Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02001D0923-20060101

    Consolidated text: Rozhodnutí Rady ze dne 17. prosince 2001 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (2001/923/ES)

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2001/923/2006-01-01

    2001D0923 — CS — 01.01.2006 — 001.001


    Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

    ►B

    ROZHODNUTÍ RADY

    ze dne 17. prosince 2001

    o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles)

    (2001/923/ES)

    (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, p.50)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      No

    page

    date

    ►M1

    ROZHODNUTÍ RADY ze dne 30. ledna 2006,

      L 36

    40

    8.2.2006




    ▼B

    ROZHODNUTÍ RADY

    ze dne 17. prosince 2001

    o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles)

    (2001/923/ES)



    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 123 odst. 4 třetí větu této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

    s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),

    s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ( 3 ),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Smlouva vyzývá Společenství, aby podniklo opatření nezbytná k rychlému zavedení eura jako jednotné měny.

    (2)

    V doporučení ze dne 7. července 1998 o přijetí některých opatření na podporu právní ochrany eurobankovek a euromincí ( 4 ) vyzvala Evropská centrální banka (ECB) Komisi k zahájení spolupráce v boji proti padělání eurobankovek a euromincí. Rovněž navrhla, aby Rada, Komise a členské státy zvážily možnost přijetí opatření vedoucích ke zlepšení boje proti padělání měny.

    (3)

    v sdělení Radě, Evropskému parlamentu a Evropské centrální bance ze dne 22. července 1998 o ochraně eura se Komise vyjádřila, že prověří možnost vytvoření programu pro všechny osoby dotčené systémy předcházení, odhalování a potlačování padělání měny, což by umožnilo určení směrů pro budoucí plánování.

    (4)

    Dne 28. června 2001 přijala Rady nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání ( 5 ) a které pojednává o výměně informací, spolupráci a vzájemné pomoci, včetně vnějších aspektů ochrany eura, a povinnosti stažení, kterou mají finanční instituce. Jeho cílem je rovněž vytvořit obecný rámec spolupráce před zavedením eurobankovek a euromincí v roce 2002. Týž den přijala Rada rovněž nařízení (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu ( 6 ).

    (5)

    Konzultace a zkušenosti ukazují, že konkrétní, multidisciplinární doplňkový dlouhodobý program organizovaný na úrovni Společenství bude pravděpodobně účinnější než akce prováděné na vnitrostátních úrovních. Obě uvedená nařízení by proto měla být doplněna o akční program, jehož účelem by bylo zvýšit povědomí všech osob podílejících se na ochraně eura proti padělání prostřednictvím opatření zahrnujících zejména výměnu informací a osob, technickou a vědeckou pomoc a odborné vzdělávání. Tento program bude podporovat a doplňovat práci členských států v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy.

    (6)

    Mělo by být zajištěno, aby tento akční program Společenství, který je směřován na ochranu eura proti padělání, byl v souladu s jinými stávajícími či budoucími programy a činnostmi a aby je doplňoval.

    (7)

    Aniž je dotčena úloha ECB při ochraně eura proti padělání, bude Komise při provádění tohoto programu v příslušném poradním výboru podle nařízení (ES) č. 1338/2001 s hlavními zúčastněnými stranami (zejména příslušnými vnitrostátními orgány, které určí členské státy, s ECB a Europolem) konzultovat hodnocení potřeb ochrany eura, zejména pokud jde o výměny zaměstnanců, pomoc a odborné vzdělávání.

    (8)

    Společenství by mělo podporovat spolupráci se třetími zeměmi v oblasti ochrany eura proti padělání.

    (9)

    V tomto rozhodnutí bude po celou dobu trvání programu obsažena finanční referenční částka ve smyslu bodu 34 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu ( 7 ), aniž tím budou ovlivněny pravomoci rozpočtového orgánu definovaného Smlouvou.

    (10)

    Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny iniciativy, které mohou být v souladu se Smlouvou o Evropské unii podniknuty ve věci tvorby programů v oblasti trestního práva,

    ROZHODLA TAKTO:



    Článek 1

    Vytvoření programu

    1.  Tímto rozhodnutím se vytváří akční program Společenství na podporu a doplnění akcí členských států a programů, které byly nebo mají být vytvořeny za účelem ochrany eura proti padělání.

    2.  Tento akční program se jmenuje program Pericles. ►M1  Bude probíhat od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006. ◄

    3.  Program bude prováděn a hodnocen v souladu s články 5 až 13.

    Článek 2

    Cíle programu

    1.  Cílem akčního program Společenství je pomocí různých opatření stanovených v článku 3 chránit euro proti padělání. Bere v úvahu nadnárodní a multidisciplinární hlediska. Zaměřuje se na podporu sbližování obsahu akcí tak, aby byla zaručena rovnocenná úroveň ochrany na základě úvah o nejlepší praxi a zároveň respektovány rozdílné tradice jednotlivých členských států.

    2.  Jeho úloha spočívá zejména

    a) ve zvýšení vědomí zúčastněných zaměstnanců o rozměru nové měny jako měny Společenství (rovněž jako rezervní měny a měny pro mezinárodní transakce);

    b) ve funkci katalyzátoru s cílem podpořit prostřednictvím propagace různých vhodných akcí, jako jsou stáže, odborné pracovní konference nebo přizvání hostujících přednášejících na odborná školení členských států a výměny zaměstnanců, užší spolupráci mezi strukturami a zúčastněnými zaměstnanci, vytvořit klima vzájemné důvěry a uspokojivých vzájemných znalostí, mimo jiné způsobů jednání a řešení obtížných situací;

    c) v podpoře sbližování odborného vzdělávání pro školitele na vysoké úrovni způsoby, které jsou slučitelné s národními provozními strategiemi;

    d) v rozšiřování obecných znalostí, zejména o příslušných právních předpisech a nástrojích Společenství a o příslušných mezinárodních právních předpisech a nástrojích;

    ▼M1

    e) v úsilí o zveřejňování dosažených výsledků v rámci výměny informací, zkušeností a správných postupů.

    ▼B

    Článek 3

    Obsah opatření

    1.  Obsahem odborného vzdělávání a provozní podpory, jejímž základem je multidisciplinární a nadnárodní přístup, nejsou pouze bezpečnostní hlediska, ale rovněž výměna informací, zejména technických a strategických informací, a technická a vědecká pomoc.

    2.  Výměna informací na úrovni Společenství zahrnuje zejména metodiky kontroly a analýzy sloužící k hodnocení

    a) ekonomického a finančního dopadu padělání měny;

    b) fungování databází;

    c) využití nástrojů k rozpoznání padělků s počítačovou podporou;

    d) metod zjišťování a vyšetřování;

    e) vědecké pomoci (zejména vědeckých databází a sledování technologií/nového vývoje);

    f) fungování systémů včasného varování;

    g) souvisejících záležitostí, jako je rozsah povinnosti poskytovat informace;

    h) ochrany osobních údajů;

    i) různých stránek spolupráce;

    j) ochrany eura mimo Evropskou unii;

    k) výzkumu a

    l) poskytování konkrétních provozních odborných znalostí.

    Tyto výměny informací lze uskutečňovat různými opatřeními, například organizováním pracovních konferencí, jednání a seminářů, a v cílené politice stáží a výměny zaměstnanců.

    3.  Technická, vědecká a provozní pomoc se týká zejména

    a) všech opatření, která na úrovni Společenství umožňují rozvoj výukových nástrojů (sborník právních předpisů EU, informační věstníky, praktické příručky, jazykové a výkladové slovníky, databáze, zejména v oblasti vědecké pomoci, nebo sledování technologií) nebo počítačových podpůrných aplikací (například programové vybavení);

    b) studií v multidisciplinárním a nadnárodním měřítku ;

    c) rozvoje technických nástrojů a metod k podpoře rozpoznávání padělků na úrovni Společenství a

    ▼M1

    d) na druhotném základě poskytnutí finanční podpory pro spolupráci v přeshraničních operacích, pokud taková podpora není poskytována jinými evropskými orgány a subjekty.

    ▼B

    Článek 4

    Cílové skupiny a příspěvky

    1.  Akce se zaměřují na tyto cílové skupiny:

    a) zaměstnance orgánů zabývajících se odhalováním padělků a bojem proti nim (zejména policie a finanční správy v závislosti na jejich konkrétních vnitrostátních funkcích);

    b) zaměstnance zpravodajských služeb;

    c) představitele národních centrálních bank, mincoven a jiných finančních zprostředkovatelů (zejména pokud jde o povinnosti finančních institucí);

    d) představitele komerčních bank (zejména pokud jde o povinnosti finančních institucí);

    e) soudní úředníky a právníky specializující se na tuto oblast;

    f) jakékoli další skupiny zúčastněných odborníků (například obchodní a průmyslové komory nebo obdobné organizace schopné zajistit přístup k malým a středním podnikům, obchodníkům a přepravcům).

    2.  Vedle Komise jsou k tomu, aby přispívaly k dosažení cílů akčního programu Společenství odbornými znalostmi ze svých příslušných oblastí působnosti, vyzývány:

    a) národní centrální banky a ECB, mimo jiné pokud jde o systém monitorování padělků;

    b) národní analytická střediska a národní mincovní analytická střediska;

    c) Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) a státní mincovny;

    d) Europol a Interpol;

    e) národní ústředny pro potírání penězokazectví, stanovené v článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví, podepsané v Ženevě dne 20. dubna 1929 ( 8 ), a jiné subjekty, které se specializují na prevenci, odhalování a vynucování práva v oblasti padělání měny;

    f) specializované orgány zabývající se například kopírovacími a certifikačními technologiemi, tiskaři a rytci;

    g) všechny další subjekty mající konkrétní odborné znalosti, včetně případně třetích zemí, a zejména kandidátských zemí.

    Článek 5

    Souvislost a doplňkovost

    1.  Program je prováděn a koordinován v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy.

    Při koordinaci se berou v úvahu jiné prováděné akce, zejména ECB a Europolu.

    2.  Komise dbá, zejména v zájmu řádné finanční správy, na zajištění souvislosti a doplňkovosti mezi akčním programem Společenství, jehož úkolem je ochrana eura proti padělání, a jinými stávajícími a budoucími programy a aktivitami.

    Článek 6

    Referenční částka

    ▼M1

    Finanční referenční částka pro provádění akčního programu Společenství pro období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2005 činí 4 miliony EUR.

    Finanční referenční částka pro provádění akčního programu Společenství pro období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 činí 1 milion EUR.

    ▼B

    Roční položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

    Článek 7

    Mezinárodní spolupráce

    S ohledem na ujednání o distribuci eurobankovek a euromincí, na provozní požadavky, na hodnocení hrozby a analýzy rizik je program otevřený pro přidružené kandidátské země v souladu s podmínkami stanovenými v dohodách o přidružení a dodatkových protokolech k nim týkajících se účasti na programech Společenství, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny.

    Program je dále v případě potřeby otevřen třetím zemím v souladu s podmínkami a ujednáními, které byly s těmito zeměmi dohodnuty, pokud rozpočet Společenství obsahuje odpovídající výdajové položky.

    Článek 8

    Finanční ustanovení o pracovních konferencích, jednáních a seminářích

    1.  Pokud jde o pracovní konference, jednání a semináře podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce, které organizuje Komise,

    a) Společenství přebírá tyto náklady:

    i) cestovní výdaje a výdaje na ubytování zaměstnanců, kteří se účastní těchto událostí v jiném členském státě, a režijní náklady spojené s organizací těchto událostí,

    ii) náklady na tisk a překlady učebních materiálů;

    b) členské státy přebírají tyto náklady:

    i) náklady spojené s počátečním a pokračujícím odborným vzděláváním svých zaměstnanců, zejména pokud jde o technické vzdělávání,

    ii) určité logistické výdaje související s pracovními konferencemi, jednáními a semináři, které jsou na jejich území organizovány za finančního přispění Společenství (například vnitrostátní přeprava, pronájem prostor, zajištění tlumočnických zařízení).

    2.  Pokud jsou pracovní konference, jednání a semináře podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce organizovány společně s jinými partnery, například s ECB, Europolem nebo Interpolem, rozdělí se vzniklé výdaje mezi ně. Příspěvek těchto partnerů může být v naturální podobě za předpokladu, že je podstatný. V každém případě přebírá každý partner cestovní výdaje a výdaje na ubytování vlastních hostujících přednášejících.

    Článek 9

    Finanční ustanovení o výměnách zaměstnanců

    1.  Náklady na účast zaměstnanců členských států na stážích nebo výměnách podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce přebírá Společenství, pokud se konají v rámci dosahování cílů uvedených v článku 2.

    2.  Avšak náklady na účast zaměstnanců členských států na stážích nebo výměnách, které nejsou součástí tohoto programu, přebírají členské státy.

    Článek 10

    Finanční ustanovení o poskytování pomoci

     

    Společenství přebírá v řádně odůvodněných případech formou spolufinancování až osmdesát procent nákladů na provozní podporu podle článku 3, zejména.

     ◄

    a) náklady na navržení a výrobní náklady výukových nástrojů a počítačových aplikací nebo technických nástrojů na evropské úrovni;

    b) náklady na studie, např. právnické srovnávací studie, o ochraně eura proti padělání.

    Ve výjimečných případech, vychází-li se z podnětu Komise, mohou být tato opatření provozní podpory financována až do výše sta procent.

    2.  Členské státy však přebírají všechny výdaje související s částmi výukových nástrojů a komunikačních a informačních výměnných systémů, které nejsou nástroji Společenství, tj. národní databáze, které tvoří součást těchto systémů, síťová spojení mezi prvky Společenství a prvky jiných úrovní a programová a technická vybavení, která jsou podle jednotlivých členských států vhodná k tomu, aby tyto systémy v rámci jejich správy plně fungovaly.

    Článek 11

    Finanční ustanovení o vnějších akcích

    Za podmínek stanovených v článku 7 může Společenství vedle nákladů na účast zaměstnanců ze třetích zemí na pracovních konferencích, jednáních a seminářích podle článku 8 spolufinancovat až ►M1  osmdesát procent ◄ nákladů na odborné vzdělávání na území třetích zemí a na opatření provozní podpory v těchto zemích.

    Článek 12

    Předkládání a výběr projektů

    1.  Projekty v rámci programu mohou vycházet od příslušných orgánů členských států nebo od Komise.

    ▼M1

    Členské státy mohou předložit jeden, nebo výjimečně dva projekty ročně týkající se pracovních konferencí, jednání a seminářů podle čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce. Mohou být rovněž předkládány projekty související se stážemi, výměnami zaměstnanců nebo pomocí.

    ▼M1

    Pokud jeden členský stát předloží více než jeden projekt, koordinuje předložené projekty příslušný vnitrostátní orgán vymezený v čl. 2 písm. b) čtvrté odrážce nařízení (ES) č. 1338/2001.

    ▼B

    2.  Komise vybírá mezi projekty předloženými členskými státy a projekty vycházejícími z jejího vlastního podnětu na základě těchto kritérií:

    a) soulad s cíli programu, jak je definuje článek 2;

    b) evropský rozměr, včetně zejména aspektů spolupráce s ECB a Europolem;

    c) doplňkovost s jinými předchozími, současnými nebo budoucími projekty;

    d) schopnost organizátora projekt uskutečnit;

    ▼M1

    e) vlastní kvalita projektu z hlediska jeho koncepce, organizace, prezentace, cílů a efektivnosti nákladů;

    ▼B

    f) výše požadované podpory a zda je úměrná očekávaným výsledkům;

    g) dopad očekávaných výsledků na dosahování cílů programu;

    ▼M1

    h) slučitelnost s prací prováděnou nebo plánovanou jako součást akce EU v oblasti boje proti padělání měny.

    ▼B

    Vybírány jsou projekty, které nejlépe splňují uvedené cíle.

    3.  Komise odpovídá za řízení a provádění programu ve spolupráci s členskými státy.

    Článek 13

    Následná kontrola a hodnocení

    1.  Příjemci každého vybraného projektu předkládají Komisi výroční zprávy.

    2.  Po ukončení projektů zhodnotí Komise způsob, jakým byly provedeny, a dopad, který měly, aby mohla posoudit, zda bylo dosaženo původně stanovených cílů.

    3.  Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě

    a) nezávisle na provozovateli projektu do 30. června 2005 zprávu, v níž zhodnotí význam, účinnost a efektivnost programu, spolu se sdělením, zda by měl tento program pokračovat a zda by měl být upraven, a spolu s vhodným návrhem;

    b) po dokončení programu a nejpozději 30. června 2006 podrobnou zprávu o provádění a výsledcích programu, v níž určí zejména přidanou hodnotu finančního příspěvku Společenství.

    Článek 14

    Použitelnost

    Toto rozhodnutí je použitelné v členských státech, které přijaly euro jako jednotnou měnu.

    Článek 15

    Nabytí účinku

    Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

    Je použitelné dnem 1. ledna 2002.



    ( 1 ) Úř. věst. C 240 E, 28.8.2001, s. 120.

    ( 2 ) Stanovisko ze dne 13. listopadu 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

    ( 3 ) Úř. věst. C 293, 19.10.2001, s. 3.

    ( 4 ) Úř. věst. C 11, 15.1.1999, s. 13.

    ( 5 ) Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

    ( 6 ) Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11.

    ( 7 ) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

    ( 8 ) Sbírka smluv Společnosti národů č. 2623 (1931), s. 372.

    Top