2005R0027 — CS — 29.11.2005 — 003.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (Úř. věst. L 012, 14.1.2005, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 860/2005 ze dne 30. května 2005,	L 144	1	8.6.2005
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) Č. 1262/2005 ze dne 1. srpna 2005,	L 201	23	2.8.2005
►M3	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1300/2005 ze dne 3. srpna 2005,	L 207	1	10.8.2005
►M4	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1936/2005 ze dne 21. listopadu 2005,	L 311	1	26.11.2005

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 281, 25.10.2005, s. 1  (27/05)

---

▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 27/2005

ze dne 22. prosince 2004,

kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pro určité populace ryb a skupiny populací ryb rybolovná práva na rok 2005 a zvláštní podmínky, za nichž lze tato rybolovná práva využívat.

Pro populace některých ryb v antarktických mořích se však rybolovná práva stanoví na období stanovená v příloze IF.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

Článek 4

Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA A SOUVISEJÍCÍ PODMÍNKY PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ

Článek 5

Rybolovná práva a rozdělování

1.  Rybolovná práva pro plavidla Společenství ve vodách Společenství nebo v některých mezinárodních vodách a rozdělení těchto rybolovných práv mezi členské státy se stanoví, jak je uvedeno v příloze I.

▼M1

2.  Plavidla Společenství jsou oprávněna k odlovu v mezích kvót stanovených v příloze I ve vodách spadajících pod rybářskou jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Islandu a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článcích 9, 16 a 17.

▼B

3.  Jakmile bude stanoven celkový přípustný odlov (TAC) pro huňáčka severního, stanoví Komise rybolovná práva pro tento druh v oblastech V a XIV (vody Grónska) pro Společenství ve výši 7,7 % celkového přípustného odlovu stanoveného pro huňáčka severního.

4.  Komise může rozšířit rybolovná práva pro populace tresky modravé v oblastech I až XIV (vody ES a mezinárodní vody) a sledě obecného v oblastech I a II (vody ES a mezinárodní vody) postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002, pokud třetí země neprovádějí odpovědné řízení těchto populací.

Článek 6

Zvláštní ustanovení a rozdělování

Rozdělení rybolovných práv mezi členské státy, jak je stanoveno v příloze I, se provede, aniž jsou dotčeny

Článek 7

Pružnost kvót

Pro rok 2005 jsou v příloze I tohoto nařízení stanoveny tyto populace ryb:

Článek 8

Podmínky pro vykládku úlovků a vedlejších úlovků

1.  Ryby z populací, pro které jsou stanovena rybolovná práva, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy, pouze pokud

2.  Všechna vyložená množství odpočítají od kvóty nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, od podílu Společenství s výjimkou odlovů provedených v souladu s odst. 1 písm. c), e) a f).

3.  Odchylně od odstavce 1, dojde-li k vyčerpání rybolovných práv členských států pro sledě obecného v podoblastech II (vody ES), III, IV a subdivizi VIId, je plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu, registrovaným ve Společenství a operujícím v rybolovných oblastech, na něž se vztahují daná omezení, zakázána vykládka úlovko, které nejsou roztříděné a obsahují sledě obecné.

4.  Procentní podíl vedlejších úlovků a zacházení s nimi se určí v souladu s články 4 a 11 nařízení (ES) č. 850/98 a články 2 a 3 nařízení (ES) č. 88/98.

Článek 9

Omezení vstupu

Plavidlům Společenství se zakazuje lovit ve Skagerraku v pásmu 12 námořních mil od základních linií Norska. Plavidla, která plují pod vlajkou Dánska nebo Švédska, jsou však oprávněna lovit až do 4 námořních mil od základních linií Norska.

▼M1

Rybolov prováděný plavidly Společenství ve vodách pod jurisdikcí Islandu je omezen na oblast vymezenou přímými liniemi, které postupně spojují tyto souřadnice:

▼B

Článek 10

Zvláštní podmínky vykládky netříděných odlovů z podoblastí IIa (vody ES), III, IV a VIId

Opatření stanovená v příloze II se použijí pro vykládku netříděných odlovů z podoblastí IIa (vody ES), III, IV a VIId.

Článek 11

Jiná technická a kontrolní opatření

Pro rok 2005 se kromě technických opatření stanovených v nařízení (ES) č. 850/98, nařízení (ES) č. 88/98, nařízení (ES) č. 1626/94 a nařízení (ES) č. 973/2001 použijí také technická opatření stanovená v příloze III tohoto nařízení.

Prováděcí pravidla k bodu 10 přílohy III mohou být přijata postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 12

Omezení intenzity rybolovu a související podmínky pro řízení populací

1.  V období od 1. ledna do 31. ledna 2005 platí pro řízení populací tresky v Kattegatu, Severním moři, východní části Lamanšského průlivu, Skagerraku, oblasti západně od Skotska a v Irském moři omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v bodech 1 až 5, 6a, 6c, 6d, 6e a 7 až 22 přílohy V nařízení (ES) č. 2287/2003 ze dne 19. prosince 2003, kterým se pro rok 2004 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů ( 27 ).

2.  V období od 1. února 2005 do 31. prosince 2005 platí pro řízení populací tresky zmíněných v odstavci 1 omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IVa.

3.  V období od 1. února 2005 do 31. prosince 2005 platí pro řízení rybolovu v Kantabrijském moři a v oblasti západně od Iberského poloostrova omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IVb.

4.  V období od 1. února 2005 platí pro řízení populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IVc.

5.  Pro řízení populací smáčkovitých ve Skagerraku a v Severním moři platí omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze V.

6.  Komise stanoví konečnou intenzitu pro rok 2005 pro lov smáčkovitých v oblastech IIa, IIIa, IV na základě pravidel stanovených v bodě 6 přílohy V.

7.  Veškerá plavidla používající lovná zařízení uvedená v bodu 4 příloh IVa, IVb nebo IVc a lovící v oblastech vymezených v bodu 2 příloh IVa, IVb nebo IVc musí mít zvláštní povolení k rybolovu vydané v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94.

8.  Členské státy zajistí, aby intenzita rybolovu plavidly majícími povolení k hlubinnému rybolovu, měřená v kilowattdnech strávených mimo přístav, nepřekročila v roce 2005 90 % průměrné roční intenzity rybolovu jeho plavidel v roce 2003 při rybářských výjezdech s povolením k hlubinnému rybolovu, při kterých byly odloveny hlubinné druhy uvedené v přílohách I a II nařízení Rady (ES) č. 2347/2002, s výjimkou stříbrnice atlantské.

KAPITOLA III

RYBOLOVNÁ PRÁVA A SOUVISEJÍCÍ PODMÍNKY PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 13

Oprávnění

Plavidla, která plují pod vlajkou Barbadosu, Guayany, Japonska, Jižní Koreje, Norska, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely, a plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna provádět ve vodách Společenství odlovy v rámci kvót stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v článcích 14, 15, 18, 19, 20, 21, 22, 23 a 24.

Článek 14

Zeměpisná omezení

Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou:

Článek 15

Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Ryby populací, pro něž byla stanovena rybolovná práva, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze tehdy, pokud odlovy provedla plavidla třetí země, jež má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána.

KAPITOLA IV

REŽIM LICENCÍ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ

Článek 16

Licence a související podmínky

1.  Aniž jsou dotčena obecná ustanovení o licencích k rybolovu a zvláštních povoleních k rybolovu stanovená nařízením (ES) č. 1627/94, lze rybolov ve vodách třetích zemí provozovat pouze na základě licence vydané orgány třetí země.

První pododstavec se však při rybolovu v norských vodách Severního moře nevztahuje na:

2.  Maximální počet licencí a jiné související podmínky jsou stanoveny v části I přílohy VI. V žádostech o licence musí být uvedeny typy rybolovu a jména a charakteristické znaky plavidel, pro něž mají být licence vydány, a zašlou je Komisi orgány členských států. Komise postoupí tyto žádosti orgánům dotyčné třetí země.

Pokud členský stát převede kvótu jinému členskému státu (výměna) v rybolovných oblastech vymezených v části I přílohy VI, je součástí převodu také převod odpovídajících licencí a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet licencí pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v části 1 přílohy VI, však nesmí být překročen.

3.  Plavidla Společenství jsou povinna dodržovat opatření pro zachování a kontrolu a všechny další předpisy, které se vztahují na oblast, ve které provozují rybolov.

Článek 17

Faerské ostrovy

Plavidla Společenství, která jsou oprávněna k cílenému rybolovu jednoho druhu ve vodách Faerských ostrovů, mohou provozovat cílený rybolov jiných druhů, pokud tuto změnu předem oznámí faerským orgánům.

KAPITOLA V

REŽIM LICENCÍ PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 18

Povinnost mít licenci a zvláštní povolení k rybolovu

1.  Aniž je dotčen článek 28b nařízení (ES) č. 2847/93, jsou norská plavidla o prostornosti do 200 GT osvobozena od povinnosti mít licenci a povolení k rybolovu.

2.  Licence a zvláštní povolení k rybolovu musí být uchovávány na palubě. Plavidla registrovaná na Faerských ostrovech a v Norsku jsou od této povinnosti osvobozena.

3.  Plavidla třetích zemí, která jsou oprávněna lovit k 31. prosinci 2004, mohou v rybolovu pokračovat od 1. ledna 2005, dokud není seznam plavidel oprávněných k rybolovu předložen Komisi a jí schválen.

Článek 19

Žádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu

Žádost o licenci a zvláštní povolení k rybolovu, kterou orgán třetí země předkládá Komisi, musí obsahovat tyto údaje:

Článek 20

Počet licencí

Počet licencí a zvláštní související podmínky jsou stanoveny v části II přílohy VI.

Článek 21

Zrušení a odebrání

1.  Licence a zvláštní povolení k rybolovu mohou být zrušeny za účelem vydání nových licencí a zvláštních povolení k rybolovu. Taková zrušení nabývají účinku dnem předcházejícím dni, kdy Komise vydá nové licence a zvláštní povolení k rybolovu. Nové licence a zvláštní povolení k rybolovu nabývají účinku dnem vydání.

2.  Licence a zvláštní povolení k rybolovu se zcela nebo zčásti odeberou přede dnem konce jejich platnosti, dojde-li k vyčerpání kvóty pro danou populaci ryb stanovené v příloze I.

3.  Licence a zvláštní povolení k rybolovu se odeberou, nejsou-li dodrženy povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 22

Nedodržení platných předpisů

1.  Po dobu nejvýše 12 měsíců nejsou pro plavidlo, které nedodrželo povinnosti stanovené tímto nařízením, vydány licence ani zvláštní povolení k rybolovu.

2.  Komise předloží orgánům dotyčné třetí země jména a charakteristické znaky plavidel, která nejsou v důsledku porušení platných předpisů během následujícího měsíce nebo měsíců oprávněna lovit v rybolovné oblasti Společenství.

Článek 23

Povinnosti držitele licence

1.  Plavidla třetích zemí musí dodržovat opatření pro zachování a kontrolu a veškeré další předpisy upravující rybolovné činnosti plavidel Společenství v oblasti, ve které jsou provozována, a zejména nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94, (ES) č. 88/98, (ES) č. 850/98, (ES) č. 1434/98 a (EHS) č. 1381/87.

2.  Plavidla uvedená v odstavci 1 vedou lodní deník, do kterého zapisují údaje stanovené v části I přílohy VII.

3.  Plavidla třetích zemí, s výjimkou norských plavidel provozujících rybolov v divizi ICES IIIa, předávají Komisi údaje stanovené v příloze VIII v souladu s pravidly v ní stanovenými.

Článek 24

Zvláštní ustanovení o francouzském departementu Guayana

1.  Pro přidělení licence k rybolovu ve vodách francouzského departementu Guayana se majitel příslušného plavidla musí zavázat, že na žádost Komise povolí, aby na palubu vstoupil pozorovatel.

2.  Velitel každého plavidla, které má licenci k rybolovu kostnatých ryb nebo tuňáka obecného ve vodách francouzského departementu Guayana, musí při vykládce úlovků po každém výjezdu vydat francouzským orgánům prohlášení, v němž uvede množství krevet, které bylo uloveno a uchováváno na palubě od posledního prohlášení. Toto prohlášení se vypracuje na formuláři, jehož vzor je uveden v části III přílohy VI. Za přesnost prohlášení odpovídá velitel plavidla. Francouzské orgány přijmou veškerá vhodná opatření k ověření správnosti prohlášení, přičemž se opírají zejména o údaje uvedené v lodním deníku podle čl. 23 odst. 2. Po ověření podepíše prohlášení příslušný úředník. Před koncem každého měsíce zašlou francouzské orgány Komisi všechna prohlášení týkající se předcházejícího měsíce.

3.  Plavidla, která provozují rybolov ve vodách francouzského departementu Guayana, však vedou lodní deník odpovídající vzoru uvedenému v části II přílohy VII. Kopie tohoto lodního deníku se prostřednictvím francouzských orgánů zašle do 30 dnů od posledního dne rybářského výjezdu Komisi.

4.  Pokud během období jednoho měsíce neobdrží Komise žádné sdělení o plavidle, které má licenci k rybolovu ve vodách francouzského departementu Guayany, licence se tomuto plavidlu odebere.

KAPITOLA VI

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ LOVÍ V OBLASTI UPRAVENÉ PŘEDPISY NAFO

ODDÍL 1

Účast Společenství

Článek 25

Seznam plavidel

1.  Výhradně plavidla Společenství o prostornosti vyšší než 50 hrubých tun, jimž členský stát vlajky vydal zvláštní povolení k rybolovu a jež jsou vedena v rejstříku plavidel NAFO, jsou za podmínek stanovených v povolení oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat rybolovné zdroje v oblasti upravené předpisy NAFO.

2.  Každý členský stát nejméně 15 dnů předtím, než nové plavidlo vstoupí do oblasti upravené předpisy NAFO, zašle Komisi v podobě snímatelné počítačem seznam všech změn v seznamu plavidel plujících pod jeho vlajkou a registrovaných ve Společenství, která jsou oprávněna lovit v oblasti upravené předpisy NAFO. Komise bezodkladně předá tyto informace sekretariátu NAFO.

3.  Informace uvedené v odstavci 2 musí obsahovat tyto údaje:

4.  U plavidel, která plují dočasně pod vlajkou členského státu (nájem samotného plavidla), musí zaslané údaje obsahovat:

ODDÍL 2

Technická opatření

Článek 26

Velikosti ok

1.  Používání vlečných sítí, které mají v kterékoli části oka o velikosti menší než 130 mm, je při cíleném rybolovu hlubinných druhů uvedených v příloze IX zakázáno. Tuto velikost ok lze snížit na minimum 60 mm při cíleném rybolovu kalmara tryskového (Illex illecebrosus). Při cíleném rybolovu rejnokovitých (Rajidae) se tato velikost ok zvětšuje nejméně na 280 mm v kapse vlečné sítě, a ve všech ostatních částech vlečné sítě na 220 mm.

2.  Plavidla, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), musí používat sítě o velikosti ok nejméně 40 mm.

Článek 27

Přídavná zařízení k sítím

1.  Používání zařízení nebo prostředků jiných než popsaných v tomto článku, které způsobují ucpávání ok kterékoli části sítě nebo zmenšují jejich rozměry, je zakázáno.

2.  Na spodní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál, jehož úkolem je zabránit nebo omezit opotřebování.

3.  Na vrchní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna zařízení za předpokladu, že nezpůsobují ucpávání ok kapsy. Používání přídavných vrchních a postranních dílů zabraňujících prodření sítě je omezeno na díly uvedené v příloze X.

4.  Plavidla, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), musí používat třídící rošty nebo mřížky s maximální roztečí 22 mm. Plavidla, která loví krevetku severní v divizi 3L, musí být rovněž vybavena kloubovými řetězy o minimální délce 72 cm v délce popsané v dodatku 4 k příloze III.

Článek 28

Vedlejší úlovky

1.  Velitelé plavidel nesmějí provozovat cílený rybolov druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků. Cílený rybolov těchto druhů se provozuje, tvoří-li tyto druhy největší procentní podíl hmotnosti odlovu při každém vytažení sítě.

2.  Vedlejší úlovky druhů uvedených v příloze ID, pro které Společenství neurčilo žádné kvóty pro část oblasti upravené předpisy NAFO a které byly v této oblasti odloveny při cíleném rybolovu jakéhokoli druhu, nesmějí u žádného druhu přesáhnout 2 500 kg nebo 10 % hmotnosti celkového odlovu uchovávaného na palubě, podle toho, co je větší. V části oblasti upravené předpisy, ve které je cílený rybolov určitých druhů zakázán nebo ve kterých byla kvóta pro „ostatní“ plně využita, však nesmějí vedlejší úlovky jednotlivých druhů uvedených v příloze ID přesáhnout 1 250 kg nebo případně 5 %.

3.  Kdykoli celkové množství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoli vytažení sítě překročí tu z mezí stanovených v odstavci 2, která je použitelná, pčemístí se plavidlo do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě. Kdykoli celkové množství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoli následujícím vytažení sítě překročí uvedené meze, přemístí se plavidlo opět ihned do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě a mimo danou oblast zůstane nejméně 48 hodin.

4.  Překročí-li u plavidel, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), celkové množství vedlejších úlovků všech druhů uvedených v příloze ID při kterémkoli vytažení sítě 5 % hmotnosti v divizi 3 M a 2,5 % v divizi 3 L, přemístí se plavidla ihned do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě.

5.  Úlovky krevetky severní se nepoužijí při výpočtu úrovně vedlejších úlovků hlubinných druhů ryb.

Článek 29

Minimální velikost ryb

Ryby pocházející z oblasti upravené předpisy NAFO, které nedosahují předepsané velikosti uvedené v příloze XI, se nesmějí zpracovávat, uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat, převážet, skladovat, prodávat, vystavovat ani nabízet k prodeji, nýbrž musí být okamžitě vráceny zpět do moře. Pokud množství ulovených ryb, které nedosahují předepsané velikosti, v určitých rybolovných vodách přesáhne 10 % celkového množství, přemístí se plavidlo do vzdálenosti nejméně pěti námořních mil od místa posledního vytažení sítě, než může pokračovat v rybolovu. Veškeré zpracované ryby, pro něž je stanovena minimální velikost a které nedosahují minimální délky stanovené v příloze XI, se považují za produkty pocházející z podměrečných ryb.

ODDÍL 3

Kontrolní opatření

Článek 30

Označování produktů a oddělené skladování

1.  Veškeré zpracované ryby ulovené v oblasti upravené NAFO se označí tak, aby byl identifikovatelný každý druh a kategorie produktu. Dále se označí jako odlovené v oblasti upravené předpisy NAFO.

2.  Veškeré krevety ulovené v divizi 3L a veškerý platýs černý ulovený v podoblasti 2 a divizích 3KLMNO se označí jako odlovené v těchto oblastech.

3.  Úlovky stejného druhu musí být skladovány odděleně od úlovků jiného druhu. Veškeré úlovky odlovené v oblasti upravené předpisy NAFO musí být skladovány odděleně od úlovků ulovených mimo ni.

Úlovky smějí být skladovány ve více částech skladovacího prostoru plavidla, ale každá část prostoru, kde se skladuje jeden druh, musí být zřetelně oddělena plastem, překližkou, sítí atd. od místa, kde se skladuje jiný druh.

Článek 31

Lodní deník produkce a rozpis uskladnění

1.  Kromě dodržování článků 6, 8, 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93 zapisují velitelé plavidel do lodního deníku údaje uvedené v příloze XII tohoto nařízení.

2.  Do patnáctého dne každého měsíce členské státy oznámí, v podobě snímatelné počítačem, Komisi množství populací uvedených v příloze XIII, která byla vyložena v průběhu předcházejícího měsíce, a sdělí veškeré údaje, které obdržely na základě článků 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93.

3.  Velitel plavidla Společenství vede v souvislosti s odlovy druhů uvedených v příloze ID:

4.  Lodní deník produkce a rozpis uskladnění popsané v odstavci 3 jsou aktualizovány denně za předešlý den počítaný od 00.00 hodin (UTC) do 24.00 hodin (UTC) a jsou uchovávány na palubě, dokud plavidlo není zcela vyloženo.

5.  Velitelé plavidel poskytnou potřebnou pomoc, aby množství uvedená v lodním deníku a objemy zpracované produkce uložené na palubě mohly být ověřeny.

Článek 32

Sítě

Při cíleném rybolovu jednoho nebo více druhů uvedených v příloze IX nesmějí mít plavidla na palubě sítě o velikosti ok menší, než kterou stanoví článek 26. Avšak plavidla, která během téže výpravy loví v jiných oblastech než v oblasti upravené předpisy NAFO, smějí mít takové sítě na palubě za předpokladu, že jsou tyto sítě pevně převázány a uloženy a nejsou k dispozici pro okamžité použití, jinými slovy:

Článek 33

Překládka

Plavidla Společenství nesmějí provádět překládky v oblasti upravené předpisy NAFO, pokud od svých příslušných orgánů neobdrží k těmto činnostem předem oprávnění.

Článek 34

Sledování intenzity rybolovu

1.  Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že je intenzita rybolovu jeho plavidel, uvedená v článku 25, úměrná rybolovným právům, která má daný členský stát v oblasti upravené předpisy NAFO.

2.  Členské státy sdělí Komisi plán rybolovu pro plavidla, která loví určité druhy v oblasti upravené předpisy NAFO, do 31. ledna 2005 anebo nejméně 30 dnů před začátkem této činnosti. Plán rybolovu mimo jiné určuje plavidlo nebo plavidla, která v této oblasti loví, a zamýšlený počet dní strávených v oblasti upravené předpisy NAFO.

Členské státy orientačně uvědomí Komisi o zamýšlených činnostech plavidel v jiných oblastech.

Plán rybolovu pokryje celkovou intenzitu rybolovu, která se vynaloží v těchto rybolovných oblastech s ohledem na rybolovná práva, která má členský stát, jenž prohlášení činí.

Nejpozději do 31. prosince 2005 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění svých plánů rybolovu, přičemž upřesní zejména počet plavidel, která v uvedené oblasti skutečně loví, a celkový počet dnů, kdy byl rybolov provozován.

ODDÍL 4

Zvláštní ustanovení o krevetce severní

Článek 35

Lov krevetky severní

Každý členský stát Komisi denně oznamuje množství krevetky severní (Pandalus borealis) ulovená v divizi 3L oblasti upravené předpisy NAFO plavidly, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována ve Společenství. Veškeré rybolovné činnosti musí probíhat v hloubce větší než 200 metrů a v přídělu členského státu je smí v daném okamžiku provozovat pouze jediné plavidlo.

ODDÍL 5

Zvláštní ustanovení o plánu obnovy platýse černého

Článek 36

Zákaz týkající se platýse černého

Rybářským plavidlům Společenství se zakazuje lovit platýse černého v podoblasti NAFO 2 a divizích 3KLMNO a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat platýse černého uloveného v uvedené oblasti, pokud nemají zvláštní povolení k rybolovu vydané jejich členským státem vlajky.

Článek 37

Seznam plavidel

1.  Každý členský stát zajistí, aby plavidla, kterým mají být vydána zvláštní povolení k rybolovu podle článku 36, byla zapsána do seznamu, který obsahuje jména a vnitřní čísla těchto plavidel, jak jsou definována v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004. Členský stát vydá zvláštní povolení k rybolovu pouze pokud je plavidlo zapsáno v rejstříku plavidel NAFO.

2.  Každý členský stát zašle Komisi seznam uvedený v odstavci 1 a veškeré následné změny v podobě snímatelné počítačem.

3.  Změny seznamu podle odstavce 1 se zašlou Komisi nejméně pět dnů přede dnem, kdy plavidlo, které je nově zapsané do seznamu, vpluje do podoblasti 2 a divizí 3KLMNO. Komise bezodkladně informuje o změnách v seznamu sekretariát NAFO.

4.  Každý členský stát přijme nezbytná opatření k rozdělení své kvóty pro platýse černého mezi svá plavidla zapsaná do seznamu podle odstavce 1. Členské státy informují Komisi o rozdělení kvót nejpozději 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 38

Zprávy

1.  Velitelé plavidel uvedených v čl. 37 odst. 2 předají členským státům vlajky tyto zprávy:

2.  Po obdržení zpráv uvedených v odst.1 písm. a), c), a d) je členské státy předají Komisi.

3.  Pokud úlovky platýse černého oznámené v souladu s odstavcem 2 vyčerpají odhadem 70 % kvót přidělených členským státům, podávají velitelé plavidel zprávy uvedené v odst. 1 písm. b) každé tři dny.

Článek 39

Určené přístavy

1.  Vykládka množství platýse černého kdekoli mimo přístavy určené smluvními stranami NAFO se zakazuje. Vykládka platýse černého v přístavech zemí jiných než smluvních stran se zakazuje.

2.  Členské státy určí přístavy, v nichž lze provádět vykládku platýse černého, a určí související inspekční a sledovací postupy včetně podmínek zaznamenávání a sdělování množství platýse černého při každé vykládce.

3.  Členské státy předají Komisi do 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost seznam určených přístavů a do 15 dnů poté rovněž související inspekční a sledovací postupy uvedené v odstavci 2. Komise předá tyto informace bezodkladně sekretariátu NAFO.

4.  Komise předá bezodkladně všem členským státům seznam určených přístavů uvedených v odstavci 2 a přístavů určených jinými smluvními stranami NAFO.

Článek 40

Přístavní inspekce

1.  Členské státy zajistí, aby všechna plavidla, která za účelem vykládky nebo překládky platýse černého uloveného v podoblasti NAFO 2 a divizích 3 KLMNO vplují do určeného přístavu, byla v přístavu podrobena inspekci v souladu s režimem přístavních inspekcí NAFO.

2.  Je zakázáno vykládat nebo překládat úlovky z plavidel uvedených v odstavci 1, dokud nejsou přítomni inspektoři.

3.  Všechna vyložená množství se před přepravou do chladírenského skladu nebo do jiného místa určení zváží podle jednotlivých druhů.

4.  Členské státy předají související zprávu o přístavní inspekci sekretariátu NAFO a v kopii také Komisi do sedmi pracovních dnů ode dne, kdy byla inspekce ukončena.

Článek 41

Zákaz vykládky a překládky pro plavidla zemí jiných než smluvních stran

Členské státy zajistí zákaz vykládky a překládky platýse černého z plavidel zemí jiných než smluvních stran, která provozovala rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy NAFO.

Článek 42

Sledování rybolovných činností

Nejpozději do 31. prosince 2005 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění opatření uvedených v článcích 36 až 41 včetně celkového počtu dnů rybolovu.

ODDÍL 6

Zvláštní ustanovení o okounících

Článek 43

Lov okouníka

1.  Každé druhé pondělí oznámí velitel plavidla Společenství, které loví okouníka v podoblasti 2 a v divizích IF, 3K a 3M oblasti upravené předpisy NAFO, příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje nebo v němž je registrováno, množství okouníka ulovená v těchto oblastech a divizích během období dvou týdnů, které končí předcházející neděli o půlnoci.

Jakmile souhrnné úlovky překročí 50 % TAC, činí se oznámení každé pondělí.

2.  Členské státy uvědomí Komisi každé druhé úterý do poledne o množstvích okouníka, která během období dvou týdnů končícího předcházející neděli o půlnoci ulovila v podoblasti 2 a v divizích IF, 3K a 3M oblasti upravené předpisy NAFO plavidla, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována na jejich území.

Jakmile souhrnné úlovky překročí 50 % TAC, zasílají se zprávy týdně.

KAPITOLA VII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ LOVÍ V OBLASTI CCAMLR

ODDÍL 1

Omezení a požadavky týkající se informací o plavidlech

Článek 44

Zákazy a omezení odlovu

1.  Cílený rybolov druhů uvedených v příloze XIV je v oblastech a v obdobích v ní uvedených zakázán.

2.  Pokud jde o nový nebo průzkumný rybolov, vztahují se omezení odlovů pro úlovky a vedlejší úlovky uvedená v příloze XV na podoblasti v ní uvedené.

Článek 45

Požadavky týkající se sdělování informací o plavidlech, která jsou oprávněna lovit v oblasti CCAMLR

1.  Kromě požadavků týkajících se informací, které se vztahují se na oprávněná plavidla a které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 601/2004, sdělují členské státy od 1. srpna 2005 Komisi také tyto informace týkající se těchto plavidel:

2.  Od 1. srpna 2005 sdělují členské státy Komisi také tyto informace plavidelech oprávněných lovit v oblasti CCAMLR, v rozsahu, v jakém je lze zjistit:

ODDÍL 2

Průzkumný rybolov

Článek 46

Účast na průzkumném rybolovu

1.  Rybářská plavidla, která plují pod vlajkou Španělska a jsou registrována ve Španělsku a která byla v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 601/2004 oznámena CCAMLR, se mohou účastnit průzkumného rybolovu Dissostichus spp. pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblasti FAO 88.1 a v divizích 58.4.1, 58.4.2, 58.4.3a) mimo oblasti národní jurisdikce a v divizi 58.4.3b) mimo oblasti národní jurisdikce.

2.  V divizích 58.4.3a) a 58.4.3b) smí v daný okamžik vždy lovit pouze jedno rybářské plavidlo.

3.  Pro podoblast 88.1 a divize 58.4.1 a 58.4.2 jsou v příloze XV stanovena omezení pro celkový odlov úlovků a vedlejších úlovků na podoblast a divizi a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU). Rybolov v jakékoli SSRU bude zastaven, pokud ohlášené úlovky dosáhnou stanovených mezí odlovu, přičemž daná SSRU zůstane pro rybolov uzavřena po zbytek rybolovného období.

4.  Rybolov se provádí na takové zeměpisné ploše a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. Avšak v divizích 58.4.1 a 58.4.2 je zakázán rybolov v hloubkách nižších než 550 m.

Článek 47

Systémy hlášení

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 46, podléhají těmto systémům hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu:

Článek 48

Zvláštní podmínky

1.  Průzkumný rybolov uvedený v článku 46 je provozován v souladu s článkem 8 nařízení Rady (ES) č. 600/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá technická opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě ( 29 ), pokud jde o opatření, která mají snížit vedlejší úmrtnost mořských ptáků při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr. Kromě těchto opatření

2.  Na rybářská plavidla podílející se na průzkumném rybolovu v podoblasti FAO 88.1 se vztahují tyto dodatečné podmínky:

Článek 49

Definice položení sítě

1.  Pro účely tohoto oddílu se „položením sítě“ rozumí použití jedné nebo více dlouhých lovných šňůr v témže místě. Přesná zeměpisná poloha položení sítě při lovu dlouhými lovnými šňůrami se pro účely hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu určuje podle středového bodu šňůry nebo šňůr použitých.

2.  Aby bylo možné považovat položení sítě za průzkumné,

Článek 50

Výzkumný plán

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 46, provádějí výzkumné plány v každé malé výzkumné jednotce (SSRU), která je součástí podoblasti FAO 88.1 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Výzkumné plány jsou prováděny tímto způsobem:

Článek 51

Plán shromažďování údajů

1.  Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 46, provádějí plán shromažďování údajů v každé malé výzkumné jednotce, která je součástí podoblasti FAO 88.1 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Tento plán se týká shromažďování těchto údajů:

2.  Veškeré údaje uvedené v odstavci 1 se shromažďují při každém průzkumném položení; především se změří velikost všech ryb odlovených při průzkumném položení, je-li jejich počet nejvýše 100 jedinců, a alespoň ze 30 ryb se odeberou vzorky pro účely biologického studia. Je-li odloveno více než 100 ryb, použije se metoda náhodného výběru podvzorků.

Článek 52

Program označování

Každé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 46, provádí tento program označování:

Článek 53

Vědečtí pozorovatelé

Každé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 46, musí mít po celou dobu rybolovných činností v průběhu rybolovného období na palubě alespoň dva vědecké pozorovatele, z nichž jeden musí být jmenován v souladu s programem komise CCMLAR pro mezinárodní vědecké pozorování.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Vědecké pozorování

1.  Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu, které se provádí s povolením a pod záštitou dotčeného členského státu a o němž byly Komise a členský stát, v jehož vodách je průzkum prováděn, předem informovány.

2.  Mořské organismy ulovené za účelem uvedeným v odstavci 1 mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, že

Článek 55

Přenos dat

Podle nařízení (EHS) č. 2847/93 zasílají členské státy Komisi údaje o vykládce množství ulovených populací v podobě snímatelné počítačem s použitím kódů populací stanovených v každé tabulce populací.

Článek 56

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2005.

Pokud jsou hodnoty TAC pro oblast podle CCAMLR stanoveny pro období, které začíná před dnem 1. ledna 2005, použije se článek 44 od počátku jednotlivých období používání daných TAC.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA I

RYBOLOVNÁ PRÁVA POUŽITELNÁ PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ OPERUJÍ V OBLASTECH, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ OMEZENÍ ODLOVU, A PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ, KTERÁ OPERUJÍ VE VODÁCH SPOLEČENSTVÍ, ROZEPSANÁ PODLE DRUHŮ A OBLASTÍ (V TUNÁCH ŽIVÉ HMOTNOSTI, POKUD NENÍ STANOVENO JINAK)

Všechna omezení odlovu stanovená v této příloze se považují za kvóty pro účely článku 9, a proto se na ně vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 2847/93, a zejména v článcích 14 a 15 uvedeného nařízení.

V každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí latinských názvů jednotlivých druhů. V následující tabulce jsou pro účely tohoto nařízení uvedeny k latinským názvům odpovídající názvy obecné:

---

PŘÍLOHA IA

BALTSKÉ MOŘE

Všechny TAC použitelné v této oblasti s výjimkou platýse a tresky obecné v subdivizích 25-32 jsou přijaty v rámci IBSFC.

▼M4

▼B

---

PŘÍLOHA IB

SKAGERRAK, KATTEGAT, SEVERNÍ MOŘE A ZÁPADNÍ VODY SPOLEČENSTVÍ

Oblasti ICES Vb (vody ES), VI, VII, VIII, IX, X, CECAF (vody ES) a Francouzská Guayana

▼M3

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

▼B

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy v uvedené divizi omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství.

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

Jakákoli část z výše uvedených kvót může být ulovena v divizi ICES Vb (vody ES), podoblastech VI, VII, XII a XIV (WHB/*5B-14).

▼M1

▼B

▼M1

▼B

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

▼M4

▼B

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství:

▼M3

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství a pouze v obdobích od 1. ledna do 15. února a 1. října do 31. prosince.

▼B

Zvláštní podmínky:

V rámci výše uvedených kvót jsou odlovy ve stanovených oblastech omezeny na níže uvedená množství.

▼M3

▼B

▼M3

▼B

▼M1

▼B

▼M1

▼B

---

PŘÍLOHA IC

Oblasti ICES I, II, IIIa, IV, V, XII, XIV

SEVEROVÝCHODNÍHO ATLANTIKU A GRÓNSKA A NAFO 0, 1 (vody Grónska)

▼M1

▼B

▼M2

Zvláštní podmínky:

V rámci omezení výše uvedených kvót nelze v určených oblastech odlovit větší množství, než která jsou uvedena níže:

▼B

▼M1

▼B

▼M1

▼B

---

PŘÍLOHA ID

SEVEROZÁPADNÍ ATLANTIK

Oblast spadající pod NAFO

Všechny TAC a související podmínky jsou přijaty v rámci NAFO.

▼M1

▼B

---

PŘÍLOHA IE

VYSOCE STĚHOVAVÉ RYBY

Všechny oblasti

Celkové přípustné odlovy (TAC) v této oblasti jsou přijaty v rámci mezinárodních organizací pro lov tuňáků, jako jsou ICCAT a IATTC.

---

PŘÍLOHA IF

ANTARKTIDA

Oblast CCAMLR

Tyto TAC, přijaté v rámci CCAMLR, nejsou přidělovány členům CCAMLR, a proto podíl Společenství není určen. Odlovy jsou sledovány sekretariátem CCAMLR, který oznámí ukončení rybolovu, když je TAC vyčerpán.

---

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE NETŘÍDĚNÉ VYKLÁDKY V PODOBLASTECH IIa (VODY ES), III, IV A VIId

---

PŘÍLOHA III

PŘECHODNÁ TECHNICKÁ A KONTROLNÍ OPATŘENÍ

ČÁST A

BALTSKÉ MOŘE

Oddíl 1

Lov tresky obecné

1.   Podmínky pro některá lovná zařízení schválená pro lov tresky obecné v Baltském moři

1.1.   Vlečná zařízení

1.1.1.   Bez únikových oken

Vlečná zařízení bez únikových oken jsou zakázána.

1.1.2.   S únikovými okny

Odchylně od ustanovení o zvláštních selektivních zařízeních v příloze V nařízení (ES) č. 88/98 se použije dodatek 1 k této příloze.

1.1.3.   Pravidlo jedné sítě

Pokud se používá vlečná síť s únikovými okny, nesmí být na palubě žádné jiné lovné zařízení.

1.2.   Tenatové sítě

Odchylně od přílohy IV nařízení (ES) č. 88/98 se minimální velikost ok tenatových sítí stanoví na 110 mm.

Sítě nepřesáhnou maximální délku 12 km u plavidel, jejichž celková délka je menší nebo rovna 12 m.

Sítě nepřesáhnou maximální délku 24 km u plavidel, jejichž celková délka je větší než 12 m.

Doba ponoření sítí nepřesáhne 48 hodin, počítáno od doby, kdy jsou sítě poprvé ponořeny, do doby, kdy jsou sítě zcela vytaženy na palubu rybářského plavidla.

2.   Vedlejší úlovky tresky obecné v Baltském moři

2.1.	Odchylně od čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 88/98 nesmějí být na palubě uchováváni žádní podměreční jedinci tresky obecné, s výhradou případu uvedeného v bodě 2.2.

2.2.

Avšak odchylně od čl. 3 odst. 5 nařízení (ES) č. 88/98 vedlejší úlovky tresky obecné při lovu sledě obecného a šprota obecného s lovnými zařízeními o velikosti ok menší nebo rovné 32 mm však nepřekročí 3 % hmotnostní. Z tohoto vedlejšího úlovku nebude na palubě uchováváno více než 5 % podměrečných tresek obecných.

2.3.	Při lovu jiných druhů než sledě obecného nebo šprota obecného pomocí vlečných sítí a dánských nevodů o velikostí ok menší, než je velikost uvedená v bodě 1.1.2, nesmějí vedlejší úlovky tresky obecné překročit 10 %.

3.   Minimální velikost tresky obecné v Baltském moři

Odchylně od přílohy III nařízení (ES) č. 88/98 je minimální velikost tresky obecné 38 cm.

4.   Zákaz letního odlovu tresky obecné v Baltském moři

Lov tresky obecné je v subdivizích 22–24 v období od 1. března 2005 do 30. dubna 2005 a v subdivizích 25–32 od 1. května 2005 do 15. září 2005 zakázán.

5.   Omezení odlovu tresky obecné v Baltském moři:

Je zakázáno provádět odlovy v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími následující souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84.

Oblast 1:

Oblast 2:

Oblast 3:

6.   Přechodné a doplňující podmínky pro sledování, inspekci a dohled v souvislosti s obnovou populace tresek v Baltském moři.

6.1.   Obecná ustanovení

6.1.1.

Program sledování, inspekce a dohledu týkající se populací tresek v Baltském moři má následující složky: Zvláštní podmínky rybolovu tresky obecné v Baltském moři. Vnitrostátní akční programy kontroly, které vypracuje Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko a Švédsko. Doplňková opatření pro sledování, kontrolu a inspekci. Společný dohled a výměna inspektorů.

6.1.2.

Vnitrostátní akční program kontroly populací tresky obecné může být z podnětu Komise nebo na žádost členského státu revidován.

6.2.   Zvláštní podmínky rybolovu tresky obecné v Baltském moři.

6.2.1.

Veškerá plavidla o celkové délce alespoň 8 metrů, která mají na palubě nebo používají jakoukoli schválenou výzbroj k lovu tresky obecné v Baltském moři, musí mít zvláštní povolení k lovu tresky obecné v Baltském moři.

6.2.2.

Každý členský stát vytvoří seznam plavidel, která mají zvláštní povolení k lovu tresky obecné v Baltském moři.

6.2.3.

Velitel rybářského plavidla nebo jeho zástupce, kterému členský stát vydal zvláštní povolení k lovu tresky obecné v Baltském moři, musí splňovat podmínky stanovené v dodatku 2.

6.3.   Vnitrostátní akční programy kontroly.

6.3.1.

Každý dotčený členský stát si definuje vnitrostátní akční program kontroly pro Baltské moře.

6.3.2.

Komise svolá v roce 2005 alespoň jednou zasedání Výboru pro rybolov a akvakulturu za účelem zhodnocení plnění a výsledků vnitrostátních akčních programů kontroly populací tresky obecné v Baltském moři.

6.4.   Sledování, inspekce a dohled, které mají zavést členské státy.

6.4.1.

Každý dotčený členský stát pošle do 30 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost Komisi seznam určených přístavů a vnitrostátní program kontroly podle bodu 6.3.1, a harmonogram jeho provádění. Komise sdělí tyto informace všem členským státům, jichž se týkají.

6.4.2.

Bez ohledu na čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 vedou velitelé rybářských plavidel Společenství se zvláštním povolením k rybolovu tresky obecné v Baltském moři v souladu s bodem 6.2.1 lodní deník, do nějž zapisují své operace v souladu s článkem 6 nařízení (EHS) č. 2847/93.

6.4.3.

Odchylně od článku 5 nařízení (EHS) č. 2807/83 je povolená míra odchylka při odhadech množství ryb podléhajících TAC v kilogramech živé hmotnosti uchovávaných na palubě 8 %.

6.4.4.

V případech, kdy je treska obecná vyložena v určeném přístavu, zváží se ještě před tím, než je nabídnuta k prodeji a prodána, v přítomnosti kontrolorů oprávněných členskými státy reprezentativní vzorek, který činí nejméně 20 % vykládaného množství. V této souvislosti předloží členské státy Komisi do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost podrobný popis režimu odběru vzorků, který použijí.

6.4.5.

Na rybářská plavidla Společenství se zvláštním povolením k rybolovu tresky obecné v Baltském moři podle bodu 6.2.1 se bez ohledu na čl. 19a odst. 1a nařízení (EHS) č. 2847/93 použijí jeho články 19e, 19f, 19g, 19h a 19i.

6.4.6.

V souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 2244/3002 zajistí členské státy, aby údaje ze systému satelitního sledování plavidel, které obdrží na základě článku 8, čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení od plavidel majících zvláštní povolení k lovu tresky v Baltském moři, byly používány: a) k zaznamenávání údajů v podobě snímatelné počítačem o každém vplutí plavidla do přístavu a o jeho opuštění přístavu; b) pro zaznamenávání každého vplutí plavidla do rybolovných oblastí, v nichž je zakázán rybolov tresky obecné v Baltském moři a jeho opuštění těchto oblastí.

6.4.7.

Členské státy mohou využívat alternativní kontrolní opatření pro zajištění plnění povinností podávat informace podle bodu 6.4.5., která jsou stejně efektivní a průhledná jako tyto povinnosti týkající se informací. Tato alternativní opatření je nutno oznámit Komisi ještě před jejich zavedením.

6.4.8.

Odchylně od článku 13 nařízení (EHS) č. 2847/93 musí být k množstvím tresky obecné přesahujícím 50 kg, která jsou převezeny na jiné místo než místo vykládky nebo dovozu, přiložena kopie jednoho z prohlášení uvedených v čl. 8 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 týkající se množství těchto převážených druhů. Výjimka stanovená v čl. 13 odst. 4 písm. b) nařízení (EHS) č. 2847/93 se nepoužije.

6.4.9.

Odchylně od čl. 34c odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 může zvláštní program sledování tresky obecné v Baltském moři trvat déle než dva roky od doby, kdy vstoupil v platnost.

6.5.   Společný dohled a výměna inspektorů

6.5.1.

Dotčené členské státy provádí společné inspekce a dohled a zavedou v této souvislosti společné operační postupy použitelné pro jejich činnost v oblasti dohledu.

6.5.2.

Do třiceti dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost svolá předsednictví zasedání příslušných kontrolních orgánů za účelem koordinace společného programu inspekce a dohledu.

6.5.3.

Dotčené členské státy zajistí, aby inspektoři z jiných dotčených členských států byli pozváni k účasti na nejméně jedné ze společných inspekčních činností.

6.5.4.

Inspektoři z Komise se mohou účastnit těchto výměn a mohou se účastnit společných inspekcí.

Oddíl 2

Rižský záliv

7.   Zvláštní ustanovení týkající se Rižského zálivu

7.1.   Zvláštní povolení k rybolovu

7.1.1.

Pro účely provozování rybolovných činností v Rižském zálivu musí mít plavidla zvláštní povolení k rybolovu vydané v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94.

7.1.2.

Členské státy zajistí, aby plavidla, pro která bylo vystaveno zvláštní povolení k rybolovu podle odstavce 1, byla zařazena do seznamu s názvy a vnitřním evidenčním číslem a aby byl tento seznam předán Komisi. Plavidla uvedená na seznamu musí splňovat tyto podmínky: a) celkový výkon motoru (kW) plavidla uvedeného na seznamu nesmí přesáhnout výkon, který byl v Rižském zálivu stanoven pro každý členský stát v letech 2000 a 2001; b) výkon motoru plavidla nesmí v žádném okamžiku přesáhnout 221 kilowattů (kW).

7.2.   Nahrazení plavidel nebo motorů

7.2.1.

Všechna plavidla zapsaná na seznamu uvedeném v bodě 7.1.2 mohou být nahrazena jiným plavidlem nebo plavidly, pokud: a) při tomto nahrazení nedojde v příslušném členském státě ke zvýšení celkového výkonu motoru, jak je uveden v bodě 7.1.2 písm. a); a b) výkon motoru po nahrazení nikdy nepřekročí 221 kW.

7.2.2.

Motory jednotlivých plavidel uvedených v seznamu, na který se odkazuje v bodě 7.1.2 mohou být nahrazeny za předpokladu, že: a) při nahrazení výkon motoru v žádném okamžiku nepřesáhne 221 kW; a b) výkon motoru po nahrazení nezpůsobí zvýšení celkového výkonu motorů v daném členském státě, jak je uveden v bodě 7.1.2 písm. a).

ČÁST B

SKAGERRAK A KATTEGAT

8.   Technická opatření pro zachování ve Skagerraku a Kattegatu.

Odchylně od přílohy IV nařízení (ES) č. 850/98 se použije dodatek 3 k této příloze.

ČÁST C

PODOBLASTI ICES I AŽ VII

▼M3

9.   Postupy při vykládání a vážení sledě obecného, makrely obecné a kranase

9.1.   Oblast působnosti

9.2.   Určené přístavy

9.3.   Vstup do přístavu

9.4.   Vyložení

9.5.   Lodní deník

9.6.   Vážení čerstvých ryb

9.7.   Vážení čerstvých ryb po přepravě

9.8.   Faktura

9.9.   Vážení zmrazených ryb

9.10.   Vážicí zařízení

9.11.   Přístup pro příslušné orgány

Příslušné orgány mají kdykoli neomezený přístup k systému vážení, vážicím deníkům, písemným prohlášením a do všech prostor, ve kterých jsou ryby zpracovávány a uchovávány.

9.12.   Křížové kontroly

9.13.   Celková inspekce

▼B

10.   Lov sledě obecného v oblasti IIa (vody ES)

Je zakázáno uchovávat na palubě sledě obecného odloveného v divizi IIa (vody ES) v obdobích od 1. ledna do 28. února a od 16. května do 31. prosince.

11.   Podmínky vykládky sledě obecného pro průmyslové účely

Odchylně od čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1434/98 platí:

Sleď obecný odlovený při lovu mimo podoblasti ICES III a VI sítěmi s oky o velikosti menší než 32 mm může být uchováván na palubě nebo vykládán, pouze pokud je v takovém neroztříděném úlovku namíchaný sleď obecný s jinými druhy a jeho množství nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti sledě obecného a ostatních druhů.

12.   Omezení odlovu tresky obecné:

13.   Uzavření oblasti pro lov smáčkovitých:

Je zakázáno vykládat nebo uchovávat na palubě smáčkovité odlovené v zeměpisné oblasti ohraničené východním pobřežím Anglie a Skotska a linií spojující postupně následující souřadnice:

Nicméně v oblasti, kde platí zákaz, bude v omezené míře rybolov povolen, a to za účelem sledování populace smáčkovitých a účinků zákazu.

14.   Oblast Rockall pro tresku jednoskvrnnou

Veškerý rybolov s výjimkou lovu pomocí dlouhých lovných šňůr je v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími následující souřadnice zakázán:

15.   Technická opatření pro zachování v Irském moři

V roce 2005 se budou dočasně používat technická opatření pro zachování uvedená v článcích 2, 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 254/2002 ze dne 12. února 2002, kterým se stanoví opatření použitelná v roce 2002 pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) ( 32 ).

ČÁST D

PODOBLASTI ICES VIII, IX A X

16.   Zákaz lovu pomocí vlečných zařízení v oblastech okolo Azorských a Kanárských ostrovů a ostrova Madeira.

Plavidlům se zakazuje používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně nebo podobné tažené sítě, které se dotýkají mořského dna ve vodách spadajících do svrchovanosti nebo jurisdikce členských států v oblastech vymezených následujícími souřadnicemi:

ČÁST E

STŘEDOZEMNÍ MOŘE

17.   Technická opatření pro zachování ve Středozemním moři

Rybolov, který se v současné době řídí odchylkami stanovenými v čl. 3 odst. 1 a 1a a čl. 6 odst. 1 a 1a nařízení č. 1626/94, může dočasně pokračovat i v roce 2005.

ČÁST F

VÝCHODNÍ ČÁST TICHÉHO OCEÁNU

18.   Košelkové nevody ve východní části Tichého oceánu (oblast upravená předpisy Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC))

Rybolov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) rybářskými plavidly používajícími košelkové nevody je buď od 1. srpna do 11. září 2005, nebo od 20. listopadu do 31. prosince 2005 zakázán v oblasti vymezené následujícími souřadnicemi:

Dotčené členské státy informují do 1. července 2005 Komisi o tom, které období zákazu lovu si vybraly. Všechna plavidla dotčených členských států používající košelkové nevody musí ve vymezené oblasti a na vybrané období zastavit rybolov pomocí tohoto zařízení.

Počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost budou rybářská plavidla, která pomocí košelkových nevodů loví tuňáka v oblasti upravené předpisy Meziamerické komise pro tropické tuňáky, uchovávat na palubě a později vyložit všechny tuňáky žlutoploutvé, tuňáky velkooké a tuňáky pruhované s výjimkou ryb, které nejsou považovány za vhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů než z důvodu jejich velikosti. Tato ustanovení se však nevztahují na závěrečnou část výjezdu, kdy by se mohlo stát, že na plavidle nebude dostatek místa pro uchování všech ulovených tuňáků.

Rybářská plavidla, která používají košelkové nevody, ihned a v největší míře vypustí do moře všechny neporaněné mořské želvy, žraloky, jehlice, rejnoky, zlaky a jiné necílové druhy. Rybáři by měli vyvíjet a používat metody a vybavení, kterým by zajistili rychlé a bezpečné vypouštění všech těchto živočichů do moře.

Pro mořské želvy zamotané či zachycené do sítě platí následující zvláštní opatření:

ČÁST G

VÝCHODNÍ ATLANTIK A STŘEDOZEMNÍ MOŘE

19.   Minimální velikost tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři

Odchylně od článku 6 a přílohy IV nařízení (ES) č. 973/2001 je minimální velikost tuňáka obecného ve Středozemním moři 10 kg nebo 80 cm.

Odchylně od čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 973/2001 se pro tuňáka obecného loveného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři toleranční limit neposkytuje.

20.   Minimální velikost tuňáka velkookého

Odchylně od článku 6 a přílohy IV nařízení (ES) č. 973/2001 se zrušuje minimální velikost tuňáka velkookého.

21.   Omezení používání některých typů plavidel a lovných zařízení

22.   Opatření týkající se sportovní a rekreační rybolovné činnosti ve Středozemním moři.

23.   Plán odběru vzorků tuňáka obecného

Odchylně od článku 5a nařízení (ES) č. 973/2001 zahájí členské státy program odběru vzorků za účelem odhadu množství odloveného tuňáka obecného podle velikosti; toto zejména vyžaduje, aby odečet velikosti v sítích byl proveden na jednom vzorku (= 100 kusů) na každých 100 tun živých ryb. Vzorek velikosti bude shromážděn během odlovu ( 33 ) na farmě v souladu s metodami ICCAT pro ohlašování Task II. Odběr vzorků by měl probíhat při jakémkoli odlovu a měl by zahrnovat všechny sítě. Údaje musí být předána ICCAT do 31. července pro odběr vzorků, který proběhl předchozí rok.

24.   Prozatímní opatření na ochranu ohrožených hlubinných přírodních stanovišť

Je zakázáno provádět odlovy pomocí vlečných sítí pro lov při dně a lov pomocí upevněného lovného zařízení včetně tenatové sítě pro lov při dně a dlouhé lovné šňůry pro lov při dně v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími následující souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84:

Podmořské hory Hecate:

Podmořské hory Faraday:

Část hřebene Reykjanes:

Podmořské hory Altair:

Podmořské hory Antialtair:

ČÁST H

HLUBINNÉ DRUHY

Odchylně od nařízení (ES) č. 2347/2002 platí v roce 2005 toto:

Členské státy zajistí, aby rybolovné činnosti, které vedou k odlovu více než 10 tun hlubinných druhů a platýse černého za každý kalendářní rok a k jejich uchování na palubě a které jsou prováděny plavidly plujícími pod jejich vlajkou a registrovanými na jejich území, podléhaly povolení k rybolovu hlubinných druhů.

Je však zakázáno lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat jakékoli agregované množství hlubinných druhů a platýse černého převyšující 100 kg na jednu cestu na moře, nemá-li dotyčné plavidlo povolení k lovu hlubinných druhů.

▼M3

ČÁST I

SEVEROVÝCHODNÍ ATLANTIK

Plavidla, která provádějí nedovolené, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti

Plavidla, která byla zařazena Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) na seznam plavidel, u kterých bylo potvrzeno, že prováděla nedovolené, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti (plavidla NNN), jsou uvedena v dodatku 5. Na tato plavidla se vztahují tato opatření:

Komise tento seznam změní vždy, jakmile NEAFC přijme nový seznam, aby tomuto seznamu odpovídal.

▼M4

ČÁST J

CECAF

Minimální velikost chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) z mořských vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí třetích zemí, které se nacházejí v oblasti CECAF, je 450 g (vykuchaná). Chobotnice pobřežní nedosahující minimální velikosti 450 g (vykuchaná) nesmí být držena na palubě ani překládána na jiné plavidlo, vykládána, převážena, skladována, prodávána, vystavována ani nabízena k prodeji, ale musí být neprodleně vrácena do moře.

▼B

---

Dodatek 1 k příloze III

Specifikace horního okna kapsy zatahovací sítě s názvem „BACOMA“

Pro vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné tažené sítě platí specifikace 110 mm, měřeno jako vnitřní průměr otevřeného okna, a okno se čtvercovými oky v kapse zatahovací sítě má velikost alespoň 105 mm.

Okno kapsy zatahovací sítě má obdélníkový tvar. V kapse je pouze jedno okno. Okno nebude ucpáno vnitřními ani vnějšími přídavnými díly.

Velikost kapsy zatahovací sítě, nástavce a zadní částí vlečné sítě

Kapsa zatahovací sítě se skládá ze dvou dílců o stejné velikosti, které jsou dohromady na každé straně spojeny lemovým švem.

Je zakázáno přechovávat na palubě sítě, která mají více než 100 otevřených kosočtverečných ok po obvodu kapsy zatahovací sítě, kromě spojování lemových švů.

Počet otevřených kosočtverečných ok, kromě těch v lemových švech, v každém bodě obvodu jakéhokoli nástavce nebo prodlužovacího dílce nebude větší než maximální počet ok po obvodu přední části kapsy zatahovací sítě stricto sensu a zadní zúžené části vlečné sítě kromě ok v lemových švech (obrázek 1).

Umístění okna

Okno je vloženo do horního dílce kapsy zatahovací sítě. Okno je umístěno nejvýše 4 oka od kapsy zatahovací sítě včetně řady ok ruční šňůry, přes které prochází lano kapsy (obrázek 2).

Velikost okna

Šířka okna, vyjádřená počtem ok, je rovna počtu otevřených kosočtverečných ok v horním dílci děleno dvěma. Je-li to nutné, je dovoleno rozdělit nanejvýš 20 % počtu otevřených kosočtverečných ok v horním dílci rovnoměrně po obou stranách dílce okna (obrázek 3).

Délka okna je alespoň 3,5 metru.

Síťovina okna

Oka mají minimální velikost otevření 110 milimetrů. Oka mají čtvercový tvar, tzn. všechny čtyři strany síťoviny okna jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě. Síťovina je z jednoduchého krouceného materiálu bez uzlů nebo z materiálu dosahujícího podobných vlastností. Průměr jednotlivých vláken je alespoň 4,9 milimetru.

Jiná specifikace

Další specifikace pro připevnění jsou definovány na obrázcích 4a, 4b a 4c. Délka zvedacího popruhu je nejméně 4 m.

Obrázek 1

Zařízení vlečných sítí lze rozdělit podle tvaru a funkce do tří různých částí.

V hlavním prostoru vlečné sítě se vždy nachází část zúžení o délce mezi 10 a 40 m. Přídavné zařízení se nachází v nezúžené části běžně tvořené jednou nebo dvěma sítěmi dlouhými 49,5 oka, jejichž napínací délka se pohybuje mezi 6 až 12 m. Kapsa zatahovací sítě se rovněž nachází v nezúžené části, často tvořené dvojitým vláknem kvůli lepší odolnosti vůči těžkému nákladu. Délka kapsy zatahovací sítě je často 49,5 oka, tj. přibližně 6 metrů, ačkoli menší plavidla mají kratší kapsy zatahovacích sítí (2-4). Část pod zvedacím popruhem se nazývá zvedací vak.

Obrázek 2

Vzdálenost dílce okna od zatahovací šňůry je 4 oka. V horním dílci je 3,5 kosočtverečných ok a 0,5 oka ručně tkané řady „lemu kapsy“.

Obrázek 3

Lze použít dvacet procent kosočtverečných ok v horním dílci podél svislé řady umístěných od jednoho okraje ke druhému. Například (jako v obrázku 3), pokud by byl horní dílec 30 otevřených ok široký, 20 % z toho by bylo 6 ok. Potom by byla tři otevřená oka rozdělena po dvou stranách dílce okna. Následně by šířka dílce okna tvořila 12 ok (30 – 6 = 24 kosočtverečných ok děleno dvěma je 12 ok).

Obr. 4a

Spodní panel

Náčrt konstrukce spodního dílce tvořeného síťovinou o hloubce 49,5 ok.

Obr. 4b

Vrchní panel

(bez kosočtverečnými oky mezi lemovým švem a dílcem se čtvercovými oky)

Náčrt konstrukce vrchního dílce, velikosti a umístění okenního dílce v případě, že únikový dílce běží od lemového švu k lemovému švu.

Obr. 4c

Vrchní panel

(s kosočtverečnými oky mezi lemovým švem a dílcem se čtvercovými oky)

Náčrt konstrukce vrchního dílce v případě, že je 20 % kosočtverečných ok vrchního dílce uchováno a rovnoměrně rozděleno po obou stranách okna.

---

Dodatek 2 k příloze III

Zvláštní podmínky pro lov tresky obecné v Baltském moři

---

Dodatek 3 k příloze III

Vlečná lovná zařízení: Skagerrak a Kattegat

Velikosti ok, cílové druhy a požadované procentní podíly úlovků při používání jednotné velikosti ok

---

Dodatek 4 k příloze III

Kloubové řetězy vlečných sítí na garnáty: oblast NAFO

Kloubové řetězy jsou řetězy, lana nebo jejich kombinace, kterými se v různých odstupech připojují šlapnice ke šňůrám nebo „bolchline“. Pojmy „šňůra“ a „bolchline“ jsou zaměnitelné. Některá plavidla používají pouze jednu šňůru; jiná používají jak šňůru, tak i „bolchline“ jak je zobrazeno na náčrtku. Délka kloubového řetězu se měří od středu řetězu nebo drátu procházejícího přes šlapnici (přes její střed) ke spodní straně šňůry.

Tento nákres naznačuje, jak měřit délku kloubového řetězu.

▼M3

---

Dodatek 5 k příloze III

Seznam plavidel, u kterých NEAFC potvrdilo, že prováděla nedovolené, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti

▼B

---

PŘÍLOHA IVa

INTENZITA RYBOLOVU PRO PLAVIDLAV RÁMCI OBNOVY URČITÝCH POPULACÍ

Obecná ustanovení

1.	Podmínky stanovené v této příloze se vztahuje na rybářská plavidla Společenství, jejichž celková délka je alespoň 10 metrů.

2.

Pro účely této přílohy se použijí tyto zeměpisné oblasti: Kattegat (divize ICES IIIa jih), Skagerrak a Severní moře (divize ICES IVa,b,c, IIIa sever a IIa ES), oblast západně od Skotska (divize ICES VIa), východní část Lamanšského průlivu (divize ICES VIId), Irské moře (divize ICES VIIa). Pro plavidla, která byla oznámena Komisi jako plavidla vybavená náležitým systémem sledování plavidel podle článků 5 a 6 nařízení (ES) č. 2244/2003, se použije tato definice oblasti západně od Skotska: Divize ICES VIa kromě části, která leží západně od linie spojující v uvedeném pořadí následující zeměpisné souřadnice: 60°00′ s. š., 04°00′ z. d. 59°45′ s. š., 05°00′ z. d. 59°30′ s. š., 06°00′ z. d. 59°00′ s. š., 07°00′ z. d. 58°30′ s. š., 08°00′ z. d. 58°00′ s. š., 08°00′ z. d. 58°00′ s. š., 08°30′ z. d. 56°00′ s. š., 08°30′ z. d. 56°00′ s. š., 09°00′ z. d. 55°00′ s. š., 09°00′ z. d. 55°00′ s. š., 10°00′ z. d. 54°30′ s. š., 10°00′ z. d.

3.

Pro účely této přílohy se dnem stráveným v oblasti a mimo přístav rozumí: a) období 24 hodin mezi 00:00 kalendářního dne a 24:00 téhož kalendářního dne nebo každá část tohoto období, během níž je plavidlo přítomno v oblasti stanovené v bodě 2 a nebylo v přístavu, nebo b) každé nepřetržité období 24 hodin zaznamenané v lodním deníku ES, během nějž bylo plavidlo přítomno v oblasti stanovené v bodě 2 a nebylo v přístavu, nebo jakákoli část téhož období. Členský stát, který hodlá použít definici „dne stráveného v oblasti a mimo přístav“, jak je stanovena v písmenu b), oznámí Komisi do 1. února 2005 prostředky sledování činností plavidla použité za účelem zaručení dodržování podmínek stanovených v písmenu b).

4.

Pro účely této přílohy se použijí tyto kategorie lovných zařízení: a) vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobná vlečná zařízení o velikosti ok alespoň 100 mm kromě vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích lodě pro všechny oblasti s výjimkou Kattegatu a Skagerraku, kde velikost ok musí být 90 mm nebo větší; b) vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok alespoň 80 mm; c) upevněné vlečné sítě včetně tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a zatahovacích sítí; d) dlouhé lovné šňůry pro lov při dně; e) vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobná vlečná zařízení o velikosti ok mezi 70 mm a 99 mm s výjimkou vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok mezi 80 mm a 99 mm pro všechny oblasti s výjimkou Kattegatu a Skagerraku, kde velikost ok musí být mezi 70 a 89 mm; f) vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobná vlečná zařízení o velikosti ok mezi 16 mm a 31 mm s výjimkou vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla.

Intenzita rybolovu

5.	Každý členský stát zajistí, aby rybářská plavidla, která plují pod jeho vlajkou nebo jsou registrována ve Společenství a mají na palubě jakékoli lovné zařízení definované v bodě 4, byla přítomna v oblasti a mimo přístav po počet dnů, který nepřesahuje počet dnů uvedený v bodě 6.

6.

a) Maximální počet dní každého kalendářního měsíce, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti a mimo přístav, pokud má na palubě lovná zařízení definovaná v bodě 4, je uveden v tabulce I. Den, který plavidlo stráví mimo přístav a v oblasti stanovené v bodě 2 této přílohy, se také odečítá od celkového počtu dnů povolených pro oblast stanovenou v bodě 2 přílohy IVc pro plavidlo, které používá stejné kategorie lovných zařízení. Pokud plavidlo v rámci rybářského výjezdu přejíždí mezi dvěma oblastmi, odečte se den od té oblasti, kde během daného dne strávilo více času. Tabulka I — Maximální počet dní strávených v oblasti a mimo přístav podle jednotlivých lovných zařízení Oblast definovaná v bodě 2: Kategorie lovných zařízení uvedených v bodě: 4a 4b 4c 4d 4e 4f Kattegat, Severní moře a Skagerrak, východní část Lamanšského průlivu, oblast západně od Skotska a Irské moře 9 13 13 16 21 19 Maximální počet dní v každém kalendářním měsíci, po který může být plavidlo přítomno v některé z následujících podoblastí a mimo přístav, pokud má na palubě lovné zařízení uvedené v bodě 4 písm. a), je: i) oblast západně od Skotska: 8; ii) Irské moře: 10. b) Členský stát může dny během období řízení, kdy je přítomen v oblasti a je mimo přístav, uvedené v tabulce 1, uvádět úhrnně až do výše jedenácti kalendářních měsíců. c) Dodatečný počet dnů, po které může plavidlo pobývat v oblasti a mimo přístav s lovnými zařízeními uvedenými v bodě 4 na palubě, může přidělit členským státům Komise na základě trvalého odstavení plavidel z rybolovné činnosti, které probíhá od 1. ledna 2002 v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu ( 34 ). Dodatečný počet dnů přidělený plavidlům v dané kategorii lovných zařízení bude přímo úměrný intenzitě rybolovu v roce 2001, měřené v kilowattdnech odstavených plavidel, která používají dotyčná zařízená, ve srovnání s poměrnou úrovní intenzity při provozu všech plavidel za použití takových zařízení v roce 2001. Jakákoli část dne vyplývající z tohoto výpočtu se zaokrouhlí na nejbližší celý den. Členské státy, které hodlají využít těchto dodatečných dnů, podají Komisi žádost společně se zprávou s údaji o trvalém odstavení plavidel z dotyčné rybolovné činnosti. Na základě uvedené žádosti může Komise po konzultaci s členskými státy změnit pro dotyčný členský stát počet dnů definovaný v písmenu a) postupem podle článku 30 nařízení (ES) č. 2370/2002. Dodatečný počet dnů přidělený Komisí členskému státu v roce 2004 v souladu s bodem 6 písm. c) přílohy V nařízení (ES) č. 2287/2003 bude přidělen i v roce 2005. d) Za podmínek upřesněných v tabulce II mohou členské státy přidělit plavidlům odchylky od počtu dnů strávených v dané oblasti a mimo přístav, jak je definován v tabulce I. Členské státy, které chtějí přidělit tyto dodatečné dny, zašlou Komisi podrobné informace o plavidlech, jimž mají být dny přiděleny, a o záznamech jejich úlovků alespoň za poslední dva týdny předtím, než jsou dodatečné dny přiděleny. Tabulka II – Odchylky od počtu dní strávených v oblasti a mimo přístav uvedených v tabulce I a související podmínky Oblast Lovná zařízení definovaná v bodě 4 Záznam úlovků plavidla za rok 2002 (1) Dny Oblast uvedená v bodě 2 4a), 4e) Méně než 5 % každého z těchto druhů: tresky obecné, jazyka obecného a platýse velkého Bez omezení (2) Oblast uvedená v bodě 2 4a), 4b) Méně než 5 % tresky 100 až < 120 mm až 13 ≥ 120 mm až 14 Kattegat a Severní moře 4c) lovná zařízení o velikosti ok nejméně 220 mm Méně než 5 % tresky obecné a více než 5 % pakambaly velké a hranáče šedého Až 15 dnů Kattegat a Skagerrak 4a) lovná zařízení s oknem se čtvercovými oky o velikosti 120 mm (3) nepoužije se 12 dnů Východní část Lamanšského průlivu 4c) třístěnné tenatové sítě o velikosti ok nejvýše 110 mm Plavidla mimo přístav nejdéle 24 hodin 19 dnů (1)   Ověřeno v lodním deníku ES – průměrná roční vykládka v živé hmotnosti. (2)   Plavidlo může být v oblasti přítomno všechny dny v daném měsíci. (3)   Plavidla, na která se vztahuje tato odchylka, musí splňovat podmínky stanovené v dodatku 1 k této příloze. Je-li větší příděl dnů poskytnut plavidlu v důsledku nízkého procentního podílu záznamu úlovků určitých druhů, nesmí toto plavidlo v žádném okamžiku uchovávat na palubě větší procentní podíl těchto druhů, než je uvedeno v tabulce II, ani nesmí překládat žádné ryby na jiné plavidlo. Pokud plavidlo tuto podmínku nesplní, s okamžitým účinkem ztrácí na dodatečné dny nárok. e) Jeden dodatečný den, během kterého se může plavidlo vyskytovat v oblasti a mimo přístav, přičemž má na palubě lovná zařízení uvedená v bodě 4 písm. a) o velikosti ok větší než 120 mm, může Komise přidělit členskému státu na základě žádosti od tohoto členského státu pod podmínkou, že dotyčný členský stát zavedl systém automatického pozastavení licencí k rybolovu v případě porušení pravidel. Během období řízení, kdy plavidlo používá toto ustanovení, nesmí plavidlo v žádném případě mít na palubě lovné zařízení o velikosti ok menší než 120 mm. f) S ohledem na uzavření oblasti v Irském moři za účelem ochrany populací ryb, které se třou, a s ohledem na očekávané snížení úmrtnosti tresky obecné při rybolovu se plavidlům, která používají lovná zařízení kategorií 4a a 4b a která stráví více než polovinu přidělených dnů daného období řízení v Irském moři, dává k dispozici jeden dodatečný den.

7.

Před prvním dnem každého období řízení oznámí velitel plavidla nebo jeho zástupce orgánům členského státu vlajky, která lovná zařízení hodlá použít v následujícím období řízení. Dokud oznámení neprovede, není plavidlo k rybolovu v oblastech definovaných v bodě 2 s lovnými zařízeními definovanými v bodě 4 oprávněno. Oznámí-li velitel plavidla nebo jeho zástupce, že bude používat lovná zařízení dvou kategorií definovaných v bodě 4, nesmí celkový počet dnů k dispozici v následujícím období řízení přesáhnout polovinu celkového počtu dnů, které má plavidlo k dispozici pro každé lovné zařízení, zaokrouhleno dolů na nejbližší celý den. Používání daných lovných zařízení nebude povoleno po více dnů, než jak je pro příslušná zařízení stanoveno v tabulce I nebo ve třetím pododstavci bodu 6 písm. c) pro dotyčnou podoblast. Možnost použít dvě lovná zařízení bude přidělena pouze tehdy, budou-li splněny následující dodatečné podmínky sledování: — během daného výjezdu může mít rybářské plavidlo na palubě pouze jedno lovné zařízení uvedené v bodě 4; — velitel plavidla nebo jeho zástupce musí před každým výjezdem předem oznámit příslušným orgánům typ lovného zařízení, které bude na palubě, kromě případů, kdy se typ zařízení od posledního oznámení nezměnil. — Příslušné orgány budou provádět inspekce a sledování na moři a v přístavu, aby ověřily dodržování výše uvedených požadavků. Plavidlo, u nějž bude zjištěno, že dané požadavky nedodržuje, ztratí s okamžitým účinkem nárok na používání dvou kategorií lovných zařízení. — Plavidlo, které chce kombinovaně využívat jedno nebo více lovných zařízení uvedených v bodě 4 (regulovaná zařízení) s jiným lovným zařízením neuvedeným v bodě 4 (neregulovaná zařízení), není omezováno ve využívání neregulovaného zařízení. Takové plavidlo musí předem oznámit, kdy bude využívat regulované zařízení. Pokud tak neučiní, nesmí mít na palubě žádné ze zařízení uvedených v bodě 4. Taková plavidla musí mít oprávnění a musí být vybavena pro provádění alternativních rybolovných činností.

8.	Plavidlo, které je přítomno v jedné z oblastí definovaných v bodě 2 a které použilo jedno z lovných zařízení definovaných v bodě 4, nesmí současně uchovávat na palubě jiná lovná zařízení definovaná v bodě 4.

9.

a) Plavidlo, které v daném období řízení vyčerpalo počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav, na které má nárok, zůstane, pokud nepoužívá výhradně neregulovaná lovná zařízení popsaná v bodě 7, po zbytek období řízení v přístavu nebo mimo oblast uvedenou v bodě 2. b) V jakémkoli daném období řízení může plavidlo provozovat činnosti, které nesouvisejí s rybolovem, aniž by se tento čas odečítal od počtu dnů, které mu byly přiděleny na základě bodu 6, pokud dané plavidlo nejprve informuje členský stát vlajky o tom, že hodlá takové činnosti provozovat, a o povaze takových činností a pokud na tuto dobu odevzdá licenci k rybolovu. Takové plavidlo nesmí mít v této době na palubě žádné lovné zařízení.

10.

a) Členský stát může povolit kterémukoli svému rybářskému plavidlu, aby převedlo dny strávené v oblasti a mimo přístav, na něž má nárok, na jiné z jeho plavidel pro totéž období řízení v rámci téže oblasti, pokud je výsledný počet dnů získaný plavidlem vynásobený výkonem jeho motoru v kilowattech (kilowattdnech) roven nebo menší výslednému počtu dnů převedených dárcovským plavidlem vynásobenému výkonem motoru tohoto plavidla v kilowattech. Výkon motoru plavidel v kilowattech je výkon, který je pro jednotlivá plavidla zaznamenán v rejstříku rybářského loďstva Společenství. b) Celkový počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav převedených na základě písmene a) vynásobený výkonem motoru dárcovského plavidla v kilowattech nesmí být vyšší než záznam dárcovského plavidla o průměrném počtu dní za rok v dané oblasti, jak je ověřen v lodním deníku ES v letech 2001, 2002 a 2003, vynásobený výkonem motoru tohoto plavidla v kilowattech. Pokud dárcovské plavidlo používá jiné vymezení oblasti západně od Skotska, jak je uvedeno v bodě 2, zakládá se výpočet záznamů zakládat na této definici. c) Převod dnů, jak je popsán v písmenu a), je povolen pouze mezi plavidly, která vykonávají činnost v rámci stejných kategorií lovných zařízení a oblastí uvedených v bodě 6 písm. a), a během téhož období řízení. Členský stát může povolit převod dnů, pokud oprávněné dárcovské plavidlo dočasně přerušilo svou činnost bez veřejné podpory. d) Plavidla, na něž se vztahuje přidělení podle bodu 6 písm. d) a bodu 7, nesmějí převádět žádné dny. e) Na žádost Komise předloží členský stát zprávu o provedených převodech dnů.

11.

Plavidlo, které nemá žádný záznam odlovu v jedné z oblastí definovaných v bodě 2, může přes tyto oblasti přeplout, pokud to předem oznámí příslušným orgánům. Během pobytu tohoto plavidla v oblastech definovaných v bodě 2 musí být všechna lovná zařízení na palubě přivázána a uskladněna v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

12.

Členský stát zakáže rybolov pomocí lovných zařízení definovaných v bodě 4 v oblastech definovaných v bodě 2 všem svým plavidlům, která v této oblasti neprovozovala rybolovné činnosti v letech 2001, 2002, 2003 nebo 2004, pokud nezajistí, že bude v dotyčné oblasti upravené předpisy zamezeno rybolovu toutéž kapacitou, měřeno v kilowattech. Avšak plavidlo se záznamem o používání zařízení definovaného v bodě 4 může být oprávněno využívat jiné lovné zařízení definované v bodě 4 za předpokladu, že počet dnů přidělených tomuto druhému uvedenému zařízení je vyšší nebo roven počtu dnů přidělených prvnímu lovnému zařízení.

13.

Členský stát neodčítá dny přidělené na základě této přílohy kterémukoli ze svých plavidel v případě, kdy bylo plavidlo mimo přístav, ale nebylo schopno lovit, protože pomáhalo jinému plavidlu v nouzi, ani v případě, kdy bylo plavidlo mimo přístav, ale nebylo schopno lovit, protože přepravovalo zraněného člena posádky, který potřeboval rychlou lékařskou pomoc. Členský stát do jednoho měsíce předloží Komisi odůvodnění veškerých rozhodnutí přijatých v těchto situacích a odůvodnění doplní důkazy o daném stavu nouze od příslušných orgánů.

Povinnosti podávat zprávy

14.

Členské státy na základě informací používaných pro řízení dnů rybolovu mimo přístav a přítomnosti v oblastech, jak jsou vymezeny v této příloze, sdělí za každý kalendářní rok během jednoho měsíce po skončení daného kalendářního roku Komisi informace o intenzitě rybolovu plavidel používajících různé typy lovných zařízení v oblastech uvedených v tabulce IV.

15.

Členské státy sdělí údaje uvedené v bodě 14 Komisi ve formátu kontrolní tabulky tak, že ji zašlou na odpovídající adresu, kterou Komise členským státům sdělí. Tabulka IV — Formát podávání zpráv Země CFR (Rejstřík rybářského loďstva Společenství) Vnější označení Oblast rybolovu Délka období řízení Oznámený typ (typy) lovného zařízení Dny, po které je povoleno toto zařízení používat Dny používání typu zařízení 1 Dny používání typu zařízení 2 Převody dnů 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) Tabulka V — Formát údajů Název oblasti Maximální počet číslic/znaků Definice a připomínky 1) Země 3 Členský stát (3-alpha ISO kód), v němž je plavidlo registrováno pro rybolov na základě nařízení (ES) č. 2371/2002. Vždy země, která podává zprávy. 2) CFR 12 (Číslo v rejstříku rybářského loďstva Společenství). Specifické identifikační číslo rybářského plavidla. Členský stát (3-alpha ISO kód) následovaný identifikační sérií (9 znaků). Pokud má série méně než 9 znaků, je nutno z levé strany doplnit nuly. 3) Vnější označení 14 Podle nařízení Komise (EHS) č. 1381/87. 4) Oblast 1 ►C1  Uveďte, zda plavidlo loví v oblasti uvedené v bodě 2 této přílohy. ◄ 5) Délka období řízení 2 ►C1  Označení od 1-11 délky každého období řízení přiděleného příslušnému plavidlu. Jednotlivá období řízení, během nichž byly oznámeny stejné kategorie lovných zařízení nebo jejich kombinace, v souladu s bodem 7 této přílohy, mohou být uvedena úhrnně. ◄ 6) Typ (typy) oznámeného lovného zařízení 2 ►C1  Označení od 4a) do 4f) typů zařízení oznámených v souladu s bodem 4 této přílohy. ◄ 7) Dny, po které je povoleno používat toto/tato zařízení 3 Počet dnů, po které toto plavidlo mělo na základě této přílohy možnost výběru lovných zařízení a délka oznámeného období řízení. 8) Dny používání typu zařízení 1 3 Počet dnů, kdy plavidlo skutečně nebylo v přístavu a bylo přítomno v oblasti podle této přílohy a používalo typ zařízení 1. 9) Dny používání typu zařízení 2 3 Případný počet dnů, kdy plavidlo skutečně nebylo v přístavu a bylo přítomno v oblasti podle této přílohy a používalo typ zařízení 2. 10) Převod dnů 3 Pro převedené dny uveďte „– počet převedených dnů“ a pro přijaté dny uveďte „+ počet převedených dnů“.

---

Dodatek 1 k příloze IVa

---

PŘÍLOHA IVb

INTENZITA RYBOLOVU PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA V SOUVISLOSTI S OBNOVOU NĚKTERÝCH POPULACÍ ŠTIKOZUBCE NOVOZÉLANDSKÉHO A HUMRŮ

Obecná ustanovení

1.	Podmínky stanovené v této příloze se vztahují na rybářská plavidla Společenství, jejichž celková délka je alespoň 10 metrů.

2.	Pro účely této přílohy se použije tato zeměpisná oblast: Iberský poloostrov, pobřeží Atlantského oceánu (divize ICES VIIIc a IXa) s výjimkou Cádizského zálivu.

3.

Pro účely této přílohy se „dnem stráveným v oblasti a mimo přístav“ rozumí: a) období 24 hodin mezi 00:00 kalendářního dne a 24:00 téhož kalendářního dne nebo každá část tohoto období, během níž bylo plavidlo přítomno v oblasti definované v bodě 2 a nebylo v přístavu, nebo b) každé nepřetržité období 24 hodin zaznamenané v lodním deníku Společenství, během nějž bylo plavidlo přítomno v oblasti definované v bodě 2 a nebylo v přístavu, nebo jakákoli část téhož období. Členský stát, který hodlá použít definici „dne stráveného v oblasti a mimo přístav“, jak je stanovena v písmenu b), oznámí Komisi do 1. února 2005 prostředky kontroly činností plavidla použité za účelem zaručení dodržování podmínek stanovených v písmenu b).

4.

Pro účely této přílohy se použijí tyto kategorie lovných zařízení: a) vlečné sítě pro lov při dně o velikosti ok >55 mm b) dlouhé lovné šňůry pro lov při dně c) tenatové sítě na chytání za žábry s oky o velikosti >60 mm d) tenatové sítě na chytání za žábry s oky o velikosti 80 mm nebo vyšší e) vlečná zařízení o velikosti ok mezi 31 mm a 54 mm

Intenzita rybolovu

5.	Každý členský stát zajistí, aby byla rybářská plavidla, která plují pod jeho vlajkou nebo jsou registrována ve Společenství a mají na palubě jakékoli lovné zařízení definované v bodě 4, přítomna v oblasti a mimo přístav po počet dnů, který nepřesahuje počet dnů uvedený v bodě 6.

6.

a) Počet dnů každého kalendářního měsíce, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti a mimo přístav, pokud má na palubě lovná zařízení definovaná v bodě 4, je uveden v tabulce I. Tabulka I — Maximální počet dnů přítomnosti v oblasti a mimo přístav podle lovného zařízení Oblast definovaná v bodě: Kategorie lovných zařízení uvedených v bodě: 4a 4b 4c 4d 4e 4f 2.  Iberský poloostrov, pobřeží Atlantského oceánu (divize ICES VIIIc a IXa) 22 22 22 22 22 22 b) Členský stát může dny během období řízení, kdy je přítomen v oblasti a je mimo přístav, uvedené v tabulce 1, uvádět úhrnně až do výše jedenácti kalendářních měsíců. c) Dodatečný počet dnů, po které může plavidlo pobývat v oblasti a mimo přístav s lovnými zařízeními uvedenými v bodě 4 na palubě, může přidělit členským státům Komise na základě trvalého odstavení plavidel z rybolovné činnosti, které probíhá od 1. ledna 2004 v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 2792/1999. Vzata v úvahu mohou být také jakákoli plavidla, která byla prokazatelně s konečnou platností odstavena z oblasti uvedené v bodě 2. Dodatečný počet dnů přidělený plavidlům v dané kategorii lovných zařízení bude přímo úměrný intenzitě rybolovu v roce 2003, měřené v kilowattdnech odstavených plavidel, která používají dotyčná zařízená, ve srovnání s poměrnou úrovní intenzity při provozu všech plavidel za použití takových zařízení v roce 2003. Jakákoli část dne vyplývající z tohoto výpočtu se zaokrouhlí na nejbližší celý den. Členské státy, které hodlají využít těchto dodatečných dnů, podají Komisi žádost společně se zprávou s údaji o trvalém odstavení plavidel z dotyčné rybolovné činnosti. Na základě uvedené žádosti může Komise po konzultaci s členskými státy změnit pro příslušný členský stát počet dnů definovaný v písmenu a) postupem podle článku 30 nařízení (ES) č. 2371/2002. d) Za podmínek upřesněných v tabulce II mohou členské státy přidělit plavidlům odchylky od počtu dnů strávených v dané oblasti a mimo přístav, jak je definován v tabulce I. Členské státy, které chtějí přidělit tyto dodatečné dny, zašlou Komisi podrobné informace o plavidlech, jimž mají být dny přiděleny, a o záznamech jejich úlovků alespoň za poslední dva týdny předtím, než jsou dodatečné dny přiděleny. Tabulka II — Odchylky od počtu dnů přítomnosti v oblasti a mimo přístav, jak je uveden v tabulce I, a související podmínky Oblast definovaná v bodě 2 Lovné zařízení definované v bodě 4 Záznam úlovků plavidla za rok 2001, 2002 a 2003 (1) Dny 2 4a) až 4f) Méně než 5 tun štikozubce za všechny roky žádné omezení dnů (2) (1)   Ověřeno v lodním deníku ES – průměrná roční vykládka v živé hmotnosti. (2)   Plavidlo může být v oblasti přítomno všechny dny v příslušném měsíci. Je-li větší příděl dnů poskytnut plavidlu v důsledku nízkého záznamu úlovků štikozubce, vykládka plavidla v roce 2005 nepřesáhne 5 tun živé váhy štikozubce, ani nesmí překládat žádné ryby na jiné plavidlo. Pokud plavidlo tuto podmínku nesplní, s okamžitým účinkem ztrácí na dodatečné dny nárok.

7.

Před prvním dnem každého období řízení oznámí velitel plavidla nebo jeho zástupce orgánům členského státu vlajky, která lovná zařízení hodlá použít v následujícím období řízení. Dokud oznámení neprovede, není plavidlo k rybolovu v oblasti definované v bodě 2 s lovnými zařízeními definovanými v bodě 4 oprávněno. Plavidlo, které chce kombinovaně využívat jedno nebo více lovných zařízení uvedených v bodě 4 (regulovaná zařízení) s jiným lovným zařízením neuvedeným v bodě 4 (neregulovaná zařízení), není omezováno ve využívání neregulovaného zařízení. Takové plavidlo musí předem oznámit, kdy bude využívat regulované zařízení. Pokud tak neučiní, nesmí mít na palubě žádné ze zařízení uvedených v bodě 4. Taková plavidla musí mít oprávnění a musí být vybavena pro provádění alternativních rybolovných činností.

8.

a) Plavidlo, které v daném období řízení vyčerpalo počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav, na které má nárok, zůstane, pokud nepoužívá výhradně neregulovaná lovná zařízení popsaná v bodě 7, po zbytek období řízení v přístavu nebo mimo oblast uvedenou v bodě 2. b) V jakémkoli daném období řízení může plavidlo provozovat činnosti, které nesouvisejí s rybolovem, aniž by se tento čas odečítal od počtu dnů, které mu byly přiděleny na základě bodu 6, pokud dané plavidlo nejprve informuje členský stát o tom, že hodlá takové činnosti provozovat, a o povaze takových činností a pokud na tuto dobu odevzdá licenci k rybolovu. Takové plavidlo nesmí mít v této době na palubě žádné lovné zařízení.

9.

a) Členský stát může povolit kzterémukoli svému rybářskému plavidlu, aby převedlo dny strávené v oblasti a mimo přístav, na něž má nárok, na jiné z jeho plavidel pro totéž období řízení v rámci oblasti, pokud je výsledný počet dnů získaný plavidlem vynásobený výkonem jeho motoru v kilowattech (kilowattdnech) roven nebo menší výslednému počtu dnů převedených dárcovským plavidlem vynásobenému výkonem motoru tohoto plavidla v kilowattech. Výkon motoru plavidel v kilowattech je výkon, který je pro jednotlivá plavidla zaznamenán v rejstříku rybářského loďstva Společenství. b) Celkový počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav převedených na základě písmene a) vynásobený výkonem motoru dárcovského plavidla v kilowattech nesmí být vyšší než záznam dárcovského plavidla o průměrném počtu dní za rok, jak je ověřen v lodním deníku ES v letech 2001, 2002 a 2003, vynásobený výkonem motoru tohoto plavidla v kilowattech. c) Převod dnů, jak je popsán v písmenu a), je povolen pouze mezi plavidly, která vykonávají činnost v rámci stejných kategorií lovných zařízení uvedených v bodě 6 písm. a), a během téhož období řízení. d) Plavidla, na něž se vztahuje přidělení podle bodu 6 písm. d), nesmějí převádět žádné dny. e) Na žádost Komise předloží členský stát zprávu o provedených převodech dnů.

10.

Plavidlo, které nemá žádný záznam odlovu v oblasti definované v bodě 2, může přes tuto oblast přeplout, pokud to předem oznámí příslušným orgánům. Během pobytu tohoto plavidla v oblasti definované v bodě 2 musí být všechna lovná zařízení na palubě přivázána a uskladněna v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

11.

Členský stát zakáže rybolov pomocí lovných zařízení definovaných v bodě 4 v oblasti definované v bodě 2 všem svým plavidlům, která v této oblasti neprovozovala rybolovné činnosti v letech 2002, 2003 nebo 2004, pokud nezajistí, že bude v dané oblasti upravené předpisy zamezeno rybolovu toutéž kapacitou, měřeno v kilowattech. Plavidlo se záznamem o používání zařízení definovaného v bodě 4 však může být oprávněno využívat jiné lovné zařízení definované v bodě 4 za předpokladu, že počet dnů přidělených tomuto druhému uvedenému zařízení je vyšší nebo roven počtu dnů přidělených prvnímu lovnému zařízení.

12.

Členský stát neodčítá dny přidělené na základě této přílohy kterémukoli ze svých plavidel v případě, kdy bylo plavidlo mimo přístav, ale nebylo schopno lovit, protože pomáhalo jinému plavidlu v nouzi, ani v případě, kdy bylo plavidlo mimo přístav, ale nebylo schopno lovit, protože přepravovalo zraněného člena posádky, který potřeboval rychlou lékařskou pomoc. Členský stát do jednoho měsíce předloží Komisi odůvodnění veškerých rozhodnutí přijatých v těchto situacích a odůvodnění doplní důkazy o daném stavu nouze od příslušných orgánů.

Sledování, inspekce, dohled

13.

Na plavidla mající na palubě lovná zařízení definovaná v bodě 4 a vykonávající činnost v oblasti vymezené v bodě 2 se bez ohledu na článek 19a nařízení (EHS) č. 2847/93 použijí jeho články 19b, 19c, 19d, 19e a 19k. Plavidla vybavená systémem sledování plavidel v souladu s články 5 a 6 nařízení (ES) č. 2244/2003 nebo plavidla vykonávající činnost v rámci definice dne, jak je vymezen v bodě 3 písm. a), jsou od těchto zpravodajských povinností osvobozena.

14.	Členské státy mohou zavést alternativní kontrolní opatření v zájmu plnění závazků uvedených v bodě 13 této přílohy, která jsou stejně účinná a transparentní jako uvedené zpravodajské povinnosti. Taková alternativní opatření je před jejich zavedením nutno oznámit Komisi.

15.

Velitel rybářského plavidla Společenství nebo jeho zástupce, kteří chtějí přeložit jakékoli množství ryb, které zůstalo na palubě, nebo je vyložit v některém přístavu nebo zařízení třetí země, předají příslušným orgánům členského státu vlajky informace uvedené v článku 19b nařízení (EHS) č. 2847/93 nejpozději 24 hodin před překládkou nebo vykládkou v třetí zemi.

16.

Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2807/83 je povolená odchylka v odhadu množství ryb v kilogramech na palubě lodi podle bodu 13 stanovena ve výši 14,8 % množství zapsaného v lodním deníku. V případě, že právo Společenství nestanoví žádné přepočítací koeficienty, použijí se přepočítací koeficienty členského státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje.

17.	Příslušné orgány členského státu zajistí, aby bylo veškeré množství štikozubce novozélandského přesahující 300 kg nebo 150 kg humra severského ulovené v oblasti uvedené v bodě 2 zváženo před prodejem na váhách aukční místnosti.

18.

Pokud je na palubě uskladněno množství štikozubců převyšující 50 kg, je na palubě rybářského plavidla zakázána jakákoli nádoba obsahující jakékoli množství štikozubce novozélandského nebo humra severského smíchané s jakýmikoli jinými druhy mořských organismů. Velitelé rybářských plavidel Společenství jsou inspektorům členských států nápomocni, aby bylo možné navzájem zkontrolovat množství deklarované v lodním deníku a úlovky štikozubce novozélandského a humra severského nacházející se na palubě.

19.

Příslušné orgány členského státu mohou požadovat, aby bylo každé množství štikozubce novozélandského přesahující 300 kg nebo humra severského přesahující 150 kg ulovené v oblasti definované v bodě 2, které je v tomto členském státě vykládáno poprvé, zváženo za přítomnosti kontrolorů před přepravou z místa první vykládky.

20.

Odchylně od článku 13 nařízení (EHS) č. 2847/93 musí být veškerá množství větší než 50 kg kteréhokoli druhu v rámci rybolovu podle článku 12 tohoto nařízení, která jsou přepravována na místo jiné než místo vykládky nebo dovozu, doprovázena kopií jednoho z prohlášení stanovených v čl. 8 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 vztahujícího se na množství těchto přepravovaných druhů. Výjimka stanovená v čl. 13 odst. 4 písm. b) nařízení (EHS) č. 2847/93 se nepoužije.

▼C1

21.	Odchylně od čl. 34c odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 mohou konkrétní programy sledování štikozubce novozélandského nebo humra severského v rámci rybolovu uvedeného v této příloze trvat déle než dva roky od vstupu daného programu v platnost.

▼B

Povinnost podávat zprávy

22.

Členské státy na základě informací používaných pro řízení dnů rybolovu mimo přístav a přítomnosti v oblasti, jak je vymezena v této příloze, sdělí za každý kalendářní rok během jednoho měsíce po skončení daného kalendářního roku Komisi informace o intenzitě rybolovu plavidel používajících různé typy lovných zařízení v oblasti uvedené v tabulce IV.

23.

Členské státy sdělí údaje uvedené v bodě 22 Komisi ve formátu kontrolní tabulky tak, že ji zašlou na odpovídající adresu, kterou Komise členským státům sdělí. Tabulka IV — Formát podávání zpráv Země CFR (Rejstřík rybářského loďstva Společenství) Vnější označení Oblast rybolovu Délka období řízení Oznámený typ (typy) lovného zařízení Dny, po které je povoleno toto zařízení používat Dny používání tohoto zařízení Převody dnů (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) Tabulka V — Formát údajů Název oblasti Maximální počet číslic/znaků Definice a připomínky (1) Země 3 Členský stát (3-alpha ISO kód), v němž je plavidlo registrováno pro rybolov na základě nařízení (ES) č. 2371/2002. Vždy země, která podává zprávy. (2) CFR 12 (Číslo rejstříku rybářského loďstva Společenství). Specifické identifikační číslo rybářského plavidla. Členský stát (3-alpha ISO kód) následovaný identifikační sérií (9 znaků). Pokud má série méně než 9 znaků, je nutno z levé strany doplnit nuly. (3) Vnější označení 14 Podle nařízení Komise (EHS) č. 1381/87. (4) Oblast 1 Uveďte, zda plavidlo loví v oblasti 2(a) nebo 2(b) této přílohy. (5) Délka období řízení 2 Označení od 1-12 délky každého období řízení přiděleného příslušnému plavidlu. Jednotlivá období řízení, během nichž byly oznámeny stejné kategorie lovných zařízení nebo jejich kombinace, v souladu s bodem 7 této přílohy, mohou být uvedena úhrnně. (6) Typ (typy) oznámeného lovného zařízení 2 Označení od 4a) po 4g) typů zařízení oznámených v souladu s bodem 4 této přílohy. (7) Dny, po které je povoleno používat toto zařízení 3 Počet dnů, po které toto plavidlo mělo na základě této přílohy možnost výběru lovných zařízení a délka oznámeného období řízení. (8) Dny používání tohoto zařízení 3 Počet dnů, kdy plavidlo skutečně nebylo v přístavu a bylo přítomno v oblasti podle této přílohy. (9) Převod dnů 3 Pro převedené dny uveďte „– počet převedených dnů“ a pro přijaté dny uveďte „+ počet převedených dnů“.

---

PŘÍLOHA IVc

INTENZITA RYBOLOVU PRO PLAVIDLA V RÁMCI OBNOVY POPULACÍ JAZYKA OBECNÉHO V ZÁPADNÍ ČÁSTI LAMANŠSKÉHO PRŮLIVU

Obecná ustanovení

1.	Podmínky stanovené v této příloze se vztahují na rybářská plavidla Společenství, jejichž celková délka je alespoň 10 metrů.

2.	Pro účely této přílohy se použije tato zeměpisná oblast: západní část Lamanšského průlivu (divize ICES VIIe).

3.

Pro účely této přílohy se „dnem stráveným v oblasti a mimo přístav“ rozumí: a) období 24 hodin mezi 00:00 kalendářního dne a 24:00 téhož kalendářního dne nebo každá část tohoto období, během níž je plavidlo přítomno v oblasti definované v bodě 2 a nebylo v přístavu, nebo b) každé nepřetržité období 24 hodin zaznamenané v lodním deníku ES, během nějž bylo plavidlo přítomno v oblasti definované v bodě 2 a nebylo v přístavu, nebo jakákoli část téhož období. Členský stát, který hodlá použít definici „dne stráveného v oblasti a mimo přístav“, jak je stanovena v písmenu b), oznámí Komisi do 1. února 2005 prostředky sledování činností plavidla použité za účelem zaručení dodržování podmínek stanovených v písmenu b).

4.	Pro účely této přílohy se použijí tyto kategorie lovných zařízení: a) vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok alespoň 80 mm; b) upevněné vlečné sítě včetně tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a zatahovacích sítí.

Intenzita rybolovu

5.	Každý členský stát zajistí, aby rybářská plavidla, která plují pod jeho vlajkou nebo jsou registrována ve Společenství a mají na palubě jakékoli lovné zařízení definované v bodě 4, byla přítomna v oblasti a mimo přístav po počet dnů, který nepřesahuje počet dnů uvedený v bodě 6.

6.

►M1   a) Maximální počet dnů každého kalendářního měsíce, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti a mimo přístav, pokud má na palubě lovná zařízení uvedená v bodě 4, je uveden v tabulce I. Pokud plavidlo v rámci rybářského výjezdu přejíždí mezi dvěma oblastmi, odečte se den od té oblasti, kde během daného dne strávilo více času. Počet dnů, během kterých je plavidlo přítomno v celkové oblasti, jež se skládá z oblastí definovaných v bodě 2 této přílohy a v bodě 2 přílohy IVa, nesmí překročit počet uvedený v tabulce I této přílohy. Počet dnů, během kterých je plavidlo přítomno v oblastech definovaných v bodě 2 přílohy IVa, však nesmí překročit maximální počet stanoveným v souladu s přílohou IVa. Tabulka I – Maximální počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav podle jednotlivých lovných zařízení Oblast definovaná v bodě 2: Kategorie lovných zařízení uvedených v bodě: 4a 4b 2.  západní část Lamanšského průlivu (divize ICES VIIe). 20 20  ◄ b) Členský stát může dny během období řízení, kdy je přítomen v oblasti a je mimo přístav, uvedené v tabulce 1, uvádět úhrnně až do výše jedenácti kalendářních měsíců. c) Dodatečný počet dnů, po které může plavidlo pobývat v oblasti a mimo přístav s lovnými zařízeními uvedenými v bodě 4 na palubě, může přidělit členským státům Komise na základě výsledků programu vyřazování plavidel z provozu, který probíhá od 1. ledna 2004, v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 2792/1999. Tento dodatečný počet dnů přidělený plavidlům v příslušných kategoriích lovných zařízení bude přímo úměrný snížení rybolovné kapacity v roce 2003 v kilowattdnech, které je výsledkem programu vyřazování plavidel používajících dotyčné lovné zařízení z provozu, v porovnání se srovnatelnou úrovní intenzity všech plavidel používajících takové zařízení v roce 2003, zaokrouhlený na nejbližší celý den. Členské státy, které hodlají využít těchto dodatečných dnů, podají Komisi žádost společně se zprávou s údaji o dokončených programech vyřazování plavidel z provozu. Na základě uvedené žádosti může Komise po konzultaci s členskými státy změnit pro příslušný členský stát počet dnů definovaný v písmenu a) postupem podle článku 30 nařízení (ES) č. 2371/2002.

7.

Před prvním dnem každého období řízení oznámí velitel plavidla nebo jeho zástupce orgánům členského státu vlajky, která lovná zařízení hodlá použít v následujícím období řízení. Dokud oznámení neprovede, není plavidlo k rybolovu v oblastech definovaných v bodě 2 s lovnými zařízeními definovanými v bodě 4 oprávněno.

8.

▼C1 a) Plavidlo, které v daném období řízení vyčerpalo počet dnů strávených v oblasti a mimo přístav, na které má nárok, zůstane, pokud nepoužívá výhradně jiné kategorie lovných zařízení než popsané v bodě 4 (neregulovaná lovná zařízení), po zbytek období řízení v přístavu nebo mimo oblast uvedenou v bodě 2. ▼B b) V jakémkoli daném období řízení může plavidlo provozovat činnosti, které nesouvisejí s rybolovem, aniž by se tento čas odečítal od počtu dnů, které mu byly přiděleny na základě bodu 6, pokud dané plavidlo nejprve informuje členský stát vlajky o tom, že hodlá takové činnosti provozovat, a o povaze takových činností a pokud na tuto dobu odevzdá licenci k rybolovu. Takové plavidlo nesmí mít v této době na palubě žádné lovné zařízení.

9.

a) Členský stát může povolit kterémukoli svému rybářskému plavidlu, aby převedlo dny strávené v oblasti a mimo přístav, na něž má nárok, na jiné z jeho plavidel pro totéž období řízení v rámci příslušné oblasti, pokud je výsledný počet dnů získaný plavidlem vynásobený výkonem jeho motoru v kilowattech (kilowattdnech) roven nebo menší výslednému počtu dnů převedených dárcovským plavidlem vynásobenému výkonem motoru tohoto plavidla v kilowattech. Výkon motoru plavidel v kilowattech je výkon, který je pro jednotlivá plavidla zaznamenán v rejstříku rybářského loďstva Společenství. b) Celkový počet dnů strávených v příslušné oblasti a mimo přístav převedených na základě písmene a) vynásobený výkonem motoru dárcovského plavidla v kilowattech nesmí být vyšší než průměrný počet dnů dárcovského plavidla za rok, jak je ověřen v lodním deníku ES v letech 2001, 2002 a 2003, vynásobený výkonem motoru tohoto plavidla v kilowattech. c) Převod dnů, jak je popsán v písmenu a), je povolen pouze mezi plavidly, která vykonávají činnost v rámci stejných kategorií lovných zařízení uvedených v bodě 6 písm. a), a během téhož období řízení. d) Na žádost Komise předloží členský stát zprávu o provedených převodech dnů.

10.

Plavidlo, které nemá žádný záznam odlovu v oblasti definované v bodě 2, může přes tuto oblast přeplout, pokud to předem oznámí příslušným orgánům. Během pobytu tohoto plavidla v oblasti definované v bodě 2 musí být všechna lovná zařízení na palubě přivázána a uskladněna v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.

11.

Členský stát zakáže rybolov pomocí lovných zařízení definovaných v bodě 4 v oblasti definované v bodě 2 všem svým plavidlům, která v této oblasti neprovozovala rybolovné činnosti v letech 2002, 2003 a 2004, pokud nezajistí, že bude v dané oblasti upravené předpisy zamezeno rybolovu toutéž kapacitou, měřeno v kilowattech. Avšak plavidlo se záznamem o používání zařízení definovaného v bodě 4 může být oprávněno využívat jiné lovné zařízení definované v bodě 4 za předpokladu, že počet dnů přidělených tomuto druhému uvedenému zařízení je vyšší nebo roven počtu dnů přidělených prvnímu lovnému zařízení.

12.

Členský stát neodčítá dny přidělené na základě této přílohy kterémukoli ze svých plavidel v případě, kdy bylo plavidlo mimo přístav, ale nebylo schopno lovit, protože pomáhalo jinému plavidlu v nouzi, ani v případě, kdy bylo plavidlo mimo přístav, ale nebylo schopno lovit, protože přepravovalo zraněného člena posádky, který potřeboval rychlou lékařskou pomoc. Členský stát do jednoho měsíce předloží Komisi odůvodnění veškerých rozhodnutí přijatých v těchto situacích a odůvodnění doplní důkazy o daném stavu nouze od příslušných orgánů.

Sledování, inspekce a dohled

13.

Na plavidla mající na palubě lovná zařízení definovaná v bodě 4 a vykonávající činnost v oblasti vymezené v bodě 2 se bez ohledu na článek 19a nařízení (EHS) č. 2847/93 použijí jeho články 19b, 19c, 19d, 19e a 19k. Plavidla vybavená systémem sledování plavidel v souladu s články 5 a 6 nařízení (ES) č. 2244/2003 nebo plavidla vykonávající činnost v rámci definice dne, jak je vymezen v bodě 3 písm. a), jsou od těchto zpravodajských povinností osvobozena.

14.	Členské státy mohou zavést alternativní kontrolní opatření v zájmu plnění závazků uvedených v bodě 13 této přílohy, která jsou stejně účinná a transparentní jako uvedené zpravodajské povinnosti. Taková alternativní opatření je před jejich zavedením nutno oznámit Komisi.

15.

Velitel rybářského plavidla Společenství nebo jeho zástupce, kteří chtějí přeložit jakékoli množství ryb, které zůstalo na palubě, nebo je vyložit v některém přístavu nebo zařízení třetí země, předají příslušným orgánům členského státu vlajky informace uvedené v článku 19b nařízení (EHS) č. 2847/93 nejpozději 24 hodin před překládkou nebo vykládkou v třetí zemi.

16.

Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2807/83 je povolená odchylka v odhadu množství ryb v kilogramech na palubě lodi podle bodu 13 stanovena ve výši 8 % množství zapsaného v lodním deníku. V případě, že právo Společenství nestanoví žádné přepočítací koeficienty, použijí se přepočítací koeficienty členského státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje.

17.

Pokud je na palubě uskladněno množství jazyka obecného převyšující 50 kg, je na palubě rybářského plavidla zakázána jakákoli nádoba obsahující jakékoli množství jazyka obecného smíchané s jakýmikoli jinými druhy mořských organismů. Velitelé rybářských plavidel Společenství jsou inspektorům členských států nápomocni, aby bylo možné navzájem zkontrolovat množství deklarované v lodním deníku a úlovky jazyka obecného nacházející se na palubě.

18.	Příslušné orgány členského státu zajistí, aby bylo veškeré množství jazyka obecného přesahující 300 kg ulovené v oblasti definované v bodě 2 před prodejem zváženo na váhách aukční místnosti.

19.	Příslušné orgány členského státu mohou požadovat, aby bylo veškeré množství jazyka obecného přesahující 30 kg ulovené v oblasti definované v bodě 2, které je v tomto členském státě vyloženo poprvé, zváženo za přítomnosti kontrolorů před přepravou z místa první vykládky.

20.

Odchylně od článku 13 nařízení (EHS) č. 2847/93 musí být veškerá množství větší než 50 kg kteréhokoli druhu v rámci rybolovu podle článku 12 tohoto nařízení, která jsou přepravována na místo jiné než místo vykládky nebo dovozu, doprovázena kopií jednoho z prohlášení stanovených v čl. 8 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 vztahujícího se na množství těchto přepravovaných druhů. Výjimka stanovená v čl. 13 odst. 4 písm. b) nařízení (EHS) č. 2847/93 se nepoužije.

▼C1

21.	Odchylně od čl. 34c odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 mohou konkrétní programy sledování jazyka obecného v rámci rybolovu uvedeného v této příloze trvat déle než dva roky od vstupu daného programu v platnost.

▼B

Povinnosti podávat zprávy

22.

Členské státy na základě informací používaných pro řízení dnů rybolovu mimo přístav a přítomnosti v oblasti, jak je vymezena v této příloze, sdělí za každý kalendářní rok během jednoho měsíce po skončení daného kalendářního roku Komisi informace o intenzitě rybolovu plavidel používajících různé typy lovných zařízení v oblasti uvedené v tabulce IV.

23.

Členské státy sdělí údaje uvedené v bodě 22 Komisi ve formátu kontrolní tabulky tak, že ji zašlou na odpovídající adresu, kterou Komise členským státům sdělí. Tabulka IV — Formát podávání zpráv Země CFR (Rejstřík rybářského loďstva Společenství) Vnější označení Oblast rybolovu Délka období řízení Oznámený typ (typy) lovného zařízení Dny, po které je povoleno toto zařízení používat Dny používání tohoto zařízení Převody dnů (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) Tabulka V — Formát údajů Název oblasti Maximální počet číslic/znaků Definice a připomínky (1) Země 3 Členský stát (3-alpha ISO kód), v němž je plavidlo registrováno pro rybolov na základě nařízení (ES) č. 2371/2002. Vždy země, která podává zprávy. (2) CFR 12 (Číslo v rejstříku rybářského loďstva Společenství). Specifické identifikační číslo rybářského plavidla. Členský stát (3-alpha ISO kód) následovaný identifikační sérií (9 znaků). Pokud má série méně než 9 znaků, je nutno z levé strany doplnit nuly. (3) Vnější označení 14 Podle nařízení Komise (EHS) č. 1381/87. (4) Oblast 1 Uveďte, zda plavidlo loví v oblasti 2(a) nebo 2(b) této přílohy. (5) Délka období řízení 2 Označení od 1-12 délky každého období řízení přiděleného příslušnému plavidlu. Jednotlivá období řízení, během nichž byly oznámeny stejné kategorie lovných zařízení nebo jejich kombinace, v souladu s bodem 7 této přílohy, mohou být uvedena úhrnně. (6) Oznámený typ lovného zařízení 2 Označení od 4a) po 4g) typů zařízení oznámených v souladu s bodem 4 této přílohy. (7) Dny, po které je povoleno toto zařízení používat 3 Počet dnů, po které toto plavidlo mělo na základě této přílohy možnost výběru lovných zařízení a délka oznámeného období řízení. (8) Dny používání tohoto zařízení 3 Počet dnů, kdy plavidlo skutečně nebylo v přístavu a bylo přítomno v oblasti podle této přílohy. (9) Převod dnů 3 Pro převedené dny uveďte „– počet převedených dnů“ a pro přijaté dny uveďte „+ počet převedených dnů“.

---

PŘÍLOHA V

INTENZITA RYBOLOVU PRO PLAVIDLA, KTERÁ LOVÍ SMÁČKOVITÉ V SEVERNÍM MOŘI A VE SKAGERRAKU

1.	Od 1. ledna do 31. prosince 2005 se podmínky stanovené v této příloze vztahují na rybářská plavidla Společenství, která loví v Severním moři a ve Skagerraku pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných lovných zařízení o velikosti ok menší než 16 mm.

2.

Pro účely této přílohy se dnem mimo přístav rozumí: a) období 24 hodin mezi 00:00 kalendářního dne a 24:00 téhož kalendářního dne nebo jakákoli část tohoto období; nebo; b) jakékoli nepřetržité období 24 hodin, zaznamenané v lodním deníku ES, mezi datem a hodinou odjezdu a datem a hodinou příjezdu nebo jakákoli část tohoto období.

3.

Každý členský stát vypracuje nejpozději do 1. března 2005 databázi pro Severní moře a Skagerrak, pro jednotlivé roky 2002, 2003 a 2004 a pro jednotlivá plavidla, která plují pod jejich vlajkou nebo jsou registrována ve Společenství a která lovila pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných lovných zařízení o velikosti ok menší než 16 mm, a tato databáze bude obsahovat následující údaje: a) jméno a vnitřní registrační číslo plavidla; b) výkon vestavěného motoru plavidla v kilowattech, měřeno v souladu s článkem 5 nařízení (EHS) č. 2930/86 c) počet dnů strávených mimo přístav, během kterých byl provozován rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných lovných zařízení o velikosti ok menší než 16 mm; d) kilowattdny jako násobek počtu dnů strávených mimo přístav a výkonu vestavěného motoru plavidla v kilowattech.

4.	Pro jednotlivé členské státy se vypočtou tato množnství: a) celkový počet kilowattdnů pro každý rok jako součet kilowattdnů vypočtených podle bodu 3 písm. d); b) průměrný počet kilowattdnů pro období let 2002 až 2004.

5.	Každý členský stát zajistí, aby počet kilowattdnů v roce 2005 pro plavidla plující pod jeho vlajkou nebo registrovaná ve Společenství nepřesáhl 40 % počtu vypočteného pro rok 2004 v souladu s bodem 4 písm. a).

6.

Komise co nejdříve, avšak nejpozději do 15. května 2005, přezkoumá maximální počet kilowattdnů uvedený v bodě 5 na základě stanoviska Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) týkajícího se velikosti smáčkovitých v Severním moři v roce 2004 a v souladu s těmito pravidly: a) pokud VTHVR odhadne populaci smáčkovitých v Severním moři v roce 2004 na alespoň 500 000 milionů jedinců ve stáří 0 let, nepoužije se po zbytek roku 2005 žádné omezení kilowattdnů; b) pokud VTHVR odhadne populaci smáčkovitých v Severním moři v roce 2004 na počet mezi 300 000 miliony a 500 000 miliony jedinci ve stáří 0 let, počet kilowattdnů nepřesáhne úroveň roku 2003, vypočtenou v souladu s bodem 4 písm. a); c) pokud VTHVR odhadne populaci smáčkovitých v Severním moři na méně než 300 000 milionů jedinců ve stáří 0 let, bude po zbytek roku 2005 rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně, košelkových nevodů a podobných tažených zařízení o velikosti ok menší než 16 mm zakázán. Bude však povolen omezený rybolov pro účely kontroly populací smáčkovitých v Severním moři a ve Skagerraku a pro účely posouzení účinků ukončení rybolovu. Dotyčné členské státy za tímto účelem ve spolupráci s Komisí vypracují plán kontroly rybolovu.

---

PŘÍLOHA VI

▼M1

ČÁST I

OMEZENÍ POČTU LICENCÍ A POVOLENÍ K RYBOLOVU PRO PLAVIDLA SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ LOVÍ VE VODÁCH TŘETÍCH ZEMÍ

▼B

ČÁST II

OMEZENÍ POČTU LICENCÍ A POVOLENÍ K RYBOLOVU PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ, KTERÁ LOVÍ VE VODÁCH SPOLEČENSTVÍ

ČÁST III

PROHLÁŠENÍ PODLE ČL. 15 ODST. 2

---

PŘÍLOHA VII

ČÁST I

INFORMACE, KTERÉ BUDOU ZAPSÁNY DO LODNÍHO DENÍKU

Pokud plavidlo provozuje rybolov v pásmu 200 námořních mil od pobřeží členských států Společenství, na které se vztahují předpisy Společenství o rybolovu, je nutno do lodního deníku okamžitě po níže uvedených činnostech zaznamenat tyto údaje:

Po každém vytažení sítě:

1.1.	množství ryb (v kilogramech živé hmotnosti) každého uloveného druhu;

1.2.	datum a čas vytažení sítě;

1.3.	zeměpisnou polohu, ve které byly úlovky odloveny;

1.4.	použitou metodu rybolovu.

Po každé překládce úlovku na jiné plavidlo nebo z něho:

2.1.	údaj „převzato z“ nebo „přeloženo na“;

2.2.	množství ryb (v kilogramech živé hmotnosti) každého uloveného druhu;

2.3.	jméno, vnější identifikační písmena a čísla plavidla, na které nebo ze kterého byl náklad přeložen;

2.4.	překládka tresky obecné není povolena.

Po každé vykládce v přístavu Společenství:

3.1.	jméno přístavu;

3.2.	množství ryb (v kilogramech živé hmotnosti) každého uloveného druhu.

Po každém předání informací Komisi Evropských společenství:

4.1.	datum a čas předání informací;

4.2.	druh zprávy: IN, OUT, ICES, WKL nebo 2 WKL;

4.3.	při přenosu zpráv rádiem název radiostanice.

ČÁST II

VZOR LODNÍHO DENÍKU

---

PŘÍLOHA VIII

OBSAH A PRAVIDLA PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ KOMISI

Komisi Evropských společenství jsou předávány následující informace podle níže uvedeného časového rozpisu:

1.1.

Pokaždé, když plavidlo vpluje do pásma 200 námořních mil od pobřeží členských států Společenství, na které se vztahují předpisy Společenství o rybolovu: a) informace uvedené v bodě 1.5; b) množství (v kilogramech) jednotlivých druhů ryb v nákladním prostoru plavidla: c) datum a číslo divize ICES, kde velitel plavidla hodlá zahájit rybolov. Pokud rybolovné činnosti vyžadují, aby plavidlo vplulo do uvedených oblastí během daného dne více než jednou, stačí předat informace při prvním vplutí.

1.2.

Pokaždé, když plavidlo opustí oblast uvedenou v bodě 1.1: a) informace uvedené v bodě 1.5; b) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb v nákladním prostoru plavidla; c) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací; d) číslo divize ICES, ve které byly úlovky odloveny; e) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb přeložených na jiné plavidlo nebo z jiného plavidla od okamžiku, kdy plavidlo vplulo do dané oblasti, a identifikační údaje o plavidle, na které byl úlovek přeložen; f) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů vyložených v přístavu Společenství od okamžiku, kdy plavidlo vplulo do oblasti. Pokud rybolovné činnosti vyžadují, aby plavidlo vplulo do oblastí uvedených v bodě 1.1 během daného dne více než jednou, stačí předat informace při posledním opuštění oblasti.

1.3.

Ve třídenních odstupech počínaje třetím dnem poté, co plavidlo poprvé vplulo do oblastí uvedených v bodě 1.1 při lovu sledě obecného a makrely obecné, a v týdenních odstupech počínaje sedmým dnem poté, co plavidlo poprvé vplulo do oblastí uvedených v bodě 1.1 při lovu všech ostatních druhů s výjimkou sledě obecného a makrely obecné: a) informace upvedené v bodě 1.5; b) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací; c) číslo divize ICES, ve které byly úlovky odloveny.

1.4.	Pokaždé, když se plavidlo přesune z jedné divize ICES do jiné: a) informace uvedené v bodě 1.5; b) množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací; c) číslo divize ICES, ve které byly úlovky odloveny.

1.5.	a) Jméno, volací značka, vnější identifikační písmena a čísla plavidla a jméno jeho velitele; b) v případě potřeby číslo licence; c) pořadové číslo zprávy pro příslušnou plavbu; d) identifikace druhu zprávy; e) datum, čas a zeměpisná poloha plavidla.

2.1.	Informace uvedené v bodě 1 jsou předávány Komisi Evropských společenství v Bruselu prostřednictvím telexu (SAT COM C 240599543 FISH), elektronickou poštou (FISHERIES-telecom@cec.eu.int) nebo prostřednictvím rádiových stanic, které jsou uvedeny níže v bodě 3, a v podobě uvedené v bodě 4.

2.2.	Jestliže plavidlo nemůže z důvodů vyšší moci zprávu předat, může ji jeho jménem předat jiné plavidlo.

3.	Název radiostanice Volací značka radiostanice Lyngby OXZ Land's End GLD Valentia EJK Malin Head EJM Torshavn OXJ Bergen LGN Farsund LGZ Florø LGL Rogaland LGQ Tjøme LGT Ålesund LGA Ørlandet LFO Bodø LPG Svalbard LGS Blåvand OXB Gryt GRYT RADIO Göteborg SOG Turku OFK

4.

Forma sdělování údajů Informace uvedené v bodě 1 budou obsahovat v následujícím pořadí tyto údaje: — jméno plavidla; — volací značku; — vnější identifikační písmena a čísla; — pořadové číslo zprávy pro danou plavbu; — identifikaci typu zprávy podle následujícího kódu: —  — zpráva při vplutí do některé z oblastí uvedených v bodě 1.1: „IN“, — zpráva při opuštění některé z oblastí uvedených v bodě 1.1: „OUT“, — zpráva při přesunu z jedné divize ICES do jiné: „ICES“, — týdenní zpráva: „WKL“, — třídenní zpráva: „2 WKL“, — datum, čas a zeměpisnou polohu; — divize/podoblasti ICES, kde se předpokládá zahájení rybolovu; — datum předpokládaného zahájení rybolovu; — množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb v nákladním prostoru plavidla prostřednictvím kódů uvedených v bodě 5; — množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb ulovených od předchozího předání informací prostřednictvím kódů uvedených v bodě 5; — čísla divizí/podoblastí ICES, ve kterých byly úlovky odloveny; — množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb přeložených na jiné plavidlo nebo z jiného plavidla od předchozího předání informací; — jméno a volací značku plavidla, na které nebo ze kterého byl úlovek přeložen; — množství (v kilogramech živé hmotnosti) jednotlivých druhů ryb vyložených v přístavu Společenství od předchozího předání informací; — jméno velitele.

5.

Kód, který se použije při identifikaci jednotlivých druhů ryb na palubě, jak je uvedeno v bodě 1.4: Pilonoši rodu Beryx (Beryx spp.), ALF Platýs drsný (Hippoglossoides platessoides), PLA Sardel obecná (Engraulis encrasicolus), ANE Ďasové rodu Lophius (Lophius spp.), MNZ Stříbrnice atlantská (Argentina silus), ARG Pražma obecná (Brama brama), POA Žralok veliký (Cetorinhus maximus), BSK Tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo), BSF Mník modrý (Molva dypterygia), BLI Treska modravá (Micromesistius poutassou), WHB (Xyphopenaeus kroyerii), BOB Treska obecná (Gadus morhua), COD Garnát obecný (Crangon crangon), CSH Oliheň rodu Loligo (Loligo spp.), SQC Ostroun obecný (Squalus acanthias), DGS Tresky rodu Phycis (Phycis spp.), FOR Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides), GHL Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus), HAD Štikozubec obecný (Merluccius merluccius), HKE Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus), HAL Sleď obecný (Clupea harengus), HER Kranas obecný (Trachurus trachurus), HOM Mník mořský (Molva molva), LIN Makrela obecná (Scomber scombrus), MAC Pakambaly rodu Lepidorhombus (Lepidorhombus spp.), LEZ Krevetka severní (Pandalus borealis), PRA Humr severský (Nephrops norvegicus), NEP Treska norská (Trisopterus esmarkii), NOP (Hoplostethus atlanticus) ORY Jiné druhy, OTH Platýs velký (Pleuronectes platessa), PLE Treska pollak (Pollachius pollachius), POL Žralok nosatý (Lamma nasus), POR Okouníci rodu Sebastes (Sebastes spp.), RED Ružicha šedá (Pagellus bogaraveo), SBR Hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris), RNG Treska tmavá (Pollachius virens), POK Losos obecný (Salmo salar), SAL Smáčci rodu Ammodytes (Ammodytes spp.), SAN Sardinka obecná (Sardina pilchardus), PIL Žralok (Selachii, Pleurotremata), SKH Krevetovití (Penaeidae), PEZ Šprot obecný (Sprattus sprattus), SPR Kalmaři rodu Illex (Illex spp.), SQX Tuňákovití (Thunnidae), TUN Mníkovec bělolemý (Brosme brosme), USK Treska bezvousá (Merlangus merlangus), WHG Platýs zlatý (Limanda ferruginea), YEL

---

PŘÍLOHA IX

SEZNAM DRUHŮ

---

PŘÍLOHA X

POVOLENÉ PŘÍDAVNÉ VRCHNÍ DÍLY ZABRANUJÍCÍ PRODŘENÍ SÍTĚ

1.   Přídavný vrchní a postranní díl typu ICNAF

Přídavný vrchní a postranní díl typu ICNAF je obdélníkový kus síťoviny připevněný k horní straně kapsy zatahovací sítě, který omezuje či zabraňuje poškození sítě a splňuje tyto podmínky:

2.   Přídavný vrchní a postranní díl skládající se z několika „chlopní“

Přídavný vrchní a postranní díl skládající se z několika „chlopní“ je definován jako více kusů síťoviny, které mají ve všech částech oka, která nejsou v suchém ani mokrém stavu menší než oka kapsy zatahovací sítě, k níž jsou připevněny, přičemž:

POLSKÝ TYP PŘÍDAVNÉHO DÍLU SÍŤOVINY

3.   Přídavný vrchní díl síťoviny s velkými oky (modifikovaný polský typ)

Přídavný vrchní díl síťoviny s velkými oky je obdélníkový kus síťoviny ze stejného krouceného materiálu jako kapsa zatahovací sítě, případně z jednoduchého, silného, krouceného materiálu bez uzlů, který je připevněn k zadnímu kusu horního dílu kapsy a kryje buď celý horní díl kapsy nebo jakoukoli jeho část, přičemž ve všech svých částech má tento přídavný díl oka dvakrát větší nežli kapsa, měřeno v mokrém stavu, když je tento díl připevněn ke kapse pouze na předním, postranním a zadním okraji tak, aby se každé oko přesně krylo se čtyřmi oky kapsy.

---

PŘÍLOHA XI

---

PŘÍLOHA XII

ZAZNAMENÁVÁNÍ ÚLOVKŮ V LODNÍM DENÍKU

ZÁPISY V LODNÍM DENÍKU PRO RYBOLOV

KÓDY LOVNYCH ZAŘÍZENÍ

KÓDY RYBÁŘSKYCH PLAVIDEL

A.   Hlavní typy plavidel

B.   Hlavní rybolovné činnosti

---

PŘÍLOHA XIII

OBLAST NAFO

Následující seznam je částečný seznam populací, které podléhají hlášení v souladu s čl. 31 odst. 2

---

PŘÍLOHA XIV

ZÁKAZ CÍLENÉHO RYBOLOVU V OBLASTI CCAMLR

---

PŘÍLOHA XV

OMEZENÍ ODLOVŮ A VEDLEJŠÍCH ÚLOVKŮ PRO NOVÝ A PRŮZKUMNÝ RYBOLOV V OBLASTI CCAMLR V ROCE 2004/2005

V příloze I, strana 57, se za tabulku pro „Druh: Jazyk obecný / Solea solea“, „Oblast: VIIb,c“ vkládají tyto dvě nové tabulky:

---

( 1 ) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

( 2 ) Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8.

( 3 ) Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.

( 5 ) Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48.

( 6 ) Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12.

( 7 ) Úř. věst. L 29, 1.2.1985, s. 9.

( 8 ) Úř. věst. L 137, 19.5.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.22004, s. 33).

( 9 ) Úř. věst. L 132, 21.5.1987, s. 9.

( 10 ) Úř. věst. L 276, 10.10.1983 s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1965/2001 (Úř. věst. L 268, 9.10.2001, s. 23).

( 11 ) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1954/2003 (Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1).

( 12 ) Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 813/2004 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, č. 32).

( 13 ) Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

( 14 ) Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16.

( 15 ) Úř. věst. L 9, 15.1.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 812/2004 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12).

( 16 ) Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 602/2004 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 30).

( 17 ) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10.

( 18 ) Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8.

( 19 ) Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

( 20 ) Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. L 339, 29.12.1994, s. 11).

( 21 ) Úř. věst. L 137, 19.5.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).

( 22 ) Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6.

( 23 ) Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 4.

( 24 ) Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

( 25 ) Úř. věst. L 270, 13.11.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.

( 26 ) Úř. věst. L 186, 28.7.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.

( 27 ) Úř. věst. L 344, 31.12.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1928/2004 (Úř. věst. L 332, 6.11.2004, s. 5).

( 28 ) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

( 29 ) Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 1.

( 30 ) Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 32. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

( 31 ) Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).

( 32 ) Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 1.

( 33 ) Pro ryby, které jsou na farmě chovány déle než 1 rok, by se měly použít jiné metody odběru vzorků.

( 34 ) Úř. věst. L 337, 30.12.1999, s. 10.