Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02003R2160-20050701

Consolidated text: Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2003/2160/2005-07-01

2003R2160 — CS — 01.07.2005 — 001.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2160/2003

ze dne 17. listopadu 2003

o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci

(Úř. věst. L 325, 12.12.2003, p.1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1003/2005 ze dne 30. června 2005,

  L 170

12

1.7.2005




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2160/2003

ze dne 17. listopadu 2003

o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 152 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Živá zvířata a produkty živočišného původu se uvádějí na seznamu přílohy I Smlouvy. Chov a uvádění na trh produktů živočišného původu představují významný zdroj příjmů pro venkovské obyvatelstvo. Provádění veterinárních opatření směřujících ke zvýšení úrovně veřejného zdraví a zdraví zvířat ve Společenství napomáhá racionálnímu rozvoji zemědělského sektoru.

(2)

Ochrana lidského zdraví před chorobami a infekcemi přenášenými přímo nebo nepřímo ze zvířat na člověka (zoonózami) má prvořadý význam.

(3)

Zoonózy přenosné potravinami mohou lidem způsobovat utrpení, jakož i hospodářské ztráty v produkci potravin a v potravinářském průmyslu.

(4)

Zoonózy přenášené jinými zdroji než potravou, zejména volně žijícími zvířaty a zvířaty v zájmovém chovu, též vyvolávají obavu.

(5)

Zoonózy přítomné v primární produkci musí být patřičně tlumeny, aby se zajistilo dosažení cílů tohoto nařízení. V případě primární produkce, kdy producent daných produktů tuto produkci dodává v malých množstvích konečnému spotřebiteli nebo místním obchodům, je však vhodné chránit veřejné zdraví prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů. V tomto případě totiž existuje úzký vztah mezi producentem a spotřebitelem. Tato produkce by neměla mít celkově velký význam pro průměrné rozšíření zoonóz v populacích zvířat ve Společenství. Obecné požadavky pro odběr vzorků a analýzy nemusejí být praktické nebo vhodné pro producenty s velmi malým počtem zvířat, nacházející se v oblastech potýkajících se s mimořádnými zeměpisně danými potížemi.

(6)

Směrnice Rady 92/117/EHS ze dne 17. prosince 1992 o ochranných opatřeních proti některým zoonózám a některým původcům zoonóz u zvířat a v produktech živočišného původu se zaměřením na předcházení ohniskům infekce a otravám z potravin ( 4 ) stanovila systémy sledování u některých zoonóz a tlumení salmonely v některých hejnech drůbeže.

(7)

Tato směrnice požadovala, aby členské státy předložily Komisi vnitrostátní opatření, jež přijaly pro dosažení cílů směrnice, a aby vypracovaly plány pro sledování salmonel u drůbeže. Směrnice Rady 97/22/ES ( 5 ), kterou se mění směrnice 92/117/EHS, však tento požadavek pozastavila do přezkumu podle článku 15a směrnice 92/227/EHS.

(8)

Některé členské státy již předložily plány pro sledování salmonel, které již Komise schválila. Všechny členské státy měly s účinkem ode dne 1. ledna 1998 dodržovat minimální opatření stanovená pro salmonely v příloze III oddílu I směrnice 92/117/EHS a vypracovat opatření, jež se přijmou proti zavlečení salmonel do hospodářství.

(9)

Tato minimální opatření byla zaměřena na sledování a tlumení salmonel v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus. Pokud byly v odebraných vzorcích zjištěny a potvrzeny sérotypy Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium, směrnice 92/117/EHS stanovila zvláštní opatření pro tlumení infekce.

(10)

Jiné právní předpisy Společenství stanoví sledování a tlumení některých zoonóz v populacích zvířat. Zejména směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství ( 6 ) se zabývá tuberkulózou skotu a brucelózou skotu. Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství ( 7 ) se zabývá brucelózou ovcí a koz. Tímto nařízením by nemělo vzniknout žádné zdvojení těchto existujících požadavků.

(11)

Budoucí právní předpisy Společenství o hygieně potravin by měly uvádět konkrétní prvky nezbytné pro prevenci, tlumení a sledování zoonóz a původců zoonóz a měly by obsahovat zvláštní požadavky na mikrobiologickou kvalitu potravin.

(12)

Směrnice 92/117/EHS stanovila shromažďování informací o případech zoonóz a původců zoonóz v krmivech, u zvířat, v potravinách a u lidí. Tento systém shromažďování informací, i když není harmonizovaný, a není tudíž vhodný ke vzájemnému porovnávání mezi členskými státy, představuje základ pro posuzování současné situace ohledně zoonóz a původců zoonóz ve Společenství.

(13)

Výsledky tohoto systému shromažďování informací ukazují, že někteří původci zoonóz, konkrétně Salmonella spp. a Campylobacter spp., způsobují většinu případů zoonóz u lidí. Zdá se, že počet případů salmonelóz u lidí klesá, zejména chorob způsobených salmonelami Salmonella enteritidisSalmonella typhimurium, což svědčí o úspěchu opatření pro tlumení přijatých ve Společenství. Mnoho případů však není pravděpodobně zaznamenáno, a shromážděné informace tudíž nemusí nutně poskytovat úplný obraz situace.

(14)

Ve stanovisku o zoonózách přijatém dne 12. dubna 2000 se Vědecký výbor pro veterinární opatření týkající se veřejného zdraví uvedl, že tehdy platná opatření určená k tlumení zoonotických infekcí přenášených potravou byla nedostatečná. Dále se domníval, že epizootologické informace, které členské státy shromáždily, nebyly ani úplné, ani plně srovnatelné. V důsledku toho výbor doporučil zlepšit opatření sledování a zjistil možnosti řízení rizika.

(15)

Dále je nutné zlepšit stávající systémy pro tlumení u některých původců zoonóz. Zároveň pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a původců zoonóz, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS ( 8 ) nahradí systémy sledování a shromažďování informací zavedené směrnicí 92/117/EHS.

(16)

V zásadě by opatření pro tlumení měla pokrývat celý potravní řetězec, od zemědělce až po spotřebitele.

(17)

Pravidla pro tato opatření pro tlumení by obecně měla být pravidla stanovená podle právních předpisů Společenství o krmivech, zdraví zvířat a hygieně potravin.

(18)

U některých zoonóz a původců zoonóz je však nutné stanovit na opatření pro tlumení zvláštní požadavky.

(19)

Tyto zvláštní požadavky by měly být založeny na cílech zaměřených na snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz.

(20)

Je třeba stanovit cíle u zoonóz a původců zoonóz postihujících populace zvířat a brát přitom v úvahu zejména jejich četnost a epidemiologický vývoj v populacích zvířat i lidí a v krmivech a potravinách, jejich nebezpečnost pro člověka, jejich případné ekonomické důsledky, vědecké názory a existenci vhodných opatření na snížení jejich výskytu. Mohou být případně stanoveny cíle i pro jiné části potravního řetězce.

(21)

Aby se zajistilo dosažení cílů v požadované době, je třeba, aby členské státy stanovily konkrétní programy opatření pro tlumení, jež by mělo schválit Společenství.

(22)

Hlavní odpovědnost za nezávadnost potravin by měly nést hospodářské subjekty v potravinářském a krmivářském průmyslu. Členské státy by tudíž měly podpořit vypracování programů pro tlumení na úrovni celého podniku.

(23)

V rámci vlastních programů pro tlumení mohou členské státy a hospodářské subjekty v potravinářském a krmivářském průmyslu požadovat použití určitých tlumicích metod. Některé metody však nemusejí být přijatelné, zejména pokud brzdí dosažení daného cíle, kříží se určitým způsobem s nezbytnými testovacími systémy nebo představují možnou hrozbu pro veřejné zdraví. Je tudíž třeba stanovit vhodné postupy, které Společenství umožní, aby rozhodlo, že některé metody tlumení se nebudou užívat jako součást programů pro tlumení.

(24)

Mohou též existovat nebo se vyvíjet tlumicí metody, které nespadají pod žádné konkrétní právní předpisy Společenství o schvalování produktů, avšak přispěly by k dosažení cílů snížení výskytu některých zoonóz a některých původců zoonóz. Je proto třeba, aby bylo možné schválit užití takových metod na úrovni Společenství.

(25)

Bude nezbytné zajistit, aby obnova zvířat pocházela z hejn nebo stád, na která se vztahovala opatření pro tlumení v souladu s požadavky tohoto nařízení. Pokud platí určitý program pro tlumení, měly by se výsledky provedených testů oznámit osobě kupující zvířata. Za tím účelem je třeba připojit zvláštní požadavky k příslušným právním předpisům Společenství o obchodu uvnitř Společenství a o dovozu ze třetích zemí, zejména pokud jde o zásilky živých zvířat a násadových vajec. Směrnice 64/432/EHS, směrnice Rady 72/462/EHS ze dne 12. prosince 1972 o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat a čerstvého masa nebo masných výrobků ze třetích zemí ( 9 ) a směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí ( 10 ) by proto měly být odpovídajícím způsobem pozměněny.

(26)

Přijetím tohoto nařízení by neměly být dotčeny doplňkové záruky udělené Finsku a Švédsku při jejich přistoupení ke Společenství a potvrzené rozhodnutími Komise 94/968/ES ( 11 ), 95/50/ES ( 12 ), 95/160/ES ( 13 ), 95/161/ES ( 14 ), 95/168/ES ( 15 ) a rozhodnutími Rady 95/409/ES ( 16 ), 95/410/ES ( 17 ) a 95/411/ES ( 18 ). Toto nařízení by mělo stanovit postup pro udělení záruk po přechodné období každému členskému státu, jehož schválený národní program pro tlumení jde nad rámec minimálních požadavků Společenství týkajících se salmonel. Výsledky testů na živých zvířatech a násadových vejcích obchodovaných v takovém členském státě by měly splňovat kritéria stanovená v jeho národním programu pro tlumení. Budoucí právní předpisy Společenství o hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu by mělo stanovit podobný postup, pokud jde o maso a konzumní vejce.

(27)

Třetí země vyvážející do Společenství musí provádět rovnocenná opatření pro tlumení zoonóz souběžně s opatřeními používanými ve Společenství.

(28)

Pokud jde o tlumení salmonel, z dostupných informací vyplývá, že největším zdrojem salmonelózy u člověka jsou produkty z drůbeže. Na jejich produkci by se tudíž měla použít opatření pro tlumení a měla by se tak rozšířit opatření přijatá podle směrnice 92/117/EHS. Pokud jde o produkci konzumních vajec, je důležité stanovit konkrétní opatření týkající se umístění na trh produktů pocházejících z hejn, jež z testování nevyšla jako prosta daných salmonel. Pokud jde o drůbeží maso, cílem je umístit na trh maso s přiměřenou zárukou, že je prosto daných salmonel. Je nutné přechodné období, aby se hospodářské subjekty v potravinářském průmyslu mohly přizpůsobit plánovaným opatřením, která budou moci být ještě dále upravena na základě vědeckého posouzení rizika.

(29)

Je vhodné určit národní referenční laboratoře a referenční laboratoře Společenství pověřené poradenstvím a pomocí v otázkách spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(30)

Pro zajištění jednotného použití tohoto nařízení je třeba přijmout ustanovení pro audity a kontroly organizované Společenstvím, v souladu s jinými právními předpisy Společenství v této oblasti.

(31)

Je třeba stanovit vhodné postupy pro změnu některých ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický a vědecký pokrok a pro přijetí prováděcích a přechodných opatření.

(32)

Aby se zohlednil technický a vědecký pokrok, je třeba zajistit úzkou a účinnou spolupráci mezi Komisí a členskými státy ve stálém výboru zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin ( 19 ).

(33)

Prováděcí opatření pro toto nařízení by se měla přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 20 ),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:



KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1.  Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, včetně krmiv, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.

2.  Toto nařízení se týká:

a) přijetí cílů zaměřených na snížení výskytu určitých zoonóz v populacích zvířat:

i) na úrovni primární produkce a

ii) v případě potřeby u dotyčné zoonózy nebo původce zoonózy, na jiných stupních potravního řetězce, zahrnujícího též potraviny a krmivo;

b) schválení zvláštních programů pro tlumení vypracovaných členskými státy a hospodářskými subjekty v potravinářském a krmivářském průmyslu;

c) přijetí zvláštních pravidel týkajících se některých tlumicích metod používaných pro snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz;

d) přijetí pravidel týkajících se obchodu uvnitř Společenství a dovozu některých zvířat a produktů z nich pocházejících ze třetích zemí.

3.  Toto nařízení se nepoužije na primární produkci:

a) pro soukromé domácí užití; nebo

b) kdy producent dodává malá množství primárního produktu přímo konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají primární produkty konečnému spotřebiteli.

4.  Členské státy podle vnitrostátního práva stanoví předpisy pro činnosti uvedené v odst. 3 písm. b). Tyto vnitrostátní právní předpisy zajistí dosažení cílů tohoto nařízení.

5.  Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena podrobnější ustanovení Společenství o zdraví zvířat, krmivech, hygieně potravin, chorobách přenosných na člověka, zdraví a bezpečnosti v zaměstnání, genetické technologii a přenosných spongiformních encefalopatiích.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1. definice stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002;

2. definice stanovené ve směrnici 2003/99/ES a

3. tyto definice:

a) „stádem“ se rozumí zvíře nebo skupina zvířat držená v hospodářství jako epizootologická jednotka a

b) „hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný objem vzduchu.

Článek 3

Příslušné orgány

1.  Každý členský stát jmenuje příslušný orgán nebo příslušné orgány pro účely tohoto nařízení a uvědomí o tom Komisi. Pokud členský stát jmenuje více než jeden příslušný orgán,

a) oznámí Komisi, který příslušný orgán bude působit jako styčný bod pro kontakty s Komisí; a

b) zajistí, aby příslušné orgány spolupracovaly tak, aby zaručily vhodné plnění požadavků tohoto nařízení.

2.  Příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovídají zejména za:

a) vypracování programů stanovených v čl. 5 odst. 1 a za přípravu změn, které se ukáží jako nezbytné, zejména na základě shromážděných údajů a získaných výsledků;

b) sběr dat nezbytných pro posouzení použitých prostředků a získaných výsledků při provádění národních programů pro tlumení uvedených v článku 5 a za každoroční předkládání těchto údajů a výsledků Komisi, včetně výsledků jakéhokoliv případného provedeného šetření, s ohledem na pravidla stanovená podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/99/ES;

c) provádění pravidelných kontrol v objektech podniků potravinářského, případně krmivářského průmyslu pro účely kontroly dodržování tohoto nařízení.



KAPITOLA II

CÍLE SPOLEČENSTVÍ

Článek 4

Cíle Společenství směřující ke snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz

1.  Stanovují se cíle Společenství za účelem snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I sloupci 1 v populacích zvířat vyjmenovaných v příloze I sloupci 2, s ohledem zejména na:

a) zkušenost získanou na základě stávajících vnitrostátních opatření a

b) údaje předané Komisi nebo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin podle stávajících požadavků Společenství, zejména v rámci údajů získaných podle směrnice 2003/99/ES, a zejména článku 5 uvedené směrnice.

Cíle a jakékoliv jejich změny se stanoví postupem podle čl. 14 odst. 2.

2.  Cíle uvedené v odstavci 1 obsahují přinejmenším:

a) číselné vyjádření:

i) maximálního procenta epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní; a/nebo

ii) minimálního procenta snížení počtu epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní;

b) nejzazší termín, do kterého musí být cíle dosaženo;

c) definici epizootologických jednotek uvedených v písmenu a);

d) definici testovacích programů nezbytných pro ověření toho, zda bylo cíle dosaženo; a

e) popřípadě definici sérotypů, které mají význam pro veřejné zdraví, nebo jiných podtypů zoonóz nebo původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I sloupci 1, s ohledem na obecná kritéria vyjmenovaná v odst. 6 písm. c) a na konkrétní kritéria stanovená v příloze III.

3.  Cíle Společenství se poprvé stanoví v příslušných termínech uvedených v příloze I sloupci 4.

4.  

a) a) Při definování každého cíle Společenství dodá Komise analýzu odhadovaných nákladů a zisků. Tato analýza bere v úvahu zejména kritéria stanovená v odst. 6 písm. c). Členské státy Komisi na její žádost poskytnou veškerou nezbytnou pomoc, aby jí umožnily tuto analýzu připravit.

b) Před navržením každého cíle Společenství konzultuje Komise s členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 14 odst. 1 výsledky této analýzy.

c) Na základě výsledků této analýzy a konzultace s členskými státy navrhne Komise v případě potřeby cíle Společenství.

5.  Odchylně od odst. 2 písm. e) a od odstavce 4 se však níže uvedená pravidla použijí na drůbež během přechodného období.

Cíl Společenství stanovený pro reprodukční hejna ptáků Gallus gallus během tohoto přechodného období se týká pěti nejčastějších sérotypů salmonel u salmonelóz lidí, které se identifikují na základě údajů shromážděných prostřednictvím systémů sledování prováděných ve Společenství. Cíle Společenství stanovené pro nosnice, brojlery, krocany a krůty během přechodného období se týkají salmonel Salmonella enteritidisSalmonella typhimurium. Tyto cíle však podle potřeby mohou být rozšířeny o další sérotypy, na základě výsledků analýzy provedené v souladu s odstavcem 4.

Přechodné období se použije na každý cíl Společenství týkající se snížení výskytu salmonel u drůbeže. V každém případě je tříleté a začíná od data uvedeného v příloze I sloupci 5.

6.  

a) a) Příloha I může být pozměněna postupem podle čl. 14 odst. 2, pro účely vyjmenované v písmenu b) a poté, co byla vzata v úvahu zejména kritéria vyjmenovaná v písmenu c).

b) Změny přílohy I mohou upravit oblast působnosti požadavků týkajících se zavedení cílů Společenství tím, že dojde k doplnění, omezení nebo změně:

i) zoonóz nebo původců zoonóz;

ii) etap potravního řetězce a/nebo

iii) dotčených populací zvířat.

c) Kritéria, která je třeba vzít v úvahu před změnou přílohy I, zahrnují, pokud jde o dotčené zoonózy nebo původce zoonóz:

i) jejich četnost v populacích zvířat a lidí a v krmivech a potravě;

ii) závažnost účinků na lidi;

iii) jejich ekonomické důsledky na zdraví zvířat a lidské zdraví, jakož i na podniky v odvětví krmiv a potravin;

iv) epidemiologické trendy v populacích zvířat a lidí, v odvětví krmiv a potravin;

v) vědecká stanoviska;

vi) technologický vývoj, zejména týkající se realizovatelnosti různých stávajících druhů tlumení; a

vii) požadavky a trendy týkající se způsobů chovu a produkčních metod.

7.  Příloha III může být pozměněna nebo doplněna postupem podle čl. 14 odst. 2.

8.  Komise přezkoumá provedení cílů Společenství a vezme v úvahu tento přezkum při navrhování dalších cílů.

9.  Opatření přijatá za účelem snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I se provádějí v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení a s pravidly přijatými na jeho základě.



KAPITOLA III

PROGRAMY PRO TLUMENÍ

Článek 5

Národní programy pro tlumení

1.  Pro dosažení cílů Společenství stanovených v článku 4 zavedou členské státy národní programy pro tlumení pro každou zoonózu a každého původce zoonóz vyjmenované v příloze I. Národní programy pro tlumení vezmou v úvahu zeměpisné rozdělení zoonóz v každém členském státě a finančních dopady zavedení účinných opatření pro tlumení na primární producenty a na hospodářské subjekty v odvětví krmiv a potravin.

2.  Národní programy pro tlumení jsou trvalé a zahrnují období přinejmenším tří po sobě jdoucích let.

3.  Národní programy pro tlumení:

a) předpokládají zjišťování zoonóz a původců zoonóz v souladu s požadavky a minimálními pravidly pro odběr vzorků stanovenými v příloze II;

b) definují odpovědnost jednak příslušných orgánů, jednak hospodářských subjektů v potravinářském a krmivářském průmyslu;

c) stanovují, jaká opatření pro tlumení se mají přijmout po zjištění zoonóz a původců zoonóz, zejména na ochranu veřejného zdraví, včetně provádění zvláštních opatření stanovených v příloze II;

d) umožňují zhodnotit, jakého pokroku bylo dosaženo na základě jejich ustanovení, a je možné je přezkoumat, zejména na základě výsledků získaných při zjišťování zoonóz a původců zoonóz.

4.  Národní programy pro tlumení zahrnují přinejmenším tyto etapy potravního řetězce:

a) výrobu krmiva;

b) primární produkci zvířat;

c) zpracování a přípravu potravin živočišného původu.

5.  Národní programy pro tlumení obsahují případně přijatá ustanovení o testovacích metodách a kritériích, s nimiž se výsledky těchto testů hodnotí při testování zvířat a násadových vajec zasílaných uvnitř vnitrostátního území, jako součást úředních opatření pro tlumení stanovených v příloze II části A.

6.  Požadavky a minimální pravidla pro odběr vzorků stanovená v příloze II mohou být změněna, upravena nebo doplněna, postupem podle čl. 14 odst. 2 a poté, co byla vzata v úvahu zejména kritéria vyjmenovaná v čl. 4 odst. 6 písm. c).

7.  Do šesti měsíců od stanovení cílů Společenství podle článku 4 předloží členské státy Komisi národní programy pro tlumení a určí, jaká opatření mají být prováděna.

Článek 6

Schválení národních programů pro tlumení

1.  Poté, co členský stát předloží národní program pro tlumení v souladu s článkem 5, má Komise dva měsíce na to, aby daný členský stát požádala o příslušné a nezbytné další informace. Členský stát dodá takové další informace do dvou měsíců od data obdržení žádosti. Komise do dvou měsíců od data obdržení těchto dalších informací nebo, pokud o takové informace nežádala, do šesti měsíců následujících po předložení programu pro tlumení, určí, zda tento plán je v souladu s příslušnými pravidly, zejména s tímto nařízením.

2.  Pokud Komise zjistí shodu národního programu pro tlumení, nebo na žádost členského státu, který ho předložil, posoudí se program bez zbytečného prodlení za účelem schválení postupem podle čl. 14 odst. 2.

3.  Změny programu dříve schváleného podle odstavce 2 mohou být schváleny postupem podle čl. 14 odst. 2, na základě vývoje situace v dotyčném členském státě, zejména s ohledem na výsledky uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. d).

Článek 7

Tlumicí programy hospodářských subjektů v potravinářském a krmivářském průmyslu

1.  Hospodářské subjekty v potravinářském a krmivářském průmyslu nebo organizace zastupující takové hospodářské subjekty mohou vypracovat programy pro tlumení zahrnující pokud možno všechny etapy produkce, zpracování a distribuce.

2.  Pokud chtějí, aby jejich programy pro tlumení tvořily součást národního programu pro tlumení, předloží hospodářské subjekty v potravinářském a krmivářském průmyslu nebo jejich zastupující organizace své programy pro tlumení a jakoukoliv jejich změnu ke schválení příslušnému orgánu členského státu, v němž se nacházejí. Pokud provozují dané činnosti v několika členských státech, schvalují se programy samostatně v každém členském státě.

3.  Příslušný orgán může schválit programy pro tlumení předložené podle odstavce 2 pouze tehdy, pokud se uspokojivě prokáže, že programy pro tlumení splňují požadavky stanovené v příloze II, jakož i cíle příslušného národního programu pro tlumení.

4.  Členské státy řádně vedou seznamy schválených tlumicích programů hospodářských subjektů v potravinářském a krmivářském průmyslu nebo jejich zastupujících organizací. Seznamy jsou k dispozici Komisi na vyžádání.

5.  Hospodářské subjekty v potravinářském a krmivářském průmyslu nebo jejich zastupující organizace pravidelně sdělují výsledky svých programů pro tlumení příslušným orgánům.



KAPITOLA IV

TLUMICÍ METODY

Článek 8

Zvláštní tlumicí metody

1.  Z podnětu Komise nebo na žádost členského státu a postupem podle čl. 14 odst. 2:

a) může být rozhodnuto, že pro snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz ve stádiu primární produkce zvířat a v dalších etapách potravního řetězce mohou nebo musí být použity zvláštní tlumicí metody;

b) mohou být přijata pravidla týkající se podmínek užití metod uvedených v písmenu a);

c) mohou být přijata podrobná pravidla týkající se nezbytných dokladů a postupů, jakož i minimálních požadavků pro metody uvedené v písmenu a); a

d) může být rozhodnuto, že některé zvláštní tlumicí metody se nepoužijí jako součást tlumicích programů.

2.  Ustanovení uvedená v odst. 1 písm. a), b) a c) se nepoužijí na metody používající látky nebo techniky, na které se vztahují právní předpisy Společenství o výživě zvířat, o přísadách v potravinách nebo o veterinárních léčivých přípravcích.



KAPITOLA V

OBCHOD

Článek 9

Obchod uvnitř Společenství

1.  Nejpozději od dat uvedených v příloze I sloupci 5 se hejna drůbeže původu a stáda zvířat původu druhů vyjmenovaných ve sloupci 2 testují na zoonózy a původce zoonóz vyjmenované ve sloupci 1 před každým odesláním živých zvířat nebo násadových vajec z potravinářského podniku původu. Datum a výsledek testování se uvede v příslušných veterinárních osvědčeních stanovených právními předpisy Společenství.

2.  Členskému státu určení může být postupem podle čl. 14 odst. 2 během přechodného období povoleno vyžadovat, aby výsledky testů, které se mají uvádět v příslušných veterinárních osvědčeních u zásilek zvířat a násadových vajec podléhajících testování v členském státě odeslání, splňovaly stejná kritéria, pokud jde o salmonely, jaká se stanoví v rámci jeho schváleného národního programu v souladu s čl. 5 odst. 5, pro zásilky odesílané na jeho území.

Toto povolení může být stejným postupem odejmuto.

3.  Zvláštní opatření týkající se salmonel, která se používala na živá zvířata odesílaná do Finska a Švédska před vstupem tohoto nařízení v platnost, se i nadále použijí, jako kdyby byla povolena v souladu s odstavcem 2.

4.  Aniž je dotčen čl. 5 odst. 6, mohou být postupem podle čl. 14 odst. 2 stanovena specifická pravidla týkající se určení kritérií, uvedených v čl. 5 odst. 5 a v odstavci 2 výše, členskými státy.

Článek 10

Dovoz ze třetích zemí

1.  Od dat uvedených v příloze I sloupci 5 uvedení nebo ponechání třetích zemí, ze kterých je podle právních předpisů Společenství povolen dovoz zvířat nebo násadových vajec v působnosti tohoto nařízení, na seznamu Společenství, podléhá předložení programu danou třetí zemí rovnocenného s programy uvedenými v článku 5 Komisi a jejímu schválení v souladu s tímto článkem. Tento program uvádí podrobnosti záruk nabízených danou zemí, pokud jde o inspekce a kontroly týkající se zoonóz a původců zoonóz. Uvedené záruky musí být přinejmenším rovnocenné se zárukami stanovenými tímto nařízením. Potravinový a veterinární úřad Komise bude plně využit při ověřování skutečnosti, zda ve třetích zemích existují rovnocenné programy pro tlumení.

2.  Tyto programy se schvalují postupem podle čl. 14 odst. 2, pokud bude rovnocennost opatření, jež takový program popisuje, a relevantních požadavků použitelných podle právních předpisů Společenství objektivně prokázána. Alternativní záruky k zárukám stanovenými v tomto nařízení mohou být povoleny v souladu s uvedeným postupem, pokud nebudou příznivější než záruky, které se vztahují na obchod uvnitř Společenství.

3.  Pro třetí země, s nimiž existují řádné obchodní toky, se použijí ustanovení čl. 5 odst. 7 a čl. 6 odst. 1, pokud jde o lhůty pro předkládání a schvalování programů. Pro třetí země zavádějící nebo obnovující obchodní tok se použijí lhůty stanovené v článku 6.

4.  Hejna a stáda původu druhů vyjmenovaných v příloze I sloupci 2 se podrobí testům před jakýmkoliv odesláním živých zvířat nebo násadových vajec z potravinářského podniku původu. Hejna a stáda se testují na zoonózy a původce zoonóz vyjmenované v příloze I sloupci 1 nebo, v případě potřeby, pro dosažení cíle rovnocenných záruk uvedených v odstavci 1, je možné takové zoonózy a původce zoonóz určit postupem podle čl. 14 odst. 2. Datum a výsledek testování se uvede na příslušných dovozních osvědčeních, jejichž vzory stanovené právem Společenství se vhodným způsobem změní.

5.  Členskému státu konečného určení může být povoleno postupem podle čl. 14 odst. 2, aby vyžadoval po přechodné období, aby výsledky testů uvedených v odstavci 4 splňovaly stejná kritéria, jaká jsou stanovena v jeho národním programu v souladu s čl. 5 odst. 5. Postupem podle čl. 14 odst. 2 může být povolení odejmuto a, aniž je dotčen čl. 5 odst. 6, mohou být stanovena pravidla týkající se takových kritérií.

6.  Uvedení nebo ponechání třetích zemí, ze kterých je členským státům povolen dovoz produktů v působnosti tohoto nařízení, na seznamu Společenství, podléhá předložení záruk danou třetí zemí Komisi srovnatelných se zárukami stanovenými tímto nařízením.



KAPITOLA VI

LABORATOŘE

Článek 11

Referenční laboratoře

1.  Referenční laboratoře Společenství pro analýzu a testování zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I sloupci 1 jsou určeny postupem podle čl. 14 odst. 2.

2.  Pravomoci a úkoly referenčních laboratoří Společenství, zejména pokud jde o koordinaci jejich činností s činnostmi národních referenčních laboratoří, se stanoví postupem podle čl. 14 odst. 2.

3.  Členské státy určí národní referenční laboratoře pro analýzu a testování zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I sloupci 1. Názvy a adresy laboratoří se oznámí Komisi.

4.  Některé pravomoci a úkoly národních referenčních laboratoří, zejména pokud jde o koordinaci jejich činností s činnostmi příslušných laboratoří členských států určených v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. a), mohou být stanoveny postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 12

Schválení laboratoří, požadavky na kvalitu a schválené testovací metody

1.  Laboratoře účastnící se programů pro tlumení podle článků 5 a 7 pro účely analýzy vzorků testovaných na přítomnost zoonóz a původců zoonóz uvedených v příloze I sloupci 1:

a) určí příslušný orgán; a

b) použijí systémy zabezpečování jakosti, které jsou ve shodě s požadavky současné normy EN/ISO, nejpozději 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost nebo do 24 měsíců následujících po připojení nových zoonóz nebo původců zoonóz k příloze I sloupci 1.

2.  Laboratoře se pravidelně účastní společného testování organizovaného nebo koordinovaného národní referenční laboratoří.

3.  Testování na přítomnost zoonóz a původců zoonóz uvedených v příloze I sloupci 1 se zakládá na metodách a protokolech doporučených mezinárodními organizacemi pro normalizaci, jež jsou referenčními metodami.

Mohou být použity i jiné metody, pokud byly validovány v souladu s mezinárodně uznanými pravidly a pokud nabízejí výsledky srovnatelné s výsledky, k nimž se dospěje pomocí příslušné referenční metody.

V případě potřeby je možné schválit jiné testovací metody, postupem podle čl. 14 odst. 2.



KAPITOLA VII

PROVÁDĚNÍ

Článek 13

Prováděcí a přechodná opatření

Mohou být přijata vhodná přechodná nebo prováděcí opatření včetně nezbytných změn příslušných veterinárních osvědčení, postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený nařízením (ES) č. 178/2002 (dále jen „výbor“).

2.  V případě odkazu na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 15

Konzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin

Komise konzultuje s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin jakoukoliv otázku v oblasti působnosti tohoto nařízení, která by mohla mít významný dopad na veřejné zdraví, a zejména před navrhováním cílů Společenství v souladu s článkem 4 nebo určitých tlumicích metod v souladu s článkem 8.

Článek 16

Zpráva o finančních opatřeních

1.  Komise do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

2.  Zpráva bude pojednávat o:

a) zavedených opatřeních na úrovni Společenství a na úrovni členských států, týkajících se finančních opatření přijatých pro tlumení zoonóz a původců zoonóz; a

b) účinku, jaký taková opatření mají na efektivnost těchto opatření.

3.  Komise v případě potřeby připojí ke zprávě příslušné návrhy.

4.  Členské státy poskytují Komisi na její žádost veškerou pomoc nezbytnou pro vypracování zprávy.



KAPITOLA VIII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Kontroly prováděné Společenstvím

1.  Znalci Komise ve spolupráci s příslušnými orgány členských států provedou kontroly na místě, aby se ujistili, že ustanovení tohoto nařízení, pravidla přijatá podle tohoto nařízení a ochranná opatření se používají jednotně. Členský stát, na jehož území se kontrola provádí, poskytne znalcům veškerou pomoc nezbytnou pro plnění jejich úkolů. Komise uvědomí příslušný orgán o výsledku provedených kontrol.

2.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pravidla, jimiž se řídí způsob spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány, se stanoví postupem podle článku 14 odst. 2.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od šesti měsíců po vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I



Zoonózy a původci zoonóz, pro které se cíle Společenství směřující ke snížení jejich výskytu stanoví podle článku 4

1.  Zoonóza nebo původce zoonózy

2.  Populace zvířat

3.  Etapa potravního řetězce

4.  Datum, k němuž musí být cíl stanoven (1)

5.  Datum, od něhož se musí testování provádět

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Reprodukční hejna ptáků Gallus gallus

Primární produkce

►M1  18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost ◄

18 měsíců od data uvedeného ve sloupci 4

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Nosnice

Primární produkce

24 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost

18 měsíců od data uvedeného ve sloupci 4

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Brojleři

Primární produkce

36 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost

18 měsíců od data uvedeného ve sloupci 4

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Krocani a krůty

Primární produkce

48 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost

18 měsíců od data uvedeného ve sloupci 4

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Stáda jatečných prasat

Porážka

48 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost

18 měsíců od data uvedeného ve sloupci 4

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Stáda plemenných prasat

Primární produkce

60 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost

18 měsíců od data uvedeného ve sloupci 4

(1)   Tyto údaje vycházejí z předpokladu, že srovnatelné údaje o prevalenci budou k dispozici nejpozději šest měsíců před zavedením cíle. Pokud takové údaje nebudou k dispozici, bude třeba odpovídajícím způsobem prodloužit termín, k němuž se cíl stanoví.




PŘÍLOHA II

TLUMENÍ ZOONÓZ A PŮVODCŮ ZOONÓZ VYJMENOVANÝCH V PŘÍLOZE I

A.   Obecné požadavky pro národní programy pro tlumení

Program musí brát v úvahu povahu dané zoonózy a/nebo původce zoonózy a specifickou situaci v členském státě. Program musí:

a) stanovit svůj cíl, s ohledem na závažnost dané zoonózy nebo původce zoonózy;

b) dodržovat minimální požadavky na odběr vzorků stanovené v části B;

c) popřípadě dodržovat požadavky stanovené v částech C až E a

d) určovat tyto údaje:

1.   Obecné údaje

1.1. Přítomnost dané zoonózy nebo původce zoonózy v členském státě, se zvláštním odkazem na výsledky získané v rámci sledování v souladu s článkem 4 směrnice 2003/99/ES.

1.2. Zeměpisná oblast nebo popřípadě epizootologické jednotky, v nichž se má program provádět.

1.3. Struktura a organizace daných příslušných orgánů.

1.4. Schválené laboratoře, kde se analyzují vzorky odebrané v rámci programu.

1.5. Metody použité pro vyšetření na zoonózy nebo původce zoonóz.

1.6. Úřední kontroly (včetně schémat odběru vzorků) na úrovni krmiv, hejn drůbeže a/nebo stád.

1.7. Úřední kontroly (včetně schémat odběru vzorků) v dalších etapách potravního řetězce.

1.8. Opatření přijatá příslušnými orgány s ohledem na zvířata nebo produkty, u nichž byly zoonózy nebo původci zoonóz zjištěni, zejména s cílem chránit veřejné zdraví; a jakákoliv přijatá preventivní opatření, jako například očkování.

1.9. Příslušné vnitrostátní právní předpisy, včetně jakýchkoliv vnitrostátních předpisů týkajících se činností uvedených v čl. 1 odst. 3 písm. b).

1.10. Jakákoliv finanční pomoc udělená hospodářským subjektům v potravinářském a krmivářském průmyslu a v kontextu národního programu pro tlumení.

2.   Údaje týkající se podniků v potravinářském a krmivářském průmyslu zahrnutých v programu

2.1. Struktura produkce daných druhů a výrobků z nich vyrobených.

2.2. Struktura výroby krmiva.

2.3. Příslušné pokyny pro řádnou chovatelskou praxi nebo jiné pokyny (závazné nebo dobrovolné), definující přinejmenším:

 řízení hygieny v hospodářstvích,

 opatření pro předcházení infekcím zavlečeným zvířaty, krmivy, pitnou vodou, lidmi pracujícími v hospodářstvích a

 hygiena při přepravě zvířat do a z hospodářství.

2.4. Rutinní veterinární dohled v hospodářstvích.

2.5. Registrace hospodářství.

2.6. Vedení záznamů v hospodářstvích.

2.7. Dokumenty doprovázející zvířata při jejich odeslání.

2.8. Jiná příslušná opatření pro zajištění vysledovatelnosti zvířat.

B.   Minimální požadavky na odběr vzorků

1. Po schválení příslušného programu pro tlumení uvedeného v článku 5 musí hospodářské subjekty v potravinářském průmyslu dát odebrat a analyzovat vzorky, aby se provedly testy na přítomnost zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I sloupci 1, a musí přitom dodržet minimální požadavky na odběr vzorků uvedené v této tabulce:



1.  Zoonóza nebo původce zoonózy

2.  Populace zvířat

3.  Fáze produkce, které musí být zahrnuty do odběru vzorků

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Reprodukční hejna ptáků Gallus gallus

 

—  chovná hejna

— jednodenní kuřata

— čtyřtýdenní drůbež

— dva týdny před vstupem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky

—  hejna dospělých plemenných ptáků

—  každý druhý týden během snáškového období

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Nosnice:

 

—  chovná hejna

— jednodenní kuřata

— slepičky dva týdny před vstupem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky

—  hejna nosnic

—  každých 15 týdnů před vstupem do snáškové fáze

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Brojleři

—  jatečná zvířata (1)

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Krocani a krůty

—  jatečná zvířata (1)

Všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví

Stáda prasat:

— chovná prasata

— jatečná prasata

— jatečná zvířata nebo jatečně upravená těla na jatkách

— jatečná zvířata nebo jatečně upravená těla na jatkách

(1)   Výsledky analýzy vzorků musí být známy dříve, než jsou zvířata odvezena na jatka.

2. Požadavky stanovené v bodě 1 se použijí, aniž jsou dotčeny požadavky právních předpisů Společenství týkající se prohlídek před porážkou.

3. Výsledky analýzy se musí zaznamenat, spolu s těmito informacemi:

a) datem a místem odběru vzorků a

b) identifikací hejna/stáda.

4. Imunologické testy se nemohou použít, byla-li zvířata očkována, pokud nebylo prokázáno, že se použitá očkovací látka nekříží s použitou testovací metodou.

C.   Zvláštní požadavky týkající se reprodukčních hejn ptáků Gallus gallus

1.

Opatření stanovená v bodech 3 až 5 musí být přijata, pokud analýza vzorků provedená v souladu s částí B zjistí přítomnost salmonel Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium v reprodukčním hejnu ptáků Gallus gallus za okolností uvedených v bodě 2.

2.

a) Pokud příslušný orgán schválil metodu analýzy použitou pro vzorky odebrané v souladu s částí B, může požadovat, aby byla přijata opatření stanovená v bodech 3 až 5, pokud tato analýza zjistila přítomnost salmonel Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium.

b) Jinými slovy, opatření uvedená v bodech 3 až 5 musí být přijata, pokud příslušný orgán potvrdí podezření na přítomnost salmonel Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium v důsledku analýzy vzorků provedené v souladu s částí B.

3.

Neinkubovaná vejce hejna musí být zlikvidována.

Taková vejce však mohou být užita k lidské spotřebě, pokud jsou ošetřena takovým způsobem, aby bylo zaručeno, že neobsahují salmonely Salmonella enteritidisSalmonella typhimurium, v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin.

4.

Všichni ptáci v hejnu včetně jednodenních kuřat musí být poraženi nebo zlikvidováni takovým způsobem, aby se co nejvíce snížilo riziko šíření salmonely. Porážka musí proběhnout v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin. Vedlejší produkty z těchto ptáků mohou být uvedeny na trh za účelem lidské spotřeby v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin a s částí E, jakmile bude použitelná. Pokud nejsou určeny k lidské spotřebě, musí se tyto produkty použít nebo zlikvidovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu ( 21 ).

5.

Pokud násadová vejce z hejn, v nichž je přítomna Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium, jsou stále ještě v líhni, musí být zlikvidována nebo ošetřena v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.

D.   Specifické požadavky týkající se hejn nosnic

1. S účinkem 72 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost se smí vejce používat k přímé lidské spotřebě (jako konzumní vejce) pouze pokud pocházejí z obchodního hejna nosnic, na které se vztahuje národní program vypracovaný podle článku 5 a na které se nevztahují úřední omezení.

2. Vejce pocházející z hejn s neznámým nákazovým statusem, která jsou podezřelá z infekce nebo která mohou pocházet z infikovaných hejn, mohou být použita k lidské spotřebě pouze tehdy, jsou-li ošetřena způsobem, jenž zaručí, že jsou prosta všech sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví, v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin.

3. Pokud ptáci z infikovaných hejn byli poraženi nebo zlikvidováni, musí být přijata opatření k co největšímu snížení rizika šíření zoonóz. Porážka musí být provedena v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin. Vedlejší produkty z takových ptáků mohou být uvedeny na trh k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin a s částí E, jakmile bude použitelná. Pokud tyto produkty nejsou určeny k lidské spotřebě, musí být použity nebo zlikvidovány v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.

E.   Zvláštní požadavky týkající se čerstvého masa

1. S účinkem 84 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost nesmí být čerstvé drůbeží maso zvířat vyjmenovaných v příloze I uvedeno na trh k lidské spotřebě, pokud nesplňuje toto kritérium:

„Salmonely: nepřítomnost v 25 gramech.“

.

2. Do 72 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost budou stanovena prováděcí pravidla k tomuto kritériu postupem podle čl. 14 odst. 2. Tato pravidla zejména upřesní systémy odběru vzorků a analytické metody.

3. Kritérium stanovené v odstavci 1 se nepoužije na čerstvé drůbeží maso určené k průmyslovému tepelnému zpracování nebo k jakémukoliv jinému ošetření, kterým se vyloučí salmonely, v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně potravin.




PŘÍLOHA III

Zvláštní kritéria pro určení sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví

Při určování sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví, na které se použijí cíle Společenství, se musí brát v úvahu tato kritéria:

1. nejčetnější sérotypy salmonel v lidských salmonelózách na základě údajů shromážděných prostřednictvím systémů sledování ve Společenství;

2. způsob infekce (to znamená přítomnost sérotypu v daných populacích zvířat a v krmivu);

3. zda jakýkoliv sérotyp vykazuje v krátké době schopnost rychle se šířit a vyvolávat choroby u lidí i zvířat;

4. zda jakýkoliv sérotyp vykazuje zvýšení virulence, čili zda se například šíří rychleji nebo je odolnější vůči příslušným léčbám infekcí u lidí.



( 1 ) Úř. věst. C 304 E, 30.10.2001, s. 260.

( 2 ) Úř. věst. C 94, 18.4.2002, s. 18.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. května 2002 (Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 160), společný postoj Rady ze dne 20. února 2003 (Úř. věst. C 90 E, 15.4.2003, s. 25) a postoj Evropského parlamentu ze dne 19. června 2003 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2003.

( 4 ) Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 38. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Rady (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 5 ) Úř. věst. L 113, 30.4.1997, s. 9.

( 6 ) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 1226/2002 (Úř. věst. L 179, 9.7.2002, s. 13).

( 7 ) Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

( 8 ) Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31.

( 9 ) Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

( 10 ) Úř. věst. L 303, 31.10.1990, s. 6. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

( 11 ) Úř. věst. L 371, 31.12.1994, s. 36.

( 12 ) Úř. věst. L 53, 9.3.1995, s. 31.

( 13 ) Úř. věst. L 105, 9.5.1995, s. 40. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 97/278/ES (Úř. věst. L 110, 26.4.1997, s. 77).

( 14 ) Úř. věst. L 105, 9.5.1995, s. 44. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 97/278/ES.

( 15 ) Úř. věst. L 109, 16.5.1995, s. 44. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 97/278/ES.

( 16 ) Úř. věst. L 243, 11.10.1995, s. 21. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 98/227/ES (Úř. věst. L 87, 21.3.1998, s. 14).

( 17 ) Úř. věst. L 243, 11.10.1995, s. 25. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 98/227/ES.

( 18 ) Úř. věst. L 243, 11.10.1995, s. 29. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 98/227/ES.

( 19 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

( 20 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 21 ) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 808/2003 (Úř. věst. L 117, 13.5.2003, s. 1).

Top