This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02005L0036-20190415
Directive 2005/36/EC of the European Parliament and of the Council of 7 September 2005 on the recognition of professional qualifications (Text with EEA relevance)Text with EEA relevance
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
- Date of document:
- 15/04/2019
- Date of effect:
- 15/04/2019
- Author:
- Not available
- Form:
- Konsolidovaný text
- Additional information:
- LASTMODIN 32013L0055R(06)
- Link
- Link
- Link
- Select all documents mentioning this document
- Consolidation: basic act:
- 32005L0036
02005L0036 — CS — 15.04.2019 — 013.002
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
►C1 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací ◄ (Úř. věst. L 255 30.9.2005, s. 22) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 363 |
141 |
20.12.2006 |
||
|
L 320 |
3 |
6.12.2007 |
||
|
L 205 |
10 |
1.8.2008 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 |
L 311 |
1 |
21.11.2008 |
|
|
L 93 |
11 |
7.4.2009 |
||
|
L 59 |
4 |
4.3.2011 |
||
|
L 180 |
9 |
12.7.2012 |
||
|
L 158 |
368 |
10.6.2013 |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/55/EU Text s významem pro EHP ze dne 20. listopadu 2013, |
L 354 |
132 |
28.12.2013 |
|
|
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/790 Text s významem pro EHP ze dne 13. ledna 2016, |
L 134 |
135 |
24.5.2016 |
|
|
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/2113 Text s významem pro EHP ze dne 11. září 2017, |
L 317 |
119 |
1.12.2017 |
|
|
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/608 Text s významem pro EHP ze dne 16. ledna 2019, |
L 104 |
1 |
15.4.2019 |
|
Ve znění:
|
L 112 |
21 |
24.4.2012 |
Opravena:
►C1 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES
ze dne 7. září 2005
o uznávání odborných kvalifikací ◄
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel
Tato směrnice stanoví pravidla, podle nichž členský stát, který podmiňuje přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon na svém území získáním určité odborné kvalifikace (dále jen „hostitelský členský stát“), uznává pro přístup k tomuto povolání a jeho výkon odborné kvalifikace nabyté v jednom nebo více jiných členských státech (dále jen „domovský členský stát“), které jejich držitele opravňují vykonávat v tomto členském státě stejné povolání.
Tato směrnice rovněž stanoví pravidla pro částečný přístup k regulovaným povoláním a uznávání odborného výcviku vykonané v jiném členském státě.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na každého státního příslušníka členského státu, který chce vykonávat regulované povolání včetně svobodných povolání, v jiném státě, než ve kterém získal svou odbornou kvalifikaci, buď jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jako zaměstnanec.
Tato směrnice se vztahuje rovněž na každého státního příslušníka členského státu, který vykonával odborný výcvik mimo domovský členský stát.
2. Každý členský stát může na svém území podle svých předpisů povolit státním příslušníkům členských států, ►C3 kteří jsou držiteli odborné kvalifikace, která nebyla získána v členském státě, ◄ vykonávat regulované povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a). V případě povolání uvedených v hlavě III kapitole III musí toto první uznání respektovat minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v této kapitole.
3. Pokud je pro dané regulované povolání stanovena v samostatném právním nástroji Společenství jiná zvláštní úprava, která přímo souvisí s uznáváním odborných kvalifikací, neuplatňují se odpovídající ustanovení této směrnice.
4. Tato směrnice se nevztahuje na notáře, kteří byli jmenováni úředním aktem vlády.
Článek 3
Definice
1. Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „regulovaným povoláním“ odborná činnost nebo soubor činností, u níž je přístup k ní nebo její výkon nebo jeden ze způsobů jejího výkonu v členském státě vyhrazen přímo nebo nepřímo na základě právních a správních předpisů držitelům určité odborné kvalifikace; ►C3 takovým způsobem výkonu vyhrazeným právními a správními předpisy držitelům určité odborné kvalifikace je zejména používání profesního označení. ◄ Neuplatňuje-li se první věta této definice, považuje se povolání uvedené v odstavci 2 za regulované;
b) „odbornou kvalifikací“ kvalifikace doložená dokladem o dosažené kvalifikaci, ►C3 osvědčení způsobilosti uvedené v čl. 11 písm. a) bodě i) ◄ nebo odborná praxe;
c) „dokladem o dosažené kvalifikaci“ diplomy, osvědčení nebo jiné doklady vydané příslušným orgánem v členském státě určeným v souladu s jeho právními a správními předpisy, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil odbornou přípravu získanou převážně ve Společenství. Neuplatňuje-li se první věta této definice, považuje se doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v odstavci 3 za zde uvedený doklad o dosažené kvalifikaci;
d) „příslušným úřadem“ úřad nebo subjekt výslovně zmocněný členským státem vydávat nebo přijímat doklady o dosažené kvalifikaci a jiné doklady nebo informace, jakož i přijímat žádosti a rozhodnutí uvedená v této směrnici;
e) „regulovaným vzděláváním a odbornou přípravou“ příprava, která je zaměřena speciálně na výkon určitého povolání a která zahrnuje studium, které je případně doplněno ►C3 odbornou přípravou ◄ nebo zkušební ►C3 ————— ◄ praxí ►C3 nebo praxí pod dohledem ◄ .
Struktura a úroveň ►C3 odborné přípravy, zkušební praxe nebo praxe pod dohledem ◄ se stanoví v právních a správních předpisech dotyčného členského státu nebo se kontroluje nebo schvaluje orgánem určeným k tomuto účelu;
f) „odbornou praxí“ skutečný a dovolený výkon dotyčného povolání na plný nebo odpovídající částečný úvazek v členském státě;
g) „adaptačním obdobím“ výkon regulovaného povolání v hostitelském členském státě pod dohledem odpovědné osoby kvalifikované pro toto povolání, jenž může být doplněn další odbornou přípravou. Toto období praxe pod dohledem je předmětem hodnocení. Podrobná pravidla, kterými se řídí adaptační období a jeho hodnocení a postavení migrujících osob pracujících pod dohledem, stanoví příslušný orgán hostitelského členského státu.
Právní postavení, které je v hostitelském členském státě přiznáno osobě, která absolvuje praxi pod dohledem, zejména co se týče práva na trvalý pobyt a závazků, sociálních práv a dávek, příspěvků a odměn, stanoví příslušné orgány tohoto členského státu v souladu s použitelným právem Společenství;
h) „zkouškou způsobilosti“ zkouška odborných znalostí, dovedností a schopností žadatele, kterou pořádají či uznávají příslušné orgány hostitelského členského státu s cílem ohodnotit schopnost žadatele vykonávat regulované povolání v uvedeném členském státě.
K této zkoušce připraví příslušné orgány seznam oblastí, na které se na základě srovnání vzdělání a odborné přípravy vyžadovaných hostitelským členským státem a vzdělání a odborné přípravy získaných žadatelem nevztahuje diplom nebo jiný doklad o dosažené kvalifikaci žadatele.
Zkouška způsobilosti musí vzít v úvahu skutečnost, že žadatel je kvalifikovaný příslušník povolání v domovském členském státě nebo v členském státě, odkud přichází. Zkouška zahrnuje oblasti vybrané z těch, které jsou na seznamu a jejichž znalost je základním předpokladem pro výkon daného povolání v hostitelském členském státě. Zkouška také může zahrnovat znalost profesních pravidel, která se použijí pro výkon dotyčných činností v hostitelském členském státě.
Podrobné podmínky zkoušky způsobilosti a postavení žadatele v hostitelském členském státě, který si přeje připravit se na zkoušku způsobilosti v tomto členském státě, stanoví příslušné orgány tohoto hostitelského členského státu;
i) „ředitelem podniku“ osoba, která v dotyčné profesní oblasti vykonávala v podniku funkci:
i) ředitele podniku nebo vedoucího pobočky, nebo
ii) zástupce vlastníka nebo ředitele podniku, jestliže tato funkace zahrnuje odpovědnost odpovídající odpovědnosti zastoupeného vlastníka nebo ředitele, nebo
iii) vedoucího pracovníka pověřeného obchodními nebo technickými záležitostmi a odpovědného za jedno nebo více oddělení podniku.
j) „odborným výcvikem“, aniž je dotčen čl. 46 odst. 4, doba odborné praxe vykonané pod dohledem, pokud to představuje podmínku přístupu k regulovanému povolání, přičemž tuto praxi je možné absolvovat v průběhu vzdělávání završeného získáním diplomu nebo po jeho skončení;
k) „evropským profesním průkazem“ elektronické osvědčení, které buď potvrzuje, že daný příslušník povolání splnil všechny nutné podmínky pro dočasné nebo příležitostné poskytování služeb v hostitelském členském státě nebo dokládá uznání odborné kvalifikace pro usazení v hostitelském členském státě;
l) „celoživotním učením“ veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, neformální vzdělávání a informální učení absolvované během života a vedoucí ke zlepšení znalostí, dovedností a schopností, což může zahrnovat i profesní etiku;
m) „naléhavými důvody obecného zájmu“ důvody, které byly jako takové uznány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie;
n) „evropským systémem přenosu a shromažďování kreditů“ nebo „kredity ECTS“ kreditní systém ve vysokoškolském vzdělávání používaný v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání.
2. Povolání vykonávané členy sdružení nebo organizace uvedené v příloze I se považuje za regulované povolání.
►C3 Účelem sdružení nebo organizací uvedených v prvním pododstavci ◄ je zejména podporovat a zachovávat vysokou úroveň v dotyčném oboru. Za tímto účelem jsou uznány členským státem ve zvláštní formě a svým členům vydávají doklady o dosažené kvalifikaci, zajišťují, aby jejich členové dodržovali pravidla pro výkon povolání, která stanoví, ►C3 a udělují jim právo užívat označení nebo jeho zkratku ◄ nebo výhody z postavení odpovídajícího této dosažené kvalifikaci.
Pokaždé, když členský stát uzná sdružení nebo organizaci podle prvního pododstavce, uvědomí o tom Komisi. Komise posoudí, zda toto sdružení nebo organizace splňuje podmínky stanovené v druhém pododstavci. S cílem náležitě zohlednit regulační vývoj ve členských státech je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem aktualizace přílohy I, pokud jsou splněny podmínky stanovené v druhém pododstavci.
Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v druhém pododstavci, Komise přijme prováděcí akt za účelem zamítnutí požadované aktualizace přílohy I.
3. Doklad o dosažené kvalifikaci vydaný třetí zemí se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci, pokud má držitel tříletou odbornou praxi v dotyčném povolání na území členského státu, který v souladu s čl. 2 odst. 2 doklad o dosažené kvalifikaci uznal, a která byla osvědčena tímto členským státem.
Článek 4
Účinky uznání
1. Uznání odborné kvalifikace hostitelským členským státem umožňuje, aby oprávněné osoby měly v tomto členském státě přístup ke stejnému povolání, pro které získaly kvalifikaci v domovském členském státě, a vykonávaly je v hostitelském členském státě za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci.
2. Pro účely této směrnice se povolání, které chce žadatel vykonávat v hostitelském členském státě, považuje za stejné, jako je povolání, pro které získal kvalifikaci v domovském členském státě, pokud jsou činnosti, které zahrnuje, srovnatelné.
3. Odchylně od odstavce 1 je částečný přístup k povolání v hostitelském členském státě povolen za podmínek stanovených v článku 4f.
Článek 4a
Evropský profesní průkaz
1. Za podmínky, že Komise přijala příslušné prováděcí akty uvedené v odstavci 7, vydají členské státy držitelům odborné kvalifikace na jejich žádost evropský profesní průkaz.
2. V případě, že byl evropský profesní průkaz zaveden pro určité povolání prostřednictvím příslušného prováděcího aktu přijatého podle odstavce 7, se držitel dotčené odborné kvalifikace může rozhodnout, že o tento průkaz požádá, nebo může využít postupů stanovených v hlavách II a III.
3. Členské státy zajistí, aby držitel evropského profesního průkazu mohl využívat všech práv uvedených v článcích 4b až 4e.
4. Pokud má držitel odborné kvalifikace v úmyslu poskytovat podle hlavy II jiné služby než služby uvedené v čl. 7 odst. 4, vystaví mu příslušný orgán domovského členského státu v souladu s články 4b a 4c evropský profesní průkaz. Evropský profesní průkaz představuje v příslušných případech ohlášení podle článku 7.
5. Pokud má držitel odborné kvalifikace úmysl usadit se v jiném členském státě podle hlavy III kapitol I až IIIa nebo poskytovat služby podle čl. 7 odst. 4, příslušný orgán domovského členského státu dokončí veškeré přípravné kroky v souvislosti s individuálním souborem žadatele vytvořeným v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „soubor systému IMI“), jak stanoví články 4b a 4d. Příslušný orgán hostitelského členského státu vydá evropský profesní průkaz v souladu s články 4b a 4d.
Pro účely usazení nezakládá vydání evropského profesního průkazu automatické právo na vykonávání určitého povolání, pokud existující registrační požadavky nebo jiné kontrolní postupy, které již byly v platnosti v hostitelském členském státě před tím, než byl pro toto povolání zaveden evropský profesní průkaz.
6. Členské státy určí příslušné orgány pro práci se soubory systému IMI a pro vystavování evropských profesních průkazů. Tyto orgány zajistí nestranné, objektivní a včasné vyřizování žádostí o evropské profesní průkazy. Centra pomoci uvedená v článku 57b mohou rovněž plnit funkci příslušných orgánů. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a centra pomoci informovaly občany včetně možných zájemců o smyslu a přidané hodnotě evropského profesního průkazu v případě povolání, pro něž je k dispozici.
7. Při zohlednění zvláštností každého dotčeného povolání přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů opatření, která zajistí jednotné používání ustanovení týkajících se evropských profesních průkazů pro ta povolání, která splňují podmínky stanovené v druhém pododstavci tohoto odstavce, včetně opatření týkajících se formátu evropského profesního průkazu, zpracování písemných žádostí, překladů nutných pro každou žádost o evropský profesní průkaz dodaných žadateli, údajů o dokladech požadovaných podle čl. 7 odst. 2 nebo přílohy VII k předložení úplné žádosti a postupů pro provádění a zpracování plateb za evropský profesní průkaz. Komise u dotčeného povolání rovněž upřesní prostřednictvím prováděcích aktů jak, kdy a v případě kterých dokladů mohou příslušné orgány požadovat ověřené kopie v souladu s druhým pododstavcem čl. 4b odst. 3, čl. 4d odst. 2 a čl. 4d odst. 3.
Zavedení evropského profesního průkazu u konkrétního povolání přijetím příslušných prováděcích aktů uvedených v prvním pododstavci podléhá všem následujícím podmínkám:
a) v případě dotčeného povolání existuje velká mobilita nebo potenciál velké mobility;
b) dotčené zúčastněné subjekty vyjádřily dostatečný zájem;
c) povolání nebo vzdělávání a odborná příprava potřebné k výkonu povolání jsou regulovány ve značném počtu členských států.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.
8. Všechny poplatky, které mohou žadatelům vzniknout v souvislosti se správními postupy při vydávání evropského profesního průkazu, musí být opodstatněné, přiměřené a úměrné nákladům vzniklým domovskému a hostitelskému členskému státu a nesmí odrazovat od podání žádosti o evropský profesní průkaz.
Článek 4b
Žádost o evropský profesní průkaz a vytvoření souboru systému IMI
1. Domovský členský stát umožní, aby držitel odborné kvalifikace mohl požádat o evropský profesní průkaz prostřednictvím on-line nástroje poskytovaného Komisí, který automaticky vytvoří soubor systému IMI pro konkrétního žadatele. Pokud domovský členský stát umožňuje používání písemných žádostí, přijme také veškerá nezbytná opatření k vytvoření souboru systému IMI, k zajištění toho, aby žadateli byly zaslány veškeré informace, a k vydání evropského profesního průkazu.
2. Žádosti jsou doloženy doklady požadovanými v prováděcích aktech přijímaných podle čl. 4a odst. 7.
3. Do jednoho týdne od přijetí žádosti příslušný orgán domovského členského státu potvrdí příjem žádosti a informuje žadatele o každém chybějícím dokladu.
V případě potřeby příslušný orgán domovského členského státu vydá veškerá podpůrná osvědčení požadovaná podle této směrnice. Příslušný orgán domovského členského státu ověří, zda je žadatel v domovském členském státě oprávněně usazen a zda jsou veškeré potřebné doklady, které byly vydány v domovském členském státě, platné a pravé. V případě důvodných pochybností příslušný orgán domovského členského státu konzultuje příslušný subjekt a může po žadateli požadovat ověřené kopie dokladů. V případě následných žádostí od stejného žadatele nesmí příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu vyžadovat opětovné předložení dokladů, které jsou již obsaženy v souboru systému IMI a které jsou stále platné.
4. Komise může přijímat prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, opatření nutná pro zajištění integrity, důvěrnosti a správnosti údajů obsažených v evropském profesním průkazu a v souboru systému IMI, podmínky a postupy pro vydávání evropského profesního průkazu jeho držiteli, a to včetně možnosti stáhnout si soubor systému IMI nebo ho aktualizovat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.
Článek 4c
Evropský profesní průkaz pro dočasné a příležitostné poskytování jiných služeb než služeb uvedených v čl. 7 odst. 4
1. Příslušný orgán domovského členského státu do tří týdnů ověří žádost a podpůrné doklady v souboru systému IMI a vydá evropský profesní průkaz pro dočasné a příležitostné poskytování jiných služeb než služeb uvedených v čl. 7 odst. 4. Tato lhůta začíná okamžikem obdržení chybějících dokladů uvedených v čl. 4b odst. 3 prvním pododstavci, nebo pokud žádné další doklady nebyly požadovány, okamžikem, kdy uplyne jednotýdenní lhůta zmíněná v uvedeném pododstavci. Příslušný orgán domovského členského států poté neprodleně předá evropský profesní průkaz příslušným orgánům v každém dotčeném hostitelském členském státě a vyrozumí o tom žadatele. Po následujících 18 měsíců nesmí hostitelský členský stát vyžadovat žádné další ohlášení podle článku 7.
2. Proti rozhodnutí příslušného orgánu domovského členského státu nebo proti tomu, že nebylo vydáno ve lhůtě tří týdnů uvedené v odstavci 1, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Pokud chce držitel evropského profesního průkazu poskytovat služby v jiných členských státech než ve státech, které byly původně zmíněny v žádosti uvedené v odstavci 1, může požádat o rozšíření. Pokud chce držitel pokračovat v poskytování služeb po dobu delší, než je 18 měsíců stanovených v odstavci 1, uvědomí o tom příslušné orgány. V obou případech držitel rovněž poskytne veškeré informace o podstatných změnách situace doložené v souboru systému IMI, které může příslušný orgán domovského členského státu požadovat v souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 4a odst. 7. Příslušný orgán domovského členského státu předá aktualizovaný evropský profesní průkaz dotčeným hostitelským členským státům.
4. Evropský profesní průkaz zůstává v platnosti na celém území všech dotčených hostitelských členských států po dobu, po kterou má jeho držitel na základě podkladů a informací obsažených v souboru systému IMI právo vykonávat svou činnost.
Článek 4d
Evropský profesní průkaz pro usazení a pro dočasné a příležitostné poskytování služeb podle čl. 7 odst. 4
1. Příslušný orgán domovského členského státu do jednoho měsíce ověří pravost a platnost podpůrných dokladů v souboru systému IMI za účelem vystavení evropského profesního průkazu pro usazení či pro dočasné a příležitostné poskytování služeb podle čl. 7 odst. 4. Tato lhůta začíná okamžikem obdržení chybějících dokladů uvedených v čl. 4b odst. 3 prvním pododstavci, nebo pokud žádné další doklady nebyly požadovány, okamžikem, kdy uplyne jednotýdenní lhůta zmíněná v uvedeném pododstavci. Příslušný orgán domovského členského státu poté žádost neprodleně předá příslušnému orgánu hostitelského členského státu. Domovský členský stát uvědomí žadatele o stavu žádosti současně s předáním této žádosti hostitelskému členskému státu.
2. U případů uvedených v článcích 16, 21, 49a a 49b rozhodne hostitelský členský stát o tom, zda vystaví evropský profesní průkaz podle odstavce 1 do jednoho měsíce od přijetí žádosti předané domovským členským státem. V případě oprávněných pochyb si hostitelský členský stát může od domovského členského státu vyžádat dodatečné informace nebo může požádat, aby domovský členský stát přiložil ověřenou kopii dokladu, a domovský členský stát této žádosti vyhoví nejpozději dva týdny od jejího podání. S výhradou odst. 5 druhého pododstavce se bez ohledu na takový požadavek i nadále použije lhůta jednoho měsíce.
3. U případů uvedených v čl. 7 odst. 4 a v článku 14 rozhodne hostitelský členský stát ve lhůtě dvou měsíců od přijetí žádosti předané domovským členským státem o tom, zda vystaví evropský profesní průkaz či zda držiteli odborné kvalifikace uloží vyrovnávací opatření. V případě oprávněných pochyb si hostitelský členský stát může od domovského členského státu vyžádat dodatečné informace nebo může požádat, aby domovský členský stát přiložil ověřenou kopii dokladu, a domovský členský stát tomuto požadavku vyhoví nejpozději do dvou týdnů. S výhradou odst. 5 druhého pododstavce se bez ohledu na takový požadavek i nadále použije lhůta dvou měsíců
4. V případě, že hostitelský členský stát neobdrží nezbytné informace, jež může v souladu s touto směrnicí vyžadovat od domovského členského státu nebo od žadatele za účelem přijetí rozhodnutí o vystavení evropského profesního průkazu, může vystavení tohoto průkazu zamítnout. Toto zamítnutí musí být řádně odůvodněno.
5. Pokud hostitelský členský stát nevydá rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo neuspořádá zkoušku způsobilosti podle čl. 7 odst. 4, je evropský profesní průkaz považován za vystavený a je prostřednictvím systému IMI automaticky zaslán držiteli odborné kvalifikace.
Hostitelský členský stát má možnost prodloužit lhůty pro automatické vystavení evropského profesního průkazu stanovené v odstavcích 2 a 3 o dva týdny. Důvody prodloužení odpovídajícím způsobem vysvětlí a informuje žadatele. Toto prodloužení může být jednou opakováno, a to pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné, zejména z důvodů souvisejících s veřejným zdravím nebo bezpečností příjemců služeb.
6. Opatření přijatá domovským členským státem na základě odstavce 1 nahrazují všechny žádosti o uznání odborných kvalifikací podle vnitrostátních právních předpisů hostitelského členského státu.
7. Proti rozhodnutí domovského a hostitelského členského státu přijatým podle odstavců 1 až 5 nebo proti tomu, že rozhodnutí nebylo domovským členským státem vydáno, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného členského státu.
Článek 4e
Zpracování a přístup k údajům týkajícím se evropského profesního průkazu
1. Aniž je dotčena presumpce neviny, příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu aktualizují včas odpovídající soubor systému IMI informacemi o disciplinárních opatřeních nebo trestněprávních sankcích, které souvisejí se zákazem nebo omezením a mají důsledky pro další výkon činností držitele evropského profesního průkazu vystaveného podle této směrnice. Přitom dodržují pravidla pro ochranu osobních údajů, která stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( 1 ), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) ( 2 ). K těmto aktualizacím patří vymazání informací, které nejsou nadále požadovány. Držitel evropského profesního průkazu a příslušné orgány, které mají přístup k odpovídajícímu souboru systému IMI, jsou neprodleně informováni o každé aktualizaci. Touto povinností nejsou dotčeny povinnosti výstrahy, které členské státy mají podle článku 56a.
2. Obsah aktualizací informací podle odstavce 1 je omezen na informace o:
a) totožnosti odborníka;
b) dotyčném povolání;
c) vnitrostátním orgánu nebo soudu, který přijal rozhodnutí o omezení nebo zákazu;
d) rozsah omezení nebo zákazu a
e) dobu, po kterou omezení nebo zákaz platí.
3. V souladu se směrnicí 95/46/ES je přístup k informacím obsaženým v souboru systému IMI omezen na příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu. Příslušné orgány informují držitele evropského profesního průkazu na jeho žádost o obsahu souboru systému IMI.
4. Informace obsažené v evropském profesním průkazu se omezují na údaje nezbytné pro zjištění práva jeho držitele na výkon povolání, pro které byl vydán, a to příjmení, jméno, datum a místo narození, povolání, dosaženou kvalifikaci žadatele a platný režim, dotyčné příslušné orgány, číslo průkazu, bezpečnostní prvky a platný průkaz totožnosti. Informace týkající se odborné praxe, kterou držitel evropského profesního průkazu získal, nebo o vyrovnávacích opatřeních, které absolvoval, jsou zahrnuty v souboru systému IMI.
5. Osobní údaje obsažené v souboru systému IMI mohou být zpracovávány tak dlouho, jak je zapotřebí pro účely postupu uznávání jako takového, a jako důkaz uznání nebo předání prohlášení vyžadovaného podle článku 7. Členské státy zajistí, aby držitel evropského profesního průkazu měl právo požádat kdykoliv a bez toho, aby mu tím vznikly jakékoli náklady, o opravu nepřesných či neúplných údajů nebo o odstranění nebo zablokování dotyčného souboru systému IMI. Držitel je o tomto právu informován v okamžiku vystavení evropského profesního průkazu a toto právo je mu poté připomínáno každé dva roky. V případě, že původní žádost o evropský profesní průkaz byla podána on-line, by tato připomínka měla být zasílána automaticky prostřednictvím systému IMI.
V případě žádosti o odstranění souboru systému IMI spojeného s evropským profesním průkazem vystaveným za účelem usazení či dočasného a příležitostného poskytování služeb podle čl. 7 odst. 4 vystaví příslušné orgány hostitelského členského státu držiteli odborné kvalifikace doklad potvrzující uznání jeho odborné kvalifikace.
6. V souvislosti se zpracováním osobních údajů v evropském profesním průkazu a ve všech souborech systému IMI jsou příslušné orgány členských států považovány za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES. V souvislosti se svou odpovědností podle odstavců 1 až 4 tohoto článku a se zpracováním osobních údajů, které k nim patří, je Komise považována za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 3 )
7. Aniž je dotčen odstavec 3, hostitelské členské státy zajistí, že zaměstnavatelé, zákazníci, pacienti, veřejné orgány a ostatní zúčastněné strany mohou ověřovat pravost a platnost evropského profesního průkazu, který jim jeho držitel předloží.
Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se přístupu k souboru systému IMI, technické prostředky a postupy pro ověření uvedené v prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.
Článek 4f
Částečný přístup
1. Příslušný orgán hostitelského členského státu poskytne případ od případu částečný přístup k výkonu odborné činnosti na svém území, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) odborník je plně způsobilý vykonávat v domovském členském státě odbornou činnost, k jejímuž výkonu se v hostitelském členském státě snaží získat částečný přístup;
b) rozdíly mezi odbornou činností vykonávanou v souladu se zákonem v domovském členském státě a regulovaným povoláním v hostitelském členském státě jako takovým jsou tak velké, že by uplatnění vyrovnávacích opatření znamenalo požadovat po žadateli absolvování celého programu vzdělávání a odborné přípravy v hostitelském členském státě, aby v něm měl přístup k celému regulovanému povolání;
c) odbornou činnost lze objektivně oddělit od ostatních činností, které v hostitelském členském státě spadají pod regulované povolání.
Pro účely písmene c) zohlední příslušný orgán hostitelského členského státu, zda tato odborná činnost může být samostatně prováděna v domovském členském státě.
2. Částečný přístup je možno odmítnout, pokud je toto odmítnutí zdůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu, které jsou přiměřené pro dosažení sledovaného cíle a nepřesahují míru nezbytně nutnou pro dosažení tohoto cíle.
3. Žádosti, jež jsou podány za účelem usazení v hostitelském členském státě, se posuzují v souladu s hlavou III kapitolami I a IV.
4. Žádosti, jež jsou podány za účelem poskytování dočasných a příležitostných služeb v hostitelském členském státě, které se týkají odborných činností s důsledky pro ochranu zdraví nebo bezpečnost, se posuzují v souladu s hlavou II.
5. Odchylně od čl. 7 odst. 4 šestého pododstavce a čl. 52 odst. 1 se po poskytnutí částečného přístupu odborná činnost vykonává pod profesním označením domovského členského státu. Hostitelský členský stát může požadovat používání tohoto profesního označení v jazycích hostitelského členského státu. Odborníci, kteří využívají částečný přístup, příjemcům služeb jasně sdělí rozsah své odborné činnosti.
6. Tento článek se nevztahuje na odborníky, kteří využívají automatické uznávání svých odborných kvalifikací podle hlavy III kapitol II, III a IIIa.
HLAVA II
VOLNÉ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
Článek 5
Zásada volného poskytování služeb
1. Aniž jsou dotčeny zvláštní právní předpisy Společenství a články 6 a 7 této směrnice, neomezí členské státy z žádného důvodu vztahujícího se k odborné kvalifikaci poskytování služeb v jiném členském státě:
a) je-li poskytovatel služby v souladu se zákonem usazen v členském státě za účelem výkonu stejného povolání (dále jen „členský stát usazení“) a
b) pokud se poskytovatel služby přestěhuje, vykonával-li toto povolání v jednom nebo několika členských státech po dobu nejméně jednoho roku během deseti let předcházejících poskytování služeb a není-li povolání v členském státě usazení regulováno. Podmínka výkonu povolání po dobu jednoho roku se neuplatňuje v případě, že se povolání nebo vzdělání a odborná příprava, které k tomuto povolání vedou, regulují.
2. ►C3 Tato hlava se použije pouze tehdy, pokud se poskytovatel služby pohybuje na území hostitelského členského státu, ◄ aby zde dočasně a příležitostně vykonával povolání uvedené v odstavci 1.
Povaha dočasného a příležitostného poskytování služeb se posuzuje případ od případu, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost.
3. ►C3 Pokud se poskytovatel služeb pohybuje, podléhá pravidlům pro výkon povolání stavovské, zákonné nebo správní povahy, která jsou přímo spojena s odbornou kvalifikací, například definice povolání, užívání profesních označení a vážné zanedbání povinné péče při výkonu povolání, ◄ které přímo a konkrétně souvisí s ochranou a bezpečností spotřebitele, jakož i disciplinárním předpisům, které se v hostitelském členském státě vztahují na ►C3 příslušníky povolání ◄ , kteří zde vykonávají stejné povolání.
Článek 6
Osvobození
Podle čl. 5 odst. 1 osvobodí hostitelský členský stát poskytovatele služeb usazené v jiném členském státě od požadavků, které ukládá ►C3 příslušníkům povolání ◄ usazeným na svém území, týkajících se:
a) povolení, registrace nebo členství v profesní organizaci nebo subjektu. Členské státy mohou pro snadnější uplatňování disciplinárních předpisů platných na jejich území podle čl. 5 odst. 3 stanovit automatickou dočasnou registraci nebo formální členství v takové profesní organizaci nebo subjektu za předpokladu, že tato registrace nebo členství nezpozdí nebo jakýmkoli způsobem neztíží poskytování služeb a nepředstavuje pro poskytovatele služeb dodatečné náklady. Kopii ohlášení a případně jeho obnovení podle čl. 7 odst. 1 doplněnou u povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví a bezpečnost podle čl. 7 odst. 4 nebo která využívají automatického uznávání podle hlavy III kapitoly III, kopií dokladů podle čl. 7 odst. 2 zašle příslušný orgán příslušné profesní organizaci nebo subjektu, což pro tento účel představuje automatickou dočasnou registraci nebo formální členství;
b) registrace u subjektu sociálního zabezpečení, ►C3 aby bylo možné u pojišťovacích subjektů vyúčtování činností vykonávaných ve prospěch pojištěnců. ◄
Poskytovatel služby však předem a v naléhavém případě následně uvědomí subjekt uvedený v písmenu b) o službách, které poskytl.
Článek 7
Předběžné ohlášení v případě, že se poskytovatel služby pohybuje
1. ►C3 Členské státy mohou požadovat, aby v případě, že se poskytovatel služby poprvé pohybuje z jednoho členského státu do druhého ◄ za účelem poskytování služeb, předem uvědomil příslušný orgán v hostitelském členském státě v písemném ohlášení, které zahrne rovněž údaje o pojistném krytí nebo jiných prostředcích osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání. Toto ohlášení se jednou ročně obnovuje, pokud poskytovatel služeb chce v daném roce dočasně nebo příležitostně poskytovat služby v tomto členském státě. Poskytovatel služeb může doručit ohlášení jakoukoli formou.
2. Pro první poskytnutí služby nebo v případě věcné změny oproti situaci doložené doklady mohou členské státy požadovat, aby k ohlášení byly připojeny tyto doklady:
a) doklad o státní příslušností poskytovatele služeb,
b) osvědčení potvrzující, že držitel je v souladu se zákonem usazen v členském státě za účelem výkonu dotyčných činností a že mu výkon těchto činností není v okamžiku vydání osvědčení zakázán, a to ani dočasně,
c) doklad o odborné kvalifikaci,
d) v případech uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) jakýkoli důkaz o tom, že poskytovatel služeb vykonával dotyčnou činnost po dobu nejméně jednoho roku v předcházejících deseti letech,
e) pro povolání související s bezpečností a veřejným zdravím a pro povolání týkající se vzdělávání nezletilých, včetně péče o děti a předškolní výchovy, jestliže to členský stát vyžaduje od svých vlastních státních příslušníků, osvědčení potvrzující, že jim nebyl dočasně ani trvale zakázán výkon povolání a že nebyli odsouzeni za spáchání trestného činu,
f) pro povolání, jejichž výkon může mít důsledky pro bezpečnost pacientů, prohlášení o žadatelově znalosti jazyka nezbytné pro vykonávání tohoto povolání v hostitelském členském státě,
g) pro povolání zahrnující činnosti uvedené v článku 16, která členský stát oznámil v souladu s čl. 59 odst. 2, osvědčení o povaze a době trvání činnosti vystavené příslušným orgánem nebo subjektem členského státu, ve kterém je poskytovatel služby usazen.
2a. Podání požadovaného ohlášení poskytovatelem služby v souladu s odstavcem 1 jej opravňuje k přístupu k činnosti poskytování služeb nebo k výkonu této činnosti na celém území dotyčného členského státu. Členský stát může vyžadovat dodatečné informace uvedené v odstavci 2 týkající se odborné kvalifikace poskytovatele služeb, pokud:
a) se jedná o povolání, které je v některých částech území daného členského státu regulováno jiným způsobem;
b) se tato regulace vztahuje rovněž na všechny státní příslušníky tohoto členského státu;
c) jsou rozdíly v této regulaci zdůvodněny naléhavými důvody obecného zájmu týkajícími se veřejného zdraví nebo bezpečnosti příjemců služeb a
d) neexistuje jiný způsob, kterým by členský stát mohl tyto informace získat.
3. Služba se poskytuje pod profesním označením členského státu usazení, existuje-li v tomto státě pro dotyčnou odbornou činnost takové označení. Toto označení je uvedeno v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu usazení tak, aby se předešlo záměně s profesním označením hostitelského členského státu. Pokud v členském státě usazení neexistuje takové profesní označení, uvede poskytovatel služeb svou dosaženou kvalifikaci v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků tohoto státu. Výjimečně je v případech uvedených v hlavě III kapitole III služba poskytována pod profesním označením hostitelského členského státu.
4. V případě prvního poskytnutí služeb u regulovaných povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a která nevyužívají automatického uznávání podle hlavy III kapitoly II, III nebo IIIa, může příslušný orgán hostitelského členského státu zkontrolovat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb před tímto prvním poskytnutím služeb. Tato předběžná kontrola je možná pouze tehdy, je-li jejím účelem předejít vážnému poškození zdraví nebo bezpečnosti příjemce služby kvůli nedostatečné odborné kvalifikaci poskytovatele služeb a pokud tato kontrola nepřesahuje to, co je za tímto účelem nezbytné.
Příslušný orgán nejpozději jeden měsíc po obdržení ohlášení a průvodních dokladů uvedených v odstavcích 1 a 2 uvědomí poskytovatele služby o svém rozhodnutí:
a) jeho odborné kvalifikace neověřovat;
b) poté, co ověřil jeho odbornou kvalifikaci:
i) vyžadovat od poskytovatele služeb, aby složil zkoušku způsobilosti, nebo
ii) umožnit poskytování služeb.
Existují-li obtíže, které by mohly vést k prodlení s přijetím rozhodnutí podle druhého pododstavce, uvědomí příslušný orgán poskytovatele služeb o důvodech prodlení ve stejné lhůtě. Obtíže musí být vyřešeny do jednoho měsíce od tohoto uvědomění a konečné rozhodnutí přijato nejpozději dva měsíce po vyřešení obtíží.
Pokud existuje podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací poskytovatele služeb a odbornou přípravou, která je vyžadována v hostitelském členském státě, a to v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl poškodit veřejné zdraví nebo bezpečnost a nelze ho vyrovnat odbornou praxí poskytovatele služeb nebo znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které poskytovatel služeb nabyl celoživotním učením a které za tímto účelem potvrdil příslušný subjekt, poskytne hostitelský členský stát poskytovateli služeb možnost, aby prokázal, zejména formou zkoušky způsobilosti podle druhého pododstavce písm. b), že nabyl chybějící znalosti, dovednosti nebo schopnosti. Hostitelský členský stát přijme na uvedeném základě rozhodnutí o tom, zda povolí poskytování služeb. V každém případě musí být možné poskytovat služby do jednoho měsíce po vydání rozhodnutí podle druhého pododstavce.
Službu je možno poskytovat, pokud příslušný orgán nereaguje ve lhůtách stanovených ve druhém a třetím pododstavci.
V případech, kdy odborná kvalifikace byla ověřena podle tohoto odstavce, poskytuje se služba pod profesním označením hostitelského členského státu.
Článek 8
Správní spolupráce
1. Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou v případě oprávněných pochybností požádat příslušné orgány členského státu usazení, aby jim poskytly informace o usazení poskytovatele služeb v souladu s právními předpisy, o jeho bezúhonnosti a o tom, že neexistují žádné disciplinární nebo trestněprávní sankce profesní povahy. V případě, že se příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou ověřit odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb, mohou požádat příslušné orgány členského státu usazení, aby jim poskytly informace o odborné přípravě poskytovatele služeb v rozsahu nutném pro posouzení podstatného rozdílu, který by mohl poškodit veřejné zdraví nebo bezpečnost. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s článkem 56. V případě povolání, která nejsou v domovském členském státě regulována, mohou tyto informace poskytnout rovněž centra pomoci uvedená v článku 57b.
2. Příslušné orgány zajistí výměnu všech informací, které jsou nezbytné pro správné vyřízení stížnosti příjemce služby na poskytovatele služeb. Příjemci jsou o výsledku stížnosti informováni.
Článek 9
Informace poskytované příjemcům služeb
Je-li služba poskytována pod profesním označením členského státu usazení nebo pod dosaženou kvalifikací poskytovatele služby, mohou vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství příslušné orgány hostitelského členského státu požadovat, aby poskytovatel služeb poskytl příjemcům služeb některou nebo všechny tyto informace:
a) je-li poskytovatel služeb zapsán v obchodním rejstříku nebo v obdobném veřejném rejstříku, rejstřík, v němž je zapsán, a jeho registrační číslo, nebo obdobný prostředek identifikace uvedený v rejstříku;
b) podléhá-li činnost povolovacímu režimu v členském státě usazení, název a adresa příslušného kontrolního orgánu;
c) profesní sdružení nebo podobný subjekt, u něhož je poskytovatel služeb zapsán;
d) profesní označení, nebo pokud takové označení neexistuje, dosažená kvalifikace poskytovatele služby a členský stát, ve kterém byla udělena;
e) vykonává-li poskytovatel služeb činnost podléhající dani z přidané hodnoty, identifikační číslo podle čl. 22 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně ( 4 );
f) údaje o pojistném krytí nebo jiných prostředcích osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání.
HLAVA III
SVOBODA USAZOVÁNÍ
KAPITOLA I
Obecný systém uznávání dokladů o odborné kvalifikaci
Článek 10
Oblast působnosti
Tato kapitola se použije na všechna povolání, na která se nevztahují kapitoly II a III této hlavy a v níže uvedených případech, kdy žadatel ze zvláštních a výjimečných důvodů nesplňuje podmínky stanovené v těchto kapitolách:
a) pro činnosti uvedené v příloze IV, pokud migrující osoba nesplňuje požadavky článků 17, 18 a 19;
b) pro lékaře se základní odbornou přípravou, ►C3 specializované lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, zubní lékaře, ►C3 specializované zubní lékaře ◄ , veterinární lékaře, porodní asistentky, farmaceuty a architekty, pokud migrující osoba nesplňuje požadavky skutečné odborné praxe v souladu se zákonem podle článků 23, 27, 33, 37, 39, 43 a 49;
c) pro architekty, je-li migrující osoba držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který není uveden v příloze V bodu 5.7;
d) aniž je dotčen čl. 21 odst. 1 a články 23 a 27, pro lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele, zubní lékaře, veterinární lékaře, porodní asistentky, farmaceuty a architekty, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou ◄ ►C3 specializaci ◄ ►C3 a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení uvedených v příloze V bodech 5.1.1, 5.2.2, 5.3.2, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 a 5.7.1, a sice výlučně za účelem uznání příslušné ◄ ►C3 specializace ◄ ;
e) pro sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou zdravotní péči a pro specializované zdravotní sestry a ošetřovatele, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení ◄ uvedených v příloze V bodu 5.2.2, pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou příslušné odborné činnosti vykonávány specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči;
f) pro specializované zdravotní sestry a ošetřovatele, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou příslušné odborné činnosti vykonávány zdravotními sestrami a ošetřovateli odpovědnými za všeobecnou péči, specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, nebo specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení uvedených v příloze V bodu 5.2.2;
g) pro migrující osoby, které splňují požadavky čl. 3 odst. 3.
Článek 11
Úrovně kvalifikace
Pro účely uplatňování článku 13 a čl. 14 odst. 6 jsou odborné kvalifikace rozděleny do těchto úrovní:
a) osvědčení způsobilosti vydané příslušným orgánem domovského členského státu určeným podle právních a správních předpisů tohoto státu na základě:
i) buď vzdělávacího programu, který netvoří ◄ součást osvědčení nebo diplomu ve smyslu písmen b), c), d) nebo e), nebo zvláštní zkoušky bez předchozí odborné přípravy, nebo výkonu povolání v členském státě na plný pracovní úvazek po dobu tří po sobě následujících let nebo po odpovídající dobu v případě částečného úvazku během předchozích deseti let,
ii) nebo obecného základního nebo středoškolského vzdělání, které potvrzuje, že držitel získal obecné znalosti;
b) osvědčení, které prokazuje úspěšné ukončení středoškolského studia:
i) buď obecné povahy, doplněného studiem nebo odbornou přípravou vyjma studia nebo odborné přípravy uvedených v písmenu c) nebo ►C3 zkušební praxí nebo praxí pod dohledem ◄ vyžadovanou navíc k tomuto studiu,
ii) nebo technické nebo odborné povahy, případně doplněného studiem nebo odbornou přípravou uvedenou v bodě i) nebo ►C3 zkušební praxí nebo praxí pod dohledem ◄ vyžadovanou navíc k tomuto studiu;
c) diplom, který prokazuje úspěšné ukončení:
i) buď odborné přípravy na postsekundární úrovni, vyjma přípravu uvedenou v písmenech d) a e), v délce nejméně jednoho roku nebo po odpovídající dobu rozvolněného studia, u níž je zpravidla jednou z podmínek přijetí úspěšné ukončení středoškolského studia požadovaného pro přijetí do vysokoškolského studia nebo vyššího vzdělání, nebo dokončení školní docházky na úrovni druhého cyklu střední školy, a také odborná příprava, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu,
ii) regulovaného vzdělávání a odborné přípravy nebo v případě regulovaných povolání odborné přípravy se zvláštní strukturou s kompetencemi přesahujícími kompetence stanovené pro úroveň b, které jsou rovnocenné úrovni odborné přípravy podle bodu i), pokud tato odborná příprava zajišťuje srovnatelnou odbornou úroveň a připravuje uchazeče o vzdělání na srovnatelnou úroveň povinností a funkcí, a to za podmínky, že diplom provází osvědčení vystavené domovským členským státem;
d) diplom, který potvrzuje, že držitel úspěšně ukončil odbornou přípravu na postsekundární úrovni v délce nejméně tří a nejvýše čtyř let nebo v odpovídající délce v případě rozvolněného studia, a který může být navíc vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS, na univerzitě, vysoké škole nebo jiném zařízení podobné úrovně, a v případě potřeby rovněž potvrzení, že úspěšně ukončil odbornou přípravu, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu;
e) diplom, který potvrzuje, že držitel úspěšně ukončil postsekundární studium v délce nejméně čtyř let nebo v odpovídající délce v případě rozvolněného studia, a který může být navíc vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS, na univerzitě, vysoké škole nebo jiném zařízení podobné úrovně, a v případě potřeby rovněž potvrzení, že úspěšně ukončil odbornou přípravu, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu.
▼M9 —————
Článek 12
Rovnocenné kvalifikace
Jakýkoli doklad o dosažené kvalifikaci nebo jakýkoli soubor dokladů o dosažené kvalifikaci, který byl vydán příslušným orgánem v členském státě a který prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil odbornou přípravu v Unii v rámci řádného nebo rozvolněného studia a v rámci nebo mimo rámec formálních studijních programů, kterou tento členský stát uznává jako rovnocennou odbornou přípravu a která uděluje držiteli stejná práva na přístup k povolání nebo jeho výkon nebo připravuje na výkon tohoto povolání, se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v článku 11, včetně dotyčné úrovně.
►C3 Odborná kvalifikace, která, přestože nesplňuje požadavky stanovené v platných právních a správních předpisech domovského členského státu pro přístup k povolání a jeho výkon, přiznává držiteli nabytá práva na základě těchto předpisů, se také považuje za doklad o dosažené kvalifikaci za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v prvním pododstavci. To platí zejména tehdy, ◄ když členský stát, ze kterého držitel pochází, zvýší úroveň odborné přípravy vyžadované pro přístup k povolání a jeho výkon a pokud osoba, která absolvovala dřívější odbornou přípravu, jež nesplňuje nároky nové kvalifikace, požívá práva nabytá na základě vnitroprávních právních nebo správních předpisů; v tomto případě považuje hostitelký členský stát tuto odbornou přípravu pro účely uplatnění článku 13 za odpovídající nové úrovni odborné přípravy.
Článek 13
Podmínky uznávání
1. Pokud je v hostitelském členském státě přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon podmíněn držením zvláštní odborné kvalifikace, povolí příslušný orgán tohoto členského státu přístup k tomuto povolání a jeho výkon žadatelům za stejných podmínek, jaké se vztahují na jeho vlastní státní příslušníky, pokud jsou držiteli osvědčení způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci podle článku 11, který jiný členský stát požaduje k získání přístupu k tomuto povolání a jeho výkonu na svém území.
Osvědčení o způsobilosti nebo doklad o dosažené kvalifikaci vystavuje příslušný orgán členského státu, který byl určen v souladu s právními a správními předpisy tohoto členského státu.
2. Přístup k povolání a jeho výkon podle odstavce 1 se přizná rovněž žadatelům, kteří v průběhu předchozích 10 let vykonávali dotčené povolání na plný úvazek po dobu jednoho roku nebo na zkrácený úvazek po dobu, jež v celkovém souhrnu odpovídá ročnímu plnému úvazku, v jiném členském státě, v němž toto povolání není regulováno, a kteří jsou držiteli jednoho nebo více osvědčení způsobilosti nebo dokladů o dosažené kvalifikaci, které vystavil jiný členský stát, v němž toto povolení není regulováno.
Osvědčení způsobilosti a doklady o dosažené kvalifikaci splňují tyto podmínky:
a) byly vydány příslušným orgánem členského státu určeným v souladu s právními a správními předpisy tohoto členského státu;
b) prokazují, že držitel byl připraven na výkon dotyčného povolání.
Roční odbornou praxi podle prvního pododstavce však nelze vyžadovat, pokud doklad o dosažené kvalifikaci, jehož je žadatel držitelem, potvrzuje regulované vzdělávání a odbornou přípravu.
3. Hostitelský členský stát uzná úroveň potvrzenou podle článku 11 domovským členským státem i osvědčení, kterým domovský členský stát dokládá, že regulované vzdělání a odborná příprava nebo odborná příprava se zvláštní strukturou, jak jsou uvedeny v čl. 11 písm. c) bodě ii), odpovídají úrovni stanovené v čl. 11 písm. c) bodě i).
4. Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku a od článku 14 může příslušný orgán hostitelského členského státu odmítnout přístup k regulovanému povolání a jeho výkon držitelům osvědčení způsobilosti zařazeným do kategorie uvedené v čl. 11 písm. a), pokud je vnitrostátní odborná kvalifikace požadovaná pro výkon tohoto povolání na jeho území zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. e).
Článek 14
Vyrovnávací opatření
1. Bez ohledu na článek 13 může hostitelský stát požadovat, aby žadatel absolvoval adaptační období nepřesahující tři roky nebo složil zkoušku způsobilosti, pokud:
a) odborná příprava, kterou žadatel absolvoval, se podstatně liší od obsahu osvědčeného dokladem o dosažené kvalifikaci, který je požadován hostitelským členským státem;
b) regulované povolání v hostitelském členském státě zahrnuje jednu nebo více regulovaných odborných činností, které nejsou součástí příslušného povolání v domovském členském státě žadatele, a náplň odborné přípravy vyžadované v hostitelském členském státě se podstatně liší od obsahu zahrnutého v osvědčení způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci žadatele.
2. Pokud hostitelský členský stát využije možnosti podle odstavce 1, musí poskytnout žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti.
Pokud se členský stát s ohledem na dané povolání domnívá, že je nutné odchýlit se od požadavku stanoveného v předchozím pododstavci, který poskytuje žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti, uvědomí o tom předem ostatní členské státy a Komisi a dostatečně tuto odchylku odůvodní.
Pokud se Komise domnívá, že odchylka uvedená v druhém pododstavci není přiměřená nebo neodpovídá právu Unie, přijme ve lhůtě tří měsíců od obdržení všech nezbytných informací prováděcí akt, kterým požádá dotčený členský stát, aby od plánovaného opatření upustil. Neodpoví-li Komise ve výše uvedené lhůtě, lze odchylku použít.
3. Odchylně od zásady práva žadatele na volbu podle odstavce 2 může pro povolání, jejichž výkon vyžaduje přesnou znalost vnitrostátního práva a v nichž poskytování právních rad nebo právní pomoci týkající se vnitrostátního práva je základním a nezbytným předpokladem dotyčné odborné činnosti, hostitelský členský stát stanovit buď adaptační období, nebo zkoušku způsobilosti.
►C3 To platí rovněž pro případy stanovené v čl. 10 písm. b) a c), v čl. 10 písm. d) týkajícím se lékařů a zubních lékařů, v čl. 10 písm. písm. f), pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou dotyčné odborné činnosti vykonávány zdravotními sestrami a ošetřovateli odpovědnými za všeobecnou péči nebo specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení ◄ uvedených v příloze V bodu 5.2.2 a v čl. 10 písm. g).
V případech podle čl. 10 odst. a) může hostitelský členský stát požadovat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti, chce-li migrující osoba vykonávat odborné činnosti v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, které vyžadují znalost a uplatňování zvláštních platných vnitrostátních předpisů, za předpokladu, že znalost a uplatňování těchto předpisů vyžadují příslušné orgány hostitelského členského státu od vlastních státních příslušníků pro přístup k těmto činnostem.
Odchylně od zásady, že žadatel má právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti, jak je stanoveno v odstavci 2, může hostitelský členský stát jednu z těchto možností stanovit v případě:
a) držitele odborné kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. a) žádajícího o uznání své odborné kvalifikace, pokud je požadovaná vnitrostátní odborná kvalifikace zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. c), nebo
b) držitele odborné kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. b) žádajícího o uznání své odborné kvalifikace, pokud je požadovaná vnitrostátní odborná kvalifikace zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. d) nebo e).
V případě držitele odborné kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. a) žádajícího o uznání své odborné kvalifikace, pokud je požadovaná vnitrostátní odborná kvalifikace zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. d), může hostitelský členský stát uložit adaptační období i zkoušku způsobilosti.
4. Pro účely uplatňování odstavců 1 a 5 se „podstatně se lišícím obsahem“ rozumí záležitosti, jejichž znalost a související získané dovednosti a schopnosti jsou nezbytným předpokladem pro výkon povolání a u kterých odborná příprava migrující osoby vykazuje značné rozdíly oproti odborné přípravě vyžadované hostitelským členským státem, pokud jde o obsah.
5. Odstavec 1 se použije při řádném zohlednění zásady proporcionality. Zejména pokud hostitelský členský stát zamýšlí vyžadovat od žadatele absolvování adaptačního období nebo složení zkoušky způsobilosti, musí nejprve zjistit, zda znalosti, dovednosti a schopnosti, které žadatel nabyl během odborné praxe nebo celoživotního učení v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi a které byly za tímto účelem potvrzeny příslušným orgánem, nemohou zcela nebo částečně vyrovnat podstatné rozdíly vymezené v odstavci 4.
6. Rozhodnutí o uložení adaptačního období nebo zkoušky způsobilosti se řádně zdůvodňuje. Žadateli jsou poskytnuty zejména tyto informace:
a) úroveň odborné kvalifikace požadovaná v hostitelském členském státě a úroveň odborné kvalifikace dosažená žadatelem v souladu s klasifikací stanovenou v článku 11, a
b) podstatné rozdíly uvedené v odstavci 4 a důvody, pro které znalosti, dovednosti a schopnosti, které žadatel nabyl během odborné praxe nebo celoživotního učení a které byly za tímto účelem potvrzeny příslušným orgánem, nemohou tyto rozdíly vyrovnat.
7. Členské státy zajistí, aby měli žadatelé možnost absolvovat zkoušku způsobilosti uvedenou v odstavci 1 nejpozději šest měsíců od data vydání původního rozhodnutí o povinnosti složit zkoušku způsobilosti.
▼M9 —————
KAPITOLA II
Uznávání odborné praxe
Článek 16
Požadavky na odbornou praxi
Pokud je v členském státě přístup k některé z činností vyjmenovaných v příloze IV nebo její výkon podmíněn získáním obecných, obchodních nebo odborných znalostí a schopností, uzná členský stát předchozí výkon činnosti v jiném členském státě za dostatečný důkaz o těchto znalostech a schopnostech. Činnost musela být vykonávána v souladu s články 17, 18 a 19.
Článek 17
Činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV
1. Pro činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:
a) po dobu šesti po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo
b) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3 tříletoú odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo
c) po dobu čtyř po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3 dvouletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo
d) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně pět let v postavení zaměstnance; nebo
e) po dobu pěti po sobě následujících let ve vedoucím postavení, z toho nejméně tři roky v technické funkci představující odpovědnost alespoň za jedno oddělení podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3 tříletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné.
2. V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.
3. Ustanovení odst. 1 písm. e) se nepoužije pro činnosti skupiny ex 855 (kadeřnictví) podle klasifikace ISIC.
Článek 18
Činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV
1. Pro činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:
a) po dobu pěti po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo
b) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3 tříletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo
c) po dobu čtyř po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3 dvouletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo
d) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně pět let v postavení zaměstnance; nebo
e) po dobu pěti po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3 tříletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo
f) po dobu šesti po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3 dvouletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné.
2. V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.
Článek 19
Činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV
1. Pro činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:
a) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo
b) po dobu dvou po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala ►C3 odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo
c) po dobu dvou po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně tři roky v postavení zaměstnance; nebo
d) po dobu tří po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala ►C3 odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné.
2. V případech podle písmen a) a c) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.
Článek 20
Úprava seznamů činností v příloze IV
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamů činností v příloze IV, pro které se uznává odborná praxe podle článku 16, za účelem aktualizace nebo vyjasnění činností uvedených na seznamu v příloze IV, a to zejména s cílem blíže upřesnit jejich rozsah a zohlednit nejnovější vývoj v oblasti klasifikace podle činností, za předpokladu, že to nepředstavuje zúžení rozsahu činností týkajících se jednotlivých kategorií a že nedojde k převodu činností mezi stávajícími seznamy I, II a III přílohy IV.
KAPITOLA III
Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 21
Zásada automatického uznávání
1. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci zajišťující přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3 specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3 specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, farmaceuta a architekta uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1, které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu uvedené v článcích 24, 25, 31, 34, 35, 38, 44 a 46, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává.
Takové doklady o dosažené kvalifikaci musí být vydány příslušnými orgány členských států a případně doplněny osvědčeními uvedenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1.
První a druhý pododstavec se nedotýkají nabytých práv podle článků 23, 27, 33, 37, 39 a 49.
2. Každý členský stát uznává pro výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států ostatními členskými státy v souladu s minimálními požadavky na odbornou přípravu podle článku 28.
Předchozí pododstavec se nedotýká nabytých práv podle článku 30.
3. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodu 5.5.2, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40 a kritéria podle článku 41, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává. Toto ustanovení se nedotýká nabytých práv podle článků 23 a 43.
4. Pro provozování lékáren, na něž se nevztahují územní omezení, může členský stát rozhodnout odchylně, že neuzná doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v bodu 5.6.2 přílohy V pro účely zřízení nových veřejně přístupných lékáren. Za účelem tohoto odstavce se za nové lékárny považují rovněž lékárny, které jsou otevřeny po dobu kratší než tři roky.
Tuto odchylku nelze uplatnit v případě farmaceutů, jejichž odborná kvalifikace již byla uznána příslušnými orgány hostitelského členského státu pro jiné účely a kteří skutečně v souladu se zákonem odbornou činnost farmaceuta v daném členském státě již vykonávali po dobu nejméně tří po sobě následujících let.
5. Doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze V bodu 5.7.1, které podléhají automatickému uznávání podle odstavce 1, prokazují ukončení studia, které bylo zahájeno nejdříve v referenčním akademickém roce uvedeném v této příloze.
6. Každý členský stát podmíní přístup k odborné činnosti lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů, porodních asistentek a farmaceutů a jejich výkon získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, který potvrzuje, že dotyčný odborník získal během své odborné přípravy znalosti, dovednosti a schopnosti uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 31 odst. 7, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 44 odst. 3.
V zájmu zohlednění obecně uznávaného vědecko-technického pokroku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, kterými aktualizuje znalosti a dovednosti uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3, čl. 44 odst. 3 a čl. 46 odst. 4, aby odrážely vývoj práva Unie mající přímý dopad na dotčená povolání.
Tyto změny nesmí vyžadovat změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
▼M9 —————
Článek 21a
Postup oznamování
1. Každý členský stát sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijme s ohledem na vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci v povoláních, na něž se vztahuje tato kapitola.
V případě dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v oddílu 8 se oznámení v souladu s prvním pododstavcem zasílá rovněž ostatním členským státům.
2. Oznámení uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o trvání a obsahu vzdělávacích programů.
3. Oznámení uvedené v odstavci 1 je předáno prostřednictvím systému IMI.
4. V zájmu řádného zohlednění legislativního a správního vývoje v členských státech a pod podmínkou, že právní a správní předpisy oznámené podle odstavce 1 tohoto článku jsou v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem změny přílohy V bodů 5.1.1 až 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 a 5.7.1, pokud jde o aktualizaci označení přijatých členskými státy pro doklady o dosažené kvalifikaci a případně subjektu, který vydává doklady o dosažené kvalifikaci, osvědčení, jež je provází, a odpovídajícího profesního označení.
5. Pokud právní a správní ustanovení oznámená podle odstavce 1 nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole, přijme Komise prováděcí akt, kterým zamítne požadované změny přílohy V bodů 5.1.1 až 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 nebo 5.7.1.
Článek 22
Společná ustanovení o odborné přípravě
Pokud jde o odbornou přípravu uvedenou v článcích 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46:
a) členské státy mohou povolit rozvolněnou odbornou přípravu za podmínek stanovených příslušnými orgány; tyto orgány zajistí, aby celková délka, úroveň a kvalita takové odborné přípravy nebyla nižší než v případě řádné odborné přípravy;
b) členské státy v souladu se svými specifickými postupy zajistí prostřednictvím podpory nepřetržitého profesního rozvoje, aby odborníci, jejichž odborná kvalifikace je uvedena v kapitole III této hlavy, mohli své znalosti, schopnosti a dovednosti průběžně doplňovat v zájmu zachování bezpečného a účinného výkonu jejich povolání a udržení kroku s vývojem v dané oblasti.
Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá podle prvního odstavce písm. b) do 18. ledna 2016.
Článek 23
Nabytá práva
1. Aniž jsou dotčena specifická nabytá práva dotyčných profesí, v případech, kdy doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3 specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3 specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, jichž jsou státní příslušníci členských států držiteli, nevyhovují všem požadavkům na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, uzná každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy, dokládají-li úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před referenčními dny stanovenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, a které doplňuje potvrzení osvědčující, že tito státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
2. Stejná ustanovení se použijí na doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3 specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3 specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, získané na území bývalé Německé demokratické republiky, které nesplňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, pokud takovýto doklad potvrzuje úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před:
a) 3. říjnem 1990 pro lékaře se základní odbornou přípravou, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, zubní lékaře se základní odbornou přípravou, ►C3 specializované zubní lékaře ◄ , veterinární lékaře, porodní asistentky a farmaceuty a
b) 3. dubnem 1992 pro ►C3 specializované lékaře ◄ .
Doklad o dosažené kvalifikaci podle prvního pododstavce opravňuje držitele vykonávat odborné činnosti na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady o dosažené kvalifikaci vydané příslušnými německými orgány a uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.
3. Aniž je dotčen čl. 37 odst. 1, každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3 specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Československu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Českou republiku a Slovensko před 1. lednem 1993, pokud orgány některého z těchto dvou států potvrdí, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci mají na jejich území stejnou platnost jako doklady o dosaženém vzdělání, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosažené kvalifikaci uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou, ►C3 specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.
Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
4. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3 specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3 specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena:
a) pro Estonsko před 20. srpnem 1991,
b) pro Lotyšsko před 21. srpnem 1991,
c) pro Litvu před 11. březnem 1990,
pokud orgány některého z těchto tří výše uvedených členských států osvědčí, že tyto doklady mají na jejich území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosaženém vzdělání uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6.1, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3 specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3 specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.
Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře vydané v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Estonsko před 20. srpnem 1991, musí být osvědčení uvedené v předchozím pododstavci doplněno potvrzením vydaným estonskými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání potvrzení.
5. Aniž je dotčen článek 43b, každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a lékaře se specialiovanou působností, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, zubního lékaře se specialiovanou působností, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalé Jugoslávii nebo jejichž odborná příprava byla zahájena:
a) pro Slovinsko před 25. červnem 1991 a
b) pro Chorvatsko před 8. říjnem 1991,
pokud orgány uvedených členských států osvědčí, že tyto doklady mají na jejich území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosaženém vzdělání uvedené pro tyto členské státy v bodě 6.1 přílohy VI, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a lékaře se specialiovanou působností, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, zubního lékaře se specialiovanou působností, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto činností.
Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
6. Státním příslušníkům členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta neodpovídají označením uvedeným pro tento členský stát v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, uznává každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy a které jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými orgány nebo subjekty.
Osvědčení uvedené v prvním pododstavci potvrzuje, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci dokládají úspěšné ukončení odborné přípravy v souladu s články 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40 a 44 a jsou členským státem, který je vydává, považovány za rovnocenné kvalifikacím, jejichž označení je uvedeno v příloze V bodech 5.1.1., 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.
Článek 23a
Zvláštní okolnosti
1. Odchylně od ustanovení této směrnice může Bulharsko držitelům kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) udělené v Bulharsku před 31. prosincem 1999, kteří tuto profesi ke dni 1. ledna 2000 vykonávali v rámci bulharského systému sociálního zabezpečení, povolit pokračovat v jejím výkonu, i když část jejich činnosti spadá do oblasti působnosti této směrnice týkající se lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za výkon všeobecné péče.
2. Držitelé bulharské kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) uvedené v odstavci 1 nejsou oprávněni k uznání odborné kvalifikace podle této směrnice v jiném členském státě jako lékaři či zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za výkon všeobecné péče podle této směrnice.
Oddíl 2
Lékaři
Článek 24
Základní lékařská odborná příprava
1. Přijetí na základní lékařskou odbornou přípravu je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách.
2. Celková doba základní lékařské odborné přípravy zahrnuje nejméně pět let studia, což lze vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS, a spočívá v nejméně 5 500 hodinách teoretické a praktické výuky na vysoké škole nebo pod dohledem vysoké školy.
Pro příslušníky povolání, kteří zahájili studium před 1. lednem 1972, může odborná příprava uvedená v prvním pododstavci zahrnovat šestiměsíční praktickou výuku na vysokoškolské úrovni vykonanou pod dohledem příslušných orgánů v rámci řádné odborné přípravy.
3. Základní lékařská odborná příprava zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) přiměřené znalosti ve vědách, na kterých je lékařství založeno, a řádné pochopení vědeckých metod včetně zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy údajů;
b) přiměřené znalosti anatomie, fyziologie a chování jedinců zdravých a nemocných a vztahů mezi zdravotním stavem člověka a jeho fyzickým a sociálním prostředím;
c) přiměřené znalosti klinických oborů a klinické praxe, které poskytují komplexní přehled o duševních a tělesných nemocech, dále znalost lékařství a jeho preventivní, diagnostické a terapeutické stránky a znalosti o reprodukci;
d) přiměřené klinické zkušenosti získané pod vhodným dohledem v nemocnicích.
Článek 25
Specializovaná lékařská odborná příprava
1. Přijetí na specializovanou lékařskou odbornou přípravu je podmíněno dokončením a potvrzením základní lékařské odborné přípravy uvedené v čl. 24 odst. 2, v jejímž průběhu získal uchazeč o odborné vzdělání náležité základní lékařské znalosti.
2. Specializovaná lékařská odborná příprava zahrnuje teoretickou a praktickou výuku na vysoké škole nebo ve fakultní nemocnici nebo případně v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.
Členské státy zajistí, aby minimální délka oborů specializované odborné přípravy uvedených v příloze V bodu 5.1.3 nebyla kratší než délka stanovená v uvedeném bodu. Odborná příprava se uskutečňuje pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Zahrnuje osobní účast lékaře — uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.
3. Odborná příprava probíhá jako řádné studium ve specifických zařízeních schválených příslušnými orgány. Zahrnuje účast na veškerých lékařských činnostech v oboru, ve kterém příprava probíhá, včetně pohotovostní služby, a to tak, že uchazeč o odborné vzdělání věnuje veškerou svou odbornou činnost praktické a teoretické výuce během celého pracovního týdne a během celého roku v souladu s postupy stanovenými příslušnými orgány. V souladu s tím jsou tato místa přiměřeně odměňována.
3a. Členské státy mohou ve vnitrostátních právních předpisech stanovit osvobození od částí specializované lékařské odborné přípravy uvedené na seznamu přílohy V bodu 5.1.3, přičemž bude toto osvobození stanoveno případ od případu, pokud byla tato část již úspěšně ukončena během absolvování jiné specializované odborné přípravy uvedené na seznamu přílohy V bodu 5.1.3, za níž odborný pracovník již získal odbornou kvalifikaci v jednom z členských států. Členské státy zajistí, že poskytnuté osvobození nepřesáhne polovinu minimální délky dotčené specializované lékařské odborné přípravy.
Každý členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům dotyčné vnitrostátní předpisy pro každé částečné osvobození.
4. Členské státy podmíní vydání ►C3 dokladu o dosažené kvalifikaci ve specializačním oboru lékařství ◄ získáním dokladu o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.
5. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravu minimálních délek odborné přípravy uvedených v příloze V bodě 5.1.3 za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.
Článek 26
Druhy specializované lékařské odborné přípravy
Doklady o dosažené kvalifikaci ►C3 specializovaného lékaře ◄ podle článku 21 vydané příslušnými orgány nebo subjekty uvedenými v příloze V bodu 5.1.2 odpovídají pro dotyčnou specializovanou odbornou přípravu označením používaným v různých členských státech a uvedeným v příloze V bodu 5.1.3.
Za účelem zohlednění změn ve vnitrostátních právních předpisech a s cílem aktualizovat tuto směrnici je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o zařazení nových lékařských specializačních oborů, jež jsou zastoupeny nejméně ve dvou pětinách členských států, do přílohy V bodu 5.1.3.
Článek 27
Specifická nabytá práva odborných lékařů
1. Hostitelský stát může požadovat od ►C3 specializovaných lékařů ◄ , jejichž rozvolněná specializovaná odborná příprava se řídila právními a správními předpisy platnými ke dni 20. června 1975 a kteří zahájili specializovanou odbornou přípravu nejpozději 31. prosince 1983, doplnění jejich dokladů o dosažené kvalifikace potvrzením osvědčujícím, že skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání potvrzení.
2. Každý členský stát uznává doklady o kvalifikaci ►C3 specializovaných lékařů ◄ vydané ve Španělsku lékařům, kteří dokončili specializovanou odbornou přípravu před 1. lednem 1995, i když tato odborná příprava nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 25, pokud je tato kvalifikace doplněna potvrzením vydaným příslušnými španělskými orgány a osvědčujícím, že dotyčná osoba složila zvláštní zkoušku způsobilosti v rámci výjimečných opatření týkajících se uznávání stanovených v královském dekretu 1497/99, za účelem zjištění, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s úrovní lékařů, kteří jsou držiteli dokladu o kvalifikaci ►C3 specializovaného lékaře ◄ uvedeného pro Španělsko v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3.
2a. Členské státy uznávají kvalifikaci specializovaných lékařů získanou v Itálii a uvedenou na seznamu přílohy V bodech 5.1.2 a 5.1.3 u těch lékařů, kteří započali svou odbornou přípravu v období mezi 31. prosincem 1983 a 1. lednem 1991, ačkoli daná příprava neodpovídá všem požadavkům na odbornou přípravu stanoveným v článku 25, pokud je tato kvalifikace doplněna potvrzením vydaným příslušnými italskými orgány a osvědčujícím, že dotyčný lékař v Itálii skutečně v souladu se zákony vykonával činnost specializovaného lékaře v tomtéž specializovaném oboru po dobu nejméně sedmi po sobě následujících let v průběhu deseti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení.
3. Každý členský stát, který zrušil právní a správní předpisy týkající se vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci ►C3 specializovaného lékaře ◄ uvedené v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3 a který přijal opatření týkající se nabytých práv ve prospěch vlastních státních příslušníků, přiznává státním příslušníkům ostatních členských států právo využívat tato opatření, pokud jejich doklady o dosažené kvalifikaci byly vydány přede dnem, od kterého hostitelský členský stát přestal vydávat takové ►C3 doklady o dosažené kvalifikaci v dotyčných specializačních oborech. ◄
Dny, od kterých dotyčné členské státy zrušily tyto předpisy, jsou uvedeny v příloze V bodu 5.1.3.
Článek 28
Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství
1. Přijetí na zvláštní odbornou přípravu ve všeobecném lékařství je podmíněno dokončením a potvrzením základní lékařské odborné přípravy uvedené v čl. 24 odst. 2, v jejímž průběhu získal uchazeč o odborné vzdělání náležité základní lékařské znalosti.
2. Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vydanému před 1. lednem 2006, představuje nejméně dvouleté řádné studium. V případě dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných po tomto dni představuje nejméně tříleté řádné studium.
Pokud program odborné přípravy uvedený v článku 24 zahrnuje praktickou výuku zajištěnou schválenou nemocnicí s vhodným vybavením a odděleními všeobecného lékařství nebo v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči, lze dobu této praktické výuky v délce maximálně jednoho roku zahrnout do doby stanovené v prvním pododstavci pro ►C3 potvrzení o odborné přípravě vydaná od 1. ledna 2006. ◄
Možnosti stanovené v druhém pododstavci mohou využít pouze členské státy, ve kterých zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství trvala k 1. lednu 2001 dva roky.
3. Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství představuje řádné studium vykonávané pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Má spíše praktickou než teoretickou povahu.
Praktická výuka je zajištěna jednak nejméně po dobu šesti měsíců ve schválené nemocnici s vhodným vybavením a odděleními, a jednak nejméně po dobu šesti měsíců v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči.
Praktická výuka probíhá ve spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními nebo strukturami, které se zabývají všeobecným lékařstvím. Aniž jsou tím však dotčeny minimální délky výuky stanovené v druhém pododstavci, může být praktická výuka v dalších zdravotnických zařízeních nebo strukturách zabývajících se všeobecným lékařstvím poskytována nejvýše po dobu šesti měsíců.
Výuka vyžaduje osobní účast uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech osob, s nimiž pracuje.
4. Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství získáním dokladu o dosažené kvalifikaci na základě základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.
5. Členské státy mohou vydat doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4 lékaři, který nesplnil odbornou přípravu uvedenou v tomto článku, ale který absolvoval jinou další odbornou přípravu doloženou dokladem o dosažené kvalifikaci vydaným příslušnými orgány členského státu. Členské státy však mohou vydat takovýto doklad o dosažené kvalifikaci, pouze dokládá-li znalosti na úrovni kvalitativně rovnocenné úrovni znalostí dosažených odbornou přípravou stanovenou v tomto článku.
Členské státy určí mimo jiné rozsah další odborné přípravy, kterou uchazeč splnil, a rozsah jeho odborné praxe, které mohou nahradit odbornou přípravu stanovenou v tomto článku.
Členské státy však mohou vydat doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v příloze V bodu 5.1.4, pouze získal-li uchazeč nejméně šestiměsíční zkušenost ve všeobecném lékařství v rámci všeobecné lékařské praxe nebo ve středisku, v němž lékaři poskytují primární lékařskou péči, podle odstavce 3.
Článek 29
Výkon činností všeobecného lékaře
Každý členský stát podmíní, s výhradou ustanovení o nabytých právech, výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.
Členské státy mohou od této podmínky osvobodit osoby, které se právě účastní zvláštní odborné přípravy ve všeobecném lékařství.
Článek 30
Specifická nabytá práva všeobecných lékařů
1. Každý členský stát určí nabytá práva. Za nabyté právo musí nicméně považovat právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4 všech lékařů, kteří mají toto právo k referenčnímu dni uvedenému ve zmíněném bodu na základě ustanovení použitelných pro povolání lékaře a týkajících se přístupu k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a kteří jsou s využitím článků 21 nebo 23 k tomuto dni usazeni na území daného státu.
Příslušné orgány každého členského státu na požádání vydají lékařům, kterým náleží nabytá práva podle prvního pododstavce, osvědčení potvrzující právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.
2. Každý členský stát uznává osvědčení uvedená v odst. 1 druhém pododstavci vydávaná státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a přiznává jim na svém území stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci, které sám vydává a které umožňují výkon činností všeobecného lékaře v rámci jeho vnitrostátního systému sociálního zabezpečení.
Oddíl 3
Zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči
Článek 31
Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči
1. Přijetí na odbornou přípravu zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči je podmíněno buď:
a) ukončením všeobecného školního vzdělání v trvání 12 let potvrzeného diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem vydaným příslušnými orgány nebo subjekty členského státu nebo osvědčením o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni, jež umožňuje přístup ke studiu na vysoké škole nebo v zařízeních vyššího vzdělávání na úrovni uznané za rovnocennou, nebo
b) ukončením všeobecného školního vzdělání v trvání alespoň 10 let potvrzeného diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem vydaným příslušnými orgány nebo subjekty členského státu nebo osvědčením o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni, jež umožňuje přístup ke studiu ve škole nebo programu pro odborné vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů.
2. Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči představuje řádné studium a zahrnuje přinejmenším předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.2.1.
Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu uvedeného v příloze V bodě 5.2.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.
Úpravy uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto úpravy musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
3. ►M9 Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zahrnuje celkem nejméně tři roky studia, což lze vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS, a čítá nejméně 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku představuje alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy. Členské státy mohou poskytnout částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. ◄
Členské státy zajišťují, aby instituce pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů odpovídaly za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.
4. Teoretická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které uchazeč o odborné vzdělání získává odborné znalosti, schopnosti a dovednosti požadované podle odstavců 6 a 7. Výuka je zajištěna učiteli ošetřovatelství a jinými kvalifikovanými osobami na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo na školách či v programech pro odborné vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů.
5. Klinická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které se uchazeč o odborné vzdělání učí jako součást týmu a v přímém kontaktu se zdravými nebo nemocnými jednotlivci nebo skupinou organizovat, poskytovat a vyhodnocovat požadovanou komplexní ošetřovatelskou péči na základě znalostí, schopností a dovedností, které získal. Uchazeč o vzdělání se učí nejen jak pracovat v týmu, ale také jak tým vést a organizovat celkovou zdravotní péči, včetně zdravotnické výchovy pro jednotlivce a malé skupiny v rámci zdravotnických zařízení nebo ve skupině.
Tato výuka se uskutečňuje v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních a ve skupině pod odpovědností učitelů ošetřovatelství ve spolupráci s jinými kvalifikovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli a s jejich pomocí. Na výuce se může podílet i jiný kvalifikovaný personál.
Uchazeči o odborné vzdělání se podílejí na činnostech dotyčného oddělení, pokud tyto činnosti přispívají k jejich odborné přípravě tak, že jim umožňují získat informace o úkolech ošetřovatelské péče.
6. Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) komplexní znalosti z věd, o které se opírá všeobecné ošetřovatelství, včetně dostatečného pochopení anatomie, fyziologie a chování zdravých a nemocných osob, ale i poznatky o vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým i sociálním prostředím člověka;
b) znalosti o povaze a etice tohoto povolání a o obecných zásadách zdraví a ošetřovatelství;
c) přiměřené klinické zkušenosti; tyto zkušenosti, které by měly být zvoleny s ohledem na svou studijní hodnotu, by měly být získány pod dohledem kvalifikovaného ošetřovatelského personálu a v místech, kde počet kvalifikovaných pracovníků a vybavení vyhovuje z hlediska ošetřovatelské péče o pacienty;
d) schopnost účastnit se praktického výcviku zdravotnického personálu a získávat zkušenosti z práce s tímto personálem;
e) zkušenosti z práce s příslušníky jiných profesí ve zdravotnictví.
7. Dosažená kvalifikace zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči dokládá, že daný odborný pracovník je schopen uplatnit alespoň níže uvedené schopnosti bez ohledu na to, zda výuka proběhla na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo na školách či v rámci programů pro odborné vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů:
a) schopnost samostatně stanovit potřebnou ošetřovatelskou péči za využití současných teoretických a klinických poznatků a plánovat, organizovat a poskytovat ošetřovatelskou péči při léčbě pacientů na základě znalostí a dovedností získaných v souladu s odst. 6 písm. a), b) a c) v zájmu zlepšení odborné praxe;
b) schopnost účinně spolupracovat s dalšími osobami ve zdravotnictví, včetně účasti na praktické odborné přípravě zdravotnických pracovníků, na základě znalostí a dovedností získaných v souladu s odst. 6 písm. d) a e);
c) schopnost motivovat jednotlivce, rodiny a skupiny k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe na základě znalostí a dovedností získaných v souladu s odst. 6 písm. a) a b);
d) schopnost samostatně zahájit okamžitá opatření na záchranu života a provádět opatření v případě krizí či katastrof;
e) schopnost samostatně radit, dávat pokyny a poskytovat podporu osobám, které potřebují péči, a jejich blízkým;
f) schopnost samostatně zajistit kvalitu ošetřovatelské péče a její hodnocení;
g) schopnost komplexně odborně komunikovat a spolupracovat s příslušníky jiných profesí ve zdravotnictví;
h) schopnost analyzovat kvalitu péče s cílem zlepšit vlastní odbornou praxi jako zdravotní sestry či ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči.
Článek 32
Výkon odborných činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči
Pro účely této směrnice se činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči rozumějí činnosti vykonávané na odborném základě a uvedené v příloze V bodu 5.2.2.
Článek 33
Specifická nabytá práva zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči
1. Vztahují-li se všeobecné předpisy o nabytých právech na zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, musí činnosti podle článku 23 zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizování a provádění ošetřovatelské péče poskytované pacientovi.
▼M9 —————
3. Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci, které:
a) byly vydané v Polsku zdravotním sestrám a ošetřovatelům, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 31, a
b) jsou doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup podle:
i) článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 92, pol. 885 a ročník 2007, č. 176, pol. 1237) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 110, pol. 1170 a ročník 2010, č. 65, pol. 420), nebo
ii) čl. 52.3 odst. 2 zákona ze dne 15. července 2011 o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2011, č. 174, pol. 1039) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 14. června 2012, kterým se stanoví podrobné podmínky pro poskytování vyššího vzdělávání zdravotním sestrám, ošetřovatelům a porodním asistentkám, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu nebo další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2012, pol. 770),
za účelem ověření, zda dotyčná zdravotní sestra nebo ošetřovatel mají úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou se zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodě 5.2.2.
Článek 33a
V případě rumunských dokladů o kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči se uplatňují pouze tato ustanovení o nabytých právech:
V případě státních příslušníků členských států, kteří v Rumunsku obdrželi odbornou přípravu jako zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči a jejichž vzdělání nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v článku 31, členské státy uznávají jako dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, je-li doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti zdravotní sestry či ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Rumunsku po dobu nejméně tří po sobě jdoucích let v průběhu pěti let před datem vydání potvrzení:
a) Certificat de competențe profesionale de asistent medical generalist s postsekundárním vzděláním získaným na škole typu „școală postliceală“ jako potvrzení o tom, že odborná příprava byla zahájena před 1. lednem 2007;
b) „Diplomă de absolvire de asistent medical generalist“ s krátkodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003;
c) „Diplomă de licență de asistent medical generalist“ s dlouhodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003.
Oddíl 4
Zubní lékaři
Článek 34
►C3 Základní odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství
1. Přijetí na ►C3 základní odbornou přípravu ◄ v oboru zubního lékařství předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.
2. Celková doba základní odborné přípravy v oboru zubního lékařství zahrnuje nejméně pět let výuky předmětů vyjmenovaných v příloze V bodě 5.3.1, spočívají v nejméně 5 000 hodinách řádné teoretické a praktické výuky, a to na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy, přičemž tuto výuku lze vyjádřit rovněž v odpovídajícím počtu kreditů ECTS.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu uvedeného v příloze V bodě 5.3.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.
Změny uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů podle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
3. ►C3 Základní odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) přiměřené znalosti z oborů, na nichž je založena činnost zubního lékaře, a řádné pochopení vědeckých metod, zejména zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy údajů;
b) přiměřené znalosti o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu přírodního a sociálního prostřední na zdravotní stav lidí, pokud mají tyto znalosti vztah k zubnímu lékařství;
c) přiměřené znalosti o stavbě a funkci zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání, zdravých i nemocných, a o jejich vztahu k obecnému zdravotnímu stavu a fyzické a sociální pohodě pacienta;
d) přiměřené znalosti klinických oborů a metod, které poskytují komplexní přehled o anomáliích, kazech a nemocích zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání ►C3 a o preventivním, diagnostickém a terapeutickém zubním lékařství; ◄
e) přiměřené klinické zkušenosti získané pod vhodným dohledem.
Toto vzdělání musí poskytnout dovednosti nezbytné pro veškeré činnosti prevence, diagnostiky a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání.
Článek 35
►C3 Specializovaná odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství
1. Přijetí na specializovanou odbornou přípravu v oboru zubního lékařství je podmíněno dokončením a potvrzením základní lékařské odborné přípravy v oboru zubního lékařství uvedené v článku 34 nebo získáním dokladů uvedených v článcích 23 a 37.
2. ►C3 Specializovaná odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství zahrnuje teoretickou a praktickou výuku ve vysokoškolském středisku, v léčebném výukovém nebo výzkumném středisku nebo popřípadě v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.
Jedná se o řádné denní studium po dobu alespoň tří let, na něž dohlíží příslušné orgány nebo subjekty. Zahrnuje osobní účast zubního lékaře uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.
▼M9 —————
3. Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci ►C3 specializovaného zubního lékaře ◄ získáním dokladu o ►C3 základní odborné přípravě ◄ uvedeného v příloze V bodu 5.3.2.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravu minimální délky odborné přípravy uvedené v odstavci 2 za účelem přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.
5. Za účelem zohlednění změn ve vnitrostátních právních předpisech a s cílem aktualizovat tuto směrnici je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o zařazení nových specializací zubního lékařství, jež jsou zastoupeny nejméně ve dvou pětinách členských států, do přílohy V bodu 5.3.3.
Článek 36
Výkon odborných činností zubního lékaře
1. Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi zubních lékařů rozumějí činnosti uvedené v odstavci 3 a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2.
2. Povolání zubního lékaře je založeno na odborné přípravě v oboru zubního lékařství podle článku 34 a představuje zvláštní povolání, které se liší od povolání lékaře a ►C3 specializovaného lékaře ◄ . Výkon činností zubního lékaře vyžaduje získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.3.2. Držitelé těchto dokladů o dosažené kvalifikaci se považují za rovné osobám, na něž se uplatňuje článek 23 nebo 37.
3. Členské státy zajistí, aby zubní lékaři měli právo na přístup k činnostem prevence, diagnózy a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání a k výkonu těchto činností v souladu s předpisy a pravidly profesní etiky k referenčním dnům uvedeným v příloze V bodu 5.3.2.
Článek 37
Specifická nabytá práva zubních lékařů
1. Za účelem výkonu odborných činností zubních lékařů pod označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2 uznává každý členský stát doklady o dosažené kvalifikaci lékaře ►M1 vydané v Itálii, Španělsku, Rakousku, České republice, na Slovensku a v Rumunsku ◄ osobám, jejichž lékařská odborná příprava byla zahájena před referenčními dny uvedenými pro dotčený členský stát ve zmíněné příloze, doplněné osvědčením vydaným příslušnými orgány členského státu.
Toto osvědčení musí prokázat splnění dvou podmínek:
a) dotyčné osoby skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávaly v tomto členském státě činnosti uvedené v článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení;
b) tyto osoby jsou oprávněny k výkonu uvedených činností za stejných podmínek jako držitelé dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených pro tento členský stát v příloze V bodu 5.3.2.
Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od tříletého výkonu činností podle druhého pododstavce písm. a).
V případě České republiky a Slovenska se uznávají doklady o dosažené kvalifikaci vydané v bývalém Československu stejně jako české a slovenské doklady o dosažené kvalifikaci a za stejných podmínek uvedených v předchozích pododstavcích.
2. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci lékaře vydané v Itálii osobám, které zahájily vysokoškolskou lékařskou odbornou přípravu po 28. lednu 1980 a nejpozději 31. prosince 1984, doplněné osvědčením vydaným příslušnými italskými orgány.
Toto osvědčení musí prokázat splnění tří podmínek:
a) dotyčné osoby složily příslušnou zkoušku způsobilosti prováděnou příslušnými italskými orgány za účelem zjištění, zda tyto osoby mají úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s osobami, které jsou držiteli dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených pro Itálii v příloze V bodu 5.3.2;
b) dotyčné osoby skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávaly v Itálii činnosti podle článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení;
c) dotyčné osoby jsou oprávněny k výkonu činností uvedených v článku 36 za stejných podmínek jako držitelé dokladu o dosažené kvalifikaci uvedených v příloze V bodu 5.3.2 nebo je skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávají.
Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od složení zkoušky způsobilosti uvedené v druhém pododstavci písm. a).
Osoby, které zahájily univerzitní studium v oboru lékařství po 31. prosinci 1984, se považují za rovné výše uvedeným osobám za předpokladu, že zmíněné tříleté studium bylo zahájeno před 31. prosincem 1994.
3. Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů, členské státy uznávají tyto doklady podle článku 21, pokud žadatelé zahájili svou odbornou přípravu dne 18. ledna 2016 nebo dříve.
4. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci lékaře vydané ve Španělsku osobám, které zahájily vysokoškolskou lékařskou odbornou přípravu po 1. lednu 1986 a nejpozději 31. prosince 1997, doplněné osvědčením vydaným španělskými příslušnými orgány.
Toto osvědčení potvrzuje, že byly splněny tyto podmínky:
a) dotyčný odborník úspěšně dokončil nejméně tři roky studia, které jsou na základě potvrzení španělských příslušných orgánů rovnocenné odborné přípravě uvedené v článku 34;
b) dotyčný odborník skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonával ve Španělsku činnosti podle článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení;
c) dotyčný odborník je oprávněn k výkonu činností uvedených v článku 36 za stejných podmínek jako držitelé dokladu o dosažené kvalifikaci uvedených pro Španělsko v příloze V bodu 5.3.2 nebo je skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonává.
Oddíl 5
Veterinární lékaři
Článek 38
Odborná příprava veterinárních lékařů
1. Délka odborné přípravy v oboru veterinárního lékařství celkem zahrnuje nejméně pět let řádné denní teoretické a praktické výuky předmětů, které jsou vyjmenovány v příloze V bodě 5.4.1, na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy, přičemž tato výuka může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícími kredity ECTS.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu stanoveného v příloze V bodě 5.4.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.
Změny uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
2. Přijetí na tuto odbornou přípravu předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.
3. Odborná příprava veterinárního lékaře zaručí, že dotyčný příslušník povolání získal tyto znalosti a dovednosti:
a) přiměřené znalosti z věd, o které se opírá činnost veterinárního lékaře, a znalosti právních předpisů Unie vztahujících se na tyto činnosti;
b) přiměřené znalosti o anatomii, fyziologii, chování a fyziologických potřebách zvířat, jakož i o obecné schopnosti a dovednosti pro jejich chov, krmení, dobré životní podmínky, reprodukci a hygieně;
c) přiměřené klinické, epidemiologické a analytické dovednosti a schopnosti pro prevenci, diagnostiku a nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně anestezie, aseptické chirurgie a bezbolestné smrti, včetně zvláštních znalostí o nemocích přenosných na člověka;
d) přiměřené znalosti, dovednosti a schopnosti pro preventivní medicínu, včetně schopností v oblasti vyšetřování a certifikace;
e) přiměřené znalosti o hygieně a technologii získávání, výroby a uvádění do oběhu živočišných krmiv nebo potravin živočišného původu určených k lidské spotřebě, včetně dovedností a schopností potřebných pro pochopení a vysvětlení osvědčených postupů v tomto ohledu;
f) znalosti, dovednosti a schopnosti potřebné pro odpovědné a rozumné používání veterinárních léčiv k léčbě zvířat a zajištění bezpečnosti potravinového řetězce a ochrany životního prostředí.
Článek 39
Specifická nabytá práva veterinárních lékařů
Aniž je dotčen čl. 23 odst. 4, s ohledem na státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře byly vydány a jejichž odborná příprava byla zahájena v Estonsku před 1. květnem 2004, uznávají členské státy takové doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře, pokud jsou doplněny potvrzením osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly v Estonsku dotyčné činnosti po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.
Oddíl 6
Porodní asistentky
Článek 40
Odborná příprava porodních asistentek
1. Odborná příprava porodních asistentek zahrnuje celkem nejméně:
a) řádnou speciální odbornou přípravu pro porodní asistentky zahrnující teoretickou a praktickou výuku po dobu nejméně tří let (směr I) a předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.5.1; nebo
b) řádnou speciální odbornou přípravu pro porodní asistentky, která trvá nejméně 18 měsíců (směr II) a zahrnuje předměty studijního plánu uvedené v příloze V bodu 5.5.1, které nebyly předmětem rovnocenné výuky zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči.
Členské státy zajišťují, aby zařízení pověřená vzděláváním porodních asistentek odpovídala za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu stanoveného v příloze V bodě 5.5.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.
Změny uvedené ve třetím pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
2. Přijetí k odborné přípravě pro porodní asistentky je vázán na splnění jedné z těchto podmínek:
a) dokončení nejméně 12 let povinné školní docházky nebo získání osvědčení o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni do školy pro vzdělávání porodních asistentek pro směr I;
b) získání dokladu o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou zdravotní péči uvedeného v příloze V bodě 5.2.2 pro směr II.
3. Odborná příprava porodních asistentek zaručí, že dotyčný příslušník povolání získal tyto znalosti a dovednosti:
a) podrobné znalosti z věd, o které se opírá činnost porodní asistentky, zejména z porodnictví a gynekologie;
b) přiměřené znalosti profesní etiky a právní úpravy týkající se výkonu povolání;
c) přiměřené znalosti z všeobecného lékařství (biologické funkce, anatomie a fyziologie), znalosti z farmakologie v oblasti porodnictví a znalosti o novorozencích a rovněž znalosti o vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým a sociálním prostředím člověka a znalosti o jeho chování;
d) přiměřené klinické zkušenosti nabyté ve schválených institucích, díky nimž může porodní asistentka nezávisle a na vlastní zodpovědnost v nezbytném rozsahu, s vyloučením patologických situací, řídit předporodní péči, vést porod a jeho následky ve schválených institucích a dohlížet na první a druhou dobu porodní, poporodní péči a resuscitaci novorozenců před příchodem lékaře;
e) přiměřené znalosti vzdělání zdravotníků a zkušenosti ze spolupráce s nimi.
Článek 41
Postupy pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky
1. Doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodě 5.5.2 jsou automaticky uznávány podle článku 21, pokud splňují jedno z těchto kritérií:
a) řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně tří let sestávající nejméně z 4 600 hodin teoretické a praktické výuky, z čehož nejméně jednu třetinu musí představovat klinický výcvik, přičemž tuto přípravu lze navíc vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS;
b) řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně dvou let sestávající z nejméně 3 600 hodin podmíněná získáním dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči uvedených v příloze V bodě 5.2.2, přičemž tuto přípravu lze navíc popřípadě vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS;
c) řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně 18 měsíců sestávající z nejméně 3 000 hodin, kterou lze navíc vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS, podmíněná získáním dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči uvedených v příloze V bodě 5.2.2, po níž následuje jednoletá odborná praxe, o níž bylo vydáno osvědčení v souladu s odstavcem 2.
2. Osvědčení uvedené v odstavci 1 vydávají příslušné orgány domovského členského státu. Toto osvědčení potvrzuje, že držitel po získání dokladu o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uspokojivě vykonával činnosti porodní asistentky po odpovídající dobu v nemocnici nebo zařízení zdravotní péče schváleném za tímto účelem.
Článek 42
Výkon odborných činností porodní asistentky
1. Tento oddíl se vztahuje na činnosti porodních asistentek stanovené každým členským státem, aniž je dotčen odstavec 2, a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.5.2.
2. Členské státy zajistí, aby porodní asistentky měly přístup alespoň k těmto činnostem a jejich výkonu:
a) poskytovat správné informace a rady v oblasti plánovaného rodičovství;
b) diagnostikovat těhotenství, sledovat normální těhotenství, provádět vyšetření nezbytná ke sledování průběhu normálního těhotenství;
c) předepisovat nebo doporučovat vyšetření nezbytná pro co nejrychlejší diagnózu rizikového těhotenství;
d) vypracovávat program přípravy budoucích rodičů na jejich úlohu, zajišťovat úplnou přípravu na porod včetně poradenství v oblasti hygieny a výživy;
e) pomáhat rodičce při porodu a sledovat stav plodu v děloze vhodnými klinickými a technickými prostředky;
f) provádět spontánní porody, včetně případného nástřihu hráze, a v naléhavých případech i porody v poloze koncem pánevním;
g) rozpoznávat u matky nebo dítěte příznaky anomálií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat lékaři v případě zásahu; přijímat neodkladná opatření v nepřítomnosti lékaře, zejména ruční vyjmutí placenty a případné následné ruční vyšetření dělohy;
h) vyšetřovat novorozence a pečovat o něj; činit veškeré kroky, které se jeví nezbytnými, a provádět popřípadě okamžitou resuscitaci;
i) pečovat o rodičku, sledovat ji v šestinedělí a poskytovat jí veškeré potřebné rady umožňující vývoj novorozence v nejlepších podmínkách;
j) uplatňovat léčbu předepsanou lékařem;
k) vypracovávat nezbytné písemné zprávy.
Článek 43
Specifická nabytá práva porodních asistentek
1. Každý členský stát v případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky splňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, avšak podle článku 41 nejsou uznány, nejsou-li doplněny osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, uznává za dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci vydaný těmito členskými státy před referenčními dny uvedenými v příloze V bodu 5.5.2 doplněný potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci vykonávali skutečně a v souladu se zákonem dotyčné činnosti po dobu nejméně dvou po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.
1a. Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci porodních asistentek, členské státy uznávají automaticky kvalifikace, pokud žadatelka zahájila odbornou přípravu před 18. lednem 2016 a požadavkem pro přijetí bylo 10 let všeobecného vzdělání nebo odpovídající úroveň pro směr I či ukončená odborná příprava pro zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči doložená dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v bodě 5.2.2 přílohy V před zahájením odborné přípravy pro porodní asistentky pro směr II.
2. Podmínky odstavce 1 se použijí pro státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky potvrzují ukončení odborné přípravy na území bývalé Německé demokratické republiky splňující všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, kdy však doklad o dosažené kvalifikaci podle článku 41 nelze uznat, není-li doplněn osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, v případě, že osvědčuje studium zahájené před 3. říjnem 1990.
▼M9 —————
4. Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky, které:
a) byly vydané v Polsku porodním asistentkám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, a
b) jsou doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup podle:
i) článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 92, pol. 885 a ročník 2007, č. 176, pol. 1237) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 110, pol. 1170 a ročník 2010, č. 65, pol. 420), nebo
ii) čl. 53.3 odst. 3 zákona ze dne 15. července 2011 o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2011, č. 174, pol. 1039) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 14. června 2012, kterým se stanoví podrobné podmínky pro poskytování vyššího vzdělávání zdravotním sestrám, ošetřovatelům a porodním asistentkám, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu nebo další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2012, pol. 770),
za účelem ověření, zda dotyčná porodní asistentka má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s porodními asistentkami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodě 5.5.2.
Článek 43a
Co se týče rumunských dokladů o kvalifikaci porodní asistentky, použijí se pouze tato ustanovení o nabytých právech:
V případě státních příslušníků členských států, jejichž osvědčení o dosažené kvalifikaci porodní asistentky (asistent medical obstetrică-ginecologie) byly vydány v Rumunsku před dnem přistoupení a nesplňují minimální požadavky odborné přípravy stanovené v článku 40, uznávají členské státy jako dostatečný důkaz pro výkon činnosti porodní asistentky osvědčení o dosažené kvalifikaci, jsou-li doloženy potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti porodní asistentky v Rumunsku po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let v průběhu sedmi let předcházejících vydání osvědčení.
Článek 43b
Nabytá práva v případě porodních asistentek se nevztahují na tyto kvalifikace získané v Chorvatsku před 1. červencem 2013: viša medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (vrchní zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), viša medicinska sestra primaljskog smjera (vrchní zdravotní sestra v oboru porodní asistence), medicinska sestra primaljskog smjera (zdravotní sestra v oboru porodní asistence), ginekološko-opstetrička primalja (gynekologicko-porodní asistentka) a primalja (porodní asistentka).
Oddíl 7
Farmaceuti
Článek 44
Odborná příprava farmaceutů
1. Přijetí na odbornou přípravu farmaceuta je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.
2. Doklad o dosažené kvalifikaci farmaceuta musí potvrzovat absolvování odborné přípravy v trvání nejméně pěti let, kterou lze navíc vyjádřit v odpovídajících kreditech ECTS a která zahrnuje:
a) nejméně čtyři roky řádné denní teoretické a praktické výuky na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy;
b) v průběhu nebo na konci teoretické a praktické výuky nejméně šest měsíců praktického výcviku v lékárně otevřené pro veřejnost nebo v nemocnici pod dohledem farmaceutického oddělení uvedené nemocnice.
Studium uvedené v tomto odstavci zahrnuje alespoň program uvedený v příloze V bodě 5.6.1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o změny seznamu stanoveného v příloze V bodě 5.6.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, včetně vývoje farmakologické praxe.
Úpravy uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
3. Odborná příprava farmaceutů zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) přiměřené znalosti o lécích a látkách použitých při výrobě léků;
b) přiměřené znalosti o farmaceutické technologii a fyzikálním, chemickém, biologickém a mikrobiologickém testování léčiv;
c) přiměřené znalosti o metabolismu a účincích léčiv, jakož i o účincích toxických látek a o způsobu užívání léčiv;
d) přiměřené znalosti k vyhodnocení vědeckých údajů týkajících se léčiv umožňující poskytovat náležité informace na základě těchto znalostí;
e) přiměřené znalosti o právních a jiných požadavcích souvisejících s lékárenskou praxí.
Článek 45
Výkon odborných činností farmaceuta
1. Pro účely této směrnice se činnostmi farmaceuta rozumí činnosti, které v jednom nebo více členských státech podléhají požadavku na odbornou kvalifikaci vztahujícího se na přístup k těmto činnostem a na jejich výkon a které mohou vykonávat držitelé dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v příloze V bodu 5.6.2.
2. Členské státy zajistí, aby držitelé dokladu o vysokoškolském vzdělání ve farmacii nebo vzdělání, které je uznáváno jako rovnocenné vysokoškolskému vzdělání ve farmacii, vyhovujícího podmínkám stanoveným v článku 44 měli právo na přístup alespoň k těmto činnostem a na výkon těchto činností, s výhradou případného uložení povinnosti doplnit si odborné zkušenosti:
a) příprava farmaceutické formy léčiv;
b) výroba a testování léčiv;
c) testování léčiv v laboratoři pro zkoušení léčiv;
d) skladování, uchovávání a distribuce léčiv na úrovni velkoobchodů;
e) zásobování, příprava, testování, skladování, distribuce a výdej bezpečných a účinných léčiv požadované kvality v lékárnách pro veřejnost;
f) příprava, testování, skladování, distribuce a výdej bezpečných a účinných léčiv požadované kvality v nemocnicích;
g) poskytování informací a poradenství ohledně léčiv jako takových, včetně jejich vhodného užívání;
h) ohlašování nežádoucích účinků farmaceutických výrobků příslušným orgánům;
i) individuální podpora pacientů, kteří si sami podávají léky;
j) podpora místních nebo celostátních kampaní v oblasti veřejného zdraví.
3. Je-li v členském státě přístup k některé z činností farmaceuta a jejich výkon podmíněn vedle získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.6.2 i požadavkem na doplňkovou odbornou praxi, uznává dotyčný členský stát jako dostatečný důkaz potvrzení vydané příslušnými orgány domovského členského státu osvědčující, že zúčastněná osoba vykonávala dotyčné činnosti po stejnou dobu v domovském členském státě.
4. ►C3 Uznávání podle odstavce 3 se však nevztahuje na získání odborné praxe po dobu dvou let ◄ požadované v Lucemburském velkovévodství jako podmínka pro udělení státní koncese na provoz veřejné lékárny.
5. Pokud v některém členském státě existoval k 16. září 1985 mechanismus výběrového řízení na základě testů za účelem vybrat osoby z držitelů dokladů uvedených v odstavci 2, ►C3 které mají být jmenovány provozovateli nových lékáren ◄ , jež mají být zřízeny v rámci vnitrostátního geografického distribučního systému, může takový členský stát odchylně od odstavce 1 zachovat tento mechanismus výběrového řízení a může uložit státním příslušníkům členských států držícím doklady o dosažené kvalifikaci farmaceuta uvedené v příloze V bodu 5.6.2 nebo kteří využívají článek 23, aby se takového výběrového řízení účastnili.
Oddíl 8
Architekti
Článek 46
Odborná příprava architektů
1. Odborná příprava architekta zahrnuje:
a) celkem nejméně pět let řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelném vzdělávacím zařízení s úspěšným složením závěrečné zkoušky vedoucí k získání titulu, nebo
b) nejméně čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelném vzdělávacím zařízení s úspěšným složením závěrečné zkoušky vedoucí k získání titulu a osvědčení o absolvování odborného výcviku v délce dvou let v souladu s odstavcem 4.
2. Architektura musí být hlavní složkou studia uvedeného v odstavci 1. Studium musí být vyvážené, pokud jde o teoretickou a praktickou stránku přípravy v architektuře, a musí zaručit získání nejméně těchto znalostí, dovedností a schopností:
a) schopnost vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky;
b) odpovídající znalost historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd;
c) znalost výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla;
d) odpovídající znalosti týkající se urbanistiky, územního plánování a dovedností spojených s procesem plánování;
e) schopnost porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky;
f) schopnost chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory;
g) znalost metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu;
h) schopnost pochopit projektování stavby a konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby;
i) odpovídající znalost fyzikálních otázek a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí v rámci udržitelného rozvoje;
j) nezbytné dovednosti pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy;
k) odpovídající znalost průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s převáděním projektů do staveb a s integrací plánů do celkového plánování.
3. Počet let vysokoškolského studia uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být navíc vyjádřen rovněž v odpovídajících kreditech ECTS.
4. Odborný výcvik uvedený v odst. 1 písm. b) se musí konat až po dokončení prvních tří let studia. Nejméně jeden rok odborného výcviku musí vycházet ze znalostí, dovedností a schopností nabytých v průběhu studia uvedeného v odstavci 2. Za tímto účelem se odborný výcvik provádí pod dohledem osob nebo orgánů oprávněných příslušným orgánem domovského členského státu. Tento výcvik s dohledem může proběhnout v kterékoli zemi. Odborný výcvik vyhodnotí příslušný orgán v domovském členském státě.
Článek 47
Odchylky od požadavků na odbornou přípravu architektů
Odchylně od článku 46 se za vyhovující článku 21 uznává rovněž odborná příprava v rámci programů zvyšování odbornosti nebo v rámci rozvolněného vysokoškolského studia, která odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 46 odst. 2 a kterou zakončil úspěšně složenou zkouškou z architektury odborník, jež již sedm nebo více let pracuje v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického ateliéru. Tato zkouška musí být na úrovni vysokoškolské zkoušky a musí být rovnocenná závěrečné zkoušce podle čl. 46 odst. 1 písm. b).
Článek 48
Výkon odborných činností architektů
1. Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi v oboru architektury rozumí činnosti obvykle vykonávané pod profesním označením „architekt“.
2. Za osoby, které splňují požadavky stanovené pro výkon odborných činností v oboru architektury pod profesním označením „architekt“, se považují státní příslušníci členského státu oprávnění používat toto profesní označení v souladu se zákonem, který poskytuje příslušnému orgánu členského státu možnost udělit toto profesní označení státním příslušníkům členských států, kteří obzvláště vynikli svými úspěchy v oboru architektury. Výkon činností v oboru architektury je dotyčným osobám potvrzen v osvědčení, které vydává jejich domovský členský stát.
Článek 49
Specifická nabytá práva architektů
1. ►C3 Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze VI, ◄ které byly vydány ostatními členskými státy a dosvědčují studium, jež bylo zahájeno nejpozději v referenčním akademickém roce uvedeném ve zmíněné příloze, a přiznává těmto dokladům o dosažené kvalifikaci, i když nesplňují minimální požadavky podle článku 46, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon, stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci v oboru architektury, které sám vydává.
Za těchto okolností se uznávají osvědčení vydávaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných počínaje 8. květnem 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými ve zmíněné příloze.
1a. Odstavec 1 se rovněž použije na doklady o dosažené kvalifikaci architektů uvedených na seznamu v příloze V, pokud byla odborná příprava zahájena před 18. lednem 2016.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, každý členský stát uznává následující doklady o dosažené kvalifikaci a přiznává jim na svém území, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon pod profesním označením architekt, stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává: osvědčení vydávaná státním příslušníkům členských států členskými státy, ve kterých platí pravidla upravující přístup k činnostem architekta a jejich výkon, a to k těmto referenčním dnům:
a) 1. leden 1995 pro Rakousko, Finsko a Švédsko;
b) 1. květen 2004 pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko;
ba) 1. červenec 2013 pro Chorvatsko;
c) 5. srpen 1987 pro ostatní členské státy.
►C3 Osvědčení uvedená v prvním pododstavci prokazují, ◄ že jejich držitel získal oprávnění používat profesní označení architekt před příslušným dnem a že skutečně vykonával dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení podle uvedených pravidel.
3. Každý členský stát přiznává následujícím dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává pro účely přístupu k odborným činnostem architekta a jejich výkonu: doklad o ukončené přípravě na „Fachhochschulen“ ve Spolkové republice Německo v délce tří let ve formě, která existovala k 5. srpnu 1985 a byla nejpozději zahájena do 17. ledna 2014, pokud odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 46 odst. 2 a umožňuje přístup k činnostem uvedeným v článku 48 v dotyčném členském státu s profesním označením „architekt“, za předpokladu, že tato příprava byla doplněna čtyřletou dobou odborné praxe ve Spolkové republice Německo doložené osvědčením vydaným příslušným orgánem, na jehož seznamu je architekt, který chce využít této směrnice, zapsán.
KAPITOLA IIIA
Automatické uznávání na základě společných zásad odborné přípravy
Článek 49a
Společný rámec odborné přípravy
1. Pro účely tohoto článku se „společným rámcem odborné přípravy“ rozumí společný soubor minimálních znalostí, dovedností a schopností nutných pro výkon konkrétního povolání. Společný rámec odborné přípravy nenahrazuje vnitrostátní programy odborné přípravy, nerozhodne-li členský stát jinak podle vnitrostátních právních předpisů. Za účelem přístupu k tomuto povolání a jeho výkonu v členských státech, které toto povolání regulují, přiznává členský stát na svém území dokladu o odborné kvalifikaci získané na základě tohoto rámce stejné účinky jako dokladům o získané kvalifikaci, které sám vystavuje, za podmínky, že tento rámec splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.
2. Společný rámec odborné přípravy splňuje tyto podmínky:
a) společný rámec odborné přípravy umožňuje pohybovat se po členských státech většímu počtu odborníků;
b) povolání, na které se společný rámec odborné přípravy vztahuje, nebo vzdělávání a odborná příprava na toto povolání jsou regulovány nejméně v jedné třetině všech členských států;
c) společný soubor znalostí, dovedností a schopností kombinuje znalosti, dovednosti a schopnosti požadované v systémech vzdělávání a odborné přípravy nejméně jedné třetiny členských států; nezáleží na tom, zda se tyto znalosti, dovednosti a schopnosti získávají v rámci všeobecného vzdělávání na vysoké škole nebo v zařízeních vyššího vzdělávání nebo v rámci odborné přípravy;
d) společný rámec odborné přípravy vychází z úrovně evropského rámce kvalifikací stanoveného v příloze II doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení ( 5 );
e) dotyčné povolání není zahrnuto v žádném jiném společném rámci odborné přípravy ani nepodléhá automatickému uznávání podle hlavy III kapitoly III;
f) společný rámec odborné přípravy je vypracován řádným transparentním postupem, včetně zapojení příslušných zúčastněných subjektů z členských států, v nichž povolání není regulováno;
g) společný rámec odborné přípravy umožňuje státním příslušníkům každého členského státu, aby byli způsobilí k získání odborné kvalifikace podle tohoto rámce, aniž by napřed museli být členy jakékoliv profesní organizace nebo touto organizací zaregistrování.
3. Reprezentativní profesní organizace na úrovni Unie i vnitrostátní profesní organizace nebo příslušné orgány nejméně z jedné třetiny členských států mohou Komisi předkládat návrhy na společné rámce odborné přípravy, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem stanovení společného rámce odborné přípravy zaměřené na výkon určitého povolání za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.
5. Členskému státu nevzniká povinnost zavést na svém území společný rámec odborné přípravy uvedený v odstavci 4 ani povinnost automaticky uznávat odborné kvalifikace nabyté v daném společném rámci odborné přípravy, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
a) na jeho území není k dispozici vzdělávací zařízení nebo zařízení odborné přípravy, které by poskytovalo takové vzdělávání pro dané povolání;
b) zavedení společného rámce odborné přípravy by mohlo mít nepříznivý dopad na strukturu jeho systému vzdělávání a odborné přípravy;
c) mezi společným rámcem odborné přípravy a vzděláváním vyžadovaným na území členského státu existují podstatné rozdíly, z nichž vyplývají závažná rizika pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost, ochranu zdraví, bezpečnost příjemců služby nebo ochranu životního prostředí.
6. Do šesti měsíců od vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 v platnost členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům:
a) zda je vnitrostátní kvalifikace, případně vnitrostátní profesní označení, v souladu se společným rámcem odborné přípravy, nebo
b) zda bude uplatněna výjimka uvedená v odstavci 5 spolu s odůvodněním, jaké podmínky podle tohoto odstavce byly splněny. Komise může do tří měsíců požádat o další vyjasnění, pokud se domnívá, že členský stát nepodal odůvodnění, že byla splněna jedna z těchto podmínek, nebo že toto odůvodnění nebylo dostatečné. Členský stát odpoví na tuto žádost do tří měsíců.
Komise může přijmout prováděcí akt obsahující seznam vnitrostátních odborných kvalifikací a profesních označení, které jsou v rámci společného rámce odborné přípravy přijatého v souladu s odstavcem 4 automaticky uznávány.
7. Tento článek se rovněž použije na obory u povolání, pokud se tyto obory týkají odborných činností, v jejichž případě je v členských státech přístup a výkon regulován, a to tehdy, vztahuje-li se na toto povolání, avšak nikoli na dotčený obor, automatické uznávání podle kapitoly III hlavy III.
Článek 49b
Společné závěrečné zkoušky odborné přípravy
1. Pro účely tohoto článku se společnou závěrečnou zkouškou odborné přípravy rozumí standardizovaná zkouška způsobilosti dostupná ve všech zúčastněných členských státech a vyhrazená držitelům zvláštní odborné kvalifikace. Úspěšné vykonání této zkoušky v členském státě opravňuje držitele zvláštní odborné kvalifikace k výkonu povolání v jakémkoli hostitelském členském státě za stejných podmínek, jaké platí pro držitele odborných kvalifikací, kteří jich nabyli v tomto členském státě.
2. Společná závěrečná zkouška odborné přípravy splňuje tyto podmínky:
a) společná závěrečná zkouška odborné přípravy umožňuje většímu počtu odborníků pohybovat se po členských státech;
b) povolání, na něž se použije společná závěrečná zkouška, nebo vzdělávání a odborná příprava vedoucí k daným povoláním jsou regulovány nejméně v jedné třetině členských států;
c) společná závěrečná zkouška odborné přípravy je vypracována řádným transparentním postupem včetně zapojení příslušných zúčastněných subjektů z členských států, v nichž povolání není regulováno;
d) společná závěrečná zkouška odborné přípravy umožňuje státním příslušníkům každého členského státu, aby se této zkoušky účastnili a podíleli se na praktické organizaci těchto zkoušek v členských státech, aniž by museli nejprve být členy jakékoliv profesní organizace nebo touto organizací zaregistrováni.
3. Reprezentativní profesní organizace na úrovni Unie i vnitrostátní profesní organizace nebo příslušné orgány nejméně z jedné třetiny členských států mohou Komisi předkládat návrhy na společné závěrečné zkoušky odborné přípravy, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem stanovení obsahu společných závěrečných zkoušek odborné přípravy a podmínek pro připuštění ke zkoušce a její absolvování.
5. Členský stát nemá povinnost pořádat na svém území společné závěrečné zkoušky odborné přípravy uvedené v odstavci 4 ani povinnost automaticky uznávat odborné kvalifikace osob, které úspěšně složily společnou závěrečnou zkoušku odborné přípravy, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
a) dané povolání není na jeho území regulováno;
b) obsah společných závěrečných zkoušek odborné přípravy dostatečně nezmírňuje závažná rizika pro veřejné zdraví nebo bezpečnosti příjemců služby, které jsou relevantní na jeho území;
c) obsah společných závěrečných zkoušek odborné přípravy ve srovnání s vnitrostátními požadavky podstatně sníží zájem o dané povolání.
6. Do šesti měsíců od vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 v platnost členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům:
a) dostupnou kapacitu pro pořádání těchto zkoušek, nebo
b) zda bude uplatněna výjimka uvedená v odstavci 5 spolu s odůvodněním, jaké podmínky podle tohoto odstavce byly splněny. Komise může do tří měsíců požádat o další vyjasnění, pokud se domnívá, že členský stát nepodal odůvodnění, že byla splněna jedna z těchto podmínek, nebo že toto odůvodnění nebylo dostatečné. Členský stát odpoví na tuto žádost do tří měsíců.
Komise může přijmout prováděcí akt obsahující seznam členských států, v nichž mají být pořádány společné závěrečné zkoušky odborné přípravy přijaté v souladu s odstavcem 4, jejich četnost v průběhu kalendářního roku a ostatní ustanovení nezbytná pro pořádání společných závěrečných zkoušek odborné přípravy v různých členských státech.
KAPITOLA IV
Společná ustanovení o usazení
Článek 50
Dok lady a formality
1. Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou o žádosti o povolení vykonávat dotyčné regulované povolání podle této hlavy, mohou vyžadovat doklady a osvědčení uvedená v příloze VII.
Doklady uvedené v příloze VII bodu 1 písm. d), e) a f) nesmějí být ke dni předložení starší tří měsíců.
Členské státy, subjekty a jiné právnické osoby zajistí důvěrnost obdržených informací.
2. V případě důvodných pochybností může hostitelský členský stát požadovat od příslušných orgánů členského státu potvrzení o pravosti osvědčení a dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných v tomto jiném členském státě a případně potvrzení o tom, že oprávněná osoba splňuje pro povolání uvedená v kapitole III této hlavy minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46.
3. V případě důvodných pochybností, pokud byl doklad o dosažené kvalifikaci podle čl. 3 odst. 1 písm. c) vydán příslušným orgánem členského státu a zahrnuje odbornou přípravu, která byla zcela nebo částečně absolvována v zařízení zřízeném v souladu se zákonem na území jiného členského státu, je hostitelský členský stát oprávněn ověřit u příslušného orgánu členského státu, ve kterém byl doklad vydán:
a) zda studium v tomto zařízení bylo oficiálně schváleno vzdělávacím zařízením členského státu, který doklad vydal;
b) zda vydaný doklad o dosažené kvalifikaci odpovídá dokladu, který by byl vydán, kdyby se studium uskutečnilo zcela na území členského státu, který doklad vydal; a
c) zda doklad o dosažené kvalifikaci přiznává stejná profesní práva na území členského státu, který doklad vydal.
3a. V případě důvodných pochybností může hostitelský členský stát požádat příslušné orgány členského státu o potvrzení, že žadateli nebyl pozastaven nebo zakázán výkon povolání následkem závažného nesprávného počínání nebo spáchání trestného činu v souvislosti s jeho výkonem.
3b. Výměna informací mezi příslušnými orgány různých členských států podle tohoto článku probíhá prostřednictvím systému IMI.
4. Pokud hostitelský členský stát požaduje od státních příslušníků tohoto členského státu pro přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, aby učinili místopřísežné nebo čestné prohlášení, a toto místopřísežné nebo čestné prohlášení nemohou učinit státní příslušníci jiných členských států, zajistí hostitelský členský stát, aby byla dotyčné osobě nabídnuta jeho rovnocenná a vhodná formulace.
Článek 51
Postup pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací
1. Příslušný orgán hostitelského členského státu potvrdí přijetí žádosti ve lhůtě jednoho měsíce a případně žadatele informuje o chybějících dokladech.
2. Vyřizování žádosti o povolení vykonávat regulované povolání musí být ukončeno co nejdříve a výsledek musí být sdělen spolu s odůvodněným rozhodnutím příslušného orgánu hostitelského členského státu nejpozději do tří měsíců po předložení všech dokladů žadatele. V případech patřících do kapitol I a II této hlavy lze však tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.
3. Proti tomuto rozhodnutí nebo proti tomu, že nebylo vydáno ve stanovené lhůtě, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů.
Článek 52
Užívání profesních označení
1. Pokud je v hostitelském členském státě regulováno užívání profesního označení činností dotyčného povolání, používají státní příslušníci členských států, kteří jsou oprávnění vykonávat regulované povolání na základě hlavy III, profesní označení hostitelského státu odpovídající uvedenému povolání v tomto členském státě a příslušné zkratky.
2. Pokud je v hostitelském členském státě povolání regulováno sdružením nebo organizací ve smyslu čl. 3 odst. 2, jsou státní příslušníci členských států oprávněni užívat profesní označení nebo jeho zkratku udělované organizací nebo sdružením, pouze prokáží-li členství v této organizaci nebo sdružení.
Pokud sdružení nebo organizace podmiňují členství určitými kvalifikačními požadavky, mohou je použít na státní příslušníky ostatních členských států, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci, pouze v souladu s touto směrnicí.
3. Členský stát nemůže vyhradit používání profesního označení držitelům odborné kvalifikace, pokud Komisi a ostatní členské státy o sdružení nebo organizaci v souladu s čl. 3 odst. 2 neuvědomí.
HLAVA IV
PRAVIDLA PRO VÝKON POVOLÁNÍ
Článek 53
Jazykové znalosti
1. Příslušníci povolání, kteří využijí uznávání odborných kvalifikací, musí mít jazykové znalosti nezbytné k výkonu povolání v hostitelském členském státě.
2. Členský stát zajistí, že veškeré kontroly prováděné orgánem příslušným pro kontrolu splnění povinností podle odstavce 1 nebo pod jeho dohledem se omezují na znalost jednoho úředního jazyka hostitelského členského státu nebo jednoho správního jazyka hostitelského členského státu, pokud je tento jazyk rovněž úředním jazykem Unie.
3. Kontroly prováděné v souladu s odstavcem 2 jsou uloženy tehdy, má-li vykonávané povolání důsledky pro bezpečnost pacientů. Kontroly mohou být uloženy i s ohledem na jiná povolání, pokud existují vážné a konkrétní pochybnosti o dostatečnosti jazykových znalostí daného příslušníka povolání ve vztahu k odborným činnostem, které tato osoba zamýšlí vykonávat.
Kontroly mohou být prováděny pouze po vydání evropského profesního průkazu v souladu s článkem 4d nebo případně po uznání odborné kvalifikace.
4. Každá kontrola jazykových znalostí je přiměřená činnosti, jež má být vykonávána. Dotyčný příslušník povolání má právo podat při těchto kontrolách odvolání podle vnitrostátního práva.
Článek 54
Užívání akademických titulů
Aniž jsou dotčeny články 7 a 52, hostitelské členské státy přiznávají dotyčným osobám právo užívat jejich akademické tituly přiznané v domovských členských státech a popřípadě zkratky těchto titulů v jazyce domovského členského státu. Hostitelský členský stát může požadovat, aby tento titul byl doprovázen názvem a sídlem zařízení nebo zkušební komise, které jej udělily. Je-li možné zaměnit akademický titul domovského členského státu s titulem, který platí v hostitelském členském státě a vyžaduje zde další odbornou přípravu, kterou oprávněná osoba nezískala, může tento hostitelský členský stát stanovit, že tato osoba bude užívat svůj akademický titul domovského členského státu ve vhodné podobě, kterou hostitelský členský stát určí.
Článek 55
Schválení zdravotní pojišťovnou
Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 a článek 6 první pododstavec písm. b), členské státy, které podmiňují uzavření smlouvy o poskytování zdravotní péče mezi osobou, jež získala odbornou kvalifikaci na jejich území, a zdravotní pojišťovnou absolvováním přípravné zkušební doby nebo délkou odborné praxe, zprostí této povinnosti držitele dokladů o dosažené kvalifikaci lékaře a zubního lékaře získané v jiném členském státě.
Článek 55a
Uznávání odborných výcviků
1. Pokud je přístup k regulovanému povolání v domovském členském státě podmíněn dokončením odborného výcviku, uzná příslušný orgán domovského členského státu při posuzování žádosti o povolení výkonu tohoto regulovaného povolání odborný výcvik absolvovaný v jiném členském státě, pokud je tento výcvik v souladu se zveřejněnými pokyny uvedenými v odstavci 2, a zohlední odborný výcvik absolvovaný ve třetí zemi. Členské státy však mohou ve vnitrostátních právních předpisech stanovit přiměřené omezení délky části odborného výcviku, jež může být prováděna v zahraničí.
2. Uznání odborného výcviku nenahrazuje platné požadavky na absolvování zkoušky, kterou je podmíněn přístup k danému povolání. Příslušné orgány zveřejní pokyny k organizaci a uznávání odborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, zejména úlohu osoby dohlížející na odborný výcvik.
HLAVA V
SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A ODPOVĚDNOST VŮČI OBČANŮM ZA PROVEDENÍ
Článek 56
Příslušné orgány
1. Příslušné orgány hostitelského a domovského členského státu úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc s cílem usnadnit uplatňování této směrnice. Zajistí důvěrnost údajů, které si vymění.
2. Příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu si vyměňují informace o disciplinárním opatření nebo trestněprávních sankcích nebo jiných závažných zvláštních okolnostech, které by mohly mít důsledky na výkon činností podle této směrnice. Přitom musí dodržovat ustanovení o ochraně osobních údajů obsažených ve směrnicích 95/46/ES a 2002/58/ES.
Domovský členský stát prozkoumá správnost okolností a jeho orgány rozhodnou o povaze a rozsahu šetření, která je nutno provést, a uvědomí hostitelský členský stát o závěrech, které z dostupných údajů vyvodil.
2a. Pro účely odstavců 1 a 2 používají příslušné orgány systém IMI.
3. Každý členský stát určí do 20. října 2007 orgány a subjekty pověřené vydávat nebo přijímat doklady o dosažené kvalifikaci a jiné doklady nebo informace a orgány a subjekty pověřené přijímat žádosti a vydávat rozhodnutí podle této směrnice a neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi.
4. Každý členský stát jmenuje koordinátora pro činnosti příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 a uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Úkolem koordinátora je:
a) podporovat jednotné uplatňování této směrnice;
b) shromažďovat všechny informace podstatné pro její uplatňování v členských státech, např. o podmínkách pro přístup k regulovaným povoláním v členských státech;
c) posuzovat návrhy společných rámců odborné přípravy a společných závěrečných zkoušek odborné přípravy;
d) vyměňovat si informace a osvědčené postupy pro účely optimalizace nepřetržitého profesního rozvoje v členských státech;
e) vyměňovat si informace a osvědčené postupy o uplatňování vyrovnávacích opatření uvedených v článku 14.
Za účelem splnění úkolu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce mohou koordinátoři požádat o pomoc centra pomoci uvedená v článku 57b.
Článek 56a
Výstražný mechanismus
1. Příslušné orgány členského státu uvědomí příslušné orgány všech ostatních členských států o příslušníkovi povolání, kterému vnitrostátní orgány nebo soudy úplně nebo částečně omezily nebo zakázaly, byť dočasně, na území tohoto členského státu výkon těchto odborných činností:
a) lékař a všeobecný lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodech 5.1.1 a 5.1.4;
b) specializovaný lékař s titulem uvedeným v příloze V bodě 5.1.3;
c) zdravotní sestra a ošetřovatel odpovědní za všeobecnou péči s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.2.2;
d) zubní lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.3.2;
e) specializovaný zubní lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.3.3;
f) veterinární lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.4.2;
g) porodní asistentka s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.5.2;
h) farmaceut s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.6.2;
i) držitelé osvědčení uvedených v příloze VII bodě 2, jež potvrzuje, že držitel úspěšně ukončil odbornou přípravu, která splňuje minimální požadavky uvedené v článcích 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 nebo 44, která však začala před referenčními dny kvalifikací uvedenými v příloze V bodech 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2;
j) držitelé osvědčení o nabytých právech podle článků 23, 27, 29, 33, 33a, 37, 43 a 43a;
k) ostatní příslušníci povolání vykonávající činnosti, které mají důsledky pro bezpečnost pacientů, pokud vykonávají povolání, které je v tomto členském státě regulováno;
l) příslušníci povolání vykonávající činnosti týkající se vzdělávání nezletilých, včetně péče o děti a předškolní výchovy, pokud vykonávají povolání, které je v daném členském státě regulováno.
2. Příslušné orgány zašlou informace uvedené v odstavci 1 prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMI do tří dnů ode dne přijetí rozhodnutí, kterým se dotčenému příslušníkovi povolání úplně nebo částečně omezuje nebo zakazuje výkon odborné činnosti. Jsou poskytovány pouze tyto údaje:
a) totožnost příslušníka povolání;
b) dotyčné povolání;
c) informace o vnitrostátním orgánu nebo soudu, který přijal rozhodnutí o omezení nebo zákazu;
d) rozsah omezení nebo zákazu a
e) doba platnosti omezení nebo zákazu.
3. Příslušné orgány daného členského státu do tří dnů ode dne přijetí rozhodnutí soudu sdělí příslušným orgánům všech ostatních členských států prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMI totožnost příslušníků povolání, kteří požádali o uznání určité odborné kvalifikace podle této směrnice a kteří byli poté soudem usvědčeni z padělání dokladů o odborné kvalifikaci v této souvislosti.
4. Zpracování osobních údajů pro účely výměny informací uvedené v odstavcích 1 a 3 se provádí v souladu se směrnicemi 95/46/ES a 2002/58/ES. Komise zpracovává osobní údaje v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
5. Příslušné orgány všech členských států jsou neprodleně informovány o ukončení zákazu nebo omezení uvedených v odstavci 1. Za tímto účelem je příslušný orgán členského státu, který poskytuje informace v souladu s odstavcem 1, rovněž povinen sdělit datum ukončení platnosti a informovat o jakýchkoli pozdějších změnách uvedeného data.
6. Členské státy zajistí, že příslušníci povolání, o nichž bylo zasláno ostatním členským státům výstražné upozornění, jsou o rozhodnutích o upozornění písemně informováni v okamžiku jeho odeslání, mohou podle vnitrostátního práva podat proti tomuto rozhodnutí odvolání nebo požádat o opravení těchto rozhodnutí, mají přístup k náhradám za škody utrpěné nepravdivým upozorněním zaslaným ostatním členským státům a v těchto případech rozhodnutí o upozornění uvádí, že je předmětem řízení ze strany příslušníka povolání.
7. Údaje týkající se upozornění mohou být v systému IMI zpracovávány pouze po dobu jejich platnosti. Upozornění jsou vymazána tři dny po dni přijetí zrušujícího rozhodnutí nebo po ukončení zákazu nebo omezení uvedených v odstavci 1.
8. Komise přijímá pro provádění výstražného mechanismu prováděcí akty. Tyto prováděcí akty zahrnují ustanovení o orgánech pověřených vysíláním nebo přijímáním výstražných upozornění a o odvolávání a uzavírání výstražných upozornění a opatření k zajištění bezpečnosti údajů během doby jejich zpracování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.
Článek 57
Centrální on-line přístup k informacím
1. Členské státy zajistí, aby byly prostřednictvím jednotných kontaktních míst, uvedených v článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu ( 6 ), on-line přístupné a pravidelně aktualizované tyto informace:
a) seznam všech regulovaných povolání v daném členském státě včetně kontaktních údajů orgánů příslušných pro každé regulované povolání a center pomoci uvedených v článku 57b;
b) seznam povolání, pro která existuje evropský profesní průkaz, jeho fungování včetně veškerých souvisejících poplatků, které hradí daný odborník, a příslušné orgány, které ho vystavují;
c) seznam všech povolání, u kterých členský stát používá ve svých vnitrostátních právních a správních předpisech čl. 7 odst. 4;
d) seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy a odborné přípravy se zvláštní strukturou podle čl. 11 písm. c) bodu ii);
e) požadavky a postupy uvedené v článcích 7, 50, 51 a 53 pro každé povolání, které členský stát reguluje, včetně všech souvisejících poplatků, které občané musí uhradit, a dokladů, které musí předložit příslušným orgánům;
f) způsob odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatým podle této směrnice podle vnitrostátních právních a správních předpisů.
2. Členské státy zajistí, že se informace uvedené v odstavci 1 poskytují jasným a srozumitelným způsobem, že jsou snadno dálkově a elektronickými prostředky dostupné a že jsou aktuální.
3. Členské státy zajistí, aby každá žádost o informace zaslaná jednotnému kontaktnímu místu byla zodpovězena co nejdříve.
4. Členské státy a Komise přijímají doprovodná opatření s cílem vybídnout k tomu, aby jednotná kontaktní místa zpřístupnila informace stanovené v odstavci 1 v ostatních úředních jazycích Unie. Právní předpisy členských států o používání jazyků na jejich území tím nejsou dotčeny.
5. Členské státy spolupracují mezi sebou a s Komisí pro účely provádění odstavců 1, 2 a 4.
Článek 57a
Postupy s využitím elektronických prostředků
1. Členské státy zajistí, že všechny požadavky, postupy a formality spojené se záležitostmi spadajícími do působnosti této směrnice je možno snadno vyřídit přes příslušné jednotné kontaktní místo na dálku a pomocí elektronických prostředků nebo prostřednictvím příslušných odpovědných orgánů. To by nemělo odpovědným orgánům členského státu bránit, aby v pozdější fázi v případě odůvodněných pochybností a pokud je to nezbytně nutné, vyžadovaly potvrzené kopie.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na adaptační období či na provedení zkoušky způsobilosti.
3. Je-li z hlediska členských států odůvodněné, aby pro vyřízení postupů uvedených v odstavci 1 tohoto článku vyžadovaly zaručené elektronické podpisy ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy ( 7 ), přijímají členské státy elektronické podpisy v souladu s rozhodnutím Komise 2009/767/ES ze dne 16. října 2009, kterým se stanovují opatření pro usnadnění užití postupů s využitím elektronických prostředků prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu ( 8 ) a zajistí technické prostředky pro zpracování formátů zaručeného elektronického podpisu stanovené rozhodnutím Komise 2011/130/EU ze dne 25. února 2011, kterým se stanoví minimální požadavky na přeshraniční zpracování dokumentů elektronicky podepsaných příslušnými orgány podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu ( 9 ).
4. Všechny postupy se provádějí v souladu s článkem 8 směrnice 2006/123/ES o jednotném kontaktním místu. Procesní lhůty stanovené v čl. 7 odst. 4 a v článku 51 této směrnice začínají od okamžiku, kdy občan podá žádost nebo předloží kterýkoli chybějící doklad u jednotného kontaktního místa nebo přímo u příslušného orgánu. Vyžadování potvrzených kopií uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nepovažuje za vyžadování chybějících dokladů.
Článek 57b
Centra pomoci
1. Každý členský stát určí nejpozději do 18. ledna 2016 centrum pomoci, jehož posláním je poskytovat občanům a také střediskům ostatních členských států pomoc při uznávání odborných kvalifikací uvedených v této směrnici, včetně informací o vnitrostátních právních předpisech, kterými se řídí povolání a jejich výkon, o právních předpisech v sociální oblasti a případně o etických pravidlech.
2. Centra pomoci v hostitelských členských státech pomáhají občanům při výkonu práv, které pro ně vyplývají z této směrnice, a to případně ve spolupráci s centrem pomoci v domovském členském státě a příslušnými orgány a jednotným kontaktním místem v hostitelském členském státě.
3. Každý příslušný orgán v domovském nebo hostitelském členském státě musí plně spolupracovat s centrem pomoci v hostitelském členském státě a případně v domovském členském státě a poskytovat všechny důležité informace o jednotlivých případech těmto centrům na jejich žádost a podle pravidel týkajících se ochrany údajů v souladu se směrnicemi 95/46/ES a 2002/58/ES.
4. Na žádost Komise ji centra pomoci ve lhůtě dvou měsíců od obdržení této žádosti informují o výsledcích žádostí, které právě řeší.
Článek 57c
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2 třetím pododstavci, článku 20, čl. 21 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 21a odst. 4, čl. 25 odst. 5, čl. 26 odst. 2, čl. 31 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 34 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 35 odst. 4 a 5, čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 40 odst. 1 třetím pododstavci, čl. 44 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 49a odst. 4 a čl. 49b odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 17. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2 třetím pododstavci, článku 20, čl. 21 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 21a odst. 4, čl. 25 odst. 5, čl. 26 odst. 2, čl. 31 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 34 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 35 odst. 4 a 5, čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 40 odst. 1 třetím pododstavci, čl. 44 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 49a odst. 4 a čl. 49b odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce, článku 20, čl. 21 odst. 6 druhého pododstavce, čl. 21a odst. 4, čl. 25 odst. 5, čl. 26 odst. 2, čl. 31 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 34 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 35 odst. 4 a 5, čl. 38 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 40 odst. 1 třetího pododstavce, čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 49a odst. 4 a čl. 49b odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 58
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro uznávání odborných kvalifikací. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 59
Transparentnost
1. Členské státy Komisi do 18. ledna 2016 oznámí seznam povolání, která na svém území regulují, přičemž tento seznam uvádí činnosti, jež každé povolání pokrývá, a obsahuje seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy a odborné přípravy se zvláštní strukturou uvedené v čl. 11 písm. c) bodě ii). Jakákoli změna těchto seznamů se bez zbytečného odkladu oznámí Komisi. Komise vytvoří a spravuje veřejně přístupnou databázi regulovaných povolání, která obsahuje i obecný popis činností zahrnutých v rámci každého povolání.
2. Členské státy do 18. ledna 2016 oznámí Komisi seznam povolání, u nichž je podle čl. 7 odst. 4 nutná předběžná kontrola kvalifikací. Členské státy předloží Komisi u každého z těchto povolání konkrétní odůvodnění, proč bylo na uvedený seznam zařazeno.
3. Členské státy přezkoumají, zda jsou požadavky v rámci jejich právního systému omezující přístup k určitému povolání nebo jeho výkonu pouze na držitele konkrétní odborné kvalifikace, a to včetně používání profesních označení a odborných činností povolených v rámci takového označení, – které tento článek označuje za „požadavky“ – slučitelné s těmito zásadami:
a) požadavky nesmí být přímo ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti nebo bydliště;
b) požadavky musejí být opodstatněné naléhavým důvodem obecného zájmu;
c) požadavky musejí být vhodné pro bezpečné dosažení sledovaného cíle a nesmějí překračovat rámec toho, co je pro dosažení daného cíle nezbytné.
4. Odstavec 1 se rovněž použije na povolání regulovaná v členském státě sdružením nebo organizací ve smyslu čl. 3 odst. 2 a na každý požadavek týkající se členství v těchto sdruženích nebo organizacích.
5. Členské státy do 18. ledna 2016 informují Komisi o požadavcích, které mají v úmyslu zachovat, a o důvodech, proč se domnívají, že tyto požadavky jsou v souladu s odstavcem 3. Členské státy informují o požadavcích, které následně zavedly, a o důvodech se domnívat, že tyto požadavky jsou v souladu s odstavcem 3, ve lhůtě šesti měsíců od přijetí opatření.
6. Do 18. ledna 2016 a následně každé dva roky členské státy dále Komisi předloží zprávu o požadavcích, které byly zrušeny nebo zmírněny.
7. Komise postupuje zprávy uvedené v odstavci 6 ostatním členským státům, které k nim do šesti měsíců vyjádří své připomínky. V tomtéž šestiměsíčním období Komise tyto zprávy projedná se zúčastněnými stranami, a to včetně dotčených povolání.
8. Komise předá souhrnnou zprávu založenou na informacích poskytnutých členskými státy skupině koordinátorů zřízené rozhodnutím Komise 2007/172/ES ze dne 19. března 2007, kterým se zřizuje skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací ( 10 ), která se ke zprávě vyjádří.
9. S ohledem na připomínky podle odstavců 7 a 8 předloží Komise do 18. ledna 2017 souhrnnou zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně doplněnou o návrhy na dodatečné iniciativy.
HLAVA VI
JINÁ USTANOVENÍ
Článek 60
Zprávy
1. Od 20. října 2007 překládají členské státy každé dva roky Komisi zprávu o uplatňování tohoto systému. Kromě obecných poznámek je ve zprávě uveden statistický přehled vydaných rozhodnutí a popis hlavních problémů, které vyplývají z uplatňování této směrnice.
Ke dni 18. ledna 2016 obsahuje statistické shrnutí přijatých rozhodnutí uvedených v prvním pododstavci podrobné informace o počtu a typech rozhodnutí, která byla přijata v souladu s touto směrnicí, včetně typů rozhodnutí o částečném přístupu, která přijaly příslušné orgány v souladu s článkem 4f, a popisu hlavních problémů, které vznikly na základě provádění této směrnice.
2. Do 18. ledna 2019 a poté každých pět let zveřejní Komise zprávu o provádění této směrnice.
První zpráva se zaměří především na nové prvky, které zavedla tato směrnice, a vyhodnotí zejména tyto otázky:
a) fungování evropského profesního průkazu;
b) modernizace znalostí, dovedností a schopností u povolání, která spadají do působnosti hlavy III kapitoly III, včetně seznamu schopností uvedených v čl. 31 odst. 7;
c) fungování společných rámců odborné přípravy a společných závěrečných zkoušek odborné přípravy;
d) výsledky speciálního programu pro kariérní postup stanoveného rumunskými právními a správními předpisy platnými pro držitele dokladu o dosažené kvalifikaci na základě článku 33a a pro držitele dokladu o dosažené kvalifikaci na postsekundární úrovni s cílem vyhodnotit, zda je třeba revidovat platná ustanovení upravující režim nabytých, který se uplatňuje na rumunské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči.
Členské státy poskytnou veškeré informace nezbytné pro vypracování této zprávy.
Článek 61
Ustanovení o odchylce
Setká-li se členský stát v určitých oblastech při provádění této směrnice s vážnými obtížemi, prověří Komise tyto obtíže společně s dotyčným členským státem.
Komise případně přijme prováděcí akt, kterým dotyčnému členskému státu povolí, aby se po omezenou dobu odchýlil od příslušného ustanovení.
Článek 62
Zrušení
Směrnice 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS, 89/48/EHS, 92/51/EHS, 93/16/EHS a 1999/42/ES se zrušují s účinkem ode dne 20. října 2007. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici a právní akty přijaté na základě těchto směrnic nejsou zrušením dotčeny.
Článek 63
Provedení
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. října 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 64
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 65
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
Seznam profesních sdružení nebo organizací, které splňují podmínky čl. 3 odst. 2
IRSKO ( 11 )
1. The Institute of Chartered Accountants in Ireland ( 12 )
2. The Institute of Certified Public Accountants in Ireland (12)
3. The Association of Certified Accountants (12)
4. Institution of Engineers of Ireland
5. Irish Planning Institute
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
1. Institute of Chartered Accountants in England and Wales
2. Institute of Chartered Accountants of Scotland
3. Institute of Chartered Accountants in Ireland
4. Chartered Association of Certified Accountants
5. Chartered Institute of Loss Adjusters
6. Chartered Institute of Management Accountants
7. Institute of Chartered Secretaries and Administrators
8. Chartered Insurance Institute
9. Institute of Actuaries
10. Faculty of Actuaries
11. Chartered Institute of Bankers
12. Institute of Bankers in Scotland
13. Royal Institution of Chartered Surveyors
14. Royal Town Planning Institute
15. Chartered Society of Physiotherapy
16. Royal Society of Chemistry
17. British Psychological Society
18. Library Association
19. Institute of Chartered Foresters
20. Chartered Institute of Building
21. Engineering Council
22. Institute of Energy
23. Institution of Structural Engineers
24. Institution of Civil Engineers
25. Institution of Mining Engineers
26. Institution of Mining and Metallurgy
27. Institution of Electrical Engineers
28. Institution of Gas Engineers
29. Institution of Mechanical Engineers
30. Institution of Chemical Engineers
31. Institution of Production Engineers
32. Institution of Marine Engineers
33. Royal Institution of Naval Architects
34. Royal Aeronautical Society
35. Institute of Metals
36. Chartered Institution of Building Services Engineers
37. Institute of Measurement and Control
38. British Computer Society
▼M9 —————
PŘÍLOHA IV
Činnosti související s kategoriemi odborné praxe podle článků 17, 18 a 19
Seznam I
Oddíly zahrnuté směrnicí 64/427/EHS ve znění směrnice 69/77/EHS a směrnicemi 68/366/EHS a 82/489/EHS
1 Směrnice 64/427/EEC
(směrnice o liberalizaci 64/429/EHS)
Klasifikace NICE (odpovídá oddílům 23 — 40 ISIC)
|
Oddíl |
23 |
Výroba textilií |
|
232 |
Výroba a zpracování textilních materiálů na vlnařských strojích |
|
|
233 |
Výroba a zpracování textilních materiálů na bavlnářských strojích |
|
|
234 |
Výroba a zpracování textilních materiálů na hedvábnických strojích |
|
|
235 |
Výroba a zpracování textilních materiálů pomocí strojů na len a konopí |
|
|
236 |
Jiná textilní vlákna (juta, pevná vlákna atd.), provaznické zboží |
|
|
237 |
Výroba pleteného a háčkovaného zboží |
|
|
238 |
Konečná úprava textilií |
|
|
239 |
Jiná textilní odvětví |
|
|
Oddíl |
24 |
Výroba obuvi, oděvů a lůžkovin |
|
241 |
Strojní výroba obuvi (kromě gumové a dřevěné) |
|
|
242 |
Ruční výroba a opravy obuvi |
|
|
243 |
Výroba oděvů (kromě kožichů) |
|
|
244 |
Výroba matrací a lůžkovin |
|
|
245 |
Odvětví kůže a kožešin |
|
|
Oddíl |
25 |
Výroba dřeva a korku, kromě výroby nábytku |
|
251 |
Řezání a průmyslová příprava dřeva |
|
|
252 |
Výroba polotovarů ze dřeva |
|
|
253 |
Sériová výroba dřevěných stavebních prvků včetně podlah |
|
|
254 |
Výroba dřevěných obalů |
|
|
255 |
Výroba ostatních dřevěných výrobků (kromě nábytku) |
|
|
259 |
Výroba předmětů ze slámy, korku, košíkářského zboží, proutěného pletiva, výroba kartáčů |
|
|
Oddíl |
26 |
260 Výroba dřevěného nábytku |
|
Oddíl |
27 |
Výroba papíru a papírových produktů |
|
271 |
Výroba buničiny, papíru a kartónu |
|
|
272 |
Zpracování papíru a kartónu a výroba předmětů z buničiny |
|
|
Oddíl |
28 |
280 Tisk, vydavatelství a související činnosti |
|
Oddíl |
29 |
Kožedělný průmysl |
|
291 |
Koželužny a úpravny usní |
|
|
292 |
Výroba koženého a obdobného zboží |
|
|
Oddíl |
ex 30 |
Výroba gumových a plastových výrobků, umělých vláken a škrobových výrobků |
|
301 |
Zpracování gumy a azbestu |
|
|
302 |
Zpracování plastických hmot |
|
|
303 |
Výroba umělých vláken |
|
|
Oddíl |
ex 31 |
Chemický průmysl |
|
311 |
Výroba základních chemických látek a jejich další zpracování |
|
|
312 |
Specializovaná výroba chemických výrobků s hlavním určením pro průmyslové a zemědělské účely (včetně výroby rostlinných nebo živočišných tuků a olejů pro průmyslové využití skupiny 312 ISIC) |
|
|
313 |
Specializovaná výroba chemických výrobků s hlavním určením pro domácí spotřebu nebo kancelářské použití (kromě výroby zdravotnických a farmaceutických výrobků (skupina ex 319 ISIC)) |
|
|
Oddíl |
32 |
320 Ropný průmysl |
|
Oddíl |
33 |
Výroba nekovových výrobků z nerostných hmot |
|
331 |
Výroba stavebních výrobků z pálené hlíny |
|
|
332 |
Výroba skla a skleněných předmětů |
|
|
333 |
Výroba keramických předmětů, porcelánu a keramiky a žárovzdorného zboží |
|
|
334 |
Výroba cementu, vápna a sádry |
|
|
335 |
Výroba stavebních výrobků z betonu, cementu a sádry |
|
|
339 |
Zpracování kamene a výroba jiných nekovových výrobků z nerostných hmot |
|
|
Oddíl |
34 |
Výroba a primární zpracování železných a neželezných kovů |
|
341 |
Železářský průmysl (definovaný ve Smlouvě o ESUO, včetně hutnických integrovaných koksoven) |
|
|
342 |
Výroba ocelových trubek |
|
|
343 |
Tažení drátů, tažení za studena, válcování pásové oceli, tváření za studena |
|
|
344 |
Výroba a primární zpracování neželezných kovů |
|
|
345 |
Slévárny železných a neželezných kovů |
|
|
Oddíl |
35 |
Výroba kovových výrobků (kromě strojů a dopravních zařízení) |
|
351 |
Kování, těžké lisování, zápustkové kování |
|
|
352 |
Sekundární zpracování a povrchová úprava kovů |
|
|
353 |
Kovové konstrukce |
|
|
354 |
Výroba parních kotlů, nádrží a dalších průmyslových dutých výrobků |
|
|
355 |
Výroba nástrojů a nářadí a hotových kovových výrobků (kromě elektrických zařízení) |
|
|
359 |
Pomocné strojírenské činnosti |
|
|
Oddíl |
36 |
Výroba neelektrických strojů |
|
361 |
Výroba zemědělských strojů a traktorů |
|
|
362 |
Výroba kancelářských strojů |
|
|
363 |
Výroba obráběcích strojů pro zpracování kovů, nářadí a nástrojů pro stroje |
|
|
364 |
Výroba strojů pro textilní průmysl a jejich doplňků, výroba šicích strojů |
|
|
365 |
Výroba strojů a zařízení pro potravinářský průmysl a pro chemický průmysl a související odvětví |
|
|
366 |
Výroba strojů a zařízení pro doly, slévárny oceli a litiny, pro stavebnictví; výroba mechanického manipulačního zařízení |
|
|
367 |
Výroba manipulačního vybavení |
|
|
368 |
Výroba strojů pro jiné konkrétní průmyslové účely |
|
|
369 |
Výroba jiných neelektrických strojů a přístrojů |
|
|
Oddíl |
37 |
Elektrotechnika |
|
371 |
Výroba elektrických vodičů a kabelů |
|
|
372 |
Výroba motorů, generátorů, transformátorů, rozvaděčů a obdobného vybavení pro dodávku elektrické energie |
|
|
373 |
Výroba elektrického zařízení pro přímé obchodní využití |
|
|
374 |
Výroba telekomunikačního vybavení, elektroměrů, jiných měřicích přístrojů a elektrického zdravotnického vybavení |
|
|
375 |
Výroba elektronického zařízení, rozhlasových a televizních přijímačů a elektroakustického zařízení |
|
|
376 |
Výroba elektrických přístrojů pro domácnosti |
|
|
377 |
Výroba svítidel a osvětlovací techniky |
|
|
378 |
Výroba baterií a akumulátorů |
|
|
379 |
Opravy, montáž a odborná technická instalace (instalace elektrického zařízení) |
|
|
Oddíl ex |
38 |
Výroba dopravního zařízení |
|
383 |
Výroba motorových vozidel a jejich částí |
|
|
384 |
Opravy motorových vozidel, motocyklů a jízdních kol |
|
|
385 |
Výroba motocyklů, jízdních kol a jejich částí |
|
|
389 |
Výroba dopravního zařízení jinde nezařazeného |
|
|
Oddíl |
39 |
Různá výrobní odvětví |
|
391 |
Výroba přesných přístrojů a měřicích a kontrolních nástrojů |
|
|
392 |
Výroba zdravotnickochirurgických nástrojů a vybavení a ortopedických přístrojů (kromě ortopedické obuvi) |
|
|
393 |
Výroba fotografických a optických zařízení |
|
|
394 |
Výroba a oprava hodinek a hodin |
|
|
395 |
Výroba zlatnických a šperkařských předmětů |
|
|
396 |
Výroba a opravy hudebních nástrojů |
|
|
397 |
Výroba her, hraček a sportovního zboží |
|
|
399 |
Ostatní výrobní odvětví |
|
|
Oddíl |
40 |
Stavebnictví |
|
400 |
Stavebnictví (nespecializované); demolice |
|
|
401 |
Výstavba budov (obytných nebo jiných) |
|
|
402 |
Stavebnictví; stavby silnic, mostů, železnic atd. |
|
|
403 |
Instalační práce |
|
|
404 |
Dekorační a dokončovací práce |
2 Směrnice 68/366/EHS
(směrnice o liberalizaci 68/365/EHS)
Klasifikace NICE
|
Oddíl |
20A |
200 Výroba živočišných a rostlinných tuků a olejů |
|
20B |
Potravinářský průmysl (kromě výroby nápojů) |
|
|
201 |
Porážení, zpracování a konzervování masa |
|
|
202 |
Mléko a mléčné výrobky |
|
|
203 |
Konzervování a nakládání ovoce a zeleniny |
|
|
204 |
Konzervování ryb a dalších mořských produktů |
|
|
205 |
Výroba mlýnských výrobků |
|
|
206 |
Výroba pekárenských výrobků, včetně sucharů a sušenek |
|
|
207 |
Cukrovarnictví |
|
|
208 |
Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek |
|
|
209 |
Výroba různých potravinářských výrobků |
|
|
Oddíl |
21 |
Výroba nápojů |
|
211 |
Výroba ethylalkoholu kvašením, výroba droždí a lihovin |
|
|
212 |
Výroba vína a obdobných nesladových alkoholických nápojů |
|
|
213 |
Pivovarnictví a sladovnictví |
|
|
214 |
Výroba nealkoholických nápojů a vody sycené oxidem uhličitým |
|
|
ex 30 |
Výroba gumových výrobků, plastových materiálů, umělých nebo syntetických vláken a škrobových produktů |
|
|
304 |
Výroba škrobových produktů |
3 Směrnice 82/489/EHS
Klasifikace ISIC
|
ex 855 |
Kadeřnictví (kromě pedikérských služeb a odborných škol pro pracovníky salónů krásy a kadeřníky) |
Seznam II
Oddíly směrnic 75/368/EHS, 75/369/EHS a 82/470/EHS
1 Směrnice 75/368/EHS (činnosti uvedené v čl. 5 odst. 1)
Klasifikace ISIC
|
ex 04 |
Rybolov |
|
|
043 |
Rybolov ve vnitrozemských vodách |
|
|
ex 38 |
Výroba dopravního zařízení |
|
|
381 |
Stavby a opravy lodí |
|
|
382 |
Výroba železničního vybavení |
|
|
386 |
Výroba letadel (včetně kosmického vybavení) |
|
|
ex 71 |
Činnosti spojené s dopravou a činnosti jiné než doprava těchto oddílů: |
|
|
ex 711 |
Služby poskytované ve spacích a jídelních vozech; údržba železničního vozového parku v opravnách; úklid vagonů |
|
|
ex 712 |
Údržba vozového parku pro městskou, příměstskou a meziměstskou osobní dopravu |
|
|
ex 713 |
Údržba vozového parku pro silniční osobní dopravu (jako jsou motorová vozidla, autobusy, taxi) |
|
|
ex 714 |
Provoz a údržba vybavení souvisejícího se silniční dopravou (jako jsou silnice, tunely a silniční mosty, kde se platí mýtné, silniční sklady zboží, parkoviště, autobusová a tramvajová depa) |
|
|
ex 716 |
Činnosti spojené s vnitrostátní vodní dopravou (jako je provoz a údržba splavných toků, přístavů a jiných zařízení pro vnitrostátní vodní dopravu; remorkážní a pilotážní služby v přístavech, balisáž, nakládání a vykládání lodí a jiné obdobné činnosti, jako je zachraňování plavidel, vlečení a provozování úschovny loděk) |
|
|
73 |
Komunikace: poštovní služby a telekomunikace |
|
|
ex 85 |
Osobní služby |
|
|
854 |
Prádelny a jejich služby, chemické čištění a barvení |
|
|
ex 856 |
Fotografická studia: portréty a obchodní fotografie, kromě novinářských fotografií |
|
|
ex 859 |
Osobní služby jinde neuvedené (pouze údržba a úklid budov nebo sídel) |
|
2 Směrnice 75/369/EHS (článek 6: pokud je činnost považována za průmyslovou nebo řemeslnou)
Klasifikace ISIC
Ambulantní výkon těchto činností:
a) koupě a prodej zboží:
— ambulantními prodejci nebo podomními obchodníky (skupina ex 612 ISIC),
— na krytých tržištích mimo stálá prodejní zařízení a na otevřených tržištích;
b) činnosti, pro které platí již přijatá přechodná opatření, která výslovně vylučují nebo neuvádějí jejich ambulantní výkon.
3 Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 1 a 3)
Skupiny 718 a 720 klasifikace ISIC
Činnosti zahrnují zejména:
— organizování, nabídku k prodeji a prodej, paušálně nebo za provizi, jednotlivých nebo hromadných položek (doprava, ubytování, strava, výlety atd.) cesty nebo pobytu, nezávisle na důvodu cestování (čl. 2 bod B písm. a)),
— jednání jako zprostředkovatel mezi provozovateli různých druhů dopravy a osobami, které odbavují nebo nechávají odbavovat zboží, jakož i provozování souvisejících činností:
—
aa) uzavíráním smluv s provozovateli dopravy na účet příkazce,
bb) výběrem druhu dopravy, podniku a trasy považovaných za nejvýhodnější pro příkazce,
cc) přípravou technických hledisek dopravy (např. balení nezbytné pro dopravu); prováděním různých vedlejších operací v dopravě (např. zajištěním ledu pro chladicí vozy),
dd) plněním formalit spojených s dopravou, jako je vystavování nákladních listů; sběrem a výdejem zásilek,
ee) koordinací různých fází dopravy, zajištěním průjezdu, dosílky, překládky a jiných dokončovacích operací,
ff) sjednáváním dopravného pro dopravce a možností dopravy pro osoby, které zboží odbavují nebo nechávají odbavovat:
— odhad dopravních nákladů a kontrola vyúčtování,
— výkon některých trvalých nebo příležitostných úkonů jménem a na účet majitele lodi nebo námořního dopravce (s přístavními orgány, provozovateli lodí atd.).
[Činnosti podle čl. 2 bodu A písm. a), b) a d)].
Seznam III
Směrnice 64/222/EHS, 68/364/EHS, 68/368/EHS, 75/368/EHS, 75/369/EHS, 70/523/EHS a 82/470/EHS
1 Směrnice 64/222/EEC
(směrnice o liberalizaci 64/223/EHS a 64/224/EHS)
1. Nezávislá velkoobchodní činnost, s výjimkou oblasti léčiv a farmaceutických výrobků, toxických výrobků a patogenních původců a oblasti uhlí (skupina ex 611).
2. Profesní činnosti zprostředkovatele, který je pověřen jednou nebo několika osobami pro sjednávání nebo uzavírání obchodních transakcí jménem a na účet těchto osob.
3. Profesní činnosti zprostředkovatele, který, aniž by byl trvale pověřen, spojuje osoby, které chtějí uzavřít smlouvu přímo, připravuje jejich obchodní transakci nebo pomáhá při jejím uzavírání.
4. Profesní činnosti zprostředkovatele, který uzavírá obchodní transakce svým jménem na účet jiného.
5. Profesní činnosti zprostředkovatele, který provozuje na účet jiného velkoobchodní aukční prodej.
6. Profesní činnosti zprostředkovatele, který jde ode dveří ke dveřím a shání zakázky.
7. Profesionální poskytování služeb zprostředkovatelem, který je zaměstnancem jednoho nebo několika obchodních, průmyslových nebo řemeslných podniků.
2 Směrnice 68/364/EHS
(směrnice o liberalizaci 68/363/EHS)
Skupina ex 612 ISIC: Maloobchod
Vyloučené činnosti:
|
012 |
Pronájem zemědělských strojů |
|
640 |
Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájem |
|
713 |
Pronájem automobilů, vozů a koní |
|
718 |
Pronájem železničních vozů a vagonů |
|
839 |
Pronájem strojů pro obchody |
|
841 |
Rezervace vstupenek v kinech a pronájem kinematografických filmů |
|
842 |
Rezervace vstupenek v divadlech a pronájem divadelního vybavení |
|
843 |
Pronájem lodí, jízdních kol, automatů na mince |
|
853 |
Pronájem zařízených pokojů |
|
854 |
Pronájem vypraného prádla |
|
859 |
Pronájem ošacení |
3 Směrnice 68/368/EHS
(směrnice o liberalizaci 68/367/EEC)
Klasifikace ISIC
Oddíl ex 85 ISIC
|
1. |
Restaurace a prodej nápojů (skupina 852 ISIC). |
|
2. |
Hotely a obdobná zařízení, kempy (skupina 853 ISIC). |
4 Směrnice 75/368/EHS (článek 7)
Veškeré činnosti uvedené v příloze směrnice 75/368/EHS, kromě činností uvedených v čl. 5 odst. 1 zmíněné směrnice (seznam II bod 1 této přílohy).
Klasifikace ISIC
|
ex 62 |
Banky a jiné peněžní ústavy |
|
|
ex 620 |
Společnosti pro nákup a prodej patentů a licenční společnosti |
|
|
ex 71 |
Doprava |
|
|
ex 713 |
Silniční osobní doprava, kromě dopravy motorovými vozidly |
|
|
ex 719 |
Potrubní doprava tekutých uhlovodíků a jiných tekutých chemických produktů |
|
|
ex 82 |
Veřejně prospěšné služby |
|
|
827 |
Činnost knihoven, muzeí, botanických a zoologických zahrad |
|
|
ex 84 |
Rekreační služby |
|
|
843 |
Rekreační služby jinde neuvedené: — sportovní činnosti (sportovní hřiště, organizace sportovních akcí atd.), s výjimkou činností sportovních instruktorů — oddechové činnosti (dostihové stáje, sportoviště, dostihová závodiště atd.) — ostatní rekreační činnosti (cirkusy, zábavní parky a jiné druhy zábavy) |
|
|
ex 85 |
Osobní služby |
|
|
ex 851 |
Domácí služby |
|
|
ex 855 |
Salóny krásy a služby manikérů, kromě služeb pedikérů a odborných škol pro pracovníky salónů krásy a kadeřníky |
|
|
ex 859 |
Osobní služby jinde neuvedené, kromě činnosti sportovních a paralékařských masérů a horských průvodců, rozdělené takto: — dezinfekce a boj proti škodlivým živočichům — pronájem ošacení a úschova předmětů — sňatkové kanceláře a obdobné služby — astrologie, věštectví apod. — hygienické služby a související činnosti — pohřebnictví a údržba hřbitovů — průvodci a tlumočníci |
|
5 Směrnice 75/369/EHS (článek 5)
Ambulantní výkon těchto činností:
a) koupě a prodej zboží
— ambulantními prodejci nebo podomními obchodníky (skupina ex 612 ISIC)
— na krytých tržištích mimo stálá prodejní zařízení a na otevřených tržištích
b) činnosti, pro které platí již přijatá přechodná opatření, která výslovně vylučují nebo neuvádějí jejich ambulantní výkon.
6 Směrnice 70/523/EHS
Samostatně výdělečné činnosti v oblasti velkoobchodu s uhlím a zprostředkovatelské činnosti v obchodu s uhlím (třída ex 6112 klasifikace ISIC)
7 Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 2)
[Činnosti uvedené v čl. 2 bodu A písm. c) a e), bodu B písm. b) bodu C a bodu D]
Tyto činnosti zahrnují zejména:
— pronájem železničních vozů nebo vagonů pro přepravu osob nebo zboží
— jednání jako zprostředkovatel při nákupu, prodeji, nebo pronájmu lodí
— přípravu, sjednávání a uzavírání smluv pro přepravu vystěhovalců
— přijímání všech předmětů a zboží do úschovy na účet ukladatele, v celním režimu či mimo něj, ve skladech, obecných skladištích, skladech nábytku, chladírnách, silech atd.
— vystavování dokladů zastupujících uložený předmět nebo zboží
— zajištění ohrad, krmiva a výběhů pro dobytek dočasně umístěný před prodejem nebo během průjezdu na trh nebo z trhu
— provádění kontroly nebo technického posouzení motorových vozidel
— měření, vážení a kalibrování zboží.
PŘÍLOHA V
Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu
V. 1 LÉKAŘI
5.1.1 Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Osvědčení doplňující doklad |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
Diploma van arts/Diplôme de docteur en médecine Diplôme de „médecin“/Master in de geneeskunde |
— Les universités / De universiteiten — Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française/De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap |
|
20.12.1976 |
|
България |
Диплома за висше образование на образователно-квалификационна степен „магистър“ по Медицина“ и професионална квалификация „Магистър-лекар“ |
Университет |
|
1.1.2007 |
|
Česká republika |
Diplom o ukončení studia ve studijním programu všeobecné lékařství (doktor medicíny, MUDr.) |
Lékářská fakulta univerzity v České republice |
|
1.5.2004 |
|
Danmark |
Bevis for kandidatuddannelsen i medicin (cand.med.) |
Universitet |
1. Autorisation som læge |
20.12.1976 |
|
Bevis for bestået lægevidenskabelig embedseksamen (cand.med.) |
|
2. Tilladelse til selvstændigt virke som læge |
||
|
Deutschland |
— Zeugnis über die Ärztliche Prüfung — Zeugnis über die Ärztliche Staatsprüfung und Zeugnis über die Vorbereitungszeit als Medizinalassistent, soweit diese nach den deutschen Rechtsvorschriften noch für den Abschluss der ärztlichen Ausbildung vorgesehen war |
Zuständige Behörden |
|
20.12.1976 |
|
Eesti |
Arstikraad Degree in Medicine (MD) Diplom arstiteaduse õppekava läbimise kohta |
Tartu Ülikool |
|
1.5.2004 |
|
Ελλάς |
Πτυχίο Ιατρικής |
— Ιατρική Σχολή Πανεπιστημίου, — Σχολή Επιστημών Υγείας, Τμήμα Ιατρικής Πανεπιστημίου |
|
1.1.1981 |
|
España |
Título de Licenciado en Medicina y Cirugía Título de Licenciado en Medicina Título de Graduado/a en Medicina |
— Ministerio de Educación y Cultura — El rector de una Universidad |
|
1.1.1986 |
|
France |
Diplôme de fin de deuxième cycle des études médicales |
Universités |
|
20.12.1976 |
|
Hrvatska |
Diploma „doktor medicine/doktorica medicine“ |
Medicinski fakulteti sveučilišta u Republici Hrvatskoj |
|
1.7.2013 |
|
Ireland |
Primary qualification |
Competent examining body |
Certificate of experience |
20.12.1976 |
|
Italia |
Diploma di laurea in medicina e chirurgia |
Università |
Diploma di abilitazione all'esercizio della medicina e chirurgia |
20.12.1976 |
|
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Εγγραφής Ιατρού |
Ιατρικό Συμβούλιο |
|
1.5.2004 |
|
|
Πτυχίο Ιατρικής |
Ιατρικη σχολη πανεπιστημιου κυπρου (1) |
|
|
|
|
|
Ευρωπαϊκό Πανεπιστήμιο Κύπρου (2) |
|
|
|
|
|
Πανεπιστήμιο Λευκωσίας (3) |
|
|
|
Latvija |
ārsta diploms |
Universitātes tipa augstskola |
|
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą gydytojo kvalifikaciją |
Universitetas |
1. Internatūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą medicinos gydytojo profesinę kvalifikaciją |
1.5.2004 |
|
2. Magistro diplomas (medicinos magistro kvalifikacinis laipsnis ir gydytojo kvalifikacija) |
|
2. Internatūros pažymėjimas (medicinos gydytojo profesinė kvalifikacija) |
||
|
Luxembourg |
Diplôme d'Etat de docteur en médecine, chirurgie et accouchements |
Jury d'examen d'Etat |
Certificat de stage |
20.12.1976 |
|
Magyarország |
Okleveles orvosdoktor oklevél (dr. med) |
Egyetem |
|
1.5.2004 |
|
Malta |
Lawrja ta' Tabib tal-Mediċina u l-Kirurġija |
Universita' ta' Malta |
Ċertifikat ta' reġistrazzjoni maħruġ mill-Kunsill Mediku |
1.5.2004 |
|
Nederland |
Getuigschrift van met goed gevolg afgelegd artsexamen |
Faculteit Geneeskunde |
|
20.12.1976 |
|
Österreich |
Urkunde über die Verleihung des akademischen Grades Doktor der gesamten Heilkunde (bzw. Doctor medicinae universae, Dr.med.univ.) |
Medizinische Fakultät einer Universität, bzw Medizinische Universität |
|
1.1.1994 |
|
Polska |
Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku lekarskim z tytułem „lekarza“ |
szkoły wyższe |
Świadectwo złożenia Lekarskiego Egzaminu Państwowego (4)/Świadectwo złożenia Lekarskiego Egzaminu Końcowego (5) |
1.5.2004 |
|
|
|
|
Zaświadczenie o ukończeniu stażu podyplomowego |
|
|
Portugal |
Carta de Curso de licenciatura em medicina Certificado de mestrado integrado em medicina |
Universidades |
Certificado emitido pela Ordem dos Médicos |
1.1.1986 |
|
România |
Diplomă de licență de doctor medic Diploma de licență și master (6) |
Universități Ministerul Educației Naționale (6) |
|
1.1.2007 |
|
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „doktor medicine/doktorica medicine“ |
Univerza |
Potrdilo o Opravljenem Strokovnem Izpitu za Poklic Zdravnik/Zdravnica |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
DIPLOM všeobecné lekárstvo doktor všeobecného lekárstva („MUDr.“) |
Univerzita |
|
1.5.2004 |
|
Suomi/Finland |
Lääketieteen lisensiaatin tutkinto/Medicine licentiatexamen |
Yliopisto |
|
1.1.1994 |
|
Sverige |
Läkarexamen |
Universitet eller högskola |
Bevis om legitimation som läkare, utfärdat av Socialstyrelsen |
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
Primary qualification |
Competent examining body |
Certificate of experience |
20.12.1976 |
|
(1) Od září 2013. (2) Od září 2013. (3) Od října 2014. (4) Do roku 2012. (5) Od roku 2013. (6) Od roku 2011. |
||||
5.1.2 Doklady o dosažené kvalifikaci specializovaného lékaře
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgie |
Bijzondere beroepstitel van geneesheer-specialist/Titre professionnel particulier de médecin spécialiste |
Minister bevoegd voor Volksgezondheid/Ministre de la Santé publique |
20.12.1976 |
|
България |
Свидетелство за призната специалност |
Университет |
1.1.2007 |
|
Česká republika |
Diplom o specializaci |
Ministerstvo zdravotnictví |
1.5.2004 |
|
Danmark |
Bevis for tilladelse til at betegne sig som speciallæge |
Sundhedsstyrelsen Styrelsen for Patientsikkerhed |
20.12.1976 |
|
Deutschland |
Fachärztliche Anerkennung |
Landesärztekammer |
20.12.1976 |
|
Eesti |
Residentuuri lõpetamist tõendav tunnistus Residentuuri lõputunnistus eriarstiabi erialal |
Tartu Ülikool |
1.5.2004 |
|
Ελλάς |
Τίτλος Ιατρικής Ειδικότητας |
1. Περιφέρεια 2. Νομαρχιακή Αυτοδιοίκηση 3. Νομαρχία |
1.1.1981 |
|
España |
Título de Especialista |
Ministerio de Educación y Cultura |
1.1.1986 |
|
France |
1. Certificat d'études spéciales de médecine accompagné du diplôme d'Etat de docteur en médecine |
1. Universités |
20.12.1976 |
|
2. Attestation de médecin spécialiste qualifié accompagnée du diplôme d'Etat de docteur en médecine |
2. Conseil de l'Ordre des médecins |
||
|
3. Diplôme d'études spécialisées ou diplôme d'études spécialisées complémentaires qualifiant de médecine accompagné du diplôme d'Etat de docteur en médecine |
3. Universités |
||
|
Hrvatska |
Diploma o specijalističkom usavršavanju |
Ministarstvo nadležno za zdravstvo |
1.7.2013 |
|
Ireland |
Certificate of Specialist doctor |
Competent authority |
20.12.1976 |
|
Italia |
Diploma di medico specialista |
Università |
20.12.1976 |
|
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Αναγνώρισης Ειδικότητας |
Ιατρικό Συμβούλιο |
1.5.2004 |
|
Latvija |
„Sertifikāts“–kompetentu iestāžu izsniegts dokuments, kas apliecina, ka persona ir nokārtojusi sertifikācijas eksāmenu specialitātē |
Latvijas Ārstu biedrība Latvijas Ārstniecības personu profesionālo organizāciju savienība |
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Rezidentūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą gydytojo specialisto profesinę kvalifikaciją 2. Rezidentūros pažymėjimas (gydytojo specialisto profesinė kvalifikacija) |
Universitetas |
1.5.2004 |
|
Luxembourg |
Certificat de médecin spécialiste |
Ministre de la Santé publique |
20.12.1976 |
|
Magyarország |
Szakorvosi bizonyítvány |
Nemzeti Vizsgabizottság |
1.5.2004 |
|
Malta |
Ċertifikat ta' Speċjalista Mediku |
Kumitat ta' Approvazzjoni dwar Speċjalisti |
1.5.2004 |
|
Nederland |
Bewijs van inschrijving in een Specialistenregister |
— Medische Specialisten Registratie Commissie (MSRC) van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot bevordering der Geneeskunst — Sociaal-Geneeskundigen Registratie Commissie (SGRC) van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot Bevordering der Geneeskunst |
20.12.1976 |
|
Diploma geneeskundig specialist |
— Registratiecommissie Geneeskundig Specialisten (RGS) van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot Bevordering der Geneeskunst (1) |
||
|
Österreich |
Facharztdiplom |
Österreichische Ärztekammer |
1.1.1994 |
|
Polska |
Dyplom uzyskania tytułu specjalisty |
Centrum Egzaminów Medycznych |
1.5.2004 |
|
Portugal |
Titulo de especialista |
Ordem dos Médicos |
1.1.1986 |
|
România |
Certificat de medic specialist |
Ministerul Sănătății |
1.1.2007 |
|
Slovenija |
Potrdilo o opravljenem specialističnem izpitu |
1. Ministrstvo za zdravje 2. Zdravniška zbornica Slovenije |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
Diplom o špecializácii |
1. Slovenská zdravotnícka univerzita 2. Univerzita Komenského v Bratislave 3. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach |
1.5.2004 |
|
Suomi/Finland |
Erikoislääkärin tutkinto/Specialläkarexamen |
Yliopisto |
1.1.1994 |
|
Sverige |
Bevis om specialkompetens som läkare, utfärdat av Socialstyrelsen |
Socialstyrelsen |
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
Certificate of Completion of training |
Postgraduate Medical Education and Training Board |
20.12.1976 |
|
General Medical Council |
1.4.2010 |
||
|
(1) Od ledna 2013. |
|||
5.1.3 Názvy oborů odborné přípravy specializovaných lékařů
|
|
Anesteziologie |
Chirurgie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Anesthésie-réanimation/Anesthesie-reanimatie |
Chirurgie/Heelkunde |
|
България |
Анестезиология и интензивно лечение |
Хирургия |
|
Česká republika |
Anesteziologie a intenzivní medicína |
Chirurgie |
|
Danmark |
Anæstesiologi |
Kirurgi |
|
Deutschland |
Anästhesiologie |
(Allgemeine) Chirurgie |
|
Eesti |
Anestesioloogia |
Üldkirurgia |
|
Ελλάς |
Αναισθησιολογία |
Χειρουργική |
|
España |
Anestesiología y Reanimación |
Cirugía general y del aparato digestivo |
|
France |
Anesthésie-réanimation |
Chirurgie générale |
|
Hrvatska |
Anesteziologija, reanimatologija i intenzivna medicina |
Opća kirurgija |
|
Ireland |
Anaesthesia |
General surgery |
|
Italia |
Anestesia, rianimazione e terapia intensiva Anestesia, rianimazione, terapia intensiva e del dolore (2) |
Chirurgia generale |
|
Κύπρος |
Αναισθησιολογία |
Γενική Χειρουργική |
|
Latvija |
Anestezioloģija un reanimatoloģija |
Ķirurģija |
|
Lietuva |
Anesteziologija reanimatologija |
Chirurgija |
|
Luxembourg |
Anesthésie-réanimation |
Chirurgie générale |
|
Magyarország |
Aneszteziológia és intenzív terápia |
Sebészet |
|
Malta |
Anesteżija u Kura Intensiva |
Kirurġija Ġenerali |
|
Nederland |
Anesthesiologie |
Heelkunde |
|
Österreich |
Anästhesiologie und Intensivmedizin |
— Chirurgie — Allgemeinchirurgie und Viszeralchirurgie (1) |
|
Polska |
Anestezjologia i intensywna terapia |
Chirurgia ogólna |
|
Portugal |
Anestesiologia |
Cirurgia geral |
|
România |
Anestezie și terapie intensivă |
Chirurgie generală |
|
Slovenija |
Anesteziologija, reanimatologija in perioperativna intenzivna medicina |
Splošna kirurgija |
|
Slovensko |
Anestéziológia a intenzívna medicína |
Chirurgia |
|
Suomi/Finland |
Anestesiologia ja tehohoito/Anestesiologi och intensivvård |
Yleiskirurgia/Allmän kirurgi |
|
Sverige |
Anestesi och intensivvård |
Kirurgi |
|
United Kingdom |
Anaesthetics |
General surgery |
|
(1) Od června 2015. (2) Od února 2015. |
||
|
|
Neurochirurgie |
Gynekologie a porodnictví |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Neurochirurgie |
Gynécologie – obstétrique/Gynaecologie - verloskunde |
|
България |
Неврохирургия |
Акушерство и гинекология |
|
Česká republika |
Neurochirurgie |
Gynekologie a porodnictví |
|
Danmark |
Neurokirurgi |
Gynækologi og obstetrik |
|
Deutschland |
Neurochirurgie |
Frauenheilkunde und Geburtshilfe |
|
Eesti |
Neurokirurgia |
Sünnitusabi ja günekoloogia |
|
Ελλάς |
Νευροχειρουργική |
Μαιευτική-Γυναικολογία |
|
España |
Neurocirugía |
Obstetricia y ginecología |
|
France |
Neurochirurgie |
Gynécologie – obstétrique |
|
Hrvatska |
Neurokirurgija |
Ginekologija i opstetricija |
|
Ireland |
Neurosurgery |
Obstetrics and gynaecology |
|
Italia |
Neurochirurgia |
Ginecologia e ostetricia |
|
Κύπρος |
Νευροχειρουργική |
Μαιευτική – Γυναικολογία |
|
Latvija |
Neiroķirurģija |
Ginekoloģija un dzemdniecība |
|
Lietuva |
Neurochirurgija |
Akušerija ginekologija |
|
Luxembourg |
Neurochirurgie |
Gynécologie – obstétrique |
|
Magyarország |
Idegsebészet |
Szülészet-nőgyógyászat |
|
Malta |
Newrokirurġija |
Ostetriċja u Ġinekoloġija |
|
Nederland |
Neurochirurgie |
Obstetrie en Gynaecologie |
|
Österreich |
Neurochirurgie |
Frauenheilkunde und Geburtshilfe |
|
Polska |
Neurochirurgia |
Położnictwo i ginekologia |
|
Portugal |
Neurocirurgia |
Ginecologia e obstetricia |
|
România |
Neurochirurgie |
Obstetrică-ginecologie |
|
Slovenija |
Nevrokirurgija |
Ginekologija in porodništvo |
|
Slovensko |
Neurochirurgia |
Gynekológia a pôrodníctvo |
|
Suomi/Finland |
Neurokirurgia/Neurokirurgi |
Naistentaudit ja synnytykset/Kvinnosjukdomar och förlossningar |
|
Sverige |
Neurokirurgi |
Obstetrik och gynekologi |
|
United Kingdom |
Neurosurgery |
Obstetrics and gynaecology |
|
|
Vnitřní lékařství |
Oftalmologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Médecine interne/Inwendige geneeskunde |
Ophtalmologie/Oftalmologie |
|
България |
Вътрешни болести |
Очни болести |
|
Česká republika |
Vnitřní lékařství |
Oftalmologie |
|
Danmark |
|
Oftalmologi |
|
Deutschland |
Innere Medizin |
Augenheilkunde |
|
Eesti |
Sisehaigused |
Oftalmoloogia |
|
Ελλάς |
Παθολογία |
Οφθαλμολογία |
|
España |
Medicina interna |
Oftalmología |
|
France |
Médecine interne |
Ophtalmologie |
|
Hrvatska |
Opća interna medicina |
Oftalmologija i optometrija |
|
Ireland |
General (Internal) Medicine |
Ophthalmic surgery Ophthalmology (1) |
|
Italia |
Medicina interna |
Oftalmologia |
|
Κύπρος |
Παθολογία |
Οφθαλμολογία |
|
Latvija |
Internā medicīna |
Oftalmoloģija |
|
Lietuva |
Vidaus ligos |
Oftalmologija |
|
Luxembourg |
Médecine interne |
Ophtalmologie |
|
Magyarország |
Belgyógyászat |
Szemészet |
|
Malta |
Mediċina Interna |
Oftalmoloġija |
|
Nederland |
Interne geneeskunde |
Oogheelkunde |
|
Österreich |
Innere Medizin |
Augenheilkunde und Optometrie |
|
Polska |
Choroby wewnętrzne |
Okulistyka |
|
Portugal |
Medicina interna |
Oftalmologia |
|
România |
Medicină internă |
Oftalmologie |
|
Slovenija |
Interna medicina |
Oftalmologija |
|
Slovensko |
Vnútorné lekárstvo |
Oftalmológia |
|
Suomi/Finland |
Sisätaudit/Inre medicin |
Silmätaudit/Ögonsjukdomar |
|
Sverige |
Internmedicin |
Ögonsjukdomar (oftalmologi) |
|
United Kingdom |
General (internal) medicine |
Ophthalmology |
|
(1) Od roku 1991/1992. |
||
|
|
Otorinolaryngologie |
Dětské lékařství |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Oto-rhino-laryngologie/Otorhinolaryngologie |
Pédiatrie/Pediatrie |
|
България |
Ушно-носно-гърлени болести |
Педиатрия |
|
Česká republika |
Otorinolaryngologie |
Dětské lékařství |
|
Danmark |
Oto-rhino-laryngologi |
Pædiatri |
|
Deutschland |
Hals-Nasen-Ohrenheilkunde |
Kinder- und Jugendmedizin |
|
Eesti |
Otorinolarüngoloogia |
Pediaatria |
|
Ελλάς |
Ωτορινολαρυγγολογία |
Παιδιατρική |
|
España |
Otorrinolaringología |
Pediatría y sus áreas especificas |
|
France |
Oto-rhino-laryngologie et chirurgie cervico-faciale |
Pédiatrie |
|
Hrvatska |
Otorinolaringologija |
Pedijatrija |
|
Ireland |
Otolaryngology |
Paediatrics |
|
Italia |
Otorinolaringoiatria |
Pediatria |
|
Κύπρος |
Ωτορινολαρυγγολογία |
Παιδιατρική |
|
Latvija |
Otolaringoloģija |
Pediatrija |
|
Lietuva |
Otorinolaringologija |
Vaikų ligos |
|
Luxembourg |
Oto-rhino-laryngologie |
Pédiatrie |
|
Magyarország |
Fül-orr-gégegyógyászat |
Csecsemő- és gyermekgyógyászat |
|
Malta |
Otorinolaringoloġija |
Pedjatrija |
|
Nederland |
Keel-, neus- en oorheelkunde |
Kindergeneeskunde |
|
Österreich |
— Hals-, Nasen- und Ohrenkrankheiten — Hals-, Nasen- und Ohrenheilkunde (1) |
Kinder- und Jugendheilkunde |
|
Polska |
Otorynolaryngologia |
Pediatria |
|
Portugal |
Otorrinolaringologia |
Pediatria |
|
România |
Otorinolaringologie |
Pediatrie |
|
Slovenija |
Otorinolaringológija |
Pediatrija |
|
Slovensko |
Otorinolaryngológia |
Pediatria |
|
Suomi/Finland |
Korva-, nenä- ja kurkkutaudit/Öron-, näs- och halssjukdomar |
Lastentaudit/Barnsjukdomar |
|
Sverige |
Öron-, näs- och halssjukdomar (oto-rhino-laryngologi) |
Barn- och ungdomsmedicin |
|
United Kingdom |
Otolaryngology |
Paediatrics |
|
(1) Od června 2015. |
||
|
|
Pneumologie a ftizeologie |
Urologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Pneumologie |
Urologie |
|
България |
Пневмология и фтизиатрия |
Урология |
|
Česká republika |
Pneumologie a ftizeologie |
Urologie |
|
Danmark |
Intern medicin: lungesygdomme |
Urologi |
|
Deutschland |
— Pneumologie — Innere Medizin und Pneumologie (1) |
Urologie |
|
Eesti |
Pulmonoloogia |
Uroloogia |
|
Ελλάς |
Φυματιολογία- Πνευμοvολογία |
Ουρολογία |
|
España |
Neumología |
Urología |
|
France |
Pneumologie |
Chirurgie urologique |
|
Hrvatska |
Pulmologija |
Urologija |
|
Ireland |
Respiratory medicine |
Urology |
|
Italia |
Malattie dell'apparato respiratorio |
Urologia |
|
Κύπρος |
Πνευμονολογία – Φυματιολογία |
Ουρολογία |
|
Latvija |
Ftiziopneimonoloģija |
Uroloģija |
|
Lietuva |
Pulmonologija |
Urologija |
|
Luxembourg |
Pneumologie |
Urologie |
|
Magyarország |
Tüdőgyógyászat |
Urológia |
|
Malta |
Mediċina Respiratorja |
Uroloġija |
|
Nederland |
Longziekten en tuberculose |
Urologie |
|
Österreich |
— Lungenkrankheiten — Innere Medizin und Pneumologie (2) |
Urologie |
|
Polska |
Choroby płuc |
Urologia |
|
Portugal |
Pneumologia |
Urologia |
|
România |
Pneumologie |
Urologie |
|
Slovenija |
Pnevmologija |
Urologija |
|
Slovensko |
Pneumológia a ftizeológia |
Urológia |
|
Suomi/Finland |
Keuhkosairaudet ja allergologia/Lungsjukdomar och allergologi |
Urologia/Urologi |
|
Sverige |
Lungsjukdomar (pneumologi) |
Urologi |
|
United Kingdom |
Respiratory medicine |
Urology |
|
(1) Od července 2011. (2) Od června 2015. |
||
|
|
Ortopedie |
Patologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Chirurgie orthopédique/Orthopedische heelkunde |
Anatomie pathologique/Pathologische anatomie |
|
България |
Ортопедия и травматология |
Обща и клинична патология |
|
Česká republika |
Ortopedie |
Patologie |
|
Danmark |
Ortopædisk kirurgi |
Patologisk anatomi og cytology |
|
Deutschland |
— Orthopädie (und Unfallchirurgie) — Orthopädie und Unfallchirurgie (1) |
Pathologie |
|
Eesti |
Ortopeedia |
Patoloogia |
|
Ελλάς |
Ορθοπεδική |
Παθολογική Ανατομική |
|
España |
Cirugía ortopédica y traumatología |
Anatomía patológica |
|
France |
Chirurgie orthopédique et traumatologie |
Anatomie et cytologie pathologiques |
|
Hrvatska |
Ortopedija i traumatologija |
Patologija Patologija i citologija (3) |
|
Ireland |
Trauma and orthopaedic surgery |
Histopathology |
|
Italia |
Ortopedia e traumatologia |
Anatomia patologica |
|
Κύπρος |
Ορθοπεδική |
Παθολογοανατομία – Ιστολογία |
|
Latvija |
Traumatoloģija un ortopēdija |
Patoloģija |
|
Lietuva |
Ortopedija traumatologija |
Patologija |
|
Luxembourg |
Orthopédie |
Anatomie pathologique |
|
Magyarország |
Ortopédia és traumatológia |
Patológia |
|
Malta |
Kirurġija Ortopedika |
Istopatoloġija |
|
Nederland |
Orthopedie |
Pathologie |
|
Österreich |
— Orthopädie und Orthopädische Chirurgie — Orthopädie und Traumatologie (2) |
— Pathologie — Klinische Pathologie und Molekularpathologie (2) — Klinische Pathologie und Neuropathologie |
|
Polska |
Ortopedia i traumatologia narządu ruchu |
Patomorfologia |
|
Portugal |
Ortopedia |
Anatomia patologica |
|
România |
Ortopedie și traumatologie |
Anatomie patologică |
|
Slovenija |
— Ortopedska kirurgija; Travmatologija |
Patologija |
|
Slovensko |
Ortopédia |
Patologická anatómia |
|
Suomi/Finland |
Ortopedia ja traumatologia/Ortopedi och traumatologi |
Patologia/Patologi |
|
Sverige |
Ortopedi |
Klinisk patologi |
|
United Kingdom |
Trauma and orthopaedic surgery |
Histopathology |
|
(1) Od května 2006. (2) Od června 2015. (3) Od 3. listopadu 2015. |
||
|
|
Neurologie |
Psychiatrie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Neurologie |
Psychiatrie, particulièrement de l'adulte/Psychiatrie, meer bepaald in de volwassenpsychiatrie |
|
България |
Нервни болести |
Психиатрия |
|
Česká republika |
Neurologie |
Psychiatrie |
|
Danmark |
Neurologi |
Psykiatri |
|
Deutschland |
Neurologie |
Psychiatrie und Psychotherapie |
|
Eesti |
Neuroloogia |
Psühhiaatria |
|
Ελλάς |
Νευρολογία |
Ψυχιατρική |
|
España |
Neurología |
Psiquiatría |
|
France |
Neurologie |
Psychiatrie |
|
Hrvatska |
Neurologija |
Psihijatrija |
|
Ireland |
Neurology |
Psychiatry |
|
Italia |
Neurologia |
Psichiatria |
|
Κύπρος |
Νευρολογία |
Ψυχιατρική |
|
Latvija |
Neiroloģija |
Psihiatrija |
|
Lietuva |
Neurologija |
Psichiatrija |
|
Luxembourg |
Neurologie |
Psychiatrie |
|
Magyarország |
Neurológia |
Pszichiátria |
|
Malta |
Newroloġija |
Psikjatrija |
|
Nederland |
Neurologie |
Psychiatrie |
|
Österreich |
Neurologie |
Psychiatrie und Psychotherapeutische Medizin |
|
Polska |
Neurologia |
Psychiatria |
|
Portugal |
Neurologia |
Psiquiatria |
|
România |
Neurologie |
Psihiatrie |
|
Slovenija |
Nevrologija |
Psihiatrija |
|
Slovensko |
Neurológia |
Psychiatria |
|
Suomi/Finland |
Neurologia/Neurologi |
Psykiatria/Psykiatri |
|
Sverige |
Neurologi |
Psykiatri |
|
United Kingdom |
Neurology |
General psychiatry |
|
|
Radiologie a zobrazovací metody |
Radiační onkologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Radiodiagnostic/Röntgendiagnose |
Radiothérapie-oncologie/Radiotherapie-oncologie |
|
България |
Образна диагностика |
Лъчелечение |
|
Česká republika |
Radiologie a zobrazovací metody |
Radiační onkologie |
|
Danmark |
Radiologi |
Klinisk Onkologi |
|
Deutschland |
(Diagnostische) Radiologie |
Strahlentherapie |
|
Eesti |
Radioloogia |
Onkoloogia |
|
Ελλάς |
Ακτινοδιαγνωστική |
Ακτινοθεραπευτική - Ογκολογία |
|
España |
Radiodiagnóstico |
Oncología radioterápica |
|
France |
Radiodiagnostic et imagerie médicale |
Oncologie option oncologie radiothérapique |
|
Hrvatska |
Klinička radiologija |
Onkologija i radioterapija |
|
Ireland |
Radiology |
Radiation oncology |
|
Italia |
Radiodiagnostica |
Radioterapia |
|
Κύπρος |
Ακτινολογία |
Ακτινοθεραπευτική Ογκολογία |
|
Latvija |
Diagnostiskā radioloģija |
Terapeitiskā radioloģija |
|
Lietuva |
Radiologija |
Onkologija radioterapija |
|
Luxembourg |
Radiodiagnostic |
Radiothérapie |
|
Magyarország |
Radiológia |
Sugárterápia |
|
Malta |
Radjoloġija |
Onkoloġija u Radjoterapija |
|
Nederland |
Radiologie |
Radiotherapie |
|
Österreich |
Radiologie |
Strahlentherapie-Radioonkologie |
|
Polska |
Radiologia i diagnostyka obrazowa |
Radioterapia onkologiczna |
|
Portugal |
Radiodiagnóstico |
Radioterapia Radioncologia |
|
România |
Radiologie-imagistică medicală |
Radioterapie |
|
Slovenija |
Radiologija |
Radioterapija in onkologija |
|
Slovensko |
Rádiológia |
Radiačná onkológia |
|
Suomi/Finland |
Radiologia/Radiologi |
Syöpätaudit/Cancersjukdomar |
|
Sverige |
Medicinsk radiologi Radiologi (2) |
Tumörsjukdomar (allmän onkologi) Onkologi (1) |
|
United Kingdom |
Clinical radiology |
Clinical oncology |
|
(1) Od září 2008. (2) Od května 2015. |
||
|
|
Plastická chirurgie |
Klinická biologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Chirurgie plastique, reconstructrice et esthétique/Plastische, reconstructieve en esthetische heelkunde |
Biologie clinique/Klinische biologie |
|
България |
Пластично-възстановителна и естетична хирургия |
Клинична лаборатория |
|
Česká republika |
Plastická chirurgie |
|
|
Danmark |
Plastikkirurgi |
|
|
Deutschland |
— Plastische (und Ästhetische) Chirurgie — Plastische und Ästhetische Chirurgie (1) |
Laboratoriumsmedizin (2) |
|
Eesti |
Plastika- ja rekonstruktiivkirurgia |
Laborimeditsiin |
|
Ελλάς |
Πλαστική Χειρουργική |
Ιατρική βιοπαθολογία (5) |
|
España |
Cirugía plástica, estética y reparadora |
Análisis clínicos |
|
France |
Chirurgie plastique, reconstructrice et esthétique |
Biologie médicale |
|
Hrvatska |
Plastična, rekonstrukcijska i estetska kirurgija |
|
|
Ireland |
Plastic, reconstructive and aesthetic surgery |
|
|
Italia |
Chirurgia plastica, ricostruttiva ed estetica |
Patologia clinica Patologia clinica e biochimica clinica (4) |
|
Κύπρος |
Πλαστική Χειρουργική |
|
|
Latvija |
Plastiskā ķirurģija |
|
|
Lietuva |
Plastinė ir rekonstrukcinė chirurgija |
Laboratorinė medicina |
|
Luxembourg |
Chirurgie plastique |
Biologie clinique |
|
Magyarország |
— Plasztikai (égési) sebészet — Plasztikai és égés-sebészet (6) |
Orvosi laboratóriumi diagnosztika |
|
Malta |
Kirurġija Plastika |
|
|
Nederland |
Plastische chirurgie |
|
|
Österreich |
Plastische, Ästhetische und Rekonstruktive Chirurgie Plastische, Rekonstruktive und Ästhetische Chirurgie (3) |
Medizinische Biologie |
|
Polska |
Chirurgia plastyczna |
Diagnostyka laboratoryjna |
|
Portugal |
Cirurgia plástica, estética e reconstrutiva |
Patologia clínica |
|
România |
Chirurgie plastică, estetică și microchirurgie reconstructivă |
Medicină de laborator |
|
Slovenija |
Plastična, rekonstrukcijska in estetska kirurgija |
|
|
Slovensko |
Plastická chirurgia |
Laboratórna medicína |
|
Suomi/Finland |
Plastiikkakirurgia/Plastikkirurgi |
|
|
Sverige |
Plastikkirurgi |
|
|
United Kingdom |
Plastic surgery |
|
|
(1) Od roku 2006. (2) Od roku 2012. (3) Od června 2015. (4) Od června 2015. (5) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 30. prosinec 1994. (6) Od roku 2012. |
||
|
|
Lékařská mikrobiologie |
Klinická biochemie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
|
|
България |
Микробиология |
Биохимия |
|
Česká republika |
Lékařská mikrobiologie |
Klinická biochemie |
|
Danmark |
Klinisk mikrobiologi |
Klinisk biokemi |
|
Deutschland |
— Mikrobiologie (Virologie) und Infektionsepidemiologie — Mikrobiologie, Virologie und Infektionsepidemiologie (3) |
Laboratoriumsmedizin (1) |
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
— Ιατρική Βιοπαθολογία — Μικροβιολογία |
Ιατρική βιοπαθολογία (6) |
|
España |
Microbiología y parasitología |
Bioquímica clínica |
|
France |
|
|
|
Hrvatska |
Klinička mikrobiologija |
|
|
Ireland |
Microbiology |
Chemical pathology |
|
Italia |
Microbiologia e virologia |
Biochimica clinica (5) |
|
Κύπρος |
Μικροβιολογία |
|
|
Latvija |
Mikrobioloģija |
|
|
Lietuva |
|
|
|
Luxembourg |
Microbiologie |
Chimie biologique |
|
Magyarország |
Orvosi mikrobiológia |
|
|
Malta |
Mikrobijoloġija |
Patoloġija Kimika |
|
Nederland |
Medische microbiologie |
Klinische chemie (2) |
|
Österreich |
— Hygiene und Mikrobiologie — Klinische Mikrobiologie und Hygiene (4) — Klinische Mikrobiologie und Virologie (4) |
Medizinische und Chemische Labordiagnostik |
|
Polska |
Mikrobiologia lekarska |
|
|
Portugal |
|
|
|
România |
|
|
|
Slovenija |
Klinična mikrobiologija |
Medicinska biokemija |
|
Slovensko |
Klinická mikrobiológia |
Klinická biochémia |
|
Suomi/Finland |
Kliininen mikrobiologia/Klinisk mikrobiologi |
Kliininen kemia/Klinisk kemi |
|
Sverige |
Klinisk bakteriologi Klinisk mikrobiologi (7) |
Klinisk kemi |
|
United Kingdom |
Medical microbiology and virology |
Chemical pathology |
|
(1) Do roku 2012. (2) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 4. duben 2000. (3) Od května 2006. (4) Od června 2015. (5) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 3. červen 2015. (6) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 30. prosinec 1994. (7) Od května 2015. |
||
|
|
Alergologie a klinická imunologie |
Hrudní chirurgie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Chirurgie thoracique/Heelkunde op de thorax (1) |
|
България |
Клинична имунология |
Гръдна хирургия Кардиохирургия |
|
Česká republika |
Alergologie a klinická imunologie |
Hrudní chirurgie |
|
Danmark |
Klinisk immunologi |
Thoraxkirurgi |
|
Deutschland |
|
Thoraxchirurgie |
|
Eesti |
|
Torakaalkirurgia |
|
Ελλάς |
|
Χειρουργική Θώρακος |
|
España |
Inmunología |
— Cirugía torácica — Cirugía cardiovascular |
|
France |
|
Chirurgie thoracique et cardiovasculaire |
|
Hrvatska |
Alergologija i klinička imunologija |
Specijalist kardiotorakalna kirurgija (4) |
|
Ireland |
Immunology (clinical and laboratory) |
Cardiothoracic surgery |
|
Italia |
|
— Chirurgia toracica — Cardiochirurgia |
|
Κύπρος |
Ανοσολογία |
Χειρουργική Θώρακος |
|
Latvija |
Imunoloģija |
Torakālā ķirurģija Sirds ķirurgs |
|
Lietuva |
|
Krūtinės chirurgija |
|
Luxembourg |
Immunologie |
Chirurgie thoracique |
|
Magyarország |
Allergológia és klinikai immunológia |
Mellkassebészet |
|
Malta |
Immunoloġija |
Kirurġija Kardjo-Toraċika |
|
Nederland |
|
Cardio-thoracale chirurgie |
|
Österreich |
— Immunologie — Klinische Immunologie (2) |
Thoraxchirurgie |
|
Polska |
Immunologia kliniczna |
Chirurgia klatki piersiowej |
|
Portugal |
|
Cirurgia cardiotorácica |
|
România |
|
Chirurgie toracică |
|
Slovenija |
|
Torakalna kirurgija |
|
Slovensko |
Klinická imunológia a alergológia |
Hrudníková chirurgia |
|
Suomi/Finland |
|
Sydän-ja rintaelinkirurgia/Hjärt- och thoraxkirurgi |
|
Sverige |
Klinisk immunologi (3) |
Thoraxkirurgi |
|
United Kingdom |
Immunology |
Cardo-thoracic surgery |
|
(1) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 1. leden 1983. (2) Od června 2015. (3) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 14. červen 2017. (4) Od září 2011. |
||
|
|
Dětská chirurgie |
Cévní chirurgie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Chirurgie des vaisseaux/Bloedvatenheelkunde (1) |
|
България |
Детска хирургия |
Съдова хирургия |
|
Česká republika |
Dětská chirurgie |
Cévní chirurgie |
|
Danmark |
|
Karkirurgi |
|
Deutschland |
Kinderchirurgie |
Gefäßchirurgie |
|
Eesti |
Lastekirurgia |
Kardiovaskulaarkirurgia |
|
Ελλάς |
Χειρουργική Παίδων |
Αγγειοχειρουργική |
|
España |
Cirugía pediátrica |
Angiología y cirugía vascular |
|
France |
Chirurgie infantile |
Chirurgie vasculaire |
|
Hrvatska |
Dječja kirurgija |
Vaskularna kirurgija |
|
Ireland |
Paediatric surgery |
Vascular surgery (2) |
|
Italia |
Chirurgia pediatrica |
Chirurgia vascolare |
|
Κύπρος |
Χειρουργική Παίδων |
Χειρουργική Αγγείων |
|
Latvija |
Bērnu ķirurģija |
Asinsvadu ķirurģija |
|
Lietuva |
Vaikų chirurgija |
Kraujagyslių chirurgija |
|
Luxembourg |
Chirurgie pédiatrique |
Chirurgie vasculaire |
|
Magyarország |
Gyermeksebészet |
Érsebészet |
|
Malta |
Kirurgija Pedjatrika |
Kirurġija Vaskolari |
|
Nederland |
|
|
|
Österreich |
Kinder- und Jugendchirurgie |
Allgemeinchirurgie und Gefäßchirurgie |
|
Polska |
Chirurgia dziecięca |
Chirurgia naczyniowa |
|
Portugal |
Cirurgia pediátrica |
Angologia/Cirurgia vascular |
|
România |
Chirurgie pediatrică |
Chirurgie vasculară |
|
Slovenija |
|
Kardiovaskularna kirurgija |
|
Slovensko |
Detská chirurgia |
Cievna chirurgia |
|
Suomi/Finland |
Lastenkirurgia/Barnkirurgi |
Verisuonikirurgia/Kärlkirurgi |
|
Sverige |
Barn- och ungdomskirurgi |
Kärlkirurgi |
|
United Kingdom |
Paediatric surgery |
Vascular surgery |
|
(1) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 1. leden 1983. (2) Od června 2017. |
||
|
|
Kardiologie |
Gastroenterologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Cardiologie |
Gastro-entérologie/Gastro-enterologie |
|
България |
Кардиология |
Гастроентерология (1) |
|
Česká republika |
Kardiologie |
Gastroenterologie |
|
Danmark |
Intern medicin: kardiologi |
Intern medicin: gastroenterology og hepatologi |
|
Deutschland |
— Innere Medizin und Schwerpunkt Kardiologie — Innere Medizin und Kardiologie (2) |
— Innere Medizin und Schwerpunkt Gastroenterologie — Innere Medizin und Gastroenterologie (2) |
|
Eesti |
Kardioloogia |
Gastroenteroloogia |
|
Ελλάς |
Καρδιολογία |
Γαστρεντερολογία |
|
España |
Cardiología |
Aparato digestivo |
|
France |
Cardiologie et maladies vasculaires |
Gastro-entérologie et hépatologie |
|
Hrvatska |
Kardiologija |
Gastroenterologija |
|
Ireland |
Cardiology |
Gastro-enterology |
|
Italia |
Malattie dell'apparato cardiovascolare |
Gastroenterologia Malattie dell'apparato digerente (3) |
|
Κύπρος |
Καρδιολογία |
Γαστρεντερολογία |
|
Latvija |
Kardioloģija |
Gastroenteroloģija |
|
Lietuva |
Kardiologija |
Gastroenterologija |
|
Luxembourg |
Cardiologie et angiologie |
Gastro-enterologie |
|
Magyarország |
Kardiológia |
Gasztroenterológia |
|
Malta |
Kardjoloġija |
Gastroenteroloġija |
|
Nederland |
Cardiologie |
Maag-darm-leverziekten |
|
Österreich |
Innere Medizin und Kardiologie |
Innere Medizin und Gastroenterologie und Hepatologie |
|
Polska |
Kardiologia |
Gastrenterologia |
|
Portugal |
Cardiologia |
Gastrenterologia |
|
România |
Cardiologie |
Gastroenterologie |
|
Slovenija |
Kardiologija in vaskularna medicina |
Gastroenterologija |
|
Slovensko |
Kardiológia |
Gastroenterológia |
|
Suomi/Finland |
Kardiologia/Kardiologi |
Gastroenterologia/Gastroenterologi |
|
Sverige |
Kardiologi |
Medicinsk gastroenterologi och hepatologi |
|
United Kingdom |
Cardiology |
Gastroenterology |
|
(1) Do 14. září 2010. (2) Od října 2009. (3) Od června 2015. |
||
|
|
Revmatologie |
Hematologie a transfúzní lékařství |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Rhumathologie/reumatologie |
|
|
България |
Ревматология |
Клинична хематология |
|
Česká republika |
Revmatologie |
Hematologie a transfúzní lékařství |
|
Danmark |
Intern medicin: reumatologi |
Intern medicin: hæmatologi |
|
Deutschland |
— Innere Medizin und Schwerpunkt Rheumatologie — Innere Medizin und Rheumatologie (1) |
— Innere Medizin und Schwerpunkt Hämatologie und Onkologie — Innere Medizin und Hämatologie und Onkologie (1) |
|
Eesti |
Reumatoloogia |
Hematoloogia |
|
Ελλάς |
Ρευματολογία |
Αιματολογία |
|
España |
Reumatología |
Hematología y hemoterapia |
|
France |
Rhumatologie |
|
|
Hrvatska |
Reumatologija |
Hematologija |
|
Ireland |
Rheumatology |
Haematology (clinical and laboratory) |
|
Italia |
Reumatologia |
Ematologia |
|
Κύπρος |
Ρευματολογία |
Αιματολογία |
|
Latvija |
Reimatoloģija |
Hematoloģija |
|
Lietuva |
Reumatologija |
Hematologija |
|
Luxembourg |
Rhumatologie |
Hématologie |
|
Magyarország |
Reumatológia |
Hematológia |
|
Malta |
Rewmatoloġija |
Ematoloġija |
|
Nederland |
Reumatologie |
|
|
Österreich |
Innere Medizin und Rheumatologie |
Innere Medizin und Hämatologie und internistische Onkologie |
|
Polska |
Reumatologia |
Hematologia |
|
Portugal |
Reumatologia |
Imuno-hemoterapia |
|
România |
Reumatologie |
Hematologie |
|
Slovenija |
Revmatologija |
Hematologija |
|
Slovensko |
Reumatológia |
Hematológia a transfúziológia |
|
Suomi/Finland |
Reumatologia/Reumatologi |
Kliininen hematologia/Klinisk hematologi |
|
Sverige |
Reumatologi |
Hematologi |
|
United Kingdom |
Rheumatology |
Haematology |
|
(1) Od října 2009. |
||
|
|
Endokrinologie |
Rehabilitační a fyzikální medicína |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Médecine physique et réadaptation/Fysische geneeskunde en revalidatie |
|
България |
Ендокринология и болести на обмяната |
Физикална и рехабилитационна медицина |
|
Česká republika |
Diabelotologie a endokrinologie |
Rehabilitační a fyzikální medicína |
|
Danmark |
Intern medicin: endokrinologi |
|
|
Deutschland |
— Innere Medizin und Schwerpunkt Endokrinologie und Diabetologie — Innere Medizin und Endokrinologie und Diabetologie (1) |
Physikalische und Rehabilitative Medizin |
|
Eesti |
Endokrinoloogia |
Taastusravi ja füsiaatria |
|
Ελλάς |
Ενδοκρινολογία |
Φυσική Ιατρική και Αποκατάσταση |
|
España |
Endocrinología y nutrición |
Medicina física y rehabilitación |
|
France |
Endocrinologie – diabète – maladies métaboliques |
Médecine physique et de réadaptation |
|
Hrvatska |
Endokrinologija i dijabetologija |
Fizikalna medicina i rehabilitacija |
|
Ireland |
Endocrinology and diabetes mellitus |
|
|
Italia |
Endocrinologia e malattie del ricambio Endocrinologia e malattie del metabolismo (2) |
Medicina fisica e riabilitazione Medicina fisica e riabilitativa (2) |
|
Κύπρος |
Ενδοκρινολογία |
Φυσική Ιατρική και Αποκατάσταση |
|
Latvija |
Endokrinoloģija |
Rehabilitoloģija Fiziskā rehabilitācija Fizikālā medicīna |
|
Lietuva |
Endokrinologija |
Fizinė medicina ir reabilitacija |
|
Luxembourg |
Endocrinologie, maladies du métabolisme et de la nutrition |
Rééducation et réadaptation fonctionnelles |
|
Magyarország |
— Endokrinológia — Endokrinológia és anyagcsere-betegségek (4) |
— Fizikális medicina és rehabilitációs orvoslás — Rehabilitációs medicina (5) |
|
Malta |
Endokrinoloġija u Dijabete |
|
|
Nederland |
|
Revalidatiegeneeskunde |
|
Österreich |
Innere Medizin und Endokrinologie und Diabetologie |
Physikalische Medizin und Allgemeine Rehabilitation |
|
Polska |
Endokrynologia |
Rehabilitacja medyczna |
|
Portugal |
Endocrinologia/Nutrição |
Medicina física e de reabilitação |
|
România |
Endocrinologie |
Reabilitare Medicală |
|
Slovenija |
|
Fizikalna in rehabilitacijska medicina |
|
Slovensko |
Endokrinológia |
Fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia |
|
Suomi/Finland |
Endokrinologia/Endokrinologi |
Fysiatria/Fysiatri |
|
Sverige |
Endokrina sjukdomar Endokrinologi och diabetologi (3) |
Rehabiliteringsmedicin |
|
United Kingdom |
Endocrinology and diabetes mellitus |
|
|
(1) Od října 2009. (2) Od února 2015. (3) Od září 2008. (4) Od roku 2012. (5) Od roku 2016. |
||
|
|
Neuropsychiatrie |
Dermatovenerologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Neuropsychiatrie (1) |
Dermato-vénéréologie/Dermato-venereologie |
|
България |
|
Кожни и венерически болести |
|
Česká republika |
|
Dermatovenerologie |
|
Danmark |
|
Dermato-venerologi |
|
Deutschland |
Nervenheilkunde (Neurologie und Psychiatrie) |
Haut – und Geschlechtskrankheiten |
|
Eesti |
|
Dermatoveneroloogia |
|
Ελλάς |
Νευρολογία – Ψυχιατρική |
Δερματολογία – Αφροδισιολογία |
|
España |
|
Dermatología médico-quirúrgica y venereología |
|
France |
Neuropsychiatrie (2) |
Dermatologie et vénéréologie |
|
Hrvatska |
|
Dermatologija i venerologija |
|
Ireland |
|
|
|
Italia |
Neuropsichiatria (3) |
Dermatologia e venereologia |
|
Κύπρος |
Νευρολογία – Ψυχιατρική |
Δερματολογία – Αφροδισιολογία |
|
Latvija |
|
Dermatoloģija un veneroloģija |
|
Lietuva |
|
Dermatovenerologija |
|
Luxembourg |
Neuropsychiatrie (4) |
Dermato-vénéréologie |
|
Magyarország |
|
Bőrgyógyászat |
|
Malta |
|
Dermato-venerejoloġija |
|
Nederland |
Zenuw – en zielsziekten (5) |
Dermatologie en venerologie |
|
Österreich |
Neurologie und Psychiatrie (6) |
Haut- und Geschlechtskrankheiten |
|
Polska |
|
Dermatologia i wenerologia |
|
Portugal |
|
Dermatovenereologia |
|
România |
|
Dermatovenerologie |
|
Slovenija |
|
Dermatovenerologija |
|
Slovensko |
Neuropsychiatria |
Dermatovenerológia |
|
Suomi/Finland |
|
Ihotaudit ja allergologia/Hudsjukdomar och allergologi |
|
Sverige |
|
Hud- och könssjukdomar |
|
United Kingdom |
|
|
|
(1) 1. srpen 1987, s výjimkou osob, které odbornou přípravu zahájily před uvedeným datem. (2) 31. prosinec 1971. (3) 31. říjen 1999. (4) Doklad o dosažené kvalifikaci se již neuděluje u odborné přípravy zahájené po 5. březnu 1982. (5) 9. červenec 1984. (6) 31. březen 2004. |
||
|
|
Radiologie |
Dětská a dorostová psychiatrie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Psychiatrie, particulièrement en psychiatrie infanto-juvénile/Psychiatrie, meer bepaald in de kinder- en jeugdpsychiatrie |
|
България |
Радиобиология |
Детска психиатрия |
|
Česká republika |
|
Dětská a dorostová psychiatrie |
|
Danmark |
|
Børne- og ungdomspsykiatri |
|
Deutschland |
Radiologie |
Kinder – und Jugendpsychiatrie und –psychotherapie |
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
Ακτινολογία – Ραδιολογία |
Παιδοψυχιατρική |
|
España |
Electroradiología (1) |
|
|
France |
Electro-radiologie (2) |
Pédopsychiatrie (7) |
|
Hrvatska |
Klinička radiologija |
Dječja i adolescentna psihijatrija |
|
Ireland |
|
Child and adolescent psychiatry |
|
Italia |
Radiologia (3) |
Neuropsichiatria infantile |
|
Κύπρος |
|
Παιδοψυχιατρική |
|
Latvija |
|
Bērnu psihiatrija |
|
Lietuva |
|
Vaikų ir paauglių psichiatrija |
|
Luxembourg |
Électroradiologie (4) |
Psychiatrie infantile |
|
Magyarország |
Radiológia |
Gyermek- és ifjúsági pszichiátria |
|
Malta |
|
|
|
Nederland |
Radiologie (5) |
|
|
Österreich |
Radiologie (6) |
— Kinder- und Jugendpsychiatrie — Kinder- und Jugendpsychiatrie und Psychotherapeutische Medizin (8) |
|
Polska |
|
Psychiatria dzieci i młodzieży |
|
Portugal |
Radiologia |
Psiquiatria da infância e da adolescência |
|
România |
|
Psihiatrie pediatrică |
|
Slovenija |
Radiologija |
Otroška in mladostniška psihiatrija |
|
Slovensko |
|
Detská psychiatria |
|
Suomi/Finland |
|
Lastenpsykiatria/Barnpsykiatri |
|
Sverige |
|
Barn- och ungdomspsykiatri |
|
United Kingdom |
|
Child and adolescent psychiatry |
|
(1) 1. únor 1984. (2) 3. prosinec 1971. (3) 31. říjen 1993. (4) Doklad o dosažené kvalifikaci se již neuděluje u odborné přípravy zahájené po 5. březnu 1982. (5) 8. červenec 1984. (6) 31. březen 2004. (7) 1. leden 1991. (8) Od června 2015. |
||
|
|
Geriatrie |
Nefrologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Gériatrie/Geriatrie |
|
|
България |
Гериатрична медицина |
Нефрология |
|
Česká republika |
Geriatrie |
Nefrologie |
|
Danmark |
Intern medicin: geriatric |
Intern medicin: nefrologi |
|
Deutschland |
|
— Innere Medizin und Schwerpunkt Nephrologie — Innere Medizin und Nephrologie (1) |
|
Eesti |
|
Nefroloogia |
|
Ελλάς |
|
Νεφρολογία |
|
España |
Geriatría |
Nefrología |
|
France |
|
Néphrologie |
|
Hrvatska |
Gerijatrija |
Nefrologija |
|
Ireland |
Geriatric medicine |
Nephrology |
|
Italia |
Geriatria |
Nefrologia |
|
Κύπρος |
Γηριατρική |
Νεφρολογία |
|
Latvija |
|
Nefroloģija |
|
Lietuva |
Geriatrija |
Nefrologija |
|
Luxembourg |
Gériatrie |
Néphrologie |
|
Magyarország |
Geriátria |
Nefrológia |
|
Malta |
Ġerjatrija |
Nefroloġija |
|
Nederland |
Klinische geriatrie |
|
|
Österreich |
|
Innere Medizin und Nephrologie |
|
Polska |
Geriatria |
Nefrologia |
|
Portugal |
|
Nefrologia |
|
România |
Geriatrie și gerontologie |
Nefrologie |
|
Slovenija |
|
Nefrologija |
|
Slovensko |
Geriatria |
Nefrológia |
|
Suomi/Finland |
Geriatria/Geriatri |
Nefrologia/Nefrologi |
|
Sverige |
Geriatrik |
Medicinska njursjukdomar (nefrologi) Njurmedicin (2) |
|
United Kingdom |
Geriatric medicine |
Renal medicine |
|
(1) Od října 2009. (2) Od května 2015. |
||
|
|
Infekční lékařství |
Hygiena a epidemiologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
|
|
България |
Инфекциозни болести |
Социална медицина и здравен мениджмънт комунална хигиена |
|
Česká republika |
Infekční lékařství |
Hygiena a epidemiologie |
|
Danmark |
Intern medicin: infektionsmedicin |
Samfundsmedicin |
|
Deutschland |
|
Öffentliches Gesundheitswesen |
|
Eesti |
Infektsioonhaigused |
|
|
Ελλάς |
|
Κοινωνική Ιατρική |
|
España |
|
Medicina preventiva y salud pública |
|
France |
|
Santé publique et médecine sociale |
|
Hrvatska |
Infektologija |
Javnozdravstvena medicina |
|
Ireland |
Infectious diseases |
Public health medicine |
|
Italia |
Malattie infettive Malattie infettive e tropicali (2) |
Igiene e medicina preventiva |
|
Κύπρος |
Λοιμώδη Νοσήματα (3) |
— Υγειονολογία |
|
|
|
— Κοινοτική Ιατρική |
|
Latvija |
Infektoloģija |
|
|
Lietuva |
Infektologija |
|
|
Luxembourg |
Maladies contagieuses |
Santé publique |
|
Magyarország |
Infektológia |
Megelőző orvostan és népegészségtan |
|
Malta |
Mard Infettiv |
Saħħa Pubblika |
|
Nederland |
|
Maatschappij en gezondheid |
|
Österreich |
Innere Medizin und Infektiologie |
— Sozialmedizin — Public Health (1) |
|
Polska |
Choroby zakaźne |
Zdrowie publiczne, epidemiologia |
|
Portugal |
Doenças infecciosas |
Saúde pública |
|
România |
Boli infecțioase |
Sănătate publică și management |
|
Slovenija |
Infektologija |
Javno zdravje |
|
Slovensko |
Infektológia |
Verejné zdravotníctvo |
|
Suomi/Finland |
Infektiosairaudet/Infektionssjukdomar |
Terveydenhuolto/Hälsovård |
|
Sverige |
Infektionssjukdomar |
Socialmedicin |
|
United Kingdom |
Infectious diseases |
Public health medicine |
|
(1) Od června 2015. (2) Od února 2015. (3) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 8. prosinec 2016. |
||
|
|
Klinická farmakologie |
Pracovní lékařství |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Médecine du travail/Arbeidsgeneeskunde |
|
България |
Клинична фармакология и терапия Фармакология |
Трудова медицина |
|
Česká republika |
Klinická farmakologie |
Pracovní lékařství |
|
Danmark |
Klinisk farmakologi |
Arbejdsmedicin |
|
Deutschland |
Pharmakologie und Toxikologie |
Arbeitsmedizin |
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
|
Ιατρική της Εργασίας |
|
España |
Farmacología clínica |
Medicina del trabajo |
|
France |
|
Médecine du travail |
|
Hrvatska |
Klinička farmakologija s toksikologijom |
Medicina rada i športa |
|
Ireland |
Clinical pharmacology and therapeutics Pharmaceutical Medicine (4) |
Occupational medicine |
|
Italia |
Farmacologia Farmacologia e tossicologia clinica (2) |
Medicina del lavoro |
|
Κύπρος |
|
Ιατρική της Εργασίας |
|
Latvija |
|
Arodslimības |
|
Lietuva |
|
Darbo medicina |
|
Luxembourg |
|
Médecine du travail |
|
Magyarország |
Klinikai farmakológia |
Foglalkozás-orvostan (üzemorvostan) |
|
Malta |
Farmakoloġija Klinika u t-Terapewtika |
Mediċina Okkupazzjonali |
|
Nederland |
|
— Arbeid en gezondheid, bedrijfsgeneeskunde — Arbeid en gezondheid, verzekeringsgeneeskunde |
|
Österreich |
Pharmakologie und Toxikologie |
— Arbeitsmedizin — Arbeitsmedizin und angewandte Physiologie (1) |
|
Polska |
Farmakologia kliniczna |
Medycyna pracy |
|
Portugal |
|
Medicina do trabalho |
|
România |
Farmacologie clinică |
Medicina muncii |
|
Slovenija |
|
Medicina dela, prometa in športa |
|
Slovensko |
Klinická farmakológia |
Pracovné lekárstvo |
|
Suomi/Finland |
Kliininen farmakologia ja lääkehoito/Klinisk farmakologi och läkemedelsbehandling |
Työterveyshuolto/Företagshälsovård |
|
Sverige |
Klinisk farmakologi |
Yrkes- och miljömedicin Arbets- och miljömedicin (3) |
|
United Kingdom |
Clinical pharmacology and therapeutics |
Occupational medicine |
|
(1) Od června 2015. (2) Od února 2015. (3) Od září 2008. (4) Od července 2017. |
||
|
|
Alergologie a klinická imunologie |
Nukleární medicína |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Médecine nucléaire/Nucleaire geneeskunde |
|
България |
Клинична алергология |
Нуклеарна медицина |
|
Česká republika |
Alergologie a klinická imunologie |
Nukleární medicína |
|
Danmark |
|
Klinisk fysiologi og nuklearmedicin |
|
Deutschland |
|
Nuklearmedizin |
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
Αλλεργιολογία |
Πυρηνική Ιατρική |
|
España |
Alergología |
Medicina nuclear |
|
France |
|
Médecine nucléaire |
|
Hrvatska |
Alergologija i klinička imunologija |
Nuklearna medicina |
|
Ireland |
|
|
|
Italia |
Allergologia ed immunologia clinica |
Medicina nucleare |
|
Κύπρος |
Αλλεργιολογία |
Πυρηνική Ιατρική |
|
Latvija |
Alergoloģija |
|
|
Lietuva |
Alergologija ir klinikinė imunologija |
|
|
Luxembourg |
|
Médecine nucléaire |
|
Magyarország |
Allergológia és klinikai immunológia |
Nukleáris medicina |
|
Malta |
|
Mediċina Nukleari |
|
Nederland |
Allergologie (1) |
Nucleaire geneeskunde |
|
Österreich |
|
Nuklearmedizin |
|
Polska |
Alergologia |
Medycyna nuklearna |
|
Portugal |
Imuno-alergologia |
Medicina nuclear |
|
România |
Alergologie și imunologie clinică |
Medicină nucleară |
|
Slovenija |
|
Nuklearna medicina |
|
Slovensko |
Klinická imunológia a alergológia |
Nukleárna medicína |
|
Suomi/Finland |
|
Kliininen fysiologia ja isotooppilääketiede/Klinisk fysiologi och nukleärmedicin |
|
Sverige |
Allergisjukdomar |
Nukleärmedicin Nuklearmedicin (2) |
|
United Kingdom |
|
Nuclear medicine |
|
(1) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 12. srpen 1996. (2) Od září 2008. |
||
|
|
Maxilofaciální chirurgie (základní vzdělávání lékařů) |
Biologická hematologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
|
|
България |
Лицево-челюстна хирургия |
Трансфузионна хематология |
|
Česká republika |
Maxilofaciální chirurgie |
|
|
Danmark |
|
|
|
Deutschland |
|
|
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
|
|
|
España |
Cirugía oral y maxilofacial |
|
|
France |
Chirurgie maxillo-faciale et stomatologie |
Hématologie |
|
Hrvatska |
Maksilofacijalna kirurgija |
|
|
Ireland |
|
|
|
Italia |
Chirurgia maxillo-facciale |
|
|
Κύπρος |
|
|
|
Latvija |
Mutes, sejas un žokļu ķirurģija |
|
|
Lietuva |
Veido ir žandikaulių chirurgija |
|
|
Luxembourg |
Chirurgie maxillo-faciale |
Hématologie biologique |
|
Magyarország |
Szájsebészet (1) |
|
|
Malta |
|
|
|
Nederland |
|
|
|
Österreich |
Mund– Kiefer – und Gesichtschirurgie (2) |
|
|
Polska |
Chirurgia szczekowo-twarzowa |
|
|
Portugal |
Cirurgia maxilo-facial |
Hematologia clinica |
|
România |
|
|
|
Slovenija |
Maxilofacialna kirurgija |
|
|
Slovensko |
Maxilofaciálna chirurgia |
|
|
Suomi/Finland |
|
|
|
Sverige |
|
|
|
United Kingdom |
|
|
|
(1) 30. září 2007. (2) 28. únor 2013. |
||
|
|
Stomatologie |
Dermatologie |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
|
|
България |
|
|
|
Česká republika |
|
|
|
Danmark |
|
|
|
Deutschland |
|
|
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
|
|
|
España |
Estomatología |
|
|
France |
Stomatologie |
|
|
Hrvatska |
|
|
|
Ireland |
|
Dermatology |
|
Italia |
Odontostomatologia (1) |
|
|
Κύπρος |
|
|
|
Latvija |
|
|
|
Lietuva |
|
|
|
Luxembourg |
Stomatologie |
|
|
Magyarország |
|
|
|
Malta |
|
Dermatoloġija |
|
Nederland |
|
|
|
Österreich |
|
|
|
Polska |
|
|
|
Portugal |
Estomatologia |
|
|
România |
|
|
|
Slovenija |
|
|
|
Slovensko |
|
|
|
Suomi/Finland |
|
|
|
Sverige |
|
|
|
United Kingdom |
|
Dermatology |
|
(1) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 31. prosinec 1994. |
||
|
|
Venerologie |
Tropická medicína |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
|
|
България |
|
|
|
Česká republika |
|
|
|
Danmark |
|
|
|
Deutschland |
|
|
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
|
|
|
España |
|
|
|
France |
|
|
|
Hrvatska |
|
|
|
Ireland |
Genito-urinary medicine |
Tropical medicine |
|
Italia |
|
Medicina tropicale (2) |
|
Κύπρος |
|
|
|
Latvija |
|
|
|
Lietuva |
|
|
|
Luxembourg |
|
|
|
Magyarország |
|
Trópusi betegségek |
|
Malta |
Mediċina Uro-ġenetali |
|
|
Nederland |
|
|
|
Österreich |
|
— Spezifische Prophylaxe und Tropenmedizin — Klinische Immunologie und Spezifische Prophylaxe und Tropenmedizin (1) |
|
Polska |
|
Medycyna transportu |
|
Portugal |
|
Medicina tropical |
|
România |
|
|
|
Slovenija |
|
|
|
Slovensko |
|
Tropická medicína |
|
Suomi/Finland |
|
|
|
Sverige |
|
|
|
United Kingdom |
Genito-urinary medicine |
Tropical medicine |
|
(1) Od června 2015. (2) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 3. červen 2015. |
||
|
|
Gastroenterologická chirurgie |
Traumatologie a urgentní medicína |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Chirurgie abdominale/Heelkunde op het abdomen (1) |
|
|
България |
Гастроентерологичнa хирургия |
Спешна медицина |
|
Česká republika |
|
— Traumatologie — Urgentní medicína |
|
Danmark |
|
Akutmedici (5) |
|
Deutschland |
Visceralchirurgie |
|
|
Eesti |
|
Erakorralise meditsiini eriarst (6) |
|
Ελλάς |
|
|
|
España |
|
|
|
France |
Chirurgie viscérale et digestive |
|
|
Hrvatska |
Abdominalna kirurgija |
Hitna medicina |
|
Ireland |
|
Emergency medicine |
|
Italia |
Chirurgia dell'apparato digerente (3) |
Medicina d'emergenza-urgenza (2) |
|
Κύπρος |
|
|
|
Latvija |
|
|
|
Lietuva |
Abdominalinė chirurgija |
|
|
Luxembourg |
Chirurgie gastro-entérologique |
|
|
Magyarország |
|
Oxyológia és sürgősségi orvostan |
|
Malta |
|
Mediċina tal-Aċċidenti u l-Emerġenza Mediċina tal-Emerġenza (4) |
|
Nederland |
|
|
|
Österreich |
|
|
|
Polska |
|
Medycyna ratunkowa |
|
Portugal |
|
|
|
România |
|
Medicină de urgență |
|
Slovenija |
Abdominalna kirurgija |
Urgentna medicina |
|
Slovensko |
Gastroenterologická chirurgia |
— Úrazová chirurgia — Urgentná medicína |
|
Suomi/Finland |
Gastroenterologinen kirurgia/Gastroenterologisk kirurgi |
Akuuttilääketiede/Akutmedicin |
|
Sverige |
|
Akutsjukvård |
|
United Kingdom |
|
Emergency medicine |
|
(1) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 1. leden 1983. (2) Od 17. února 2006. (3) Datum zrušení ve smyslu čl. 27 odst. 3: 3. červen 2015. (4) Od 21. listopadu 2003. (5) Od února 2018. (6) Od září 2016. |
||
|
|
Klinická neurofyziologie |
Dentální, orální a maxilofaciální chirurgie (základní vzdělávání lékařů a zubních lékařů) (1) |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Stomatologie et chirurgie orale et maxillo-faciale/Stomatologie en mond-, kaak- en aangezichtschirurgie |
|
България |
|
Дентална, орална и лицево-челюстна хирургия |
|
Česká republika |
|
|
|
Danmark |
|
|
|
Deutschland |
|
— Mund-, Kiefer- und Gesichtschirurgie — Mund-Kiefer-Gesichtschirurgie (2) |
|
Eesti |
|
|
|
Ελλάς |
|
Στοματική και Γναθοπροσωπική Χειρουργική (3) |
|
España |
Neurofisiologia clínica |
|
|
France |
|
|
|
Hrvatska |
|
|
|
Ireland |
Clinical neurophysiology |
Oral and maxillo-facial surgery |
|
Italia |
|
|
|
Κύπρος |
|
Στοματο-Γναθο-Προσωποχειρουργική |
|
Latvija |
|
|
|
Lietuva |
|
|
|
Luxembourg |
|
Chirurgie dentaire, orale et maxillo-faciale |
|
Magyarország |
|
Arc-állcsont-szájsebészet |
|
Malta |
Newrofiżjoloġija Klinika |
Kirurġija tal-għadam tal-wiċċ |
|
Nederland |
|
|
|
Österreich |
|
Mund-, Kiefer- und Gesichtschirurgie |
|
Polska |
|
|
|
Portugal |
|
|
|
România |
|
Chirurgie Orală și Maxilo-facială (4) |
|
Slovenija |
|
|
|
Slovensko |
|
|
|
Suomi/Finland |
Kliininen neurofysiologia/Klinisk neurofysiologi |
Suu- ja leukakirurgia/Oral och maxillofacial kirurgi |
|
Sverige |
Klinisk neurofysiologi |
|
|
United Kingdom |
Clinical neurophysiology |
Oral and maxillo-facial surgery |
|
(1) Odborná příprava vedoucí k udělení dokladu o dosažené kvalifikaci specialisty v oblasti dentální, orální a maxilofaciální chirurgie (základní vzdělávání lékařů a zubních lékařů) předpokládá ukončení a potvrzení základního lékařského studijního programu (článek 24) a ukončení a potvrzení základního studijního programu zubních lékařů (článek 34). (2) Od roku 2006. (3) Od 10. července 2014. (4) Od roku 2009. |
||
|
|
Klinická onkologie |
Lékařská genetika |
|
|
Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let |
Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky |
|
Země |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Oncologie médicale/Medische oncologie |
|
|
България |
Медицинска онкология |
Медицинска генетика |
|
Česká republika |
Klinická onkologie |
Lékařská genetika |
|
Danmark |
|
Klinisk genetik |
|
Deutschland |
|
Humangenetik |
|
Eesti |
|
Meditsiinigeneetika |
|
Ελλάς |
Παθολογική Ογκολογία |
|
|
España |
Oncología Médica |
|
|
France |
Oncologie |
Génétique médicale |
|
Hrvatska |
|
|
|
Ireland |
Medical oncology |
Clinical genetics |
|
Italia |
Oncologia medica |
Genetica medica |
|
Κύπρος |
Ακτινοθεραπευτική Ογκολογία |
|
|
Latvija |
Onkoloģija ķīmijterapija |
Medicīnas ģenētika |
|
Lietuva |
Chemoterapinė onkologija |
Genetika |
|
Luxembourg |
Oncologie médicale |
Médecine génétique |
|
Magyarország |
Klinikai onkológia |
Klinikai genetika |
|
Malta |
|
Ġenetika Klinika/Medika |
|
Nederland |
|
Klinische genetica |
|
Österreich |
|
Medizinische Genetik |
|
Polska |
Onkologia kliniczna |
Genetyka kliniczna |
|
Portugal |
Oncologia médica |
Genética médica |
|
România |
Oncologie medicală |
Genetică medicală |
|
Slovenija |
Internistična onkologija |
Klinična genetika |
|
Slovensko |
Klinická onkológia |
Lekárska genetica |
|
Suomi/Finland |
|
Perinnöllisyyslääketiede/Medicinsk genetik |
|
Sverige |
Onkologi |
Klinisk genetik |
|
United Kingdom |
Medical oncology |
Clinical genetics |
5.1.4 Doklady o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Profesní označení |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
Bijzondere beroepstitel van huisarts/Titre professionnel particulier de médecin généraliste |
Huisarts/Médecin généraliste |
31.12.1994 |
|
България |
Свидетелство за призната специалност по Обща медицина |
Лекар-специалист по Обща медицина |
1.1.2007 |
|
Česká republika |
Diplom o specializaci všeobecné praktické lékařství |
Všeobecný praktický lékař |
1.5.2004 |
|
Danmark |
Bevis for tilladelse til at betegne sig som speciallæge i almen medicin |
Alment praktiserende læge/Speciallæge i almen medicin |
31.12.1994 |
|
Deutschland |
Zeugnis über die spezifische Ausbildung in der Allgemeinmedizin |
Facharzt/Fachärztin für Allgemeinmedizin |
31.12.1994 |
|
Eesti |
Residentuuri lõpetamist tõendav tunnistus Diplom peremeditsiini erialal |
Perearst |
1.5.2004 |
|
Ελλάς |
Τίτλος ιατρικής ειδικότητας γενικής ιατρικής |
Ιατρός με ειδικότητα γενικής ιατρικής |
31.12.1994 |
|
España |
Título de especialista en medicina familiar y comunitaria |
Especialista en medicina familiar y comunitaria |
31.12.1994 |
|
France |
Diplômes d'études spécialisées de médecine générale accompagnés du diplôme d'Etat de docteur en médecine |
Médecin qualifié en médecine générale |
31.12.1994 |
|
Hrvatska |
Diploma o specijalističkom usavršavanju |
specijalist obiteljske medicine |
1.7.2013 |
|
Ireland |
Certificate of specific qualifications in general medical practice |
General medical practitioner |
31.12.1994 |
|
Italia |
— Attestato di formazione specifica in medicina generale — Diploma di formazione specifica in medicina generale |
Medico di medicina generale |
31.12.1994 |
|
Κύπρος |
Τίτλος Ειδικότητας Γενικής Ιατρικής |
Ιατρός Γενικής Ιατρικής |
1.5.2004 |
|
Latvija |
Ģimenes ārsta sertifikāts |
Ģimenes (vispārējās prakses) ārsts |
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Šeimos gydytojo rezidentūros pažymėjimas |
Šeimos medicinos gydytojas |
1.5.2004 |
|
2. Rezidentūros pažymėjimas (šeimos gydytojo profesinė kvalifikacija) |
Šeimos gydytojas |
||
|
Luxembourg |
Diplôme de formation spécifique en medicine générale |
Médecin généraliste |
31.12.1994 |
|
Magyarország |
Háziorvostan szakorvosa bizonyítvány |
Háziorvostan szakorvosa |
1.5.2004 |
|
Malta |
Ċertifikat ta' Speċjalista Mediku fil-Mediċina tal-Familja |
Tabib Speċjalista fil-Mediċina tal-Familja |
1.5.2004 |
|
Nederland |
Certificaat van inschrijving in een specialistenregister van huisartsen |
Huisarts, Verpleeghuisarts en arts voor verstandelijk gehandicapte Registratie Commissie (HVRC) |
31.12.1994 |
|
Diploma geneeskundig specialist |
Registratiecommissie Geneeskundig Specialisten (RGS) van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot Bevordering der Geneeskunst (1) |
||
|
Österreich |
Diplom über die besondere Ausbildung in der Allgemeinmedizin |
Arzt für Allgemeinmedizin |
31.12.1994 |
|
Polska |
Dyplom uzyskania tytułu specjalisty w dziedzinie medycyny rodzinnej |
Specjalista w dziedzinie medycyny rodzinnej |
1.5.2004 |
|
Portugal |
Título de especialista em medicina geral e familiar |
Especialista em medicina geral e familiar |
31.12.1994 |
|
România |
Certificat de medic specialist medicină de familie |
Medic specialist medicină de familie |
1.1.2007 |
|
Slovenija |
Potrdilo o opravljenem specialističnem izpitu iz družinske medicine |
Specialist družinske medicine/Specialistka družinske medicine |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
Diplom o špecializácii v odbore „všeobecné lekárstvo“ |
Všeobecný lekár |
1.5.2004 |
|
Suomi/Finland |
Todistus yleislääketieteen erityiskoulutuksesta/Bevis om särskild allmänläkarutbildning |
Yleislääketieteen erityiskoulutuksen suorittanut laillistettu lääkäri/Legitimerad läkare som har fullgjort särskild allmänläkarutbildning |
1.1.1994 |
|
Sverige |
Bevis om specialistkompetens i allmänmedicin |
Specialist i allmänmedicin |
31.12.1994 |
|
United Kingdom |
Certificate of completion of training |
General practitioner |
31.12.1994 |
|
(1) Od ledna 2013. |
|||
V.2 ZDRAVOTNÍ SESTRY A OŠETŘOVATELÉ ODPOVĚDNÍ ZA VŠEOBECNOU PÉČI
5.2.1 Studijní program pro zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědné za všeobecnou péči
Odborná příprava vedoucí k udělení dokladu o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči nebo ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči se skládá ze dvou částí.
A. Teoretická výuka
a) Péče o nemocné:
— povaha a etika profese
— obecné zásady zdraví a ošetřovatelství
— zásady ošetřování ve vztahu k:
—
— všeobecnému a specializovanému lékařství
— všeobecné a specializované chirurgii
— péči o dítě a dětskému lékařství
— péči o matku a dítě
— duševnímu zdraví a psychiatrii
— péči o staré lidi a geriatrii
b) Základní vědy:
— anatomie a fyziologie
— patologie
— bakteriologie, virologie a parazitologie
— biofyzika, biochemie a radiologie
— dietetika
— hygiena:
—
— preventivní lékařství
— zdravotní výchova
— farmakologie
c) Sociální vědy:
— sociologie
— psychologie
— zásady administrativy
— zásady výuky
— sociální a zdravotnické předpisy
— právní aspekty ošetřovatelství
B. Praktická klinická výuka
— Ošetřovatelství ve vztahu k:
—
— ►C3 všeobecnému a specializovanému lékařství ◄
— všeobecné a speciální chirurgii
— péči o dítě a dětskému lékařství
— péči o matku a dítě
— duševnímu zdraví a psychiatrii
— péči o staré lidi a geriatrii
— ošetřování v domácnosti
Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.
Teoretická výuka musí být vyvážená a koordinovaná s praktickou klinickou výukou tak, aby znalosti a zkušenosti uvedené v této příloze mohly být získány odpovídajícím způsobem.
5.2.2 Doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči)
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Profesní označení |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
— Diploma gegradueerde verpleger/verpleegster/Diplôme d'infirmier(ère) gradué(e)/Diplom eines (einer) graduierten Krankenpflegers (-pflegerin) |
— De erkende opleidingsinstituten/Les établissements d'enseignement reconnus/Die anerkannten Ausbildungsanstalten |
— Hospitalier(ère)/Verpleegassistent(e) |
29.6.1979 |
|
|
— De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française/Der zuständige Prüfungsausschuß der Deutschsprachigen Gemeinschaft |
— Infirmier(ère) hospitalier(ère)/Ziekenhuisverpleger(-verpleegster) |
||
|
— Diploma in de ziekenhuisverpleegkunde/Brevet d'infirmier(ère) hospitalier(ère)/Brevet eines (einer) Krankenpflegers (-pflegerin) — Brevet van verpleegassistent(e)/Brevet d'hospitalier(ère)/Brevet einer Pflegeassistentin |
|
|
||
|
България |
Диплома за висше образование на образователно-квалификационна степен „Бакалавър“ с професионална квалификация „Медицинска сестра“ |
Университет |
Медицинска сестра |
1.1.2007 |
|
Česká republika |
1. Diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra (bakalář, Bc.) |
1. Vysoká škola zřízená nebo uznaná státem |
— Všeobecná sestra |
1.5.2004 |
|
|
2. Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra (diplomovaný specialista, DiS.), accompanied by the following certificate: - Vysvědčení o absolutoriu |
2. Vyšší odborná škola zřízená nebo uznaná státem |
— Všeobecný ošetřovatel |
|
|
Danmark |
Bevis for uddannelsen til professionsbachelor i sygepleje |
Professionshøjskole |
Sygeplejerske |
29.6.1979 |
|
Deutschland |
Zeugnis über die staatliche Prüfung in der Krankenpflege |
Staatlicher Prüfungsausschuss |
Gesundheits- und Krankenpflegerin/Gesundheits- und Krankenpfleger |
29.6.1979 |
|
Eesti |
1. Diplom õe erialal |
1. Tallinna Meditsiinikool |
õde |
1.5.2004 |
|
|
Tartu Meditsiinikool |
|||
|
|
Kohtla-Järve Meditsiinikool |
|||
|
2. Õe põhikoolituse diplom |
2. Tallinna Tervishoiu Kõrgkool |
|||
|
3. Õe põhiõpe diplom |
3. Tartu Tervishoiu Kõrgkool |
|||
|
Ελλάς |
1. Πτυχίο Νοσηλευτικής Παν/μίου Αθηνών |
1. Πανεπιστήμιο Αθηνών |
Διπλωματούχος ή πτυχιούχος νοσοκόμος, νοσηλευτής ή νοσηλεύτρια |
1.1.1981 |
|
2. Πτυχίο Νοσηλευτικής Τεχνολογικών Εκπαιδευτικών Ιδρυμάτων (Τ.Ε.Ι.) |
2. Τεχνολογικά Εκπαιδευτικά Ιδρύματα Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτω |
|||
|
3. Πτυχίο Αξιωματικών Νοσηλευτικής |
3. Υπουργείο Εθνικής Άμυνας |
|||
|
4. Πτυχίο Αδελφών Νοσοκόμων πρώην Ανωτέρων Σχολών Υπουργείου Υγείας και Πρόνοιας |
4. Υπουργείο Υγείας και Πρόνοιας |
|||
|
5. Πτυχίο Αδελφών Νοσοκόμων και Επισκεπτριών πρώην Ανωτέρων Σχολών Υπουργείου Υγείας και Πρόνοιας |
5. Υπουργείο Υγείας και Πρόνοιας |
|||
|
6. Πτυχίο Τμήματος Νοσηλευτικής |
6. ΚΑΤΕΕ Υπουργείου Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων |
|||
|
7. Πτυχίο Τμήματος Νοσηλευτικής Πανεπιστήμιου Πελοποννήσου |
7. Πανεπιστήμιο Πελοποννήσου |
|||
|
España |
Título de Diplomado universitario en Enfermería |
— Ministerio de Educación y Cultura |
Enfermero/a diplomado/a |
1.1.1986 |
|
|
— El rector de una Universidad |
|
|
|
|
Titulo de Graduado/a en Enfermería |
— El rector de una Universidad |
Graduado/a en Enfermería |
1.1.1986 |
|
|
France |
— Diplôme d'Etat d'infirmier(ère) — Diplôme d'Etat d'infirmier(ère) délivré en vertu du décret no 99-1147 du 29 décembre 1999 |
Le ministère de la santé |
Infirmier(ère) |
29.6.1979 |
|
Hrvatska |
1. Svjedodžba „medicinska sestra opće njege/medicinski tehničar opće njege“ |
1. Srednje strukovne škole koje izvode program za stjecanje kvalifikacije „medicinska sestra opće njege/medicinski tehničar opće njege“ |
1. medicinska sestra opće njege/medicinski tehničar opće njege |
1.7.2013 |
|
2. Svjedodžba „prvostupnik (baccalaureus) sestrinstva/prvostupnica (baccalaurea) sestrinstva“ |
2. Medicinski fakulteti sveučilišta u Republici Hrvatskoj |
2. prvostupnik (baccalaureus) sestrinstva/prvostupnica (baccalaurea) sestrinstva |
||
|
Sveučilišta u Republici Hrvatskoj |
||||
|
|
Veleučilišta u Republici Hrvatskoj |
|
||
|
Ireland |
1. Certificate of Registered General Nurse (1) |
1. An Bórd Altranais (The Nursing Board) [up to 1.10.2012]; Bórd Altranais agus Cnáimhseachais na hEireann (The Nursing and Midwifery Board of Ireland) [from 2.10.2012] |
Registered General Nurse (RGN) |
29.6.1979 |
|
|
2. B.Sc. in Nursing Studies (General) approved by the NMBI (2) |
2. Third-level Institution delivering the B.Sc. in Nursing Studies approved by the NMBI [as of September 2002] |
|
|
|
|
3. B.Sc. in Children's and General (Integrated) Nursing approved by the NMBI (2) |
3. Third-level Institution delivering the B.Sc. in Children's and General (Integrated) Nursing approved by the NMBI [as of September 2006] |
|
|
|
Italia |
1. Diploma di infermiere professionale (4) |
1. Scuole riconosciute dallo Stato (4) |
1. Infermiere professionale (4) |
29.6.1979 |
|
2. Diploma di laurea in infermieristica (5) |
2. Università (5) |
2. Infermiere (5) |
||
|
Κΰπρος |
Δίπλωμα Γενικής Νοσηλευτικής |
Νοσηλευτική Σχολή |
Εγγεγραμμένος Νοσηλευτής |
1.5.2004 |
|
Πτυχίο Νοσηλευτικής Τεχνολογικού Πανεπιστημίου Κύπρου |
Τεχνολογικό Πανεπιστήμιο Κύπρου |
Νοσηλευτής(τρια) Γενικής Νοσηλευτικής |
||
|
Πτυχίο Νοσηλευτικής Ευρωπαϊκού Πανεπιστημίου Κύπρου |
Ευρωπαϊκό Πανεπιστήμιο Κύπρου |
|
||
|
Πτυχίο Νοσηλευτικής Πανεπιστημίου Λευκωσίας - BSc in Nursing |
Πανεπιστήμιο Λευκωσίας University of Nicosia |
|
||
|
Πτυχίο Γενικής Νοσηλευτικής |
Σχολή Επιστημών Υγείας, Πανεπιστήμιο Frederick |
|
||
|
Latvija |
1. Diploms par māsas kvalifikācijas iegūšanu |
1. Māsu skolas |
Māsa |
1.5.2004 |
|
|
2. Māsas diploms |
2. Universitātes tipa augstskola pamatojoties uz Valsts eksāmenu komisijas lēmumu |
|
|
|
Lietuva |
1. Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą bendrosios praktikos slaugytojo profesinę kvalifikaciją |
1. Universitetas |
Bendrosios praktikos slaugytojas |
1.5.2004 |
|
|
2. Aukštojo mokslo diplomas (neuniversitetinės studijos), nurodantis suteiktą bendrosios praktikos slaugytojo profesinę kvalifikaciją |
2. Kolegija |
|
|
|
|
3. Bakalauro diplomas (slaugos bakalauro kvalifikacinis laipsnis ir bendrosios praktikos slaugytojo profesinė kvalifikacija) |
3. Universitetas |
|
|
|
|
4. Profesinio bakalauro diplomas (slaugos profesinio bakalauro kvalifikacinis laipsnis ir bendrosios praktikos slaugytojo profesinė kvalifikacija) |
4. Kolegija |
|
|
|
Luxembourg |
— Diplôme d'Etat d'infirmier |
Ministère de l'éducation nationale, de la formation professionnelle et des sports |
Infirmier |
29.6.1979 |
|
|
— Diplôme d'Etat d'infirmier hospitalier gradué |
|
|
|
|
Magyarország |
1. Ápoló bizonyítvány |
1. Szakképző iskola |
Ápoló |
1.5.2004 |
|
|
2. Ápoló oklevél |
2. Felsőoktatási intézmény |
|
|
|
|
3. Okleveles ápoló oklevél |
3. Felsőoktatási intézmény |
|
|
|
Malta |
Lawrja jew diploma fl-istudji tal-infermerija |
Universita ‘ta' Malta’ |
Infermier Registrat tal-Ewwel Livell |
1.5.2004 |
|
Nederland |
1. Diploma's verpleger A, verpleegster A, verpleegkundige A |
1. Door een van overheidswege benoemde examencommissie |
Verpleegkundige |
29.6.1979 |
|
|
2. Diploma verpleegkundige MBOV (Middelbare Beroepsopleiding Verpleegkundige) |
2. Door een van overheidswege benoemde examencommissie |
|
|
|
|
3. Diploma verpleegkundige HBOV (Hogere Beroepsopleiding Verpleegkundige) |
3. Door een van overheidswege benoemde examencommissie |
|
|
|
|
4. Diploma beroepsonderwijs verpleegkundige – Kwalificatieniveau 4 |
4. Door een van overheidswege aangewezen opleidingsinstelling |
|
|
|
|
5. Diploma hogere beroepsopleiding verpleegkundige – Kwalificatieniveau 5 |
5. Door een van overheidswege aangewezen opleidingsinstelling |
|
|
|
Österreich |
1. Diplom über die Ausbildung in der all-gemeinen Gesundheits- und Krankenpflege |
1. Schule für allgemeine Gesundheits- und Krankenpflege |
— Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester |
1.1.1994 |
|
|
2. Diplom als „Diplomierte Krankenschwester, Diplomierter Krankenpfleger“ |
2. Allgemeine Krankenpflegeschule |
— Diplomierter Gesundheits- und Krankenpfleger |
|
|
|
3. Diplom über den Abschluss des Fachhochschul-Bachelorstudiengangs „Gesundheits- und Krankenpflege“ |
3. Fachhochschulrat/Fachhochschule |
|
|
|
Polska |
— Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku pielęgniarstwo z tytułem „magister pielęgniarstwa“ |
Instytucja prowadząca kształcenie na poziomie wyższym uznana przez właściwe władze |
Pielegniarka |
1.5.2004 |
|
|
— Dyplom ukończenia studiów wyższych zawodowych na kierunku/specjalności pielęgniarstwo z tytułem „licencjat pielęgniarstwa“ |
|
|
|
|
Portugal |
1. Diploma do curso de enfermagem geral |
1. Escolas de Enfermagem |
Enfermeiro |
1.1.1986 |
|
|
2. Diploma/carta de curso de bacharelato em enfermagem |
2. Escolas Superiores de Enfermagem |
|
|
|
|
3. Diploma/Carta de curso de licenciatura em enfermagem |
3. Escolas Superiores de Enfermagem; Escolas Superiores de Saúde |
|
|
|
România |
1. Diplomă de absolvire de asistent medical generalist cu studii superioare de scurtă durată |
1. Universități |
Asistent medical generalist |
1.1.2007 |
|
|
2. Diplomă de licență de asistent medical generalist cu studii superioare de lungă durată |
2. Universități |
|
|
|
|
3. Certificat de competențe profesionale (de asistent medical generalist) |
3. Ministerul Educației Naționale |
|
|
|
|
4. Certificat de calificare nivel 5 |
|
|
|
|
|
5. Certificat de calificare profesională nivel 5 |
|
|
|
|
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „diplomirana medicinska sestra/diplomirani zdravstvenik“ |
1. Univerza |
Diplomirana medicinska sestra/Diplomirani zdravstvenik |
1.5.2004 |
|
|
2. Visoka strokovna šola |
|
|
|
|
Slovensko |
1. DIPLOM ošetrovateľstvo „magister“ („Mgr.“) |
1. Vysoká škola/Univerzita |
Sestra |
1.5.2004 |
|
|
2. DIPLOM ošetrovateľstvo „bakalár“ („Bc.“) |
2. Vysoká škola/Univerzita |
|
|
|
|
3. DIPLOM diplomovaná všeobecná sestra |
3. Stredná zdravotnícka škola |
|
|
|
Suomi/Finland |
1. Sairaanhoitajan tutkinto/Sjukskötarexamen |
1. Terveydenhuolto-oppilaitokset/ |
Sairaanhoitaja/Sjukskötare |
1.1.1994 |
|
|
|
Hälsovårdsläroanstalter |
|
|
|
|
2. Sosiaali- ja terveysalan ammattikorkeakoulututkinto, sairaanhoitaja (AMK)/Yrkeshögskoleexamen inom hälsovård och det sociala området, sjukskötare (YH) |
2. Ammattikorkeakoulut/Yrkeshögskolor |
|
|
|
Sverige |
Sjuksköterskeexamen |
Universitet eller högskola |
Sjuksköterska |
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
A qualification approved by the Nursing and Midwifery Council or one of its predecessor bodies as attesting to the completion of training required for general nurses by Article 31 and the standard of proficiency as required for registration as a Registered Nurse – Adult in its register (3) |
Education institutions approved by the Nursing and Midwifery Council or one of its predecessor bodies |
Registered Nurse – Adult |
29.6.1979 |
|
(1) Tento doklad o dosažené kvalifikaci dává držiteli právo na automatické uznání, pokud byl vydán státním příslušníkům členských států, kteří získali kvalifikaci v Irsku. (2) Tato informace o dokladu o dosažené kvalifikaci se uvádí, aby se zajistilo, že absolventi vzdělávacích programů v Irsku budou mít právo na automatické uznání kvalifikace, aniž by byla vyžadována registrace v Irsku, jelikož tato registrace není součástí kvalifikačního postupu. (3) Tato informace o dokladu o dosažené kvalifikaci nahrazuje předchozí údaje pro Spojené království, aby se zajistilo, že absolventi vzdělávacích programů ve Spojeném království budou mít právo na automatické uznání kvalifikace, aniž by byla vyžadována registrace, jelikož tato registrace není součástí kvalifikačního postupu. (4) Platnost do roku 2001. (5) Od roku 2001/2002. |
||||
V.3 ZUBNÍ LÉKAŘI
5.3.1 Studijní program pro zubní lékaře
Studijní program, který vede k získání dokladů o dosažené kvalifikaci v zubním lékařství, zahrnuje alespoň níže uvedené předměty. Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.
A. Základní předměty
— chemie
— fyzika
— biologie
B. Lékařsko-biologické předměty a předměty z všeobecného lékařství
— anatomie
— embryologie
— histologie, včetně cytologie
— fyziologie
— biochemie (nebo fyziologická chemie)
— patologická anatomie
— všeobecná patologie
— farmakologie
— mikrobiologie
— hygiena
— preventivní lékařství a epidemiologie
— radiologie
— rehabilitační lékařství
— všeobecná chirurgie
— vnitřní lékařství, včetně dětského lékařství
— otorinolaryngologie
— dermatovenerologie
— obecná psychologie – psychopatologie – neuropatologie
— anesteziologie
C. Předměty z odontostomatologie
— zubní náhrady
— stomatologický materiál
— konzervační zubní lékařství
— preventivní zubní lékařství
— anesteziologie a sedativa v zubním lékařství
— speciální chirurgie
— speciální patologie
— klinická odontostomatologie
— dětská stomatologie
— ortodoncie
— parodontologie
— odontologická radiologie
— funkce čelistí
— profesní sdružení, profesní etika a právní úprava profese
— sociální aspekty odontologické praxe
5.3.2 Doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Osvědčení doplňující doklad |
Profesní označení |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
Diploma van tandarts/Diplôme licencié en science dentaire |
— De universiteiten/Les universités |
|
Licentiaat in de tandheelkunde/Licencié en science dentaire |
28.1.1980 |
|
— De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française |
|||||
|
България |
Диплома за висше образование на образователно-квалификационна степен „Магистър“ по „Дентална медицина“ с професионална квалификация „Магистър-лекар по дентална медицина“ |
Университет |
|
Лекар по дентална медицина |
1.1.2007 |
|
Česká republika |
Diplom o ukončení studia ve studijním programu zubní lékařství (doktor zubního lékařství, MDDr.) |
Lékařská fakulta univerzity v České republice |
|
Zubní lékař |
1.5.2004 |
|
Danmark |
Bevis for kandidatuddannelsen i odontologi (cand.odont.) |
Universitet |
1. Autorisation som tandlæge 2. Tilladelse til selvstændigt virke som tandlæge |
Tandlæge |
28.1.1980 |
|
Deutschland |
Zeugnis über die Zahnärztliche Prüfung |
Zuständige Behörden |
|
Zahnarzt |
28.1.1980 |
|
Eesti |
Hambaarstikraad Degree in Dentistry (DD) Diplom hambaarstiteaduse õppekava läbimise kohta |
Tartu Ülikool |
|
Hambaarst |
1.5.2004 |
|
Ελλάς |
Πτυχίο Οδοντιατρικής |
Πανεπιστήμιο |
|
Οδοντίατρος ή χειρούργος οδοντίατρος |
1.1.1981 |
|
España |
Título de Licenciado en Odontología |
El rector de una universidad |
|
Licenciado en Odontología |
1.1.1986 |
|
|
Título de Graduado/a en Odontología |
El rector de una Universidad |
|
Graduado/a en Odontología |
1.1.1986 |
|
France |
Diplôme d'Etat de docteur en chirurgie dentaire |
Universités |
|
Chirurgien-dentiste |
28.1.1980 |
|
Hrvatska |
Diploma „doktor dentalne medicine/doktorica dentalne medicine“ |
Fakulteti sveučilišta u Republici Hrvatskoj |
|
doktor dentalne medicine/doktorica dentalne medicine |
1.7.2013 |
|
Ireland |
— Bachelor in Dental Science (B.Dent.Sc.) |
— Universities |
|
— Dentist |
28.1.1980 |
|
|
— Bachelor of Dental Surgery (BDS) |
— Royal College of Surgeons in Ireland |
|
— Dental practitioner |
|
|
|
— Licentiate in Dental Surgery (LDS) |
|
|
— Dental surgeon |
|
|
Italia |
Diploma di laurea in Odontoiatria e Protesi Dentaria |
Università |
Diploma di abilitazione all'esercizio della professione di odontoiatra |
Odontoiatra |
28.1.1980 |
|
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Εγγραφής Οδοντιάτρου |
Οδοντιατρικό Συμβούλιο |
|
Οδοντίατρος |
1.5.2004 |
|
Latvija |
Zobārsta diploms |
Universitātes tipa augstskola |
Sertifikāts – kompetentas iestādes izsniegts dokuments, kas apliecina, ka persona ir nokārtojusi sertifikācijas eksāmenu zobārstniecībā |
Zobārsts |
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą gydytojo odontologo kvalifikaciją |
Universitetas |
1. Internatūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą gydytojo odontologo profesinę kvalifikaciją |
Gydytojas odontologas |
1.5.2004 |
|
|
2. Magistro diplomas (odontologijos magistro kvalifikacinis laipsnis ir gydytojo odontologo kvalifikacija) |
2. Internatūros pažymėjimas (gydytojo odontologo profesinė kvalifikacija) |
|
||
|
Luxembourg |
Diplôme d'Etat de docteur en médecine dentaire |
Jury d'examen d'Etat |
|
Médecin-dentiste |
28.1.1980 |
|
Magyarország |
Okleveles fogorvos doktor oklevél (doctor medicinae dentariae, dr. med. dent) |
Egyetem |
|
Fogorvos |
1.5.2004 |
|
Malta |
Lawrja fil- Kirurġija Dentali |
Universita' ta Malta |
|
Kirurgu Dentali |
1.5.2004 |
|
Nederland |
Universitair getuigschrift van een met goed gevolg afgelegd tandartsexamen |
Faculteit Tandheelkunde |
|
Tandarts |
28.1.1980 |
|
Österreich |
Bescheid über die Verleihung des akademischen Grades „Doktor der Zahnheilkunde“ |
— Medizinische Universität |
|
Zahnarzt |
1.1.1994 |
|
— Medizinische Fakultät der Universität |
|
|
|
||
|
Polska |
Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku lekarsko-dentystycznym lekarskim z tytułem „lekarz dentysta“ |
Szkoły wyższe |
Świadectwo złożenia Lekarsko – Dentystycznego Egzaminu Państwowego (1)/Świadectwo złożenia Lekarsko-Dentystycznego Egzaminu Końcowego (2) |
Lekarz dentysta |
1.5.2004 |
|
|
|
|
Zaświadczenie o ukończeniu stażu podyplomowego (3) |
|
|
|
Portugal |
— Carta de curso de licenciatura em medicina dentária |
— Faculdades — Institutos Superiores |
|
Médico dentista |
1.1.1986 |
|
|
— Mestrado integrado em medicina dentária |
|
|
24.3.2006 |
|
|
România |
Diplomă de licență de medic dentist |
— Universități |
|
Medic dentist |
1.10.2003 |
|
|
Diploma de licență și master (4) |
— Ministerul Educației Naționale (4) |
|
Doctor-medic stomatolog (5) |
|
|
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „doktor dentalne medicine/doktorica dentalne medicine“ |
— Univerza |
Potrdilo o opravljenem strokovnem izpitu za poklic doktor dentalne medicine/doktorica dentalne medicine |
Doktor dentalne medicine/Doktorica dentalne medicine |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
DIPLOM zubné lekárstvo doktor zubného lekárstva („MDDr.“) |
Univerzita |
|
Zubný lekár |
1.5.2004 |
|
Suomi/Finland |
Hammaslääketieteen lisensiaatin tutkinto/Odontologie licentiatexamen |
— Helsingin yliopisto/Helsingfors universitet |
Sosiaali- ja terveysalan lupa- ja valvontaviraston päätös käytännön palvelun hyväksymisestä/Beslut av Tillstånds- och tillsynsverket för social- och hälsovården om godkännande av prakisk tjänstgöring |
Hammaslääkäri/Tandläkare |
1.1.1994 |
|
|
|
— Oulun yliopisto |
|
|
|
|
|
|
— Itä-Suomen yliopisto |
|
|
|
|
|
|
— Turun yliopisto |
|
|
|
|
Sverige |
Tandläkarexamen |
Universitet eller högskola |
Bevis om legitimation som tandläkare, utfärdat av Socialstyrelsen |
Tandläkare |
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
— Bachelor of Dental Surgery (BDS or B.Ch.D.) |
— Universities |
|
— Dentist |
28.1.1980 |
|
|
— Licentiate in Dental Surgery |
— Royal Colleges |
|
— Dental practitioner |
|
|
|
|
|
|
— Dental surgeon |
|
|
(1) Do roku 2012. (2) Od roku 2013. (3) Doklad o dosažené kvalifikaci by měl být doplněn též osvědčením o dokončení postgraduální stáže („staż podyplomowy“) s výjimkou osob, které stáž nezahájily před 2. říjnem 2016 a které mezi 2. říjnem 2016 a 28. únorem 2017 požádaly o uplatnění práva na výkon povolání zubního lékaře. (4) Od 1. října 2011. (5) Od 1. září 2017. |
|||||
5.3.3 Doklady o dosažené kvalifikaci specializovaných zubních lékařů
Ústní chirurgie
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
|
|
|
|
България |
Свидетелство за призната специалност по „Орална хирургия“ |
Факултет по дентална медицина към Медицински университет |
1.1.2007 |
|
Česká republika |
Diplom o specializaci (v oboru orální a maxilofaciální chirurgie) |
1. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví 2. Ministerstvo zdravotnictví |
19.7.2007 |
|
Danmark |
Bevis for tilladelse til at betegne sig som specialtandlæge i tand-, mund- og kæbekirurgi |
Sundhedsstyrelsen Styrelsen for Patientsikkerhed |
28.1.1980 |
|
Deutschland |
Fachzahnärztliche Anerkennung für Oralchirurgie/Mundchirurgie |
Landeszahnärztekammer |
28.1.1980 |
|
Eesti |
|
|
|
|
Ελλάς |
Τίτλος Οδοντιατρικής ειδικότητας της Γναθοχειρουργικής (up to 31.12.2002) |
— Περιφέρεια — Νομαρχιακή Αυτοδιοίκηση — Νομαρχία |
1.1.2003 |
|
España |
|
|
|
|
France |
Diplôme d'études spécialisées de chirurgie orale |
Universités |
31.03.2011 |
|
Hrvatska |
|
|
|
|
Ireland |
Certificate of specialist dentist in oral surgery |
Competent authority recognised for this purpose by the competent minister |
28.1.1980 |
|
Italia |
Diploma di specialista in Chirurgia Orale |
Università |
21.5.2005 |
|
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Αναγνώρισης του Ειδικού Οδοντιάτρου στην Στοματική Χειρουργική |
Οδοντιατρικό Συμβούλιο |
1.5.2004 |
|
Latvija |
|
|
|
|
Lietuva |
1. Rezidentūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą burnos chirurgo profesinę kvalifikaciją 2. Rezidentūros pažymėjimas (burnos chirurgo profesinė kvalifikacija) |
Universitetas |
1.5.2004 |
|
Luxembourg |
|
|
|
|
Magyarország |
Dento-alveoláris sebészet szakorvosa bizonyítvány |
Nemzeti Vizsgabizottság |
1.5.2004 |
|
Malta |
Ċertifikat ta' speċjalista dentali fil-Kirurġija tal-ħalq |
Kumitat ta' Approvazzjoni dwar Speċjalisti |
1.5.2004 |
|
Nederland |
Bewijs van inschrijving als kaakchirurg in het Specialistenregister |
Registratiecommissie Tandheelkundige Specialismen (RTS) van de Koninklijke Nederlandse Maatschappij tot bevordering der Tandheelkunde |
28.1.1980 |
|
Österreich |
|
|
|
|
Polska |
Dyplom uzyskania tytułu specjalisty w dziedzinie chirurgii stomatologicznej |
Centrum Egzaminów Medycznych |
1.5.2004 |
|
Portugal |
Título de Especialista em Cirurgia Oral |
Ordem dos Médicos Dentistas (OMD) |
4.6.2008 |
|
România |
Certificatul de specialist în Chirurgie dento-alveolară |
Ministerul Sănătății |
17.12.2008 |
|
Slovenija |
Potrdilo o opravljenem specialističnem izpitu iz oralne kirurgije |
1. Ministrstvo za zdravje 2. Zdravniška zbornica Slovenije |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
Diplom o špecializácii v špecializačnom odbore maxilofaciálna chirurgia |
Univerzita |
17.12.2008 |
|
Suomi/Finland |
Erikoishammaslääkärin tutkinto, suu-ja leukakirurgia/Specialtandläkarexamen, oral och maxillofacial kirurgi |
Yliopisto |
1.1.1994 |
|
Sverige |
Bevis om specialistkompetens i oral kirurgi |
Socialstyrelsen |
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
Certificate of completion of specialist training in oral surgery |
Competent authority recognised for this purpose |
28.1.1980 |
Ortodoncie
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
Titre professionnel particulier de dentiste spécialiste en orthodontie/Bijzondere beroepstitel van tandarts specialist in de orthodontie |
Ministre de la Santé publique/Minister bevoegd voor Volksgezondheid |
27.1.2005 |
|
България |
Свидетелство за призната специалност по „Ортодонтия“ |
Факултет по дентална медицина към Медицински университет |
1.1.2007 |
|
Česká republika |
Diplom o specializaci (v oboru ortodoncie) |
1. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví 2. Ministerstvo zdravotnictví |
19.7.2007 |
|
Danmark |
Bevis for tilladelse til at betegne sig som specialtandlæge i ortodonti |
Sundhedsstyrelsen Styrelsen for Patientsikkerhed |
28.1.1980 |
|
Deutschland |
Fachzahnärztliche Anerkennung für Kieferorthopädie |
Landeszahnärztekammer |
28.1.1980 |
|
Eesti |
Residentuuri lõputunnistus ortodontia erialal Ortodontia residentuuri lõpetamist tõendav tunnistus |
Tartu Ülikool |
1.5.2004 |
|
Ελλάς |
Τίτλος Οδοντιατρικής ειδικότητας της Ορθοδοντικής |
— Περιφέρεια — Νομαρχιακή Αυτοδιοίκηση — Νομαρχία |
1.1.1981 |
|
España |
|
|
|
|
France |
Titre de spécialiste en orthodontie |
Conseil National de l'Ordre des chirurgiens dentistes |
28.1.1980 |
|
Hrvatska |
|
|
|
|
Ireland |
Certificate of specialist dentist in orthodontics |
Competent authority recognised for this purpose by the competent minister |
28.1.1980 |
|
Italia |
Diploma di specialista in Ortognatodonzia |
Università |
21.5.2005 |
|
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Αναγνώρισης του Ειδικού Οδοντιάτρου στην Ορθοδοντική |
Οδοντιατρικό Συμβούλιο |
1.5.2004 |
|
Latvija |
„Sertifikāts“– kompetentas iestādes izsniegts dokuments, kas apliecina, ka persona ir nokārtojusi sertifikācijas eksāmenu ortodontijā |
Latvijas Ārstu biedrība |
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Rezidentūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą gydytojo ortodonto profesinę kvalifikaciją 2. Rezidentūros pažymėjimas (gydytojo ortodonto profesinė kvalifikacija) |
Universitetas |
1.5.2004 |
|
Luxembourg |
|
|
|
|
Magyarország |
Fogszabályozás szakorvosa bizonyítvány |
Nemzeti Vizsgabizottság |
1.5.2004 |
|
Malta |
Ċertifikat ta' speċjalista dentali fl-Ortodonzja |
Kumitat ta' Approvazzjoni dwar Speċjalisti |
1.5.2004 |
|
Nederland |
Bewijs van inschrijving als orthodontist in het Specialistenregister |
Registratiecommissie Tandheelkundige Specialismen (RTS) van de Koninklijke Nederlandse Maatschappij tot bevordering der Tandheelkunde |
28.1.1980 |
|
Österreich |
|
|
|
|
Polska |
Dyplom uzyskania tytułu specjalisty w dziedzinie ortodoncji |
Centrum Egzaminów Medycznych |
1.5.2004 |
|
Portugal |
Título de Especialista em Ortodontia |
Ordem dos Médicos Dentistas (OMD) |
4.6.2008 |
|
România |
Certificatul de specialist în Ortodonție și Ortopedie dento-facială |
Ministerul Sănătății |
17.12.2008 |
|
Slovenija |
Potrdilo o opravljenem specialističnem izpitu iz čeljustne in zobne ortopedije |
1. Ministrstvo za zdravje 2. Zdravniška zbornica Slovenije |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
Diplom o špecializácii v špecializačnom odbore čeľustná ortopédia |
Univerzita |
17.12.2008 |
|
Suomi/Finland |
Erikoishammaslääkärin tutkinto, hampaiston oikomishoito/Specialtand-läkarexamen, tandreglering |
Yliopisto |
1.1.1994 |
|
Sverige |
Bevis om specialistkompetens i ortodonti |
Socialstyrelsen |
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
Certificate of Completion of specialist training in orthodontics |
Competent authority recognised for this purpose |
28.1.1980. |
V.4 VETERINÁRNÍ LÉKAŘI
5.4.1 Studijní program pro veterinární lékaře
Studijní program, který vede k získání dokladů o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů, zahrnuje alespoň níže uvedené předměty.
Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.
A. Základní předměty
— fyzika
— chemie
— biologie zvířat
— biologie rostlin
— matematika aplikovaná v biologii
B. Speciální předměty
a) Základní vědy:
— anatomie (včetně histologie a embryologie)
— fyziologie
— biochemie
— genetika
— farmakologie
— farmacie
— toxikologie
— mikrobiologie
— imunologie
— epizootologie
— profesní etika
b) Klinické vědy:
— porodnictví
— patologie (včetně patologické anatomie)
— parazitologie
— klinické lékařství a chirurgie (včetně anesteziologie)
— klinická výchova o domácích zvířatech, drůbeži a dalších živočišných druzích
— preventivní lékařství
— radiologie
— reprodukce a poruchy reprodukce
— hygienické předpisy
— veterinární předpisy a soudní lékařství
— terapeutika
— propedeutika
c) Živočišná výroba
— živočišná výroba
— výživa zvířat
— agronomie
— ekonomika zemědělství
— chov a zdraví zvířat
— veterinární hygiena
— etologie a ochrana zvířat
d) Hygiena potravin
— prohlídka a kontrola živočišných potravin nebo potravin živočišného původu
— hygiena a technologie potravin
— praktická výuka (zahrnující praktickou výuku na místech, kde probíhá porážka zvířat a zpracování živočišných potravin)
Praktická výuka může mít podobu školení, pokud je takové školení celodenní, uskutečňuje se pod přímým dohledem příslušného orgánu nebo subjektu a netrvá v rámci celého pětiletého studia dohromady déle než šest měsíců.
Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivé skupiny předmětů musí být vyrovnané a koordinované tak, aby znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich úkolů.
5.4.2 Doklady o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Osvědčení doplňující doklad |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
Diploma van dierenarts/Diplôme de docteur en médecine vétérinaire |
— De universiteiten/Les universités — De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française |
|
21.12.1980 |
|
България |
Диплома за висше образование на образователно-квалификационна |
— Лесотехнически университет — София — Факултет Ветеринарна медицина |
|
1.1.2007 |
|
|
степен магистър по специалност Ветеринарна медицина с професионална квалификация Ветеринарен лекар |
— Тракийски университет — Стара Загора, Ветеринарномедицински факултет |
|
|
|
Česká republika |
— Diplom o ukončení studia ve studijním programu veterinární lékařství (doktor veterinární medicíny, MVDr.) — Diplom o ukončení studia ve studijním programu veterinární hygiena a ekologie (doktor veterinární medicíny, MVDr.) |
Veterinární fakulta univerzity v České republice |
|
1.5.2004 |
|
Danmark |
Bevis for kandidatuddannelsen i veterinærmedicin (cand.med.vet.) |
Københavns Universitet |
|
21.12.1980 |
|
Deutschland |
— Zeugnis über das Ergebnis des Dritten Abschnitts der Tierärztlichen Prüfung und das Gesamtergebnis der Tierärztlichen Prüfung |
Der Vorsitzende des Prüfungsausschusses für die Tierärztliche Prüfung einer Universität oder Hochschule |
|
21.12.1980 |
|
— Zeugnis über das Ergebnis der Tierärztlichen Prüfung und das Gesamtergebnis der Tierärztlichen Prüfung |
|
|
1.1.2006 |
|
|
Eesti |
Diplom: täitnud veterinaarmeditsiini õppekava |
Eesti Põllumajandusülikool |
|
1.5.2004 |
|
|
Loomaarstikraad Degree in Veterinary Medicine (DVM) |
Eesti Maaülikool |
|
|
|
Ελλάς |
Πτυχίο Κτηνιατρικής |
1. Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης 2. Πανεπιστήμιο Θεσσαλίας |
|
1.1.1981 |
|
España |
Título de Licenciado en Veterinaria |
— Ministerio de Educación y Cultura |
|
1.1.1986 |
|
|
|
— El rector de una Universidad |
|
|
|
|
Título de Graduado/a en Veterinaria |
— El rector de una Universidad |
|
1.1.1986 |
|
France |
Diplôme d'Etat de docteur vétérinaire |
— L'Institut d'enseignement supérieur et de recherche en alimentation, santé animale, sciences agronomiques et de l'environnement (Vet Agro Sup); — L'Ecole nationale vétérinaire, agroalimentaire et de l'alimentation, Nantes-Atlantique (ONIRIS); — L'Ecole nationale vétérinaire d'Alfort; — L'Ecole nationale vétérinaire de Toulouse. |
|
21.12.1980 |
|
Hrvatska |
Diploma „doktor veterinarske medicine/doktorica veterinarske medicine“ |
Veterinarski fakultet Sveučilišta u Zagrebu |
|
1.7.2013 |
|
Ireland |
— Diploma of Bachelor in/of Veterinary Medicine (MVB) — Diploma of Membership of the Royal College of Veterinary Surgeons (MRCVS) |
|
|
21.12.1980 |
|
Italia |
Diploma di laurea in medicina veterinaria |
Università |
Diploma di abilitazione all'esercizio della medicina veterinaria |
1.1.1985 |
|
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Εγγραφής Κτηνιάτρου |
Κτηνιατρικό Συμβούλιο |
|
1.5.2004 |
|
Latvija |
Veterinārārsta diploms |
Latvijas Lauksaimniecības Universitāte |
|
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Aukštojo mokslo diplomas (veterinarijos gydytojo (DVM)) |
1. Lietuvos Veterinarijos Akademija |
|
1.5.2004 |
|
2. Magistro diplomas (veterinarinės medicinos magistro kvalifikacinis laipsnis ir veterinarijos gydytojo profesinė kvalifikacija) |
2. Lietuvos sveikatos mokslų universitetas |
|||
|
Luxembourg |
Diplôme d'Etat de docteur en médecine vétérinaire |
Jury d'examen d'Etat |
|
21.12.1980 |
|
Magyarország |
Okleveles állatorvos doktor oklevél (dr. vet) |
Felsőoktatási intézmény |
|
1.5.2004 |
|
Malta |
Liċenzja ta' Kirurgu Veterinarju |
Kunsill tal-Kirurġi Veterinarji |
|
1.5.2004 |
|
Nederland |
Getuigschrift van met goed gevolg afgelegd diergeneeskundig/veeartsenijkundig examen |
|
|
21.12.1980 |
|
Österreich |
— Diplom-Tierarzt — Magister medicinae veterinariae |
Universität |
|
1.1.1994 |
|
Polska |
Dyplom lekarza weterynarii |
1. Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego w Warszawie |
|
1.5.2004 |
|
|
|
2. Akademia Rolnicza we Wrocławiu (1) |
|
|
|
|
|
3. Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu (2) |
|
|
|
|
|
4. Akademia Rolnicza w Lublinie (3) |
|
|
|
|
|
5. Uniwersytet Przyrodniczy w Lublinie (4) |
|
|
|
|
|
6. Uniwersytet Warmińsko-Mazurski w Olsztynie |
|
|
|
|
|
7. Uniwersytet Przyrodniczy w Poznaniu (6) |
|
|
|
|
|
8. Uniwersytet Rolniczy im. Hugona Kołłątaja w Krakowie oraz Uniwersytet Jagielloński w Krakowie (7) |
|
|
|
Portugal |
— Carta de curso de licenciatura em medicina veterinária — Carta de mestrado integrado em medicina veterinária |
Universidade |
|
1.1.1986 |
|
România |
Diplomă de licență de doctor medic veterinar Diplomă de licență și master de doctor medic veterinar |
Universități Ministerul Educatiei Nationale (5) |
|
1.1.2007 |
|
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „doktor veterinarske medicine/doktorica veterinarske medicine“ |
Univerza |
Spričevalo o opravljenem državnem izpitu s področja veterinarstva |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
Vysokoškolský diplom o udelení akademického titulu „doktor veterinárskeho lekárstva“ („MVDr.“) |
Univerzita |
|
1.5.2004 |
|
Suomi/Finland |
Eläinlääketieteen lisensiaatin tutkinto/Veterinärmedicine licentiatexamen |
Yliopisto |
|
1.1.1994 |
|
Sverige |
Veterinärexamen |
Sveriges Lantbruksuniversitet |
|
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
1. Bachelor of Veterinary Science (BVSc) |
1. University of Bristol |
|
21.12.1980 |
|
|
2. Bachelor of Veterinary Science (BVSc) |
2. University of Liverpool |
|
|
|
|
3. Bachelor of Veterinary Medicine (Vet MB) |
3. University of Cambridge |
|
|
|
|
4. Bachelor of Veterinary Medicine and Surgery (BVM&S) |
4. University of Edinburgh |
|
|
|
|
5. Bachelor of Veterinary Medicine and Surgery (BVMS) |
5. University of Glasgow |
|
|
|
|
6. Bachelor of Veterinary Medicine (BvetMed) |
6. University of London |
|
|
|
|
7. Bachelor of Veterinary Medicine and Bachelor of Veterinary Surgery (B.V.M., B.V.S.) |
7. University of Nottingham |
|
|
|
(1) Platnost do 22. listopadu 2006. (2) Od 23. listopadu 2006. (3) Platnost do 10. dubna 2008. (4) Od 11. dubna 2008. (5) Od 10. ledna 2011. (6) Od 1. října 2011. (7) Od 1. října 2012. |
||||
V.5 PORODNÍ ASISTENTKY
5.5.1 Studijní program pro porodní asistentky (odborná přípravy typu I a II)
Studijní program k získání dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky zahrnuje dvě části:
A. Teoretická a technická výuka
a) Základní předměty
— základní znalosti anatomie a fyziologie
— základní znalosti patologie
— základní znalosti bakteriologie, virologie a parazitologie
— základní znalosti biofyziky, biochemie a radiologie
— dětské lékařství zaměřené na novorozence
— hygiena, zdravotní výuka, prevence nemocí, včasná diagnóza nemocí
— výživa a dietetika, s ohledem zejména na výživu žen, novorozenců a kojenců
— základní znalosti sociologie a sociálně-lékařské otázky
— základní znalosti farmakologie
— psychologie
— pedagogika
— právní úprava zdravotnictví a sociální oblasti a organizace zdravotnictví
— profesní etika a právní úprava oboru
— sexuální výchova a plánování rodičovství
— právní ochrana matky a dítěte
b) Zvláštní předměty vztahující se na činnost porodní asistentky
— anatomie a fyziologie
— embryologie a vývoj plodu
— těhotenství, porod a šestinedělí
— gynekologická a porodnická patologie
— příprava na porod a rodičovství, včetně psychologických hledisek
— příprava na porod (včetně znalosti a použití technického vybavení v porodnictví)
— analgezie, anestezie a resuscitace
— fyziologie a patologie novorozenců
— péče o novorozence a dohled nad nimi
— psychologické a sociální činitele
B. Praktický a klinický výcvik
Tento výcvik se provádí pod vhodným dohledem:
— Poradenství těhotným ženám zahrnující nejméně 100 předporodních vyšetření.
— Dohled a poskytnutí péče nejméně čtyřiceti rodičkám.
— Studentka provede nejméně 40 porodů; není-li možné dosáhnout tohoto počtu pro nedostatek rodiček, může být snížen nejméně na 30 za podmínky, že se studentka zúčastní dalších 20 porodů.
— Účast na jednom nebo dvou porodech v poloze koncem pánevním. Není-li možné dosáhnout tohoto počtu pro nedostatek porodů v poloze pánevní, lze použít simulace.
— Zkušenost s nastřižením hráze a seznámení se s jejím sešitím. Seznámení se sešitím zahrnuje teoretickou výuku a klinickou praxi. Praxe týkající se sešití zahrnuje sešití rány po nastřižení hráze a drobných poranění hráze. Je-li to nezbytně nutné, lze použít simulace.
— Dohled a péče o 40 žen s rizikovým těhotenstvím při porodu a po něm.
— Dohled a péče (včetně vyšetření) o nejméně 100 rodiček a zdravých novorozenců.
— Dohled a péče o novorozence vyžadující zvláštní péči, včetně nedošených a přenošených novorozenců, novorozenců s podvahou a nemocných novorozenců.
— Péče v patologických případech v oblasti gynekologie a porodnictví.
— Seznámení se s péči v oblasti lékařství a chirurgie. Seznámení zahrnuje teoretickou výuku a klinickou praxi.
Teoretická a technická výuka (část A studijního programu) musí být vyvážená a koordinovaná s praktickým klinickým výcvikem (část B studijního programu) tak, aby bylo možné získat znalosti a zkušenosti uvedené v této příloze odpovídajícím způsobem.
Klinický výcvik porodních asistentek musí mít formu praxe pod dohledem uskutečňované v nemocničních zařízeních nebo v jiných zdravotnických zařízeních schválených příslušnými orgány nebo subjekty. Během tohoto výcviku se uchazečky na porodní asistentky podílejí na činnosti dotyčných zařízení, pokud tato činnost přispívá k jejich vzdělávání. Seznamují se s odpovědností spojenou s činností porodních asistentek.
5.5.2 Doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Profesní označení |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
Diploma van vroedvrouw/Diplôme d'accoucheuse |
— De erkende opleidingsinstituten/Les établissements d'enseignement — De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française |
Vroedvrouw/ Accoucheuse |
23.1.1983 |
|
България |
Диплома за висше образование на образователно-квалификационна степен „Бакалавър“ с професионална квалификация „Акушерка“ |
Университет |
Акушеркa |
1.1.2007 |
|
Česká republika |
1. Diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru porodní asistentka (bakalář, Bc.) |
1. Vysoká škola zřízená nebo uznaná státem |
Porodní asistentka/porodní asistent |
1.5.2004 |
|
|
2. Diplom o ukončení studia ve studijním programu porodní asistence ve studijním oboru porodní asistentka (bakalář, Bc.) |
2. Vysoká škola zřízená nebo uznaná státem |
|
|
|
|
3. Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná porodní asistentka (diplomovaný specialista, DiS.) |
3. Vyšší odborná škola zřízená nebo uznaná státem |
|
|
|
Danmark |
Bevis for uddannelsen til professionsbachelor i jordemoderkundskab |
Professionshøjskole |
Jordemoder |
23.1.1983 |
|
Deutschland |
Zeugnis über die staatliche Prüfung für Hebammen und Entbindungspfleger |
Staatlicher Prüfungsausschuss |
— Hebamme — Entbindungspfleger |
23.1.1983 |
|
Eesti |
Diplom ämmaemanda erialal |
— Tallinna Meditsiinikool |
Ämmaemand |
1.5.2004 |
|
|
|
— Tartu Meditsiinikool |
|
|
|
|
Ämmaemanda diplom |
— Tallinna Tervishoiu Kõrgkool |
|
|
|
|
|
— Tartu Tervishoiu Kõrgkool |
|
|
|
Ελλάς |
1. Πτυχίο Τμήματος Μαιευτικής Τεχνολογικών Εκπαιδευτικών Ιδρυμάτων (Τ.Ε.Ι.) |
1. Τεχνολογικά Εκπαιδευτικά Ιδρύματα (Τ.Ε.Ι.) |
— Μαία |
23.1.1983 |
|
|
2. Πτυχίο του Τμήματος Μαιών της Ανωτέρας Σχολής Στελεχών Υγείας και Κοινων. Πρόνοιας (ΚΑΤΕΕ) |
2. ΚΑΤΕΕ Υπουργείου Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων |
— Μαιευτής |
|
|
|
3. Πτυχίο Μαίας Ανωτέρας Σχολής Μαιών |
3. Υπουργείο Υγείας και Πρόνοιας |
|
|
|
España |
— Título de matrona |
Ministerio de Educación y Cultura |
— Matrona |
1.1.1986 |
|
|
— Título de asistente obstétrico (matrona) |
|
— Asistente obstétrico |
|
|
|
— Título de enfermería obstétrica-ginecológica |
|
|
|
|
France |
Diplôme de sage-femme |
L'Etat |
Sage-femme |
23.1.1983 |
|
Hrvatska |
Svjedodžba „prvostupnik (baccalaureus) primaljstva/sveučilišna prvostupnica (baccalaurea) primaljstva“ |
— Medicinski fakulteti sveučilišta u Republici Hrvatskoj |
Prvostupnik (baccalaureus) Primaljstva/Prvostupnica (baccalaurea) primaljstva |
1.7.2013 |
|
|
— Sveučilišta u Republici Hrvatskoj |
|
||
|
|
— Veleučilišta i visoke škole u Republici Hrvatskoj |
|
||
|
Ireland |
1. Certificate in Midwifery (1) |
1. An Bórd Altranais (The Nursing Board) [up to 1.10.2012]; Bórd Altranais agus Cnáimhseachais na hEireann (The Nursing and Midwifery Board of Ireland, NMBI) [from 2.10.2012]. |
Registered Midwife (RM) |
23.1.1983 |
|
|
2. B.Sc. in Midwifery approved by the NMBI (2) |
2. A third-level Institution delivering a Midwifery education programme approved by the NMBI |
|
|
|
|
3. Higher/Post-graduate Diploma in Midwifery approved by the NMBI (2) |
3. Third-level Institution delivering Higher/Post-graduate Diploma in Midwifery approved by the NMBI |
|
|
|
Italia |
1. Diploma d'ostetrica (4) |
1. Scuole riconosciute dallo Stato (4) |
Ostetrica (4) |
23.1.1983 |
|
|
2. Laurea in ostetricia (5) |
2. Università (5) |
|
|
|
Κύπρος |
Δίπλωμα στο μεταβασικό πρόγραμμα Μαιευτικής |
Νοσηλευτική Σχολή |
Εγγεγραμμένη Μαία |
1.5.2004 |
|
Latvija |
Diploms par vecmātes kvalifikācijas iegūšanu |
Māsu skolas |
Vecmāte |
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą bendrosios praktikos slaugytojo profesinę kvalifikaciją, ir profesinės kvalifikacijos pažymėjimas, nurodantis suteiktą akušerio profesinę kvalifikaciją |
1. Universitetas |
Akušeris |
1.5.2004 |
|
|
— Pažymėjimas, liudijantis akušerio profesinę praktiką |
|
|
|
|
|
2. Aukštojo mokslo diplomas (neuniversitetinės studijos), nurodantis suteiktą bendrosios praktikos slaugytojo profesinę kvalifikaciją, ir profesinės kvalifikacijos pažymėjimas, nurodantis suteiktą akušerio profesinę kvalifikaciją |
2. Kolegija |
|
|
|
|
— Pažymėjimas, liudijantis akušerio profesinę praktiką |
|
|
|
|
|
3. Aukštojo mokslo diplomas (neuniversitetinės studijos), nurodantis suteiktą akušerio profesinę kvalifikaciją |
3. Kolegija |
|
|
|
|
4. Bakalauro diplomas (slaugos bakalauro kvalifikacinis laipsnis ir bendrosios praktikos slaugytojo profesinė kvalifikacija) Ir Profesinės kvalifikacijos pažymėjimas (akušerio profesinė kvalifikacija) |
4. Universitetas |
|
|
|
|
5. Profesinio bakalauro diplomas (slaugos profesinio bakalauro kvalifikacinis laipsnis ir bendrosios praktikos slaugytojo profesinė kvalifikacija) Ir Profesinės kvalifikacijos pažymėjimas (akušerio profesinė kvalifikacija) |
5. Kolegija |
|
|
|
|
6. Profesinio bakalauro diplomas (akušerijos profesinio bakalauro kvalifikacinis laipsnis ir akušerio profesinė kvalifikacija) |
6. Kolegija |
|
|
|
Luxembourg |
Diplôme de sage-femme |
Ministère de l'éducation nationale, de la formation professionnelle et des sports |
Sage-femme |
23.1.1983 |
|
Magyarország |
1. Szülésznő bizonyítvány |
1. Iskola/főiskola |
Szülésznő |
1.5.2004 |
|
|
2. Szülésznő oklevél |
2. Felsőoktatási intézmény |
|
|
|
Malta |
Lawrja jew diploma fl- Istudji tal-Qwiebel |
Universita' ta' Malta |
Qabla |
1.5.2004 |
|
Nederland |
Diploma van verloskundige |
Door het Ministerie van Volksgezondheid, Welzijn en Sport erkende opleidings-instellingen |
Verloskundige |
23.1.1983 |
|
Österreich |
1. Hebammen-Diplom |
1. — Hebammenakademie — Bundeshebammenlehranstalt |
Hebamme |
1.1.1994 |
|
|
2. Diplom über den Abschluss des Fachhochschul-Bachelorstudiengangs „Hebamme“ |
2. Fachhochschulrat |
|
|
|
Polska |
— Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku położnictwo z tytułem „magister położnictwa“ — Dyplom ukończenia studiów wyższych zawodowych na kierunku/specjalności położnictwo z tytułem „licencjat położnictwa“ |
Instytucja prowadząca kształcenie na poziomie wyższym uznana przez właściwe władze (Higher education institution recognised by the competent authorities) |
Położna |
1.5.2004 |
|
Portugal |
1. Diploma de enfermeiro especialista em enfermagem de saúde materna e obstétrica |
1. Ecolas de Enfermagem |
Enfermeiro especialista em enfermagem de saúde materna e obstétrica |
1.1.1986 |
|
|
2. Diploma/carta de curso de estudos superiores especializados em enfermagem de saúde materna e obstétrica |
2. Escolas Superiores de Enfermagem |
|
|
|
|
3. Diploma (do curso de pós-licenciatura) de especialização em enfermagem de saúde materna e obstétrica |
3. — Escolas Superiores de Enfermagem |
|
|
|
|
— Escolas Superiores de Saúde |
|
||
|
România |
Diplomă de licență de moașă |
Universități |
Moașă |
1.1.2007 |
|
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „diplomirana babica/diplomirani babičar“ |
1. Univerza 2. Visoka strokovna šola |
diplomirana babica/diplomirani babičar |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
1. DIPLOM pôrodná asistencia „bakalár“ („Bc.“) |
1. Vysoká škola/Univerzita |
Pôrodná asistentka |
1.5.2004 |
|
|
2. DIPLOM diplomovaná pôrodná asistentka |
2. Stredná zdravotnícka škola |
|
|
|
Suomi/Finland |
1. Kätilön tutkinto/barnmorskeexamen |
1. Terveydenhuoltooppi-laitokset/hälsovårdsläroanstalter |
Kätilö/Barnmorska |
1.1.1994 |
|
|
2. Sosiaali- ja terveysalan ammattikorkeakoulututkinto, kätilö (AMK)/yrkeshögskoleexamen inom hälsovård och det sociala området, barnmorska (YH) |
2. Ammattikorkeakoulut/Yrkeshögskolor |
|
|
|
Sverige |
Barnmorskeexamen |
Universitet eller högskola |
Barnmorska |
1.1.1994 |
|
United Kingdom |
A qualification approved by the Nursing and Midwifery Council or its predecessor bodies as attesting to the completion of training as required for midwives by Article 40 and the standard of proficiency as required for registration as a Registered Midwife in its register (3) |
Education institution approved by the Nursing and Midwifery Council or its predecessor bodies |
Registered Midwife |
23.1.1983 |
|
(1) Tento doklad o dosažené kvalifikaci dává držiteli právo na automatické uznání, pokud byl vydán státním příslušníkům členských států, kteří získali kvalifikaci v Irsku. (2) Tato informace o dokladu o dosažené kvalifikaci se uvádí, aby se zajistilo, že absolventi vzdělávacích programů v Irsku budou mít právo na automatické uznání kvalifikace, aniž by byla vyžadována registrace v Irsku, jelikož tato registrace není součástí kvalifikačního postupu. (3) Tato informace o dokladu o dosažené kvalifikaci se uvádí, aby se zajistilo, že absolventi vzdělávacích programů ve Spojeném království budou mít právo na automatické uznání kvalifikace, aniž by byla vyžadována registrace, jelikož tato registrace není součástí kvalifikačního postupu. (4) Platnost do roku 2001. (5) Od roku 2001/2002. |
||||
V.6 FARMACEUTI
5.6.1 Studijní program pro farmaceuty
— botanika a zoologie
— fyzika
— všeobecná a anorganická chemie
— organická chemie
— analytická chemie
— farmaceutická chemie, včetně analýzy léčiv
— všeobecná a aplikovaná (lékařská) biochemie
— anatomie a fyziologie; lékařská terminologie
— mikrobiologie
— farmakologie a farmakoterapie
— farmaceutická technologie
— toxikologie
— farmakognose
— právní úprava povolání a případně profesní etika.
Poměr mezi teoretickým a praktickým vzděláním musí k zachování univerzitní povahy studia u každého předmětu ponechávat dostatečně významné místo teorii.
5.6.2 Doklady o dosažené kvalifikaci farmaceuta
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Osvědčení doplňující doklad |
Referenční den |
|
België/Belgique/Belgien |
Diploma van apotheker/Diplôme de pharmacien |
— De universiteiten/Les universities — De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française |
|
1.10.1987 |
|
България |
Диплома за висше образование на образователно-квалификационна степен „Магистър“ по „Фармация“ с професионална квалификация „Магистър-фармацевт“ |
Университет |
|
1.1.2007 |
|
Česká republika |
Diplom o ukončení studia ve studijním programu farmacie (magistr, Mgr.) |
Farmaceutická fakulta univerzity v České republice |
|
1.5.2004 |
|
Danmark |
Bevis for kandidatuddannelsen i farmaci (cand.pharm.) |
Det Farmaceutiske Fakultet, Københavns Universitet |
|
1.10.1987 |
|
Bevis for kandidatuddannelsen i farmaci (cand.pharm.) |
Syddansk Universitet |
|||
|
Deutschland |
Zeugnis über die Staatliche Pharmazeutische Prüfung |
Zuständige Behörden |
|
1.10.1987 |
|
Eesti |
Diplom proviisori õppekava läbimisest Farmaatsiamagister Master of Science in Pharmacy (MSc) |
Tartu Ülikool |
|
1.5.2004 |
|
Ελλάς |
Άδεια άσκησης φαρμακευτικού επαγγέλματος |
— Περιφέρεια — Νομαρχιακή Αυτοδιοίκηση |
|
1.10.1987 |
|
España |
Título de Licenciado en Farmacia |
— Ministerio de Educación y Cultura |
|
1.10.1987 |
|
|
|
— El rector de una universidad |
|
|
|
|
Título de Graduado/a en Farmacia |
— El rector de una Universidad |
|
1.1.1986 |
|
France |
— Diplôme d'Etat de pharmacien — Diplôme d'Etat de docteur en pharmacie |
Universités |
|
1.10.1987 |
|
Hrvatska |
Diploma „magistar farmacije/magistra farmacije“ |
— Farmaceutsko-biokemijski fakultet Sveučilišta u Zagrebu — Medicinski fakultet Sveučilišta u Splitu — Kemijsko-tehnološki fakultet Sveučilišta u Splitu |
|
1.7.2013 |
|
Ireland |
1. Certificate of Registered Pharmaceutical Chemist (1) Certificate of Registration as a Pharmacist (1) |
1. Cumann Cógaiseoirí na hEireann (Pharmaceutical Society of Ireland) |
|
1.10.1987 |
|
|
2. A degree in Pharmacy recognised by the Pharmaceutical Society of Ireland (2) |
2. Universities delivering degrees in pharmacy recognised by the Pharmaceutical Society of Ireland |
2. Notification from the Pharmaceutical Society of Ireland that the person named therein is the holder of a qualification appropriate for practicing as a pharmacist |
|
|
Italia |
Diploma o certificato di abilitazione all'esercizio della professione di farmacista ottenuto in seguito ad un esame di Stato |
Università |
|
1.11.1993 |
|
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Εγγραφής Φαρμακοποιού |
Συμβούλιο Φαρμακευτικής |
|
1.5.2004 |
|
Latvija |
Farmaceita diploms |
Universitātes tipa augstskola |
|
1.5.2004 |
|
Lietuva |
1. Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą vaistininko profesinę kvalifikaciją 2. Magistro diplomas (farmacijos magistro kvalifikacinis laipsnis ir vaistininko profesinė kvalifikacija) |
Universitetas |
|
1.5.2004 |
|
Luxembourg |
Diplôme d'Etat de pharmacien |
Jury d'examen d'Etat + visa du ministre de l'éducation nationale |
|
1.10.1987 |
|
Magyarország |
Okleveles gyógyszerész oklevél (magister pharmaciae, abbrev: mag. Pharm) |
Egyetem |
|
1.5.2004 |
|
Malta |
Lawrja fil-farmaċija |
Universita' ta' Malta |
|
1.5.2004 |
|
Nederland |
Getuigschrift van met goed gevolg afgelegd apothekersexamen |
Faculteit Farmacie |
|
1.10.1987 |
|
Österreich |
Staatliches Apothekerdiplom |
Österreichische Apothekerkammer |
|
1.10.1994 |
|
Polska |
Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku farmacja z tytułem magistra |
1. Akademia Medyczna 2. Uniwersytet Medyczny 3. Collegium Medicum Uniwersytetu Jagiellońskiego |
|
1.5.2004 |
|
Portugal |
1 Licenciatura em Farmácia 2 Carta de curso de licenciatura em Ciências Farmacêuticas |
Instituição de Ensino Superior Universitário |
|
1.10.1987 |
|
|
3 Mestrado Integrado em Ciências Farmacêuticas |
1.1.2007 |
||
|
România |
Diplomă de licență de farmacist Diploma de licență și master (5) |
Universități Ministerul Educației Nationale |
|
1.1.2007 |
|
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naziv „magister farmacije/magistra farmacije“ |
Univerza |
Potrdilo o opravljenem strokovnem izpitu za poklic magister farmacije/magistra farmacije |
1.5.2004 |
|
Slovensko |
DIPLOM farmácia magister („Mgr.“) |
Univerzita |
|
1.5.2004 |
|
Suomi/Finland |
Proviisorin tutkinto/Provisorexamen |
Yliopisto |
|
1.10.1994 |
|
Sverige |
Apotekarexamen |
Universitet och högskolor |
|
1.10.1994 |
|
United Kingdom |
1. Certificate of Registered Pharmacist (3) |
|
|
1.10.1987 |
|
|
2. A degree in pharmacy approved by either the General Pharmaceutical Council (formerly Royal Pharmaceutical Society of Great Britain) or the Pharmaceutical Society of Northern Ireland (4) |
Universities delivering pharmacy degrees approved by the General Pharmaceutical Council (formerly Royal Pharmaceutical Society of Great Britain) or the Pharmaceutical Society of Northern Ireland |
Notification from the General Pharmaceutical Council or Pharmaceutical Society of Northern Ireland confirming successful completion of the approved pharmacy degree, 12 months practical training and a pass of the registration assessment. |
|
|
(1) Tento doklad o dosažené kvalifikaci dává držiteli právo na automatické uznání, pokud byl vydán státním příslušníkům členských států, kteří získali kvalifikaci v Irsku. (2) Tato informace o dokladu o dosažené kvalifikaci se uvádí, aby se zajistilo, že absolventi vzdělávacích programů v Irsku budou mít právo na automatické uznání kvalifikace, aniž by byla vyžadována registrace v Irsku. Osvědčení doplňující doklad v takových případech potvrzuje splnění všech kvalifikačních požadavků. (3) Tento doklad o dosažené kvalifikaci dává držiteli právo na automatické uznání, pokud byl vydán státním příslušníkům členských států, kteří získali kvalifikaci ve Spojeném království. (4) Tato informace o dokladu o dosažené kvalifikaci se uvádí, aby se zajistilo, že absolventi vzdělávacích programů ve Spojeném království budou mít právo na automatické uznání kvalifikace, aniž by byla vyžadována skutečná registrace. Osvědčení doplňující doklad v takových případech potvrzuje splnění všech kvalifikačních požadavků. (5) Od 10. ledna 2011. |
||||
V. 7 ARCHITEKTI
5.7.1 Doklady o dosažené kvalifikaci architekta uznávané podle článku 46
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Osvědčení doplňující doklad |
Referenční akademický rok |
|
België/Belgique/Belgien |
1. Architect/Architecte |
1. Nationale hogescholen voor architectuur/Ecoles nationales supérieures d'architecture |
Certificat de stage délivré par l'Ordre des Architectes/Stagegetuigschrift afgeleverd door de Orde van Architecten |
1988/1989 |
|
|
2. Architect/Architecte |
2. Hogere-architectuur-instituten/Instituts supérieurs d'architecture |
|
|
|
|
3. Architect/Architecte |
3. Provinciaal Hoger Instituut voor Architectuur te Hasselt/Ecole provinciale supérieure d'architecture de Hasselt |
|
|
|
|
4. Architect/Architecte |
4. Koninklijke Academies voor Schone Kunsten/Académies royales des Beaux-Arts |
|
|
|
|
5. Architect/Architecte |
5. Sint-Lucasscholen/Ecoles Saint-Luc |
|
|
|
|
6. Burgerlijke ingenieur-architect/Ingénieur Civil Architecte |
6. — Faculteiten Toegepaste Wetenschappen van de Universiteiten/Facultés des sciences appliquées des universités — „Faculté Polytechnique“ van Mons |
|
|
|
|
7. Burgerlijk Ingenieur- Architect (Ir. Arch.) |
7. — Katholieke Universiteit Leuven, faculteit ingenieurswetenschappen |
|
2004/2005 |
|
|
|
— Vrije Universiteit Brussel, faculteit ingenieurswetenschappen |
|
|
|
|
8. Master Ingénieur Civil Architecte, à finalité spécialisée |
8. Faculté Polytechnique de Mons |
|
2008/2009 |
|
България |
Магистър-Специалност aрхитектура |
— Университет по архитектура, строителство и геодезия - София, Архитектурен факултет |
Свидетелство, издадено от компетентната Камара на архитектите, удостоверяващо изпълнението на предпоставките, необходими за регистрация като архитект с пълна проектантска правоспособност в регистъра на архитектите |
2010/2011 |
|
|
— Варненски свободен университет „Черноризец Храбър“, Варна, Архитектурен факултет |
2007/2008 |
||
|
|
— Висше строително училище „Любен Каравелов“, Архитектурен факултет |
2009/2010 |
||
|
Česká republika |
Architektura a urbanismus |
— Fakulta architektury, České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze |
Osvědčení o splnění kvalifikačních požadavků pro samostatný výkon profese architekta vydané Českou komorou architektů |
2007/2008 |
|
|
— Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury |
|
||
|
Inženýr architekt (Ing.Arch.) |
— Technická univerzita v Liberci, Fakulta umění a architektury |
|
||
|
Magistr umění v oboru architektura (MgA.) |
— Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
|
||
|
|
Magistr umění v oboru Architektonická tvorba, MgA |
— Akademie výtvarných umění v Praze |
2007/2008 |
|
|
Danmark |
Bevis for kandidatuddannelsen i arkitektur (cand.arch.) |
— Kunstakademiets Arkitektskole i København |
|
1988/1989 |
|
|
— Arkitektskolen i Århus |
|
|
|
|
Deutschland |
Diplom-Ingenieur, |
— Universitäten (Architektur/Hochbau) |
Bescheinigung einer zuständigen Architektenkammer über die Erfüllung der Qualifikationsvoraussetzungen im Hinblick auf eine Eintragung in die Architektenliste |
1988/1989 |
|
Diplom-Ingenieur Univ. |
— Technische Hochschulen (Architektur/Hochbau) |
|||
|
|
— Technische Universitäten (Architektur/Hochbau) |
|||
|
|
— Universitäten-Gesamthochschulen (Architektur/Hochbau) |
|||
|
|
— Hochschulen für bildende Künste |
|||
|
|
— Hochschulen für Künste |
|||
|
Diplom-Ingenieur, Diplom-Ingenieur FH |
— Fachhochschulen (Architektur/Hochbau) |
|||
|
|
— Universitäten-Gesamthochschulen (Architektur/Hochbau) bei entsprechenden Fachhochschulstudiengängen |
|||
|
Master of Arts - M.A. |
— Hochschule Bremen — University of applied Sciences, Fakultät Architektur, Bau und Umwelt — School of Architecture Bremen |
2003/2004 |
||
|
|
— Fachhochschule Münster (University of Applied Sciences) - Muenster — School of Architecture |
2000/2001 |
||
|
|
— Georg-Simon-Ohm-Hochschule Nürnberg Fakultät Architektur |
2005/2006 |
||
|
|
— Hochschule Anhalt (University of Applied Sciences) Fachbereich Architektur, Facility Management und Geoinformation |
2010/2011 |
||
|
|
— Hochschule Regensburg (University of Applied Sciences), Fakultät für Architektur |
2007/2008 |
||
|
|
— Technische Universität München, Fakultät für Architektur |
2009/2010 |
||
|
|
— Hochschule Lausitz, Studiengang Architektur, Fakultät für Bauen — „seit Juli 2013: Brandenburgische Technische Universität Cottbus-Senftenberg“ |
2009/2010 |
||
|
|
— Fachhochschule Lübeck, University of Applied Sciences, Fachbereich Bauwesen |
2004/2005 |
||
|
|
— Fachhochschule für Technik und Wirtschaft Dresden, Fakultät Bauingenieurwesen/Architektur |
2005/2006 |
||
|
|
— Fachhochschule Erfurt/University of Applied Sciences |
2006/2007 |
||
|
|
— Hochschule Augsburg/Augsburg University of Applied Sciences |
2005/2006 |
||
|
|
— Hochschule Koblenz, Fachbereich Bauwesen |
2004/2005 |
||
|
|
— Hochschule München/Fakultät für Architektur |
2005/2006 |
||
|
|
— Hochschule für Technik Stuttgart, Fakultät Architektur und Gestaltung |
2005/2006 |
||
|
|
— SRH Hochschule Heidelberg |
2013/2014 |
||
|
|
— Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart, Fachbereich Architektur |
2006/2007 |
||
|
|
— Hochschule Konstanz Technik, Wirtschaft und Gestaltung (HTWG) |
2014/2015 |
||
|
|
— Jade Hochschule Fachbereich Archtektur |
2016/2017 |
||
|
Master of Arts (in Kombination mit einem Bachelorabschluss in Architektur) |
Hochschule Trier Fachbereich Gestaltung - Fachrichtung Architektur |
2007/2008 |
||
|
Master of Engineering (in Kombination mit einem Bachelorabschluss in Engineering) |
Technische Hochschule Mittelhessen (University of Applied Sciences) Fachbereich Bauwesen |
2010/2011 |
||
|
Bachelor of Arts - B.A. |
— Hochschule Anhalt (University of Applied Sciences) Fachbereich Architektur, Facility Management und Geoinformation |
2010/2011 |
||
|
|
|
|||
|
|
— Technische Universität München, Fakultät für Architektur |
2009/2010 |
||
|
|
— Alanus Hochschule für Kunst und Gesellschaft, Bonn |
2007/2008 |
||
|
|
|
— Hochschule Konstanz Technik, Wirtschaft und Gestaltung (HTWG) |
|
2014/2015 |
|
|
Bachelor of Sciences (B.Sc.) |
Hochschule Bochum, Fachbereich Architektur |
|
2003/2004 |
|
|
|
— Universität Stuttgart, Fakultät 1: Architektur und Stadtplanung |
|
2009/2010 |
|
|
Master of Science |
— Leibniz Universität Hannover, Fakultät für Architektur und Landschaft |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Fachhochschule Aachen, Fachbereich Architektur |
|
2009/2010 |
|
|
|
— Universität Stuttgart, Architektur und Stadtplanung |
|
2013/2014 |
|
|
Master of Science (M.Sc.) in Kombination mit dem Bachelor of Science (B.Sc.) |
— Bauhaus-Universität Weimar |
|
2005/2006 |
|
|
|
— Bauhaus-Universität Weimar, Fakultät Architektur |
|
2008/2009 |
|
|
|
— Bauhaus-Universität Weimar, Fakultät Architektur und Urbanistik |
|
2013/2014 |
|
Eesti |
Arhitektuurimagister |
— Eesti Kunstiakadeemia |
|
2006/2007 |
|
Ελλάς |
Δίπλωμα Αρχιτέκτονα - Μηχανικού |
— Εθνικό Μετσόβιο Πολυτεχνείο (ΕΜΠ), τμήμα αρχιτεκτόνων – μηχανικών |
Βεβαίωση που χορηγεί το Τεχνικό Επιμελητήριο Ελλάδας (ΤΕΕ) και η οποία επιτρέπει την άσκηση δραστηριοτήτων στον τομέα της αρχιτεκτονικής |
1988/1989 |
|
|
|
— Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης (ΑΠΘ), τμήμα αρχιτεκτόνων – μηχανικών της Πολυτεχνικής σχολής |
|
|
|
|
|
— Πανεπιστήμιο Πατρών, τμήμα αρχιτεκτόνων - μηχανικών της Πολυτεχνικής σχολής |
2003/2004 |
|
|
|
|
— Πανεπιστήμιο Θεσσαλίας, Πολυτεχνική Σχολή, Τμήμα Αρχιτεκτόνων Μηχανικών |
|
1999/2000 |
|
|
|
— Δημοκρίτειο Πανεπιστήμιο Θράκης, Πολυτεχνική Σχολή, Τμήμα Αρχιτεκτόνων Μηχανικών |
|
1999/2000 |
|
|
|
Πολυτεχνείο Κρήτης, Σχολή Αρχιτεκτόνων Μηχανικών |
|
2004/2005 |
|
España |
Título oficial de arquitecto |
Rectores de las universidades enumeradas a continuación: |
|
1988/1989 |
|
|
|
— Universidad politécnica de Cataluña, escuelas técnicas superiores de arquitectura de Barcelona o del Vallès |
|
|
|
|
|
— Universidad politécnica de Madrid, escuela técnica superior de arquitectura de Madrid |
|
|
|
|
|
— Escuela de Arquitectura de la Universidad de Las Palmas de Gran Canaria |
|
|
|
|
|
— Universidad politécnica de Valencia, escuela técnica superior de arquitectura de Valencia |
|
|
|
|
|
— Universidad de Sevilla, escuela técnica superior de arquitectura de Sevilla |
|
|
|
|
|
— Universidad de Valladolid, escuela técnica superior de arquitectura de Valladolid |
|
|
|
|
|
— Universidad de Santiago de Compostela, escuela técnica superior de arquitectura de La Coruña |
|
|
|
|
|
— Universidad del País Vasco, escuela técnica superior de arquitectura de San Sebastián |
|
|
|
|
|
— Universidad de Navarra, escuela técnica superior de arquitectura de Pamplona |
|
|
|
|
|
— Universidad de A Coruña |
|
1991/1992 |
|
|
|
— Universidad de Granada, Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Granada. |
|
1994/1995 |
|
|
|
— Universidad de Alicante, escuela politécnica superior de Alicante |
|
1997/1998 |
|
|
|
— Universidad Europea de Madrid |
|
1998/1999 |
|
|
|
— Universidad Ramón Llull, escuela técnica superior de arquitectura de La Salle |
|
|
|
|
|
— Universidad politécnica de Cataluña, escuela técnica superior de arquitectura de Barcelona |
|
1999/2000 |
|
|
|
— Universidad Alfonso X El Sabio, centro politécnico superior de Villanueva de la Cañada |
|
|
|
|
|
— Universidad de Alcalá (Escuela de Arquitectura) |
|
|
|
|
|
— Universidad Internacional de Cataluña, Escuela Técnica Superior de Arquitectura |
|
|
|
|
|
— Universidad S.E.K. de Segovia, centro de estudios integrados de arquitectura de Segovia |
|
|
|
|
|
— Universidad Camilo José Cela de Madrid |
|
2000/2001 |
|
|
|
— Universidad San Pablo CEU |
|
2001/2002 |
|
|
|
— Universidad CEU Cardenal Herrera, Valencia-Escuela Superior de Enseñanzas Técnicas |
|
2002/2003 |
|
|
|
— Universidad Rovira i Virgili |
|
2005/2006 |
|
|
|
— Universidad de Málaga. Escuela Técnica Superior de Arquitectura |
|
|
|
|
|
— Universidad de Girona. Escuela Politécnica Superior |
|
|
|
|
|
— Universidad Pontificia de Salamanca |
|
|
|
|
|
— Universidad Francisco de Vitoria |
|
2006/2007 |
|
|
|
— IE Universidad. Escuela Técnica Superior de Estudios Integrados de Arquitectura |
|
2009/2010 |
|
|
Título de Graduado/a en Arquitectura |
— IE Universidad, Escuela Técnica Superior de Estudios Integrados de Arquitectura |
|
2008/2009 |
|
|
|
— Universidad de Zaragoza. Escuela de Ingeniería y Arquitectura |
|
|
|
|
|
— Universidad Europea de Madrid |
|
2009/2010 |
|
|
|
— Universitat Internacional de Catalunya |
|
|
|
|
|
— Universidad San Jorge (Zaragoza) |
|
|
|
|
|
— Universidad de Navarra |
|
|
|
|
|
— Universidad de Girona. Escuela Politécnica Superior |
|
|
|
|
|
— Universitat Ramon Llull, la Salle |
|
|
|
|
|
— Universidad San Pablo CEU - Madrid |
|
2010/2011 |
|
|
|
— Universitat Politècnica de València |
|
|
|
|
|
— Universidad de A Coruña. Escuela Técnica Superior de Arquitectura de A Coruña |
|
|
|
|
|
— Universidad Rovira i Virgili |
|
|
|
|
|
— Universidad Cardenal Herrera CEU |
|
|
|
|
|
— Universidad Francisco de Vitoria |
|
|
|
|
|
— Universidad de Málaga. Escuela Técnica Superior de Arquitectura |
|
|
|
|
|
— Universidad de Las Palmas de Gran Canaria. Escuela de Arquitectura |
|
|
|
|
|
— Universidad de Castilla La Mancha. Escuela de Arquitectura |
|
|
|
|
|
— Universidad Camilo José Cela de Madrid |
|
|
|
|
|
— Universidad de Alicante, escuela politécnica superior de Alicante |
|
|
|
|
|
— Universidad de Sevilla, escuela técnica superior de arquitectura de Sevilla |
|
|
|
|
|
— Universitat Politècnica de Catalunya |
|
|
|
|
|
— Universidad de Valladolid - Escuela Técnica Superior de Arquitectura |
|
2010/2011 |
|
|
|
— Universidad de Alcalá (Escuela de Arquitectura) |
|
2015/2016 |
|
|
Graduado en fundamentos de la arquitectura + Máster en Arquitectura |
— Universidad Politécnica de Madrid. Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Madrid |
|
2010/2011 |
|
|
|
— Universidad Antonio de Nebrija |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Escuela Técnica Superior de Arquitectura - Universidad del Pais Vasco/Euskal Herriko Unibertsitatea |
|
|
|
|
|
— Universidad Europea de Madrid |
|
|
|
|
|
— Universidad Politécnica de Valencia. Escuela Técnica Superior de Arquitectura |
|
2014/2015 |
|
|
|
— Universidad de Alicante, escuela politécnica superior de Alicante |
|
|
|
|
|
— Universidad de Alcalá de Henares. Escuela Politécnica de Alcalá de Henares |
|
2015/2016 |
|
|
|
— Universidad Cardenal Herrera CEU |
|
2016/2017 |
|
|
|
— Universidad Europea de Valencia |
|
2013/2014 |
|
|
|
— Universidad Europea de Canarias |
|
2012/2013 |
|
|
|
— Universidad de Sevilla, Escuela Técnica Superior de Arquitectura |
|
2013/2014 |
|
|
|
— Universidad Rey Juan Carlos |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Universidad de Valladolid - Escuela Técnica Superior de Arquitectura |
|
2015/2016 |
|
|
Graduado en Estudios de Arquitectura + Máster Universitario en Arquitectura |
— Universidad de Zaragoza, Escuela de Ingeniería y Arquitectura |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Universidad de A Coruña. Escuela Técnica Superior de Arquitectura de A Coruña |
|
2015/2016 |
|
|
|
— Universidad Politécnica de Catalunya |
|
2014/2015 |
|
France |
1. Diplôme d'architecte DPLG, y compris dans le cadre de la formation professionnelle continue et de la promotion sociale. |
1. Le ministre chargé de l'architecture |
|
1988/1989 |
|
|
2. Diplôme d'architecte ESA |
2. Ecole spéciale d'architecture de Paris |
|
|
|
|
3. Diplôme d'architecte ENSAIS |
3. Ecole nationale supérieure des arts et industries de Strasbourg, section architecture |
|
|
|
|
4. Diplôme d'Etat d'architecte (DEA) |
4. Ecole Nationale Supérieure d'Architecture et de Paysage de Bordeaux (Ministère chargé de l'architecture et Ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
Habilitation de l'architecte diplômé d'Etat à l'exercice de la maîtrise d'œuvre en son nom propre (HMONP) (Ministère chargé de l'architecture) |
2005/2006 |
|
|
|
Ecole Nationale Supérieure d'Architecture de Bretagne (Ministère chargé de l'architecture et Ministère chargé de l'enseignement supérieur |
2005/2006 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Clermont-Ferrand (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Grenoble (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture et de paysage de Lille (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Lyon (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Marne La Vallée (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Marseille (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2005/2006 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Montpellier (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Nancy (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Nantes (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2005/2006 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Normandie (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Paris-Belleville (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2005/2006 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Paris-La Villette (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2006/2007 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Paris Malaquais (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2005/2006 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Paris Val-de-Seine (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Saint-Etienne (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Strasbourg (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2005/2006 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Toulouse (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Versailles (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2004/2005 |
|
|
|
Diplôme d'Etat d'architecte (DEA), dans le cadre de la formation professionnelle continue |
Ecole nationale supérieure d'architecture de Lyon (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2006/2007 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Marseille (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2006/2007 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Montpellier (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2006/2007 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Nantes (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2006/2007 |
|
|
|
|
Ecole nationale supérieure d'architecture de Strasbourg (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
2006/2007 |
|
|
|
5. Diplôme d'études de l'école spéciale d'architecture Grade 2 équivalent au diplôme d'Etat d'architecte |
5. Ecole spéciale d'architecture (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
Diplôme d'architecte de l'ESA habilitant à exercer la maitrise d'œuvre en son nom propre, équivalent à l'habilitation de l'architecte diplômé d'Etat à l'exercice de la maîtrise d'œuvre en son nom propre, reconnu par le Ministère chargé de l'architecture |
2006/2007 |
|
|
6. Diplôme d'architecte INSA de Strasbourg équivalent au diplôme d'Etat d'architecte conférant le grade de master (parcours architecte) |
6. Institut national des sciences appliquées de Strasbourg (INSA) (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
Habilitation de l'architecte de l'INSA à exercer la maîtrise d'œuvre en son nom propre équivalent à l'HMONP, reconnue par le ministère chargé de l'architecture |
2005/2006 |
|
|
Diplôme d'architecte INSA de Strasbourg équivalent au diplôme d'Etat d'architecte conférant le grade de master (parcours d'architecte pour ingénieur) |
Institut national des sciences appliquées de Strasbourg (INSA) (Ministère chargé de l'architecture et ministère chargé de l'enseignement supérieur) |
Habilitation de l'architecte de l'INSA à exercer la maîtrise d'œuvre en son nom propre équivalent à l'HMONP, délivrée par le ministère chargé de l'architecture |
2005/2006 |
|
Hrvatska |
Magistar/Magistrica inženjer/inženjerka arhitekture i urbanizma |
Sveučilište u Zagrebu, Arhitektonski fakultet |
Diploma; Dopunska isprava o studiju; Potvrda HKA da podnositelj zahtjeva ispunjava kvalifikacijske uvjete |
2005/2006 |
|
|
Magistar/magistra inženjer/inženjerka arhitekture i urbanizma |
Sveučilište u Splitu - Fakultet građevinarstva, arhitekture i geodezije |
Potvrda Hrvatske komore arhitekata da podnositelj zahtjeva zadovoljava uvijete za upis u komoru. |
2016/2017 |
|
Ireland |
1. Degree of Bachelor of Architecture (B.Arch. NUI) |
1. National University of Ireland to architecture graduates of University College Dublin |
Certificate of fulfilment of qualifications requirements for professional recognition as an architect in Ireland issued by the Royal Institute of Architects of Ireland (RIAI) |
1988/1989 |
|
|
2. Degree of Bachelor of Architecture (B.Arch.) (Previously, until 2002 - Degree standard diploma in architecture (Dip. Arch)) |
2. Dublin Institute of Technology, Bolton Street, Dublin (College of Technology, Bolton Street, Dublin) |
||
|
|
3. Certificate of associateship (ARIAI) |
3. Royal Institute of Architects of Ireland |
||
|
|
4. Certificate of membership (MRIAI) |
4. Royal Institute of Architects of Ireland |
||
|
|
5. Degree of Bachelor of Architecture (Honours) (B.Arch. (Hons) UL) |
5. University of Limerick |
2005/2006 |
|
|
|
6. Degree of Bachelor of Architecture (Honours) (B.Arch. (Hons) WIT) |
6. Waterford Institute of Technology |
2005/2006 |
|
|
Italia (1) |
Laurea in architettura |
— Università di Camerino |
Diploma di abilitazione all'esercizio indipendente della professione che viene rilasciato dal ministero della Pubblica istruzione (ora Ministero dell'istruzione, dell'università e della ricerca) dopo che il candidato ha sostenuto con esito positivo l'esame di Stato davanti ad una commissione competente |
1988/1989 |
|
|
|
— Università di Catania – Sede di Siracusa |
||
|
|
|
— Università di Chieti |
||
|
|
|
— Università di Ferrara |
||
|
|
|
— Università di Firenze |
||
|
|
|
— Università di Genova |
||
|
|
|
— Università di Napoli Federico II |
||
|
|
|
— Università di Napoli II |
||
|
|
|
— Università di Palermo |
||
|
|
|
— Università di Parma |
||
|
|
|
— Università di Reggio Calabria |
||
|
|
|
— Università di Roma „La Sapienza“ |
||
|
|
|
— Università di Roma III |
||
|
|
|
— Università di Trieste |
||
|
|
|
— Politecnico di Bari |
||
|
|
|
— Politecnico di Milano |
||
|
|
|
— Politecnico di Torino |
||
|
|
|
— Istituto universitario di architettura di Venezia |
||
|
|
|
— Università degli Studi „Mediterranea“ di Reggio Calabria |
2000/2001 |
|
|
|
Laurea in ingegneria edile – architettura |
— Università dell'Aquila |
1998/1999 |
|
|
|
|
— Università di Pavia |
||
|
|
|
— Università di Roma „La Sapienza“ |
||
|
|
Laurea specialistica in ingegneria edile – architettura |
— Università dell'Aquila |
2000/2001 |
|
|
|
|
— Università di Pavia |
||
|
|
|
— Università di Roma „La Sapienza“ |
||
|
|
|
— Università di Ancona |
||
|
|
|
— Università di Basilicata – Potenza |
||
|
|
|
— Università di Pisa |
||
|
|
|
— Università di Bologna |
||
|
|
|
— Università di Catania |
||
|
|
|
— Università di Genova |
||
|
|
|
— Università di Palermo |
||
|
|
|
— Università di Napoli Federico II |
||
|
|
|
— Università di Roma – Tor Vergata |
||
|
|
|
— Università di Trento |
||
|
|
|
— Politecnico di Bari |
||
|
|
|
— Politecnico di Milano |
||
|
|
|
— Università degli studi di Brescia |
2001/2002 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Cagliari |
|
|
|
|
|
— Università Politecnica delle Marche |
2002/2003 |
|
|
|
|
— Università degli studi della Calabria |
2003/2004 |
|
|
|
|
— Università degli studi di Salerno |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea magistrale in ingegneria edile – architettura |
— Università dell'Aquila |
2004/2005 |
|
|
|
— Università di Pavia |
|||
|
|
|
— Università di Roma „La Sapienza“ |
||
|
|
|
— Università di Pisa |
||
|
|
|
— Università di Bologna |
||
|
|
|
— Università di Catania |
||
|
|
|
— Università di Genova |
||
|
|
|
— Università di Palermo |
||
|
|
|
— Università di Napoli Federico II |
||
|
|
|
— Università di Roma – Tor Vergata |
||
|
|
|
— Università di Trento |
||
|
|
|
— Politecnico di Bari |
||
|
|
|
— Politecnico di Milano |
||
|
|
|
— Università degli studi di Salerno |
2010/2011 |
|
|
|
|
— Università degli studi della Calabria |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università degli studi di Brescia |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università Politecnica delle Marche |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Perugia |
2006/2007 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Padova |
2008/2009 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Genova |
2014/2015 |
|
|
|
Laurea specialistica quinquennale in Architettura |
— Prima Facoltà di Architettura dell'Università di Roma „La Sapienza“ |
1998/1999 |
|
|
|
|
— Università di Ferrara |
1999/2000 |
|
|
|
|
— Università di Genova |
||
|
|
|
— Università di Palermo |
||
|
|
|
— Politecnico di Milano |
||
|
|
|
— Politecnico di Bari |
||
|
|
|
— Università di Firenze |
2001/2002 |
|
|
|
Laurea magistrale quinquennale in Architettura |
— Prima Facoltà di Architettura dell'Università di Roma „La Sapienza“ |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università di Ferrara |
||
|
|
|
— Università di Genova |
||
|
|
|
— Università di Palermo |
||
|
|
|
— Politecnico di Bari |
||
|
|
|
— Università di Firenze |
||
|
|
|
— Politecnico di Milano |
||
|
|
Laurea specialistica in architettura (Progettazione architettonica) |
— Università di Roma Tre |
2001/2002 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea magistrale in architettura (Progettazione architettonica) |
— Università di Roma Tre |
2004/2005 |
|
|
|
Laurea specialistica in Architettura |
— Università di Napoli II |
2001/2002 |
|
|
|
|
— Politecnico di Milano II |
||
|
|
|
— Facoltà di architettura dell'Università degli Studi G. D'Annunzio di Chieti-Pescara |
|
|
|
|
|
— Facoltà di architettura, Pianificazione e Ambiente del Politecnico di Milano |
||
|
|
|
— Facoltà di Architettura dell'Università degli studi di Trieste |
|
|
|
|
|
— Facoltà di Architettura di Siracusa, Università di Catania |
|
|
|
|
|
— Facoltà di architettura, Università degli Studi di Parma |
|
|
|
|
|
— Facoltà di Architettura, Università di Bologna |
|
|
|
|
|
— Università IUAV di Venezia |
2002/2003 |
|
|
|
|
— Politecnico di Torino |
|
|
|
|
|
— Facoltà di Architettura Valle Giulia, Università degli Studi di Roma „La Sapienza“ |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Camerino |
|
|
|
|
|
— Università di Napoli Federico II |
|
|
|
|
|
— Università degli Studi „Mediterranea“ di Reggio Calabria |
|
|
|
|
|
— Università degli Studi di Sassari |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura (Progettazione Urbanistica) |
— Università degli Studi „Mediterranea“ di Reggio Calabria |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Progettazione dell'Architettura |
— Università di Firenze |
2001/2002 |
|
|
|
Laurea magistrale in Architettura |
— Politecnico di Milano II |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università di Napoli II |
||
|
|
|
— Università di Napoli Federico II |
||
|
|
|
— Facoltà di architettura dell'Università degli Studi G. D'Annunzio di Chieti-Pescara |
||
|
|
|
— Facoltà di architettura, Pianificazione e Ambiente del Politecnico di Milano |
||
|
|
|
— Università IUAV di Venezia |
||
|
|
|
— Facoltà di Architettura, Università di Bologna |
||
|
|
|
— Facoltà di Architettura di Siracusa, Università di Catania |
||
|
|
|
— Facoltà di architettura, Università degli Studi di Parma |
||
|
|
|
— Facoltà di architettura dell'Università degli Studi di Trieste |
||
|
|
|
— Università degli Studi di Trieste |
2014/2015 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Camerino |
2006/2007 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Enna „Kore“ |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Firenze |
2008/2009 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Cagliari |
|
|
|
|
|
— Università degli Studi di Udine |
2009/2010 |
|
|
|
|
— Università degli Studi „Mediterranea“ di Reggio Calabria |
|
|
|
|
|
— Università degli Studi di Sassari |
2010/2011 |
|
|
|
|
— Università degli Studi della Basilicata |
|
|
|
|
|
— Università degli Studi di Genova |
2014/2015 |
|
|
|
Laurea specialistica in architettura -progettazione architettonica e urbana |
Facoltà „Ludovico Quaroni“ dell'Università degli Studi „La Sapienza“ di Roma |
2000/2001 |
|
|
|
Laurea Magistrale in architettura -progettazione architettonica e urbana |
Facoltà „Ludovico Quaroni“ dell'Università degli Studi „La Sapienza“ di Roma |
2004/2005 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura (Progettazione Urbana) |
Università di Roma Tre |
2001/2002 |
|
|
|
Laurea Magistrale in Architettura (Progettazione Urbana) |
Università di Roma Tre |
2004/2005 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura (Progettazione urbana e territoriale) |
Politecnico di Torino |
2002/2003 |
|
|
|
Laurea Specialistica in architettura (Architettura delle costruzioni) |
Politecnico di Milano (Facoltà di Architettura civile) |
2001/2002 |
|
|
|
Laurea magistrale in architettura (Architettura delle costruzioni) |
Politecnico di Milano (Facoltà di Architettura civile) |
2004/2005 |
|
|
|
Laurea Specialistica Architettura delle Costruzioni |
Università degli Studi di Cagliari |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura (Restauro) |
— Facoltà di architettura di Valle Giulia dell'Università degli Studi „La Sapienza“ di Roma |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Roma Tre - Facoltà di Architettura |
2001/2002 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea Magistrale in Architettura (Restauro) |
— Facoltà di architettura di Valle Giulia dell'Università degli Studi „La Sapienza“ di Roma |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Roma Tre - Facoltà di Architettura |
2009/2010 |
|
|
|
|
— Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
2004/2005 |
|
|
|
Laurea Specialista in Architettura (costruzione) |
Politecnico di Torino |
2002/2003 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura (Restauro e Valorizzazione) |
Politecnico di Torino |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura (Ambiente e Paesaggio) |
Politecnico di Torino |
2005/2006 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura (Nuove Qualità delle Costruzioni e dei Contesti) |
Università degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli“ (Seconda Università degli Studi di Napoli) (2) |
2007/2008 |
|
|
|
Laurea Magistrale in Architettura e Ingegneria Edile |
Università degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli“ (Seconda Università degli Studi di Napoli) (2) |
2009/2010 |
|
|
|
Laurea Magistrale in Architettura e Progetto dell'Ambiente Urbano |
Università degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli“ (Seconda Università degli Studi di Napoli) (2) |
2009/2010 |
|
|
|
Laurea Magistrale in Architettura - Progettazione degli Interni e per l'Autonomia |
Università degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli“ (Seconda Università degli Studi di Napoli) (2) |
2011/2012 |
|
|
|
Laurea Magistrale in Architettura - Progettazione architettonica |
Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
2004/2005 |
|
|
|
|
— Politecnico di Torino |
2013/2014 |
|
|
|
Laurea Magistrale in Architettura e Città, Valutazione e progetto |
Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
2004/2005 |
|
|
|
Laurea Specialistica in Architettura e Città, Valutazione e progetto |
Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
|
2007/2008 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura - Arredamento e Progetto |
Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
|
2008/2009 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura Manutenzione e Gestione |
Università degli Studi di Napoli „Federico II“ |
|
2008/2009 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura Costruzione Città |
Politecnico di Torino |
|
2010/2011 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura per il Progetto Sostenibile |
Politecnico di Torino |
|
2010/2011 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura per il Restauro e la Valorizzazione del Patrimonio |
Politecnico di Torino |
|
2010/2011 |
|
|
Laurea Magistrale Architettura per la Sostenibilità |
Politecnico di Torino |
|
2010/2011 |
|
|
Laurea Magistrale Architettura per l'Ambiente Costruito |
Politecnico di Torino |
|
2010/2011 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura e Culture del Progetto |
Università IUAV di Venezia |
|
2013/2014 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura e Innovazione |
Università IUAV di Venezia |
|
2013/2014 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura per il Nuovo e l'Antico |
Università IUAV di Venezia |
|
2013/2014 |
|
|
Laurea Magistrale in Architettura - Restauro |
Università degli Studi „Mediterranea“ di Reggio Calabria |
|
2013/2014 |
|
|
Laurea Magistrale Sustainable Architecture and Landscape Design – Architettura Sostenibile e Progetto del Paesaggio |
Politecnico di Milano |
|
2015/2016 |
|
|
Laurea Magistrale Architectural Design and History – Progettazione Architettonica e Storia |
|
|
2015/2016 |
|
|
Laurea Magistrale Architettura e Disegno Urbano |
|
|
2017/2018 |
|
Κύπρος |
Δίπλωμα Αρχιτέκτονα - Μηχανικού στην αρχιτεκτονική |
— Πανεπιστήμιο Κύπρου |
Βεβαίωση που εκδίδεται από το Επιστημονικό και Τεχνικό Επιμελητήριο Κύπρου (ΕΤΕΚ) η οποία επιτρέπει την άσκηση δραστηριοτήτων στον τομέα της αρχιτεκτονικής |
2005/2006 |
|
|
Professional Diploma in Architecture |
— University of Nicosia |
2006/2007 |
|
|
|
Δίπλωμα Αρχιτεκτονικής (5 έτη) |
— Frederick University, Σχολή Αρχιτεκτονικής, Καλών και Εφαρμοσμένων Τεχνών του Πανεπιστημίου Frederick |
2008/2009 |
|
|
|
Δίπλωμα Αρχιτέκτονα Μηχανικού (5 ετούς φοίτησης) |
— Frederick University, Σχολή Αρχιτεκτονικής, Καλών και Εφαρμοσμένων Τεχνών του Πανεπιστημίου Frederick |
2008/2009 |
|
|
|
Δίπλωμα Αρχιτέκτονα Μηχανικού (5 ετούς φοίτησης) |
Frederick University, Πολυτεχνική Σχολή, Τμήμα Αρχιτεκτόνων Μηχανικών του Πανεπιστημίου Frederick |
|
2014/2015 |
|
Latvija |
Arhitekta diploms |
Rīgas Tehniskā universitāte |
Latvijas Arhitektu savienības sertificēšanas centra Arhitekta prakses sertifikāts |
2007/2008 |
|
Lietuva |
Bakalauro diplomas (Architektūros bakalauras) |
— Kauno technologijos universitetas |
Architekto kvalifikacijos atestatas (Atestuotas architektas) |
2007/2008 |
|
|
— Vilniaus Gedimino technikos universitetas |
|
||
|
|
— Vilniaus dailės akademija |
|
||
|
|
Magistro diplomas (Architektūros magistras) |
— Kauno technologijos universitetas |
|
|
|
|
— Vilniaus Gedimino technikos universitetas |
|
||
|
|
— Vilniaus dailės akademija |
|
||
|
|
Magistro diplomas (Architektūros magistras) |
— Kauno technologijos universitetas |
|
2016/2017 |
|
|
— Vilniaus Gedimino technikos universitetas |
|
|
|
|
|
— Vilniaus dailės akademija |
|
|
|
|
Luxembourg |
Master en Architecture |
Université du Luxembourg |
|
2017/2018 |
|
Magyarország |
Okleveles épitészmérnök MSc |
— Budapesti Müszaki és Gazdaságtudományi Egyetem - Épitészmérnöki Kar |
A területi illetékes építészkamara hatósági bizonyítványa a szakmagyakorlási jogosultságról. |
2007/2008 |
|
|
Okleveles épitészmérnök |
— Széchenyi István Egyetem, Györ – Müszaki Tudományi Kar |
2007/2008 |
|
|
|
Okleveles építészmérnök |
— Pécsi Tudományegyetem – Pollack Mihály Műszaki Kar |
|
2007/2008 |
|
Malta |
Degree in Bachelor of Engineering and Architecture (Hons) |
Universita' ta' Malta |
Warrant b'titlu ta'„Perit“ mahrug mill-Bord tal-Warrant |
2007/2008 |
|
Nederland |
1. Het getuigschrift van het met goed gevolg afgelegde doctoraal examen van de studierichting bouwkunde, afstudeerrichting architectuur |
1. Technische Universiteit te Delft |
Verklaring van de Stichting Bureau Architectenregister die bevestigt dat de opleiding voldoet aan de normen van artikel 46. As of 2014/2015: Verklaring van Bureau Architectenregister die bevestigt dat aan de eisen voor de beroepskwalificatie van architect is voldaan |
1988/1989 |
|
|
2. Het getuigschrift van het met goed gevolg afgelegde doctoraal examen van de studierichting bouwkunde, differentiatie architectuur en urbanistiek |
2. Technische Universiteit te Eindhoven |
|
|
|
|
3. Het getuigschrift hoger beroepsonderwijs, op grond van het met goed gevolg afgelegde examen verbonden aan de opleiding van de tweede fase voor beroepen op het terrein van de architectuur, afgegeven door de betrokken examencommissies van respectievelijk: |
|
1988/1989 |
|
|
|
— de Amsterdamse Hogeschool voor de Kunsten te Amsterdam |
|
|
|
|
|
— de Hogeschool Rotterdam en omstreken te Rotterdam |
|
|
|
|
|
— de Hogeschool Katholieke Leergangen te Tilburg |
|
|
|
|
|
— de Hogeschool voor de Kunsten te Arnhem |
|
|
|
|
|
— de Rijkshogeschool Groningen te Groningen |
|
|
|
|
|
— de Hogeschool Maastricht te Maastricht |
|
|
|
|
|
4. Master of Science in Architecture, Urbanism & Building Sciences variant Architecture |
4. Technische Universiteit Delft Faculteit Bouwkunde |
2003/2004 |
|
|
|
— Master of Science in Architecture, Building and Planning (specialisatie: Architecture) |
Technische Universiteit Eindhoven |
2002/2003 |
|
|
|
Master of Architecture |
ArtEZ hogeschool voor de kunsten/ArtEZ Academie van Bouwkunst |
2003/2004 |
|
|
|
|
Amsterdamse Hogeschool van de Kunsten/Academie van Bouwkunst Amsterdam |
|
2003/2004 |
|
|
|
Hanze Hogeschool Groningen/Academie van Bouwkunst Groningen |
|
2003/2004 |
|
|
|
Hogeschool Rotterdam/Rotterdamse Academie van Bouwkunst |
|
2003/2004 |
|
|
|
Fontys Hogeschool voor de Kunsten/Academie voor Architectuur en Stedenbouw in Tilburg |
|
2003/2004 |
|
Österreich |
1. Diplom-Ingenieur, Dipl.-Ing. |
1. Technische Universität Graz (Erzherzog-Johann-Universität Graz) |
Bescheinigung des Bundesministers für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft über die Erfüllung der Voraussetzung für die Eintragung in die Architektenkammer/Bescheinigung einer Bezirksverwaltungsbehörde über die Ausbildung oder Befähigung, die zur Ausübung des Baumeistergewerbes (Berechtigung für Hochbauplanung) berechtigt |
1998/1999 |
|
|
2. Diplom-Ingenieur, Dipl.-Ing. |
2. Technische Universität Wien |
|
|
|
|
3. Diplom-Ingenieur, Dipl.-Ing. |
3. Universität Innsbruck (Leopold-Franzens-Universität Innsbruck) |
|
|
|
|
4. Magister der Architektur, Magister architecturae, Mag. Arch. |
4. Universität für Angewandte Kunst in Wien |
|
|
|
|
5. Magister der Architektur, Magister architecturae, Mag. Arch. |
5. Akademie der Bildenden Künste in Wien |
|
|
|
|
6. Magister der Architektur, Magister architecturae, Mag. Arch. |
6. Universität für künstlerische und industrielle Gestaltung in Linz |
|
|
|
|
7. Bachelor of Science in Engineering (BSc) (aufgrund eines Bachelorstudiums), Diplom-Ingenieur/in (Dipl.-Ing. oder DI) für technisch-wissenschaftlich Berufe (aufgrund eines Bachelor- und eines Masterstudiums entspricht MSc) |
7. Fachhochschule Kärnten |
2004/2005 |
|
|
|
8. Diplom-Ingenieur, Dipl.-Ing. |
8. Universität Innsbruck (Leopold-Franzens- Universität Innsbruck) |
2008/2009 |
|
|
|
9. Diplom-Ingenieur, Dipl.-Ing. |
9. Technische Universität Graz (Erzherzog-Johann- Universität Graz) |
2008/2009 |
|
|
|
10. Diplom-Ingenieur, Dipl.-Ing. |
10. Technische Universität Wien |
2006/2007 |
|
|
|
11. Master of Architecture (MArch) (aufgrund eines Bachelor- und eines Masterstudiums entspricht MSc) |
11. Universität für künstlerische und industrielle Gestaltung Linz |
|
2008/2009 |
|
|
|
11. Akademie der bildenden Künste Wien |
|
2008/2009 |
|
|
12. Masterstudium der Architektur |
12. Universität für angewandte Kunst Wien |
|
2011/2012 |
|
|
13. BA-Studiengang Bauplanung u. Bauwirtschaft Studienzweig Architektur u. MA-Studiengang Architektur |
13. Fachhochschule Joanneum Graz |
|
2015/2016 |
|
|
14. Bachelorstudiengang „Green Building“ und Masterstudiengang „Architektur - Green Building“ |
14. Fachhochschule Campus Wien |
|
2016/2017 |
|
Polska |
magister inżynier architekt (mgr inż. arch.) |
— Politechnika Białostocka |
Zaświadczenie o członkostwie w okręgowej izbie architektów/Zaświadczenie Krajowej Rady Izby Architektów RP potwierdzające posiadanie kwalifikacji do wykonywania zawodu architekta zgodnych z wymaganiami wynikającymi z przepisów prawa Unii Europejskiej osoby nie będącej członkiem Izby |
2007/2008 |
|
|
— Politechnika Gdańska |
|||
|
|
|
— Politechnika Łódzka |
|
|
|
|
|
— Politechnika Śląska |
|
|
|
|
|
— Zachodniopomorski Uniwersytet Technologiczny w Szczecinie |
|
|
|
|
|
— Politechnika Warszawska |
|
|
|
|
|
— Politechnika Krakowska |
|
|
|
|
|
— Politechnika Wrocławska |
|
|
|
|
|
— Krakowska Akademia im. Andrzeja Frycza Modrzewskiego |
2003/2004 |
|
|
|
dyplom ukończenia studiów wyższych potwierdzający uzyskanie tytułu zawodowego magistra inżyniera architekta |
— Wyższa Szkoła Ekologii i Zarządzania w Warszawie |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Politechnika Lubelska |
|
2008/2009 |
|
|
|
— Uniwersytet Techniczno-Przyrodniczy im. Jana i Jędrzeja Śniadeckich w Bydgoszczy |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Politechnika Poznańska |
|
2007/2008 |
|
|
|
— Uniwersytet Zielonogórski |
|
2008/2009 |
|
|
dyplom studiów wyższych potwierdzający uzyskanie tytułu zawodowego magistra inżyniera architekta |
Politechnika Świętokrzyska |
|
2012/2013 |
|
Portugal |
Carta de curso de licenciatura em Arquitectura |
— Faculdade de Arquitectura da Universidade técnica de Lisboa |
Certificado de cumprimento dos pré-requisitos de qualificação para inscrição na Ordem dos Arquitectos, emitido pela competente Ordem dos Arquitectos |
1988/1989 |
|
|
|
— Faculdade de arquitectura da Universidade do Porto |
|
|
|
|
|
— Escola Superior Artística do Porto |
|
|
|
|
|
— Faculdade de Ciências e Tecnologia da Universidade de Coimbra |
|
|
|
|
|
— Universidade Lusíada de Lisboa |
|
1986/1987 |
|
|
|
— Faculdade de Arquitectura e Artes da Universidade Lusíada de Vila Nova de Famalicão |
|
1993/1994 |
|
|
|
— Universidade Lusófona de Humanidades e Tecnologia |
1995/1996 |
|
|
|
|
— Instituto Superior Manuel Teixeira Gomes |
1997/1998 |
|
|
|
|
— Universidade do Minho |
1997/1998 |
|
|
|
|
— Instituto Superior Técnico da Universidade Técnica de Lisboa |
1998/1999 |
|
|
|
|
— ISCTE-Instituto Universitário de Lisboa |
1998/1999 |
|
|
|
Carta de Curso de Licenciatura em Arquitectura e Urbanismo |
— Escola Superior Gallaecia |
2002/2003 |
|
|
|
Para os cursos iniciados a partir do ano académico de 1991/1992 |
— Faculdade de Arquitectura e Artes da Universidade Lusíada do Porto |
|
1991/1992 |
|
|
Mestrado integrado em Arquitectura |
— Universidade Autónoma de Lisboa |
|
2001/2002 |
|
|
|
— Universidade Técnica de Lisboa (Instituto Superior Técnico) |
2001/2002 |
|
|
|
|
— Universidade Lusófona do Porto |
2005/2006 |
|
|
|
Carta de curso de Mestrado integrado em Arquitectura |
— Universidade do Minho |
1997/1998 |
|
|
|
|
— ISCTE-Instituto Universitário de Lisboa |
1999/2000 |
|
|
|
|
— Universidade Lusíada de Vila Nova de Famalicão |
2006/2007 |
|
|
|
|
— Universidade Lusófona de Humanidades e Tecnologias |
1995/1996 |
|
|
|
|
— Faculdade de Arquitectura da Universidade Técnica de Lisboa |
2008/2009 |
|
|
|
|
— Universidade de Évora |
2007/2008 |
|
|
|
|
— Escola Superior Artística do Porto (ESAP) |
1988/1989 (Licenciatura) 2007/2008 (Mestrado) |
|
|
|
|
— Instituto Superior Manuel Teixeira Gomes |
2006/2007 |
|
|
|
|
— Universidade Lusíada do Porto |
2006/2007 |
|
|
|
Carta de curso de Mestrado Integrado em Arquitectura e Urbanismo |
— Universidade Fernando Pessoa |
2006/2007 |
|
|
|
|
— ESG/Escola Superior Gallaecia |
2002/2003 |
|
|
|
Diploma de Mestre em Arquitectura |
— Universidade Lusíada de Lisboa |
1988/1989 |
|
|
|
|
— Universidade da Beira Interior |
2003/2004 |
|
|
|
|
— Universidade de Coimbra |
2008/2009 |
|
|
|
Carta de Curso, Grau de Licenciado |
— Universidade de Évora |
2001/2002 |
|
|
|
Carta de curso de mestre em Arquitectura |
— Universidade do Porto |
2003/2004 |
|
|
|
Certidão de Licenciatura em Arquitectura |
Universidade Católica Portuguesa Centro Regional das Beiras |
|
2001/2002 |
|
|
Diploma de Mestrado Integrado em Arquitectura |
Universidade Católica Portuguesa Centro Regional das Beiras |
|
2001/2002 |
|
România |
Diploma de arhitect |
— Universitatea de arhitectură și urbanism „ION MINCU“ |
Certificat de dobândire a dreptului de semnătură si de înscriere în Tabloul Național al Arhitecților |
2010/2011 |
|
|
|
— Universitatea „Politehnică“ din Timișoara |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Universitatea Tehnică din Cluj–Napoca |
2010/2011 |
|
|
|
|
— Universitatea Tehnică „Gheorghe Asachi“ din Iași |
2007/2008 |
|
|
|
|
— Universitatea Spiru Haret - Facultatea de Arhitectură |
|
2009/2010 |
|
|
Diploma de licență și master |
— Universitatea de arhitectură și urbanism „ION MINCU“ |
|
2011/2012 |
|
|
|
— Universitatea „Politehnică“ din Timișoara |
|
|
|
|
|
— Universitatea Tehnică din Cluj–Napoca |
|
|
|
|
|
— Universitatea Tehnică „Gheorghe Asachi“ din Iași |
|
|
|
|
|
— Universitatea Spiru Haret - Facultatea de Arhitectură |
|
|
|
Slovenija |
Magister inženir arhitekture/Magistrica inženirka arhitekture |
Univerza v Ljubljani, Fakulteta za Arhitekturo |
Potrdilo Zbornice za arhitekturo in prostor o usposobljenosti za opravljanje nalog odgovornega projektanta arhitekture |
2007/2008 |
|
|
Diploma o pridobljeni magistrski izobrazbi 2. stopnje |
Univerza v Mariboru; Fakulteta za gradbeništvo, prometno inženirstvo in arhitekturo |
|
|
|
Slovensko |
Diplom inžiniera Architekta (titul Ing. arch.) |
— Slovenská technická univerzita v Bratislave, Fakulta architektúry, študijný odbor 5.1.1 Architektúra a urbanizmus |
Certifikát vydaný Slovenskou komorou architektov na základe 3-ročnej praxe pod dohľadom a vykonania autorizačnej skúšky |
2007/2008 |
|
|
|
— Technická univerzita v Košiciach, Fakulta umení, študijný odbor 5.1.1. Architektúra a urbanizmus |
2004/2005 |
|
|
|
Diplom magistra umení (titul Mgr. art.) |
— Vysoká škola výtvarných umení v Bratislave, študijný odbor 2.2.7 „Architektonická tvorba“ |
2007/2008 |
|
|
Suomi/Finland |
Arkkitehdin tutkinto/Arkitektexamen |
— Teknillinen korkeakoulu/Tekniska högskolan (Helsinki) |
|
1998/1999 |
|
|
|
— Tampereen teknillinen korkeakoulu/Tammerfors tekniska högskola |
|
|
|
|
|
— Oulun yliopisto/Uleåborgs universitet |
|
|
|
|
|
— Aalto-yliopisto/Aalto- universitetet |
|
|
|
|
|
— Tampereen teknillinen yliopisto/Tammerfors tekniska universitet |
|
|
|
|
|
— Oulun yliopisto |
|
2010/2011 |
|
|
|
— Tampereen teknillinen yliopisto |
|
2010/2011 |
|
|
|
— Aalto-yliopisto/Aalto-universitetet |
|
2010/2011 |
|
Sverige |
Arkitektexamen |
— Chalmers Tekniska Högskola AB |
|
1998/1999 |
|
|
|
— Kungliga Tekniska Högskolan |
|
|
|
|
|
— Lunds Universitet |
|
|
|
|
|
— Umeå universitet |
|
2009/2010 |
|
United Kingdom |
1. Diplomas in architecture |
1. — Universities |
Certificate of architectural education, issued by the Architects Registration Board. The diploma and degree courses in architecture of the universities, schools and colleges of art should have met the requisite threshold standards as laid down in Article 46 of this Directive and in Criteria for validation published by the Validation Panel of the Royal Institute of British Architects and the Architects Registration Board. EU nationals who possess the Royal Institute of British Architects Part I and Part II certificates, which are recognised by ARB as the competent authority, are eligible. Also EU nationals who do not possess the ARB-recognised Part I and Part II certificates will be eligible for the Certificate of Architectural Education if they can satisfy the Board that their standard and length of education has met the requisite threshold standards of Article 46 of this Directive and of the Criteria for validation. An Architects Registration Board Part 3 Certificate of Architectural Education |
1988/1989 |
|
— Colleges of Art |
|
|||
|
— Schools of Art |
|
|||
|
— Cardiff University |
2006/2007 |
|||
|
— University for the Creative Arts |
2008/2009 |
|||
|
— Birmingham City University |
2008/2009 |
|||
|
— University of Nottingham |
2008/2009 |
|||
|
2. Degrees in architecture |
2. Universities |
1988/1989 |
||
|
3. Final examination |
3. Architectural Association |
|
||
|
— Final Examination (ARB/RIBA Part 2) |
— Architectural Association |
2011/2012 |
||
|
4. Examination in architecture |
4. Royal College of Art |
|
||
|
5. Examination Part II |
5. Royal Institute of British Architects |
|
||
|
6. Master of Architecture |
6. — University of Liverpool |
2006/2007 |
||
|
— Cardiff University |
2006/2007 |
|||
|
— University of Plymouth |
2007/2008 |
|||
|
— Queens University, Belfast |
2009/2010 |
|||
|
— Northumbria University |
2009/2010 |
|||
|
— University of Brighton |
2010/2011 |
|||
|
— Birmingham City University |
2010/2011 |
|||
|
— University of Kent |
2006/2007 |
|||
|
— University of Ulster |
2008/2009 |
|||
|
— University of Edinburgh/Edinburgh School of Architecture and Landscape Architecture |
2009/2010 |
|||
|
— Leeds Metropolitan University |
2011/2012 |
|||
|
— Leeds Beckett University (until 2014 Leeds Metropolitan University) |
2014/2015 |
|||
|
— University of Newcastle upon Tyne |
2011/2012 |
|||
|
— University of Lincoln |
2011/2012 |
|||
|
— University of Huddersfield |
2012/2013 |
|||
|
|
— University of the West of England |
2011/2012 |
||
|
|
— University of Westminster |
2011/2012 |
||
|
|
— University for the Creative Arts |
2013/2014 |
||
|
|
— University of Central Lancashire |
2014/2015 |
||
|
7. Graduate Diploma in Architecture |
7. University College London |
2006/2007 |
||
|
8. Professional Diploma in Architecture |
8. University of East London |
2007/2008 |
||
|
|
— Northumbria University |
2008/2009 |
||
|
9. Graduate Diploma in Architecture/MArch Architecture |
9. University College London |
2008/2009 |
||
|
10. Postgraduate Diploma in Architecture |
10. — Leeds Metropolitan University |
2007/2008 |
||
|
— University of Edinburgh |
2008/2009 |
|||
|
|
— Sheffield Hallam University |
2009/2010 |
||
|
11. MArch Architecture (ARB/RIBA Part 2) |
11. — University College London |
2011/2012 |
||
|
|
— University of Nottingham |
2013/2014 |
||
|
|
— University of East London |
2013/2014 |
||
|
12. Master of Architecture (MArch) |
12. Liverpool John Moores University |
2011/2012 |
||
|
|
— De Montfort University |
2011/2012 |
||
|
|
— Arts University Bournemouth |
2011/2012 |
||
|
|
— Nottingham Trent University |
2012/2013 |
||
|
13. Postgraduate Diploma in Architecture and Architectural Conservation |
13. University of Edinburgh |
2008/2009 |
||
|
14. Postgraduate Diploma in Architecture and Urban Design |
14. University of Edinburgh |
2008/2009 |
||
|
15. MPhil in Environmental Design in Architecture (Option B) |
15. University of Cambridge |
2009/2010 |
||
|
— MPhil in Architecture and Urban Design |
— University of Cambridge |
2013/2014 |
||
|
16. Professional Diploma in Architecture: Advanced Environmental and Energy Studies |
16. University of East London/Centre for Alternative Technology |
2008/2009 |
||
|
17. MArchD in Applied Design in Architecture |
17. Oxford Brookes University |
2011/2012 |
||
|
18. M'Arch |
18. University of Portsmouth |
2011/2012 |
||
|
19. Master of Architecture (International) |
19. University of Huddersfield |
2012/2013 |
||
|
20. Master of Architecture with Honours |
20. Cardiff University |
2015/2016 |
||
|
|
21. MArch (Architecture) |
21. Kingston University |
|
2013/2014 |
|
|
22. MArch in Architecture |
22. University of Greenwich |
|
2013/2014 |
|
|
23. The degree of Master of Architecture in the College of Humanities and Social Science |
23. University of Edinburgh/Edinburgh School of Architecture and Landscape Architecture |
|
2012/2013 |
|
|
24. M.Arch |
24. Sheffield Hallam University |
|
2013/2014 |
|
|
25. MArch Architecture |
25. University of the Arts London is the awarding body and the MArch Architecture is offered by Central Saint Martins |
|
2015/2016 |
|
|
26. MArch: Master of Architecture |
26. London South Bank University |
|
2015/2016 |
|
|
27. Master of Architecture with Urban Planning |
27. University of Dundee |
|
2015/2016 |
|
|
28. MArch Architecture: Collaborative Practice |
28. University of Sheffield |
|
2015/2016 |
|
|
29. Master of Architecture M.Arch |
— Hull School of Art and Design (Open University) |
|
2015/2016 |
|
(1) Oba názvy „Università degli studi di (město)“ a „Università di (město)“ jsou totožné a označují tutéž univerzitu. (2) V říjnu 2016 se název změnil na „Università degli Studi della Campania „Luigi Vanvitelli““. |
||||
PŘÍLOHA VI
Nabytá práva pro povolání, která jsou uznávána na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu
►C3 ————— ◄ Doklady o dosažené kvalifikaci architekta, které mohou využít nabytá práva podle čl. 49 odst. 1
|
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Referenční akademický rok |
|
België/Belgique/Belgien |
— diplomy vydávané vysokými státními školami architektury nebo vysokými státními instituty architektury (architecte — architect) — diplomy vydávané krajskou vysokou školou architektury v Hasseltu (architect) — diplomy vydávané královskými akademiemi výtvarného umění (architecte — architect) — diplomy vydávané „écoles Saint-Luc“ (architecte — architect) — vysokoškolské diplomy stavebního inženýrství doplněné osvědčením o stáži vydaným profesním sdružením architektů, které opravňuje držitele k používání profesního označení architekt (architecte — architect) — diplomy architektury vydávané ústřední nebo státní zkušební komisí architektury (architecte — architect) — diplomy stavebního inženýra-architekta a inženýra architekta vydávané fakultami užitých věd vysokých škol a polytechnickou fakultou města Monsu (ingénieur — architecte, ingénieur — architect) |
1987/1988 |
|
България |
Diplomy s profesním označením „архитект“ (architekt),„cтроителен инженер“ (stavební inženýr) nebo „архитект“ (inženýr) udělované těmito akreditovanými vysokými školami: — Университет за архитектура, строителство и геодезия – София: специалности „Урбанизъм“ и „Архитектура“ (Vysoká škola architektury, stavebnictví a geodézie – Sofie: obory „urbanismus“ a „architektura“) a všechny inženýrské obory ve studijních programech:„конструкции на сгради и съоръжения“ (pozemní stavby a konstrukce),„пътища“ (pozemní komunikace),„транспорт“ (doprava),„хидротехника и водно строителство“ (hydrotechnika a vodní stavby),„мелиорации и др.“ (meliorace atd.); — diplomy udělované pro stavebnictví technickými univerzitami a vysokými školami ve studijních oborech:„електро- и топлотехника“ (elektrotechnika a tepelná technika),„съобщителна и комуникационна техника“ (telekomunikační technika a technologie),„строителни технологии“ (stavební technologie),„приложна геодезия“ (aplikovaná geodézie) a „ландшафт и др.“ (terénní úpravy atd.) v oblasti stavebnictví). — Za účelem výkonu projektové činnosti v architektuře a stavebnictví musí být diplomy doprovázeny „придружени от удостоверение за проектантска правоспособност“ (Osvědčení o právní způsobilosti k projektové činnosti), vydané „Камарата на архитектите“ (Komorou architektů) a „Камарата на инженерите в инвестиционното проектиране“ (Komorou inženýrů – projektantů v investiční výstavbě), které opravňuje k projektové činnosti v investiční výstavbě. |
2009/2010 |
|
Česká republika |
— diplomy udělené fakultami Českého vysokého učení technického: — Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství (do roku 1951) Fakulta architektury a pozemního stavitelství (od roku 1951 do roku 1960) Fakulta stavební (od roku 1960) ve studijních oborech: pozemní stavby a konstrukce, pozemní stavby, pozemní stavby a architektura, architektura (včetně urbanismu a územního plánování), občanské stavby a stavby pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, nebo ve studijním programu stavebního inženýrství ve studijním oboru pozemní stavby a architektura Fakulta architektury (od roku 1976) ve studijních oborech: architektura, urbanismus a územní plánování nebo ve studijním programu: architektura a urbanismus ve studijních oborech: architektura, teorie architektonické tvorby, urbanismus a územní plánování, dějiny architektury a rekonstrukce památek nebo architektura a pozemní stavitelství — diplomy udělené Vysokou školou technickou Dr. Edvarda Beneše (do roku 1951) v oboru architektura a pozemní stavby — diplomy udělené Vysokou školou stavitelství v Brně (od roku 1951 do roku 1956) v oboru architektura a pozemní stavby — diplomy udělené Vysokým učením technickým v Brně, fakultou architektury (od roku 1956) ve studijním programu architektura a urbanismus nebo fakultou stavební (od roku 1956) ve studijním programu stavební inženýrství — diplomy udělené Vysokou školou báňskou — Technickou univerzitou Ostrava, fakultou stavební (od roku 1997) ve studijním programu pozemní stavby a architektura nebo ve studijním programu stavební inženýrství — diplomy udělené Technickou univerzitou v Liberci, fakultou architektury (od roku 1994) ve studijním programu architektura a urbanismus ve studijním oboru architektura — diplomy udělené Akademií výtvarných umění v Praze ve studijním programu výtvarné umění ve studijním oboru architektonická tvorba — diplomy udělené Vysokou školou umělecko-průmyslovou v Praze ve studijním programu výtvarné umění ve studijním oboru architektura — osvědčení o autorizaci udělené Českou komorou architektů bez uvedení oboru nebo pro obor pozemní stavby |
2006/2007 |
|
Danmark |
— diplomy vydávané státními školami architektury v Kodani a v Århusu (architekt) — osvědčení o registraci vydané komisí architektů v souladu se zákonem č. 202 ze dne 28. května 1975 (registreret arkitekt) — diplomy vydávané vyššími školami stavebního inženýrství (bygningskonstruktør) doplněné potvrzením příslušných orgánů dokládajícím, že dotyčná osoba složila kvalifikační zkoušku, která zahrnuje vyhodnocení plánů, které dotyčná osoba navrhla a provedla během nejméně šestileté praxe týkající se činností uvedených v článku 48 této směrnice |
1987/1988 |
|
Deutschland |
— diplomy vydávané vysokými školami výtvarného umění (Dipl.-Ing., Architekt (HfbK) — diplomy vydávané technickými vysokými školami „Technische Hochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau),„Technische Universitäte“, (Architektur/Hochbau),„Universitäte“, (Architektur/Hochbau) a rovněž, pokud se tyto instituce spojily v „Gesamthochschulen“, i těmito „Gesamthochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau) (Dipl. Ing. a jiná označení, která mohou být držitelům těchto diplomů udělena později) — diplomy vydávané „Fachhochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau) a rovněž, pokud se tyto instituce spojily v „Gesamthochschulen“, i těmito „Gesamthochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau) doplněné, jestliže je doba studia kratší než čtyři roky, ale na méně než tři roky, osvědčením dokládajícím čtyřletou odbornou praxi ve Spolkové republice Německo vydaným profesní organizací v souladu s čl. 47 odst. 1 (Ingenieur grad. a jiná označení, která mohou být držitelům těchto diplomů udělena později) — osvědčení (Prüfungszeugnisse) vydané před 1. lednem 1973„Ingenieurschulen“, v oboru architektura a „Werkkunstschulen“, v oboru architektura doplněné potvrzením příslušných orgánů dokládajícím, že dotyčná osoba složila zkoušku, která zahrnuje vyhodnocení plánů, které dotyčná osoba navrhla a provedla během nejméně šestileté praxe týkající se činností uvedených v článku 48 této směrnice |
1987/1988 |
|
Eesti |
— diplom arhitektuuri erialal, väljastatud Eesti Kunstiakadeemia arhitektuuri teaduskonna poolt alates 1996. aastast (diplom v architektonických studiích udělený fakultou architektury na Estonské akademii výtvarných umění od roku 1996), väljastatud Tallinna Kunstiülikooli poolt 1989 — 1995 (udělený Univerzitou výtvarných umění v Tallinnu v letech 1989 — 1995), väljastatud Eesti NSV Riikliku Kunstiinstituudi poolt 1951 — 1988 (udělený Státním ústavem výtvarného umění Estonské SSR v letech 1951 — 1988) |
2006/2007 |
|
Eλλάς |
— diplomy inženýr-architekt vydávané „Metsovion Polytechnion“ v Aténách doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury — diplomy inženýr-architekt vydávané „Aristotelion Panepistimion“ v Soluni doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury — diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané „Metsovion Polytechnion“ v Aténách doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury — diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané „Aristotelion Panepistimion“ v Soluni doplněné potvrzením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury — diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané „Panepistimion Thrakis“ doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury — diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané Panepistimion Patron doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury |
1987/1988 |
|
España |
úřední doklad o kvalifikaci architekta (título oficial de arquitecto) udělené ministerstvem školství a vědy nebo vysokými školami |
1987/1988 |
|
France |
— diplomy architekta diplomovaného vládou vydávané do roku 1959 ministerstvem školství a poté ministerstvem kultury (architecte DPLG) — diplomy vydávané „école spéciale d'architecture“ (architecte DESA) — diplomy vydávané od roku 1955 „école nationale supérieure des arts et industries de Strasbourg“ (bývalá „école nationale d'ingénieurs de Strasbourg“), obor architektura (architecte ENSAIS) |
1987/1988 |
|
Hrvatska |
— Diplom „magistar inženjer arhitekture i urbanizma/magistra inženjerka arhitekture i urbanizma“ vydaný fakultou architektury Univerzity v Záhřebě (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu) — Diplom „magistar inženjer arhitekture/magistra inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou architektury a stavebního inženýrství Univerzity ve Splitu (Građevinsko-arhitektonski fakultet Sveučilišta u Splitu) — Diplom „magistar inženjer arhitekture/magistra inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou stavebního inženýrství, architektury a geodésie Univerzity ve Splitu (Fakultet građevinarstva, arhitekture i geodezije Sveučilišta u Splitu) — Diplom „diplomirani inženjer arhitekture“ vydaný fakultou architektury Univerzity v Záhřebě (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu) — Diploma „diplomirani inženjer arhitekture/diplomirana inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou architektury a stavebního inženýrství Univerzity ve Splitu (Građevinsko-arhitektonski fakultet Sveučilišta u Splitu) — Diplom „diplomirani inženjer arhitekture/diplomirana inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou stavebního inženýrství, architektury a geodésie Univerzity ve Splitu (Fakultet građevinarstva, arhitekture i geodezije Sveučilišta u Splitu) — Diplom „diplomirani arhitektonski inženjer“ vydaný fakultou architektury Univerzity v Záhřebě (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu) — Diplom „inženjer“ vydaný fakultou architektury Univerzity v Záhřebě (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu) — Diplom „inženjer“ vydaný fakultou architektury, stavebního inženýrství a geodésie Univerzity v Záhřebě (Arhitektonsko-građevinsko-geodetski fakultet Sveučilišta u Zagrebu) za dokončení studií oboru architektura fakulty architektury, stavebního inženýrství a geodésie (Arhitektonski odjel Arhitektonsko-građevinsko-geodetskog fakulteta) — Diplom „inženjer“ vydaný technickou fakultou Univerzity v Záhřebě (Tehnički fakultet Sveučilišta u Zagrebu) za dokončení studií oboru architektura technické fakulty (Arhitektonski odsjek Tehničkog fakulteta) — Diplom „inženjer“ vydaný technickou fakultou Univerzity v Záhřebě (Tehnički fakultet Sveučilišta u Zagrebu) za dokončení studií oboru architektura - pozemní stavitelství technické fakulty (Arhitektonsko-inženjerski odjel Tehničkog fakulteta) — Diplom „inženjer arhitekture“ vydaný fakultou architektury Univerzity v Záhřebě (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu) Všechny diplomy musí být doplněny osvědčením o členství v Chorvatské komoře architektů (Hrvatska komora arhitekata), vydaným Chorvatskou komorou architektů v Záhřebě. |
3. akademický rok po přistoupení |
|
Ireland |
— titul „Bachelor of Architecture“ udělovaný „National University“ of Ireland (B. Arch.N.U.I.) absolventům architektury na „University College“ v Dublinu — diplom vysokoškolské úrovně v oboru architektury vydávaný „College of Technology“, Bolton Street, Dublin (Dipl. Arch.) — osvědčení mimořádného člena „Royal Institute od Architects of Ireland“ (ARIAI) — osvědčení člena „Royal Institute of Architects of Ireland“ (MRIAI) |
1987/1988 |
|
Italia |
— diplomy „laurea in architettura“ vydávané vysokými školami, polytechnickými instituty a vysokými instituty architektury v Benátkách a v Reggio-Calabria doplněné diplomem opravňujícím držitele k nezávislému výkonu povolání architekta vydaným ministrem pro vzdělání poté, co uchazeč složil před příslušnou zkušební komisí státní zkoušku opravňující ho k nezávislému výkonu povolání architekta (dott. architetto) — diplomy „laurea in ingegneria“ v oboru stavebnictví vydávané vysokými školami a polytechnickými instituty doplněné diplomem opravňujícím držitele k nezávislému výkonu povolání v oboru architektury vydaným ministrem pro vzdělání poté, co uchazeč složil před příslušnou zkušební komisí státní zkoušku opravňující ho k nezávislému výkonu povolání (dott. ing. architetto nebo dott. ing. in ingegneria civile) |
1987/1988 |
|
Κύπρος |
— Βεβαίωση Εγγραφής στο Μητρώο Αρχιτεκτόνων που εκδίδεται από το Επιστημονικό και Τεχνικό Επιμελητήριο Κύπρου (Osvědčení o registraci v registru architektů vydané Kyperskou vědeckotechnickou komorou (ETEK)) |
2006/2007 |
|
Latvija |
— „Arhitekta diploms“ ko izsniegusi Latvijas Valsts Universitātes Inženierceltniecības fakultātes Arhitektūras nodaļa līdz 1958.gadam, Rīgas Politehniskā Institūta Celtniecības fakultātes Arhitektūras nodaļa no 1958 gada līdz 1991.gadam, Rīgas Tehniskās Universitātes Arhitektūras fakultāte kopš 1991. gada, un „Arhitekta prakses sertifikāts“, ko izsniedz Latvijas Arhitektu savienība („diplom architekta“ udělený katedrou architektury stavební fakulty Lotyšské státní univerzity do roku 1958, katedrou architektury stavební fakulty Rižského polytechnického ústavu v letech 1958 — 1991, fakultou architektury Rižské technické univerzity od roku 1991 a 1992 a registrační osvědčení Sdružení architektů Lotyšska) |
2006/2007 |
|
Lietuva |
— diplomy stavitele/architekta udělené Kauno politechnikos institutas do roku 1969 (inžinierius architektas/architektas), — diplomy architekta/bakaláře architektury/magistra architektury udělené Vilnius inžinerinis statybos institutas do roku 1990, Vilniaus technikos universitetas do roku 1996, Vilnius Gedimino technikos universitetas od roku 1996 (architektas/architektūros bakalauras/architektūros magistras) — diplomy pro specialistu s ukončeným kursem v architektuře/bakaláře architektury/magistra architektury udělené LTSR Valstybinis dailės institutas do roku 1990; Vilniaus dailės akademija od roku 1990 (architektūros kursas/architektūros bakalauras/architektūros magistras) — diplomy bakaláře architektury/magistra architektury udělené Kauno technologijos universitetas od roku 1997 (architektūros bakalauras/architektūros magistras) Všechy spolu s osvědčením vydaným atestační komisí udělující právo vykonávat činnosti v oblasti architektury (osvědčený architekt/atestuotas architektas) |
2006/2007 |
|
Magyarország |
— diplom „okleveles építészmérnök“ (diplom v architektuře, magistr architektury) udělovaný univerzitami — diplom „okleveles építész tervező művész“ (diplom magistra architektury a stavebního inženýrství) udělovaný univerzitami |
2006/2007 |
|
Malta |
— Perit: Lawrja ta’ Perit udělovaný Università ta’ Malta, který dává oprávnění k registraci jako Perit |
2006/2007 |
|
Nederland |
— osvědčení o úspěšném složení zkoušky vedoucí k titulu v oboru architektury vydávané obory architektury vysokých technických škol v Delftu nebo Eindhovenu (bouwkundig ingenieur) — diplomy vydávané státem uznanými akademiemi architektury (architect) — diplomy vydávané do roku 1971 bývalými vyššími vzdělávacími instituty v oboru architektury (Hoger Bouwkunstonderricht) (architect HBO) — diplomy vydávané do roku 1970 bývalými vyššími vzdělávacími instituty v oboru architektury (voortgezet Bouwkunstonderricht) (architect VBO) — osvědčení o úspěšném složení zkoušky organizované radou architektů „Bond van Nederlandse Architecten“ (komora nizozemských architektů, BNA) (architect) — diplom Stichtung Instituut voor architectuur („Nadace institutu architektury“) (IVA) vydávaný po dokončení kursu pořádaného touto nadací trvajícího alespoň čtyři roky (architect), doplněný osvědčením příslušných orgánů, že dotyčná osoba složila kvalifikační zkoušku, která zahrnuje vyhodnocení plánů, které dotyčná osoba navrhla a provedla během nejméně šestileté praxe týkající se činností uvedených v článku 44 této směrnice — osvědčení vydané příslušnými orgány, že přede dnem 5. srpna 1985 dotyčná osoba složila zkoušku vedoucí k titulu „kandidaat in de bouwkunde“ organizovanou vysokou technickou školou v Delftu nebo v Eindhovenu a že vykonávala po dobu nejméně pěti let bezprostředně předcházejících tomuto dni činnosti architekta, jejichž povaha a význam zaručují, že je způsobilá vykonávat tyto činnosti v souladu s požadavky platnými v Nizozemsku (architect) — osvědčení vydané příslušnými orgány pouze osobám, které dosáhly věku 40 let před 5. srpnem 1985 a osvědčující, že dotyčná osoba vykonávala po dobu nejméně pěti let bezprostředně předcházejících tomuto dni činnosti architekta, jejichž povaha a význam zaručují, že je způsobilá vykonávat tyto činnosti v souladu s požadavky platnými v Nizozemsku (architect) — osvědčení uvedená v sedmé a osmé odrážce nemusí nadále být uznávána počínaje dnem nabytí účinnosti právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnostem architekta a jejich výkonu pod profesním označením architekt v Nizozemsku, pokud podle těchto předpisů tato osvědčení neumožňují přístup k těmto činnostem pod profesním označením architekt |
1987/1988 |
|
Österreich |
— diplomy vydávané technickými univerzitami ve Vídni a Štýrském Hradci a univerzitou v Innsbrucku, fakultou stavebního inženýrství („Bauingenieurwesen“) a architektury („Architektur“) v oboru architektury, stavebního inženýrství („Bauingenieurwesen“), pozemního stavitelství („Hochbau“) a „Wirtschaftsingenieurwesen - Bauwesen“ — diplomy vydávané univerzitou pro „Bodenkultur“ v oboru „Kulturtechnik und Wasserwirtschaft“ — diplomy vydávané Vysokou školou výtvarných umění ve Vídni v oboru architektury — diplomy vydávané Akademií výtvarných umění ve Vídni v oboru architektury — diplomy osvědčených inženýrů (Ing.) vydávané vysokými technickými školami či odbornými školami nebo odbornými stavebními školami společně s osvědčením „Baumeister“ potvrzujícím minimálně šestiletou odbornou praxi v Rakousku ukončenou zkouškou — diplomy vydávané Univerzitou uměleckého a průmyslového designu v Linci v oboru architektury — osvědčení způsobilosti pro výkon povolání inženýra v oborech „Hochbau“,„Bauwesen“,„Wirtschaftsingenieurwesen - Bauwesen“,„Kulturtechnik und Wasserwirtschaft“ podle zákona o civilních technicích (Ziviltechnikergesetz, BGBl. č. 156/1994) |
1997/1998 |
|
Polska |
diplomy udělované fakultami architektury: — Varšavská polytechnika, fakulta architektury ve Varšavě (Politechnika Warszawska, Wydział Architektury); profesní označení architekt: inżynier architekt, magister nauk technicznych; inżynier architekt; inżynier magister architektury; magister inżyniera architektury; magister inżynier architekta; magister inżynier architekt (od roku 1945 do roku 1948 označení: inżynier architekt, magister nauk technicznych; od roku 1951 do roku 1956 označení: inżynier architekt; od roku 1954 do roku 1957, druhý stupeň označení: inżynier magister architektury; od roku 1957 do roku 1959 označení: inżynier magister architektury; od roku 1959 do roku 1964 označení: magister inżynier architektury; od roku 1964 do roku 1982 označení: magister inżynier architekt; od roku 1983 do roku 1990 označení: magister inżynier architekt; od roku 1991 označení: magister inżynier architekt) — Krakovská polytechnika, fakulta architektury v Krakově (Politechnika Krakowska, Wydział Architektury); profesní označení architekt: magister inżynier architekt (od roku 1945 do roku 1953 Hornicko-hutnická akademie, polytechnická fakulta architektury — Akademia Górniczo-Hutnicza, Politechniczny Wydział Architektury) — Vratislavská polytechnika, fakulta architektury ve Vratislavi (Politechnika Wrocławska, Wydział Architektury); profesní označení architekt: inżynier architekt, magister nauk technicznych; magister inżynier architektury; magister inżynier architekt (od roku 1949 do roku 1964 označení: inżynier architekt, magister nauk technicznych; od roku 1956 do roku 1964 označení: magister inżynier architektury; od roku 1964 označení: magister inżynier architekt) — Slezská polytechnika, fakulta architektury v Hlivicích (Politechnika Śląska, Wydział Architektury); profesní označení architekt: inżynier architekt; magister inżynier architekt (od roku 1945 do roku 1955 fakulta inženýrství a stavitelství — Wydział Inżynieryjno-Budowlany označení: inżynier architekt; od roku 1961 do roku 1969 fakulta průmyslových staveb a obecného inženýrství — Wydział Budownictwa Przemysłowego i Ogólnego označení: magister inżynier architekt; od roku 1969 do roku 1976 fakulta stavitelství a architektury — Wydział Budownictwa i Architektury označení: magister inżynier architekt; od roku 1977 fakulta architektury — Wydział Architektury označení: magister inżynier architekt a od roku označení 1995 inżynier architekt) — Poznaňská polytechnika, fakulta architektury v Poznani (Politechnika Poznańska, Wydział Architektury); profesní označení architekt: inżynier architektury; inżynier architekt; magister inżynier architekt (od roku 1945 do roku 1955 Stavební škola, fakulta architektury — Szkoła Inżynierska, Wydział Architektury označení: inżynier architektury; od roku 1978 označení: magister inżynier architekt a od roku 1999 označení inżynier architekt) — Gdaňská polytechnika, fakulta architektury v Gdaňsku (Politechnika Gdańska, Wydział Architektury); profesní označení architekt: magister inżynier architekt (od roku 1945 do roku 1969 fakulta architektury — Wydział Architektury, od roku 1969 do roku 1971 fakulta stavitelství a architektury — Wydział Budownictwa i Architektury, od roku 1971 do roku 1981 Ústav architektury a urbanismu — Instytut Architektury i Urbanistyki, od roku 1981 fakulta architektury — Wydział Architektury) — Białystocká polytechnika, fakulta architektury v Białystoku (Politechnika Białostocka, Wydział Architektury); profesní označení architekt: magister inżynier architekt (od roku 1975 do roku 1989 Ústav architektury — Instytut Architektury) — Łódźská polytechnika, fakulta stavitelství, architektury a inženýrství životního prostředí v Łódźi (Politechnika Łódzka, Wydział Budownictwa, Architektury i Inżynierii Środowiska); profesní označení architekt: inżynier architekt; magister inżynier architekt (od roku 1973 do roku 1993 fakulta stavitelství a architektury — Wydział Budownictwa i Architektury a od roku 1992 fakulta stavitelství, architektury a inženýrství životního prostředí — Wydział Budownictwa, Architektury i Inżynierii Środowiska; označení: od roku 1973 do roku 1978 označení inżynier architekt, od roku 1978 označení magister inżynier architekt) — Štětínská polytechnika, fakulta stavitelství a architektury ve Štětíně (Politechnika Szczecińska, Wydział Budownictwa i Architektury); profesní označení architekt: inżynier architekt; magister inżynier architekt (od roku 1948 do roku 1954 Vysoká škola stavební, fakulta architektury — Wyższa Szkoła Inżynierska, Wydział Architektury označení: inżynier architekt, od roku 1970 označení magister inżynier architekt a od roku 1998 označení inżynier architekt), všechny spolu s osvědčením o členství vydaným příslušnou regionální komorou architektů v Polsku udělující právo vykonávat činnosti v oblasti architektury v Polsku |
2006/2007 |
|
Portugal |
— diplom „diploma do curso especial de arquitectura“ vydaný školami výtvarných umění v Lisabonu a v Portu — diplom architekta „diploma de arquitecto“ vydaný školami výtvarných umění v Lisabonu a v Portu — diplom „diploma do curso de arquitectura“ vydaný vyššími školami výtvarných umění v Lisabonu a v Portu — diplom „diploma de licenciatura em arquitectura“ vydaný vyšší školou výtvarných umění v Lisabonu — diplom „carta de curso de licenciatura em arquitectura“ vydaný technickou univerzitou v Lisabonu a univerzitou v Portu — vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (licenciatura em engenharia civil) vydaný vyšším technickým institutem technické univerzity v Lisabonu — vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (licenciatura em engenharia civil) vydaný stavební fakultou (engenharia) univerzity v Portu — vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (licenciatura em engenharia civil) vydaný fakultou vědy a techniky univerzity v Coimbře — vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (výroba) (licenciatura em engenharia civil (produçào)) vydaný univerzitou v Minhu |
1987/1988 |
|
România |
Universitatea de Arhitectură și Urbanism „Ion Mincu“ București (Univerzita architektury a urbanismu „Iona Mincu“ Bukurešť): — 1953-1966 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ București (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť) Arhitect (architekt), — 1967-1974 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ București (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť), Diplomă de Arhitect, Specialitatea Arhitectură (diplom architekta, obor architektura), — 1975-1977 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ București, Facultatea de Arhitectură (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, Specializarea Arhitectură (diplom architekta, obor architektura), — 1978-1991 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ București Facultatea de Arhitectură și Sistematizare (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury a systematizace), Diplomă de Arhitect, Specializarea Arhitectură și Sistematizare (diplom architekta, obor architektura a systematizace), — 1992-1993 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ București, Facultatea de Arhitectură și Urbanism (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Arhitect, specializarea Arhitectură și Urbanism (diplom architekta, obor architektura a urbanismus), — 1994-1997 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ București, Facultatea de Arhitectură și Urbanism (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Licență, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (Diplom Licență studijní program architektura, obor architektura), — 1998-1999 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ București, Facultatea de Arhitectură (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Licență, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licență, studijní program architektura, obor architektura), — Od roku 2000 Universitatea de Arhitectură și Urbanism „Ion Mincu“ București, Facultatea de Arhitectură (Univerzita architektury a urbanismu „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta studijní program architektura, obor architektura); Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca (Technická univerzita) Cluj-Napoca): — 1990-1992 Institutul Politehnic din Cluj-Napoca, Facultatea de Construcții (Polytechnický institut Cluj-Napoca, stavební fakulta), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), — 1993-1994 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Construcții (Technická univerzita Cluj-Napoca, stavební fakulta), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), — 1994-1997 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Construcții (Technická univerzita Cluj-Napoca, stavební fakulta), Diplomă de Licență, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licență, studijní program architektura, obor architektura), — 1998-1999 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Arhitectură și Urbanism (Technická univerzita Cluj-Napoca, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Licență, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licență, studijní program architektura, obor architektura), — Od roku 2000 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Arhitectură și Urbanism (Technická univerzita Cluj-Napoca, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iași (Technická univerzita „Gh. Asachi“ Iași): — 1993 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iași, Facultatea de Construcții și Arhitectură (Technická univerzita „Gh. Asachi“ Iași, fakulta stavebnictví a architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), — 1994-1999 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iași, Facultatea de Construcții și Arhitectură (Technická univerzita „Gh.Asachi“ Iași, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Licență, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licență, studijní program architektura, obor architektura), — 2000-2003 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iași, Facultatea de Construcții și Arhitectură (Technická univerzita „Gh.Asachi“ Iași, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), — Od roku 2004 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iași, Facultatea de Arhitectură (Technická univerzita „Gh. Asachi“ Iași, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); Universitatea Politehnica din Timișoara (Polytechnická univerzita Timișoara): — 1993-1995 Universitatea Tehnică din Timișoara, Facultatea de Construcții (Technická univerzita Timișoara, fakulta stavebního inženýrství), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură și urbanism, specializarea Arhitectură generală (diplom architekta, studijní program architektura a urbanismus, obor všeobecná architektura), — 1995-1998 Universitatea Politehnica din Timișoara, Facultatea de Construcții (Polytechnická univerzita Timișoara, fakulta stavebního inženýrství), Diplomă de Licență, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licență, studijní program architektura, obor architektura), — 1998-1999 Universitatea Politehnica din Timișoara, Facultatea de Construcții și Arhitectură (Polytechnická univerzita Timișoara, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Licență, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licență, studijní program architektura, obor architektura), — Od roku 2000 Universitatea Politehnica din Timișoara, Facultatea de Construcții și Arhitectură (Polytechnická univerzita Timișoara, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); Universitatea din Oradea (Univerzita Oradea): — 2002 Universitatea din Oradea, Facultatea de Protecția Mediului (Univerzita Oradea, fakulta ochrany životního prostředí), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), — Od roku 2003 Universitatea din Oradea, Facultatea de Arhitectură și Construcții (Fakulta architektury a stavebního inženýrství), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); Universitatea Spiru Haret București (Univerzita Spiru Haret Bukurešť): — Od roku 2002 Universitatea Spiru Haret București, Facultatea de Arhitectură (Univerzita Spiru Haret Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura). |
2009/2010 |
|
Slovenija |
— univerzitní diplom udělující označení „univerzitetni diplomirani inženir arhitekture/univerzitetna diplomirana inženirka arhitekture“ udělený fakultou architektury spolu s osvědčením příslušného orgánu v oblasti architektury uznávaného zákonem, které uděluje právo vykonávat činnosti v oblasti architektury — univerzitní diplom udělený technickými fakultami udělující označení „univerzitetni diplomirani inženir (univ.dipl.inž.)/univerzitetna diplomirana inženirka“ spolu s osvědčením příslušného orgánu v oblasti architektury uznávaného zákonem, které uděluje právo vykonávat činnosti v oblasti architektury |
2006/2007 |
|
Slovensko |
— diplom ve studijním oboru „architektura a pozemní stavitelství“ („architektúra a pozemné staviteľstvo“) udělený Slovenskou vysokou školou technickou (Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1950 — 1952 (označení: Ing.) — diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený fakultou architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry a pozemného staviteľstva, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1952 — 1960 (označení: Ing. arch.) — diplom ve studijním oboru „pozemní stavitelství“ („pozemné staviteľstvo“) udělený fakultou architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry a pozemného staviteľstva, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1952 — 1960 (označení: Ing.) — diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený stavební fakultou Slovenské vysoké školy technické (Stavebná fakulta, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1961 — 1976, (označení: Ing. arch.) — diplom ve studijním oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“) udělený stavební fakultou Slovenské vysoké školy technické (Stavebná fakulta, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1961 — 1976, (označení: Ing.) — diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený fakultou architektury Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě od roku 1977 (označení: Ing. arch.) — diplom ve studijním oboru „urbanismus“ („urbanizmus“) udělený fakultou architektury Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě od roku 1977 (označení: Ing. arch.) — diplom ve studijním oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita) v Bratislavě v letech 1977 — 1997 (označení: Ing.) — diplom ve studijním oboru „architektura a pozemní stavby“ („architektúra a pozemné stavby“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita) v Bratislavě od roku 1998 (označení: Ing.) — diplom ve studijním oboru „pozemní stavby — specializace: architektura“ („pozemné stavby — špecializácia: architektúra“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita) v Bratislavě v letech 2000 — 2001 (označení: Ing.) — diplom ve studijním oboru „pozemní stavby a architektura“ („pozemné stavby a architektúra“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita) v Bratislavě od roku 2001 (označení: Ing.) — diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený Vysokou školou výtvarných umění (Vysoká škola výtvarných umení) v Bratislavě od roku 1969 (označení: Akad. arch. do roku 1990; Mgr. v letech 1990 — 1992; Mgr. arch. v letech 1992 — 1996; Mgr. art. od roku 1997) — diplom ve studijním oboru „pozemní stavitelství“ („pozemné staviteľstvo“) udělený stavební fakultou Technické univerzity (Stavebná fakulta, Technická univerzita) v Košicích v letech 1981 — 1991 (označení: Ing.) Všechny tyto diplomy doprovázené: — osvědčením o autorizaci vydaným Slovenskou komorou architektů (Slovenská komora architektov) v Bratislavě bez uvedení oboru nebo v oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“) nebo „územní plánování“ („územné plánovanie“) — osvědčením o autorizaci vydaným Slovenskou komorou stavebních inženýrů (Slovenská komora stavebných inženierov) v Bratislavě v oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“) |
2006/2007 |
|
Suomi/Finland |
— diplomy vydávané technickými univerzitami a univerzitou v Oulu v oboru architektury (arkkitehti/arkitekt) — diplomy vydávané technickými instituty (rakennusarkkitehti/byggnadsarkitekt) |
1997/1998 |
|
Sverige |
— diplomy vydávané Královským technickým institutem, školou pro architekturu, Chalmersovou technickou univerzitou a Technickým institutem univerzity v Lundu (arkitekt, univerzitní diplom v oboru architektury) — osvědčení o členství v „Svenska Arkitekters Riksförbund“ (SAR), pokud dotyčná osoba absolvovala odbornou přípravu v členském státě, na který se vztahuje tato směrnice |
1997/1998 |
|
United Kingdom |
— doklady o kvalifikaci vydané po složení zkoušky na: — — Royal Institute of British Architects — školách architektury při univerzitách, polytechnikách, colleges, akademiích, technických a uměleckých školách, které byly ke dni 10. června 1985 uznány Architects Registration Council Spojeného království za účelem zápisu do registru (Architect) — osvědčení dokládající, že jeho držitel má nabyté právo používat profesní označení architekt na základě oddílu 6 (1) a, 6 (1) b nebo 6 (1) d Architects Registration Act z roku 1931 (Architect) — osvědčení dokládající, že jeho držitel má nabyté právo používat profesní označení architekt na základě oddílu 2 Architects Registration Act z roku 1938 (Architect) |
1987/1988 |
PŘÍLOHA VII
Doklady a osvědčení požadované podle čl. 50 odst. 1
1. Doklady
a) Důkaz o státní příslušnosti dotyčné osoby.
b) Kopie osvědčení o odborné způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci opravňující k přístupu k dotyčnému povolání a případně osvědčení o odborné praxi dotyčné osoby.
Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou žadatele vyzvat, aby poskytl informace o své odborné přípravě v rozsahu nezbytném pro určení případných podstatných rozdílů oproti odborné přípravě požadované v tomto členském státě podle článku 14. Nemůže-li žadatel tyto informace poskytnout, obrátí se příslušné orgány hostitelského státu na kontaktní místo, příslušný orgán nebo jiný subjekt v domovském členském státě.
c) V případech uvedených v článku 16 osvědčení o povaze a době trvání činnosti vydané příslušným orgánem nebo subjektem domovského členského státu nebo členského státu, odkud cizí státní příslušník přichází.
d) Pokud příslušný orgán hostitelského členského státu podmiňuje přístup osob k regulovanému povolání důkazem o dobré pověsti nebo důkazem, že na jejich majetek nebyl prohlášen konkurz, nebo v případě závažného nesprávného počínání při výkonu povolání nebo trestného činu pozastavuje nebo zakazuje výkon tohoto povolání, uznává tento členský stát pro státní příslušníky členských států, kteří chtějí vykonávat toto povolání na jeho území, za dostatečný důkaz doklady, které byly vydány příslušnými orgány domovského členského státu nebo členského státu, odkud tento cizí státní příslušník přichází, a které prokazují, že tyto požadavky byly splněny. Tyto orgány musí poskytnout požadované doklady ve lhůtě dvou měsíců.
Pokud příslušné orgány domovského členského státu nebo členského státu, ze kterého cizí státní příslušník přichází, nevydávají doklady uvedené v prvním pododstavci, jsou tyto doklady nahrazeny místopřísežným prohlášením nebo ve státech, kde takové prohlášení není upraveno, čestným prohlášením, které dotyčná osoba učiní před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo případně před notářem či oprávněným profesním subjektem domovského členského státu nebo státu, ze kterého osoba přichází; tento orgán nebo notář vydá osvědčení potvrzující pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení.
e) Pokud hostitelský členský stát požaduje od svých státních příslušníků pro přístup k regulovanému povolání doklad o fyzické nebo psychické způsobilosti žadatele, uznává tento členský stát za dostatečný důkaz předložení dokladu požadovaného v domovském členském státě. Pokud domovský členský stát takovýto doklad nevydává, uzná hostitelský členský stát osvědčení vydané příslušným orgánem domovského členského státu. V tomto případě musí příslušné orgány domovského členského státu poskytnout požadovaný doklad ve lhůtě dvou měsíců.
f) Pokud hostitelský členský stát požaduje od svých státních příslušníků pro přístup k regulovanému povolání, aby předložili:
— důkaz o finanční situaci žadatele,
— důkaz, že žadatel je pojištěn proti finančním rizikům vyplývajícím z jeho profesní odpovědnosti v souladu s platnými právními a správními předpisy hostitelského členského státu týkajícími se podmínek a rozsahu pojištění,
uznává tento členský stát za dostatečný důkaz osvědčení vydané za tímto účelem bankami a pojišťovnami jiného členského státu.
g) Pokud to členský stát požaduje od svých státních příslušníků, potvrzení o tom, že žadateli nebyl výkon povolání dočasně ani zcela pozastaven ani že nebyl odsouzen za spáchání trestného činu.
2. Osvědčení
Aby se usnadnilo uplatňování hlavy III kapitoly III této směrnice, mohou členské státy stanovit, že kromě dokladů o dosažené kvalifikaci musí osoba, která splňuje požadavky na odbornou přípravu, předložit osvědčení od příslušných orgánů svého domovského členského státu potvrzující, že na tento doklad o dosažené kvalifikaci se vztahuje tato směrnice.
( 1 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
( 2 ) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
( 3 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).
( 5 ) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
( 7 ) Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.
( 8 ) Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 36.
( 9 ) Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 66.
( 10 ) Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 38.
( 11 ) Státní příslušníci Irska jsou rovněž členy těchto sdružení nebo organizací ve Spojeném království:
Institute of Chartered Accountants in England and Wales
Institute of Chartered Accountants of Scotland
Institute of Actuaries
Faculty of Actuaries
The Chartered Institute of Management Accountants
Institute of Chartered Secretaries and Administrators
Royal Town Planning Institute
Royal Institution of Chartered Surveyors
Chartered Institute of Building.
( 12 ) Pouze pro činnost účetního auditu.
