This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02006R1082-20140622
Regulation (EC) No 1082/2006 of the European Parliament and of the Council of 5 July 2006 on a European grouping of territorial cooperation (EGTC)
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)
02006R1082 — CS — 22.06.2014 — 001.004
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210 31.7.2006, s. 19) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, |
L 347 |
303 |
20.12.2013 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1082/2006
ze dne 5. července 2006
o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)
Článek 1
Povaha ESÚS
Článek 2
Rozhodné právo
Jednání statutárních orgánů ESÚS se řídí:
tímto nařízením;
úmluvou uvedenou v článku 8, pokud to toto nařízení výslovně povoluje; a
v případě záležitostí, které toto nařízení neupravuje nebo které upravuje jen částečně, vnitrostátním právem členského státu, v němž má ESÚS sídlo.
Pokud je to nezbytné pro určení rozhodného práva v rámci práva Unie či mezinárodního práva soukromého, považuje se ESÚS za subjekt toho členského státu, v němž má sídlo.
Činnosti ESÚS spolufinancované z rozpočtu Unie jsou v souladu s požadavky stanovenými v použitelném právu Unie a ve vnitrostátním právu týkajícím se uplatňování tohoto práva Unie.
Článek 3
Složení ESÚS
Členy ESÚS se mohou stát tyto subjekty:
členské státy nebo orgány na vnitrostátní úrovni;
regionální orgány;
místní orgány;
podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátním právem;
celostátní, regionální nebo místní orgány nebo subjekty či podniky, které jsou rovnocenné subjektům nebo podnikům uvedeným v písmenech d) a e), ze třetích zemí, s výhradou podmínek stanovených v článku 3a.
Členy mohou být i sdružení tvořená subjekty patřícími do jedné nebo více těchto kategorií.
Článek 3a
Přistoupení členů ze třetích zemí nebo zámořských zemí a území (ZZÚ)
Pro účely tohoto nařízení se třetí země nebo ZZÚ považuje za sousedící s členským státem včetně jeho nejvzdálenějších regionů, pokud tato třetí země nebo ZZÚ sdílí s členským státem společnou pozemní hranici nebo pokud jsou tato třetí země nebo ZZÚ i členský stát způsobilé podle společného námořního přeshraničního nebo nadnárodního programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce nebo podle jiného programu přeshraniční spolupráce, spolupráce přes moře či spolupráce pobřežních oblastí, a to i tehdy, když je oddělují mezinárodní vody.
Článek 4
Zřízení ESÚS
Každý případný budoucí člen:
oznámí členskému státu, podle jehož právních předpisů byl zřízen, svůj záměr účastnit se ESÚS a
zašle tomuto členskému státu jedno vyhotovení navrhované úmluvy uvedené v článku 8 a stanov uvedených v článku 9.
Po oznámení případného budoucího člena podle odstavce 2 členský stát, který obdržel oznámení, s ohledem na svoji ústavní strukturu schválí účast případného budoucího člena v ESÚS a úmluvu, ledaže tento členský stát shledá, že:
tato účast či úmluva není v souladu s kterýmkoliv u následujících:
tímto nařízením;
jiným právním předpisem Unie týkajícím se jednání a činností ESÚS;
vnitrostátním právním předpisem týkajícím se působnosti a pravomocí případného budoucího člena;
taková účast není opodstatněná z důvodů veřejného zájmu nebo veřejné politiky příslušného členského státu; nebo
stanovy nejsou v souladu s úmluvou.
V případě neschválení vydá členský stát prohlášení, v němž uvede své důvody k odepření schválení a případně navrhne nezbytné změny úmluvy.
Pokud jde o schválení, dospěje členský stát k rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení oznámení v souladu s odstavcem 2. Pokud v této lhůtě členský stát, který obdržel oznámení, nevznese žádné námitky, považují se účast případného budoucího člena a úmluva za schválené. Avšak členský stát, v němž se má nacházet plánované sídlo ESÚS, formálně schválí úmluvu dříve, než bude moci být ESÚS vytvořen.
Jakákoliv žádost o doplňující informace členského státu adresovaná případnému budoucímu členovi lhůtu uvedenou ve třetím pododstavci přeruší. Doba přerušení bude započata dnem následujícím po dni, kdy členský stát odeslal své připomínky případnému budoucímu členovi, a potrvá až do doby, kdy případný budoucí člen na připomínky odpoví.
K přerušení lhůty uvedené ve třetím pododstavci však nedojde, pokud případný budoucí člen předložil odpověď na připomínky členského státu do deseti pracovních dnů poté, co započala doba přerušení.
Při rozhodování o účasti případného budoucího člena v ESÚS mohou členské státy uplatňovat svá vnitrostátní pravidla.
V případě ESÚS s případnými budoucími členy z jedné nebo více třetích zemí se členský stát, v němž se má nacházet plánované sídlo ESÚS, za konzultace s ostatními dotčenými členskými státy přesvědčí, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 3a a že každá třetí země schválila účast případného budoucího člena v souladu s:
podmínkami a postupy rovnocennými podmínkám a postupům stanoveným v tomto nařízení; nebo
dohodou uzavřenou mezi alespoň jedním členským státem, podle jehož práva je případný budoucí člen zřízen, a takovou třetí zemí.
Následující ustanovení se použijí v případě přistoupení nových členů k již existujícímu ESÚS:
V případě přistoupení nového člena z členského státu, který již úmluvu schválil, toto přistoupení schvaluje pouze členský stát, podle jehož práva je nový člen zřízen, v souladu s postupem stanoveným v odstavci 3 a po oznámení členskému státu, v němž má ESÚS své sídlo.
V případě přistoupení nového člena z členského státu, který úmluvu ještě neschválil, se použije postup stanovený v odstavci 6.
V případě přistoupení nového člena ze třetí země k již existujícímu ESÚS provede členský stát, v němž se nachází sídlo ESÚS, postupem stanoveným v odstavci 3a přezkum takového přistoupení.
Článek 4a
Účast členů ze zámořských zemí a území
V případě ESÚS s případnými budoucími členy ze ZZÚ zajistí členský stát, s nímž je ZZÚ spojeno, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 3a, a s ohledem na své vztahy s daným ZZÚ buď:
schválí účast případných budoucích členů v souladu s čl. 4 odst. 3; nebo
písemně potvrdí členskému státu, v němž se má nacházet plánované sídlo ESÚS, že příslušné orgány v ZZÚ schválily účast případných budoucích členů v souladu s podmínkami a postupy rovnocennými podmínkám a postupům stanoveným v tomto nařízení.
Článek 5
Nabývání právní subjektivity a zveřejnění v Úředním věstníku
Článek 6
Kontrola řízení veřejných finančních prostředků
Článek 7
Úkoly
Úkoly ESÚS se mohou především týkat provádění programů spolupráce nebo jejich částí nebo prováděním činností podporovaných Unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu nebo Fondu soudržnosti či jakoukoliv kombinací těchto fondů.
Členské státy mohou omezit úkoly, které mohou ESÚS provádět bez finanční podpory ze strany Unie. Aniž je dotčen článek 13, členské státy nicméně nevyloučí úkoly týkající se investičních priorit uvedených v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č1299/2013 ( 3 ).
Shromáždění ESÚS uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) však v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátním právem může stanovit podmínky používání určitého prvku infrastruktury, kterou ESÚS spravuje, nebo podmínky, za nichž se poskytuje služba obecného hospodářského zájmu, a to včetně tarifů a poplatků, které budou uživatelé platit.
Článek 8
Úmluva
Úmluva stanoví:
název ESÚS a jeho sídlo;
rozsah území, na němž může ESÚS plnit své úkoly;
cíl a úkoly ESÚS;
dobu trvání ESÚS a podmínky, kterými se řídí jeho rozpuštění;
seznam členů ESÚS;
seznam orgánů ESÚS a jejich příslušných pravomocí;
použitelné právo Unie a vnitrostátní právo členského státu, v němž má ESÚS statutární sídlo pro účely výkladu a prosazování úmluvy;
použitelné právo Unie a vnitrostátní právo členského státu, v němž jednají statutární orgány ESÚS;
případná opatření pro účast členů ze třetích zemí nebo zámořských zemí a území, včetně stanovení rozhodného práva, pokud ESÚS plní úkoly ve třetích zemích či v zámořských zemích či územích;
použitelné právo Unie a vnitrostátní právo, jež se přímo týkají činností ESÚS prováděných v rámci úkolů stanovených v úmluvě;
pravidla použitelná pro zaměstnance ESÚS, jakož i zásady pro opatření týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců;
opatření pro odpovědnost ESÚS a jeho členů v souladu s článkem 12;
vhodná ujednání o vzájemném uznávání, včetně pro účely finanční kontroly řízení veřejných finančních prostředků; a dále
postupy pro přijetí stanov a změn úmluvy, které jsou v souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.
Článek 9
Stanovy
Stanovy ESÚS obsahují přinejmenším:
provozní předpisy orgánů ESÚS a jejich pravomoci, jakož i počet zástupců členů v příslušných orgánech;
jeho postupy při rozhodování;
jeho pracovní jazyk nebo jazyky;
ujednání o jeho fungování;
jeho postupy týkající se personálního řízení a náboru zaměstnanců;
ujednání o finančních příspěvcích jeho členů;
použitelná účetní a rozpočtová pravidla pro jeho členy;
určení nezávislého externího auditora jeho účetních závěrek; a
postupy pro změny jeho stanov, které jsou v souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.
Článek 10
Uspořádání ESÚS
ESÚS má alespoň tyto orgány:
shromáždění, které je tvořeno zástupci jeho členů;
ředitele, který ESÚS zastupuje a jedná jeho jménem.
Článek 11
Rozpočet
Článek 12
Likvidace, úpadek, zastavení plateb a odpovědnost
ESÚS odpovídá za veškeré své dluhy.
Členové ESÚS mohou ve stanovách určit, že po ukončení svého členství v daném ESÚS budou odpovídat za závazky vyplývající z jeho činnosti v průběhu svého členství.
Název ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí obsahovat výraz „s ručením omezeným“.
Požadavky na zveřejnění úmluvy, stanov a účetních závěrek ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí být přinejmenším rovnocenné požadavku, který se uplatňuje pro jiné právní subjekty s omezenou odpovědností podle práva členského státu, v němž má ESÚS sídlo.
V případě ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, může kterýkoliv dotčený členský stát požadovat, aby takové ESÚS uzavřelo vhodné pojištění nebo aby se na něj vztahovala záruka poskytnutá bankou nebo jinou finanční institucí se sídlem v členském státě nebo aby se na něj vztahoval nástroj poskytnutý veřejným subjektem či členským státem jako záruka za účelem krytí rizik, která jsou specifická pro činnosti daného ESÚS.
Článek 13
Veřejný zájem
Pokud ESÚS provádí činnost v rozporu s předpisy členského státu o veřejné politice, veřejné bezpečnosti, veřejném zdraví nebo veřejné mravnosti nebo v rozporu s jeho veřejným zájmem, může příslušný orgán dotyčného členského státu tuto činnost na svém území zakázat nebo požadovat, aby se členové zřízení podle jeho práva vzdali členství v ESÚS, dokud ESÚS dotyčnou činnost neukončí.
Účelem těchto zákazů nesmí být svévolné ani skryté omezování územní spolupráce mezi členy ESÚS. Rozhodnutí příslušného orgánu musí být přezkoumatelné soudem.
Článek 14
Rozpuštění
Článek 15
Soudní příslušnost
Pro řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 nebo 6 anebo podle článku 13 jsou příslušné soudy členského státu, jehož rozhodnutí je napadáno.
Nic v tomto nařízení nebrání občanům uplatňovat svá vnitrostátní ústavní práva na podání opravného prostředku proti veřejnoprávním subjektům, které jsou členy ESÚS, pokud jde o:
správní rozhodnutí týkající se činností prováděných ESÚS;
přístup ke službám v jejich vlastním jazyce a
přístup k informacím.
Pro tyto případy jsou příslušné soudy členského státu, podle jehož ústavy vznikají práva na podání opravného prostředku.
Článek 16
Závěrečná ustanovení
Vyžaduje-li to vnitrostátní právo některého členského státu, může tento členský stát vypracovat souhrnný seznam úkolů, které členové ESÚS ve smyslu čl. 3 odst. 1 zřízení podle jeho práva již mají, pokud jde o územní spolupráci uvnitř tohoto členského státu.
Členský stát předloží Komisi veškeré předpisy přijaté na základě tohoto článku, jakož i jejich změny. Komise tyto předpisy následně předá ostatním členským státům a Výboru regionů.
Článek 17
Zpráva
Do 1. srpna 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která na základě ukazatelů zhodnotí jeho účelnost, efektivnost, významnost, evropskou přidanou hodnotu a prostor pro zjednodušení.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17a, jimiž stanoví seznam ukazatelů uvedených v prvním pododstavci.
Článek 17a
Výkon přenesení pravomoci
Článek 18
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ke dni 1. srpna 2007, s výjimkou článku 16, který se použije ode dne 1. srpna 2006.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
Vzor oznámení, které má být předloženo podle čl. 5 odst. 2
ZŘÍZENÍ EVROPSKÉHO SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI (ESÚS)
Název ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí obsahovat výraz„s ručením omezeným“ (čl. 12 odst. 2a).
Hvězdička* označuje povinné údaje.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).
( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosinec 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).