průmyslový cukr

    1.  Průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

    a) byly předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 57, a

    b) byly dodány uživateli do 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

    2.  Komise sestaví seznam výrobků, pro jejichž výrobu se používá průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

    Tento seznam bude obsahovat zejména

    a) bioethanol, líh, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování na Rinse appelstroop;

    b) některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup;

    c) některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup.

    Článek 63

    Převod přebytkového cukru

    1.  Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukózu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

    2.  Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

    a) o tom uvědomí příslušný členský stát přede dnem jím stanoveným

     mezi 1. únorem a 30. červnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny,

     mezi 1. únorem a 15. dubnem běžného hospodářského roku pro další množství převáděného cukru nebo inulinového sirupu;

    b) se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce běžného hospodářského roku.

    3.  Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno do 31. října následujícího hospodářského roku.

    4.  Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

    5.  Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 13, 32 nebo 52.

    Článek 64

    Dávka z přebytku

    1.  Vybírá se dávka z přebytku z množství

    a) přebytkového cukru, přebytkové isoglukózy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 63 nebo množství uvedených v čl. 61 písm. c) a d);

    b) průmyslového cukru, průmyslové isoglukózy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž není do dne, který stanoví Komise, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 62 odst. 2;

    ▼M3

    c) cukru a isoglukózy, které byly v souladu s články 52 a 52a staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 52 odst. 3.

    ▼B

    2.  Dávku z přebytku stanoví Komise v dostatečné výši, aby se zamezilo hromadění množství uvedených v odstavci 1.

    3.  Dávku z přebytku podle odstavce 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích výroby uvedené v odstavci 1, která byla u těchto podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.



    Oddíl III

    Mléko



    Pododdíl I

    Obecná ustanovení

    Článek 65

    Definice

    Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a) „mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

    b) „mléčnými výrobky“ všechny mléčné produkty jiné než mléko, zejména odstředěné mléko, smetana, máslo, jogurt a sýr; tyto výrobky se případně mohou pomocí koeficientů stanovených Komisí přepočítat na „mléčné ekvivalenty“;

    c) „producentem“ zemědělec, jehož podnik se nachází na zeměpisném území členského státu a který produkuje mléko a uvádí je na trh nebo se připravuje na to, že tyto činnosti v nejbližší době zahájí;

    d) „zemědělským podnikem“ podnik vymezený v článku 2 nařízení (ES) č. 1782/2003;

    e) „odběratelem“ zemědělský podnik nebo seskupení, které od producenta nakupují mléko za účelem

     jeho sběru, balení, skladování, chlazení nebo zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,

     jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či mléčné výrobky.

    Za odběratele se však rovněž považuje seskupení odběratelů ve stejné zeměpisné oblasti, které jménem svých členů provádí administrativní a účetní operace nezbytné pro úhradu dávky z přebytku. Pro účely první věty tohoto pododstavce se Řecko považuje za jednu zeměpisnou oblast a Řecko může za seskupení odběratelů rovněž považovat určitý orgán veřejné správy;

    f) „dodávkou“ dodávka mléka, která neobsahuje žádné mléčné výrobky a kterou producent poskytuje odběrateli, ať již přepravu provádí producent, odběratel, podnik ošetřující nebo zpracovávající tyto produkty nebo třetí osoba;

    g) „přímým prodejem“ prodej nebo převod mléka producentem přímo spotřebitelům, jakož i prodej nebo převod mléčných výrobků výrobcem. V souladu s definicí „dodávky“ obsaženou v písmenu f) může Komise upravit definici „přímého prodeje“, aby bylo zejména zajištěno, že žádné množství mléka nebo mléčných výrobků uváděné na trh nebude vyloučeno z režimu kvót;

    h) „uváděním na trh“ dodávky mléka nebo přímý prodej mléka nebo mléčných výrobků;

    i) „individuální kvótou“ kvóta jednoho producenta k 1. dubnu každého období dvanácti měsíců;

    j) „vnitrostátní kvótou“ kvóta uvedená v článku 66, stanovená pro každý členský stát;

    k) „disponibilní kvótou“ kvóta, kterou mají producenti k dispozici k 31. březnu období dvanácti měsíců, pro něž je kvóta z přebytku vypočtena, s přihlédnutím ke všem převodům, prodejům, změnám a dočasným přerozdělením, které jsou stanoveny v tomto nařízení a k nimž došlo během uvedeného období dvanácti měsíců.



    Pododdíl II

    Přidělování a správa kvót

    Článek 66

    Vnitrostátní kvóty

    1.  Vnitrostátní kvóty pro produkci mléka a mléčných výrobků uváděných na trh sedm po sobě následujících období dvanácti měsíců počínaje 1. dubnem 2008 (dále jen „období dvanácti měsíců“) jsou stanoveny v bodě 1 přílohy X.

    2.  Kvóty uvedené v odstavci 1 se rozdělují mezi producenty podle článku 67, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem. Překročení vnitrostátních kvót stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s tímto oddílem, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.

    3.  Vnitrostátní kvóty uvedené v bodě 1 přílohy IX se stanoví, aniž je dotčena možnost přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a zvláštní podmínky existující v některých členských státech.

    4.  Pro Bulharsko a Rumunsko se zřizuje zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v bodě 2 přílohy IX. Tato rezerva bude uvolňována od 1. dubna 2009 v rozsahu, ve kterém v každé z těchto zemí od roku 2002 klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků ve vlastním hospodářství.

    Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise na základě zprávy, kterou Bulharsko a Rumunsko podají Komisi do 31. prosince 2008. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků každé země, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.

    5.  Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko zahrnují vnitrostátní kvóty veškeré mléko nebo mléčný ekvivalent dodané kupujícímu nebo prodané přímo ke spotřebě bez ohledu na to, zda je produkováno nebo uváděno na trh v rámci přechodného opatření použitelného v těchto zemích.

    Článek 67

    Individuální kvóty

    1.  Individuální kvóta nebo kvóty producentů k 1. dubnu 2008 se rovnají jejich individuálnímu referenčnímu množství nebo množstvím k 31. březnu 2008, aniž jsou dotčeny převody, prodeje a změny kvóty, které nabývají účinnosti 1. dubna 2008.

    2.  Producenti mohou mít k dispozici jednu nebo dvě individuální kvóty, jednu pro dodávky a druhou pro přímý prodej. Převody množství jednoho producenta z jedné kvóty na druhou může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

    3.  Má-li producent k dispozici dvě kvóty, provádí se výpočet jeho příspěvku na případnou splatnou dávku z přebytku pro každou z nich zvlášť.

    4.  Část finské vnitrostátní kvóty přidělené pro dodávky podle článku 66 může Komise zvýšit za účelem odškodnění finských producentů SLOM až do výše 200 000 tun. Tato rezerva, která se rozdělí v souladu s právními předpisy Společenství, musí být použita výhradně ve prospěch producentů, jejichž právo obnovit produkci bylo dotčeno v důsledku přistoupení.

    5.  Individuální kvóty se případně pro každé dotyčné období dvanácti měsíců pozmění tak, aby součet individuálních kvót pro dodávky a pro přímý prodej nepřekročil odpovídající část vnitrostátní kvóty upravené podle článku 69, s přihlédnutím k případným snížením nezbytným pro doplnění vnitrostátní rezervy uvedené v článku 71.

    Článek 68

    Přidělování kvót z vnitrostátní rezervy

    Členské státy přijmou pravidla, jež na základě objektivních kritérií, která oznámí Komisi, umožní přidělit producentům všechny kvóty pocházející z vnitrostátní rezervy uvedené v článku 71 nebo část těchto kvót.

    Článek 69

    Správa kvót

    1.  Komise upraví pro každý členský stát a pro každé období před jeho uplynutím rozdělení vnitrostátních kvót na „dodávky“ a „přímý prodej“ s ohledem na převody mezi individuálními kvótami pro dodávky a pro přímý prodej, které si vyžádal producent.

    2.  Ve stanovených termínech a podle pravidel stanovených Komisí podle čl. 192 odst. 2 poskytují členské státy Komisi každý rok údaje nezbytné

    a) pro úpravu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku;

    b) pro výpočet dávky z přebytku, kterou mají uhradit.

    Článek 70

    Obsah tuku

    1.  Každému producentovi se stanoví referenční obsah tuku pro individuální kvótu pro dodávky, která mu byla přidělena.

    2.  Pro kvóty přidělené producentům dne 31. března 2008 podle čl. 67 odst. 1 se obsah tuku ve smyslu odstavce 1 rovná referenčnímu obsahu tuku stanovenému pro tuto kvótu k uvedenému dni.

    3.  Referenční obsah tuku se pozmění, pokud dojde ke změnám uvedeným v čl. 67 odst. 2, a také v případě získání, převodu nebo dočasného převodu kvót v souladu s pravidly, jež stanoví Komise.

    4.  Pro nové producenty, kteří mají individuální kvótu pro dodávky přidělenou výhradně z vnitrostátní rezervy, se obsah tuku stanoví v souladu s pravidly, jež stanoví Komise.

    5.  Individuální referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 se případně upraví po vstupu tohoto nařízení v platnost a později, v případě nutnosti, na začátku každého období dvanácti měsíců, aby vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku pro každý členský stát nepřesáhl referenční obsah tuku stanovený v příloze X o více než 0,1 gramu na kilogram.

    Pokud jde o Rumunsko, Komise referenční obsah tuku stanovený v příloze X na základě údajů za celý rok 2004 přezkoumá a případně upraví.

    Článek 71

    Vnitrostátní rezerva

    1.  Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část vnitrostátních kvót stanovených v příloze IX, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 68. Vnitrostátní rezerva se doplňuje odebráním některých množství podle článku 72, zadržením části převodů podle článku 76 nebo plošným snížením všech individuálních kvót. Tato množství si uchovávají svůj původní účel, tj. „dodávky“ nebo „přímého prodeje“.

    2.  Každá dodatečná kvóta přidělená členskému státu je automaticky začleněna do vnitrostátní rezervy a rozdělena podle předpokládaných potřeb na dodávky a přímý prodej.

    3.  Kvóty začleněné do vnitrostátní rezervy nemají referenční obsah tuku.

    Článek 72

    Případy nečinnosti

    1.  Jestliže fyzická nebo právnická osoba, která disponuje individuálními kvótami, během období dvanácti měsíců již nedodržuje podmínky uvedené v čl. 65 písm. c), vrátí se odpovídající množství zpět do vnitrostátní rezervy do 1. dubna následujícího kalendářního roku, pokud se dotyčná osoba nestane opět producentem ve smyslu čl. 65 písm. c) před uvedeným dnem.

    Jestliže se dotyčná osoba opět stane producentem do konce druhého období dvanácti měsíců následujícího po odstoupení, je jí vrácena celá individuální kvóta, která jí byla odebrána, nebo její část, a to do 1. dubna následujícího po dni podání žádosti.

    2.  Jestliže producenti během nejméně jednoho období dvanácti měsíců neuvedou na trh nejméně 70 % své individuální kvóty, může členský stát rozhodnout, zda a za jakých podmínek se celá nevyužitá kvóta nebo její část začlení do vnitrostátní rezervy.

    Členský stát může stanovit podmínky, za jakých se kvóta znovu udělí dotyčnému producentovi v případě, že znovu začne uvádět zboží na trh.

    3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě vyšší moci nebo v náležitě odůvodněných případech, které dočasně ovlivňují výrobní kapacitu dotyčných producentů a které uzná příslušný orgán.

    Článek 73

    Dočasné převody

    1.  Do konce každého období dvanácti měsíců členské státy povolí, aby v dotyčném období byly provedeny dočasné převody části individuálních kvót, které oprávnění producenti nemají v úmyslu využít.

    Členské státy mohou upravit převody podle kategorií producentů nebo struktur mlékárenské výroby, mohou je omezit ve vztahu k jednotlivým odběratelům nebo v rámci regionů, mohou povolovat celkové převody v případech stanovených v čl. 72 odst. 3 a mohou určit, v jaké míře může převodce opakovat provádění převodů.

    2.  Každý členský stát se může rozhodnout, že nepoužije odstavec 1, na základě jednoho nebo obou těchto kritérií:

    a) potřeby napomoci strukturálnímu rozvoji a strukturálním změnám;

    b) naléhavých správních potřeb.

    Článek 74

    Převody kvót spolu s pozemky

    1.  Individuální kvóty se v případě prodeje, nájmu, převodu v rámci dědictví nebo očekávaného dědictví nebo jakéhokoli jiného převodu majícího pro producenta srovnatelné právní účinky převádějí spolu s daným zemědělským podnikem na přebírající producenty v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi stranami. Část kvóty, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.

    2.  Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny v souladu s odstavcem 1 v rámci zemědělského nájmu nebo jiným způsobem se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy na základě objektivních kritérií a s cílem přidělovat kvóty výhradně producentům rozhodnout, že se kvóta nepřevede spolu se zemědělským podnikem.

    3.  V případě převodu pozemků orgánům veřejné správy nebo z důvodu veřejného zájmu, anebo pokud je převod prováděn pro nezemědělské účely, zajistí členské státy, aby byla učiněna opatření nezbytná k ochraně oprávněných zájmů stran, a zejména aby odstupující producenti, pokud to mají v úmyslu, mohli pokračovat v produkci mléka.

    4.  Pokud v případě zemědělských nájmů, jejichž lhůta uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, nebo v situacích, které mají srovnatelné právní účinky, neexistuje mezi stranami žádná dohoda, převedou se individuální kvóty zcela nebo zčásti na producenty, kteří tyto podniky přebírají, a to v souladu s právními předpisy, které členské státy přijaly s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran.

    Článek 75

    Zvláštní opatření pro provádění převodů

    1.  S cílem úspěšně dokončit restrukturalizaci produkce mléka nebo zlepšit životní prostředí mohou členské státy v souladu s pravidly stanovenými s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených osob

    a) poskytnout producentům, kteří se zaváží definitivně ukončit zcela nebo zčásti svou produkci mléka, náhradu formou jedné nebo více ročních splátek a takto uvolněné individuální kvóty převést do vnitrostátní rezervy;

    b) na základě objektivních kritérií stanovit podmínky, za kterých mohou producenti na počátku období dvanácti měsíců získat za úplatu od příslušného orgánu nebo subjektu určeného tímto orgánem individuální kvóty, které definitivně uvolní jiní producenti na konci předcházejícího období dvanácti měsíců za náhradu vyplacenou v jedné nebo více ročních splátkách představující stejnou částku jako v případě uvedené platby;

    c) centralizovat převody kvót bez pozemků a dohlížet na ně;

    d) stanovit, že v případě převodu pozemků uskutečňovaného s cílem zlepšit životní prostředí se individuální kvóta přidělí odstupujícímu producentovi, jestliže má v úmyslu pokračovat v produkci mléka;

    e) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka a na základě objektivních kritérií určit regiony nebo sběrné oblasti, v jejichž rámci je povolen definitivní převod kvót, aniž by při tom došlo k převodu příslušných pozemků;

    f) s cílem zlepšit strukturu produkce mléka v zemědělském podniku nebo přispět k rozšíření produkce povolit definitivní převod kvót bez převodu příslušných pozemků nebo naopak, a to na základě žádosti producenta podané příslušnému orgánu nebo subjektu tímto orgánem určenému.

    2.  Odstavec 1 může být prováděn na celostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.

    Článek 76

    Zadržení kvót

    1.  Při převodech uvedených v článcích 74 a 75 mohou členské státy na základě objektivních kritérií zadržet část individuálních kvót pro svou vnitrostátní rezervu.

    2.  Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny podle článků 74 a 75 s příslušnými pozemky nebo bez nich formou zemědělského nájmu nebo jinými prostředky se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy rozhodnout na základě objektivních kritérií a s cílem zajistit přidělování kvót výhradně producentům, zda a za jakých podmínek se celá převedená kvóta nebo její část vrátí do vnitrostátní rezervy.

    Článek 77

    Podpora pro získání kvót

    Na prodej, převod nebo přidělení kvót podle tohoto oddílu nesmí žádný veřejný orgán poskytnout finanční pomoc přímo spojenou se získáním kvót.



    Pododdíl III

    Překročení kvót

    Článek 78

    Dávka z přebytku

    1.  Dávka z přebytku se platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II.

    Výše dávky je stanovena na 27,83 EUR na 100 kilogramů mléka.

    2.  Členské státy odpovídají Společenství za úhradu dávky z přebytku, která vyplývá z překročení vnitrostátní kvóty určené na vnitrostátní úrovni samostatně pro dodávky a přímý prodej, a v období od 16. října do 30. listopadu následujícím po dotyčném období dvanácti měsíců uhradí 99 % splatné částky ve prospěch EZZF.

    3.  Pokud není dávka z přebytku stanovená v odstavci 1 uhrazena do dne splatnosti, odečte Komise po poradě s Výborem zemědělských fondů částku rovnající se neuhrazené dávce z přebytku z měsíčních plateb ve smyslu článku 14 a čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005. Dříve než takto rozhodne, zašle Komise dotyčnému členskému státu upomínku a tento stát sdělí své stanovisko do jednoho týdne. Článek 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 ( 61 ) se nepoužije.

    4.  Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

    Článek 79

    Příspěvek producentů na splatnou dávku z přebytku

    Podle článků 80 a 83 se dávka z přebytku v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na každém z překročení vnitrostátních kvót uvedených v čl. 66 odst. 2.

    Aniž jsou dotčeny čl. 80 odst. 3 a čl. 83 odst. 1, odpovídají producenti členskému státu za úhradu svého příspěvku na splatnou dávku z přebytku vypočteného podle článků 69, 70 a 80, a to na základě pouhé skutečnosti, že překročili kvóty, které měli k dispozici.

    Článek 80

    Dávka z přebytku v případě dodávek

    1.  Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se množství dodaná každým producentem zvýší nebo sníží, pokud se skutečný obsah tuku liší od referenčního obsahu tuku, a to s použitím koeficientů a za podmínek stanovených Komisí.

    2.  Pokud je na celostátní úrovni součet dodávek upravených podle odstavce 1 nižší než skutečné dodávky, vypočte se dávka z přebytku na základě skutečných dodávek. V takovém případě se každá úprava směrem dolů úměrně sníží tak, aby součet upravených dodávek odpovídal skutečným dodávkám.

    Jestliže je součet dodávek upravených podle odstavce 1 vyšší než skutečné dodávky, vypočte se dávka z přebytku na základě upravených dodávek.

    3.  Příspěvek každého producenta na úhradu dávky z přebytku se stanoví na základě rozhodnutí členského státu poté, co všechny nevyužité části vnitrostátní kvóty přidělené na dodávky byly nebo nebyly přerozděleny, úměrně k individuálním kvótám každého producenta nebo podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát

    a) na celostátní úrovni na základě překročení kvóty, kterou každý producent disponuje;

    b) nebo nejprve na úrovni odběratele a potom případně na celostátní úrovni.

    Článek 81

    Úloha odběratelů

    1.  Odběratelé odpovídají za výběr příspěvků na dávku z přebytku od producentů a ve stanovené lhůtě a postupem stanoveným Komisí uhradí příslušnému subjektu členského státu částku těchto příspěvků, která se získá srážkou z ceny mléka placené producentům, kteří způsobili překročení, nebo kterou vyberou jakýmkoli jiným vhodným způsobem, pokud ke srážce z ceny nedojde.

    2.  Jestliže odběratel nahradí zcela nebo částečně jednoho nebo více jiných odběratelů, vezmou se pro zbývající část probíhajícího období dvanácti měsíců v úvahu individuální kvóty, kterými producenti disponují, po odečtení již dodaných množství a s ohledem na jejich obsah tuku. Tento odstavec se použije i tehdy, jestliže producent přechází od jednoho odběratele k druhému.

    3.  Jestliže během referenčního období přesáhnou množství dodaná producentem disponibilní kvótu producenta, může příslušný členský stát rozhodnout, že odběratel provede srážku z ceny mléka u každé dodávky dotyčného producenta nad kvótu jako zálohu na příspěvek producenta, a to podle prováděcích pravidel stanovených členským státem. Členský stát může stanovit zvláštní opatření, aby umožnil odběratelům srážet tuto zálohu, pokud producenti dodávají více odběratelům.

    Článek 82

    Schválení

    Činnost odběratele podléhá předchozímu schválení členským státem v souladu s kritérii stanovenými Komisí.

    V případě přímého prodeje Komise stanoví, jaké podmínky musí producent splňovat a jaké údaje musí poskytovat.

    Článek 83

    Dávka z přebytku v případě přímého prodeje

    1.  V případě přímého prodeje a na základě rozhodnutí členského státu se příspěvek producentů na úhradu dávky z přebytku stanoví na příslušném územní nebo celostátní úrovni poté, co nevyužitá část vnitrostátní kvóty přidělené na přímé dodávky byla nebo nebyla přerozdělena.

    2.  Členské státy stanoví základ pro výpočet příspěvku producenta na splatnou dávku z přebytku z celkového množství prodaného nebo převedeného mléka nebo mléka použitého k produkci prodaných nebo převedených mléčných výrobků, za použití kritérií stanovených Komisí.

    3.  Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se nebere v úvahu žádná oprava týkající se obsahu tuku.

    4.  Komise stanoví, jak a kdy musí být dávka z přebytku uhrazena příslušnému subjektu členského státu.

    Článek 84

    Přeplatky a nedoplatky

    1.  Pokud se v případě dodávek nebo přímého prodeje zjistí, že je nutné uhradit dávku z přebytku a že příspěvek vybraný od producentů je vyšší než tato dávka, může členský stát

    a) použít část přeplatku nebo celý přeplatek k financování opatření uvedených v čl. 75 odst. 1 písm. a) nebo

    b) přerozdělit tento přeplatek částečně nebo úplně producentům, kteří

     náležejí do prioritních kategorií stanovených členským státem na základě objektivních kritérií a ve lhůtě stanovené Komisí nebo

     těm, kteří se dostali do výjimečné situace v důsledku některého vnitrostátního předpisu, jenž s režimem kvót pro mléko a ostatní mléčné výrobky stanoveným v této kapitole nesouvisí.

    2.  Pokud se zjistí, že není nutné hradit žádnou dávku z přebytku, vrátí se všechny zálohy vybrané odběratelem nebo členským státem nejpozději na konci následujícího období dvanácti měsíců.

    3.  Pokud odběratel neplní povinnost vybírat příspěvek producentů na dávku z přebytku podle článku 81, může členský stát vybrat neuhrazené částky přímo od producenta, aniž je dotčen jakýkoli postih, který může uplatnit na odběratele v prodlení.

    4.  Pokud producent nebo odběratel nedodrží lhůtu splatnosti, uhradí členskému státu úroky z prodlení, které stanoví Komise.



    Oddíl IV

    Procesní ustanovení

    Článek 85

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, která se mohou zejména týkat

    a) doplňkových údajů, které mají poskytovat schválené podniky uvedené v článku 57, jakož i kritérií pro správní sankce, pozastavení nebo odnětí schválení podnikům;

    b) stanovení a sdělení částek uvedených v článku 58 a dávky z přebytku uvedené v článku 64;

    c) odchylek od dat stanovených v článku 63.



    KAPITOLA IV

    Režimy podpory



    Oddíl I

    Podpora pro zpracování



    Pododdíl I

    Sušené krmivo

    Článek 86

    Způsobilé podniky

    1.  Podpora pro zpracování produktů v odvětví sušených krmiv se poskytuje podnikům zpracovávajícím produkty tohoto odvětví, které náležejí alespoň do jedné z těchto kategorií:

    a) zpracovatelé, kteří uzavřeli smlouvy s producenty krmiv na sušení. Jestliže se jedná o smlouvu o dílo na zpracování krmiv dodaných producentem, musí obsahovat ustanovení o povinnosti zpracovatelských podniků převést na producenta podporu, kterou obdrží za množství zpracované v rámci této smlouvy;

    b) podniky, které zpracovávají svou vlastní produkci, anebo v případě skupiny podniků produkci členů této skupiny;

    c) podniky, které obdržely dodávky od fyzických nebo právnických osob, jež uzavřely smlouvy s producenty krmiv na sušení.

    2.  Podpora stanovená v odstavci 1 se vyplácí za sušené krmivo, které opustilo zpracovatelský závod a splňuje tyto požadavky:

    a) maximální vlhkost je nejméně 11 % a nejvíce 14 % v závislosti na obchodní úpravě;

    b) minimální celkový obsah hrubých proteinů v sušině neklesne pod

    i) 15 % u produktů uvedených v části IV písm. a) a písm. b) druhé odrážce přílohy I,

    ii) 45 % u produktů uvedených v části IV písm. b) první odrážce přílohy I;

    c) má řádnou a uspokojivou obchodní jakost.

    Článek 87

    Záloha

    1.  Zpracovatelské podniky mají nárok na zálohu 19,80 EUR na tunu, nebo 26,40 EUR na tunu v případě, že složily jistotu ve výši 6,60 EUR na tunu.

    K ověření nároků na podporu provádějí členské státy nezbytné kontroly. Jakmile je nárok uznán, vyplatí se záloha.

    Záloha však může být vyplacena před uznáním nároku, pokud zpracovatel složí jistotu, která se rovná částce zálohy zvýšené o 10 %. Tato jistota zároveň slouží jako jistota pro účely prvního pododstavce. Na úroveň stanovenou v prvním pododstavci se sníží, jakmile je uznán nárok na podporu, a uvolní se v plné výši, jakmile je vyplacen zůstatek podpory.

    2.  Než může být záloha vyplacena, musí sušené krmivo opustit zpracovatelský závod.

    3.  Jestliže byla vyplacena záloha, vyplatí se zůstatek dosahující výše rozdílu mezi částkou zálohy a celkovou částkou podpory, která má být zpracovatelskému podniku vyplacena, s výhradou použití čl. 88 odst. 2.

    4.  Jestliže záloha převyšuje celkovou částku, na niž má zpracovatelský podnik nárok podle čl. 88 odst. 2, uhradí zpracovatel na požádání tento přeplatek příslušnému orgánu členského státu.

    Článek 88

    Míra podpory

    1.  Podpora stanovená v článku 86 činí 33 EUR na tunu.

    2.  Odchylně od odstavce 1, pokud množství sušeného krmiva, pro které je požadována podpora, přesáhne v určitém hospodářském roce zaručené maximální množství uvedené v článku 89, sníží se podpora v každém členském státě, v němž produkce přesáhne zaručené vnitrostátní množství, snížením výdajů v závislosti na procentním podílu celkové částky nadměrné produkce, kterou představuje nadměrná produkce v daném členském státě.

    Úroveň snížení stanoví Komise tak, aby zajistila, že rozpočtový výdaj nepřevyšuje částku, které by bylo dosaženo, kdyby maximální zaručené množství nebylo překročeno.

    Článek 89

    Zaručené množství

    Pro každý hospodářský rok je stanoveno maximální zaručené množství ve výši 4 960 723 tun krmiva dehydratovaného nebo sušeného na slunci, na které může být poskytnuta podpora podle článku 86. Toto množství se rozděluje mezi dotčené členské státy na vnitrostátní zaručená množství podle části B přílohy XI.

    Článek 90

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména

    a) prohlášení, která předkládají podniky spolu se žádostí o podporu;

    b) podmínek, které je třeba splnit pro uznání nároku na podporu, zejména pokud jde o vedení skladové evidence a další doklady;

    c) poskytování podpory podle tohoto pododdílu, záloh a uvolňování jistot podle čl. 87 odst. 1;

    d) podmínek a kritérií, které musí splnit podniky podle článku 86, a pokud podniky obdrží dodávky od fyzických nebo právnických osob, pravidel týkajících se záruk poskytovaných těmito osobami;

    e) podmínek schválení odběratelů krmiva na sušení, jež mají členské státy uplatňovat;

    f) kritérií pro určení požadavků stanovených v čl. 86 odst. 2;

    g) kritérií, která musí být splněna při uzavírání smluv, a údajů, které musí smlouvy obsahovat;

    h) použití maximálního zaručeného množství stanoveného v článku 89;

    i) dalších požadavků vedle těch, které jsou stanoveny v článku 86, zejména pokud jde o obsah karotenu a vláknin.



    ▼M1

    Pododdíl II

    Len a konopí pěstované na vlákno

    ▼B

    Článek 91

    Způsobilost

    ▼M1

    1.  Podpora pro zpracování stonků lnu pěstovaného na dlouhé vlákno se poskytuje schválenému prvnímu zpracovateli v závislosti na množství vlákna, které bylo skutečně vyrobeno ze stonků, na něž byla uzavřena kupní smlouva se zemědělcem.

    V průběhu hospodářského roku 2008/09 se za stejných podmínek rovněž poskytne podpora pro zpracování stonků lnu pěstovaného na krátké vlákno a konopí pěstovaného na vlákno.

    ▼B

    Pokud však stonky zůstávají ve vlastnictví zemědělců, kteří je nechají zpracovat na základě smlouvy s jiným schváleným prvním zpracovatelem a prokáží, že vyrobené vlákno prodali, poskytne se podpora zemědělci.

    Pokud je schválený první zpracovatel a zemědělec jedna a táž osoba, nahrazuje se kupní smlouva závazkem dotyčné osoby, že zpracování provede sama.

    ▼M1

    2.  Pro účely tohoto pododdílu „se schváleným prvním zpracovatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba anebo sdružení fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na jeho právní postavení podle vnitrostátního práva nebo právní postavení jeho členů, které schválí příslušný orgán členského státu, na jehož území se zařízení na výrobu lněného nebo konopného vlákna nachází.

    ▼B

    Článek 92

    Míra podpory

    ▼M1

    1.  Výše podpory pro zpracování podle článku 91 se stanoví:

    a) pro dlouhá lněná vlákna:

     na 160 EUR/t v hospodářském roce 2008/09,

     na 200 EUR/t od hospodářského roku 2009/10;

    b) pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna obsahující nejvýše 7,5 % nečistot a pazdeří na 90 EUR/t v hospodářském roce 2008/09.

    Členské státy se však mohou s přihlédnutím k tradičním odbytištím rozhodnout, že poskytnou podporu

    a) pro krátká lněná vlákna s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 15 %;

    b) pro konopná vlákna s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 25 %.

    V případech uvedených ve druhém pododstavci poskytnou členské státy podporu pro množství, které se při základu 7,5 % nečistot a pazdeří nejvýše rovná vyprodukovanému množství.

    ▼B

    2.  Množství vláken, na která lze poskytnout podporu, jsou omezena podle ploch, na které byly uzavřeny smlouvy nebo zpracovatelské závazky uvedené v článku 91.

    Limity uvedené v prvním pododstavci stanoví členské státy tak, aby byla dodržena vnitrostátní zaručená množství uvedená v článku 94.

    Článek 93

    Záloha

    Na žádost schváleného prvního zpracovatele se v závislosti na vyrobeném množství vláken vyplácí podle článku 91 záloha na podporu.

    Článek 94

    Zaručené množství

    ▼M1

    1.  Pro dlouhá lněná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 80 878 tun na hospodářský rok. Toto množství se rozděluje mezi dotčené členské státy na vnitrostátní zaručená množství podle části A.I přílohy XI.

    ▼M1

    1a.  Pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví na hospodářský rok 2008/09 maximální zaručené množství ve výši 147 265 tun. Toto množství se rozděluje mezi dotčené členské státy na vnitrostátní zaručená množství podle části A.II přílohy XI.

    ▼B

    2.  Pokud vlákna vyrobená v jednom členském státě pocházejí ze stonků vyprodukovaných v jiném členském státě, přičtou se příslušná množství vláken k vnitrostátnímu zaručenému množství toho členského státu, v kterém byly stonky sklizeny. Podporu vyplatí ten členský stát, k jehož vnitrostátnímu zaručenému množství je příslušné množství vláken připočteno.

    ▼M1

    3.  Každý členský stát může převést část svého vnitrostátního zaručeného množství uvedeného v odstavci 1 do svého vnitrostátního zaručeného množství uvedeného v odstavci 1a nebo naopak.

    Pro převody podle prvního pododstavce platí protihodnota jedné tuny dlouhých lněných vláken za 2,2 tuny krátkých lněných vláken a konopných vláken.

    Podpora pro zpracování se poskytne nejvýše pro množství uvedená v odstavcích 1 a 1a, přizpůsobená v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce.

    Článek 94a

    Doplňková podpora

    V průběhu hospodářského roku 2008/09 se schválenému prvnímu zpracovateli poskytuje doplňková podpora pro pěstební plochy lnu, které se nacházejí v zónách I a II uvedených v části A.III přílohy XI a jejichž produkce stonků je předmětem

    a) prodejní nebo kupní smlouvy anebo závazku podle čl. 91 odst. 1 a

    b) podpory pro zpracování na dlouhá vlákna.

    Výše doplňkové podpory činí 120 EUR na hektar v zóně I a 50 EUR na hektar v zóně II.

    ▼B

    Článek 95

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména

    a) podmínek pro schvalování prvních zpracovatelů uvedených v článku 91;

    b) podmínek, které musí schválení první zpracovatelé dodržovat, pokud jde o kupní smlouvy a zpracovatelské závazky podle čl. 91 odst. 1;

    c) požadavků, které musí splňovat zemědělci v případě uvedeném v čl. 91 odst. 1 druhém pododstavci;

    d) kritérií, kterým musí vyhovět dlouhá lněná vlákna;

    e) podmínek pro poskytnutí podpory a zálohy, a zejména důkazů o zpracování stonků;

    f) podmínek, které musí být dodrženy při stanovení limitů podle čl. 92 odst. 2.



    Oddíl II

    Výrobní náhrada

    Článek 96

    Výrobní náhrada pro škrob

    1.  Výrobní náhrada může být poskytnuta

    a) pro škrob získaný z kukuřice, pšenice nebo brambor a některé druhotné produkty používané při výrobě určitých výrobků, jejichž seznam sestaví Komise;

    b) pokud neexistuje významná domácí produkce jiných obilovin pro výrobu škrobu, pro níže uvedená množství škrobu získaná v každém hospodářském roce z ječmene a ovsa ve Finsku a Švédsku, pokud tak nedojde ke zvýšení úrovně produkce škrobu z uvedených dvou obilovin:

    i) 50 000 tun pro Finsko,

    ii) 10 000 tun pro Švédsko.

    2.  Výši náhrady podle odstavce 1 pravidelně stanoví Komise.

    Článek 97

    Výrobní náhrada v odvětví cukru

    1.  Pro produkty v odvětví cukru uvedené v části III písm. b) až e) přílohy I může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukóza nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v čl. 62 odst. 2 písm. b) a c).

    2.  Výrobní náhrada podle odstavce 1 se stanoví zejména s ohledem na náklady související s použitím dovezeného cukru, které by musel průmysl hradit v případě dodávání na světový trh, a na cenu přebytkového cukru dostupného na trhu Společenství nebo na referenční cenu, pokud přebytkový cukr není k dispozici.

    Článek 98

    Podmínky pro poskytování

    Komise stanoví podmínky pro poskytování výrobních náhrad uvedených v tomto oddíle, výši těchto náhrad a v případě výrobní náhrady pro cukr podle článku 97 množství, na něž může být tato náhrada poskytnuta.



    Oddíl III

    Podpory v odvětví mléka a mléčných výrobků

    Článek 99

    Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko ke krmným účelům

    1.  Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko ke krmným účelům se poskytuje podle podmínek a norem pro výrobky stanovených Komisí.

    Pro účely tohoto článku se podmáslí a sušené podmáslí považuje za odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko.

    2.  Výši podpory stanoví Komise s ohledem na tyto faktory:

    a) referenční cenu stanovenou v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodě i) pro sušené odstředěné mléko;

    b) vývoj stavu dodávek odstředěného mléka a sušeného odstředěného mléka a na vývoj jejich užití ke krmným účelům;

    c) vývoj cen telat;

    d) vývoj tržních cen u konkurenčních bílkovin ve srovnání s cenami sušeného odstředěného mléka.

    Článek 100

    Podpora pro odstředěné mléko zpracované na kasein nebo kaseináty

    1.  Podpora pro odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty se poskytuje podle podmínek a norem pro výrobky z tohoto mléka a kasein a kaseináty z něho vyrobené, které stanoví Komise.

    2.  Podporu stanoví Komise s ohledem na tyto faktory:

    a) referenční cenu sušeného odstředěného mléka nebo tržní cenu sušeného odstředěného mléka prvotřídní jakosti vyrobeného rozprašovacím sušením, pokud je tato cena vyšší než referenční cena;

    b) tržní ceny kaseinu a kaseinátů ve Společenství a na světových trzích.

    Podpora se může lišit podle toho, zda je odstředěné mléko zpracováváno na kasein nebo kaseináty, a podle jakosti těchto výrobků.

    Článek 101

    Podpora pro nákup smetany, másla a zahuštěného másla za snížené ceny

    Komise může za podmínek, které sama stanoví, v případě, že vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, rozhodnout o poskytnutí podpory, která umožní nákup smetany, másla a zahuštěného másla za snížené ceny

    a) neziskovými institucemi a organizacemi;

    ▼M3

    b) výrobci cukrářských výrobků a zmrzliny;

    c) výrobci jiných potravin, jež budou stanoveny Komisí;

    d) k přímé spotřebě zahuštěného másla.

    ▼B

    Článek 102

    Podpora pro dodávky mléka pro žáky

    1.  Za podmínek stanovených Komisí se podpora Společenství poskytuje pro některé zpracované mléčné výrobky stanovené Komisí kódů KN 0401, 0403, 0404 90 a 0406 nebo kódu KN 2202 90 dodávané žákům do škol.

    2.  Odchylně od článku 180 mohou členské státy kromě podpory Společenství poskytovat vnitrostátní podporu pro výrobky uvedené v odstavci 1 dodávané žákům do škol. Členské státy mohou svou vnitrostátní podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo jakéhokoli jiného příspěvku poskytnutého tímto odvětvím.

    ▼M3

    3.  Podpora Společenství činí 18,15 EUR na 100 kg u všech druhů mléka.

    Výše podpory pro jiné způsobilé mléčné výrobky se stanoví s přihlédnutím k mléčným složkám dotyčných výrobků.

    ▼B

    4.  Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje nejvýše pro množství 0,25 litru mléka na žáka a den.



    Oddíl IV

    Podpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv

    Článek 103

    Podpora organizacím hospodářských subjektů

    1.  Společenství prostřednictvím částek zadržených členskými státy podle čl. 110i odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi hospodářských subjektů podle článku 125 v jedné nebo více z těchto oblastí:

    a) sledování trhů a správa v odvětví olivového oleje a stolních oliv;

    b) zmírnění dopadů pěstování oliv na životní prostředí;

    c) zlepšení jakosti produkce olivového oleje a stolních oliv;

    d) systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména kontrola jakosti olivového oleje prodávaného konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů členských států;

    e) šíření informací o činnostech vykonávaných organizacemi hospodářských subjektů s cílem zlepšit jakost olivového oleje.

    2.  Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Společenstvím se rovná části částek zadržených členskými státy. Toto financování se týká nákladů, které je možno vynaložit do výše

    a) 100 % na činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) a b);

    b) 100 % na investice do dlouhodobých aktiv a 75 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. c);

    c) 75 % na pracovní programy, které provádějí schválené organizace hospodářských subjektů alespoň ze dvou producentských členských státu nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. d) a e), a 50 % na jiné činnosti v těchto oblastech.

    Financování zbývající části zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Společenství.

    Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla, a zejména postupy pro schvalování pracovních programů členskými státy a druhy činností, na které se tyto programy mohou vztahovat.

    3.  Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, ověřují členské státy, zda jsou podmínky pro poskytnutí finanční podpory Společenství splněny. Za tím účelem provádějí audit pracovních programů a kontrolní plán obsahující vzorek určený na základě analýzy rizik a zahrnující každoročně nejméně 30 % organizací producentů a všechny ostatní organizace hospodářských subjektů, které získaly finanční podporu Společenství podle tohoto článku.

    ▼M3



    Oddíl IVa

    Podpora v odvětví ovoce a zeleniny



    Pododdíl I

    Seskupení producentů

    Článek 103a

    Podpora seskupením producentů

    1.  Během přechodného období povoleného podle článku 125e mohou členské státy poskytnout seskupením producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která vznikla proto, aby byla uznána jako organizace producentů:

    a) podporu, jež má napomoci jejich vytváření a usnadnění jejich administrativní činnosti;

    b) podporu poskytovanou buď přímo, nebo prostřednictvím úvěrových institucí určenou k pokrytí části investic nezbytných k dosažení uznání a stanovených v plánu uznání uvedeném v čl. 125e odst. 1 třetím pododstavci.

    2.  Podporu uvedenou v odst. 1 písm. a) hradí Společenství v souladu s pravidly, které přijme Komise pro financování takových opatření, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Společenstvím.

    3.  Podpora uvedená v odstavci 1 se pro každé seskupení producentů určí na základě produkce, kterou toto seskupení uvádí na trh, a v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce dosáhne výše:

    a) 10 %, 10 %, 8 %, 6 % a 4 % hodnoty produkce uvedené na trh v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, a

    b) 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty produkce uvedené na trh v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři ( 62 ).

    Tyto procentní sazby lze snížit s ohledem na hodnotu produkce uvedené na trh, která je vyšší než stanovený práh. Na podporu vyplácenou seskupení producentů v daném roce lze použít strop.



    Pododdíl II

    Provozní fondy a operační programy

    Článek 103b

    Provozní fondy

    1.  Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován

    a) z finančních příspěvků členů nebo samotné organizace producentů;

    b) z finanční podpory Společenství, kterou lze organizacím producentů poskytnout.

    2.  Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 103g.

    Článek 103c

    Operační programy

    1.  Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny sledují dva nebo více z cílů stanovených v čl. 122 písm. c) nebo z těchto cílů:

    a) plánování produkce;

    b) zlepšování jakosti produktů;

    c) zvyšování obchodní hodnoty produktů;

    d) propagaci produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

    e) environmentální opatření a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

    f) předcházení krizím a jejich řešení.

    2.  Předcházení krizím a jejich řešení se týká předcházení a zvládání krizí na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

    a) stahování z trhu;

    b) sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení;

    c) propagaci a komunikaci;

    d) vzdělávací opatření;

    e) pojištění úrody;

    f) podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů.

    Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení kapitálu a úroků podle třetího pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

    Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V takovém případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Společenství podle článku 103d. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se financují buď prostřednictvím těchto půjček, nebo přímo, nikoliv však oběma způsoby najednou.

    3.  Členské státy zajistí, aby:

    a) operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření, nebo

    b) nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů se týkalo environmentálních opatření.

    Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ( 63 ).

    Pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálních závazků podle uvedeného ustanovení, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a).

    Podpora na environmentální opatření podle prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

    4.  V Bulharsku a Rumunsku se odstavec 3 použije až ode dne 1. ledna 2011.

    5.  Investice zvyšující zatížení životního prostředí se povolují pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

    Článek 103d

    Finanční podpora Společenství

    1.  Finanční podpora Společenství se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

    2.  Finanční podpora Společenství je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.

    Uvedený podíl však může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

    3.  Na žádost organizace producentů dosáhne podíl stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

    a) je předložen více organizacemi producentů ze Společenství činnými v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

    b) je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činnosti vedené na mezioborovém základě;

    c) zahrnuje pouze zvláštní podporu pro produkci ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin ( 64 ) a od 1. ledna 2009 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů ( 65 );

    d) je předložen organizací producentů v jednom z členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, jde-li o opatření, která budou uskutečněna nejpozději do konce roku 2013;

    e) jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která se sloučila s jinou uznanou organizací producentů;

    f) jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

    g) je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

    h) je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů Společenství;

    i) zahrnuje pouze zvláštní podporu na opatření týkající se propagace spotřeby ovoce a zeleniny zaměřené na děti ve školských zařízeních.

    4.  Procentuální podíl stanovený v odstavci 1 se zvyšuje na 100 % v případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

    a) bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků, zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

    b) bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna opatření nezbytná k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

    Článek 103e

    Vnitrostátní finanční podpora

    1.  V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny obzvláště nízký, může Komise členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní provozní fond. V regionech členských států, v nichž organizace producentů uvádí na trh méně než 15 % hodnoty produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být podpora uvedená v prvním pododstavci na žádost dotyčného členského státu uhrazena Společenstvím.

    2.  Odchylně od článku 180 tohoto nařízení se na vnitrostátní finanční podporu, která je povolena podle odstavce 1, nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy.

    Článek 103f

    Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

    1.  Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se k opatřením uvedeným v čl. 103c odst. 3. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření splňují příslušné požadavky nařízení (ES) č. 1698/2005, včetně požadavků na doplňkovost, soudržnost a soulad, které jsou obsaženy v článku 5 uvedeného nařízení.

    Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si může ve lhůtě tří měsíců vyžádat změny, pokud zjistí, že návrh neumožňuje dosahování cílů stanovených v článku 174 Smlouvy a v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí ( 66 ). Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musejí tyto cíle také respektovat.

    2.  Členské státy stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje tyto prvky:

    a) analýzu situace ve smyslu silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

    b) odůvodnění zvolených priorit;

    c) cíle operačních programů a nástrojů a výkonnostní ukazatele;

    d) hodnocení operačních programů;

    e) oznamovací povinnosti organizací producentů.

    Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

    3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

    Článek 103g

    Schválení operačních programů

    1.  Návrhy operačních programů se předkládají příslušným vnitrostátním orgánům, které je schválí nebo zamítnou nebo si vyžádají jejich úpravu v souladu s ustanoveními tohoto pododdílu.

    2.  Organizace producentů sdělí členskému státu předpokládanou výši provozního fondu na každý rok a předloží náležité odůvodnění této výše založené na odhadech operačního programu, výdajích za stávající rok a případně výdajích za předchozí roky a v případě potřeby na předpokládaném množství produkce v následujícím roce.

    3.  Členský stát oznámí organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů předpokládanou výši finanční podpory Společenství v souladu s horními hranicemi stanovenými v článku 103d.

    4.  Platby finanční podpory Společenství se uskutečňují na základě výdajů vzniklých v souvislosti s činnostmi spadajícími do operačního programu. Na tytéž činnosti mohou být pod podmínkou složení záruky nebo jistoty vyplaceny zálohy.

    5.  Organizace producentů sdělí členskému státu konečnou výši výdajů za předchozí rok doloženou nezbytnými podklady, aby tak mohla obdržet zůstatek finanční podpory Společenství.

    6.  Operační programy a jejich financování producenty a organizacemi producentů na jedné straně a z prostředků Společenství na straně druhé jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté.

    Článek 103h

    Prováděcí pravidla

    Komise stanoví k tomuto oddílu prováděcí pravidla, zejména:

    a) pravidla pro financování opatření uvedených v článku 103a, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Společenstvím;

    b) podíl a pravidla pro uhrazení opatření uvedených v čl. 103e odst. 1;

    c) pravidla týkající se investic do jednotlivých podniků;

    d) termíny pro sdělování a oznamování podle článku 103g;

    e) ustanovení pro částečné platby finanční podpory Společenství podle článku 103g.

    ▼B



    Oddíl V

    Tabákový fond společenství

    Článek 104

    Tabákový fond

    1.  Zakládá se Tabákový fond Společenství (dále jen „fond“) na financování opatření v těchto oblastech:

    a) zlepšení znalostí veřejnosti o škodlivých účincích všech forem konzumace tabáku, zejména informováním a vzděláváním, podpora při shromažďování údajů za účelem určení struktury konzumace tabáku a vypracovávání epidemiologických studií o závislosti na nikotinu ve Společenství a studií prevence závislosti na nikotinu;

    b) zvláštní opatření týkající se přechodu pěstitelů tabáku na jiné plodiny nebo jiné hospodářské činnosti vytvářející pracovní místa a studie o možnostech přechodu pěstitelů tabáku na jiné plodiny nebo činnosti.

    2.  Fond je financován

    a) pro sklizeň v roce 2002 2 % snížením a pro sklizně v letech 2003, 2004 a 2005 3 % snížením prémií stanovených v hlavě I nařízení (EHS) č. 2075/92 poskytovaných do sklizně v roce 2005 včetně, pro financování všech opatření stanovených v odstavci 1;

    ▼M4

    b) pro kalendářní roky 2006 až 2009 podle článku 110m nařízení (ES) č. 1782/2003.

    ▼B

    3.  Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.



    Oddíl VI

    Zvláštní ustanovení pro odvětví včelařských produktů

    Článek 105

    Oblast působnosti

    1.  Ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní program na dobu tří let (dále jen „včelařský program“).

    2.  Odchylně od článku 180 se články 87, 88 a 89 Smlouvy nepoužijí na

    a) finanční příspěvek poskytovaný členskými státy na opatření, na která se vztahuje podpora Společenství podle tohoto oddílu;

    b) zvláštní vnitrostátní podpory na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přiděleny na produkci nebo obchod.

    Podpory uvedené v písmenu b) oznamují členské státy Komisi spolu s ohlášením včelařského programu podle článku 109.

    Článek 106

    Opatření, na která může být poskytnuta podpora

    Ve včelařských programech mohou být obsažena tato opatření:

    a) technická pomoc včelařům a sdružením včelařů;

    b) kontrola varroázy;

    c) racionalizace sezónního přesunu včelstev;

    d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzy fyzikálně-chemických vlastností medu;

    e) opatření na obnovu včelstev ve Společenství;

    f) spolupráce se subjekty specializovanými na provádění aplikovaných výzkumných programů v oblasti včelařství a včelařských produktů.

    Na opatření financovaná z EZFRV podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ( 67 ) se včelařský program nevztahuje.

    Článek 107

    Studie o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství

    Za účelem získání nároku na spolufinancování poskytované podle čl. 108 odst. 1 vypracují členské státy studii o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství na svém území.

    Článek 108

    Financování

    1.  Společenství stanoví spolufinancování včelařských programů ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

    2.  Výdaje na opatření přijatá v rámci včelařských programů uhradí členské státy do 15. října každého roku.

    Článek 109

    Konzultace

    Včelařský program je vypracován v úzké spolupráci se zástupci organizací včelařů a včelařských družstev. Předkládá se Komisi ke schválení.

    Článek 110

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla.



    Oddíl VII

    Podpory v odvětví bource morušového

    Článek 111

    Podpora poskytovaná chovatelům bource morušového

    1.  Pro chov bource morušového kódu KN ex010690 00 a vajíček bource morušového kódu KN ex051199 85 ve Společenství se poskytuje podpora.

    2.  Podpora se poskytuje chovatelům bource morušového pro každý používaný box s vajíčky za předpokladu, že tyto boxy obsahují minimální množství vajíček, které bude stanoveno, a chov housenek byl úspěšně ukončen.

    3.  Výše podpory pro používaný box s vajíčky je stanovena na 133,26 EUR.

    Článek 112

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla týkající se zejména minimálního množství vajíček podle čl. 111 odst. 2.



    HLAVA II

    PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE OBCHODU A PRODUKCE



    KAPITOLA I

    Obchodní normy a podmínky produkce



    Oddíl I

    Obchodní normy

    Článek 113

    Obchodní normy

    ▼M3

    1.  Komise může přijmout ustanovení týkající se obchodních norem pro jeden nebo více produktů v odvětvích:

    a) olivového oleje a stolních oliv, pokud jde o produkty uvedené v části VII písm. a) přílohy I;

    b) ovoce a zeleniny;

    c) výrobků z ovoce a zeleniny;

    d) banánů;

    e) živých rostlin.

    ▼B

    2.  Normy uvedené v odstavci 1 se

    a) stanoví zejména s ohledem na

    i) charakteristické znaky dotčených produktů,

    ii) potřebu zajistit podmínky snadného odbytu těchto produktů na trhu,

    ▼M3

    iii) zájem spotřebitelů dostávat vhodné a transparentní informace o produktech, zejména o produktech odvětví ovoce a zeleniny a výrobcích z ovoce a zeleniny, o zemi původu, třídě a případně o odrůdě (nebo o obchodním typu) produktu,

    ▼B

    iv) pokud jde o druhy olivového oleje podle části VII písm. a) přílohy I, změny v metodách používaných k určení jejich fyzikálních, chemických a organoleptických vlastností;

    ▼M3

    v) pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, doporučené normy přijaté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (EHK OSN).

    ▼M3

    b) mohou týkat zejména jakosti, třídění, hmotnosti, stanovení rozměrů, balení, obalů, skladování, přepravy, obchodní úpravy, uvádění na trh, původu a označování.

    ▼B

    3.  Pokud Komise na základě kritérií uvedených v odst. 2 písm. a) nestanoví jinak, mohou být produkty, pro které byly stanoveny obchodní normy, uváděny na trh ve Společenství pouze v souladu s nimi.

    Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přimout podle článku 194, ověřují členské státy, zda tyto produkty splňují uvedené normy, a případně ukládají sankce.

    ▼M3

    Článek 113a

    Další požadavky na uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh

    1.  Produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, mohou být uváděny na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

    2.  Obchodní normy uvedené v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 113 odst.1 písm. b) a c) se použijí ve všech fázích uvádění na trh včetně dovozu a vývozu, pokud Komise nestanoví jinak.

    3.  Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty a výrobky vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat nebo dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh uvnitř Společenství pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu.

    4.  Jako doplněk k čl. 113 odst. 3 druhému pododstavci a aniž jsou dotčeny případné zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, zejména v souvislosti s důsledným prováděním kontrol souladu v členských státech, kontrolují členské státy v odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny výběrově na základě analýzy rizik, zda dané produkty odpovídají uvedeným obchodním normám. Tyto kontroly se zaměří na fázi, která předchází odeslání produktů z pěstitelských oblastí, kdy jsou produkty baleny nebo nakládány. U produktů ze třetích zemí proběhnou kontroly před jejich propuštěním do volného oběhu.

    Článek 113b

    Uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh

    1.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 42 odst. 1 písm. a) a čl. 42 odst. 2) a přílohy V bodu A, použijí se na maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, poraženého dne 1. července 2008 nebo po tomto datu, ať již vyprodukovaného v rámci Společenství, nebo dovezeného ze třetích zemí, podmínky stanovené v příloze XIa, zejména obchodní názvy, které se mají používat, stanovené v bodu III uvedené přílohy.

    Maso dvanáctiměsíčních nebo mladších zvířat, poražených před dnem 1. července 2008, však může být dále uváděno na trh, aniž by splňovalo podmínky stanovené v příloze XIa.

    2.  Podmínky uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení zapsané podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin ( 68 ), do 29. června 2007.

    ▼B

    Článek 114

    Obchodní normy pro mléko a mléčné výrobky

    1.  Potraviny určené pro lidskou spotřebu mohou být uváděny na trh jako mléko a mléčné výrobky, pouze pokud splňují definice a označení stanovené v příloze XII.

    2.  Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v právu Společenství a opatření na ochranu veřejného zdraví, může být mléko kódu KN 0401 určené pro lidskou spotřebu uváděno na trh v rámci Společenství pouze v souladu s přílohou XIII, a zejména s definicemi v bodě I zmíněné přílohy.

    Článek 115

    Obchodní normy pro tuky

    Aniž je dotčen čl. 114 odst. 1 nebo jakýkoli předpis přijatý ve veterinářském a v potravinářském odvětví s cílem zajistit dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat a lidí, použijí se normy stanovené v příloze XV na tyto produkty s obsahem tuku nejméně 10 %, ale méně než 90 % hmotnostních, určené pro lidskou spotřebu:

    a) mléčné tuky kódů KN 0405 a ex21 06;

    b) tuky kódu KN ex15 17;

    c) tuky složené z rostlinných, živočišných nebo obojích produktů kódů KN ex15 17 a ex21 06.

    Obsah tuku bez soli tvoří nejméně dvě třetiny sušiny.

    Tato nařízení se však použijí pouze na produkty, které zůstávají tuhé při teplotě 20 oC a které jsou roztíratelné.

    Článek 116

    Obchodní normy pro výrobky z odvětví vajec a drůbežího masa

    Výrobky z odvětví vajec a drůbežího masa se uvádějí na trh v souladu s přílohou XIV.

    Článek 117

    Ověřování chmele

    1.  Produkty odvětví chmele sklizené nebo získané ve Společenství podléhají ověřovacímu řízení.

    2.  Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

    3.  Ověřovací listina uvádí alespoň

    a) místo nebo místa produkce chmele;

    b) sklizňový rok nebo roky;

    c) odrůdu nebo odrůdy.

    4.  Produkty odvětví chmele mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny, pouze pokud byla vystavena ověřovací listina podle odstavců 1, 2 a 3.

    U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v čl. 158 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.

    5.  Odchylně od odstavce 4 může Komise přijmout opatření

    a) s cílem splnit obchodní požadavky některých třetích zemí, nebo

    b) pro produkty určené pro zvláštní účely.

    Opatření podle prvního pododstavce

    a) nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý odbyt produktů, pro které byla vydána ověřovací listina;

    b) musí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.

    Článek 118

    Obchodní normy pro olivový olej a olivový olej z pokrutin

    1.  Označení a definice olivových olejů a olivových olejů z pokrutin uvedené v příloze XVI jsou povinné při uvádění dotyčných produktů na trh ve Společenství, a pokud jsou slučitelné s mezinárodními závaznými pravidly, i v obchodu s třetími zeměmi.

    2.  Na maloobchodní úrovni je možno prodávat pouze oleje uvedené v bodě 1 písm. a) a b) a v bodech 3 a 6 přílohy XVI.



    Oddíl II

    Podmínky produkce

    Článek 119

    Použití kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů

    Kasein a kaseináty lze používat při výrobě sýrů na základě předchozího povolení, které se vydá pouze tehdy, je-li jejich použití nezbytnou podmínkou pro výrobu daných výrobků.

    Článek 120

    Způsob výroby zemědělského lihu

    Komise může stanovit způsob výroby a charakteristické znaky zemědělského lihu získaného z určitého zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy.



    Oddíl III

    Procesní pravidla

    Článek 121

    Stanovení norem, prováděcích pravidel a odchylek

    Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, která se mohou zejména týkat

    ▼M3

    a) obchodních norem podle článků 113 a 113a včetně pravidel pro:

    i) odchylky nebo výjimky z používání norem,

    ii) uvádění údajů požadovaných normami i uvádění na trh a označování,

    iii) používání obchodních norem na produkty dovážené do Společenství nebo vyvážené ze Společenství,

    iv) pokud jde o čl. 113a odst. 1, pro definování toho, co představuje produkt řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

    ▼B

    b) pokud jde o definice a označení, které mohou být použity při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh podle čl. 114 odst. 1,

    i) vypracování a případně doplnění seznamu produktů podle bodu III odst. 1 druhého pododstavce přílohy XII na základě seznamů zaslaných Komisi členskými státy,

    ii) případně dodatků k seznamu označení uvedenému v bodě II odst. 2 druhém pododstavci písm. a) přílohy XII;

    c) pokud jde o normy pro roztíratelné tuky uvedené v článku 115,

    i) seznamu produktů podle bodu I odst. 2 třetího pododstavce písm. a) přílohy XV, sestaveného na základě seznamů zaslaných Komisi členskými státy,

    ii) analytických metod nutných pro kontrolu složení a výrobních vlastností produktů uvedených v článku 115,

    iii) prováděcích pravidel pro odběr vzorků,

    iv) prováděcích pravidel pro získávání statistických údajů o trzích s produkty uvedenými v článku 115;

    d) pokud jde o ustanovení části A přílohy XIV týkající se uvádění vajec na trh,

    i) definicí,

    ii) četnosti sběru, dodávek a ošetření vajec a manipulace s nimi,

    iii) kritérií jakosti, zejména vzhledu skořápky, hustoty bílku a žloutku a velikosti vzduchové bubliny,

    iv) třídění podle hmotnosti, včetně výjimek,

    v) označování vajec a údajů na balení, včetně výjimek a včetně pravidel, jež je třeba použít pro balírny/třídírny,

    vi) obchodu se třetími zeměmi,

    vii) způsobů chovu;

    e) pokud jde o ustanovení části B přílohy XIV týkající se uvádění drůbežího masa na trh,

    i) definicí,

    ii) seznamu jatečně upravených těl drůbeže, jejich částí a drobů, včetně husích jater, na něž se vztahuje část B přílohy XIV,

    iii) kritérií pro klasifikaci ve smyslu části B bodu III odst. 1 přílohy XIV,

    iv) pravidel týkajících se dalších údajů, jež musí být uvedeny v přiložené obchodní dokumentaci, označování drůbežího masa určeného pro konečného spotřebitele, jeho obchodní úpravy a související reklamy a názvu, pod nímž je výrobek prodáván, ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 1 směrnice 2000/13/ES,

    v) nepovinného uvedení použitých metod chlazení a způsobu chovu,

    vi) odchylek, které je možno použít v případě dodávek do závodů na porcování a zpracování,

    vii) pravidel, jež mají být použita v souvislosti s procentním podílem vody absorbované během přípravy čerstvých, zmrazených a hluboce zmrazených jatečných těl a jejich částí, jakož i údaje, které je v tomto ohledu nutné uvést;

    f) pokud jde o ustanovení části C přílohy XIV týkající se norem pro produkci násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh,

    i) definicí,

    ii) registrace zařízení, která produkují násadová vejce či kuřata chovné drůbeže nebo je uvádějí na trh,

    iii) údajů, které je třeba uvést na násadových vejcích, včetně vajec, která mají být dovezena ze třetích zemí nebo vyvezena do třetích zemí, a na balení, jakož i pravidel, jež je třeba použít v případě drůbežích mláďat ze třetích zemí,

    iv) rejstříků, které musí vést líhně,

    v) užití jiného než pro lidskou spotřebu, které se může vztahovat na násadová vejce vyjmutá z inkubátoru,

    vi) hlášení líhní a jiných zařízení příslušným orgánům členských států,

    vii) průvodních dokumentů;

    g) minimálních znaků jakosti u produktů odvětví chmele podle článku 117;

    h) případně používaných analytických metod;

    i) pokud jde o používání kaseinu a kaseinátů podle článku 119,

    i) podmínek, podle nichž členské státy vydají povolení, jakož i maximálního procentního obsahu, a to na základě objektivních kritérií stanovených s ohledem na technologické požadavky,

    ii) povinností, které musí splnit podniky, jimž bylo vydáno povolení podle bodu i);

    ▼M3

    j) pokud jde o podmínky, které lze používat při uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh podle článku 113b:

    i) praktických postupů pro uvedení identifikačního písmene kategorie podle přílohy XIa bodu II, pokud jde o umístění a velikost použitých znaků,

    ii) dovozu masa ze třetích zemí podle přílohy XIa bodu VIII, pokud jde o postupy při kontrole dodržování tohoto nařízení.

    Komise může změnit část B tabulky uvedené v příloze XIa bodě III odst. 2.

    ▼B



    KAPITOLA II

    Organizace producentů, mezioborové organizace a organizace hospodářských subjektů



    Oddíl I

    Obecné zásady

    Článek 122

    Organizace producentů

    Členské státy uznají organizace producentů, které

    ▼M3

    a) založili producenti z jednoho z těchto odvětví:

    i) chmele,

    ii) olivového oleje a stolních oliv,

    iii) ovoce a zeleniny, pokud jde o zemědělce pěstující jeden nebo více produktů uvedeného odvětví nebo takových produktů určených výhradně ke zpracování,

    iv) bource morušového,

    ▼B

    b) byly vytvořeny z podnětu producentů samých;

    ▼M3

    c) sledují určitý cíl, který zejména může a v odvětví ovoce a zeleniny musí být zaměřen na jednu z těchto oblastí:

    i) zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

    ii) koncentrace nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh,

    iii) optimalizace produkčních nákladů a stabilizace cen producentů.

    ▼B

    Článek 123

    Mezioborové organizace

    ►M3  1. ◄   Členské státy uznají mezioborové organizace, které

    a) sdružuje zástupce hospodářských činností spojených s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětví

    i) olivového oleje a stolních oliv,

    ii) tabáku;

    b) vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

    c) sledují určitý cíl, který se může zejména týkat

    i) koncentrace a koordinace dodávek a uvádění produktů svých členů na trh,

    ii) společného přizpůsobení produkce a zpracování požadavkům trhu a zdokonalení produktu,

    iii) podpory racionalizace a zlepšení produkce a zpracování,

    iv) provádění výzkumu zaměřeného na udržitelné metody produkce a rozvoj trhu.

    ▼M3 —————

    ▼M3

    2.  Pokud mezioborové organizace uvedené v odstavci 1 vykonávají činnost na území více členských států, uděluje uznání Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1.

    3.  Jako doplněk odstavce 1, členské státy rovněž uznají mezioborové organizace, které:

    a) sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí nebo zpracováním produktů odvětví ovoce a zeleniny nebo obchodem s nimi;

    b) vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

    c) vykonávají v jedné nebo více regionech Společenství dvě nebo více z následujících činností s ohledem na zájmy spotřebitelů:

    i) zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu,

    ii) přispívání k lepší koordinaci způsobu uvádění ovoce a zeleniny na trh, zejména prostřednictvím výzkumu a studií trhu,

    iii) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Společenství,

    iv) plnější využívání potenciálu vyprodukovaného ovoce a zeleniny,

    v) poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty lépe vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí,

    vi) hledání postupů omezujících používání prostředků na ochranu rostlin a jiných průmyslových prostředků a zajišťujících jakost produktů a ochranu půdy a vod,

    vii) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů,

    viii) využívání možností ekologického zemědělství, jakož i označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení, a jejich ochrana,

    ix) propagace integrované produkce nebo jiných ekologicky zaměřených metod produkce,

    x) stanovení pravidel pro produkci a uvádění produktů na trh uvedených v bodech 2 a 3 přílohy XVIa, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla.

    ▼B

    Článek 124

    Společná ustanovení o organizacích producentů a mezioborových organizacích

    1.  Článek 122 a čl. 123 první pododstavec se použijí, aniž je dotčeno uznání organizací producentů nebo mezioborových organizací, o němž rozhodují členské státy na základě vnitrostátního práva a v souladu s právem Společenství, v jakémkoli odvětví podle článku 1, s výjimkou odvětví uvedených v článku 122 a čl. 123 prvním pododstavci.

    2.  Organizace producentů uznané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 865/2004, (ES) č. 1952/2005 a (ES) č. 1544/2006 se považují za uznané organizace producentů podle článku 122 tohoto nařízení.

    Mezioborové organizace uznané nebo schválené podle nařízení (EHS) č. 2077/92 a (ES) č. 865/2004 se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 123 tohoto nařízení.

    Článek 125

    Organizace hospodářských subjektů

    Pro účely tohoto nařízení organizace hospodářských subjektů zahrnují uznané organizace producentů, uznané mezioborové organizace a uznané organizace dalších hospodářských subjektů v odvětví olivového oleje a stolních oliv a jejich sdružení.

    ▼M3



    Oddíl IA

    Pravidla týkající se organizací producentů, mezioborových organizací a seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny



    Pododdíl I

    Stanovy a uznání organizací producentů

    Článek 125a

    Stanovy organizací producentů

    1.  Stanovy organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny zavazují její členy zejména:

    a) uplatňovat pravidla přijatá organizací producentů ohledně informování o produkci, produkce, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;

    b) být, v souvislosti s produkcí každého z produktů uvedených v čl. 122 písm. a) bodu iii) daným podnikem, členem pouze jedné organizace producentů;

    c) prodávat svou veškerou dotyčnou produkci prostřednictvím organizace producentů;

    d) poskytovat údaje požadované organizací producentů ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské plochy, sklizená množství, výnosy a přímé prodeje;

    e) platit finanční příspěvky stanovené ve stanovách pro potřebu zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 103b.

    2.  Bez ohledu na odst. 1 písm. c) mohou členové organizace producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací:

    a) prodat přímo ve svých podnicích nebo mimo ně spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu nejvýše pevně stanovený procentní podíl své produkce nebo produktů, přičemž tento procentní podíl je stanoven členskými státy nejméně na 10 %;

    b) uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, množství produktů, jejichž objem je nepatrný ve srovnání s objemem tržní produkce jejich organizace;

    c) uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou běžně nejsou pokryty obchodními činnostmi dotyčné organizace producentů.

    3.  Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

    a) postupy pro stanovení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odstavci 1;

    b) předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;

    c) pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí;

    d) sankce za porušení povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení finančních příspěvků, nebo pravidel stanovených organizací producentů;

    e) pravidla přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství;

    f) účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.

    4.  Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

    Článek 125b

    Uznání

    1.  Členské státy uznají za organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob, které o uznání požádají, pokud:

    a) mají za cíl používání pěstitelských postupů, produkčních technologií a postupů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny a zachování nebo podpory biologické rozmanitosti, a splňují požadavky článků 122 a 125a a poskytnou o tom příslušné doklady;

    b) sdružují alespoň minimální počet členů a disponují minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, které stanoví členské státy, a poskytnou o tom příslušné doklady;

    c) existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti z časového hlediska i z hlediska účinnosti a koncentrace nabídky, přičemž členské státy mohou rozhodnout, které produkty nebo skupiny produktů uvedené v čl. 122 písm. a) bodu iii) by měly být pokryty organizací producentů;

    d) svým členům účinně umožňují přijímat technickou pomoc při používání pěstitelských postupů šetrných k životnímu prostředí;

    e) v případě potřeby svým členům účinně poskytují technické prostředky nezbytné pro shromažďování, skladování, obalovou úpravu a uvádění jejich produkce na trh;

    f) zajišťují řádné obchodní a účetní vedení svých činností a

    g) nezaujímají dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

    2.  Členské státy:

    a) rozhodují o udělení uznání organizaci producentů do tří měsíců od obdržení žádosti doložené všemi nezbytnými doklady;

    b) pravidelně kontrolují, zda organizace producentů dodržují ustanovení této kapitoly, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání jejich uznání;

    c) oznamují Komisi jednou za rok všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.



    Pododdíl II

    Sdružení organizací producentů a seskupení producentů

    Článek 125c

    Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny

    Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se zakládá z podnětu uznaných organizací producentů a může provádět jakoukoli z činností organizace producentů podle tohoto nařízení. Za tímto účelem mohou členské státy uznat sdružení producentů na základě žádosti, pokud:

    a) členský stát shledá, že sdružení je schopno tyto činnosti účinně vykonávat, a

    b) sdružení nezaujímá dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

    Obdobně se použije ustanovení čl. 125a odst. 4.

    Článek 125d

    Svěření činností vnějším subjektům

    Členské státy mohou povolit uznané organizaci producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo uznanému sdružení organizací producentů v uvedeném odvětví, aby některé ze svých činností svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud členskému státu dostatečně doloží, že se jedná o vhodný způsob pro dosahování cílů dotyčné organizace producentů nebo dotyčného sdružení organizací producentů.

    Článek 125e

    Seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny

    1.  V členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, nebo v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy, nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1405/2006 mohou být z podnětu zemědělců, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů v odvětví ovoce a zeleniny nebo těchto produktů určených výhradně ke zpracování, zakládána seskupení producentů jako právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob za účelem uznání za organizaci producentů.

    Těmto seskupením producentů může být poskytnuto přechodné období na splnění podmínek pro uznání za organizaci producentů podle článku 122.

    Za tímto účelem předloží tato seskupení producentů příslušnému členskému státu plán odstupňovaného uznání, jehož přijetím začíná přechodné období uvedené v druhém pododstavci a které představuje předběžné uznání. Přechodné období nesmí být delší pěti let.

    2.  Před přijetím plánu uznání členské státy uvědomí Komisi o svých záměrech a jejich předpokládaných finančních důsledcích.



    Pododdíl III

    Rozšíření působnosti pravidel na producenty hospodářského obvodu

    Článek 125f

    Rozšíření působnosti pravidel

    1.  Je-li organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny působící ve vymezeném hospodářském obvodu u konkrétního produktu považována za reprezentativní pro produkci a producenty tohoto obvodu, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit níže uvedená pravidla za závazná pro producenty usazené v tomto hospodářském obvodu, kteří nejsou členy organizace producentů:

    a) pravidla uvedená v čl. 125a odst. 1 písm. a);

    b) pravidla nezbytná k provádění opatření uvedených v čl. 103c odst. 2 písm. c).

    První pododstavec se použije za předpokladu, že dotyčná pravidla:

    a) jsou v platnosti již nejméně jeden hospodářský rok;

    b) jsou zahrnuta v taxativním seznamu v příloze XVIa;

    c) jsou závazná pro období nejvýše tří hospodářských roků.

    Podmínka uvedená v druhém pododstavci písm. a) se však nepoužije, jsou-li dotčenými pravidly pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy XVIa. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

    2.  Pro účely tohoto pododdílu se „hospodářským obvodem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými oblastmi, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

    Členské státy oznámí seznam hospodářských obvodů Komisi.

    Komise ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení seznam schválí nebo po konzultaci s dotyčným členským státem rozhodne o úpravách, které v něm tento členský stát musí provést. Komise schválený seznam zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

    3.  Organizace producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % objemu produkce tohoto obvodu. Aniž je dotčen odstavec 5, nepřihlíží se při výpočtu těchto podílů k producentům ani produkci ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007.

    4.  Pravidla, jejichž působnost je rozšířena na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu:

    a) nesmějí působit újmu jiným producentům v dotyčném členském státě nebo ve Společenství;

    b) se nesmějí použít, pokud se jich přímo netýkají, na produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před začátkem hospodářského roku, s výjimkou pravidel informování o produkci uvedených v čl. 125a odst. 1 písm. a);

    c) musí být slučitelná s platnými pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly.

    5.  Působnost pravidel nesmí být rozšířena na producenty ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007, nebylo-li toto opatření schváleno nejméně 50 % těchto producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.

    Článek 125g

    Oznámení

    Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu podle čl. 125f odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

    Článek 125h

    Zrušení rozšíření působnosti pravidel

    Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl podle čl. 125f odst. 1:

    a) pokud zjistí, že dané rozšíření působnosti na další producenty vylučuje hospodářskou soutěž v podstatné části vnitřního trhu nebo ohrožuje volný obchod nebo že jsou ohroženy cíle článku 33 Smlouvy;

    b) pokud zjistí, že se na pravidla, jejichž působnost je rozšířena na další producenty, vztahuje čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Rozhodnutí Komise týkající se uvedených pravidel se použije až ode dne tohoto zjištění;

    c) pokud na základě kontroly zjistí, že nebyl dodržen tento pododdíl.

    Článek 125i

    Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

    Použije-li se čl. 125f odst. 1, může dotyčný členský stát po posouzení předložených důkazů rozhodnout, že producenti, kteří nejsou členy organizace, uhradí organizaci producentů část finančních příspěvků zaplacených členy organizace producentů, pokud tyto příspěvky slouží k pokrytí:

    a) správních nákladů vyplývajících z použití pravidel uvedených v čl. 125f odst. 1;

    b) nákladů na výzkum, studie trhu a propagaci prodeje vynaložených organizací nebo sdružením, ze kterých mají prospěch všichni producenti daného obvodu.

    Článek 125j

    Rozšíření působnosti pravidel sdružení organizací producentů

    Pro účely tohoto pododdílu se jakýkoli odkaz na organizace producentů považuje rovněž za odkaz na uznaná sdružení organizací producentů.



    Pododdíl IV

    Mezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny

    Článek 125k

    Uznání a odnětí uznání

    1.  Opodstatňují-li to struktury členského státu, mohou členské státy uznat za mezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby založené na svém území, které o uznání náležitým způsobem požádají, za podmínky, že:

    a) provádějí svou činnost v jedné nebo více oblastech dotčeného členského státu;

    b) představují významný podíl produkce, obchodu nebo zpracování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny v dotyčné oblasti nebo oblastech a v případě, že se jedná o více oblastí, jsou schopny v každé dané oblasti prokázat minimální úroveň reprezentativnosti každého z odvětví, která sdružují;

    c) vykonávají dvě nebo více činností uvedených v čl. 123 odst. 3 písm. c);

    d) samy se nezabývají produkcí ani zpracováním ovoce a zeleniny nebo výrobků z ovoce a zeleniny ani jejich uváděním na trh;

    e) nejsou zapojeny do žádných dohod, rozhodnutí ani jednání ve vzájemné shodě podle čl. 176a odst. 4.

    2.  Dříve, než členské státy udělí uznání, oznámí Komisi, které mezioborové organizace požádaly o uznání, a poskytnou veškeré příslušné informace vztahující se k reprezentativnosti těchto organizací a k jednotlivým činnostem, které vykonávají, jakož i veškeré ostatní informace nutné k posouzení žádosti.

    Komise může vznést námitky vůči uznání ve lhůtě dvou měsíců od oznámení.

    3.  Členské státy

    a) rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti, k níž jsou přiloženy nezbytné doklady;

    b) pravidelně kontrolují, zda mezioborové organizace dodržují podmínky pro udělení uznání, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání uznání;

    c) odebírají uznání, pokud:

    i) již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto pododdílu,

    ii) se mezioborová organizace podílí na dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě podle čl. 176a odst. 4, aniž tím jsou dotčeny další sankce, které je třeba uložit podle vnitrostátního práva,

    iii) mezioborová organizace nedodrží oznamovací povinnost uvedenou v čl. 176a odst. 2;

    d) oznamují Komisi ve lhůtě dvou měsíců všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.

    4.  Komise stanoví podmínky, za kterých členské státy podávají Komisi zprávy o činnostech mezioborových organizací, a četnost těchto zpráv.

    Komise může na základě kontrol požádat členský stát o odnětí uznání.

    5.  Uznání představuje oprávnění k činnostem uvedeným v čl. 123 odst. 3 písm. c) za podmínek stanovených tímto nařízením.

    6.  Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní seznam uznaných mezioborových organizací s uvedením hospodářské sféry nebo oblasti jejich činností a činností prováděných ve smyslu článku 125l. Odnětí uznání se rovněž zveřejní.

    Článek 125l

    Rozšíření působnosti pravidel

    1.  Je-li mezioborová organizace působící v jedné nebo více stanovených oblastech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, za závazné na omezenou dobu i pro jiné individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčné oblasti nebo oblastech a nejsou členy této organizace.

    2.  Mezioborová organizace je považována za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, sdružuje-li alespoň dvě třetiny produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi v dané oblasti nebo oblastech členského státu. Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více oblastí, musí mezioborová organizace prokázat minimální úroveň reprezentativnosti pro každé z odvětví, která v každé z dotčených oblastí sdružuje.

    3.  Pravidla, u nichž lze požádat o rozšíření jejich působnosti na další hospodářské subjekty:

    a) se musí týkat jednoho z těchto cílů:

    i) informování o produkci a trhu,

    ii) pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla,

    iii) vypracovávání vzorových smluv slučitelných s právními předpisy Společenství,

    iv) pravidla uvádění produktů na trh,

    v) pravidla ochrany životního prostředí,

    vi) opatření na podporu a využívání potenciálu produktů,

    vii) opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;

    b) musí platit již nejméně jeden hospodářský rok;

    c) mohou být závazná nejvýše po dobu tří hospodářských roků;

    d) nesmějí působit újmu jiným hospodářským subjektům dotčeného členského státu nebo Společenství.

    Podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. b) se však nepoužije, pokud dotčenými pravidly jsou pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy XVIa. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

    4.  Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodech ii), iv) a v) musí být pravidly stanovenými v příloze XVIa. Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodu ii) se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo stanovenou oblast nebo oblasti uvedené v odstavci 1.

    Článek 125m

    Oznámení a zrušení rozšíření působnosti pravidel

    1.  Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily pro všechny hospodářské subjekty v jedné nebo více stanovených oblastech podle čl. 125l odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

    2.  Před zveřejněním pravidel Komise uvědomí výbor zřízený článkem 195 o každém oznámení o rozšíření působnosti mezioborových dohod.

    3.  Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl, v případech uvedených v článku 125h.

    Článek 125n

    Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

    Je-li působnost pravidel pro jeden nebo více produktů rozšířena a jestliže jednu nebo více činností podle čl. 125l odst. 3 písm. a) vykonává uznaná mezioborová organizace a jsou-li tato pravidla v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, rozhodnout, že jednotlivci nebo seskupení, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí organizaci uhradit v plné nebo částečné výši částku rovnou veškerým finančním příspěvkům zaplaceným jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností.

    ▼B



    Oddíl II

    Pravidla pro mezioborové organizace v odvětví tabáku

    Článek 126

    Placení příspěvků nečleny

    1.  Jestliže jednu nebo více činností podle odstavce 2 vykonává uznaná mezioborová organizace v odvětví tabáku a jsou-li tyto činnosti v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, nebo pokud bylo uznání uděleno Komisí, Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, rozhodnout, že jednotlivci nebo skupiny, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí mezioborové organizaci uhradit v plné nebo částečné výši příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností, s výjimkou správních nákladů jakékoli povahy.

    2.  Činnosti podle tohoto odstavce 1 sledují některý z těchto cílů:

    a) výzkum zaměřený na další zhodnocení produktů, zejména prostřednictvím nových způsobů využití, které neohrožují veřejné zdraví;

    b) studie zaměřené na zlepšení jakosti tabákových listů a baleného tabáku;

    c) hledání způsobů pěstování s použitím menšího množství rostlinolékařských přípravků zaručujících ochranu půdy a životního prostředí.

    3.  Dotyčné členské státy oznámí Komisi rozhodnutí, která zamýšlejí učinit podle odstavce 1. Tato rozhodnutí mohou být uplatněna teprve po uplynutí lhůty tří měsíců od oznámení Komisi. Komise může v této lhůtě tří měsíců požádat, aby byl návrh rozhodnutí zcela nebo částečně zamítnut, jestliže se prosazovaný obecný hospodářský zájem nejeví jako odůvodněný.

    4.  Jsou-li činnosti vykonávané mezioborovou organizací uznanou Komisí podle této kapitoly v obecném hospodářském zájmu, oznámí Komise dotčeným členským státům svůj návrh rozhodnutí, k němuž se tyto státy vyjádří ve lhůtě dvou měsíců.



    Oddíl III

    Procesní pravidla

    Článek 127

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, zejména podmínky a postupy uznávání organizací producentů, mezioborových organizací a organizací hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích, včetně

    a) konkrétních cílů sledovaných těmito organizacemi;

    b) stanov těchto organizací;

    c) činností těchto organizací;

    d) odchylek od požadavků stanovených v článcích 122, 123 a 125;

    ▼M3

    da) případně pravidel pro nadnárodní organizace producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů včetně správní pomoci, kterou poskytují příslušné orgány v případě přeshraniční spolupráce;

    ▼B

    e) případně všech důsledků uznání mezioborové organizace.



    ČÁST III

    OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI



    KAPITOLA I

    Obecná ustanovení

    Článek 128

    Obecné zásady

    Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

    a) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,

    b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

    Článek 129

    Kombinovaná nomenklatura

    Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, jak je stanovena v nařízení (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ( 69 ) (dále jen „kombinovaná nomenklatura“), a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení, včetně případných definicí v příloze III, se přejímá do společného celního sazebníku.



    KAPITOLA II

    Dovoz



    Oddíl I

    Dovozní licence

    Článek 130

    Dovozní licence

    1.  Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní licence povinné podle tohoto nařízení, může Komise stanovit povinnost předložit dovozní licenci pro dovoz do Společenství jednoho nebo více produktů z těchto odvětví:

    a) obilovin;

    b) rýže;

    c) cukru;

    d) osiva;

    e) olivového oleje a stolních oliv, pokud jde o produkty kódů KN 1509, 1510 00, 0709 90 39, 0711 20 90, 2306 90 19, 1522 00 31 a 1522 00 39;

    f) lnu a konopí, pokud jde o konopí;

    ▼M3

    fa) ovoce a zeleniny;

    fb) výrobků z ovoce a zeleniny;

    ▼B

    g) banánů;

    h) živých rostlin;

    i) hovězího a telecího masa;

    j) mléka a mléčných výrobků;

    k) vepřového masa;

    l) skopového a kozího masa;

    m) vajec;

    n) drůbežího masa;

    o) zemědělského lihu.

    2.  Při uplatňování odstavce 1 Komise přihlíží k nezbytnosti dovozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

    Článek 131

    Vydávání licencí

    Členské státy vydají dovozní licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, nestanoví-li nařízení nebo jiný akt Rady jinak a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provedení této kapitoly.

    Článek 132

    Platnost

    Dovozní licence jsou platné na celém území Společenství.

    Článek 133

    Jistota

    1.  Nestanoví-li Komise jinak, je vydání licencí podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence.

    2.  S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadá, jestliže se v době platnosti licence dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

    Článek 134

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, včetně doby platnosti licencí a výše jistoty.



    Oddíl II

    Dovozní cla a dávky

    Článek 135

    Dovozní cla

    Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na produkty uvedené v článku 1 sazby dovozního cla stanovené ve společném celním sazebníku.

    Článek 136

    Výpočet dovozních cel pro obiloviny

    1.  Odchylně od článku 135 se dovozní clo na produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex100190 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90, kromě hybridů k setí, rovná intervenční ceně platné pro tyto produkty při dovozu a zvýšené o 55 %, snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro dotyčnou zásilku. Toto clo však nesmí překročit smluvní celní sazbu stanovenou na základě kombinované nomenklatury.

    2.  Pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 se pro produkty uvedené v daném odstavci pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

    Článek 137

    Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži

    1.  Odchylně od článku 135 stanoví Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, dovozní clo na loupanou rýži kódu KN 1006 20 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 1 přílohy XVII.

    Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

    2.  Při výpočtu dovozu podle bodu 1 přílohy XVII se přihlíží k množstvím, na která byly vydány dovozní licence pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 v odpovídajícím referenčním období, s výjimkou dovozních licencí pro rýži Basmati podle článku 138.

    3.  Roční referenční množství je 449 678 tun. Částečné referenční množství za každý hospodářský rok odpovídá polovině ročního referenčního množství.

    Článek 138

    Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži Basmati

    Odchylně od článku 135 se na loupanou rýži Basmati odrůd kódů KN 1006 20 17 a 1006 20 98 uvedených na seznamu v příloze XVIII vztahuje nulová sazba dovozního cla za podmínek stanovených Komisí.

    Článek 139

    Výpočet dovozních cel pro omletou rýži

    1.  Odchylně od článku 135 stanoví Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, dovozní clo na poloomletou a celoomletou rýži kódu KN 1006 30 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 2 přílohy XVII.

    Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

    2.  Při výpočtu dovozu podle bodu 2 přílohy XVII se přihlíží k množstvím, na která byly vydány dovozní licence pro poloomletou nebo omletou rýži kódu KN 1006 30 v odpovídajícím referenčním období.

    Článek 140

    Výpočet dovozních cel pro zlomkovou rýži

    Odchylně od článku 135 dovozní clo na zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 00 činí 65 EUR za tunu.

    ▼M3

    Článek 140a

    Režim vstupní ceny pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

    1.  Závisí-li použití celní sazby společného celního sazebníku na vstupní ceně dovezené zásilky, prověřuje se skutečná výše této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty vypočítané Komisí podle produktu a původu na základě váženého průměru cen dotyčného produktu na reprezentativních dovozních trzích členských států nebo popřípadě na jiných trzích.

    Komise však může přijmout zvláštní předpisy pro prověřování vstupních cen dovážených produktů určených především ke zpracování.

    2.  Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovoznímu clu stanovenému na základě paušální dovozní hodnoty.

    3.  Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení v době celního odbavení, závisí použitá sazba společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo se vypočte s použitím příslušných ustanovení celních předpisů za podmínek, jež stanoví Komise.

    ▼B

    Článek 141

    Dodatečná dovozní cla

    ▼M3

    1.  Dovoz jednoho nebo více produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů podléhá dodatečnému dovoznímu clu s celní sazbou stanovenou v článcích 135 až 140a, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Společenství, jestliže:

    ▼B

    a) se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je cena oznámená Společenstvím Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“), nebo

    b) objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).

    Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených podle potřeby jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

    2.  Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud nehrozí nebezpečí, že by dovoz narušil trh Společenství, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli.

    3.  Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

    Dovozní ceny CIF se prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

    Článek 142

    Pozastavení dovozních cel v odvětví cukru

    S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu produktů uvedených v čl. 62 odst. 2 může Komise pro určitá množství zcela nebo částečně pozastavit ukládání dovozních cel na

    a) cukr kódu KN 1701;

    b) isoglukózu kódů KN 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 60 10 a 1702 90 30.

    Článek 143

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která stanoví zejména,

    a) pokud jde o článek 136,

    i) minimální požadavky pro vysoce jakostní pšenici obecnou;

    ii) cenové kotace, které mají být vzaty v úvahu;

    iii) možnost poskytnout, pokud se to v konkrétním případě ukáže jako vhodné, hospodářským subjektům příležitost znát před příchodem dotyčných zásilek clo, které by se použilo;

    b) pokud jde o článek 141, produkty, na které se ukládají dodatečná dovozní cla, a další kritéria nezbytná pro uplatňování odstavce 1 uvedeného článku.



    Oddíl III

    Správa dovozních kvót

    Článek 144

    Celní kvóty

    1.  Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v článku 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise podle prováděcích pravidel, která sama přijme.

    2.  Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

    a) metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

    b) metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);

    c) metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „metoda tradičních dovozců / nových žadatelů“).

    3.  Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

    Článek 145

    Otevření celních kvót

    Komise stanoví otevírání kvót na ročním základě, a je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení a určí způsob správy, který má být použit.

    Článek 146

    Zvláštní ustanovení

    1.  Pokud jde o dovozní kvótu 54 703 tun zmrazeného hovězího a telecího masa kódů KN 0202 20 30, 0202 30 a 0206 29 91, které je určené pro zpracování, může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy stanovit, že se tato kvóta s použitím přepočítacího koeficientu 4,375 zcela nebo částečně vztahuje na odpovídající množství jakostního masa.

    2.  V případě celní kvóty na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celní kvóty na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska obsahují prováděcí pravidla uvedená v článku 148 navíc ustanovení nezbytná pro dovoz podle celních kvót, jakož i případně pro veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a pro odbyt těchto produktů na trzích těchto členských států.

    Článek 147

    Celní sazby pro banány

    Tato kapitola se použije, aniž jsou dotčena opatření stanovená nařízením Rady (ES) č. 1964/2005 ( 70 ).

    Článek 148

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která upraví zejména

    a) záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen;

    b) uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a);

    c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.



    Oddíl IV

    Zvláštní ustanovení pro některé produkty



    Pododdíl I

    Zvláštní ustanovení pro dovoz v odvětvích obilovin a rýže

    Článek 149

    Dovoz směsí různých obilovin

    Dovozní clo použitelné pro směsi složené z obilovin uvedených v části I písm. a) a b) přílohy I se stanoví takto:

    a) skládá-li se směs ze dvou uvedených obilovin, použije se dovozní clo

    i) pro složku převažující podle hmotnosti, tvoří-li nejméně 90 % hmotnostních směsi,

    ii) pro složku, která podléhá vyššímu dovoznímu clu, pokud žádná ze dvou složek netvoří alespoň 90 % hmotnostních směsi;

    b) skládá-li se směs z více než dvou takových obilovin a každá obilovina tvoří více než 10 % hmotnostních směsi, použije se nejvyšší dovozní clo z cel použitelných pro tyto obiloviny i v případě, že je částka dovozního cla pro více obilovin totožná.

    Pokud jediná obilovina tvoří více než 10 % hmotnostních směsi, použije se dovozní clo použitelné pro tuto obilovinu;

    c) ve všech případech, na které se nevztahují písmena a) a b), se použije nejvyšší dovozní clo z cel použitelných pro obiloviny obsažené v dané směsi, a to i v případě, že je částka dovozního cla pro více obilovin totožná.

    Článek 150

    Dovoz směsí obilovin a rýže

    Pro směsi složené z jedné nebo více obilovin uvedených v části I písm. a) a b) přílohy I a z jednoho či více produktů uvedených v části II písm. a) a b) přílohy I se použije dovozní clo použitelné pro složku, která podléhá nejvyššímu dovoznímu clu.

    Článek 151

    Dovoz směsí rýže

    Pro směsi složené buď z rýže, jež patří do několika různých skupin nebo stupňů zpracování, anebo z rýže, která patří do jedné či více různých skupin nebo stupňů zpracování, a ze zlomkové rýže se použije dovozní clo použitelné pro

    a) složku převažující podle hmotnosti, tvoří-li nejméně 90 % hmotnostních směsi;

    b) složku, která podléhá vyššímu dovoznímu clu, pokud žádná ze složek netvoří alespoň 90 % hmotnostních směsi.

    Článek 152

    Uplatnění sazebního zařazování

    Pokud nelze použít způsob stanovení dovozního cla podle článků 149 a 151, určí se dovozní dávka použitelná pro směsi uvedené v těchto článcích podle sazebního zařazení těchto směsí.



    Pododdíl II

    Režim preferenčního dovozu pro cukr

    Článek 153

    Tradiční potřeba zásobování k rafinaci

    ▼M3

    1.  Tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci se stanoví pro Společenství ve výši 2 424 735 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

    ▼B

    V hospodářském roce 2008/09 se tradiční potřeba zásobování rozděluje takto:

    a) 198 748 tun pro Bulharsko;

    b) 296 627 tun pro Francii;

    c) 100 000 tun pro Itálii;

    d) 291 633 tun pro Portugalsko;

    e) 329 636 tun pro Rumunsko;

    f) 19 585 tun pro Slovinsko;

    g) 59 925 tun pro Finsko;

    h) 1 128 581 tun pro Spojené království.

    2.  Tradiční potřeba zásobování podle odst. 1 prvního pododstavce se zvyšuje o 65 000 tun. Toto množství se týká surového třtinového cukru a je vyhrazeno pro hospodářský rok 2008/09 pro jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v Portugalsku v provozu. Toto zpracovatelské zařízení je považováno za rafinerii zabývající se výhradně rafinací.

    3.  Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze zařízením zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být dovezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavce 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

    Tento odstavec se použije pro hospodářský rok 2008/09 a pro první tři měsíce každého následujícího hospodářského roku.

    4.  Použití dovozních cel na třtinový cukr určený k rafinaci kódu KN 1701 11 10 pocházející ze zemí uvedených v příloze XIX se pozastavuje pro doplňkové množství, které je potřebné k zajištění dostatečného zásobování zařízení zabývajících se výhradně rafinací pro hospodářský rok 2008/09.

    Doplňkové množství stanoví Komise na základě rovnováhy mezi tradiční potřebou zásobování podle odstavce 1 a předpokládanými dodávkami cukru určenými k rafinaci pro příslušný hospodářský rok. Tuto rovnováhu může Komise během hospodářského roku přezkoumat a může při tom vycházet z paušálních odhadů surového cukru určeného ke spotřebě z předchozích období.

    Článek 154

    Zaručená cena

    1.  Zaručené ceny stanovené pro cukr ze zemí AKT/Indie se použijí pro dovoz surového a bílého cukru standardní jakosti

    a) z nejméně rozvinutých zemí v rámci režimu uvedeného v článcích 12 a 13 nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ( 71 );

    b) ze států uvedených v příloze XIX na doplňkové množství podle čl. 153 odst. 4.

    2.  Žádosti o dovozní licence na cukr, na který se vztahuje zaručená cena, musí být doplněny vývozní licencí vydanou orgány vyvážející země, která potvrzuje, že cukr odpovídá pravidlům stanoveným v příslušných dohodách.

    Článek 155

    Závazky plynoucí z protokolu o cukru

    Komise může přijmout opatření k zajištění toho, aby se cukr ze zemí AKT/Indie dovážel do Společenství za podmínek stanovených v protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT–ES a v Dohodě mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru. Tato opatření se mohou podle potřeby odchýlit od článku 153 tohoto nařízení.

    Článek 156

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, aby byl zejména zajištěn soulad s mezinárodními dohodami. Jejich součástí mohou být změny přílohy XIX.



    Pododdíl III

    Zvláštní ustanovení pro dovoz konopí

    Článek 157

    Dovoz konopí

    1.  Do Společenství se mohou dovážet níže uvedené produkty, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:

    a) surové pravé konopí kódu KN 5302 10 00 splňující podmínky stanovené v článku 52 nařízení (ES) č. 1782/2003;

    b) semena odrůd konopí kódu KN 1207 99 15 určená k výsevu, u kterých je prokázáno, že obsah tetrahydrokannabinolu nepřesahuje hodnotu stanovenou podle článku 52 nařízení (ES) č. 1782/2003;

    c) semena konopí kódu KN 1207 99 91, která nejsou určena k výsevu, dovážená výhradně dovozci schválenými členským státem, aby se zajistilo, že tato semena nebudou určena k výsevu.

    2.  Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, podléhá dovoz produktů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku do Společenství kontrole, která ověřuje dodržování podmínek podle odstavce 1 tohoto článku.

    3.  Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější opatření přijatá členskými státy v souladu se smlouvou a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství.



    Pododdíl IV

    Zvláštní ustanovení pro dovoz chmele

    Článek 158

    Dovoz chmele

    1.  Produkty v odvětví chmele mohou být dovezeny z třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené ve Společenství nebo z takových produktů získané.

    2.  Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení o původu vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině původu podle článku 117, se považují za odpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1.

    V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

    Rovnocennost těchto osvědčení se ověřuje podle prováděcích pravidel přijatých Komisí.



    Oddíl V

    Ochrana a aktivní zušlechťovací styk

    Článek 159

    Ochranná opatření

    1.  Ochranná opatření proti dovozu do Společenství přijímá Komise s výhradou odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 519/94 ( 72 ) a (ES) č. 3285/94 ( 73 ).

    2.  Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Společenství v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 300 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

    3.  Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, přijmout na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

    Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

    Rozhodnutí přijatá Komisí podle odstavců 1 a 2 může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné rozhodnutí změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo předloženo.

    4.  Pokud Komise dospěje k názoru, že by ochranné opatření přijaté podle odstavců 1 a 2 mělo být zrušeno nebo změněno, postupuje takto:

    a) jestliže opatření přijala Rada, navrhne Komise Radě, aby opatření bylo zrušeno nebo změněno. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou;

    b) ve všech ostatních případech ochranná opatření Společenství zruší nebo změní Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1.

    Článek 160

    Pozastavení režimu aktivního zušlechťovacího styku

    ▼M3

    1.  Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského lihu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

    ▼B

    Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

    Opatření, o nichž Komise rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

    2.  V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace zemědělských trhů může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně zakázat.



    KAPITOLA III

    Vývoz



    Oddíl I

    Vývozní licence

    Článek 161

    Vývozní licence

    1.  Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou vývozní licence požadovány v souladu s tímto nařízením, může Komise stanovit povinnost předložit vývozní licenci pro vývoz jednoho nebo více produktů z následujících odvětví ze Společenství

    a) obilovin;

    b) rýže;

    c) cukru;

    d) olivového oleje a stolních oliv, pokud jde o olivový olej uvedený v části VII písm. a) přílohy I;

    ▼M3

    da) ovoce a zeleniny;

    db) výrobků z ovoce a zeleniny;

    ▼B

    e) hovězího a telecího masa;

    f) mléka a mléčných výrobků;

    g) vepřového masa;

    h) skopového a kozího masa;

    i) vajec;

    j) drůbežího masa;

    k) zemědělského lihu.

    Při uplatňování prvního pododstavce přihlíží Komise k nezbytnosti vývozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování vývozu daných produktů.

    2.  Články 131 až 133 se použijí obdobně.

    3.  Komise přijme k odstavcům 1 a 2 prováděcí pravidla týkající se mimo jiné doby platnosti licencí a výše jistoty.



    Oddíl II

    Vývozní náhrady

    Článek 162

    Oblast působnosti vývozních náhrad

    1.  V míře nezbytné pro umožnění vývozu na základě kurzů nebo cen na světovém trhu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou pro

    a) produkty vyvážené bez dalšího zpracování v těchto odvětvích:

    i) obilovin,

    ii) rýže,

    iii) cukru, pokud jde o produkty uvedené v části III písm. b), c), d) a g) přílohy I,

    iv) hovězího a telecího masa,

    v) mléka a mléčných výrobků,

    vi) vepřového masa,

    vii) vajec,

    viii) drůbežího masa;

    b) produkty uvedené v písm. a) bodech i), ii), iii), v) a vii) vyvážené ve formě zboží uvedeného v přílohách XX a XXI.

    Pokud jde o mléko a mléčné výrobky vyvážené ve formě produktů uvedených v části IV přílohy XX, poskytují se vývozní náhrady pouze pro produkty uvedené v části XVI písm. a) až e) a g) přílohy I.

    2.  Vývozní náhrady pro produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží uvedené v přílohách XX a XXI nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné produkty vyvážené bez dalšího zpracování.

    3.  V míře nezbytné pro zohlednění zvláštní povahy výroby některých lihovin získávaných z obilovin může Komise přizpůsobit kritéria pro udělení vývozních náhrad uvedených v odstavcích 1 a 2 a ověřovací postupy této zvláštní situaci.

    Článek 163

    Přidělování vývozních náhrad

    Množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, se přidělují způsobem, který

    a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje účinnost a strukturu vývozu ze Společenství, aniž by vedl k diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, a zvláště mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

    b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;

    c) vylučuje jakoukoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

    Článek 164

    Stanovení vývozní náhrady

    1.  Vývozní náhrady jsou stejné pro celé Společenství. Mohou se lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

    2.  Náhrady stanoví Komise.

    Náhrady mohou být stanoveny

    a) v pravidelných odstupech;

    b) prostřednictvím nabídkového řízení pro produkty, pro něž byl tento postup stanoven přede dnem použitelnosti tohoto nařízení podle čl. 204 odst. 2.

    S výjimkou případů, kdy se stanovení provádí nabídkovým řízením, se seznam produktů, pro něž se poskytuje vývozní náhrada, a výše vývozní náhrady stanoví alespoň jednou za tři měsíce. Náhrady však mohou zůstat na stejné úrovni po dobu delší než tři měsíce a v případě nutnosti je může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.

    3.  Při stanovení náhrad pro některé produkty se zohlední jeden nebo více z těchto aspektů:

    a) stávající situace a předpokládaný vývoj:

     cen a množství daného produktu, která jsou k dispozici, na trhu Společenství,

     cen daného produktu na světovém trhu;

    b) cíle společné organizace trhu, které spočívají v zajištění rovnováhy a přirozeného vývoje cen a obchodu na tomto trhu;

    c) nutnost zabránit narušením, která by mohla způsobit přetrvávající nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu Společenství;

    d) hospodářské aspekty zamýšleného vývozu;

    e) omezení vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy;

    f) potřeba zajistit rovnováhu mezi použitím základních produktů Společenství pro vývoz zpracovaného zboží do třetích zemí a použitím produktů z těchto zemí dovezených v rámci režimu zušlechťovacího styku;

    g) nejpříznivější náklady na uvedení produktů na trh a na jejich přepravu z trhů Společenství do přístavů nebo jiných míst vývozu ve Společenství, jakož i náklady na dopravu do země určení;

    h) poptávka na trhu Společenství;

    i) pokud jde o odvětví vepřového masa, vajec a drůbežího masa, rozdíl mezi cenami v rámci Společenství a cenami na světovém trhu za dodávané množství krmných obilovin nezbytné pro produkci v těchto odvětvích ve Společenství.

    4.  Komise může pro vývozní náhrady v odvětví obilovin a rýže stanovit opravnou částku. V případě nutnosti však může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, opravné částky změnit.

    První pododstavec se může použít rovněž na produkty vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze XX.

    Článek 165

    Vývozní náhrada pro uskladněný slad

    Po dobu prvních tří měsíců hospodářského roku je pro vývozy sladu uskladněného na konci předchozího hospodářského roku nebo vyrobeného z ječmene uskladněného k tomuto dni použitelná náhrada, která by se bývala použila v případě dotyčné vývozní licence pro vývoz uskutečněný během posledního měsíce předchozího hospodářského roku.

    Článek 166

    Úprava vývozní náhrady pro obiloviny

    Pokud Komise nestanoví jinak, upravuje náhradu pro produkty uvedené v části I písm. a) a b) přílohy I stanovenou podle čl. 167 odst. 2 na základě úrovně měsíčních zvýšení používaných na intervenční cenu a případně změn těchto cen.

    První pododstavec se může použít zcela nebo zčásti na produkty uvedené v části I písm. c) a d) přílohy I i na produkty uvedené v části I přílohy I a vyvážené ve formě zboží podle části I přílohy XX. V tom případě se úprava uvedená v prvním pododstavci opraví použitím koeficientu pro měsíční zvýšení, vyjadřujícího poměr mezi množstvím základního produktu a množstvím tohoto produktu obsaženého ve zpracovaném produktu, který je vyvážen nebo použit ve vyváženém zboží.

    Článek 167

    Poskytování vývozní náhrady

    1.  Náhrady pro produkty uvedené v čl. 162 odst. 1 písm. a), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na základě žádosti a po předložení vývozní licence.

    2.  Pro produkty uvedené v odstavci 1 se použije částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci, případně částka vyplývající z příslušného nabídkového řízení, a pokud jde o rozlišené náhrady, částka, která je platná ke stejnému dni

    a) pro místo určení uvedené v licenci nebo

    b) případně pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci, přičemž použitelná částka nesmí překročit částku pro místo určení uvedené v licenci.

    Komise může úpřijmout vhodná opatření, aby zamezila zneužívání pružnosti tohoto odstavce.

    3.  Odchylně od odstavce 1 může Komise rozhodnout, že v případě násadových vajec a jednodenních kuřat mohou být vývozní licence uděleny dodatečně.

    4.  Postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ( 74 ) může být rozhodnuto o použití odstavců 1 a 2 na zboží uvedené v čl. 162 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

    5.  Komise může povolit odchylky od odstavců 1 a 2 u produktů, pro něž jsou vývozní náhrady hrazeny v rámci potravinové pomoci.

    6.  Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že

    a) produkty byly vyvezeny ze Společenství;

    b) v případě rozlišené náhrady produkty dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 2 písm. b).

    Komise však může povolit výjimky, pokud jsou stanoveny podmínky, které poskytují rovnocenné záruky.

    7.  Komise může pro jeden nebo více produktů stanovit další podmínky pro poskytování vývozních náhrad. Například že

    a) náhrady se vyplácejí pouze na produkty pocházející ze Společenství;

    b) výše náhrad u dovážených produktů je omezena na dovozní cla, pokud jsou tato cla nižší než použitelná náhrada.

    Článek 168

    Vývozní náhrady pro živá zvířata v odvětví hovězího a telecího masa

    Pokud jde o produkty v odvětví hovězího a telecího masa, jsou poskytování a výplata vývozní náhrady pro živá zvířata podmíněny dodržením právních předpisů Společenství pro dobré životní podmínky zvířat, a zejména předpisů na ochranu zvířat během přepravy.

    Článek 169

    Vývozní limity

    Dodržování závazků týkajících se objemů, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, se zajišťuje na základě vývozních licencí vydaných pro referenční období, která se vztahují na příslušné produkty. S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z Dohody WTO o zemědělství nemá konec referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.

    Článek 170

    Prováděcí pravidla

    Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která upraví zejména

    a) přerozdělování dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt;

    b) jakost a dalších konkrétní požadavky a podmínky pro produkty, na které může být poskytnuta vývozní náhrada;

    c) sledování, zda činnosti, na které mohou být vyplaceny náhrady a všechny ostatní částky vztahující se na vývozní operace, byly skutečně vykonány a řádně provedeny, včetně fyzických kontrol a kontroly dokladů.

    Veškeré nezbytné změny přílohy XX provádí Komise s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 3448/93.

    Prováděcí pravidla k článku 167 týkající se produktů uvedených v čl. 162 odst. 1 písm. b) se však přijmou postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 3448/93.



    Oddíl III

    Správa vývozních kvót v odvětví mléka a mléčných výrobků

    Článek 171

    Správa celních kvót otevřených třetími zeměmi

    1.  Pokud dohoda uzavřená podle článku 300 Smlouvy stanoví celkovou nebo částečnou správu celní kvóty otevřené třetí zemí pro mléko a mléčné výrobky, stanoví Komise příslušný způsob správy a přijme prováděcí pravidla k němu.

    2.  Celní kvóty uvedené v odstavci 1 jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty a aby bylo zaručeno plné využití možností v rámci příslušné kvóty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

    a) metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

    b) metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);

    c) metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „metoda tradičních dovozců / nových žadatelů“).



    Oddíl IV

    Zvláštní zacházení při dovozu do třetích zemí

    Článek 172

    Osvědčení pro produkty podléhající při dovozu do třetí země zvláštnímu zacházení

    1.  Při vývozu produktů, které mohou při dodržení určitých podmínek v souladu s dohodami uzavřenými Společenstvím podle článku 300 Smlouvy podléhat při dovozu do určité třetí země zvláštnímu zacházení, vystaví příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole potvrzení, že dané podmínky jsou splněny.

    2.  Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.



    Oddíl V

    Zvláštní ustanovení pro živé rostliny

    Článek 173

    Minimální vývozní ceny

    1.  Komise může pro každý z produktů v odvětví živých rostlin kódu KN 0601 10 každoročně včas před začátkem obchodního období stanovit jednu nebo více minimálních cen pro vývoz do třetích zemí.

    Vývoz těchto produktů je povolen pouze za cenu, která se rovná stanovené minimální ceně pro příslušný produkt nebo která ji převyšuje.

    2.  Komise přijme prováděcí pravidla k odstavci 1 se zřetelem k závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.



    Oddíl VI

    Pasivní zušlechťovací styk

    Článek 174

    Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku

    ▼M3

    1.  Pokud je trh Společenství narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

    ▼B

    Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

    Opatření, o nichž Komise rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

    2.  V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace zemědělských trhů může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně zakázat.



    ČÁST IV

    PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE



    KAPITOLA I

    Pravidla vztahující se na podniky

    ▼M3

    Článek 175

    Použití článků 81 až 86 Smlouvy

    Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se články 81 až 86 Smlouvy a předpisy přijaté k jejich provedení s výhradou článků 176 až 177 tohoto nařízení na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 81 odst. 1 a článku 82 Smlouvy, které se týkají produkce produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až k) a písm. m) až u) a čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení či obchodu s těmito produkty.

    ▼B

    Článek 176

    Výjimky

    1.  Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 175 tohoto nařízení, které tvoří nedílnou část vnitrostátní organizace trhu nebo jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

    Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se zejména nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání zemědělců, zemědělských sdružení a svazů těchto sdružení náležejících jednomu členskému státu, které se zabývají produkcí nebo prodejem zemědělských produktů nebo využíváním společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů a které nestanoví povinnost účtovat stejné ceny, pokud Komise neshledá, že brání hospodářské soutěži a ohrožují cíle uvedené v článku 33 Smlouvy.

    2.  Po konzultaci členských států a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkumu Soudního dvora stanovit rozhodnutím, které je zveřejněno, které dohody, rozhodnutí a jednání splňují podmínky uvedené v odstavci 1.

    Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků.

    3.  Při zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

    ▼M3

    Článek 176a

    Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví ovoce a zeleniny

    1.  Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž účelem je provádění činností podle čl. 123 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení.

    2.  Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud:

    a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

    b) Komise ve lhůtě dvou měsíců po obdržení všech požadovaných údajů neshledala, že uvedené dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly Společenství.

    3.  Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

    4.  Za neslučitelné s pravidly Společenství jsou vždy prohlášeny tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě:

    a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Společenství;

    b) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou narušit řádné fungování organizace trhu;

    c) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou způsobit narušení hospodářské soutěže a které nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných činností mezioborové organizace;

    d) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které zahrnují stanovení cen, aniž jsou dotčeny činnosti vykonávané mezioborovými organizacemi na základě zvláštních ustanovení právních předpisů Společenství;

    e) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

    5.  Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, rozhodne, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

    Uvedené rozhodnutí Komise se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

    6.  V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V tom případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv shledat neslučitelnost s pravidly Společenství.

    ▼B

    Článek 177

    Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví tabáku

    1.  Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací v odvětví tabáku, jejichž účelem je naplňovat cíle podle čl. 123 písm. c) tohoto nařízení, pokud

    a) tyto dohody a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

    b) Komise ve lhůtě tří měsíců po obdržení všech požadovaných údajů neshledala, že tyto dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly hospodářské soutěže Společenství.

    Během této tříměsíční lhůty nesmějí být dohody a jednání ve vzájemné shodě provedeny.

    2.  Dohody a jednání ve vzájemné shodě jsou prohlášeny za neslučitelné s pravidly hospodářské soutěže Společenství, jestliže

    a) mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Společenství;

    b) mohou narušit řádné fungování organizace trhu;

    c) mohou způsobit narušení hospodářské soutěže, která nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných opatřením mezioborové organizace;

    d) zahrnují stanovení cen nebo kvót, aniž jsou dotčena opatření přijatá mezioborovými organizacemi na základě zvláštních ustanovení právních předpisů Společenství;

    e) mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

    3.  Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty tří měsíců podle odst. 1 písm. b), že podmínky pro použití této kapitoly nejsou splněny, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1 rozhodne, že se na dotyčnou dohodu nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

    Uvedené rozhodnutí se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

    Článek 178

    Závazný účinek dohod a jednání ve vzájemné shodě pro nečleny v odvětví tabáku

    1.  Mezioborové organizace v odvětví tabáku mohou požádat, aby se některé jimi uzavřené dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v rámci jejich příslušných oblastí působnosti staly po omezenou dobu závaznými pro individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení v příslušném hospodářském odvětí, které nejsou součástí oborů zastoupených v dané mezioborové organizaci.

    Působnost pravidel mezioborových organizací může být rozšířena pouze tehdy, jestliže zastupují alespoň dvě třetiny dotyčné produkce nebo odboru. Jestliže má návrh na rozšíření pravidel meziregionální rozsah, doloží mezioborové organizace minimální reprezentativnost pro každý ze seskupených oborů ve všech regionech, kterých se to týká.

    2.  Pravidla, o rozšíření jejichž působnosti je žádáno, musí platit již nejméně jeden rok a musí se týkat jedné z těchto oblastí:

    a) znalosti produkce a trhu;

    b) stanovení minimální jakosti;

    c) používání způsobů pěstování slučitelných s ochranou životního prostředí;

    d) stanovení minimálních norem pro obalovou a obchodní úpravu;

    e) použití certifikovaného osiva a kontroly jakosti produktů.

    3.  Rozšíření působnosti pravidel podléhá schválení Komise.

    ▼M3

    Článek 179

    Prováděcí pravidla pro dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví tabáku

    Komise může přijmout k článkům 176a, 177 a 178 prováděcí pravidla týkající se mimo jiné oznamování a zveřejňování.

    ▼B



    KAPITOLA II

    Pravidla pro státní podporu

    ▼M3

    Článek 180

    Použití článků 87, 88 a 89 Smlouvy

    Pokud toto nařízení nestanoví jinak, a zejména s výjimkou státních podpor uvedených v článku 182 tohoto nařízení, vztahují se na produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až k) a písm. m) až u) a odst. 3 tohoto nařízení a na obchodování s nimi články 87, 88 a 89 Smlouvy.

    ▼B

    Článek 181

    Zvláštní ustanovení pro odvětví mléka a mléčných výrobků

    S výhradou čl. 87 odst. 2 Smlouvy jsou zakázány podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených v části XVI přílohy I tohoto nařízení.

    Zakázána jsou rovněž vnitrostátní opatření umožňující vyrovnání cen produktů uvedených v části XVI přílohy I tohoto nařízení.

    Článek 182

    Zvláštní vnitrostátní ustanovení

    1.  Finsko a Švédsko mohou po schválení Komisí poskytovat podpory pro chov sobů, produkci produktů z nich (KN ex02 08 a ex02 10) a jejich uvádění na trh, pokud tak nedojde ke zvýšení tradiční úrovně produkce.

    ▼M3

    2.  Finsko smí na základě povolení Komise poskytovat podporu na určitá množství osiv s výjimkou osiva bojínku lučního (Phleum pratense L.) a na určitá množství obilného osiva vyprodukovaná výhradně ve Finsku, a to až do sklizně v roce 2010 včetně.

    Finsko předloží Komisi podrobnou zprávu o výsledcích povolené podpory do 31. prosince 2008.

    ▼B

    3.  Členské státy, které sníží svou kvótu na cukr o více než 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, mohou v období, kdy je pěstitelům cukrové řepy vyplácena přechodná podpora podle hlavy IV kapitoly 10f nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytnout dočasnou státní podporu. Komise na žádost příslušného členského státu rozhodne o celkové výši státní podpory pro toto opatření.

    V případě Itálie nepřekročí v hospodářském roce dočasná podpora uvedená v prvním pododstavci, která je poskytována pěstitelům cukrové řepy a na přepravu cukrové řepy, celkovou částku 11 EUR na tunu cukrové řepy.

    Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce podporu ve výši až 350 EUR na hektar.

    Příslušné členské státy informují Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši státní podpory, která byla v uvedeném hospodářském roce skutečně poskytnuta.

    4.  Aniž je dotčeno použití čl. 88 odst. 1 a odst. 3 první věty Smlouvy, může Německo až do 31. prosince 2010 v rámci německého lihového monopolu poskytovat podporu pro produkty, které jsou po dalším zpracování uváděny monopolem na trh jako líh zemědělského původu a které jsou uvedeny v příloze I Smlouvy. Celková výše této podpory nesmí přesáhnout 110 milionů EUR za rok.

    Německo předloží Komisi každý rok do 30. června zprávu o fungování tohoto režimu.

    ▼M3

    5.  Členské státy mohou i nadále vyplácet státní podpory podle stávajících režimů na produkci brambor, čerstvých nebo chlazených, kódu KN 0701 a na obchodování s nimi až do 31. prosince 2011.

    6.  Pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, mohou členské státy poskytovat státní podporu až do 31. prosince 2010 za těchto podmínek:

    a) státní podpora se vyplácí pouze producentům ovoce a zeleniny, kteří nejsou členy uznané organizace producentů a kteří s uznanou organizací producentů podepsali smlouvu, v níž souhlasí, že budou uplatňovat opatření pro předcházení krizím a jejich řešení dotyčné organizace producentů;

    b) výše podpory vyplácené těmto producentům nepřesáhne 75 % podpory Společenství obdržené členy dotyčné organizace producentů a

    c) dotyčný členský stát předloží Komisi do 31. prosince 2010 zprávu o účinnosti a efektivnosti státní podpory, v níž zejména provede rozbor toho, do jaké míry podpora napomohla organizaci odvětví. Komise zprávu posoudí a rozhodne, zda předloží příslušné návrhy.

    ▼B



    ČÁST V

    ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ

    Článek 183

    Propagační dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

    Aniž je dotčeno použití článků 87, 88 a 89 Smlouvy podle článku 180 tohoto nařízení, mohou členské státy svým producentům mléka uložit propagační dávku na základě množství mléka nebo ekvivalentu mléka uvedených na trh s cílem financovat opatření na podporu spotřeby ve Společenství, na rozšiřování trhů s mlékem a mléčnými výrobky a na zvyšování jakosti.

    Článek 184

    Předkládání zpráv v některých odvětvích

    Komise předloží

    1) Radě do 30. září 2008 zprávu o odvětví sušených krmiv na základě hodnocení ustanovení tohoto nařízení, týkající se zejména vývoje v oblasti luštěnin a jiných zelených pícnin, produkce sušených krmiv a dosažených úspor fosilních paliv. Ke zprávě v případě nutnosti přiloží vhodné návrhy;

    2) každé tři roky a poprvé do 31. prosince 2010 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění opatření v odvětví včelařských produktů podle hlavy I kapitoly IV části II oddílu VI;

    3) do 31. prosince 2009 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o použití odchylky stanovené v čl. 182 odst. 4 pro německý lihový monopol, včetně zhodnocení podpor poskytnutých v rámci tohoto monopolu, spolu s případnými vhodnými návrhy;

    ▼M3

    4) do 31. prosince 2013 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVa a části II hlavy II kapitoly II týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny.

    ▼B

    Článek 185

    Evidence smluv v odvětví chmele

    1.  Každá smlouva o dodávce chmele vypěstovaného ve Společenství uzavřená mezi producentem nebo organizací producentů na jedné straně a kupujícím na straně druhé musí být evidována subjekty, které k tomu každý dotyčný pěstitelský členský stát určí.

    2.  Smlouvy o dodávkách určitých množství za dohodnuté ceny na dobu zahrnující jednu nebo více sklizní, uzavřené před 1. srpnem roku první zahrnuté sklizně, se označují jako „smlouvy uzavřené předem“. Evidují se odděleně.

    3.  Evidované údaje smějí být použity výhradně pro účely tohoto nařízení.

    4.  Komise přijme prováděcí pravidla pro evidenci smluv o dodávkách chmele.

    Článek 186

    Narušení trhu způsobená cenami na vnitřním trhu

    Komise může přijmout nezbytná opatření v následujících situacích, pokud je pravděpodobné, že budou přetrvávat, a pokud tak narušují nebo by mohly narušit trhy:

    a) pokud jde o produkty v odvětvích cukru, chmele, hovězího a telecího masa a skopového a kozího masa, jestliže ceny těchto produktů na trhu Společenství výrazně vzrostou nebo klesnou;

    b) pokud jde o produkty v odvětvích vepřového masa, vajec a drůbežího masa a pokud jde o olivový olej, jestliže ceny těchto produktů na trhu Společenství výrazně vzrostou.

    Článek 187

    Narušení trhu způsobená kurzy nebo cenami na světových trzích

    Pokud u produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru a mléka a mléčných výrobků kurzy nebo ceny na světovém trhu s jedním nebo více produkty dosáhnou úrovně, která narušuje nebo může narušit dostupnost zásob na trhu Společenství, a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat nebo se zhoršovat, může Komise přijmout nezbytná opatření pro dotčené odvětví. Komise může zejména zcela nebo částečně pozastavit dovozní cla na určitá množství.

    Článek 188

    Podmínky pro opatření použitelná v případech narušení trhu a prováděcí pravidla

    1.  Opatření stanovená v článcích 186 a 187 mohou být přijata,

    a) jestliže se veškerá jiná opatření stanovené tímto nařízením ukáží nedostatečnými;

    b) s ohledem na závazky vyplývající z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

    2.  Komise může přijmout k článkům 186 a 170 prováděcí pravidla.

    Článek 189

    Sdělení v odvětví lihu

    1.  Pokud jde o produkty v odvětví lihu, sdělují členské státy Komisi tyto informace:

    a) výrobu lihu zemědělského původu v hektolitrech čistého ethanolu, rozepsanou podle použitých produktů vhodných pro výrobu lihu;

    b) objem odbytu lihu zemědělského původu v hektolitrech čistého ethanolu, rozepsaný podle různých odvětví určení;

    c) zásoby lihu zemědělského původu dostupné v členském státě na konci předchozího roku;

    d) odhady týkající se výroby běžného roku.

    Pravidla pro sdělování uvedených informací, a zejména četnost sdělení a stanovení odvětví určení, stanoví Komise.

    2.  Na základě informací uvedených v odstavci 1 a dalších dostupných informací vypracuje Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, rozvahu Společenství týkající se trhu s lihem zemědělského původu za předchozí rok a odhad rozvahy běžného roku.

    Rozvaha Společenství obsahuje rovněž informace o lihu nezemědělského původu. Přesný obsah a prostředky získávání těchto informací stanoví Komise.

    Pro účely tohoto odstavce se „lihem nezemědělského původu“ rozumějí produkty kódů KN 2207, 2208 90 91 a 2208 90 99 nezískané z určitého zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy.

    3.  Komise oznámí členským státům rozvahy uvedené v odstavci 2.



    ČÁST VI

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 190

    Finanční ustanovení

    Na výdaje vynaložené členskými státy při plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení se vztahuje nařízení (ES) č. 1290/2005 a předpisy přijaté k jeho provedení.

    Článek 191

    Mimořádné situace

    K řešení konkrétních praktických problémů přijímá Komise opatření nezbytná a odůvodněná v mimořádných situacích.

    Tato opatření se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

    Článek 192

    Výměna informací mezi členskými státy a Komisí

    1.  Členské státy a Komise si navzájem poskytují veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení nebo pro sledování a analýzu trhu a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se produktů uvedených v článku 1.

    2.  Komise přijme prováděcí pravidla k určení informací nezbytných pro uplatňování odstavce 1, jakož i o jejich formě, obsahu, harmonogramu, lhůtách a režimu předávání a zpřístupňování informací a dokumentů.

    Článek 193

    Doložka o obcházení

    Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, neposkytuje se žádná výhoda podle tohoto nařízení fyzické nebo právnické osobě, o níž je zjištěno, že podmínky nezbytné pro získání tohoto prospěchu byly vytvořen uměle v rozporu s cíli tohoto nařízení.

    Článek 194

    Kontroly a správní opatření a správní sankce a jejich ohlašování

    Komise stanoví

    a) pravidla pro správní a fyzické kontroly prováděné členskými státy v zájmu plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení;

    b) režim uplatňování správních opatření a správních sankcí, pokud je zjištěno nedodržování povinností vyplývajících z tohoto nařízení;

    c) pravidla pro vracení neoprávněně vyplacených částek v důsledku použití tohoto nařízení;

    d) pravidla pro podávání zpráv o provedených kontrolách a jejich výsledcích.

    Správní sankce uvedené v písmenu b) jsou odstupňovány podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování zjištěných nedodržení povinností.



    ČÁST VII

    PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



    KAPITOLA I

    Prováděcí ustanovení

    Článek 195

    Výbor

    1.  Komisi je nápomocen Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů (dále jen „výbor“).

    2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

    Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

    Článek 196

    Organizace výboru

    Při organizaci zasedání výboru uvedeného v článku 195 je třeba zohlednit zejména rozsah jeho povinností, specifickou povahu projednávané otázky a nezbytnost využití příslušných odborných znalostí.



    KAPITOLA II

    Přechodná a závěrečná ustanovení

    Článek 197

    Změny nařízení (ES) č. 1493/1999

    Články 74 až 76 nařízení (ES) č. 1493/1999 se zrušují.

    Článek 198

    Změny nařízení (ES) č. 2200/96

    Články 46 a 47 nařízení (ES) č. 2200/96 se zrušují.

    Článek 199

    Změny nařízení (ES) č. 2201/96

    Články 29 a 30 nařízení (ES) č. 2201/96 se zrušují.

    Článek 200

    Změny nařízení (ES) č. 1184/2006

    Nařízení (ES) č. 1184/2006 se mění takto:

    1) Název se nahrazuje tímto:

    „Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití některých pravidel hospodářské soutěže na produkci některých zemědělských produktů a obchod s nimi“.

    2) Článek 1 se nahrazuje tímto:

    „Článek 1

    Toto nařízení stanoví pravidla pro použití článků 81 až 86 a některých ustanovení článku 88 Smlouvy na produkci produktů uvedených v příloze I Smlouvy nebo obchod s nimi, s výjimkou produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) a písm. m) až u) a čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ( 75 ).

    Článek 1a

    Články 81 až 86 Smlouvy a předpisy přijaté k jejich provedení se s výhradou článku 2 tohoto nařízení použijí na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 81 odst. 1 a článku 82 Smlouvy, které se týkají produkce produktů uvedených v článku 1 nebo obchodu s nimi.

    3) V čl. 2 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

    „1.  Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 1a tohoto nařízení, které tvoří nedílnou část vnitrostátní organizace trhu nebo jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.“

    4) Článek 3 se nahrazuje tímto:

    „Článek 3

    Ustanovení čl. 88 odst. 1 a odst. 3 první věty Smlouvy se použijí na podporu poskytovanou na produkci produktů uvedených v článku 1 a na obchod s nimi.“

    Článek 201

    Zrušení

    1.  S výhradou odstavce 3 se zrušují

    a) nařízení (EHS) č. 234/68, (EHS) č. 827/68, (EHS) č. 2517/69, (EHS) č. 2728/75, (EHS) č. 1055/77, (EHS) č. 2931/79, (EHS) č. 1358/80, (EHS) č. 3730/87, (EHS) č. 4088/87, (EHS) č. 404/93, (ES) č. 670/2003 a (ES) č. 797/2004 s účinkem od 1. ledna 2008;

    b) nařízení (EHS) č. 707/76, (ES) č. 1786/2003, (ES) č. 1788/2003 a (ES) č. 1544/2006 s účinkem od 1. dubna 2008;

    c) nařízení (EHS) č. 315/68, (EHS) č. 316/68, (EHS) č. 2729/75, (EHS) č. 2759/75, (EHS) č. 2763/75, (EHS) č. 2771/75, (EHS) č. 2777/75, (EHS) č. 2782/75, (EHS) č. 1898/87, (EHS) č. 1906/90, (EHS) č. 2204/90, (EHS) č. 2075/92, (EHS) č. 2077/92, (EHS) č. 2991/94, (ES) č. 2597/97, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1255/1999, (ES) č. 2250/1999, (ES) č. 1673/2000, (ES) č. 2529/2001, (ES) č. 1784/2003, (ES) č. 865/2004, (ES) č. 1947/2005, (ES) č. 1952/2005 a (ES) č. 1028/2006 s účinkem od 1. července 2008;

    d) nařízení (ES) č. 1785/2003 s účinkem od 1. září 2008;

    e) nařízení (ES) č. 318/2006 s účinkem od 1. října 2008;

    f) nařízení (EHS) č. 3220/84, (EHS) č. 386/90, (EHS) č. 1186/90, (EHS) č. 2137/92 a (ES) č. 1183/2006 s účinkem od 1. ledna 2009.

    2.  Rozhodnutí 74/583/EHS se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2008.

    3.  Zrušením nařízení uvedených v odstavci 1 není dotčena skutečnost, že

    a) akty Společenství přijaté na základě uvedených nařízení zůstávají v platnosti a

    b) změny učiněné uvedenými nařízeními v jiných právních předpisech Společenství, které se tímto nařízením nezrušují, zůstávají i nadále v platnosti.

    Článek 202

    Odkazy

    Odkazy na ustanovení a nařízení, která se mění nebo zrušují podle článků 197 až 201, se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami obsaženýmí v příloze XXII.

    Článek 203

    Přechodná pravidla

    Komise může přijmout opatření nezbytná pro plynulý přechod od ustanovení nařízení, která se mění nebo zrušují podle článků 197 až 201, k ustanovením tohoto nařízení.

    ▼M3

    Článek 203a

    Přechodná pravidla v odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

    1.  Režimy podpory stanovené v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů ( 76 ), a zrušené nařízením (ES) č. 1182/2007 zůstávají použitelné pro každý z dotčených produktů pro hospodářský rok daného produktu, který končí v roce 2008.

    2.  Organizace producentů a sdružení organizací producentů, které již byly uznány podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, jsou i nadále uznány podle tohoto nařízení. V případě potřeby se přizpůsobí požadavkům tohoto nařízení do 31. prosince 2010.

    Organizace producentů a sdružení organizací producentů, které již byly uznány podle nařízení (ES) č. 1182/2007, jsou i nadále uznány podle tohoto nařízení.

    3.  Operační program, který byl schválen podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem použitelnosti nařízení (ES) č. 1182/2007, může na žádost organizace producentů:

    a) pokračovat až do konce nebo

    b) být změněn v souladu s požadavky tohoto nařízení nebo

    c) být nahrazen novým operačním programem, který bude schválen podle tohoto nařízení.

    Ustanovení čl. 103d odst. 3 písm. e) a f) se použijí pro operační programy předložené v roce 2007, které v den použitelnosti tohoto nařízení ještě nebyly schváleny a které jinak splňují kritéria stanovená ve zmíněných písmenech.

    4.  Seskupení producentů, kterým bylo uděleno předběžné uznání podle nařízení (ES) č. 2200/96, nadále využívají daného předběžného uznání podle tohoto nařízení. Plány uznání přijaté podle nařízení (ES) č. 2200/96 nadále využívají výhod spojených s tímto přijetím podle tohoto nařízení. V případě potřeby se však tyto plány pozmění, aby se tak seskupení producentů umožnilo splnit kritéria pro uznání za organizaci producentů, která jsou stanovena v článku 125b tohoto nařízení. Pokud jde o seskupení producentů v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, použijí se na plány uznání ode dne použitelnosti tohoto nařízení výše podpory stanovené v čl. 103a odst. 3 písm. a).

    5.  Smlouvy uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2202/96, které pokrývají více než jeden hospodářský rok režimu podpory pro zpracování citrusových plodů a které se týkají hospodářského roku začínajícího dne 1. října 2008 nebo dalších hospodářských roků, mohou být se souhlasem obou smluvních stran pozměněny nebo ukončeny, aby se zohlednilo zrušení uvedeného nařízení nařízením (ES) č. 1182/2007 a následné zrušení podpory. V důsledku změny nebo zrušení se na zúčastněné strany nepoužijí žádné sankce podle uvedeného nařízení nebo prováděcích předpisů k němu.

    6.  Pokud členský stát využije přechodných opatření podle článku 68b nebo článku 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003, zůstávají pravidla přijatá podle článku 6 nařízení (ES) č. 2201/96 nebo článku 6 nařízení (ES) č. 2202/96, která se týkají minimálních vlastností surovin dodaných ke zpracování a minimálních požadavků na jakost hotových výrobků, použitelná pro suroviny sklizené na jeho území.

    7.  Až do přijetí nových obchodních norem pro ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce a zeleniny podle článků 113 a 113a se nadále použijí obchodní normy stanovené podle nařízení (ES) č. 2200/96 a nařízení (ES) č. 2201/96.

    8.  Komise může přijmout opatření nezbytná pro usnadnění přechodu od ustanovení nařízení (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2202/96 a (ES) č. 1182/2007 na ustanovení tohoto nařízení, včetně ustanovení odstavců 1 až 7 tohoto článku.

    ▼B

    Článek 204

    Vstup v platnost

    1.  Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    2.  Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2008.

    Použije se však

    a) v odvětví obilovin, osiva, chmele, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, surového tabáku, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa ode dne 1. července 2008;

    b) v odvětví rýže ode dne 1. září 2008;

    c) v odvětví cukru ode dne 1. října 2008 s výjimkou článku 56, který se použije ode dne 1. ledna 2008;

    d) v odvětvích sušených krmiv a bource morušového ode dne 1. dubna 2008;

    e) v odvětví vína, a pokud jde článek 197, ode dne 1. srpna 2008;

    f) v odvětví mléka a mléčných výrobků, s výjimkou části II hlavy I kapitoly III, ode dne 1. července 2008;

    g) pro režim omezení produkce mléka podle části II hlavy I kapitoly III ode dne 1. dubna 2008;

    h) pro klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla podle čl. 42 odst. 1 ode dne 1. ledna 2009.

    Pro všechny dotyčné produkty se články 27, 39 a 172 použijí ode dne 1. ledna 2008 a články 143 až 164 ode dne 1. července 2008.

    3.  V odvětví cukru se část II hlava I použije do konce hospodářského roku 2014/15 pro cukr.

    4.  Ustanovení vztahující se na režim omezení produkce mléka podle části II hlavy I kapitoly III a podle článku 66 se použijí do 31. března 2015.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




    PŘÍLOHA I

    SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 1

    Část I: Obiloviny

    Co se týče obilovin, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    0709 90 60

    Kukuřice cukrová, čerstvá nebo chlazená

    0712 90 19

    Kukuřice cukrová sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, jiná než hybridy k setí

    1001 90 91

    Osivo obyčejné pšenice a sourži

    1001 90 99

    Špalda, obyčejná pšenice a sourež, jiné než k setí

    1002 00 00

    Žito

    1003 00

    Ječmen

    1004 00

    Oves

    1005 10 90

    Kukuřice, jiná než hybridní osivo

    1005 90 00

    Kukuřice, jiná než osivo

    1007 00 90

    Zrna čiroku, jiná než hybridy k setí

    1008

    Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny

    b)

    1001 10

    Pšenice tvrdá

    c)

    1101 00 00

    Pšeničná mouka nebo mouka ze sourži

    1102 10 00

    Žitná mouka

    1103 11

    Krupice a krupička z pšenice

    1107

    Slad, též pražený

    d)

    0714

    Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, jeruzalémské artyčoky, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku

     

    ex11 02

    Obilné mouky, jiné než pšeničná mouka nebo mouka ze sourži:

     

    1102 20

    –  Kukuřičná mouka

     

    1102 90

    –  Ostatní:

     

    1102 90 10

    – –  Ječná mouka

     

    1102 90 30

    – –  Ovesná mouka

     

    1102 90 90

    – –  Ostatní

     

    ex11 03

    Krupice, krupička a pelety z obilí, kromě krupice a krupičky z pšenice (položky 1103 11), krupice a krupičky z rýže (podpoložky 1103 19 50) a peletů z rýže (podpoložky 1103 20 50)

     

    ex11 04

    Obilná zrna, jinak zpracovaná (např. loupaná, válcovaná, ve vločkách, perlovitá, řezaná nebo šrotovaná), vyjma rýže čísla 1006 a rýžových vloček podpoložky 1104 19 91; obilné klíčky, celé, válcované, ve vločkách nebo mleté

     

    1106 20

    Mouka, krupice a prášek ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714

     

    ex11 08

    Škroby; inulin:

    –  Škroby:

     

    1108 11 00

    – –  Pšeničný škrob

     

    1108 12 00

    – –  Kukuřičný škrob

     

    1108 13 00

    – –  Bramborový škrob

     

    1108 14 00

    – –  Maniokový škrob

     

    ex11 08 19

    – –  Ostatní škroby:

     

    1108 19 90

    – – –  Ostatní

     

    1109 00 00

    Pšeničný lepek, též sušený

     

    1702

    Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:

     

    ex17 02 30

    –  Glukóza a glukózový sirup neobsahující fruktózu nebo obsahující méně než 20 % hmotnostních fruktózy v sušině:

    – –  Ostatní:

    – – –  Ostatní:

     

    1702 30 91

    – – – –  Ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná

     

    1702 30 99

    – – – –  Ostatní

     

    ex17 02 40

    –  Glukóza a glukózový sirup obsahující v sušině nejméně 20 %, avšak méně než 50 % hmotnostních fruktózy, s výjimkou invertního cukru:

     

    1702 40 90

    – –  Ostatní

     

    ex17 02 90

    –  Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině:

     

    1702 90 50

    – –  Maltodextrin a maltodextrinový sirup

    – –  Karamel:

    – – –  Ostatní:

     

    1702 90 75

    – – – –  V prášku, též aglomerovaný

     

    1702 90 79

    – – – –  Ostatní

     

    2106

    Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

     

    ex21 06 90

    –  Ostatní

    – –  Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviva:

    – – –  Ostatní

     

    2106 90 55

    – – – –  Z glukózy nebo maltodextrinu

     

    ex23 02

    Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin

     

    ex23 03

    Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické a lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet:

     

    2303 10

    –  Škrobárenské a podobné zbytky

     

    2303 30 00

    –  Pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady

     

    ex23 06

    Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 a 2305:

    –  Ostatní

     

    2306 90 05

    – –  Z kukuřičných klíčků

     

    ex23 08

    Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

     

    2308 00 40

    –  Žaludy a koňské kaštany; ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů

     

    2309

    Přípravky používané k výživě zvířat:

     

    ex23 09 10

    –  Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej:

     

    2309 10 11

    2309 10 13

    2309 10 31

    2309 10 33

    2309 10 51

    2309 10 53

    – –  Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky (), vyjma přípravků a krmiv obsahujících nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků

     

    ex23 09 90

    Ostatní:

     

    2309 90 20

    –  Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 kapitoly 23 kombinované nomenklatury

    –  Ostatní, včetně premixů:

     

    2309 90 31

    2309 90 33

    2309 90 41

    2309 90 43

    2309 90 51

    2309 90 53

    – –  Ostatní, obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 17 023 099, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky (), vyjma přípravků a krmiv obsahujících nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků

    (1)   Pro účely této podpoložky se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky čísel 0401 až 0406, položek 1702 11 a 1702 19 a podpoložky 2106 90 51.

    Část II: Rýže

    Co se týče rýže, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    1006 10 21 až

    1006 10 98

    Rýže v plevách (neloupaná nebo surová), jiná než k setí

    1006 20

    Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže)

    1006 30

    Poloomletá nebo celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená

    b)

    1006 40 00

    Zlomková rýže

    c)

    1102 90 50

    Rýžová mouka

    1103 19 50

    Krupice a krupička z rýže

    1103 20 50

    Pelety z rýže

    1104 19 91

    Zrna ve vločkách z rýže

    ex110419 99

    Zrna rozválcovaná z rýže

    1108 19 10

    Rýžový škrob

    Část III: Cukr

    Co se týče cukru, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    1212 91

    Cukrová řepa

    1212 99 20

    Cukrová třtina

    b)

    1701

    Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu

    c)

    1702 20

    Javorový cukr a javorový sirup

    1702 60 95 a

    1702 90 99

    Ostatní cukry v pevném stavu a cukerné sirupy bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktózy a glukózy, maltodextrinu a isoglukózy

    1702 90 60

    Umělý med, též smíšený s přírodním medem

    1702 90 71

    Karamel obsahující 50 % hmotnostních nebo více sacharózy v sušině

    2106 90 59

    Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviva, jiné než sirupy z isoglukózy, laktózy, glukózy a maltodextrinu

    d)

    1702 30 10

    1702 40 10

    1702 60 10

    1702 90 30

    Isoglukóza

    e)

    1702 60 80

    1702 90 80

    Inulinový sirup

    f)

    1703

    Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru

    g)

    2106 90 30

    Sirupy z isoglukózy, s přísadou aromatických látek nebo barviva

    h)

    2303 20

    Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady

    Část IV: Sušené krmivo

    Co se týče sušeného krmiva, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    ex121410 00

    –  Moučka a pelety z vojtěšky uměle vysušené teplem

    –  Moučka a pelety z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté

    ex121490 90

    –  Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev a jiná obdobná krmiva, uměle vysušené teplem, jiné než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno

    –  Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev, komonice lékařská, hrachor setý a štírovník růžkatý, sušené jinak než uměle teplem a mleté

    b)

    ex230990 99

    –  Bílkovinové koncentráty získané ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy

    –  Dehydratované produkty získané výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklé přípravou výše zmíněných koncentrátů

    Část V: Semena

    Co se týče semen, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    0712 90 11

    Hybridy cukrové kukuřice:

    –  k setí

    0713 10 10

    Hrách (Pisum sativum)

    –  k setí

    ex071320 00

    Cizrna (Garbansos):

    –  k setí

    ex071331 00

    Fazole druhů Vigna mungo (L.) Hepper nebo Vigna radiata (L.) Wilczek:

    –  k setí

    ex071332 00

    Malé červené fazole (Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis):

    –  k setí

    0713 33 10

    Fazole obecné (Phaseolus vulgaris):

    –  k setí

    ex071339 00

    Ostatní fazole:

    –  k setí

    ex071340 00

    Čočka:

    –  k setí

    ex071350 00

    Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, Vicia faba var. minor):

    –  k setí

    ex071390 00

    Ostatní luštěniny sušené:

    –  k setí

    1001 90 10

    Špalda:

    –  k setí

    ex10 05 10

    Hybridy kukuřice - osivo

    1006 10 10

    Rýže v plevách (neloupaná nebo surová):

    –  k setí

    1007 00 10

    Zrna čiroku - hybridy:

    –  k setí

    1201 00 10

    Sójové boby, též drcené:

    –  k setí

    1202 10 10

    Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná:

    –  k setí

    1204 00 10

    Lněná semena, též drcená:

    –  k setí

    1205 10 10 a

    ex120590 00

    Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, k setí

    –  Ostatní

    1206 00 10

    Slunečnicová semena, též drcená:

    –  k setí

    ex12 07

    Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené:

    –  k setí

    1209

    Semena, plody a výtrusy:

    –  k setí

    Část VI: Chmel

    1. Co se týče chmele, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    1210

    Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin

    2. Pravidla tohoto nařízení pro uvádění na trh a pro obchod se třetími zeměmi se vztahují také na tyto produkty:



    Kód KN

    Popis zboží

    1302 13 00

    Rostlinné šťávy a výtažky z chmele

    Část VII: Olivový olej a stolní olivy

    Co se týče olivového oleje a stolních oliv, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    1509

    Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

    1510 00

    Ostatní oleje a jejich frakce, získané výhradně z oliv, též rafinované, avšak chemicky neupravené, a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi čísla 1509

    b)

    0709 90 31

    Olivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje

    0709 90 39

    Ostatní olivy, čerstvé nebo chlazené

    0710 80 10

    Olivy (též vařené ve vodě nebo v páře), zmrazené

    0711 20

    Olivy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilé k přímému požívání

    ex071290 90

    Olivy sušené, v celku, rozřezané na kousky nebo plátky, rozdrcené nebo v prášku, avšak jinak neupravované

    2001 90 65

    Olivy, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové

    ex200490 30

    Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazené

    2005 70

    Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené

    c)

    1522 00 31

    1522 00 39

    Zbytky ze zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků obsahujících olej s vlastnostmi olivového oleje

    2306 90 11

    2306 90 19

    Pokrutiny z oliv a jiné zbytky po extrakci olivového oleje

    Část VIII: Len a konopí pěstované na vlákno

    Co se týče lnu a konopí pěstovaných na vlákno, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    5301

    Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)

    5302

    Pravé konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z pravého konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)

    Část IX: Ovoce a zelenina

    Co se týče ovoce a zeleniny, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    0702 00 00

    Rajčata, čerstvá nebo chlazená

    0703

    Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená

    0704

    Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené

    0705

    Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené

    0706

    Mrkev, vodnice, tuřín, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené

    0707 00

    Okurky salátové a nakládačky, čerstvé nebo chlazené

    0708

    Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené

    ex07 09

    Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená, s výjimkou zeleniny podpoložek 0709 60 91, 0709 60 95, 0709 60 99, 0709 90 31, 0709 90 39 a 0709 90 60

    ex08 02

    Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané, s výjimkou arekových (betelových) ořechů a kola ořechů podpoložky 0802 90 20

    0803 00 11

    Banány plantejny čerstvé

    ex080300 90

    Banány plantejny sušené

    0804 20 10

    Fíky čerstvé

    0804 30 00

    Ananas

    0804 40 00

    Avokádo

    0804 50 00

    Kvajávy, manga a mangostany

    0805

    Citrusové plody, čerstvé nebo sušené

    0806 10 10

    Stolní hrozny, čerstvé

    0807

    Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé

    0808

    Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé

    0809

    Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektarinek), švestky a trnky, čerstvé

    0810

    Ostatní ovoce, čerstvé

    0813 50 31

    0813 50 39

    Směsi výhradně ze sušených ořechů čísel 0801 a 0802

    0910 20

    Šafrán

    ex09 10 99

    Tymián, čerstvý nebo chlazený

    ex121190 85

    Bazalka, meduňka, máta, dobromysl obecná (oregano), rozmarýn, šalvěj, čerstvé nebo chlazené

    1212 99 30

    Svatojánský chléb

    Část X: Výrobky z ovoce a zeleniny

    Co se týče výrobků z ovoce a zeleniny, vztahuje se toto nařízení na výrobky uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    ex07 10

    Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, s výjimkou kukuřice cukrové podpoložky 0710 40 00, oliv podpoložky 0710 80 10 a plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0710 80 59

     

    ex07 11

    Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, s výjimkou oliv položky 0711 20, plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0711 90 10 a kukuřice cukrové podpoložky 0711 90 30

     

    ex07 12

    Zelenina sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, s výjimkou dehydratovaných brambor uměle vysušených teplem a nezpůsobilých k lidskému požívání zařazených do podpoložky ex071290 05, kukuřice cukrové podpoložek ex071290 11 a 0712 90 19 a oliv podpoložky ex071290 90

     

    0804 20 90

    Sušené fíky

     

    0806 20

    Sušené vinné hrozny

     

    ex08 11

    Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou zmrazených banánů podpoložky ex081190 95

     

    ex08 12

    Ovoce a ořechy prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, s výjimkou prozatímně konzervovaných banánů podpoložky ex081290 98

     

    ex08 13

    Ovoce sušené, jiné než čísel 0801 až 0806; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly s výjimkou směsí výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802 podpoložek 0813 50 31 a 0813 50 39

     

    0814 00 00

    Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích

     

    0904 20 10

    Sušená sladká paprika, nedrcená ani nemletá

    b)

    ex08 11

    Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

     

    ex13 02 20

    Pektinové látky a pektináty

     

    ex20 01

    Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, kromě:

    — plodů rodu Capsicum, jiných než sladkých paprikových lusků podpoložky 2001 90 20

    — kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2001 90 30

    — jam, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2001 90 40

    — palmových jader podpoložky 2001 90 60

    — oliv podpoložky 2001 90 65

    — listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex200190 99

     

    2002

    Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové

     

    2003

    Houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové

     

    ex20 04

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky ex200490 10, oliv podpoložky ex200490 30 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2004 10 91

     

    ex20 05

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než produkty čísla 2006, s výjimkou oliv položky 2005 70, kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2005 80 00 a plodů rodu Capsicum jiných než sladké paprikové lusky podpoložky 2005 99 10 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2005 20 10

     

    ex20 06 00

    Ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním), s výjimkou banánů konzervovaných cukrem podpoložek ex200600 38 a ex200600 99

     

    ex20 07

    Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné a ořechové protlaky (pyré) a pasty, získané vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou:

    — homogenizovaných přípravků z banánů položky ex20 07 10

    — džemů, želé, marmelád, protlaků (pyré) nebo past z banánů podpoložek ex200799 39, ex200799 57 a ex200799 98

     

    ex20 08

    Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru, jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté, s výjimkou:

    — arašídového másla podpoložky 2008 11 10

    — palmových jader podpoložky 2008 91 00

    — kukuřice podpoložky 2008 99 85

    — jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2008 99 91

    — listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex200899 99

    — směsí banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex200892 59, ex200892 78, ex200892 93 a ex200892 98

    — banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex200899 49, ex200899 67 a ex200899 99

     

    ex20 09

    Ovocné šťávy (s výjimkou hroznové šťávy a vinného moštu položek 2009 61 a 2009 69 a banánové šťávy položky 2009 80) a zeleninové šťávy, nezkvašené, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

    Část XI: Banány

    Co se týče banánů, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kódy KN

    Popis zboží

    0803 00 19

    Banány čerstvé, mimo banánů plantejnů

    ex080300 90

    Banány sušené, mimo banánů plantejnů

    ex081290 98

    Banány prozatímně konzervované

    ex081350 99

    Směsi obsahující sušené banány

    1106 30 10

    Mouka, krupice a prášek z banánů

    ex200600 99

    Banány konzervované cukrem

    ex200710 99

    Homogenizované přípravky z banánů

    ex200799 39

    ex200799 57

    ex200799 98

    Džemy, želé, marmelády, pyré a pasty z banánů

    ex200892 59

    ex200892 78

    ex200892 93

    ex200892 98

    Směsi obsahující banány jinak upravené nebo konzervované, bez přídavku alkoholu

    ex200899 49

    ex200899 67

    ex200899 99

    Banány jinak upravené nebo konzervované

    ex200980 35

    ex200980 38

    ex200980 79

    ex200980 86

    ex200980 89

    ex200980 99

    Banánová šťáva

    Část XII: Víno

    Co se týče vína, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    2009 61

    2009 69

    Hroznová šťáva (včetně vinného moštu)

    2204 30 92

    2204 30 94

    2204 30 96

    2204 30 98

    Ostatní vinné mošty, jiné než částečně kvašené nebo se zastaveným kvašením, jinak než přidáním alkoholu

    b)

    ex22 04

    Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009, mimo ostatní vinný mošt podpoložek 2204 30 92, 2204 30 94, 2204 30 96 a 2204 30 98

    c)

    0806 10 90

    Vinné hrozny, čerstvé, jiné než stolní hrozny

    2209 00 11

    2209 00 19

    Vinný ocet

    d)

    2206 00 10

    Matolinové víno

    2307 00 11

    2307 00 19

    Vinný kal

    2308 00 11

    2308 00 19

    Výlisky z hroznů (matoliny)

    Část XIII: Živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň

    Co se týče živých dřevin a jiných rostlin, cibule, kořenů a podobných, řezaných květin a okrasné zeleni, vztahuje se toto nařízení na všechny produkty kapitoly 6 kombinované nomenklatury.

    Část XIV: Surový tabák

    Co se týče surového tabáku, vztahuje se toto nařízení na surový nebo nezpracovaný tabák a tabákový odpad čísla 2401 kombinované nomenklatury.

    Část XV: Hovězí a telecí maso

    Co se týče hovězího a telecího masa, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    0102 90 05 až

    0102 90 79

    Živý domácí skot, jiný než plemenná čistokrevná zvířata

    0201

    Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené

    0202

    Hovězí maso, zmrazené

    0206 10 95

    Okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené

    0206 29 91

    Okruží a bránice, zmrazené

    0210 20

    Hovězí maso, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

    0210 99 51

    Okruží a bránice, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

    0210 99 90

    Jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů

    1602 50 10

    Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

    1602 90 61

    Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

    b)

    0102 10

    Živý skot – plemenná čistokrevná zvířata

    0206 10 91

    0206 10 99

    Jedlé droby hovězí, kromě okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

    0206 21 00

    0206 22 00

    0206 29 99

    Jedlé droby hovězí, kromě okruží a bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

    0210 99 59

    Jedlé droby hovězí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené, jiné než okruží a bránice

    ex150200 90

    Lůj hovězí, jiný než čísla 1503

    1602 50 31 až

    1602 50 80

    Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo drobů, jiné než maso nebo droby tepelně neupravené a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

    1602 90 69

    Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, jiné než tepelně neupravené, a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

    Část XVI: Mléko a mléčné výrobky

    Co se týče mléka a mléčných výrobků, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    0401

    Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla

    b)

    0402

    Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla

    c)

    0403 10 11 až

    0403 10 39

    0403 90 11 až

    0403 90 69

    Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    d)

    0404

    Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    e)

    ex04 05

    Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky o obsahu tuku více než 75 %, avšak méně než 80 %

    f)

    0406

    Sýry a tvaroh

    g)

    1702 19 00

    Laktóza a laktózový sirup bez přísad aromatických přípravků nebo barviva, obsahující nejméně 99 % hmotnostních nebo více laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza v sušině

    h)

    2106 90 51

    Sirupy z laktózy, s přísadou aromatických látek nebo barviva

    i)

    ex23 09

    Přípravky používané k výživě zvířat:

    –  Přípravky a krmiva obsahující produkty, na které se vztahuje toto nařízení, přímo nebo na základě nařízení (ES) č. 1667/2006, vyjma přípravků a krmiv uvedených v části I této přílohy

    Část XVII: Vepřové maso

    Co se týče vepřového masa, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    ex01 03

    Živá domácí prasata, jiná než plemenná čistokrevná zvířata

    b)

    ex02 03

    Vepřové maso z domácích prasat čerstvé, chlazené nebo zmrazené

    ex02 06

    Jedlé droby z domácích prasat, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

    ex02 09 00

    Vepřový tuk neprorostlý libovým masem, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu, sušený nebo uzený

    ex02 10

    Maso a jedlé droby z domácích prasat, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

    1501 00 11

    1501 00 19

    Vepřový tuk (včetně sádla)

    c)

    1601 00

    Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků

    1602 10 00

    Homogenizované přípravky z masa, drobů nebo krve

    1602 20 90

    Přípravky a konzervy z jater jakýchkoliv zvířat, kromě jater z hus nebo kachen

    1602 41 10

    1602 42 10

    1602 49 11 až

    1602 49 50

    Jiné přípravky a konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů

    1602 90 10

    Přípravky z krve jakýchkoliv zvířat

    1602 90 51

    Jiné přípravky nebo konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů

    1902 20 30

    Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené, obsahující více než 20 % hmotnostních uzenek, salámů a podobných uzenářských výrobků, z masa a drobů jakéhokoliv druhu, včetně tuků všeho druhu nebo původu

    Část XVIII: Skopové a kozí maso

    Co se týče skopového a kozího masa, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    0104 10 30

    Jehňata (do stáří jednoho roku)

     

    0104 10 80

    Živé ovce, jiné než plemenná čistokrevná zvířata a jehňata

     

    0104 20 90

    Živé kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata

     

    0204

    Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

     

    0210 99 21

    Skopové a kozí maso nevykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

     

    0210 99 29

    Skopové a kozí maso vykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

    b)

    0104 10 10

    Živé ovce – plemenná čistokrevná zvířata

     

    0104 20 10

    Živé kozy – plemenná čistokrevná zvířata

     

    0206 80 99

    Jedlé droby skopové nebo kozí, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

     

    0206 90 99

    Jedlé droby skopové nebo kozí, zmrazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků

     

    0210 99 60

    Jedlé droby skopové nebo kozí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

     

    ex150200 90

    Lůj ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503

    c)

    1602 90 72

    Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa nebo drobů, tepelně neupravené;

     

    1602 90 74

    Směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

    d)

    1602 90 76

    1602 90 78

    Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa, jiné než tepelně neupravené nebo směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených

    Část XIX: Vejce

    Co se týče vajec, toto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    0407 00 11

    0407 00 19

    0407 00 30

    Drůbeží vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená

    b)

    0408 11 80

    0408 19 81

    0408 19 89

    0408 91 80

    0408 99 80

    Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jiné než nezpůsobilé k lidskému požívání

    Část XX: Drůbeží maso

    Co se týče drůbežího masa, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)

    0105

    Živí kohouti a slepice (drůbež druhu kur domácí, Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky

    b)

    ex02 07

    Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, mimo jater písmena c)

    c)

    0207 13 91

    Drůbeží játra, čerstvá, chlazená nebo zmrazená

    0207 14 91

     

    0207 26 91

     

    0207 27 91

     

    0207 34

     

    0207 35 91

     

    0207 36 81

     

    0207 36 85

     

    0207 36 89

     

    0210 99 71

    Drůbeží játra, solená, ve slaném nálevu, sušená nebo uzená

    0210 99 79

     

    d)

    0209 00 90

    Drůbeží tuk neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený, ve slaném nálevu, sušený nebo uzený

    e)

    1501 00 90

    Drůbeží tuk

    f)

    1602 20 11

    Játra z hus nebo kachen jinak upravená nebo konzervovaná

    1602 20 19

     

    1602 31

    Maso nebo droby z drůbeže čísla 0105, jinak upravené nebo konzervované

    1602 32

     

    1602 39

     

    Část XXI: Jiné produkty



    Kód KN

    Popis zboží

    ex01 01

    Živí koně, osli, muli a mezci

    0101 10

    –  Plemenná čistokrevná zvířata:

    0101 10 10

    – –  Koně ()

    0101 10 90

    – –  Ostatní

    0101 90

    –  Ostatní:

    – –  Koně:

    0101 90 19

    – – –  Jiní než k porážce

    0101 90 30

    – –  Osli

    0101 90 90

    – –  Muli a mezci

    ex01 02

    Živý skot:

    ex01 02 90

    –  Jiný než plemenná čistokrevná zvířata:

    0102 90 90

    – –  Jiný než domácí druhy

    ex01 03

    Živá prasata:

    0103 10 00

    –  Plemenná čistokrevná zvířata ()

    –  Ostatní:

    ex01 03 91

    – –  O hmotnosti menší než 50 kg:

    0103 91 90

    – – –  Jiné než domácí druhy

    ex01 03 92

    – –  O hmotnosti 50 kg nebo vyšší

    0103 92 90

    – –  Jiné než domácí druhy

    0106 00

    Ostatní živá zvířata

    ex02 03

    Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:

    –  Čerstvé nebo chlazené:

    ex02 03 11

    – –  V celku a půlené:

    0203 11 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    ex02 03 12

    – –  Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:

    0203 12 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    ex02 03 19

    – –  Ostatní:

    0203 19 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    – –  Zmrazené:

    ex02 03 21

    – –  V celku a půlené:

    0203 21 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    ex02 03 22

    – –  Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:

    0203 22 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    ex02 03 29

    – –  Ostatní:

    0203 29 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    ex02 05 00

    Oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

    ex02 06

    Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:

    ex02 06 10

    –  Hovězí, čerstvé nebo chlazené

    0206 10 10

    – –  K výrobě farmaceutických výrobků ()

    –  Hovězí, zmrazené:

    ex020622 00

    – –  Játra:

    – – –  K výrobě farmaceutických výrobků

    ex02 06 29

    – –  Ostatní:

    0206 29 10

    – – –  K výrobě farmaceutických výrobků ()

    ex020630 00

    –  Vepřové, čerstvé nebo chlazené:

    – – –  K výrobě farmaceutických výrobků ()

    – –  Ostatní

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    –  Vepřové, zmrazené:

    ex020641 00

    – –  Játra:

    – – – –  K výrobě farmaceutických výrobků ()

    – – –  Ostatní

    – – –  Jiná než z domácích prasat

    ex02 06 49

    – –  Ostatní:

    ex020649 20

    – – –  Z domácích prasat:

    – – – –  K výrobě farmaceutických výrobků ()

    0206 49 80

    – – –  Ostatní

    ex02 06 80

    –  Ostatní, čerstvé nebo chlazené:

    0206 80 10

    – –  K výrobě farmaceutických výrobků ()

    – –  Ostatní:

    0206 80 91

    – – –  Koňské, oslí, z mul a mezků

    ex02 06 90

    –  Ostatní, zmrazené:

    0206 90 10

    – –  K výrobě farmaceutických výrobků ()

    – –  Ostatní:

    0206 90 91

    – – –  Koňské, oslí, z mul a mezků

    0208

    Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

    ex02 10

    Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů:

    –  Vepřové maso:

    ex02 10 11

    – –  Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:

    0210 11 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    ex02 10 12

    – –  Bůčky (prorostlé) a kusy z nich:

    0210 12 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    ex02 10 19

    – –  Ostatní:

    0210 19 90

    – – –  Jiné než z domácích prasat

    –  Ostatní, včetně jedlých mouček a prášků z masa nebo drobů:

    0210 91 00

    – –  Z primátů

    0210 92 00

    – –  Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu kytovci – Cetacea); kapustňáků a moronů (savců řádu sirény – Sirenia)

    0210 93 00

    – –  Z plazů (včetně hadů a želv)

    ex02 10 99

    – –  Ostatní:

    – – –  Maso:

    0210 99 31

    – – – –  Ze sobů

    0210 99 39

    – – – –  Ostatní

    – – –  Droby:

    – – – –  Jiné než z domácích prasat, hovězího, skopového a kozího masa

    0210 99 80

    – – – – –  Jiné než drůbeží játra

    ex04 07 00

    Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená:

    0407 00 90

    –  Jiné než z domácí drůbeže

    ex04 08

    Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:

    –  Žloutky:

    ex04 08 11

    – –  Sušené:

    0408 11 20

    – – –  Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

    ex04 08 19

    – –  Ostatní:

    0408 19 20

    – – –  Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

    –  Ostatní:

    ex04 08 91

    – –  Sušené:

    0408 91 20

    – – –  Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

    ex04 08 99

    – –  Ostatní:

    0408 99 20

    – – –  Nezpůsobilé k lidskému požívání ()

    0410 00 00

    Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    0504 00 00

    Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části, čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

    ex05 11

    Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání:

    0511 10 00

    –  Býčí sperma

    –  Ostatní:

    0511 91

    – –  Výrobky z ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých; mrtvá zvířata kapitoly 3

    ex05 11 99

    – –  Ostatní:

    ►M3   ◄

    – – –  Přírodní houby živočišného původu

    – – –  Ostatní

    ex07 09

    Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená:

    ex07 09 60

    –  Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta:

    – –  Ostatní:

    0709 60 91

    – – –  Rodu Capsicum, pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum ()

    0709 60 95

    – – –  Pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic ()

    0709 60 99

    – – –  Ostatní

    ex07 10

    Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:

    ex07 10 80

    –  Ostatní zelenina:

    – –  Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta:

    0710 80 59

    – – –  Jiné než plody sladké papriky (paprikové lusky)

    ex07 11

    Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:

    ex07 11 90

    –  Ostatní zelenina; zeleninové směsi:

    – –  Zelenina:

    0711 90 10

    – – –  Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, mimo plody sladké papriky (paprikové lusky)

    ex07 13

    Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené:

    ex07 13 10

    –  Hrách (Pisum sativum):

    0713 10 90

    – –  Jiný než k setí

    ex071320 00

    –  Cizrna (garbanzos):

    – –  Jiná než k setí

    –  Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.):

    ex071331 00

    – –  Fazole druhů Vigna mungo (L) Hepper nebo Vigna radiata (L) Wilczek:

    – – –  Jiné než k setí

    ex071332 00

    – –  Malé červené fazole (adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis):

    – – –  Jiné než k setí

    ex07 13 33

    – –  Fazole obecné (Phaseolus vulgaris):

    0713 33 90

    – – –  Jiné než k setí

    ex071339 00

    – –  Ostatní:

    – – –  Jiné než k setí

    ex071340 00

    –  Čočka:

    – – –  Jiná než k setí

    ex071350 00

    –  Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina,Vicia faba var. minor):

    – –  Jiné než k setí

    ex071390 00

    –  Ostatní:

    – –  Jiné než k setí

    0801

    Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané

    ex08 02

    Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané:

    ex08 02 90

    –  Ostatní:

    ex080290 20

    – –  Arekové (betelové) ořechy a kola ořechy

    ex08 04

    Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajávy, manga a mangostany, čerstvé nebo sušené:

    0804 10 00

    –  Datle

    0902

    Čaj, též aromatizovaný

    ex09 04

    Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo Pimenta, mimo plody sladké papriky podpoložky 0904 20 10

    0905 00 00

    Vanilka

    0906

    Skořice a květy skořicovníku

    0907 00 00

    Hřebíček (celé plody, květy a stopky)

    0908

    Muškátové oříšky, muškátový květ, amomy a kardamomy

    0909

    Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořenného kmínu; jalovcové bobulky

    ex09 10

    Zázvor, kurkuma, bobkový list, kari a jiná koření, vyjma tymiánu a šafránu

    ex11 06

    Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z výrobků kapitoly 8:

    1106 10 00

    –  Ze sušených luštěnin čísla 0713

    ex11 06 30

    –  Z produktů kapitoly 8:

    1106 30 90

    – –  Jiné než banány

    ex11 08

    Škroby; inulin:

    1108 20 00

    –  Inulin

    1201 00 90

    Sojové boby, též drcené, jiné než k setí

    1202 10 90

    Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná, jiná než k setí

    1202 20 00

    Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, loupaná, též drcená

    1203 00 00

    Kopra

    1204 00 90

    Lněná semena, též drcená, jiná než k setí

    1205 10 90 a

    ex120590 00

    Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, jiná než k setí

    1206 00 91

    Slunečnicová semena, též drcená, jiná než k setí

    1206 00 99

     

    1207 20 90

    Bavlníková semena, též drcená, jiná než k setí

    1207 40 90

    Sezamová semena, též drcená, jiná než k setí

    1207 50 90

    Hořčičná semena, též drcená, jiná než k setí

    1207 91 90

    Maková semena, též drcená, jiná než k setí

    1207 99 91

    Konopná semena, též drcená, jiná než k setí

    ex120799 97

    Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené, jiné než k setí

    1208

    Mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice

    1211

    ►M3  Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku, s výjimkou produktů kódu KN ex121190 85 v části IX této přílohy ◄

    ex12 12

    Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvá, chlazená, zmrazená nebo sušená, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus var. sativum) používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    ex121220 00

    –  Chaluhy a jiné řasy používané zejména ve farmacii nebo k lidskému požívání

    –  Ostatní:

    ex12 12 99

    – –  Jiné než cukrová třtina:

    1212 99 41

    1212 99 49

    – – –  Semena svatojánského chleba

    ex121299 70

    – – –  Ostatní, kromě kořenů čekanky

    1213 00 00

    Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet

    ex12 14

    Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet:

    ex121410 00

    –  Moučka a pelety z vojtěšky vyjma

    –  Moučky a pelet z vojtěšky uměle sušených teplem nebo

    –  Moučky a pelet z vojtěšky sušených jinak než uměle teplem a mleté

    ex12 14 90

    –  Ostatní:

    1214 90 10

    – –  Krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny

    ex121490 90

    – –  Ostatní, kromě:

    –  Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve a jiných obdobných krmiv, uměle vysušených teplem, jiných než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno

    –  Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve, komonice lékařské, hrachoru setého a štírovníku růžkatého, sušených jinak než uměle teplem a mletých

    ex15 02 00

    Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503

    ex150200 10

    –  Pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu, kromě tuků získaných z kostí a odpadu ()

    1503 00

    Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené

    1504

    Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené

    1507

    Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

    1508

    Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

    1511

    Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

    1512

    Slunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

    1513

    Kokosový olej (kopra), olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

    1514

    Řepkový, nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

    ex15 15

    Ostatní pevné rostlinné tuky a oleje (s výjimkou jojobového oleje podpoložky ex151590 11) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

    ex15 16

    Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené (s výjimkou hydrogenizovaného ricinového oleje, tzv. „opálového vosku“ podpoložky 1516 20 10)

    ex15 17

    Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516, s výjimkou podpoložek 1517 10 10, 1517 90 10 a 1517 90 93

    1518 00 31

    1518 00 39

    Rostlinné oleje stálé, tekuté, jednoduše smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu ()

    1522 00 91

    Destilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje

    1522 00 99

    Jiné zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje

    ex16 02

    Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve:

    –  Z vepřů:

    ex16 02 41

    – –  Kýty a kusy z nich:

    1602 41 90

    – – –  Jiné než z domácích vepřů

    ex16 02 42

    – –  Plece a kusy z nich:

    1602 42 90

    – – –  Jiné než z domácích vepřů

    ex16 02 49

    – –  Ostatní, včetně směsí:

    1602 49 90

    – – –  Jiné než z domácích vepřů

    ex16 02 90

    –  Ostatní, včetně přípravků z krve jakýchkoliv zvířat:

    – –  Jiné než přípravky z krve jakýchkoliv zvířat:

    1602 90 31

    – – –  Ze zvěřiny nebo králíků

    1602 90 41

    – – –  Ze sobů

    – – –  Ostatní:

    – – – –  Jiné než obsahující maso nebo droby z domácích vepřů:

    – – – – –  Jiné než obsahující hovězí maso nebo droby:

    1602 90 98

    – – – – – –  Jiné než z ovcí nebo koz

    1603 00

    Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

    1801 00 00

    Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené

    1802 00 00

    Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

    ex20 01

    Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové:

    ex20 01 90

    –  Ostatní:

    2001 90 20

    – –  Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky

    ex20 05

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    ex20 05 99

    –  Ostatní zelenina a zeleninové směsi:

    2005 99 10

    – –  Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky

    ex22 06

    Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    2206 00 31 až

    2206 00 89

    –  Jiné než matolinové víno

    ex23 01

    Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky:

    2301 10 00

    –  Moučky, šroty a pelety, z masa nebo drobů; škvarky

    ex23 02

    Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin:

    2302 50 00

    –  Luštěninové

    2304 00 00

    Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sojového oleje

    2305 00 00

    Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

    ex23 06

    Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 nebo 2305, vyjma podpoložek 2306 90 05 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci oleje z kukuřičných klíčků) a 2306 90 11 a 2306 90 19 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci olivového oleje)

    ex23 07 00

    Vinný kal; surový vinný kámen:

    2307 00 90

    –  Surový vinný kámen

    ex23 08 00

    Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    2308 00 90

    – –  Jiné než výlisky z hroznů (matoliny), žaludy a koňské kaštany, ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů

    ex23 09

    Přípravky používané k výživě zvířat:

    ex23 09 10

    –  Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej:

    2309 10 90

    – –  Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky

    ex23 09 90

    –  Ostatní:

    2309 90 10

    – –  Rozpustné výrobky z ryb nebo z mořských savců

    – –  Ostatní, včetně premixů:

    ex230990 91 až

    2309 90 99

    – – –  Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky, kromě

    –  Bílkovinových koncentrátů získaných ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy

    –  Dehydratovaných produktů získaných výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklých přípravou koncentrátů zmíněných v první odrážce

    (1)   Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Společenství (viz směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66); rozhodnutí Komise 93/623/EHS (Úř. věst. L 298, 3.12.1993, s. 45)).

    (2)   Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Společenství (viz směrnice Rady 88/661/EHS (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36); směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66); rozhodnutí Komise 96/510/ES (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53)).

    (3)   Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Společenství (viz články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1) v platném znění).

    (4)   Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v hlavě II odst. F úvodních ustanovení kombinované nomenklatury.




    PŘÍLOHA II

    SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 3

    Část I: Líh zemědělského původu

    1. Co se týče lihu, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    ex220710 00

    Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu 80 % obj. nebo více, získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy

    ex220720 00

    Líh a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem ethanolu, získané ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy

    ex220890 91

    a

    ex220890 99

    Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu nižším než 80 % obj., získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy

    2. Oddíl I kapitoly II části III o dovozních licencích a oddíl I kapitoly III stejné části se vztahují rovněž na výrobky na bázi lihu zemědělského původu kódu KN 2208, v nádobách o obsahu vyšším než 2 litry a mající všechny charakteristiky lihu uvedené v odstavci 1.

    Část II: Včelařské produkty

    Co se týče včelařských produktů, vztahuje se toto nařízení na produkty uvedené v této tabulce:



    Kód KN

    Popis zboží

    0409

    Přírodní med

    ex041000 00

    Včelí mateří kašička a propolis, jedlé

    ex051199 85

    Včelí mateří kašička a propolis, nejedlé

    ex121299 70

    Pyl

    ex15 21 90

    Včelí vosk

    Část III: Bourec morušový

    Co se týče bource morušového, vztahuje se toto nařízení na bource morušového podpoložky KN ex010690 00 a na vajíčka bource morušového podpoložky KN ex051199 85.




    PŘÍLOHA III

    DEFINICE UVEDENÉ V ČL. 2 ODST. 1

    Část I: Definice týkající se odvětví rýže

    I. Pojmy „neloupaná rýže“, „loupaná rýže“, „poloomletá rýže“, „celoomletá rýže“, „kulatozrnná rýže“, „střednězrnná rýže“, „dlouhozrnná rýže A nebo B“ a „zlomková rýže“ se definují takto:

    1. 

    a) „Neloupanou rýží“ se rozumí rýže, jež si i po vymlácení uchovala plevy.

    b) „Loupanou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže sbramato“.

    c) „Poloomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená plev, část klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoli však vnitřních vrstev oplodí.

    d) „Celoomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn.

    2. 

    a) „Kulatozrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je menší než 2.

    b) „Střednězrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 5,2 mm, avšak nejvýše 6 mm a poměr délka/šířka je menší než 3.

    c) „Dlouhozrnnou rýží“:

    i) „dlouhozrnnou rýží A“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna přesahuje 6 mm a poměr délka/šířka je větší než 2, avšak menší než 3,

    ii) „dlouhozrnnou rýží B“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 6 mm a poměr délka/šířka je nejméně 3.

    d) „Měření zrn“ se provádí na celoomleté rýži touto metodou:

    i) z šarže se odebere reprezentativní vzorek,

    ii) vzorek se proseje tak, aby zůstala pouze celá zrna včetně zrn nezralých,

    iii) provedou se dvě měření, každé na 100 zrnech, a vypočte se průměr,

    iv) výsledek se vyjádří v milimetrech a zaokrouhlí se na jedno desetinné místo.

    3. „Zlomkovou rýží“ se rozumějí zlomky zrn, jejichž délka je rovna nebo menší než tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.

    II. Co se týče zrn rýže a zlomkové rýže snížené jakosti, použijí se tyto definice:

    A. „Celými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna pouze část konce, bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých stadií opracování.

    B. „Useknutými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byl odstraněn celý konec.

    C. „Zlomkovými zrny nebo zlomkovou rýží“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna větší část než konec; zlomková zrna zahrnují

     zlomková zrna velká (části zrn, které jsou rovny nebo delší než polovina zrna, avšak netvoří celé zrno),

     zlomková zrna střední (části zrn, které jsou rovny nebo delší než čtvrtina délky zrna, ale jsou kratší než minimální velikost „velkých zlomkových zrn“),

     zlomková zrna drobná (části zrn, které jsou menší než čtvrtina zrna, avšak neprojdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm),

     úlomky (malé části nebo částečky zrn, které projdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm); za úlomky se považují přepůlená zrna (části zrna vzniklé podélným přepůlením zrna).

    D. „Zelenými zrny“ se rozumějí zrna, která plně nedozrála.

    E. „Přirozeně deformovanými zrny“ se rozumějí zrna vykazující přirozené deformace dědičného či jiného původu v porovnání s morfologickými znaky typickými pro odrůdu.

    F. „Křídově bílými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž jsou nejméně tři čtvrtiny povrchu matné a křídově bílé.

    G. „Červeně pruhovanými zrny“ se rozumějí zrna s podélným červeným pruhováním různé intenzity a odstínů, majícím svůj původ ve zbytcích oplodí.

    H. „Zrny se skvrnami“ se rozumějí zrna se zřetelně ohraničeným malým kroužkem tmavé barvy a víceméně pravidelného tvaru; za zrna se skvrnami se rovněž považují zrna s nepatrným černým pruhováním pouze na povrchu; pruhování a skvrny nesmějí mít žlutou nebo tmavou aureolu.

    I. „Zbarvenými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo na malé části jejich povrchu ke zjevné změně jejich přirozené barvy; skvrny mohou být různých barev (načernalé, načervenalé, hnědé, atd.); za skvrny je rovněž považováno hluboké černé pruhování. Pokud je barva skvrn dostatečně zřetelná (černá, růžová, načervenalá až hnědá), aby se dala ihned vizuálně rozpoznat, a tyto skvrny pokrývají polovinu zrna a více, musí být tato zrna považována za žlutá zrna.

    J. „Žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením zcela nebo zčásti ke změně jejich přirozené barvy a objevily se na nich různé odstíny, od citrónově žlutého až po oranžově žlutý.

    K. „Jantarově žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením k nepatrné jednotné změně barvy po celém povrchu; dochází ke změně barvy zrna na světle jantarově žlutou.

    Část II: Definice týkající se odvětví cukru

    1. „Bílým cukrem“ se rozumí nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině nejméně 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou;

    2. „surovým cukrem“ se rozumí nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou;

    3. „isoglukózou“ se rozumí produkt získaný z glukózy nebo jejích polymerů obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktózy;

    4. „inulinovým sirupem“ se rozumí přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních volné fruktózy nebo fruktózy ve formě sacharózy a vyjádřený jako ekvivalent cukru/isoglukózy. Tato definice může být změněna Komisí s cílem zabránit omezením na trhu s produkty s nízkým sladícím účinkem vyrobenými zpracovateli inulinové vlákniny bez kvót na inulinový sirup;

    5. „cukrem podléhajícím kvótám“, „isoglukózou podléhající kvótám“ a „inulinovým sirupem podléhajícím kvótám“ se rozumí množství cukru, isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty daného podniku;

    6. „průmyslovým cukrem“ se rozumí množství cukru vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství cukru, jež je uvedeno v bodě 5, a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 62 odst. 2;

    7. „průmyslovou isoglukózou“ a „průmyslovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 62 odst. 2;

    8. „přebytkovým cukrem“, „přebytkovou isoglukózou“ a „přebytkovým inulinovým sirupem“ se rozumí množství cukru, isoglukózy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství uvedených v bodech 5, 6 a 7;

    9. „cukrovou řepou podléhající kvótám“ se rozumí veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr podléhající kvótám;

    10. „smlouvou o dodání“ se rozumí smlouva uzavřená mezi prodejcem a podnikem o dodání cukrové řepy pro výrobu cukru;

    11. „mezioborovou dohodou“ se rozumí:

    a) dohoda uzavřená na úrovni Společenství, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi skupinou vnitrostátních organizací podniků na jedné straně a skupinou vnitrostátních organizací prodejců na straně druhé;

    b) dohoda uzavřená před uzavřením smlouvy o dodání mezi podniky nebo organizací podniků uznanou příslušným členským státem na jedné straně a sdružením prodejců uznaným příslušným členským státem na straně druhé;

    c) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), právní předpisy o obchodních společnostech a družstvech, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr;

    d) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ujednání existující před uzavřením smlouvy o dodání, pokud prodejci, kteří s ujednáním souhlasí, dodají nejméně 60 % celkového množství cukrové řepy zakoupeného podnikem pro výrobu cukru v jednom nebo více závodech;

    12. „cukrem ze zemí AKT/Indie“ se rozumí cukr kódu KN 1701 pocházející ze států uvedených v příloze XIX a dovážený do Společenství na základě

     protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT-ES, nebo

     Dohody mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru ( 77 );

    13. „rafinerií zabývající se výhradně rafinací“ se rozumí výrobní jednotka,

     jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru, nebo

     jež provedla v hospodářském roce 2004/05 rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru.

    Část III: Definice týkající se odvětví chmele

    1. „Chmelem“ se rozumějí sušená květenství, rovněž nazývaná chmelové hlávky, (samičí) rostliny chmele otáčivého (Humulus lupulus); tato zelenožlutá květenství vejčitého tvaru mají stopku a jejich největší délka se pohybuje zpravidla od 2 do 5 cm;

    2. „chmelovým práškem“ se rozumí produkt získaný mletím chmele, který obsahuje všechny přirozené části;

    3. „chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu“ se rozumí produkt získaný mletím chmele, ze kterého byla mechanicky odstraněna část listů, stopek, listenů a vřetének;

    4. „chmelovým výtažkem“ se rozumějí koncentrované produkty získané působením rozpouštědla na chmel nebo na chmelový prášek;

    5. „smíšenými chmelovými produkty“ se rozumí směs dvou nebo více produktů uvedených v bodech 1 až 4.

    Část IV: Definice týkající se odvětví hovězího a telecího masa

    1. „Skotem“ se rozumí živý domácí skot kódů KN ex01 02 10, 0102 90 05 až 0102 90 79;

    2. „dospělým skotem“ se rozumí skot o živé hmotnost vyšší než 300 kg.

    Část V: Definice týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků

    1. Pro účely uplatňování celní kvóty pro máslo pocházející z Nového Zélandu výraz „vyrobené přímo z mléka nebo smetany“ nevylučuje máslo vyrobené přímo z mléka nebo smetany bez použití skladovaných surovin, během jediného, samostatného a nepřerušovaného výrobního procesu, v němž může smetana projít fází, kdy dochází k zahuštění a/nebo frakcionaci máselného tuku.

    2. Pro účely použití článku 119 ohledně používání kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů:

    a) „sýry“ se rozumějí výrobky kódu KN 0406 vyrobené na území Společenství;

    b) „kaseinem a kaseináty“ se rozumějí výrobky kódů KN 3501 10 90 a 3501 90 90 používané v nezměněném stavu nebo v podobě směsi.

    Část VI: Definice týkající se odvětví vajec

    1. „Vejci ve skořápce“ se rozumějí drůbeží vejce ve skořápce, čerstvá, konzervovaná, nebo vařená, jiná než násadová vejce uvedená v bodě 2;

    2. „násadovými vejci“ se rozumějí drůbeží vejce na násadu;

    3. „celými produkty“ se rozumějí ptačí vejce bez skořápky, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodná k lidské spotřebě;

    4. „oddělenými produkty“ se rozumějí žloutky ptačích vajec, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodné k lidské spotřebě.

    Část VII: Definice týkající se odvětví drůbežího masa

    1. „Živou drůbeží“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti vyšší než 185 gramů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

    2. „drůbežími mláďaty“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti nejvýše 185 gramů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

    3. „poraženou drůbeží“ se rozumí mrtvá domácí drůbež, též bez drobů (slepice, kohouti, kachny, husy, krocani, krůty a perličky);

    4. „odvozenými produkty“ se rozumějí:

    a) produkty uvedené v části XX písm. a) přílohy I;

    b) produkty uvedené v části XX písm. b) přílohy I, kromě poražené drůbeže a jedlých drobů zvaných „dělené drůbeží maso“;

    c) jedlé droby uvedené v části XX písm. b) přílohy I;

    d) produkty uvedené v části XX písm. c) přílohy I;

    e) produkty uvedené v části XX písm. d) a e) přílohy I;

    f) produkty uvedené v části XX písm. f) přílohy I, jiné než produkty kódů KN 1602 20 11 a 1602 20 19.

    Část VIII: Definice týkající se odvětví včelařství

    1. „Medem“ se rozumí přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými (Apis mellifera) z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, a které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech.

    Hlavními druhy medu jsou

    a) podle původu:

    i) květový med nebo nektarový med: med získaný z nektaru rostlin,

    ii) medovicový med: med získaný převážně z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách (řádu polokřídlí – Hemiptera), které se nacházejí na živých částech rostlin, nebo z výměšků živých částí rostlin;

    b) podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy:

    iii) plástečkový med: med uložený včelami do zavíčkovaných bezplodových buněk jimi čerstvě postavených plástů nebo do tenkých podkladových plástů vyrobených výhradně z včelího vosku, prodávaný v celých uzavřených plástech nebo v dílech takových plástů,

    iv) med s plástečky: med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu,

    v) vykapaný med: med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů,

    vi) vytočený med: med získaný odstředěním odvíčkovaných bezplodových plástů,

    vii) lisovaný med: med získaný lisováním bezplodových plástů s použitím nebo bez použití mírného zahřátí nepřesahujícího 45 oC,

    viii) filtrovaný med: med získaný odstraněním cizorodých anorganických nebo organických látek tak, že dojde k odstranění podstatného množství pylu.

    „Pekařským medem“ se rozumí med,

    a) který je vhodný pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin, které se poté zpracovávají, a

    b) 

     může mít cizí příchuť nebo pach, nebo

     mohl přejít kvašením nebo mohl být zkvašen, nebo

     mohl být přehřát.

    2. „Včelařskými produkty“ se rozumějí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis a pyl.




    PŘÍLOHA IV

    STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU

    A.   Standardní jakost neloupané rýže

    Neloupaná rýže standardní jakosti

    a) je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, bez zápachu;

    b) obsahuje nejvýše 13 % vlhkosti;

    c) má výnos při zpracování celoomleté rýže 63 % hmotnostních v celých zrnech (s povolenou odchylkou 3 % useknutých zrn), z čehož hmotnostní procentní podíl zrn celoomleté rýže, která jsou snížené jakosti, činí



    křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN 1006 10 27 a 1006 10 98

    1,5 %

    křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN jiných než KN 1006 10 27 a 1006 10 98

    2,0 %

    červeně pruhovaná zrna

    1,0 %

    zrna se skvrnami

    0,50 %

    zbarvená zrna

    0,25 %

    žlutá zrna

    0,02 %

    jantarově žlutá zrna

    0,05 %

    B.   Standardní jakost cukru

    I.   Standardní jakost cukrové řepy

    Cukrová řepa standardní jakosti

    a) je dobré jakosti s vyhovujícími tržními parametry;

    b) při převzetí má cukernatost 16 %.

    II.   Standardní jakost bílého cukru

    1. Bílý cukr standardní jakosti má tyto vlastnosti:

    a) dobrá, ryzí jakost s vyhovujícími tržními parametry; suchý, ve formě krystalů stejnoměrného zrnění, sypký;

    b) minimální polarizace: 99,7o;

    c) maximální vlhkost: 0,06 %,

    d) maximální obsah invertního cukru: 0,04 %,

    e) celkový počet bodů určený podle odstavce 2 je nejvýše 22, z toho:

     obsah popela nejvýše 15 bodů,

     typová barevná řada nejvýše 9 bodů podle metody Brunswického ústavu pro zemědělskou technologii (dále jen „metoda Brunswick“),

     barva roztoku nejvýše 6 bodů podle metody Mezinárodní komise pro jednotné metody rozboru cukru (dále jen „metoda ICUMSA“).

    2. Jeden bod odpovídá

    a) 0,0018 % obsahu popela podle metody ICUMSA při 28o Brix;

    b) 0,5 jednotek barevného typu podle metody Brunswick;

    c) 7,5 jednotek barvy roztoku podle metody ICUMSA.

    3. Pro určení faktorů uvedených v odstavci 1 se použijí metody, které se používají pro určení těchto faktorů v rámci intervenčních opatření.

    III.   Standardní jakost surového cukru

    1. Surový cukr standardní jakosti je cukr s výtěžností, vyjádřenou jako bílý cukr, 92 %.

    2. Výtěžnost surového řepného cukru se vypočítá tak, že se od polarizačního stupně tohoto cukru odečte

    a) procentní obsah popela vynásobený čtyřmi;

    b) procentní obsah invertního cukru vynásobený dvěma;

    c) číslo 1.

    3. Výtěžnost surového třtinového cukru se vypočítá tak, že se od dvojnásobku polarizačního stupně tohoto cukru odečte číslo 100.




    PŘÍLOHA V

    KLASIFIKAČNÍ STUPNICE SPOLEČENSTVÍ PRO JATEČNĚ UPRAVENÁ TĚLA PODLE ČLÁNKU 42

    A.   Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu

    I.   Definice

    Použijí se tyto definice:

    1) „jatečně upravené tělo“: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vykolení a stažení z kůže;

    2) „půlka jatečně upraveného těla“: produkt získaný symetrickým rozdělením jatečně upraveného těla podle bodu 1) středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a srůstu ischio-stydkých kostí.

    II.   Kategorie

    Jatečně upravená těla se dělí do těchto kategorií:

    A

    :

    jatečně upravená těla mladých býků do dvou let věku;

    B

    :

    jatečně upravená těla ostatních býků;

    C

    :

    jatečně upravená těla volů;

    D

    :

    jatečně upravená těla krav;

    E

    :

    jatečně upravená těla jalovic.

    III.   Roztřídění

    Jatečně upravená těla se roztřídí na základě posouzení

    1) zmasilosti, vymezené takto:

    vyvinutost profilů jatečně upravených těl, zejména jejich hlavních částí (zadní kýta, hřbet, plec)



    Třída zmasilosti

    Popis

    S

    nejvyšší

    všechny profily extrémně konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina s dvojím osvalením

    E

    vynikající

    všechny profily konvexní až super konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina

    U

    velmi dobrá

    profily celkově konvexní, velmi dobře vyvinutá svalovina

    R

    dobrá

    profily celkově rovné; dobře vyvinutá svalovina

    O

    průměrná

    profily rovné až konkávní; průměrně vyvinutá svalovina

    P

    špatná

    všechny profily konkávní až velmi konkávní; slabě vyvinutá svalovina

    2) protučnělosti, vymezené takto:

    množství tuku na povrchu jatečně upraveného těla a v hrudní dutině



    Třída protučnělosti

    Popis

    1

    velmi slabá

    slabá nebo žádná vrstva tuku

    2

    slabá

    mírná vrstva tuku, svalovina téměř všude zřetelná

    3

    průměrná

    svalovina je téměř všude pokrytá tukem s výjimkou kýty a plece, slabé vrstvy tuku v hrudní dutině

    4

    silná

    svalovina pokrytá tukem, kýta a plec jsou přesto částečně zřetelné, silné vrstvy tuku v hrudní dutině

    5

    velmi silná

    celý povrch jatečně upraveného těla je pokryt tukem; velmi silné vrstvy v hrudní dutině

    Členské státy jsou oprávněny dále dělit každou ze tříd stanovenou v bodech 1 a 2 do nejvýše tří podtříd.

    IV.   Obchodní úprava

    Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl musí mít tuto obchodní úpravu:

    1) bez hlavy a bez nohou; hlava je od jatečně upraveného těla oddělena v místě hlavového kloubu (atlanto-okcipitálního kloubu) a nohy jsou odděleny na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu,

    2) bez orgánů v dutině hrudní a břišní, s ledvinami nebo bez nich, s ledvinovým a pánevním lojem nebo bez něj,

    3) bez pohlavních orgánů a připojených svalů, bez vemene a mléčného tuku.

    Pro účely určení tržních cen lze postupem podle čl. 195 odst. 2 stanovit odlišnou obchodní úpravu.

    V.   Třídění a identifikace

    Jatka schválená podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu ( 78 ), přijmou opatření k zajištění toho, aby všechna jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl dospělých kusů skotu, který v nich byl poražen a nese označení zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 2 ve spojení s kapitolou III oddílu I přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě ( 79 ), byly tříděny a identifikovány v souladu s klasifikační stupnicí Společenství.

    Před identifikací označením mohou členské státy udělit povolení, aby byl z jatečně upravených těl nebo půlek jatečně upravených těl odstraněn podkožní tuk, pokud je to odůvodněno protučnělostí.

    B.   Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat

    I.   Definice

    „Jatečně upraveným tělem“ se rozumí tělo poraženého, vykrveného a vykoleného prasete, celé nebo rozdělené středem.

    II.   Třídění

    Jatečně upravená těla se dělí do tříd podle odhadovaného obsahu libového masa takto:



    Třída

    Libové maso v procentech hmotnosti jatečně upraveného těla

    S

    60 a více (1)

    E

    55 a více

    U

    50 a více, ale méně než 55

    R

    45 a více, ale méně než 50

    O

    40 a více, ale méně než 45

    P

    méně než 40

    (1)   Členské státy mohou zavést pro prasata poražená na jejich území zvláštní třídu označenou písmenem S pro 60 % a více libového masa.

    III.   Obchodní úprava

    Jatečně upravená těla musí mít obchodní úpravu bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.

    Členským státům lze povolit, aby v případě prasat poražených na jejich území stanovily jinou obchodní úpravu, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

    1) jestliže se běžná obchodní praxe na jejich území liší od standardní obchodní úpravy vymezené v prvním pododstavci,

    2) jestliže k této úpravě opravňují technické požadavky,

    3) jestliže jsou jatečně upravená těla stažena jednotným způsobem.

    IV.   Obsah libového masa

    1. Obsah libového masa se hodnotí pomocí metod povolených Komisí. Povoleny mohou být pouze statisticky ověřené metody vyhodnocování založené na fyzickém měření jedné nebo více anatomických částí jatečně upraveného těla prasete. Předpokladem pro schválení metody třídění je to, že chyba statistického odhadu nepřekročí stanovenou maximální toleranci.

    2. Obchodní hodnota jatečně upravených těl se ovšem neurčuje pouze na základě odhadovaného obsahu libového masa.

    V.   Identifikace jatečně upravených těl

    Nestanoví-li Komise jinak, roztříděná jatečně upravená těla se za účelem identifikace označují podle stupnice Společenství.

    C.   Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla ovcí

    I.   Definice

    Pro výrazy „jatečně upravená těla“ a „půlky jatečně upravených těl“ se použijí definice uvedené v části A bodě I.

    II.   Kategorie

    Jatečně upravená těla se dělí do těchto kategorií:

    A

    :

    jatečně upravená těla jehňat mladších dvanácti měsíců,

    B

    :

    jatečně upravená těla ostatních ovcí.

    III.   Třídění

    1. Jatečně upravená těla se třídí obdobně na základě použití příslušných ustanovení části A bodě III. Výraz „kýta“ v části A bodě III odst. 1 a v řádcích 3 a 4 tabulky uvedené v části A bodě III odst. 2 se nahrazuje výrazem „zadní čtvrť“.

    2. Odchylně od odstavce 1 může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 2, povolit členským státům, aby v případě jehňat s hmotností jatečně upraveného těla nižší než 13 kilogramů použily pro účely třídění tato kritéria:

    a) hmotnost jatečně upraveného těla;

    b) barvu masa;

    c) protučnělost.

    IV.   Obchodní úprava

    Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl mají obchodní úpravu bez hlavy (oddělené v místě hlavového atlanto-okcipitálního kloubu), nohou (oddělených na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu), ocasu (odděleného mezi šestým a sedmým ocasním obratlem), vemene, pohlavních orgánů, jater a vnitřností. Ledviny a ledvinový lůj tvoří součást jatečně upraveného těla.

    Členským státům se však povoluje, aby povolily různé obchodní úpravy, pokud se nepoužije úprava referenční. V těchto případech se opatření nezbytná pro přechod od těchto obchodních úprav k referenční obchodní úpravě stanoví postupem podle čl. 195 odst. 2.

    V.   Identifikace jatečně upravených těl

    Roztříděná jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl se za účelem identifikace označují podle stupnice Společenství.

    ▼M5




    PŘÍLOHA VI

    KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A REGIONY

    od hospodářského roku 2008/2009



    (v tunách)

    Členské státy nebo regiony

    (1)

    Cukr

    (2)

    Isoglukóza

    (3)

    Inulinový sirup

    (4)

    Belgie

    676 235,0

    114 580,2

    0

    Bulharsko

    0

    89 198,0

     

    Česká republika

    372 459,3

     
     

    Dánsko

    372 383,0

     
     

    Německo

    2 898 255,7

    56 638,2

     

    Irsko

    0

     
     

    Řecko

    158 702,0

    0

     

    Španělsko

    630 586,2

    123 423,4

     

    Francie (metropolitní území)

    2 956 786,7

     

    0

    Francouzské zámořské departementy

    480 244,5

     
     

    Itálie

    508 379,0

    32 492,5

     

    Lotyšsko

    0

     
     

    Litva

    90 252,0

     
     

    Maďarsko

    105 420,0

    220 265,8

     

    Nizozemsko

    804 888,0

    0

    0

    Rakousko

    351 027,4

     
     

    Polsko

    1 405 608,1

    42 861,4

     

    Portugalsko (kontinentální)

    0

    12 500,0

     

    Autonomní oblast Azory

    9 953,0

     
     

    Rumunsko

    104 688,8

    15 879,0

     

    Slovinsko

    0

     
     

    Slovensko

    112 319,5

    68 094,5

     

    Finsko

    80 999,0

    0

     

    Švédsko

    293 186,0

     
     

    Spojené království

    1 056 474,0

    43 591,6

     

    CELKEM

    13 468 847,2

    819 524,6

    0

    ▼B




    PŘÍLOHA VII

    DOPLŇKOVÉ KVÓTY NA ISOGLUKÓZU PODLE ČL. 58 ODST. 2



    Členský stát

    Doplňková kvóta (t)

    Itálie

    60 000

    Litva

    8 000

    Švédsko

    35 000

    ▼M3




    PŘÍLOHA VIIa

    VÝPOČET PROCENTNÍHO PODÍLU, KTERÝ MÁ BÝT STANOVEN PODLE ČL. 59 ODST. 2 DRUHÉHO PODODSTAVCE

    1.

    Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 2 se rozumí:

    a) „procentním podílem na úrovni členského státu“ procentní podíl určený podle bodu 2 pro účely stanovení celkového množství, které má být sníženo na úrovni dotyčného členského státu;

    b) „jednotným procentním podílem“ jednotný procentní podíl stanovený Komisí podle čl. 59 odst. 2 prvního pododstavce;

    c) „snížením“ hodnota získaná vydělením celkových kvót, kterých se podniky vzdaly, v jednotlivých členských státech vnitrostátními kvótami stanovenými v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění platném ke dni 1. července 2006. Pro ty členské státy, které ke dni 1. července 2006 nebyly členy Společenství, se odkaz na uvedenou přílohu týká znění platného ke dni jejich přistoupení ke Společenství.

    2.

    Procentní podíl na úrovni členského státu se rovná jednotnému procentnímu podílu vynásobenému hodnotou 1 – [(1/0,6) × snížení].

    Pokud je výsledek menší než nula, rovná se použitelný procentní podíl nule.




    PŘÍLOHA VIIb

    VÝPOČET PROCENTNÍHO PODÍLU POUŽITELNÉHO PRO PODNIKY PODLE ČL. 59 ODST. 2 DRUHÉHO PODODSTAVCE

    1.

    Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 2 se rozumí:

    a) „použitelným procentním podílem“ procentní podíl, který má být stanoven podle bodu 2 a který je použitelný pro kvótu přidělenou dotyčnému podniku;

    b) „jednotným procentním podílem na úrovni členského státu“ procentní podíl vypočítaný pro dotyčný členský stát jako:

    Qty/Σ [(1 – R/K) × Q]

    kde

    Qty

    =

    množství, které má být sníženo na úrovni členského státu, uvedené v příloze VIIa bodu 1 písm. a),

    R

    =

    vzdání se kvóty uvedené v písm. c) pro daný podnik,

    Q

    =

    kvóta pro stejný uvedený podnik dostupná na konci února 2010,

    K

    =

    hodnota vypočítaná podle písmene d),

    Σ je součet součinů (1 – R/K) × Q vypočítaný pro každý podnik, který je držitelem kvóty na území členského státu; pokud je součin menší než nula, rovná se nule;

    c) „vzdáním se kvóty“ hodnota získaná vydělením množství kvót, kterých se dotyčný podnik vzdal, jeho kvótou přidělenou podle článku 7 a čl. 11 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 318/2006 a čl. 60 odst. 1 až 3 tohoto nařízení;

    d) „K“ se v jednotlivých členských státech vypočte tak, že se celkové snížení kvóty v uvedeném členském státě (dobrovolné vzdání se zvýšené o množství snížené na úrovni členského státu uvedené v příloze VIIa bodu 1 písm. a) vydělí počáteční kvótou stanovenou v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění platném ke dni 1. července 2006. Pro ty členské státy, které ke dni 1. července 2006 nebyly členy Společenství, se odkaz na uvedenou přílohu týká znění platného ke dni jejich přistoupení ke Společenství.

    2.

    Použitelný procentní podíl se rovná jednotnému procentnímu podílu na úrovni členského státu vynásobenému hodnotou 1 – [(1/K) × vzdání se kvóty].

    Pokud je výsledek menší než nula, rovná se použitelný procentní podíl nule.




    PŘÍLOHA VIIc

    VÝPOČET KOEFICIENTU, KTERÝ MÁ BÝT STANOVEN PODLE ČL. 52A ODST. 1

    1.

    Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 2 se rozumí:

    a) „koeficientem na úrovni členského státu“ koeficient, který má být stanoven podle bodu 2;

    b) „snížením“ hodnota získaná vydělením celkových kvót na cukr, kterých se podniky vzdaly v jednotlivých členských státech, a to včetně kvót, kterých se podniky vzdaly v hospodářském roce, k němuž se stažení vztahuje, vnitrostátními kvótami na cukr stanovenými v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění platném ke dni 1. července 2006. Pro ty členské státy, které ke dni 1. července 2006 nebyly členy Společenství, se odkaz na uvedenou přílohu týká znění platného ke dni jejich přistoupení ke Společenství;

    c) „koeficientem“ koeficient stanovený Komisí podle čl. 52 odst. 2.

    2.

    Pro hospodářské roky 2008/09 a 2009/10 se koeficient na úrovni členského státu rovná koeficientu zvýšenému o hodnotu [(1/0,6) × snížení] × (1 – koeficient).

    Pokud je výsledek vyšší než jedna, rovná se použitelný koeficient jedné.

    ▼B




    PŘÍLOHA VIII

    PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO PŘEVODY KVÓT NA CUKR NEBO ISOGLUKÓZU V SOULADU S ČLÁNKEM 60

    I

    Pro účely této přílohy se rozumí:

    a) „fúzí podniků“ spojení dvou nebo více podniků v jeden podnik;

    b) „zcizením podniku“ převod majetku podniku s přidělenou kvótou na jiný podnik nebo jiné podniky nebo převzetí tohoto majetku jiným podnikem nebo jinými podniky;

    c) „zcizením závodu“ převod vlastnických práv k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu daného výrobku na jeden nebo více podniků, jehož výsledkem je částečné nebo úplné převzetí výroby podniku, který převod uskutečňuje;

    d) „pronájmem závodu“ nájemní smlouva k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu cukru za účelem jejího provozu, uzavřená na dobu nejméně tří po sobě následujících hospodářských let, přičemž se strany zavazují, že neukončí platnost této smlouvy před koncem třetího hospodářského roku, s podnikem, jenž je usazen ve stejném členském státě jako dotyčný závod, může-li být od okamžiku nabytí účinnosti nájemní smlouvy podnik, který si závod pronajal, považován v rámci celé své výroby za jediný podnik vyrábějící cukr.

    II

    1. Aniž je dotčen odstavec 2, upraví se kvóta v případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících cukr nebo zcizení závodů vyrábějících cukr takto:

    a) v případě fúze podniků vyrábějících cukr přidělí členské státy podniku vytvořenému touto fúzí kvótu, která se rovná součtu kvót přidělených před fúzí dotyčným podnikům vyrábějícím cukr;

    b) v případě zcizení podniku vyrábějícího cukr přidělí členský stát pro výrobu cukru kvótu zcizeného podniku nabyvateli nebo, je-li nabyvatelů více, poměrný díl podle výroby cukru převzaté jednotlivými nabyvateli;

    c) v případě zcizení závodu vyrábějícího cukr sníží členský stát kvótu podniku převádějícího vlastnictví k tomuto závodu a o sníženou část zvýší kvótu podniku nebo podniků nabývajících příslušný závod, a to v poměru odpovídajícím převzaté výrobě.

    2. Vyjádří-li výslovně určitý počet pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na které má některá z operací uvedených v odstavci 1 přímý dopad, ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu podniku vyrábějícímu cukr, který se těchto operací neúčastní, může členský stát přidělit kvótu na základě výroby převzaté podnikem, kterému pěstitelé chtějí cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu dodávat.

    3. V případě, že za okolností jiných, než jsou okolnosti uvedené v odstavci 1, dojde k uzavření

    a) podniku vyrábějícího cukr nebo

    b) jednoho nebo více závodů podniku vyrábějícího cukr,

    může členský stát část kvót, kterých se uzavření týká, přidělit jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr.

    Rovněž v případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b), vyjádří-li výslovně někteří z příslušných pěstitelů ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu určitému podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát přidělit poměrný díl kvót ve vztahu k dotyčné cukrové řepě nebo cukrové třtině podniku, kterému pěstitelé chtějí tyto produkty dodávat.

    4. Použije-li se odchylka uvedená v čl. 50 odst. 6, může příslušný členský stát požadovat, aby pěstitelé cukrové řepy a cukrovarnické podniky, na něž se tato odchylka vztahuje, zahrnuli do mezioborových dohod zvláštní doložky umožňující členskému státu použít odstavce 2 a 3 tohoto bodu.

    5. V případě pronájmu závodu, který patří podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát snížit kvótu podniku, jenž nabízí závod k pronájmu, a přidělit podíl, o který byla kvóta snížena, podniku, který si závod pronajímá za účelem výroby cukru.

    Skončí-li nájem během tří hospodářských let uvedených v bodě I písm. d), zruší členský stát úpravu kvóty podle prvního pododstavce tohoto odstavce se zpětnou působností ke dni, kdy pronájem nabyl účinnosti. Skončí-li však nájem z důvodu vyšší moci, není členský stát povinen úpravu zrušit.

    6. Nemůže-li již podnik vyrábějící cukr zajistit dodržování svých závazků vyplývajících z právních předpisů Společenství vůči dotčeným pěstitelům cukrové řepy nebo cukrové třtiny a je-li tato situace zjištěna příslušnými orgány dotčeného členského státu, může tento členský stát přidělit na jeden nebo více hospodářských let část příslušných kvót jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr v poměru k převzaté výrobě.

    7. Poskytne-li členský stát podniku vyrábějícímu cukr cenové a odbytové záruky na zpracování cukrové řepy na líh, může po dohodě s tímto podnikem a s dotčenými pěstiteli cukrové řepy přidělit všechny kvóty na výrobu cukru nebo jejich část jednomu nebo více podnikům na jeden hospodářský rok nebo více hospodářských let.

    III

    V případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících isoglukózu nebo zcizení závodu vyrábějícího isoglukózu může členský stát přidělit příslušné kvóty pro výrobu isoglukózy jinému podniku nebo jiným podnikům bez ohledu na to, zda jim byla přidělena výrobní kvóta.

    IV

    Opatření podle bodů II a III mohou nabýt účinnosti pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

    a) zohlední se zájmy všech dotčených osob;

    b) příslušný členský stát usoudí, že tato opatření pravděpodobně povedou ke zlepšení struktury odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny a odvětví výroby cukru;

    c) tato opatření se vztahují na podniky usazené na stejném území, pro které je stanovena kvóta v příloze VI.

    V

    Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. říjnem a 30. dubnem následujícího roku, nabývají opatření uvedená v bodech II a III účinnosti pro běžný hospodářský rok.

    Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. květnem a 30. zářím stejného roku, nabývají opatření uvedená v bodech II a III účinnosti pro následující hospodářský rok.

    ▼M3

    VI

    Použije-li se čl. 59 odst. 2, přidělí členské státy upravené kvóty nejpozději do konce února, aby mohly být uplatňovány v následujícím hospodářském roce.

    ▼B

    VII

    Použijí-li se body II a III, sdělí členské státy Komisi upravené kvóty do patnácti dnů po uplynutí období uvedených v bodě V.




    PŘÍLOHA IX

    KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A ZVLÁŠTNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ REZERVY PODLE ČLÁNKU 66

    ▼M2

    1.   Vnitrostátní kvóty



    Členský stát

    Množství (v tunách)

    Belgie

    3 427 288,740

    Bulharsko

    998 580,000

    Česká republika

    2 792 689,620

    Dánsko

    4 612 619,520

    Německo

    28 847 420,391

    Estonsko

    659 295,360

    Irsko

    5 503 679,280

    Řecko

    836 923,260

    Španělsko

    6 239 289,000

    Francie

    25 091 321,700

    Itálie

    10 740 661,200

    Kypr

    148 104,000

    Lotyšsko

    743 220,960

    Litva

    1 738 935,780

    Lucembursko

    278 545,680

    Maďarsko

    2 029 861,200

    Malta

    49 671,960

    Nizozemsko

    11 465 630,280

    Rakousko

    2 847 478,469

    Polsko

    9 567 745,860

    Portugalsko

    1 987 521,000

    Rumunsko

    3 118 140,000

    Slovinsko

    588 170,760

    Slovensko

    1 061 603,760

    Finsko

    2 491 930,710

    Švédsko

    3 419 595,900

    Spojené království

    15 125 168,940

    ▼B

    2.   Množství zvláštní restrukturalizační rezervy



    Členský stát

    Tuny

    Bulharsko

    39 180

    Rumunsko

    188 400




    PŘÍLOHA X

    REFERENČNÍ OBSAH TUKU PODLE ČLÁNKU 70



    Členský stát

    g/kg

    Belgie

    36,91

    Bulharsko

    39,10

    Česká republika

    42,10

    Dánsko

    43,68

    Německo

    40,11

    Estonsko

    43,10

    Řecko

    36,10

    Španělsko

    36,37

    Francie

    39,48

    Irsko

    35,81

    Itálie

    36,88

    Kypr

    34,60

    Lotyšsko

    40,70

    Litva

    39,90

    Lucembursko

    39,17

    Maďarsko

    38,50

    Nizozemsko

    42,36

    Rakousko

    40,30

    Polsko

    39,00

    Portugalsko

    37,30

    Rumunsko

    38,50

    Slovinsko

    41,30

    Slovensko

    37,10

    Finsko

    43,40

    Švédsko

    43,40

    Spojené království

    39,70




    PŘÍLOHA XI

    ▼M1

    A.I Rozdělení maximálního zaručeného množství dlouhého lněného vlákna mezi členské státy podle čl. 94 odst. 1:



    Belgie

    13 800

    Bulharsko

    13

    Česká republika

    1 923

    Německo

    300

    Estonsko

    30

    Španělsko

    50

    Francie

    55 800

    Lotyšsko

    360

    Litva

    2 263

    Nizozemsko

    4 800

    Rakousko

    150

    Polsko

    924

    Portugalsko

    50

    Rumunsko

    42

    Slovensko

    73

    Finsko

    200

    Švédsko

    50

    Spojené království

    50

    A.II Rozdělení maximálního zaručeného množství krátkého lněného vlákna a konopného vlákna mezi členské státy na hospodářský rok 2008/09 podle čl. 94 odst. 1a

    Množství uvedená v čl. 94 odst. 1a se rozdělují formou:

    a) vnitrostátních zaručených množství těmto členským státům:



    Belgie

    10 350

    Bulharsko

    48

    Česká republika

    2 866

    Německo

    12 800

    Estonsko

    42

    Španělsko

    20 000

    Francie

    61 350

    Lotyšsko

    1 313

    Litva

    3 463

    Maďarsko (1)

    2 061

    Nizozemsko

    5 550

    Rakousko

    2 500

    Polsko

    462

    Portugalsko

    1 750

    Rumunsko

    921

    Slovensko

    189

    Finsko

    2 250

    Švédsko

    2 250

    Spojené království

    12 100

    (1)   Vnitrostátní zaručené množství stanovené pro Maďarsko se týká pouze konopných vláken.

    b) 5 000 tun se na hospodářský rok 2008/09 rozděluje formou vnitrostátních zaručených množství mezi Dánsko, Irsko, Řecko, Itálii a Lucembursko. Uvedené rozdělení bude stanoveno podle ploch, na které byla podle čl. 91 odst. 1 uzavřena smlouva nebo zpracovatelský závazek.

    A.III Zóny způsobilé pro podporu podle článku 94a

    Zóna I

    1. Území Nizozemska.

    2. Tyto belgické obce: Assenede, Beveren-Waas, Blankenberge, Bredene, Brugge, Damme, De Haan, De Panne, Diksmuide (kromě místních částí Vladslo a Woumen), Gistel, Jabbeke, Knokke-Heist, Koksijde, Lo-Reninge, Middelkerke, Nieuwport, Oostende, Oudenburg, Sint-Gillis-Waas (pouze místní část Meerdonk), Sint-Laureins, Veurne a Zuienkerke.

    Zóna II

    1. Oblasti Belgie mimo oblasti uvedené v zóně I.

    2. Tyto oblasti Francie:

     departement Nord,

     okresy Béthune, Lens, Calais, Saint-Omer a kanton Marquise v departementu Pas-de-Calais,

     okresy Saint-Quentin a Vervins v departementu Aisne,

     okres Charleville-Mézières v departementu Ardennes..

    ▼B

    B.  Rozdělení maximálního zaručeného množství mezi členské státy podle článku 89:



    Členský stát

    Tuny

    Hospodářská unie belgicko-lucemburská (BLEU)

    8 000

    Česká republika

    27 942

    Dánsko

    334 000

    Německo

    421 000

    Řecko

    37 500

    Španělsko

    1 325 000

    Francie

    1 605 000

    Irsko

    5 000

    Itálie

    685 000

    Litva

    650

    Maďarsko

    49 593

    Nizozemsko

    285 000

    Rakousko

    4 400

    Polsko

    13 538

    Portugalsko

    30 000

    Slovensko

    13 100

    Finsko

    3 000

    Švédsko

    11 000

    Spojené království

    102 000

    ▼M3




    PŘÍLOHA XIa

    UVÁDĚNÍ MASA DVANÁCTIMĚSÍČNÍHO NEBO MLADŠÍHO SKOTU NA TRH PODLE ČLÁNKU 113B

    I.   Definice

    Pro účely této přílohy se „masem“ rozumí všechna jatečně upravená těla, maso nevykostěné a vykostěné a droby, ať již dělené, nebo nedělené, určené k lidské spotřebě, pocházející ze dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, čerstvé, zmrazené či hluboce zmrazené, v obalech či baleních, nebo bez nich.

    II.   Kategorizace dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na jatkách

    Pod dohledem příslušného orgánu podle bodu VII odst. 1 této přílohy rozdělí hospodářské subjekty v okamžiku porážky všechny dvanáctiměsíční nebo mladší kusy skotu do jedné z těchto dvou kategorií:

    A) kategorie V: osmiměsíční nebo mladší skot

    Identifikační písmeno této kategorie: V;

    B) kategorie Z: skot ve věku více než osmi, avšak nejvýše dvanácti měsíců

    Identifikační písmeno této kategorie: Z.

    Toto rozdělení musí být prováděno na základě údajů obsažených v průvodním pasu skotu, nebo pokud to není možné, na základě údajů obsažených v počítačové databázi podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa ( 80 ).

    III.   Obchodní názvy

    1.

    Obchodní název je název, pod kterým se prodávají potraviny, ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/13/ES.

    2.

    Maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu se v členských státech uvádí na trh pouze pod tímto obchodním názvem nebo těmito obchodními názvy stanovenými pro každý členský stát:

    A) Pro maso skotu kategorie V:



    Země uvedení na trh

    Obchodní názvy, jež se mají použít

    Belgie

    veau, viande de veau/kalfsvlees/Kalbfleisch

    Bulharsko

    месо от малки телета

    Česká republika

    telecí

    Dánsko

    lyst kalvekød

    Německo

    Kalbfleisch

    Estonsko

    vasikaliha

    Řecko

    μοσχάρι γάλακτος

    Španělsko

    ternera blanca, carne de ternera blanca

    Francie

    veau, viande de veau

    Irsko

    veal

    Itálie

    vitello, carne di vitello

    Kypr

    μοσχάρι γάλακτος

    Lotyšsko

    teļa gaļa

    Litva

    veršiena

    Lucembursko

    veau, viande de veau/Kalbfleisch

    Maďarsko

    borjúhús

    Malta

    vitella

    Nizozemsko

    kalfsvlees

    Rakousko

    Kalbfleisch

    Polsko

    cielęcina

    Portugalsko

    vitela

    Rumunsko

    carne de vițel

    Slovinsko

    teletina

    Slovensko

    teľacie mäso

    Finsko

    vaalea vasikanliha/ljust kalvkött

    Švédsko

    ljust kalvkött

    Spojené království

    veal

    B) Pro maso skotu kategorie Z:



    Země uvedení na trh

    Obchodní názvy, jež se mají použít

    Belgie

    jeune bovin, viande de jeune bovin/jongrundvlees/Jungrindfleisch

    Bulharsko

    телешко месо

    Česká republika

    hovězí maso z mladého skotu

    Dánsko

    kalvekød

    Německo

    Jungrindfleisch

    Estonsko

    noorloomaliha

    Řecko

    νεαρό μοσχάρι

    Španělsko

    ternera, carne de ternera

    Francie

    jeune bovin, viande de jeune bovin

    Irsko

    rosé veal

    Itálie

    vitellone, carne di vitellone

    Kypr

    νεαρό μοσχάρι

    Lotyšsko

    jaunlopa gaļa

    Litva

    jautiena

    Lucembursko

    jeune bovin, viande de jeune bovin/Jungrindfleisch

    Maďarsko

    növendék marha húsa

    Malta

    vitellun

    Nizozemsko

    rosé kalfsvlees

    Rakousko

    Jungrindfleisch

    Polsko

    młoda wołowina

    Portugalsko

    vitelão

    Rumunsko

    carne de tineret bovin

    Slovinsko

    meso težjih telet

    Slovensko

    mäso z mladého dobytka

    Finsko

    vasikanliha/kalvkött

    Švédsko

    Kalvkött

    Spojené království

    beef

    3.

    Obchodní název podle odstavce 2 lze doplnit názvem nebo označením dotyčných kusů masa nebo drobů.

    4.

    Obchodní názvy uvedené pro kategorii V v části A tabulky v odstavci 2 a jakýkoli nový název odvozený z těchto obchodních názvů se použijí pouze v případě, že jsou splněny všechny požadavky této přílohy.

    Zejména výrazy jako „veau“, „telecí“, „Kalb“, „μοσχάρι“, „ternera“, „kalv“, „veal“, „vitello“, „vitella“, „kalf“, „vitela“ a „teletina“ se nesmějí používat v obchodním názvu nebo uvádět na označení u masa skotu staršího dvanácti měsíců.

    IV.   Povinné údaje na štítku

    1.

    Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/13/ES a články 13, 14 a 15 nařízení (ES) č. 1760/2000, označí hospodářské subjekty maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu v každé fázi produkce a uvádění na trh těmito údaji:

    a) údajem o věku zvířat při porážce, který se případně uvede slovy „věk při porážce: do 8 měsíců“ v případě osmiměsíčních a mladších zvířat nebo „věk při porážce: od 8 do 12 měsíců“ v případě zvířat ve věku více než osmi, avšak nejvýše dvanácti měsíců;

    b) obchodním názvem podle bodu III této přílohy.

    Odchylně od písmene a) však mohou hospodářské subjekty v každé fázi produkce a uvádění na trh, vyjma fáze uvádění do prodeje konečnému spotřebiteli, nahradit věk při porážce identifikačním písmenem kategorie podle bodu II této přílohy.

    2.

    Pokud jde o maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, které je nabízeno konečnému spotřebiteli k prodeji bez hotového balení v místech maloobchodního prodeje, členské státy stanoví pravidla týkající se způsobu, jak mají být údaje podle odstavce 1 uváděny.

    V.   Nepovinné údaje na štítku

    Hospodářské subjekty mohou doplnit povinné údaje podle bodu IV nepovinnými údaji schválenými postupem podle článku 16 nebo 17 nařízení (ES) č. 1760/2000.

    VI.   Evidence

    S cílem zaručit přesnost údajů na označení podle bodů IV a V evidují hospodářské subjekty v každé fázi produkce a uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh zejména tyto údaje:

    a) identifikační číslo a datum narození zvířat, a to pouze v rámci jatek;

    b) referenční číslo, umožňující stanovit souvislost mezi identifikací zvířat, ze kterých maso pochází, na jedné straně, a obchodním názvem, věkem při porážce a identifikačním písmenem kategorie na štítku masa, na straně druhé;

    c) datum vstupu a výstupu zvířat a masa do/ze zařízení, aby se zaručilo vytvoření korelace mezi vstupy a výstupy.

    VII.   Úřední kontroly

    1.

    Do 1. července 2008 členské státy určí příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovědné za úřední kontroly prováděné za účelem ověření uplatňování článku 113b a této přílohy a uvědomí o tom Komisi.

    2.

    Úřední kontroly jsou prováděny příslušným orgánem v souladu s obecnými zásadami stanovenými v nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat ( 81 ).

    3.

    Komise spolu s příslušnými orgány zajistí, že členské státy dodržují ustanovení článku 113b a této přílohy.

    4.

    Odborníci Komise, podle potřeby společně s dotčenými příslušnými orgány a případně s odborníky členských států, provádějí kontroly na místě, aby zajistili provádění ustanovení článku 113b a této přílohy.

    5.

    Každý členský stát, na jehož území se kontrola provádí, poskytne Komisi veškerou nezbytnou pomoc, již může potřebovat ke splnění svých úkolů.

    VIII.   Maso dovážené ze třetích zemí

    1.

    Maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu dovážené ze třetích zemí se uvádí na trh Společenství v souladu s ustanoveními článku 113b a této přílohy.

    2.

    Hospodářské subjekty třetí země, které chtějí maso podle odstavce 1 uvést na trh Společenství, podrobí svou činnost kontrole příslušného orgánu určeného danou třetí zemí, nebo pokud to není možné, kontrole nezávislého třetího subjektu. Tento nezávislý subjekt musí plně zajistit dodržování podmínek stanovených evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 („Všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace produktů“).

    3.

    Určený příslušný orgán nebo případně nezávislý třetí subjekt zajistí dodržování požadavků stanovených v článku 113b a v této příloze.

    IX.   Sankce

    Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout v souladu s článkem 194 tohoto nařízení, stanoví členské státy pravidla pro sankce za porušení ustanovení článku 113b a této přílohy a přijmou veškerá opatření nezbytná k zabezpečení jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy o sankcích Komisi do 1. července 2009 a neprodleně oznámí případné následné změny, které se jich budou týkat.

    ▼B




    PŘÍLOHA XII

    DEFINICE A OZNAČENÍ V ODVĚTVÍ MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ PODLE ČL. 114 ODST. 1

    I.   Definice

    Pro účely této přílohy se rozumí:

    a) „uváděním na trh“ skladování nebo vystavování za účelem prodeje, nabízení k prodeji, prodej, dodávání nebo jakýkoli jiný způsob uvádění na trh;

    b) „označením“ pojmenování používané ve všech stádiích uvádění na trh.

    II.   Použití pojmu „mléko“

    1. „Mlékem“ se rozumí výhradně běžná tekutina vylučovaná mléčnou žlázou získaná z jednoho nebo více dojení bez toho, aby se do ní cokoli přidávalo nebo z ní odebíralo.

    Výraz „mléko“ se však může použít

    a) pro mléko, které bylo zpracováno, aniž bylo pozměněno jeho složení, nebo pro mléko, jehož obsah tuku byl standardizován podle čl. 114 odst. 2 v souladu s přílohou XIII;

    b) v souvislosti se slovem nebo slovy pro označení druhu, jakostní třídy, původu a/nebo zamýšleného způsobu použití takového mléka nebo pro popis fyzikálního zpracování nebo úpravy složení, kterým se podrobilo, za předpokladu, že se tato úprava omezuje na přidání a/nebo odebrání přirozených složek mléka.

    2. Pro účely této přílohy se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky získané výlučně z mléka, přičemž se však mohou přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky.

    Výhradně pro mléčné výrobky se vyhrazují

    a) tato označení:

    i) syrovátka,

    ii) smetana,

    iii) máslo,

    iv) podmáslí,

    v) máselný olej,

    vi) kaseiny,

    vii) bezvodý mléčný tuk,

    viii) sýr,

    ix) jogurt,

    x) kefír,

    xi) kumys,

    xii) viili/fil,

    xiii) smetana,

    xiv) fil;

    b) označení nebo pojmenování skutečně používaná pro mléčné výrobky ve smyslu článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy ( 82 ).

    3. Pojem „mléko“ a označení používaná pro mléčné výrobky se taktéž mohou používat v souvislosti se slovem nebo slovy na označení složených produktů, u nichž žádná část nenahrazuje a ani nemá nahrazovat žádnou složku mléka a jejichž základní součástí ve smyslu množství nebo charakteristiky produktu je mléko nebo mléčný výrobek.

    4. Pokud nejde o kravské mléko, musí se uvést původ mléka a mléčných výrobků definovaných Komisí.

    III.   Použití označení v případě konkurenčních produktů

    1. Označení podle bodu II této přílohy se smějí používat pouze pro produkty uvedené v uvedeném bodě.

    Toto ustanovení se však nepoužije na označování produktů, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti produktu.

    2. Pro jiné produkty, než jsou produkty uvedené v bodě II této přílohy, se nesmí použít žádná etiketa, obchodní dokument, propagační materiál ani žádná forma reklamy podle definice čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o klamavé a srovnávací reklamě ( 83 ) ani jakýkoli způsob obchodní úpravy uvádějící, naznačující nebo vyvolávající dojem, že daný produkt je mléčným výrobkem.

    V případě produktu obsahujícího mléko nebo mléčné výrobky se však může použít označení „mléko“ nebo označení uvedená v bodě II odst. 2 druhém pododstavci této přílohy pouze pro popis základních surovin a uvedení složek v souladu se směrnicí 2000/13/ES.

    IV.   Seznam produktů; sdělování

    1. Členské státy poskytnou Komisi předběžný seznam označení produktů, které považují za takové, které na jejich území odpovídají produktům uvedeným v bodě III odst. 1 druhém pododstavci.

    Členské státy vypracují v případě potřeby dodatky k tomuto seznamu a uvědomí o nich Komisi.

    2. Každý rok do 1. října zašlou členské státy Komisi zprávu o vývoji na trhu s mléčnými výrobky a s konkurenčními produkty v souvislosti s prováděním této přílohy, aby Komise mohla do 1. března následujícího roku zaslat zprávu Radě.




    PŘÍLOHA XIII

    UVÁDĚNÍ NA TRH MLÉKA PRO LIDSKOU SPOTŘEBU PODLE ČL. 114 ODST. 2

    I.   Definice

    Pro účely této přílohy se rozumí:

    a) „mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

    b) „konzumním mlékem“ některý z produktů uvedených v bodě III určený pro dodávku spotřebiteli v nezměněném stavu;

    c) „obsahem tuku“ hmotnostní poměr mezi částmi mléčného tuku a 100 částmi dotyčného mléka;

    d) „obsahem bílkovin“ hmotnostní poměr mezi částmi bílkovin a 100 částmi mléka v dotyčném mléce (získá se vynásobením celkového obsahu dusíku v mléce vyjádřeného ve hmotnostních procentech koeficientem 6,38).

    II.   Dodávka nebo prodej konečnému spotřebiteli

    1. Konečnému spotřebiteli může být bez zpracování dodáváno nebo prodáváno, ať již přímo nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo dalších podobných zařízení, pouze mléko, které splňuje požadavky stanovené pro konzumní mléko.

    2. Obchodní označení používaná pro tyto produkty jsou uvedena v bodě III této přílohy. Tato označení jsou vyhrazena pro produkty definované v uvedeném bodě, aniž je dotčeno jejich použití ve složených označeních.

    3. Členské státy přijmou opatření zajišťující informovanost spotřebitelů o povaze a složení dotyčných produktů, u kterých by neposkytnutí těchto informací mohlo spotřebitele uvést v omyl.

    III.   Konzumní mléko

    1. Za konzumní mléko se považují tyto produkty:

    a) syrové mléko: mléko, které nebylo zahřáto na více než 40 oC ani ošetřeno jiným způsobem s rovnocenným účinkem;

    b) plnotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, které z hlediska obsahu tuku splňuje jeden z těchto požadavků:

    i) plnotučné mléko se standardizací: mléko s obsahem tuku nejméně 3,50 % (m/m). Členské státy však mohou stanovit další kategorii plnotučného mléka s obsahem tuku nejméně 4,00 % (m/m),

    ii) plnotučné mléko bez standardizace: mléko s obsahem tuku, který se od doby dojení nezměnil ani přidáním nebo odebráním mléčných tuků, ani smíšením s mlékem, jehož přirozený obsah tuku byl změněn. Obsah tuku však nesmí být nižší než 3,50 % (m/m);

    c) polotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejméně 1,50 % (m/m) a nejvýše 1,80 % (m/m);

    d) odstředěné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejvýše 0,50 % (m/m).

    Tepelně zpracované mléko, které neodpovídá požadavkům obsahu tuku stanoveným v prvním pododstavci písm. b), c) a d), se považuje za konzumní mléko za předpokladu, že obsah tuku je s jedním desetinným místem jasně a čitelně uveden na obalu, a to se slovy „obsah tuku … %“. Toto mléko nesmí být označeno jako plnotučné mléko, polotučné mléko či odstředěné mléko.

    2. Aniž je dotčen odst. 1 písm. b) druhá odrážka, povoluje se pouze

    a) změna přirozeného obsahu mléčného tuku odebráním nebo přidáním smetany nebo přidáním plnotučného mléka, polotučného mléka nebo odstředěného mléka s cílem splnit požadavky na obsah tuku stanovené pro konzumní mléko;

    b) obohacení mléka přídavkem mléčných bílkovin, minerálních solí nebo vitamínů;

    c) snížení obsahu laktózy přeměnou na glukózu a galaktózu.

    Změny ve složení mléka uvedené v písmenech b) a c) se povolují, pouze jsou-li uvedeny na obalu produktu nesmazatelným, viditelným a snadno čitelným písmem. Toto označení však nezbavuje povinnosti uvádět výživovou hodnotu podle směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin ( 84 ). Přidávají-li se bílkoviny, musí být jejich obsah v obohaceném mléku nejméně 3,8 % (m/m).

    Členské státy však mohou omezit nebo zakázat změny složení mléka uvedené v písmenech b) a c).

    3. Konzumní mléko musí

    a) mít bod mrznutí blížící se průměrnému bodu mrznutí syrového mléka, který byl zjištěn ve sběrné oblasti původu;

    b) mít hmotnost nejméně 1 028 gramů na litr u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) při teplotě 20 oC nebo ekvivalentní hmotnost na litr v případě mléka s jiným obsahem tuku;

    c) obsahovat nejméně 2,9 % (m/m) bílkovin u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) nebo mít ekvivalentní koncentraci v případě mléka s jiným obsahem tuku.

    IV.   Dovážené produkty

    Produkty dovážené do Společenství na prodej jako konzumní mléko musí být v souladu s tímto nařízením.

    V. Použije se směrnice 2000/13/ES, zejména s ohledem na vnitrostátní předpisy týkající se označování konzumního mléka.

    VI.   Kontroly a sankce a předkládání zpráv o nich

    Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout v souladu s článkem 194 tohoto nařízení, přijmou členské státy veškerá vhodná opatření, aby zajistily kontrolu používání tohoto nařízení, uplatňovaly sankce za jeho porušení a předcházely podvodům a potlačovaly je.

    Tato opatření a jejich případné změny se sdělují Komisi během měsíce, který následuje po jejich přijetí.




    PŘÍLOHA XIV

    OBCHODNÍ NORMY PRO VÝROBKY Z ODVĚTVÍ VAJEC A DRŮBEŽÍHO MASA UVEDENÉ V ČLÁNKU 116

    A.   Obchodní normy pro vejce slepic kura domácího

    I.   Oblast působnosti

    1. Aniž je dotčena část C této přílohy týkající se produkce násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh, vztahuje se tato část na uvádění vajec vyprodukovaných ve Společenství nebo dovezených ze třetích zemí na trh ve Společenství nebo určených na vývoz mimo Společenství.

    2. Členské státy mohou stanovit výjimku z požadavků stanovených v této části přílohy, s výjimkou oddílu III bodu 3, pro vejce, která producent přímo dodává konečnému spotřebiteli

    a) ve svém produkčním místě nebo

    b) na místním veřejném trhu nebo při podomním prodeji v regionu produkce daného členského státu.

    Je-li taková výjimka udělena, může každý producent rozhodnout o tom, zda ji využije či nevyužije. Pokud se výjimka využije, nesmějí se použít třídy jakosti ani hmotnostní skupiny.

    Členské státy mohou v souladu s vnitrostátním právem vymezit pojmy „místní veřejný trh“, „podomní prodej“ a „region produkce“.

    II.   Třídění podle jakosti a hmotnosti

    1. Vejce jsou tříděna podle jakosti takto:

     třída A neboli „čerstvá“,

     třída B.

    2. Vejce třídy A jsou tříděna podle hmotnosti. Třídění podle hmotnosti se však nevyžaduje u vajec dodávaných do potravinářského a jiného průmyslu.

    3. Vejce třídy B se smějí dodávat pouze do potravinářského a jiného průmyslu.

    III.   Označování vajec

    1. Vejce třídy A se označují kódem producenta.

    Vejce třídy B se označují kódem producenta nebo jiným způsobem.

    Členské státy mohou stanovit výjimkou z tohoto požadavku pro vejce třídy B, pokud jsou uváděna na trh výhradně na jejich území.

    2. Označování vajec podle bodu 1 se uskutečňuje v produkčním místě nebo v první balírně/třídírně, do níž jsou vejce dodána.

    3. Vejce, která konečnému spotřebiteli prodává producent na místním veřejném trhu v regionu produkce dotyčného členského státu, se označují v souladu s bodem 1.

    Členské státy však mohou stanovit výjimku z tohoto požadavku pro producenty, kteří vlastní nejvýše 50 nosnic, jsou-li jméno/název a adresa producenta uvedeny v místě prodeje.

    IV.   Dovoz vajec

    1. Na žádost vyvážejících třetích zemí Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, zhodnotí obchodní normy pro vejce platné v dotčených zemích. Toto hodnocení se rozšíří na pravidla týkající se označování, způsobů chovu a kontrol, jakož i na provádění. Zjistí-li se, že uvedená pravidla poskytují dostatečné záruky rovnocennosti s právními předpisy Společenství, označují se vejce dovezená z dotčených zemí rozlišovacím číslem, které je totožné s kódem producenta.

    2. Je-li to nezbytné, vede Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, se třetími zeměmi jednání, jejichž cílem je najít vhodné způsoby pro poskytnutí záruk uvedených v odstavci 1 a uzavřít o takových zárukách dohody.

    3. Nejsou-li poskytnuty dostatečné záruky rovnocennosti pravidel, označují se vejce dovezená z dotyčných třetích zemí kódem umožňujícím identifikaci země původu a označení způsobů chovu jako „neupřesněno“.

    B.   Obchodní normy pro drůbeží maso

    I.   Oblast působnosti

    1. Aniž je dotčena část C této přílohy týkající se produkce násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh, vztahuje se tato část na uvádění určitých druhů drůbežího masa na trh ve Společenství a na některé typy obchodní úpravy tohoto masa za účelem výkonu povolání nebo pro obchodní účely, a to drůbežího masa z těchto živočišných druhů uvedených v části XX přílohy I:

     kura domácího,

     kachen,

     hus,

     krůt a krocanů,

     perliček.

    2. Tato část se nevztahuje na

    a) drůbeží maso určené k vývozu ze Společenství;

    b) drůbež určenou k pozdějšímu vykuchání ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu ( 85 ).

    3. Členské státy se mohou odchýlit od požadavků tohoto nařízení v případech, kdy výrobce s roční produkcí nižší než 10 000 kusů drůbeže přímo dodává malá množství drůbežího masa podle čl. 1 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004.

    II.   Definice

    Aniž jsou dotčeny další definice stanovené Komisí za účelem použití této části, rozumí se:

    1) „drůbežím masem“ drůbeží maso vhodné k lidské spotřebě, které nepodstoupilo jinou úpravu než ošetření chladem;

    2) „čerstvým drůbežím masem“ drůbeží maso, které není ztuhlé v důsledku chlazení a které musí být skladováno za stálé teploty od -2 oC do +4 oC. Členské státy však mohou stanovit jiné požadavky na teplotu, při níž lze čerstvé drůbeží maso dělit a skladovat v maloobchodních prodejnách nebo v prostorách umístěných v těsné blízkosti prodejních míst, ve kterých dělení a skladování masa probíhá výlučně za účelem prodeje spotřebiteli přímo na místě;

    3) „zmrazeným drůbežím masem“ drůbeží maso, které musí být zmraženo v co nejkratší době v rámci možností běžné porážky a skladováno při stálé teplotě nepřevyšující -12 oC. Komise však může stanovit určité přípustné hodnoty;

    4) „hluboce zmrazeným drůbežím masem“ drůbeží maso, které musí být skladováno při stálé teplotě nepřevyšující -18 oC v rámci přípustných odchylek, které jsou stanoveny ve směrnici Rady 89/108/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě ( 86 ).

    III.   Třídění podle jakosti a hmotnosti

    1. Drůbeží maso se podle zmasilosti a vzhledu jatečně upravených těl nebo jejich částí řadí do třídy A nebo B.

    Třída A se dále dělí na A 1 a A 2 podle kritérií, která stanoví Komise.

    Třídění se provádí zejména s ohledem na jakost masa, přítomnost tuku, rozsah poškození a pohmožděnin.

    2. Drůbeží maso se uvádí na trh ve stavu

     čerstvém,

     zmrazeném nebo

     hluboce zmrazeném.

    3. Hotově balené zmrazené nebo hluboce zmrazené drůbeží maso lze třídit podle hmotnostních skupin.

    C.   Obchodní normy pro produkci násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh

    I.   Oblast působnosti

    1. Tato část se vztahuje na uvádění násadových vajec a kuřat na trh a jejich přepravu, jakož i líhnutí vajec, za účelem výkonu povolání ve Společenství nebo pro obchodní účely.

    2. Touto částí však nejsou vázána chovná zařízení pro čistokrevný chov a ostatní chovná zařízení s méně než 100 kusy drůbeže a líhně s kapacitou menší než 1 000 násadových vajec.

    II.   Označování a balení násadových vajec

    1. Násadová vejce používaná k produkci drůbežích mláďat se označují jednotlivě.

    2. Násadová vejce se přepravují v dokonale čistém balení, které obsahuje pouze násadová vejce stejného druhu, kategorie a typu drůbeže, pocházející z jednoho zařízení.

    3. Balení násadových vajec dovezených ze třetích zemí musí obsahovat pouze násadová vejce stejného druhu, kategorie a typu drůbeže ze stejné země původu a od stejného odesílatele.

    III.   Balení kuřat

    1. Drůbeží mláďata se balí podle druhu, typu a kategorie drůbeže.

    2. Krabice obsahují pouze drůbeží mláďata ze stejné líhně a jsou označeny alespoň rozlišovacím číslem líhně.

    3. Drůbeží mláďata ze třetích zemí mohou být dovážena pouze tehdy, pokud jsou roztříděna podle bodu 1. Krabice musí obsahovat pouze drůbeží mláďata ze stejné země původu a od stejného odesílatele.




    PŘÍLOHA XV

    OBCHODNÍ NORMY PRO ROZTÍRATELNÉ TUKY PODLE ČLÁNKU 115

    I.   Obchodní označení

    1. Výrobky uvedené v článku 115 se nesmějí dodávat ani přepravovat bez zpracování ke konečnému spotřebiteli přímo nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo podobných zařízení, pokud nesplňují podmínky uvedené v dodatku.

    2. Obchodní označení uvedených výrobků se stanoví v dodatku, aniž je dotčen bod II odst. 2 nebo bod III odst. 2 a 3 této přílohy.

    Obchodní označení v dodatku se vyhrazuje pro výrobky v ní definované.

    Tento odstavec se však nevztahuje na

    a) označování výrobků, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti výrobku;

    b) koncentrované výrobky (máslo, margarín, směsné tuky) s obsahem tuku nejméně 90 %.

    II.   Označování a obchodní úprava

    1. Kromě pravidel stanovených ve směrnici 2000/13/ES je nutno v rámci označování a obchodní úpravy výrobků uvedených v bodě I odst. 1 této přílohy vyznačit

    a) obchodní označení definované v dodatku;

    b) celkový procentní podíl obsahu tuku podle hmotnosti v době výroby pro výrobky uvedené v dodatku;

    c) obsah rostlinného, mléčného nebo jiného živočišného tuku v sestupném pořadí podle hmotnosti jako procentní podíl na celkové hmotnosti v době výroby pro směsné tuky uvedené v části C dodatku;

    d) v seznamu složek zvláště čitelným způsobem procentní podíl obsahu soli pro výrobky uvedené v dodatku.

    2. Odchylně od odst. 1 písm. a) je pro výrobky uvedené v části B bodu 3 dodatku možné používat obchodní označení „minarine“ nebo „halvarine“.

    3. Obchodní označení uvedené v odst. 1 písm. a) je možné použít spolu s jedním nebo více pojmy pro definici rostlinných a živočišných druhů, z nichž výrobky pocházejí, nebo spolu s předpokládaným způsobem použití výrobků, jakož i s jinými výrazy týkajícími se výrobních metod, pokud tyto výrazy nejsou v rozporu s jinými předpisy Společenství, zejména s nařízením Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality ( 87 ).

    S výhradou nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin ( 88 ) se mohou používat také údaje o zeměpisném původu.

    4. Označení „rostlinný“ lze použít spolu s obchodním označením podle části B dodatku u výrobků, které byly vyrobeny výhradně z rostlinných olejů a tuků, s přípustnou odchylkou nejvýše 2 % hmotnostních pro obsah živočišných tuků z celkového obsahu tuku. Tato přípustná odchylka se použije i tam, kde je uveden odkaz na rostlinné druhy.

    5. Údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 musí být snadno srozumitelné a výrazně vyznačené, aby byly snadno viditelné, dobře čitelné a nesmazatelné.

    6. Pro některé formy reklamy může Komise přijmout zvláštní opatření týkající se údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

    III.   Terminologie

    1. Výraz „tradiční“ se může používat spolu s obchodním označením „máslo“ uvedeným v části A bodě 1 dodatku, pokud je daný výrobek získán přímo z mléka nebo ze smetany.

    Pro účely tohoto bodu se „smetanou“ rozumí výrobek získaný z mléka ve formě emulze oleje ve vodě o obsahu mléčných tuků nejméně 10 %.

    2. Označení pro výrobky uvedené v dodatku uvádějící, naznačující nebo vyvolávající dojem, že obsah tuku je jiný, než uvádí dodatek, se nepovolují.

    3. Odchylně od odstavce 2 se může také uvádět

    a) označení „se sníženým obsahem tuku“ pro výrobky uvedené v dodatku s obsahem tuku vyšším než 41 %, ale nejvýše 62 %;

    b) označení „s nízkým obsahem tuku“, „nízkotučný“ nebo „light“ pro výrobky uvedené v dodatku o obsahu tuku nejvýše 41 %.

    Výraz „třičtvrtětučný“, uvedený v dodatku, je však možné nahradit výrazem „se sníženým obsahem tuku“, a výraz „polotučný“, uvedený v dodatku, je možné nahradit výrazy „s nízkým obsahem tuku“, „nízkotučný“ nebo „light“.

    IV.   Vnitrostátní předpisy

    1. S výhradou této přílohy mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní předpisy stanovící různé jakostní třídy. Tyto předpisy musí umožňovat zařazování do zmíněných jakostních tříd na základě kritérií týkajících se zejména použitých surovin, organoleptických vlastností výrobků a jejich fyzikální a mikrobiologické stability.

    Členské státy, které využijí tuto možnost, zabezpečí, aby na výrobcích ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená uvedenými předpisy, mohly být za nediskriminačních podmínek používána označení odpovídající kritériím uvedeným v těchto předpisech.

    2. Obchodní označení uvedená v bodě II odst. 1 písm. a) je možné doplnit odkazem na jakostní třídu specifickou pro daný produkt.

    3. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro provádění kontrol uplatňování všech kritérií pro stanovení jakostních tříd podle odst. 1 druhého pododstavce. Pravidelné a časté kontroly musí dosahovat až po konečný výrobek a musí je provádět jeden nebo více veřejnoprávních subjektů, které určí členský stát, nebo uznaný subjekt pod jeho dohledem. Členské státy předají Komisi seznam subjektů, které určí.

    V.   Dovážené výrobky

    Výrobky dovážené do Společenství musí být v souladu s touto přílohou v případech uvedených v bodě I odst. 1.

    VI.   Sankce

    Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy, které může Komise přijmout v souladu s článkem 194, stanoví členské státy sankce, případně přijmou vnitrostátní prováděcí předpisy, aby bylo možné účinně postihovat porušení článku 115 a této přílohy, a uvědomí o nich Komisi.




    Dodatek k příloze XV



    Druh tuku

    Obchodní označení

    Kategorie výrobků

    Definice

    Doplňující popis kategorie s uvedením obsahu tuku v % hmotnostních

    A.  Mléčné tuky

    Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané výlučně z mléka a/nebo určitých mléčných výrobků, v nichž tuk představuje hlavní hodnotovou složku. Mohou se však přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky.

    1.  Máslo

    Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a s obsahem mléčných netuků v sušině nejvýše 2 %.

    2.  Třičtvrtětučné máslo (1)

    Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %.

    3.  Polotučné máslo (2)

    Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %.

    4.  Roztíratelný tuk X %

    Výrobek s tímto obsahem mléčného tuku:

    — méně než 39 %,

    — více než 41 %, avšak méně než 60 %,

    — více než 62 %, avšak méně než 80 %.

    B.  Tuky

    Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané z tuhých a/nebo tekutých rostlinných a/nebo živočišných tuků vhodných pro lidskou spotřebu, s obsahem mléčného tuku nejvýše 3 % z celkového obsahu tuku.

    1.  Margaríny

    Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %.

    2.  Třičtvrtětučný margarín (3)

    Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %.

    3.  Polotučný margarín (4)

    Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %.

    4.  Roztíratelný tuk X %

    Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku:

    — méně než 39 %,

    — více než 41 %, avšak méně než 60 %,

    — více než 62 %, avšak méně než 80 %.

    C.  Směsné tuky složené z rostlinných a/nebo živočišných tuků

    Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané z tuhých a/nebo tekutých rostlinných a/nebo živočišných tuků vhodných pro lidskou spotřebu, s obsahem mléčného tuku mezi 10 % a 80 % z celkového obsahu tuku.

    1.  Směsné tuky

    Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %.

    2.  Třičtvrtětučné směsné tuky (5)

    Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %.

    3.  Polotučnésměsné tuky (6)

    Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %.

    4.  Roztíratelné směsné tuky X %

    Výrobek získaný ze směsi rostlinných a/nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku:

    — méně než 39 %,

    — více než 41 %, avšak méně než 60 %,

    — více než 62 %, avšak méně než 80 %.

    (1)   Odpovídá dánskému výrazu „smør 60“.

    (2)   Odpovídá dánskému výrazu „smør 40“.

    (3)   Odpovídá dánskému výrazu „margarine 60“.

    (4)   Odpovídá dánskému výrazu „margarine 40“.

    (5)   Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 60“.

    (6)   Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 40“.

    Poznámka

    :

    Obsah mléčného tuku ve výrobcích uvedených v tomto dodatku je možné měnit pouze fyzikálními postupy.




    PŘÍLOHA XVI

    OZNAČENÍ A DEFINICE OLIVOVÉHO OLEJE A OLIVOVÉHO OLEJE Z POKRUTIN PODLE ČLÁNKU 118

    1.   PANENSKÝ OLIVOVÝ OLEJ

    Olej získaný z plodů olivovníku výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, zejména teplotních, které nevedou ke změnám jakosti oleje, a jenž neprošel žádným jiným ošetřením kromě praní, dekantace, odstředění a filtrace, bez oleje získaného pomocí rozpouštědel nebo použitím chemických nebo biochemických postupů nebo reesterifikací a bez jakéhokoli smíchání s oleji jiných druhů.

    Panenský olivový olej se třídí a označuje výhradně takto:

    a)  Extra panenský olivový olej

    Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,8 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    b)  Panenský olivový olej

    Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 2 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    c)  Lampantový olivový olej

    Panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, vyšším než 2 g na 100 g a/nebo s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    2.   RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ

    Olivový olej získaný rafinací panenského olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    3.   OLIVOVÝ OLEJ – SMĚS RAFINOVANÉHO OLIVOVÉHO OLEJE A PANENSKÉHO OLIVOVÉHO OLEJE

    Olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje, kromě lampantového olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    4.   SUROVÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

    Olej získaný z olivových pokrutin pomocí rozpouštědel nebo fyzikálním postupem nebo olej odpovídající lampantovému olivovému oleji, s výjimkou některých specifických charakteristik, bez oleje získaného reesterifikací a bez jakéhokoli smíchání s oleji jiných druhů a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    5.   RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

    Olivový olej získaný rafinací surového olivového oleje z pokrutin, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    6.   OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN

    Olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje z pokrutin a panenského olivového oleje, kromě lampantového olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným pro tuto kategorii.

    ▼M3




    PŘÍLOHA XVIa

    TAXATIVNÍ SEZNAM PRAVIDEL, JEJICHŽ PŮSOBNOST MŮŽE BÝT PODLE ČLÁNKŮ 125F A 125L ROZŠÍŘENA NA PRODUCENTY, KTEŘÍ NEJSOU ČLENY ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ

    1.   Pravidla týkající se údajů o produkci:

    a) oznamování pěstitelských záměrů podle produktu a v případě potřeby podle odrůdy;

    b) oznamování výsevu a výsadby;

    c) oznamování celkových obdělaných ploch podle produktu a pokud možno podle odrůdy;

    d) oznamování předpokládaných objemů a dat sklizně podle produktu a pokud možno podle odrůdy;

    e) pravidelné oznamování sklizených množstvích a dostupných zásob podle odrůdy;

    f) informování o skladovacích kapacitách.

    2.   Pravidla týkající se produkce:

    a) výběr osiva použitého s ohledem na zamýšlené určení produktu (trh s čerstvými produkty nebo průmyslové zpracování);

    b) řez ovocných výsadeb.

    3.   Pravidla týkající se uvádění na trh:

    a) stanovená data pro začátek sklizně, časové rozložení uvádění produktů na trh;

    b) minimální požadavky na jakost a velikost;

    c) příprava, obchodní úprava, balení a označování na prvním stupni uvádění na trh;

    d) označení původu produktu.

    4.   Pravidla týkající se ochrany životního prostředí:

    a) používání hnojiv a hnoje;

    b) používání prostředků na ochranu rostlin a jiných metod ochrany rostlin;

    c) maximální obsah reziduí prostředků na ochranu rostlin a hnojiv v ovoci a zelenině;

    d) pravidla nakládání s vedlejšími produkty a odpadním materiálem;

    e) pravidla nakládání s produkty staženými z trhu.

    5.   Pravidla týkající se propagace a komunikace v souvislosti s předcházením krizím a jejich řešením podle čl. 103c odst. 2 písm. c).

    ▼B




    PŘÍLOHA XVII

    DOVOZNÍ CLA NA RÝŽI PODLE ČLÁNKŮ 137 A 139

    1.   Dovozní cla na loupanou rýži

    a) 30 EUR za tunu v těchto případech:

    i) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku nedosahuje ročního referenčního množství podle čl. 137 odst. 3 prvního pododstavce sníženého o 15 %,

    ii) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku nedosahuje částečného referenčního množství podle čl. 137 odst. 3 druhého pododstavce sníženého o 15 %;

    b) 42,5 EUR za tunu v těchto případech:

    i) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku přesahuje roční referenční množství podle čl. 137 odst. 3 prvního pododstavce snížené o 15 % a nepřesahuje stejné roční referenční množství zvýšené o 15 %,

    ii) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku přesahuje částečné referenční množství podle čl. 137 odst. 3 druhého pododstavce snížené o 15 % a nepřesahuje částečné referenční množství zvýšené o 15 %;

    c) 65 EUR za tunu v těchto případech:

    i) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku přesahuje roční referenční množství podle čl. 137 odst. 3 prvního pododstavce zvýšené o 15 %,

    ii) pokud je zjištěno, že dovoz loupané rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku přesahuje částečné referenční množství podle čl. 137 odst. 3 druhého pododstavce zvýšené o 15 %.

    2.   Dovozní cla na omletou rýži

    a) 175 EUR za tunu v těchto případech:

    i) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku překročil 387 743 tun,

    ii) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku překročil 182 239 tun;

    b) 145 EUR za tunu v těchto případech:

    i) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během celého právě uplynulého hospodářského roku nepřekročil 387 743 tun,

    ii) pokud je zjištěno, že dovoz poloomleté a omleté rýže během prvních šesti měsíců hospodářského roku nepřekročil 182 239 tun.




    PŘÍLOHA XVIII

    ODRŮDY RÝŽE BASMATI PODLE ČLÁNKU 138

    Basmati 217

    Basmati 370

    Basmati 386

    Kernel (Basmati)

    Pusa Basmati

    Ranbir Basmati

    Super Basmati

    Taraori Basmati (HBC-19)

    Type-3 (Dehradun)




    PŘÍLOHA XIX

    STÁTY UVEDENÉ V ČL. 153 ODST. 3 A V ČL. 154 ODST. 1 PÍSM. b) A V ČÁSTI II BODĚ 12 PŘÍLOHY III

    Barbados

    Belize

    Fidži

    Guyana

    Indie

    Jamajka

    Keňa

    Konžská republika

    Madagaskar

    Malawi

    Mauricius

    Mosambik

    Pobřeží slonoviny

    Surinam

    Svatý Kryštof a Nevis – Anguilla

    Svazijsko

    Tanzanie

    Trinidad a Tobago

    Uganda

    Zambie

    Zimbabwe




    PŘÍLOHA XX

    SEZNAM ZBOŽÍ V ODVĚTVÍ OBILOVIN, RÝŽE, CUKRU, MLÉKA A VAJEC PRO ÚČELY ČL. 26 PÍSM. a) BODU ii) A PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II

    Část I: Obiloviny



    Kód KN

    Popis zboží

    ex04 03

    Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

    0403 10

    –  Jogurt:

    0403 10 51 až

    0403 10 99

    – –  Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

    0403 90

    –  Ostatní:

    0403 90 71 až

    0403 90 99

    – –  Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    ex07 10

    Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:

    0710 40 00

    –  Kukuřice cukrová

    ex07 11

    Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:

    0711 90 30

    – – –  Kukuřice cukrová

    ex17 04

    Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě lékořicového výtažku podpoložky 1704 90 10

    1806

    Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao

    ex19 01

    Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    1901 10 00

    –  Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej

    1901 20 00

    –  Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905

    1901 90

    –  Ostatní:

    1901 90 11 až

    1901 90 19

    – –  Sladový výtažek

     

    – –  Ostatní:

    1901 90 99

    – – –  Ostatní

    ex19 02

    Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený:

     

    –  Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené:

    1902 11 00

    – –  Obsahující vejce

    1902 19

    – –  Ostatní

    ex19 02 20

    –  Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené:

     

    – –  Ostatní:

    1902 20 91

    – – –  Vařené

    1902 20 99

    – – –  Ostatní

    1902 30

    –  Ostatní těstoviny

    1902 40

    –  Kuskus

    1903 00 00

    Tapioka a její náhražky ze škrobu ve tvaru vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných formách

    1904

    Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    1905

    Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky

    ex20 01

    Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové:

     

    –  Ostatní:

    2001 90 30

    – –  Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    2001 90 40

    – –  Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více

    ex20 04

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než produkty čísla 2006:

    2004 10

    –  Brambory:

     

    – –  Ostatní:

    2004 10 91

    – – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    2004 90

    –  Ostatní zelenina a zeleninové směsi:

    2004 90 10

    – –  Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    ex20 05

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    2005 20

    –  Brambory:

    2005 20 10

    – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    2005 80 00

    –  Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    ex20 08

    Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté:

     

    –  Ostatní, včetně směsí jiných než položky 2008 19:

    2008 99

    – –  Ostatní:

     

    – – –  Bez přídavku alkoholu:

     

    – – – –  Bez přídavku cukru:

    2008 99 85

    – – – – – –  Kukuřice, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata)

    2008 99 91

    – – – – – –  Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více

    ex21 01

    Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

    2101 12

    – –  Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

    2101 12 98

    – – –  Ostatní

    2101 20

    –  Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté:

    2101 20 98

    – – –  Ostatní

    2101 30

    Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

     

    – –  Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky:

    2101 30 19

    – – –  Ostatní

     

    – –  Výtažky, tresti a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek:

    2101 30 99

    – – –  Ostatní

    ex21 02

    Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy, vyjma očkovací látky čísla 3002; hotové prášky do pečiva:

    2102 10

    –  Aktivní droždí

    2102 10 31 a

    2102 10 39

    – –  Pekařské droždí

    2105 00

    Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa

    ex21 06

    Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    2106 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    2106 90 92

    – – –  Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

    2106 90 98

    – – –  Ostatní

    2202

    Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009

    2205

    Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek

    ex22 08

    Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje:

    2208 30

    –  Whisky:

    2208 30 32 až

    2208 30 88

    – –  Jiná než whisky „bourbon“

    2208 50

    –  Gin a jalovcová

    2208 60

    –  Vodka

    2208 70

    –  Likéry a cordialy

    2008 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní destiláty a jiné lihové nápoje v nádobách o obsahu:

     

    – – –  Nepřesahujícím 2 litry:

    2208 90 41

    – – – –  Ouzo

     

    – – – –  Ostatní:

     

    – – – – –  Destiláty (vyjma likéry):

     

    – – – – –  Ostatní:

    2208 90 52

    – – – – – – –  Korn

    2208 90 54

    – – – – – – –  Tequila

    2208 90 56

    – – – – – – –  Ostatní

    2208 90 69

    – – – – –  Ostatní lihové nápoje

     

    – – –  Převyšujícím 2 litry:

     

    – – – –  Destiláty (vyjma likéry):

    2208 90 75

    – – – – –  Tequila

    2208 90 77

    – – – – –  Ostatní

    2208 90 78

    – – – –  Ostatní lihové nápoje

    2905 43 00

    – –  Mannitol (mannit)

    2905 44

    – –  D-glucitol (sorbitol, sorbit)

    ex33 02

    Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů:

    3302 10

    –  Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:

     

    – –  Druhy používané k výrobě nápojů:

     

    – – –  Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj:

     

    – – – –  Ostatní:

    3302 10 29

    – – – – –  Ostatní

    3505

    Dextriny a ostatní modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů

    ex38 09

    Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    3809 10

    –  Na bázi škrobových látek

    3824 60

    –  Sorbitol, jiný než položky 2905 44

    Část II: Rýže



    Kód KN

    Popis zboží

    ex04 03

    Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

    0403 10

    –  Jogurt:

    0403 10 51 až

    0403 10 99

    – –  Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    0403 90

    –  Ostatní:

    0403 90 71 až

    0403 90 99

    – –  Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    ex17 04

    Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao:

    1704 90 51 až

    1704 90 99

    – –  Ostatní

    ex18 06

    Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě zboží položky 1806 10 a podpoložek 1806 20 70, 1806 90 60, 1806 90 70 a 1806 90 90

    ex19 01

    Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    1901 10 00

    –  Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej

    1901 20 00

    –  Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905

    1901 90

    –  Ostatní:

    1901 90 11 až

    1901 90 19

    – –  Sladový výtažek

     

    – –  Ostatní:

    1901 90 99

    – – –  Ostatní

    ex19 02

    Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený:

    1902 20

    –  Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené:

     

    – –  Ostatní

    1902 20 91

    – – –  Vařené

    1902 20 99

    – – –  Ostatní

    1902 30

    –  Ostatní těstoviny

    1902 40

    –  Kuskus

    1902 40 90

    – –  Ostatní

    1904

    Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    ex19 05

    Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky:

    1905 90 20

    – –  Hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky nebo škrobu a podobné výrobky

    ex20 04

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než produkty čísla 2006:

    2004 10

    –  Brambory:

     

    – –  Ostatní:

    2004 10 91

    – – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    ex20 05

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    2005 20

    –  Brambory:

    2005 20 10

    – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    ex21 01

    Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

    2101 12

    – –  Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

    2101 12 98

    – – –  Ostatní

    2101 20

    –  Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté:

    2101 20 98

    – – –  Ostatní

    2105 00

    Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa

    ex21 06

    Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    2106 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    2106 90 92

    – – –  Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

    2106 90 98

    – – –  Ostatní

    ex35 05

    Dextriny a ostatní modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů, vyjma škrobů podpoložky 3505 10 50

    ex38 09

    Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    3809 10

    –  Na bázi škrobových látek

    Část III: Cukr



    Kód KN

    Popis zboží

    ex04 03

    Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

    0403 10

    –  Jogurt:

    0403 10 51 až

    0403 10 99

    – –  Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    0403 90

    –  Ostatní:

    0403 90 71 až

    0403 90 99

    – –  Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    ex07 10

    Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:

    0710 40 00

    –  Kukuřice cukrová

    ex07 11

    Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:

    0711 90

    –  Ostatní zelenina; zeleninové směsi:

     

    – –  Zelenina:

    0711 90 30

    – – –  Kukuřice cukrová

    1702 50 00

    –  Chemicky čistá fruktóza

    ex17 04

    Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě lékořicového výtažku podpoložky 1704 90 10

    1806

    Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao

    ex19 01

    Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    1901 10 00

    –  Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej

    1901 20 00

    –  Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905

    1901 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    1901 90 99

    – – –  Ostatní

    ex19 02

    Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený:

    1902 20

    –  Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené:

     

    – –  Ostatní:

    1902 20 91

    – – –  Vařené

    1902 20 99

    – – –  Ostatní

    1902 30

    –  Ostatní těstoviny

    1902 40

    –  Kuskus:

    1902 40 90

    – –  Ostatní

    1904

    Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    ex19 05

    Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky:

    1905 10 00

    –  Křupavý chléb

    1905 20

    –  Perník a podobné výrobky

    1905 31

    – –  Sladké sušenky

    1905 32

    – –  Oplatky a malé oplatky

    1905 40

    –  Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky

    1905 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    1905 90 45

    – – –  Sušenky

    1905 90 55

    – – –  Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené

     

    – – –  Ostatní:

    1905 90 60

    – – – –  Slazené

    1905 90 90

    – – – –  Ostatní

    ex20 01

    Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové:

    2001 90

    –  Ostatní:

    2001 90 30

    – –  Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    2001 90 40

    – –  Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více

    ex20 04

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než produkty čísla 2006:

    2004 10

    –  Brambory

     

    – –  Ostatní

    2004 10 91

    – – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    2004 90

    –  Ostatní zelenina a zeleninové směsi:

    2004 90 10

    – –  Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    ex20 05

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    2005 20

    –  Brambory:

    2005 20 10

    – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    2005 80 00

    –  Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    ex21 01

    Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

     

    –  Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

    2101 12

    – –  Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

    2101 12 98

    – – –  Ostatní:

    2101 20

    –  Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté:

     

    – –  Přípravky

    2101 20 98

    – – –  Ostatní

    2101 30

    –  Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

     

    – –  Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky:

    2101 30 19

    – – –  Ostatní

     

    – –  Výtažky, tresti a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek:

    2101 30 99

    – – –  Ostatní

    2105 00

    Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa

    ex21 06

    Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    ex21 06 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    2106 90 92

    – – –  Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

    2106 90 98

    – – –  Ostatní

    2202

    Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009:

    2205

    Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek

    ex22 08

    Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje:

    2208 20

    –  Destiláty z vinných matolin nebo hroznů

    ex22 08 50

    –  Jalovcová

    2208 70

    –  Likéry a cordialy

    ex22 08 90

    –  Ostatní

    2208 90 41 až

    2208 90 78

    – –  Ostatní destiláty a jiné lihové nápoje

    2905 43 00

    – –  Mannitol (mannit)

    2905 44

    –  D-glucitol (sorbitol, sorbit)

    ex33 02

    Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů:

    3302 10

    –  Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:

     

    – –  Druhy používané k výrobě nápojů:

     

    – – –  Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj:

     

    – – – – –  Ostatní (mající skutečný objemový obsah alkoholu 0,5 % obj. nebo méně)

    3302 10 29

    – – – – –  Ostatní

    ex Kapitola 38

    Různé chemické výrobky:

    3824 60

    –  Sorbitol, jiný než položky 2905 44

    Část IV: Mléko



    Kód KN

    Popis zboží

    ex04 05

    Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky:

    0405 20

    –  Mléčné pomazánky:

    0405 20 10

    – –  O obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 60 % hmotnostních

    0405 20 30

    – – –  O obsahu tuku 60 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních

    ex15 17

    Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516:

    1517 10

    – –  Margarin, vyjma tekutý margarín:

    1517 10 10

    – –  Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků

    1517 90

    –  Ostatní:

    1517 90 10

    – –  Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků

    ex17 04

    Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao:

    ex17 04 90

    –  Ostatní, kromě výtažků z lékořice obsahujících více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek

    ex18 06

    Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě kakaového prášku slazeného výhradně přidáním sacharózy položky ex18 06 10

    ex19 01

    Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    1901 10 00

    –  Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej

    1901 20 00

    –  Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905

    1901 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    1901 90 99

    – – –  Ostatní

    1902

    Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený:

     

    –  Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak neupravené:

    1902 19

    – –  Ostatní

    1902 20

    –  Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené:

     

    – –  Ostatní:

    1902 20 91

    – – –  Vařené

    1902 20 99

    – – –  Ostatní

    1902 30

    –  Ostatní těstoviny

    1902 40

    –  Kuskus:

    1902 40 90

    – –  Ostatní

    1904

    Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    ex19 05

    Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky:

    1905 10 00

    –  Křupavý chléb

    1905 20

    –  Perník a podobné výrobky

     

    –  Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky:

    1905 31

    – –  Sladké sušenky

    1905 32

    – –  Oplatky a malé oplatky

    1905 40

    –  Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky

    1905 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    1905 90 45

    – – –  Sušenky

    1905 90 55

    – – –  Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené

     

    – –  Ostatní:

    1905 90 60

    – – – –  Slazené

    1905 90 90

    – – – –  Ostatní

    ex20 04

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    2004 10

    –  Brambory:

     

    – –  Ostatní:

    2004 10 91

    – – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    ex20 05

    Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    2005 20

    –  Brambory:

    2005 20 10

    – –  Ve formě mouky, krupice nebo vloček

    2105 00

    Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa

    ex21 06

    Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    2106 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní:

    2106 90 92

    – – –  Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

    2106 90 98

    – – –  Ostatní

    ex22 02

    Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009:

    2202 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní, s hmotnostním obsahem tuků získaných z výrobků čísel 0401 až 0404:

    2202 90 91

    – – –  Nižším než 0,2 % hmotnostní

    2202 90 95

    – – –  0,2 % hmotnostní nebo vyšším, avšak nižším než 2 % hmotnostní

    2202 90 99

    – – –  2 % hmotnostní nebo vyšším

    ex22 08

    Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje:

    2208 70

    –  Likéry a cordialy

    2208 90

    –  Ostatní:

     

    – –  Ostatní destiláty a lihové nápoje v nádobách o obsahu:

     

    – – –  Nepřesahujícím 2 litry:

     

    – – – –  Ostatní:

    2208 90 69

    – – – – –  Ostatní lihové nápoje

     

    – – –  Převyšujícím 2 litry:

    2208 90 78

    – – – –  Ostatní lihové nápoje

    ex33 02

    Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů:

    3302 10

    –  Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:

     

    – –  Druhy používané k výrobě nápojů:

     

    – – –  Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj:

     

    – – – –  Ostatní

    3302 10 29

    – – – – –  Ostatní

    3501

    Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy

    ex35 02

    Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu:

    3502 20

    –  Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů:

     

    – –  Ostatní:

    3502 20 91

    – – –  Sušený (např. ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku)

    3502 20 99

    – – –  Ostatní

    Část V: Vejce



    Kód KN

    Popis zboží

    ex040310 51 až

    ex040310 99 a

    ex040390 71 až

    ex040390 99

    Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, ochucené nebo obsahující přídané ovoce, ořechy nebo kakao, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    1806

    Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao

    ex19 01

    Potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    1902 11 00

    –  Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené, obsahující vejce

    ex19 04

    Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté

    ex19 05

    Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky:

    1905 20

    –  Perník a podobné výrobky

    1905 31

    – –  Sladké sušenky

    1905 32

    – –  Oplatky a malé oplatky

    1905 40

    –  Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky

    ex19 05 90

    –  Ostatní, s výjimkou výrobků podpoložek 1905 90 10 až 1905 90 30

    ex21 05 00

    Zmrzlina a jiné podobné výrobky obsahující kakao

    2208

    Líh nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje:

    ex22 08 70

    –  Likéry

    3502

    Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu:

    3502 11 90

    – – –  Jiný sušený vaječný albumin

    3502 19 90

    – – –  Jiný vaječný albumin




    PŘÍLOHA XXI

    SEZNAM URČITÉHO ZBOŽÍ OBSAHUJÍCÍHO CUKR PRO POSKYTNUTÍ VÝVOZNÍCH NÁHRAD UVEDENÝCH V ČÁSTI III KAPITOLE III ODDÍLU II

    Produkty uvedené v části X písm. b) přílohy I.




    PŘÍLOHA XXII

    SROVNÁVACÍ TABULKY PODLE ČLÁNKU 202

    1.   Nařízení (EHS) č. 234/68



    Nařízení (EHS) č. 234/68

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. m)

    Článek 2

    Článek 54

    Článek 3 až 5

    Článek 113

    Článek 6

    Článek 7

    Článek 173

    Článek 8

    Část III kapitola II oddíl I

    Článek 9

    Článek 135

    Čl. 10 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 10 odst. 2

    Článek 128

    Článek 10a

    Článek 159

    Článek 11

    Článek 180

    Článek 12

    Článek 13

    Článek 195

    Článek 14

    Článek 195

    Článek 15

    Článek 16

    Článek 17

    Článek 18

    2.   Nařízení (EHS) č. 827/68



    Nařízení (EHS) č. 827/68

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. u)

    Čl. 2 odst. 1

    Článek 135

    Čl. 2 odst. 2

    Článek 129

    Čl. 2 odst. 3

    Článek 128

    Článek 3

    Článek 159

    Článek 4

    Čl. 5 první pododstavec

    Článek 180

    Čl. 5 druhý pododstavec

    Čl. 182 odst. 1

    Článek 6

    Článek 195

    Článek 7

    Článek 8

    Článek 9

    3.   Nařízení (EHS) č. 2729/75



    Nařízení (EHS) č. 2729/75

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 149

    Čl. 2 odst. 1

    Článek 150

    Čl. 2 odst. 2

    Článek 151

    Článek 3

    Článek 152

    4.   Nařízení (EHS) č. 2759/75



    Nařízení (EHS) č. 2759/75

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. q)

    Článek 2

    Článek 54

    ▼M3

    Čl. 3 první pododstavec první odrážka

    Čl. 31 odst. 1 písm. e)

    ▼B

    Čl. 3 první pododstavec druhá odrážka

    Čl. 10 odst. 2

    Čl. 3 druhý pododstavec

    Čl. 3 třetí pododstavec

    Čl. 10 odst. 2

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 8 odst. 1 písm. f)

    Čl. 4 odst. 2

    Články 17 a 37

    Čl. 4 odst. 3

    Čl. 4 odst. 5

    Článek 42

    Čl. 4 odst. 6 první odrážka

    Článek 17 a čl. 37 odst. 1

    Čl. 4 odst. 6 druhá odrážka

    Čl. 43 písm. d)

    Čl. 4 odst. 6 třetí odrážka

    Článek 43

    Čl. 5 odst. 1 až 3

    Článek 24

    Čl. 5 odst. 4 písm a)

    Čl. 43 písm. a)

    Čl. 5 odst. 4 písm b)

    Čl. 24 odst. 1 a čl. 31 odst. 2

    Čl. 5 odst. 4 písm c)

    Článek 43

    Článek 6

    Článek 25

    Čl. 7 odst. 1

    Čl. 7 odst. 2

    Článek 43

    Čl. 8 odst. 1 první pododstavec

    Článek 130 a čl. 161 odst. 1

    Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 130 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec

    Články 132 a 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 8 odst. 2

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 9

    Článek 135

    Čl. 10 odst. 1 až 3

    Článek 141

    Čl. 10 odst. 4

    Článek 143

    Čl. 11 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 11 odst. 4

    Článek 148

    Článek 12

    Čl. 186 písm. b)

    Čl. 13 odst. 1

    Čl. 162 odst. 1

    Čl. 13 odst. 2

    Článek 163

    Čl. 13 odst. 3 a 4

    Článek 164

    Čl. 13 odst. 5

    Článek 170

    Čl. 13 odst. 6 až 10

    Článek 167

    Čl. 13 odst. 11

    Článek 169

    Čl. 13 odst. 12

    Článek 170

    Článek 14

    Články 160 a 174

    Čl. 15 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 15 odst. 2

    Článek 128

    Článek 16

    Článek 159

    Článek 19

    Čl. 20 odst. 1

    Článek 44

    Čl. 20 odst. 2 až 4

    Článek 46

    Článek 21

    Článek 180

    Článek 22

    Článek 192

    Článek 24

    Článek 195

    Článek 25

    Článek 26

    Článek 27

    5.   Nařízení (EHS) č. 2771/75



    Nařízení (EHS) č. 2771/75

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. s)

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 2 odst. 1

    Článek 54

    Čl. 2 odst. 2

    Článek 116

    Čl. 3 odst. 1 první pododstavec

    Články 130 a 161

    Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec

    Články 132 a 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 3 odst. 2

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 4

    Článek 135

    Čl. 5 odst. 1 až 3

    Článek 141

    Čl. 5 odst. 4

    Článek 143

    Čl. 6 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 6 odst. 4

    Články 145 a 148

    Článek 7

    Čl. 186 písm. b)

    Čl. 8 odst. 1

    Čl. 162 odst. 1

    Čl. 8 odst. 2

    Článek 163

    Čl. 8 odst. 3 a 4

    Článek 164

    Čl. 8 odst. 5

    Článek 170

    Čl. 8 odst. 6 až 11

    Článek 167

    Čl. 8 odst. 12

    Článek 169

    Čl. 8 odst. 13

    Článek 170

    Článek 9

    Článek 160

    Čl. 10 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 10 odst. 2

    Článek 128

    Článek 11

    Článek 159

    Článek 13

    Čl. 14 odst. 1 písm. a)

    Článek 44

    Čl. 14 odst. 1 písm. b)

    Článek 45

    Čl. 14 odst. 2 a 3

    Článek 46

    Článek 15

    Článek 192

    Články 16 a 17

    Článek 195

    Článek 18

    Článek 19

    Článek 180

    Článek 20

    Článek 21

    6.   Nařízení (EHS) č. 2777/75



    Nařízení (EHS) č. 2777/75

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. t)

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 2 odst. 1

    Článek 54

    Čl. 2 odst. 2

    Článek 116

    Čl. 3 odst. 1 první pododstavec

    Články 130 a 161

    Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec

    Články 132, 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 3 odst. 2

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 4

    Článek 135

    Čl. 5 odst. 1 až 3

    Článek 141

    Čl. 5 odst. 4

    Článek 143

    Čl. 6 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 6 odst. 4

    Články 145 a 148

    Článek 7

    Čl. 186 písm. b)

    Čl. 8 odst. 1

    Čl. 162 odst. 1

    Čl. 8 odst. 2

    Článek 163

    Čl. 8 odst. 3 a 4

    Článek 164

    Čl. 8 odst. 5

    Článek 170

    Čl. 8 odst. 6 až 10

    Článek 167

    Čl. 8 odst. 11

    Článek 169

    Čl. 8 odst. 12

    Článek 170

    Článek 9

    Články 160 a 174

    Čl. 10 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 10 odst. 2

    Článek 128

    Článek 11

    Článek 159

    Článek 13

    Čl. 14 odst. 1 písm. a)

    Článek 44

    Čl. 14 odst. 1 písm. b)

    Článek 45

    Čl. 14 odst. 2 a 3

    Článek 46

    Článek 15

    Článek 192

    Články 16 a 17

    Článek 195

    Článek 18

    Článek 19

    Článek 180

    Článek 20

    Článek 21

    7.   Nařízení (EHS) č. 2782/75



    Nařízení (EHS) č. 2782/75

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 121 písm. f) bod i)

    Článek 2

    Část C bod I přílohy XIV

    Článek 3

    Čl. 121 písm. f) bod ii)

    Článek 4

    Článek 192

    Článek 5

    Část C bod II přílohy XIV a čl. 121 písm. f) bod iii)

    Článek 6

    Část C bod II odst. 3 přílohy XIV a čl. 121 písm. f) bod iii)

    Článek 7

    Čl. 121 písm. f) bod iv)

    Článek 8

    Čl. 121 písm. f) bod v)

    Článek 9

    Čl. 121 písm. f) bod vi)

    Článek 10

    Článek 192

    Článek 11

    Část C bod III odst. 1 a 2 přílohy XIV

    Článek 12

    Část C bod III odst. 3 přílohy XIV

    Čl. 121 písm. f) bod iii)

    Článek 13

    Čl. 121 písm. f) bod vii)

    Článek 14

    Čl. 121 písm. f)

    Článek 15

    Čl. 121 písm. f)

    Článek 16

    Články 192 a 194

    Článek 17

    Čl. 121 písm. f)

    8.   Nařízení (EHS) č. 707/76



    Nařízení (EHS) č. 707/76

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 122

    Články 2 a 3

    Článek 127

    9.   Nařízení (EHS) č. 1055/77



    Nařízení (EHS) č. 1055/77

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 39 odst. 1 až 4

    Článek 2

    Čl. 39 odst. 5

    Článek 3

    Čl. 39 odst. 6 a 7

    Článek 4

    Článek 43

    Článek 5

    Čl. 39 odst. 1 druhý pododstavec

    10.   Nařízení (EHS) č. 2931/79



    Nařízení (EHS) č. 2931/79

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 172

    11.   Nařízení (EHS) č. 3220/84



    Nařízení (EHS) č. 3220/84

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 42 odst. 1 první pododstavec písm. b)

    Čl. 1 odst. 2 první pododstavec

    Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec

    Čl. 43 písm. m) bod iv)

    Čl. 2 odst. 1 první pododstavec

    Část B body I a III přílohy V

    Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec

    Část B bod III přílohy V

    Čl. 2 odst. 2 a odst. 3 první pododstavec

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 2 odst. 3 druhý pododstavec

    Článek 43

    Čl. 2 odst. 3 třetí pododstavec

    Část B bod IV odst. 1 přílohy V

    Čl. 3 odst. 1 první pododstavec

    Článek 43 a část B bod II přílohy V

    Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 43

    Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec

    Část B bod IV odst. 2 přílohy V

    Čl. 3 odst. 2 a 3

    Část B bod II přílohy V

    Čl. 3 odst. 4

    Čl. 43 písm. m) bod iv)

    Články 4 a 5

    Čl. 43 písm. m)

    12.   Nařízení (EHS) č. 1898/87



    Nařízení (EHS) č. 1898/87

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 114 odst. 1 ve spojení s bodem I přílohy XII

    Článek 2

    Čl. 114 odst. 1 ve spojení s bodem II přílohy XII

    Článek 3

    Čl. 114 odst. 1 ve spojení s bodem III přílohy XII

    Čl. 4 odst. 1 a 3

    Čl. 114 odst. 1 ve spojení s bodem IV přílohy XII

    Čl. 4 odst. 2

    Článek 121

    13.   Nařízení (EHS) č. 3730/87



    Nařízení (EHS) č. 3730/87

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 27 odst. 1 a 2

    Článek 2

    Čl. 27 odst. 3

    Článek 3

    Čl. 27 odst. 4

    Článek 4

    Čl. 27 odst. 5

    Článek 5

    Článek 6

    Článek 43

    14.   Nařízení (EHS) č. 1186/90



    Nařízení (EHS) č. 1186/90

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1 první pododstavec

    Část A bod V první odstavec přílohy V

    Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 2 písm. a)

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 2 písm. b)

    Čl. 43 písm. m) bod iii)

    Článek 3

    Článek 194

    15.   Nařízení (EHS) č. 1906/90



    Nařízení (EHS) č. 1906/90

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Část B bod I odst. 1 přílohy XIV

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 121 písm. e) bod ii)

    Čl. 1 odst. 3

    Část B bod I odst. 2 přílohy XIV

    Čl. 1 odst. 3a

    Část B bod I odst. 3 přílohy XIV

    Čl. 2 odst. 1

    Část B bod II odst. 1 přílohy XIV

    Čl. 2 odst. 2 až 4

    Čl. 121 písm. e) bod i)

    Čl. 2 odst. 5 až 7

    Část B bod II odst. 2 až 4 přílohy XIV

    Čl. 2 odst. 8

    Čl. 121 písm. e) bod i)

    Čl. 3 odst. 1 a 2

    Část B bod III odst. 1 a 2 přílohy XIV

    Čl. 3 odst. 3

    Část B bod III odst. 3 přílohy XIV a čl. 121 písm. e)

    Článek 4

    Čl. 121 písm. e) bod iv)

    Čl. 5 odst. 1 až 5

    Čl. 121 písm. e) bod iv)

    Čl. 5 odst. 6

    Čl. 121 písm. e) bod v) a článek 194

    Článek 6

    Čl. 121 písm. e) bod vi)

    Článek 7

    Čl. 121 písm. e) bod vii) a článek 194

    Článek 8

    Články 192 a 194

    Článek 9

    Čl. 121 písm. e)

    Článek 10

    Článek 194

    Článek 11

    Článek 192

    16.   Nařízení (EHS) č. 2204/90



    Nařízení (EHS) č. 2204/90

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Článek 119

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 121 písm. i)

    Článek 2

    Čl. 119 ve spojení s částí V bodem 2 přílohy III

    Čl. 3 odst. 1

    Čl. 121 písm. i) a článek 194

    Čl. 3 odst. 2

    Články 192 a 194

    Čl. 3 odst. 3

    Článek 194

    Článek 4

    Článek 5

    Článek 121

    17.   Nařízení (EHS) č. 2075/92



    Nařízení (EHS) č. 2075/92

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. n)

    Článek 13

    Čl. 104 odst. 1 a 2

    Článek 14a

    Čl. 104 odst. 3

    Článek 15

    Článek 135

    Čl. 16 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 16 odst. 2

    Článek 128

    Článek 16a

    Článek 159

    Článek 17

    Článek 194

    Článek 18

    Článek 180

    Článek 20

    Článek 21

    Článek 192

    Články 22 a 23

    Článek 195

    Článek 24

    18.   Nařízení (EHS) č. 2077/92



    Nařízení (EHS) č. 2077/92

    Toto nařízení

    Články 1 a 2 a čl. 4 odst. 1

    Článek 123

    Článek 3, čl. 4 odst. 2 a 3 a články 5 a 6

    Článek 127

    Článek 7

    Článek 177

    Článek 8

    Článek 178

    Článek 9

    Článek 127

    Článek 10

    Článek 126

    Články 11 a 12

    Článek 127

    19.   Nařízení (EHS) č. 2137/92



    Nařízení (EHS) č. 2137/92

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 42 odst. 1 druhý pododstavec

    Čl. 2 první pododstavec písm. a)

    Část C body I a IV přílohy V

    Čl. 2 první pododstavec písm. b)

    Část C bod I přílohy V

    Čl. 2 druhý pododstavec

    Část C bod IV druhý odstavec přílohy V

    Čl. 3 odst. 1

    Část C bod II přílohy V

    Čl. 3 odst. 2 první a druhý pododstavec

    Část C bod III odst. 1přílohy V

    Čl. 3 odst. 2 třetí pododstavec

    Část C bod III odst. 2 přílohy V a čl. 43 písm. m)

    Čl. 3 odst. 3

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 4 odst. 2

    Část C bod V přílohy V

    Čl. 4 odst. 3

    Čl. 43 písm. m)

    Článek 5

    Čl. 42 odst. 2

    Článek 6

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 7 odst. 1

    Čl. 7 odst. 2

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 7 odst. 3

    Článek 9

    20.   Nařízení (EHS) č. 404/93



    Nařízení (EHS) č. 404/93

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1 a 2

    Čl. 1 odst. 1 písm. k)

    Čl. 1 odst. 3

    Čl. 3 odst. 1 písm. a)

    Článek 2

    Čl. 113 odst. 1 a 2

    Článek 3

    Čl. 113 odst. 3

    Článek 4

    Články 121 a 194

    Čl. 15 odst. 1

    Článek 135

    Čl. 15 odst. 2 až 4

    Článek 141

    Čl. 15 odst. 5

    Článek 143

    Článek 21

    Článek 128

    Článek 22

    Článek 129

    Článek 23

    Článek 159

    Článek 24

    Článek 180

    Článek 27

    Článek 195

    Článek 28

    Článek 29

    Článek 192

    21.   Nařízení (ES) č. 2991/94



    Nařízení (ES) č. 2991/94

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 115

    Článek 2

    Článek 115 ve spojení s bodem I přílohy XV

    Článek 3

    Článek 115 ve spojení s bodem II přílohy XV

    Článek 4

    Článek 115 ve spojení s bodem III odst. 1 přílohy XV

    Článek 5

    Článek 115 ve spojení s bodem III odst. 2 a 3 přílohy XV

    Článek 6

    Článek 115 ve spojení s bodem IV přílohy XV

    Článek 7

    Článek 115 ve spojení s bodem V přílohy XV

    Článek 8

    Článek 121

    Článek 9

    Článek 10

    Článek 115 ve spojení s bodem VI přílohy XV

    22.   Nařízení (ES) č. 2200/96



    Nařízení (ES) č. 2200/96

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1 a 2

    Čl. 1 odst. 1 písm. i)

    Čl. 1 odst. 3

    Čl. 3 odst. 2

    Článek 46

    Článek 195

    Článek 47

    23.   Nařízení (ES) č. 2201/96



    Nařízení (ES) č. 2201/96

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1 a 2

    Čl. 1 odst. 1 písm. j)

    Čl. 1 odst. 3

    Čl. 3 odst. 2

    Článek 29

    Článek 195

    Článek 30

    24.   Nařízení (ES) č. 2597/97



    Nařízení (ES) č. 2597/97

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 114 odst. 2

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 114 odst. 2 ve spojení s bodem I přílohy XIII

    Článek 2

    Čl. 114 odst. 2 ve spojení s bodem II přílohy XIII

    Článek 3

    Čl. 114 odst. 2 ve spojení s bodem III odst. 1 a 2 přílohy XIII

    Článek 4

    Čl. 114 odst. 2 ve spojení s bodem III odst. 3 přílohy XIII

    Článek 5

    Čl. 114 odst. 2 ve spojení s bodem IV přílohy XIII

    Článek 6

    Čl. 114 odst. 2 ve spojení s bodem V přílohy XIII

    Čl. 7 odst. 1

    Čl. 114 odst. 2 ve spojení s bodem VI přílohy XIII

    Čl. 7 odst. 2

    Článek 121

    25.   Nařízení (ES) č. 1254/1999



    Nařízení (ES) č. 1254/1999

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. o)

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 2 odst. 1

    Článek 2

    Článek 54

    Čl. 26 odst. 1

    Článek 34

    Čl. 26 odst. 2

    Čl. 8 odst. 1 písm. d)

    Čl. 26 odst. 3

    Čl. 31 odst. 1 písm. c)

    Čl. 26 odst. 4

    Čl. 8 odst. 3 a čl. 31 odst. 1 druhý pododstavec

    Čl. 26 odst. 5

    Čl. 31 odst. 2 a článek 43

    Čl. 27 odst. 1

    Článek 7, čl. 10 písm. d), článek 14 a čl. 43 písm. a)

    Čl. 27 odst. 2

    Čl. 21 odst. 2

    Čl. 27 odst. 3

    Čl. 21 odst. 1, článek 40 a čl. 43 písm. e)

    Čl. 27 odst. 4 první pododstavec

    Článek 43

    Čl. 27 odst. 4 druhý pododstavec

    Článek 14

    Článek 28

    Článek 25 a čl. 43 písm. e)

    Čl. 29 odst. 1 první pododstavec

    Článek 130

    Čl. 29 odst. 1 druhý pododstavec

    Články 130 a 161

    Čl. 29 odst. 1 třetí pododstavec

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 29 odst. 1 čtvrtý pododstavec

    Články 132 a 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 29 odst. 2

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 30

    Článek 135

    Článek 31

    Článek 141

    Čl. 32 odst. 1 první pododstavec a odst. 2 a 3

    Článek 144

    Čl. 32 odst. 1 druhý pododstavec

    Čl. 146 odst. 1

    Čl. 32 odst. 4

    Článek 148

    Čl. 33 odst. 1

    Čl. 162 odst. 1

    Čl. 33 odst. 2

    Článek 163

    Čl. 33 odst. 3 a 4

    Článek 164

    Čl. 33 odst. 5

    Článek 170

    Čl. 33 odst. 6 až 8 a odst. 9 první pododstavec

    Článek 167

    Čl. 33 odst. 9 druhý pododstavec

    Článek 168

    Čl. 33 odst. 10

    Čl. 167 odst. 7

    Čl. 33 odst. 11

    Článek 169

    Čl. 33 odst. 12

    Článek 170

    Článek 34

    Články 160 a 174

    Čl. 35 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 35 odst. 2

    Článek 128

    Článek 36

    Článek 159

    Článek 37

    Články 42 a 43

    Článek 38

    Čl. 186 písm. a)

    Čl. 39 odst. 1

    Článek 44

    Čl. 39 odst. 2 až 4

    Článek 46

    Článek 40

    Článek 180

    Článek 41

    Článek 192

    Články 42 a 43

    Článek 195

    Článek 44

    Článek 45

    Článek 190

    Článek 46 až 49

    Čl. 50 první odrážka

    Čl. 50 druhá odrážka

    Článek 191

    26.   Nařízení (ES) č. 1255/1999



    Nařízení (ES) č. 1255/1999

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. p)

    Článek 2

    Čl. 3 odst. 1 písm. c) a v)

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 8 odst. 1 písm. e)

    Čl. 4 odst. 2

    Čl. 8 odst. 3

    Článek 5

    ▼M3

    Čl. 6 odst. 1 první pododstavec

    Čl. 15 odst. 1 a článek 22

    Čl. 6 odst. 1 druhý a třetí pododstavec

    Čl. 15 odst. 2

    Čl. 6 odst. 2 první pododstavec písm. a) první odrážka

    Čl. 10 odst. 1 písm. e)

    Čl. 6 odst. 2 první pododstavec písm. a) druhá a třetí odrážka a písm. b)

    Článek 10 ve spojení s čl. 43 písm. a)

    Čl. 6 odst. 2 druhý pododstavec

    Článek 10 ve spojení s čl. 43 písm. a)

    Čl. 6 odst. 3 první pododstavec

    Čl. 28 písm. a)

    Čl. 6 odst. 3 druhý pododstavec

    Článek 29

    Čl. 6 odst. 3 třetí pododstavec

    Čl. 43 písm. d) bod i)

    Čl. 6 odst. 3 čtvrtý pododstavec

    Čl. 43 písm. d) bod iii)

    Čl. 6 odst. 4 první pododstavec a druhý pododstavec první věta

    Článek 25 a čl. 43 písm. f)

    Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec druhá věta

    Čl. 43 písm. d) bod iii)

    Čl. 6 odst. 5

    Čl. 6 odst. 6

    Čl. 6 odst. 2 písm. b) a c)

    Čl. 7 odst. 1 první pododstavec

    Čl. 10 odst. 1 písm. f), čl. 16 první pododstavec a čl. 43 písm. a)

    Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 23 a čl. 43 písm. a)

    Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec

    Čl. 43 písm. l)

    Čl. 7 odst. 2

    Čl. 16 druhý pododstavec

    Čl. 7 odst. 4

    Článek 25 a čl. 43 písm. e)

    Čl. 8 odst. 1

    Čl. 28 písm. b)

    Čl. 8 odst. 2 a 3

    Článek 30 a čl. 43 písm. d) body i) a iii)

    Čl. 9 odst. 1

    Čl. 31 odst. 1 písm. d) a čl. 36 odst. 1

    Čl. 9 odst. 2

    Čl. 31 odst. 2

    Čl. 9 odst. 3

    Čl. 43 písm. d) bod iii)

    Čl. 9 odst. 4

    Čl. 36 odst. 2

    ▼B

    Čl. 10 písm. a)

    Čl. 15 odst. 3 a článek 43

    Čl. 10 písm. b)

    Čl. 29 druhý pododstavec, čl. 30 první pododstavec a čl. 31 odst. 2

    Čl. 10 písm. c)

    Článek 43

    Článek 11

    Článek 99

    Článek 12

    Článek 100

    Článek 13

    Článek 101

    Článek 14

    Článek 102

    Článek 15

    Články 99 až 102

    Čl. 26 odst. 1

    Články 130 a 161

    Čl. 26 odst. 2 první pododstavec

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec

    Články 132 a 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 26 odst. 3

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 27

    Článek 135

    Článek 28

    Článek 141

    Čl. 29 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 29 odst. 4

    Články 145 a 148

    Článek 30

    Článek 171

    Čl. 31 odst. 1

    Čl. 162 odst. 1 a 2

    Čl. 31 odst. 2

    Článek 163

    Čl. 31 odst. 3 a 4

    Článek 164

    Čl. 31 odst. 5

    Článek 170

    Čl. 31 odst. 6 až 12

    Článek 167

    Čl. 31 odst. 13

    Článek 169

    Čl. 31 odst. 14

    Článek 170

    Článek 32

    Článek 160

    Čl. 33 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 33 odst. 2

    Článek 128

    Článek 34

    Článek 187

    Článek 35

    Článek 159

    Čl. 36 odst. 1

    Článek 44

    Čl. 36 odst. 2 až 4

    Článek 46

    Článek 37

    Článek 180

    Článek 38

    Článek 181

    Článek 39

    Článek 183

    Článek 40

    Článek 192

    Články 41 a 42

    Článek 195

    Článek 43

    Článek 44

    Článek 45

    Článek 190

    Článek 46

    Čl. 47 první odrážka

    Čl. 47 druhá odrážka

    Článek 191

    27.   Nařízení (ES) č. 2250/1999



    Nařízení (ES) č. 2250/1999

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 2 odst. 1 ve spojení s částí V bodem 1 přílohy III

    28.   Nařízení (ES) č. 1493/1999



    Nařízení (ES) č. 1493/1999

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1 a 2

    Čl. 1 odst. 1 písm. l)

    Čl. 1 odst. 4

    Čl. 3 odst. 1 písm. d)

    Články 74 a 75

    Článek 195

    Článek 76

    29.   Nařízení (ES) č. 1673/2000



    Nařízení (ES) č. 1673/2000

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. h)

    Čl. 1 odst. 2 písm. a)

    Čl. 2 odst. 2 písm. a)

    Čl. 1 odst. 2 písm. b)

    Čl. 91 odst. 2

    Čl. 1 odst. 3

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 91 odst. 1

    Čl. 2 odst. 2

    Článek 193

    Čl. 2 odst. 3 a 4

    Článek 92

    Čl. 2 odst. 5

    Článek 93

    Čl. 3 odst. 1 a 3

    Článek 94

    Čl. 3 odst. 2, 4 a 5

    Článek 4

    Článek 5

    Články 130 a 157

    Článek 6

    Článek 128

    Článek 7

    Článek 159

    Článek 8

    Článek 180

    Čl. 9 první pododstavec

    Článek 95

    Čl. 9 druhý pododstavec

    Článek 194

    Článek 10

    Článek 195

    Článek 11

    Článek 190

    Článek 12

    Článek 13

    Čl. 14 první odrážka

    Čl. 14 druhá odrážka

    Článek 191

    Článek 15

    30.   Nařízení (ES) č. 2529/2001



    Nařízení (ES) č. 2529/2001

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. r)

    Článek 2

    Článek 54

    ▼M3

    Článek 12

    Čl. 31 odst. 1 písm. f) a článek 38

    ▼B

    Čl. 13 odst. 1 první pododstavec

    Články 130 a 161

    Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 132 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 13 odst. 1 třetí pododstavec

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 13 odst. 1 čtvrtý pododstavec

    Článek 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 13 odst. 2

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 14

    Článek 135

    Článek 15

    Článek 141

    Čl. 16 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 16 odst. 4 písm. a) a b)

    Článek 145

    Čl. 16 odst. 4 písm. c) až e)

    Článek 148

    Článek 17

    Články 160 a 174

    Čl. 18 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 18 odst. 2

    Článek 128

    Článek 19

    Článek 159

    Článek 20

    Články 42 a 43

    Článek 21

    Čl. 186 písm. a)

    Čl. 22 odst. 1

    Článek 44

    Čl. 22 odst. 2 až 4

    Článek 46

    Článek 23

    Článek 180

    Článek 24

    Článek 192

    Článek 25

    Článek 195

    Článek 26

    Článek 191

    Článek 27

    Článek 190

    Článek 28

    Článek 29

    Článek 30

    31.   Nařízení (ES) č. 670/2003



    Nařízení (ES) č. 670/2003

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 3 písm. a)

    Článek 2

    Článek 120

    Článek 3

    Článek 189

    Čl. 4 odst. 1

    Články 130 a 161

    Čl. 4 odst. 2

    Články 131 a 132 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 4 odst. 3

    Článek 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 4 odst. 4

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 5

    Článek 135

    Čl. 6 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 6 odst. 4

    Články 145 a 148

    Článek 7

    Článek 160

    Čl. 8 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 8 odst. 2

    Článek 128

    Článek 9

    Článek 159

    Čl. 10 odst. 1

    Článek 180

    Čl. 10 odst. 2

    Čl. 182 odst. 4

    Čl. 10 odst. 3

    Čl. 182 odst. 4 a čl. 184 odst. 3

    Článek 11

    Článek 192

    Článek 12

    Článek 195

    Článek 13

    Článek 14

    Čl. 15 písm. a)

    Čl. 15 písm. b)

    Článek 191

    32.   Nařízení (ES) č. 1784/2003



    Nařízení (ES) č. 1784/2003

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. a)

    Článek 2

    Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i)

    Článek 3

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 8 odst. 1 písm. a)

    Čl. 4 odst. 2

    Čl. 8 odst. 2

    Čl. 4 odst. 3

    Čl. 8 odst. 1 písm. a)

    Čl. 4 odst. 4

    Čl. 8 odst. 3

    Čl. 5 odst. 1

    Čl. 6 odst. 2 písm. a), čl. 10 písm. a) a čl. 43 písm. a)

    Čl. 5 odst. 2

    Článek 11

    Čl. 5 odst. 3

    Článek 18

    Čl. 6 písm. a)

    Článek 41 a čl. 43 písm. j)

    Čl. 6 písm. b)

    Čl. 43 písm. a)

    Čl. 6 písm. c)

    Čl. 43 písm. c)

    Čl. 6 písm. d)

    Čl. 43 písm. d)

    Čl. 6 písm. e)

    Čl. 43 písm. f)

    Článek 7

    Článek 47

    Čl. 8 odst. 1 a 2

    Článek 96

    Čl. 8 odst. 3

    Článek 98

    Čl. 9 odst. 1 první pododstavec

    Články 130 a 161

    Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 9 odst. 1 třetí pododstavec

    Články 132 a 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 9 odst. 2

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Čl. 10 odst. 1

    Článek 135

    Čl. 10 odst. 2 a 3

    Článek 136

    Čl. 10 odst. 4

    Článek 143

    Článek 11

    Článek 141

    Čl. 12 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 12 odst. 4 první pododstavec

    Články 145 a 148

    Čl. 12 odst. 4 druhý pododstavec

    Čl. 146 odst. 2

    Čl. 13 odst. 1

    Čl. 162 odst. 1 a 2

    Čl. 13 odst. 2

    Článek 163

    Čl. 13 odst. 3

    Článek 164

    Článek 14

    Článek 167

    Čl. 15 odst. 1 a 3

    Článek 166

    Čl. 15 odst. 2

    Čl. 164 odst. 4

    Čl. 15 odst. 4

    Články 165 a 170

    Článek 16

    Čl. 162 odst. 3

    Článek 17

    Článek 169

    Článek 18

    Článek 170

    Článek 19

    Články 160 a 174

    Čl. 20 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 20 odst. 2

    Článek 128

    Článek 21

    Článek 187

    Článek 22

    Článek 159

    Článek 23

    Článek 180

    Článek 24

    Článek 192

    Článek 25

    Článek 195

    Článek 26

    Článek 27

    Článek 191

    Článek 28

    Článek 190

    Článek 29

    Článek 30

    33.   Nařízení (ES) č. 1785/2003



    Nařízení (ES) č. 1785/2003

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. b)

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 2 odst. 2

    Článek 5

    Článek 3

    Čl. 3 odst. 1 písm. d)

    Článek 4

    Čl. 6 odst. 1

    Čl. 8 odst. 1 písm. b)

    Čl. 6 odst. 2 první věta

    Čl. 8 odst. 2

    Čl. 6 odst. 2 druhá a třetí věta

    Článek 41 a čl. 43 písm. j)

    Čl. 6 odst. 3

    Čl. 43 písm. a) a k)

    Čl. 7 odst. 1

    Čl. 10 písm. b) a článek 12

    Čl. 7 odst. 2

    Článek 19 a čl. 43 písm. b)

    Čl. 7 odst. 3

    Článek 25 a čl. 43 písm. e)

    Čl. 7 odst. 4 a 5

    Článek 43

    Článek 8

    Článek 48

    Článek 9

    Článek 192

    Čl. 10 odst. 1 první pododstavec

    Články 130 a 161

    Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 10 odst. 1 třetí pododstavec

    Články 132 a 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 10 odst. 1a

    Článek 130

    Čl. 10 odst. 2

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Čl. 11 odst. 1

    Článek 135

    Čl. 11 odst. 4

    Článek 143

    Článek 11a

    Článek 137

    Článek 11b

    Článek 138

    Článek 11c

    Článek 139

    Článek 11d

    Článek 140

    Článek 12

    Článek 141

    Čl. 13 odst. 1 až 3

    Článek 144

    Čl. 13 odst. 4

    Článek 148

    Čl. 14 odst. 1

    Čl. 162 odst. 1 a 2

    Čl. 14 odst. 2

    Článek 163

    Čl. 14 odst. 3 a 4

    Článek 164

    Článek 15

    Článek 167

    Článek 16

    Čl. 164 odst. 4

    Čl. 17 odst. 1 první pododstavec písm. a)

    Čl. 167 odst. 7

    Čl. 17 odst. 1 první pododstavec písm. b) a c)

    Čl. 167 odst. 6

    Čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 170

    Čl. 17 odst. 2

    Čl. 167 odst. 7

    Článek 18

    Článek 169

    Článek 19

    Článek 170

    Článek 20

    Články 160 a 174

    Čl. 21 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 21 odst. 2

    Článek 128

    Článek 22

    Článek 187

    Článek 23

    Článek 159

    Článek 24

    Článek 180

    Článek 25

    Článek 192

    Článek 26

    Článek 195

    Článek 27

    Článek 28

    Článek 191

    Článek 29

    Článek 190

    Článek 30

    Článek 31

    Článek 32

    34.   Nařízení (ES) č. 1786/2003



    Nařízení (ES) č. 1786/2003

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. d)

    Článek 2

    Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod i)

    Článek 3

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 86 odst. 1

    Čl. 4 odst. 2

    Čl. 88 odst. 1

    Článek 5

    Článek 89

    Článek 6

    Čl. 88 odst. 2

    Článek 7

    Článek 87

    Článek 8

    Článek 192

    Čl. 9 první pododstavec

    Čl. 86 odst. 2

    Čl. 9 druhý pododstavec

    Čl. 90 písm. i)

    Čl. 10 písm. a) a b)

    Čl. 90 písm. b)

    Čl. 10 písm. c)

    Čl. 86 odst. 1 písm. a) a čl. 90 písm. e)

    Článek 11

    Čl. 90 písm. a)

    Článek 12

    Čl. 90 písm. g)

    Článek 13

    Článek 194

    Článek 14

    Článek 135

    Čl. 15 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 15 odst. 2

    Článek 128

    Článek 16

    Článek 159

    Článek 17

    Článek 180

    Článek 18

    Článek 195

    Článek 19

    Čl. 20 písm. a)

    Článek 90

    Čl. 20 písm. b)

    Článek 194

    Čl. 20 písm. c)

    Čl. 90 písm. c)

    Čl. 20 písm. d)

    Čl. 90 písm. f)

    Čl. 20 písm. e)

    Čl. 90 písm. d)

    Čl. 20 písm. f)

    Článek 194

    Čl. 20 písm. g)

    Čl. 90 písm. g)

    Čl. 20 písm. h)

    Čl. 90 písm. h)

    Článek 21

    Článek 22

    Článek 192

    Článek 23

    Čl. 184 odst. 1

    Článek 24

    Článek 190

    Článek 25

    35.   Nařízení (ES) č. 1788/2003



    Nařízení (ES) č. 1788/2003

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 66 a čl. 78 odst. 1 první pododstavec

    Článek 2

    Čl. 78 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 3

    Čl. 78 odst. 2 až 4

    Článek 4

    Článek 79

    Článek 5

    Článek 65

    Článek 6

    Článek 67

    Článek 7

    Článek 68

    Článek 8

    Článek 69

    Článek 9

    Článek 70

    Článek 10

    Článek 80

    Článek 11

    Článek 81

    Článek 12

    Článek 83

    Článek 13

    Článek 84

    Článek 14

    Článek 71

    Článek 15

    Článek 72

    Článek 16

    Článek 73

    Článek 17

    Článek 74

    Článek 18

    Článek 75

    Článek 19

    Článek 76

    Článek 20

    Článek 77

    Článek 21

    Článek 82

    Článek 22

    Článek 23

    Článek 195

    Článek 24

    Článek 85

    Článek 25

    Článek 26

    36.   Nařízení (ES) č. 797/2004



    Nařízení (ES) č. 797/2004

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 105 odst. 1

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 1 odst. 3 písm. b)

    Čl. 1 odst. 3 první pododstavec první věta

    Článek 180

    Čl. 1 odst. 3 první pododstavec druhá věta a druhý pododstavec

    Čl. 105 odst. 2

    Článek 2

    Článek 106

    Článek 3

    Článek 107

    Čl. 4 odst. 1

    Článek 190

    Čl. 4 odst. 2 a 3

    Článek 108

    Článek 5

    Článek 109

    Článek 6

    Článek 195

    Článek 7

    Čl. 184 odst. 2

    Článek 8

    37.   Nařízení (ES) č. 865/2004



    Nařízení (ES) č. 865/2004

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. g)

    Článek 2

    Čl. 3 odst. 1 písm. c)

    Článek 3

    Článek 4

    Článek 118

    Čl. 5 odst. 1

    Článek 113

    Čl. 5 odst. 2

    Článek 194

    Čl. 5 odst. 3

    Čl. 121 písm. h)

    Článek 6

    Články 31 a 33

    Čl. 7 odst. 1

    Článek 125

    Čl. 7 odst. 2

    Článek 123

    Článek 8

    Článek 103

    Čl. 9 písm. a)

    Článek 127

    Čl. 9 písm. b) a c)

    Čl. 103 odst. 2 třetí pododstavec

    Čl. 9 písm. d)

    Článek 194

    Čl. 9 písm. e)

    Článek 127

    Čl. 10 odst. 1 první pododstavec

    Článek 130

    Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 131

    Čl. 10 odst. 2

    Články 132 a 133

    Čl. 10 odst. 3

    Článek 161

    Čl. 10 odst. 4

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Čl. 11 odst. 1

    Článek 135

    Čl. 11 odst. 2

    Čl. 186 písm. b)

    Čl. 12 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 12 odst. 2

    Článek 128

    Článek 13

    Článek 160

    Článek 14

    Článek 159

    Článek 15

    Článek 180

    Článek 16

    Článek 17

    Článek 192

    Článek 18

    Článek 195

    Článek 19

    Článek 191

    Článek 20

    Článek 190

    Článek 24

    Článek 25

    38.   Nařízení (ES) č. 1947/2005



    Nařízení (ES) č. 1947/2005

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. e)

    Článek 2

    Čl. 3 odst. 1 písm. c)

    Článek 3

    Čl. 4 odst. 1

    Článek 130

    Čl. 4 odst. 2

    Článek 131

    Čl. 4 odst. 3

    Články 132 a 133

    Článek 5

    Článek 135

    Čl. 6 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 6 odst. 2

    Článek 128

    Článek 7

    Článek 159

    Čl. 8 odst. 1

    Článek 180

    Čl. 8 odst. 2

    Čl. 182 odst. 2

    Článek 9

    Článek 192

    Článek 10

    Článek 195

    Článek 11

    Článek 134

    Článek 12

    39.   Nařízení (ES) č. 1952/2005



    Nařízení (ES) č. 1952/2005

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. f)

    Článek 2

    Čl. 2 odst. 1

    Článek 3

    Článek 4

    Čl. 117 odst. 1 až 3

    Článek 5

    Čl. 117 odst. 4 a 5

    Článek 6

    Článek 122

    Článek 7

    Článek 127

    Článek 8

    Článek 135

    Článek 9

    Článek 158

    Čl. 10 odst. 1

    Článek 129

    Čl. 10 odst. 2

    Článek 128

    Článek 11

    Článek 159

    Článek 12

    Článek 180

    Článek 13

    Článek 14

    Čl. 185 odst. 1 až 3

    Článek 15

    Článek 192

    Článek 16

    Článek 195

    Čl. 17 první odrážka

    Čl. 121 písm. g)

    Čl. 17 druhá odrážka

    Článek 127

    Čl. 17 třetí odrážka

    Článek 127

    Čl. 17 čtvrtá odrážka

    Čl. 185 odst. 4

    Čl. 17 pátá odrážka

    Článek 192

    Článek 18

    Článek 19

    40.   Nařízení (ES) č. 318/2006



    Nařízení (ES) č. 318/2006

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1

    Čl. 1 odst. 1 písm. c)

    Čl. 1 odst. 2

    Čl. 3 odst. 1 písm. e)

    Článek 2

    Čl. 2 odst. 1

    Článek 3

    Čl. 8 odst. 1 písm. c)

    Článek 4

    Článek 9

    Článek 5

    Článek 49

    Článek 6

    Článek 50

    Článek 7

    Článek 56

    Článek 8

    Článek 9

    Článek 58

    Článek 10

    Článek 59

    Článek 11

    Článek 60

    Článek 12

    Článek 61

    Čl. 13 odst. 1 a 2

    Článek 62

    Čl. 13 odst. 3

    Článek 97

    Článek 14

    Článek 63

    Článek 15

    Článek 64

    Článek 16

    Článek 51

    Článek 17

    Článek 57

    Čl. 18 odst. 1

    Čl. 31 odst. 1 písm. a) a čl. 32 odst. 1

    Čl. 18 odst. 2 první pododstavec první odrážka

    Čl. 10 písm. c) a čl. 13 odst. 1

    Čl. 18 odst. 2 první pododstavec druhá odrážka

    Čl. 43 písm. d) bod i)

    Čl. 18 odst. 2 druhý pododstavec

    Článek 20

    Čl. 18 odst. 3

    Článek 26

    Článek 19

    Článek 52

    ▼M3

    Článek 19a

    Článek 52a

    ▼B

    Článek 20

    Čl. 13 odst. 2, čl. 32 odst. 2, čl. 52 odst. 5 a čl. 63 odst. 5

    Článek 21

    Článek 129

    Článek 22

    Článek 128

    Čl. 23 odst. 1

    Články 130 a 161

    Čl. 23 odst. 2

    Článek 131 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 23 odst. 3

    Články 132 a 133 a čl. 161 odst. 2

    Čl. 23 odst. 4

    Článek 134 a čl. 161 odst. 3

    Článek 24

    Článek 160

    Článek 25

    Článek 159

    Čl. 26 odst. 1

    Článek 135

    Čl. 26 odst. 2

    Čl. 186 písm. a) a článek 187

    Čl. 26 odst. 3

    Článek 142

    Článek 27

    Článek 141

    Článek 28

    Článek 144

    Článek 29

    Článek 153

    Článek 30

    Článek 154

    Článek 31

    Článek 155

    Čl. 32 odst. 1 a 2

    Čl. 162 odst. 1 a 2

    Čl. 32 odst. 3

    Článek 170

    Čl. 33 odst. 1

    Článek 163

    Čl. 33 odst. 2

    Článek 164

    Čl. 33 odst. 3 a 4

    Článek 167

    Článek 34

    Článek 169

    Článek 35

    Články 187 a 188

    Čl. 36 odst. 1

    Článek 180

    Čl. 36 odst. 2 až 4

    Čl. 182 odst. 3

    Článek 37

    Čl. 186 písm. a) a článek 188

    Článek 38

    Článek 192

    Článek 39

    Článek 195

    Čl. 40 odst. 1 písm. a)

    Čl. 43 písm. b) a čl. 49 odst. 3 druhý pododstavec

    Čl. 40 odst. 1 písm. b) a c)

    Článek 85

    Čl. 40 odst. 1 písm. d)

    Články 53, 85 a 192

    Čl. 40 odst. 1 písm. e)

    Článek 143, čl. 144 odst. 1 a články 145 a 148

    Čl. 40 odst. 1 písm. f)

    Čl. 192 odst. 2

    Čl. 40 odst. 1 písm. g)

    Články 170 a 187

    Čl. 40 odst. 2 písm. a)

    Čl. 53 písm. a)

    Čl. 40 odst. 2 písm. b)

    Čl. 43 písm. a) a čl. 50 odst. 1

    Čl. 40 odst. 2 písm. c)

    Čl. 85 písm. d)

    Čl. 40 odst. 2 písm. d)

    Článek 43, čl. 53 písm. b) a c) a čl. 85 písm. b)

    Čl. 40 odst. 2 písm. e)

    Články 130 a 161

    Čl. 40 odst. 2 písm. f)

    Čl. 5 druhý pododstavec a článek 156

    Čl. 40 odst. 2 písm. g)

    Čl. 186 písm. a) a článek 188

    Článek 41

    Článek 42

    Článek 191

    Článek 43

    Článek 190

    Článek 44

    Článek 45

    41.   Nařízení (ES) č. 1028/2006



    Nařízení (ES) č. 1028/2006

    Toto nařízení

    Článek 1

    Část A bod I přílohy XIV

    Článek 2

    Čl. 121 písm. d) bod i)

    Článek 3

    Část A bod II přílohy XIV

    Článek 4

    Část A bod III přílohy XIV

    Článek 5

    Čl. 121 písm. d) bod v)

    Článek 6

    Část A bod IV přílohy XIV

    Článek 7

    Článek 194

    Článek 8

    Článek 194

    Článek 9

    Článek 192

    Článek 10

    Článek 195

    Čl. 11 odst. 1

    Čl. 121 písm. d) bod ii)

    Čl. 11 odst. 2

    Čl. 121 písm. d) bod iii)

    Čl. 11 odst. 3

    Čl. 121 písm. d) bod iv)

    Čl. 11 odst. 4

    Čl. 121 písm. d) bod v)

    Čl. 11 odst. 5

    Článek 194

    Čl. 11 odst. 6

    Čl. 121 písm. d) bod vi)

    Čl. 11 odst. 7

    Článek 192

    Čl. 11 odst. 8

    Čl. 121 písm. d) bod vii)

    Čl. 11 odst. 9

    Články 121 a 194

    42.   Nařízení (ES) č. 1183/2006



    Nařízení (ES) č. 1183/2006

    Toto nařízení

    Článek 1

    Čl. 42 odst. 1 první pododstavec písm. a)

    Čl. 2 písm. a) návětí

    Část A bod I odst. 1 přílohy V

    Čl. 2 písm. a) první, druhá a třetí odrážka

    Část A bod IV první odstavec přílohy V

    Čl. 2 písm. b)

    Část A bod I odst. 2 přílohy V

    Článek 3

    Část A bod IV druhý odstavec přílohy V a čl. 43 písm. m) bod ii)

    Čl. 4 odst. 1 první pododstavec

    Část A bod II přílohy V

    Čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec

    Čl. 43 písm. m)

    Čl. 4 odst. 2 a 3

    Část A bod III přílohy V

    Čl. 4 odst. 4

    Část A bod III odst. 2 druhý pododstavec přílohy V

    Čl. 5 odst. 1

    Článek 43

    Čl. 5 odst. 2

    Část A bod V první odstavec přílohy V

    Čl. 5 odst. 3

    Část A bod V druhý odstavec přílohy V

    Článek 6

    Čl. 42 odst. 2

    Článek 7

    Článek 43

    43.   Nařízení (ES) č. 1184/2006



    Nařízení (ES) č. 1184/2006

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 175

    Článek 2

    Článek 176

    Článek 3

    44.   Nařízení (ES) č. 1544/2006



    Nařízení (ES) č. 1544/2006

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 111

    Článek 2

    Články 112, 192 a 194

    Článek 3

    Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod ii)

    Článek 4

    Článek 195

    Článek 5

    Článek 190

    Článek 6

    ▼M3

    45.

    Nařízení (ES) č. 700/2007



    Nařízení (ES) č. 700/2007

    Toto nařízení

    Čl. 1 odst. 1 a 2

    Čl. 113b odst. 1 první pododstavec

    Čl. 1 odst. 3

    Čl. 113b odst. 2

    Článek 2

    Bod I přílohy XIa

    Článek 3

    Bod II přílohy XIa

    Článek 4

    Bod III přílohy XIa

    Článek 5

    Bod IV přílohy XIa

    Článek 6

    Bod V přílohy XIa

    Článek 7

    Bod VI přílohy XIa

    Článek 8

    Bod VII přílohy XIa

    Článek 9

    Bod VIII přílohy XIa

    Článek 10

    Bod IX přílohy XIa

    Čl. 11 odst. 1

    Čl. 121 první pododstavec písm. j)

    Čl. 11 odst. 2

    Čl. 121 druhý pododstavec

    Článek 12

    Článek 195

    Článek 13

    Čl. 113b odst. 1 druhý pododstavec

    46.

    Nařízení (ES) č. 1182/2007



    Nařízení (ES) č. 1182/2007

    Toto nařízení

    Čl. 1 první pododstavec

    Čl. 1 odst. 1 písm. i) a j)

    Čl. 1 druhý pododstavec

    Čl. 1 odst. 4

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 113a odst. 1

    Čl. 2 odst. 2

    Čl. 113 odst. 1 písm. b) a c)

    Čl. 2 odst. 3

    Čl. 113 odst. 2 písm. a) bod ii)

    Čl. 2 odst. 4 písm. a)

    Čl. 121 písm. a)

    Čl. 2 odst. 4 písm. b)

    Čl. 113 odst. 2 písm. a)

    Čl. 2 odst. 4 písm. c)

    Čl. 113 odst. 2 písm. b)

    Čl. 2 odst. 5

    Čl. 113a odst. 2

    Čl. 2 odst. 6

    Čl. 113a odst. 3

    Čl. 2 odst. 7

    Čl. 203a odst. 7

    Čl. 3 odst. 1 písm. a)

    Čl. 122 písm. a) a b)

    Čl. 3 odst. 1 písm. b)

    Čl. 125b odst. 1 písm. a)

    Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i)

    Čl. 122 písm. c) bod ii)

    Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod ii)

    Čl. 122 písm. c) bod i)

    Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod iii)

    Čl. 122 písm. c) bod iii)

    Čl. 3 odst. 1 písm. d)

    Čl. 125a odst. 1 úvodní věta

    Čl. 3 odst. 1 písm. e)

    Článek 122

    Čl. 3 odst. 2 až 5

    Článek 125a

    Článek 4

    Článek 125b

    Článek 5

    Článek 125c

    Článek 6

    Článek 125d

    Čl. 7 odst. 1 a 2

    Článek 125e

    Čl. 7 odst. 3 až 5

    Článek 103a

    Článek 8

    Článek 103b

    Článek 9

    Článek 103c

    Článek 10

    Článek 103d

    Článek 11

    Článek 103e

    Článek 12

    Článek 103f

    Článek 13

    Článek 103g

    Článek 14

    Článek 125f

    Článek 15

    Článek 125g

    Článek 16

    Článek 125h

    Článek 17

    Článek 125i

    Článek 18

    Článek 125j

    Článek 19

    Čl. 184 odst. 4

    Článek 20

    Čl. 123 odst. 3

    Článek 21

    Článek 125k

    Článek 22

    Článek 176a

    Článek 23

    Článek 125l

    Článek 24

    Článek 125m

    Článek 25

    Článek 125n

    Článek 26

    Článek 128

    Článek 27

    Článek 129

    Článek 28

    Čl. 130 odst. 1 písm. fa) a fb)

    Článek 29

    Článek 131

    Článek 30

    Článek 132

    Článek 31

    Článek 133

    Článek 32

    Článek 134

    Článek 33

    Článek 135

    Článek 34

    Článek 140a

    Čl. 35 odst. 1 až 3

    Článek 141

    Čl. 35 odst. 4

    Článek 143

    Článek 36

    Článek 144

    Čl. 37 první pododstavec

    Článek 145

    Čl. 37 druhý pododstavec písm. a), b) a c)

    Článek 148

    Článek 38

    Článek 159

    Článek 39

    Článek 160

    Článek 40

    Čl. 161 odst. 1 písm. da) a db)

    Článek 41

    Článek 174

    Čl. 42 písm. a) bod i)

    Čl. 121 písm. a)

    Čl. 42 písm. a) bod ii)

    Čl. 113a odst. 3

    Čl. 42 písm. a) bod iii)

    Čl. 121 písm. a) bod i)

    Čl. 42 písm. a) bod iv)

    Čl. 121 písm. a) bod ii)

    Čl. 42 písm. a) bod v)

    Čl. 121 písm. a) bod iii)

    Čl. 42 písm. b) bod i)

    Čl. 127 písm. e)

    Čl. 42 písm. b) bod ii)

    Čl. 103h písm. a)

    Čl. 42 písm. b) bod iii)

    Čl. 103h písm. b)

    Čl. 42 písm. b) bod iv)

    Čl. 103h písm. c)

    Čl. 42 písm. b) bod v)

    Čl. 103h písm. d)

    Čl. 42 písm. b) bod vi)

    Čl. 103h písm. e)

    Čl. 42 písm. c)

    Články 127 a 179

    Čl. 42 písm. d) až g)

    Článek 194

    Čl. 42 písm. h)

    Článek 134, čl. 143 písm. b) a článek 148

    Čl. 42 písm. i)

    Článek 192

    Čl. 42 písm. j)

    Čl. 203a odst. 8

    Čl. 43 první pododstavec

    Čl. 1 odst. 4 a článek 180

    Čl. 43 druhý pododstavec písm. a)

    Čl. 182 odst. 5

    Čl. 43 druhý pododstavec písm. b)

    Čl. 43 druhý pododstavec písm. c)

    Čl. 182 odst. 6

    Článek 44

    Článek 192

    Článek 45

    Článek 190

    Články 46 až 54

    Článek 55

    Čl. 203a odst. 1 až 6



    ( 1 ) Stanovisko ze dne 24. května 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

    ( 2 ) Úř. věst. L 55, 2.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

    ( 3 ) Úř. věst. L 151, 30.6.1968, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97).

    ( 4 ) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

    ( 5 ) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 679/2006 (Úř. věst. L 119, 4.5.2006, s. 1).

    ( 6 ) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 77. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 679/2006.

    ( 7 ) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1679/2005 (Úř. věst. L 271, 15.10.2005, s. 1).

    ( 8 ) Úř. věst. L 47, 25.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2013/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 13).

    ( 9 ) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1182/2007 (Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1).

    ( 10 ) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1182/2007.

    ( 11 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005.

    ( 12 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1152/2007 (Úř. věst. L 258, 4.10.2007, s. 3).

    ( 13 ) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

    ( 14 ) Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 953/2006 (Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 1).

    ( 15 ) Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005.

    ( 16 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 735/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 6).

    ( 17 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1).

    ( 18 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 114. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 456/2006 (Úř. věst. L 82, 21.3.2006, s. 1).

    ( 19 ) Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97.

    ( 20 ) Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 3. Nařízení ve zněni nařízení (ES) č. 1247/2007 (Úř. věst. L 282, 26.10.2007, s. 1).

    ( 21 ) Úř. věst. L 314, 30.11.2005, s. 1.

    ( 22 ) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1260/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 1.

    ( 23 ) Úř. věst. L 97, 15.4.2003, s. 6.

    ( 24 ) Úř. věst. L 125, 28.4.2004, s. 1.

    ( 25 ) Úř. věst. L 286, 17.10.2006, s. 1.

    ( 26 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 552/2007 (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 10).

    ( 27 ) Úř. věst. L 352, 15.12.1987, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2535/95 (Úř. věst. L 260, 31.10.1995, s. 3).

    ( 28 ) Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 1.

    ( 29 ) Úř. věst. L 119, 11.5.1990, s. 32. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

    ( 30 ) Úř. věst. L 301, 20.11.1984, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3513/93 (Úř. věst. L 320, 22.12.1993, s. 5).

    ( 31 ) Úř. věst. L 214, 30.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

    ( 32 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1186/2007 (Úř. věst. L 265, 11.10.2007, s. 22).

    ( 33 ) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1261/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 8).

    ( 34 ) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 378/2007 (Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1).

    ( 35 ) Úř. věst. L 182, 3.7.1987, s. 36. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.

    ( 36 ) Úř. věst. L 351, 23.12.1997, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné nařízenim č. 1153/2007 (Úř. věst. L 258, 4.10.2007, s. 6).

    ( 37 ) Úř. věst. L 316, 9.12.1994, s. 2.

    ( 38 ) Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 1.

    ( 39 ) Úř. věst. L 173, 6.7.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1029/2006 (Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 6).

    ( 40 ) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 100. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

    ( 41 ) Úř. věst. L 201, 31.7.1990, s. 7. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2583/2001 (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 6).

    ( 42 ) Úř. věst. L 281, 1.11.1975, s. 18. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 3290/94 (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 105).

    ( 43 ) Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.

    ( 44 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

    ( 45 ) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 19.

    ( 46 ) Úř. věst. L 84, 31.3.1976, s. 1.

    ( 47 ) Úř. věst. L 128, 24.5.1977, s. 1.

    ( 48 ) Úř. věst. L 334, 28.12.1979, s. 8.

    ( 49 ) Úř. věst. L 42, 16.2.1990, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 163/94 (Úř. věst. L 24, 29.1.1994, s. 2).

    ( 50 ) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 80.

    ( 51 ) Úř. věst. L 275, 26.10.1999, s. 4.

    ( 52 ) Úř. věst. L 71, 21.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 4112/88 (Úř. věst. L 361, 29.12.1988, s. 7).

    ( 53 ) Úř. věst. L 71, 21.3.1968, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 309/79 (Úř. věst. L 42, 17.2.1979, s. 21).

    ( 54 ) Úř. věst. L 318, 18.12.1969, s. 15. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1153/78 (Úř. věst. L 144, 31.5.1978, s. 4).

    ( 55 ) Úř. věst. L 281, 1.11.1975, s. 17.

    ( 56 ) Úř. věst. L 140, 5.6.1980, s. 4.

    ( 57 ) Úř. věst. L 382, 31.12.1987, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1300/97 (Úř. věst. L 177, 5.7.1997, s. 1).

    ( 58 ) Úř. věst. L 317, 27.11.1974, s. 21.

    ( 59 ) Úř. věst. L 197, 30.7.1994, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 671/2007 (Úř. věst. L 156, 16.6.2007, s. 1).

    ( 60 ) Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

    ( 61 ) Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.

    ( 62 ) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

    ( 63 ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1).

    ( 64 ) Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 123/2008 (Úř. věst. L 38, 13.2.2008, s. 3).

    ( 65 ) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

    ( 66 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1).

    ( 67 ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

    ( 68 ) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

    ( 69 ) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 733/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 1).

    ( 70 ) Úř. věst. L 316, 2.12.2005, s. 1.

    ( 71 ) Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.

    ( 72 ) Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89.

    ( 73 ) Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53.

    ( 74 ) Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18.

    ( 75 ) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.“

    ( 76 ) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1933/2001 (Úř. věst. L 262, 2.10.2001, s. 6).

    ( 77 ) Úř. věst. L 190, 23.7.1975, s. 36.

    ( 78 ) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

    ( 79 ) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

    ( 80 ) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

    ( 81 ) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 180/2008 (Úř. věst. L 56, 29.2.2008, s. 4).

    ( 82 ) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/89/ES (Úř. věst. L 308, 25.11.2003, s. 15).

    ( 83 ) Úř. věst. L 250, 19.9.1984, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/29/ES (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

    ( 84 ) Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

    ( 85 ) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

    ( 86 ) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 51. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/107/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 411).

    ( 87 ) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

    ( 88 ) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

    Top