This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 01998R0850-20130101
Council Regulation (EC) No 850/98 of 30 March 1998 for the conservation of fishery resources through technical measures for the protection of juveniles of marine organisms
Consolidated text: Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů
Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů
- Date of document:
- 01/01/2013
- Date of effect:
- 01/01/2013
- Author:
- Rada Evropské unie
- Form:
- Konsolidovaný text
- Additional information:
- LASTMODIN 32013R0227
- Link
- Link
- Link
- Select all documents mentioning this document
- Consolidation: basic act:
- 31998R0850
1998R0850 — CS — 01.01.2013 — 010.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 38 |
6 |
12.2.1999 |
||
|
L 168 |
1 |
3.7.1999 |
||
|
L 328 |
9 |
22.12.1999 |
||
|
L 100 |
3 |
20.4.2000 |
||
|
L 148 |
1 |
22.6.2000 |
||
|
L 102 |
16 |
12.4.2001 |
||
|
L 137 |
1 |
19.5.2001 |
||
|
L 97 |
30 |
1.4.2004 |
||
|
L 252 |
2 |
28.9.2005 |
||
|
L 345 |
5 |
28.12.2005 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 579/2011 ze dne 8. června 2011, |
L 165 |
1 |
24.6.2011 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 227/2013 ze dne 13. března 2013, |
L 78 |
1 |
20.3.2013 |
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 850/98
ze dne 30. března 1998
o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),
|
(1) |
vzhledem k tomu, že nařízení Rady (ES) č. 894/97 ( 4 ) je úplným zněním nařízení (EHS) č. 3094/86 o technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů, které bylo mnohokrát zásadně změněno; |
|
(2) |
vzhledem k tomu, že při provádění nařízení (EHS) č. 3094/86 se objevily určité nedostatky, které s sebou přinášejí potíže při používání a prosazování tohoto nařízení a které by měly být odstraněny zejména snížením počtu různých požadavků na velikost ok rybářských sítí, odstraněním pojmu chráněné druhy a omezením počtu sítí o různé velikosti ok, které smějí být na plavidle; že z tohoto důvodu je vhodné nahradit nařízení (ES) č. 894/97 s výjimkou článků 11,18, 19 a 20 novým zněním; |
|
(3) |
vzhledem k tomu, že je nutné stanovit určité zásady a postupy pro přijetí technických opatření pro zachování zdrojů na úrovni Společenství, aby každý členský stát mohl řídit rybolovné činnosti v mořských vodách, které spadají pod jeho jurisdikci nebo svrchovanost; |
|
(4) |
vzhledem k tomu, že by se měla vytvořit rovnováha mezi přizpůsobením technických opatření pro zachování zdrojů rozmanitostem lovišť a potřebou jednotných snadno použitelných pravidel; |
|
(5) |
vzhledem k tomu, že podle čl. 130r odst. 2 Smlouvy musejí být do všech opatření na úrovni Společenství zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na zásadu obezřetnosti; |
|
(6) |
vzhledem k tomu, že je třeba v co nejvyšší míře omezit vhazování mořských živočichů zpět do moře; |
|
(7) |
vzhledem k tomu, že je třeba chránit oblasti, které jsou místem reprodukce, s ohledem na zvláštní biologické podmínky různých dotčených oblastí; |
|
(8) |
vzhledem k tomu, že směrnicí č. 92/43/EHS ( 5 ) stanovila Rada opatření k zachování přírodních stanovišť a volně žijící živočichů a rostlin; že seznam mořských živočichů v působnosti tohoto nařízení, obsahuje názvy druhů chráněných požadavky výše uvedené směrnice; |
|
(9) |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal dne 25. října 1996 rozhodnutí ke sdělení Komise o provedení technických opatření v rámci společné rybářské politiky; |
|
(10) |
vzhledem k tomu, že k zajištění ochrany mořských biologických zdrojů a vyváženého využívání rybolovných zdrojů v zájmu jak rybářů, tak spotřebitelů, je třeba stanovit technická opatření pro zachování zdrojů, která zejména upřesňují rozměry ok sítí a jejich vhodnou kombinaci pro lov určitých druhů a ostatní parametry lovných zařízení, minimální velikost mořských živočichů, jakož i omezení rybolovu v určitých oblastech a v určitých obdobích a s použitím určitých lovných zařízení a vybavení; |
|
(11) |
vzhledem k tomu, že s ohledem na vědecká stanoviska by se měla přijmout opatření na zvětšení rozměrů ok u vlečných zařízení používaných pro lov určitých druhů mořských živočichů, a že je třeba přijmout opatření, která stanoví povinné používání sítí se čtvercovými oky, neboť tyto sítě mohou významně přispět ke snížení objemu úlovků nedospělých mořských živočichů; |
|
(12) |
vzhledem k tomu, že by se měla stanovit velikost ok sítě upevněných lovných zařízení, aby se zabránilo možnosti používat stále nižší velikosti ok u upevněných lovných zařízení; |
|
(13) |
vzhledem k tomu, že složení úlovků podle druhů a odpovídajících metod rybolovu se liší podle jednotlivých zeměpisných oblastí; že tyto rozdíly opravňují k provádění různých opatření v těchto oblastech; |
|
(14) |
vzhledem k tomu, že určité druhy, které se zpracovávají na rybí moučku nebo rybí olej, mohou být loveny sítěmi s malými oky, nemá-li tento rybolov nepříznivý vliv na ostatní druhy; |
|
(15) |
vzhledem k tomu, že by se měly stanovit minimální velikosti druhů, které tvoří velkou část vykládky loďstva Společenství, a druhů, které přežijí navrácení do moře, |
|
(16) |
vzhledem k tomu, že minimální velikost určitého druhu musí odpovídat výběru velikosti ok sítě příslušné pro tento druh; |
|
(17) |
vzhledem k tomu, že je nutné stanovit způsob jakým bude velikost mořských živočichů měřena; |
|
(18) |
vzhledem k tomu, že na ochranu nedospělých sleďů je třeba přijmout zvláštní opatření k odlovům a skladování šprotů na plavidle; |
|
(19) |
vzhledem k tomu, že s ohledem na tradiční způsoby rybolovu v některých oblastech je třeba přijmout zvláštní opatření k odlovům a skladování sardinek a tuňáků na plavidle; |
|
(20) |
vzhledem k tomu, že pro zajištění dohledu nad rybářskými činnostmi v některých oblastech uskutečňovanými plavidly, která splňují zvláštní podmínky, vstup do těchto oblastí musí podléhat zvláštním povolením k rybolovu podle nařízení Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu ( 6 ); |
|
(21) |
vzhledem k tomu, že používání košelkových nevodů k zátahům na hejna ryb, která se vyskytují společně s mořskými savci, může způsobit ulovení a usmrcení těchto savců; že jsou-li však správně používány, je možné košelkové nevody účinně využít pro lov požadovaných cílových druhů; že zatahování mořských savců košelkovými nevody musí být proto zakázáno; |
|
(22) |
vzhledem k tomu, s cílem nebránit vědeckém výzkumu, umělému doplňování populací ryb nebo jejich přesídlování, nevztahuje se toto nařízení na úkony, které mohou být nezbytné k výkonu takových činností; |
|
(23) |
vzhledem k tomu, že určitá opatření nutná v rámci ochrany jsou stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel ( 7 ), a nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku ( 8 ), a nemusí být proto opakovaně zahrnuta do tohoto nařízení; |
|
(24) |
vzhledem k tomu, že by Komise a členské státy měly být oprávněny přijmout vhodná prozatímní opatření, je-li vážně ohroženo zachování zdrojů; |
|
(25) |
vzhledem k tomu, že dodatečná vnitrostátní opatření výhradně místní povahy, mohou být zachována nebo přijata; přezkoumá-li Komise jejich slučitelnost s právními předpisy Společenství a soulad se společnou rybářskou politikou; |
|
(26) |
vzhledem k tomu, že v případě, kdy by se zdálo nezbytným stanovit prováděcí pravidla k tomuto nařízení, stanoví se tato pravidla postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92 ( 9 ), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Toto nařízení, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování zdrojů, se vztahuje na odlov a vykládku rybolovných zdrojů vyskytujících se v mořských vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států a ležící v jednom z regionů vyjmenovaných v článku 2, s výhradou článků 26 a 33.
Článek 1a
V čl. 4 odst. 2 písm. c), čl. 46 odst. 1 písm. b) a poznámce pod čarou 5 přílohy I se slovo „Společenství“ ve všech mluvnických tvarech nahrazuje slovem „Unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a provedou se nezbytné mluvnické úpravy.
HLAVA I
VYMEZENÍ
Článek 2
1. Pro účely tohoto nařízení, se použijí následující vymezení mořských vod:
a) Region 1
Všechny vody severně a západně od linie vycházející z 48° severní šířky a 18° západní délky a pokračující přímo na sever až k 60° severní šířky, odtud přímo na východ až k 5° západní délky, poté přímo na sever až k 60° 30′ severní šířky, odtud přímo na východ až k 4° západní délky, pak přímo na sever až k 64° severní šířky a nakonec přímo na východ až k pobřeží Norska.
b) Region 2
Všechny vody na sever od 48° severní šířky, s výjimkou vod regionu 1 a divizí ICES IIIb, IIIc a IIId.
c) Region 3
Všechny vody v podoblastech ICES VIII a IX.
d) Region 4
Všechny vody v podoblasti ICES X.
e) Region 5
Všechny vody ve středovýchodním Atlantiku, které zahrnují oblasti 34.1.1, 34.1.2 a 34.1.3, a podoblast 34.2.0 oblasti 34 regionu CECAF.
f) Region 6
Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Guyane, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie.
g) Region 7
Všechny vody při pobřeží francouzských departementů Martinique a Guadeloupe, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie.
h) Region 8
Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Réunion, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie.
i) Region 9
Všechny vody Černého moře odpovídající zeměpisné podoblasti 29, jak je definována v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) ( 10 ) a v usnesení GFCM/33/2009/2.
2. Zeměpisné oblasti označené v tomto nařízením zkratkami „ICES“ a „CECAF“ jsou oblasti vymezené Mezinárodní radou pro průzkum moří a Výborem pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku. S výhradou pozdějších změn, jsou popsány ve sděleních Komise č. 85/C 335/02 ( 11 ) a 85/C 347/05 ( 12 ).
3. Regiony uvedené v odstavci 1 mohou být postupem podle článku 48 rozděleny na zeměpisné oblasti, zejména na základě vymezení podle odstavce 2.
4. Bez ohledu na odstavec 2, pro účely provádění tohoto nařízení:
— je Kattegat na severu ohraničen linií spojující maják Skagen s majákem Tistlarna a poté pokračující až k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží, na jihu je ohraničen linií od mysu Hasenøre k mysu Gniben, od Korshage do Spodsbjerg a od mysu Gillbjerg do Kullen,
— je Skagerrak na západě ohraničen linií od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes, na jihu je ohraničen linií spojující maják Skagen s majákem Tistlarna a pokračující k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží,
— zahrnuje Severní moře podoblast ICES IV, přilehlou část divize ICES IIa jižně od 64° severní šířky a část divize ICES IIIa, na kterou se nevztahuje vymezení Skagerraku podle druhé odrážky.
Článek 3
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
|
a) |
mořskými živočichyvšechny mořské ryby včetně anadromních a katadromních druhů v průběhu jejich života v moři, mořské korýše a mořské měkkýše, jakož i jejich části; |
|
b) |
velikostí oktažené sítě velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě nebo nástavce, které se nacházejí na palubě rybářského plavidla a jsou nebo mohou být připojeny k vlečené síti. Velikost ok je určena v souladu s pravidly nařízení (EHS) č. 2108/84 ( 13 ). Tato definice velikosti ok se nevztahuje na síťovinu se čtvercovými oky; |
|
c) |
síťovinou z několika vlákensíťovina tvořená alespoň dvěma vlákny, přičemž vlákna mohou být mezi uzly od sebe oddělena, aniž by byla porušena struktura vlákna; |
|
d) |
síťovinou se čtvercovými okystruktura síťoviny, která je uvázána takovým způsobem, že paralelní linie, které tvoří strany na sebe navazujících ok, v jednom směru probíhají rovnoběžně s podélnou osou sítě a ve druhém směru jsou k této podélné ose kolmé; |
|
e) |
velikostí ok dílce nebo okna ze sítě se čtvercovými okynejvyšší stanovitelný rozměr oka dílce nebo okna připojených k vlečené síti. Velikost ok je určena podle pravidel nařízení (EHS) č. 2108/84; |
|
f) |
síťovinou bez uzlůsíťovina z ok s přibližně stejnými rameny, jejichž rohy vzniknou spletením vláken dvou vedle sebe ležících stran oka; |
|
g) |
tenatovou sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně nebo tenatovou sítíupevněná lovná zařízení z jednoduché síťoviny, která jsou nebo mohou být jakkoli upevněna u mořského dna; |
|
h) |
třístěnnou tenatovou sítíupevněná lovná zařízení ze dvou nebo více sítí paralelně připevněných na jednoduché horní žíni, která jsou nebo mohou být upevněna u mořského dna. |
HLAVA II
SÍTĚ A PODMÍNKY PRO JEJICH POUŽITÍ
KAPITOLA I
USTANOVENÍ PRO VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ
Článek 4
1. Pro každý region a zeměpisnou oblast uvedenou v příloze I až V a případně pro každé vymezení velikosti ok v závislosti na období, cílových druzích jsou tato vymezení stanovena v příslušné příloze.
2.
a) Je zakázáno během rybářské výpravy používat veškeré kombinace tažených sítí o velikosti ok ve více než jednom rozmezí:
— na celém území regionů 1 a 2 s výjimkou Skagerraku a Kattegatu, a případně také v závislosti na časovém období, nevyhovuje-li velikost ok používaných sítí pouze jedné z povolených kombinací velikostí ok sítě uvedených v příloze VIII, a
— v regionu 3 s výjimkou divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ záp. délky, nevyhovuje-li velikost ok používaných sítí pouze jedné z povolených kombinací velikostí ok sítě uvedených v příloze IX.
b) V každém z regionů nebo zeměpisných oblastí uvedených v přílohách III, IV a V, a případně také v závislosti na časovém období, je během rybářské výpravy povoleno používání jakékoli kombinace tažených sítí o velikosti ok stanovených v příslušné příloze.
c) Velitelé rybářských plavidel, kteří během rybářské výpravy nevedou lodní deník podle článku 6 nařízení (EHS) č. 2847/93, smějí během takové výpravy používat v rybolovných oblastech Společenství kombinaci tažených sítí pouze o jednom rozmezí velikostí ok. Tento požadavek se nevztahuje na rybářské výpravy do rybolovných oblastí Společenství v regionech 4, 5 a 6.
d) Plavidla mohou mít během rybářské výpravy na palubě jakékoli kombinace tažených sítí o velikosti ok, které neodpovídají ustanovením písmen a) a b), jsou-li všechny tyto tažené sítě připevněny a uskladněny podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93. Za používané jsou považovány všechny sítě, které nejsou připevněny a uskladněny podle uvedených ustanovení.
e) Táhne-li jedno nebo více plavidel několik sítí najednou, musí každá síť náležet ke stejnému rozmezí velikosti ok.
f) Je zakázáno používat tažené sítě o velikosti ok:
— menší než 16 mm v regionu 3, s výjimkou divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ záp. délky,
— menší než 40 mm v divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ záp. délky,
— menší než 20 mm v regionech 4 a 5,
— menší než 45 mm v regionu 6.
3. Velitelé rybářských plavidel, kteří nevedou lodní deník podle článku 6 nařízení (EHS) č. 2847/93, smějí během rybářské výpravy lovit pouze v jednom z regionů nebo zeměpisných oblastí podle příloh I až V. Tento požadavek se nevztahuje na plavidla, která během rybářské výpravy používají tažené sítě o velikosti 100 milimetrů nebo větší.
4.
a) Pro každou rybářskou výpravu, během níž se používá kombinace tažených sítí s více než jedním rozmezím velikostí ok, je zakázána vykládka:
i) jestliže došlo k úlovkům v regionech 1 a 2, s výjimkou Skagerraku a Kattegatu a pokud byly použity sítě o velikosti ok 100 mm nebo větší, není-li procentní složení úlovků uskladněných na plavidle v souladu s příslušnými podmínkami uvedenými v příloze X písm. A; nebo
ii) jestliže došlo k úlovkům ve Skagerraku a Kattegatu a pokud byly použity sítě o velikosti ok 90 nebo větší, není-li procentní složení úlovků uskladněných na plavidle v souladu s příslušnými podmínkami uvedenými v příloze X písm. B; nebo
iii) jestliže došlo k úlovkům v regionu 3 s výjimkou divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ záp. délky a pokud byly použity sítě o velikosti ok 70 mm nebo větší, není-li procentní složení úlovků uskladněných na plavidle v souladu s příslušnými podmínkami uvedenými v příloze XI písm. A; nebo
iv) jestliže došlo k úlovkům v divizi ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ záp. délky a pokud byly použity sítě o velikosti ok 55 milimetrů nebo větší, není-li procentní složení úlovků uskladněných na plavidle v souladu s příslušnými podmínkami uvedenými v příloze XI písm. B.
b) Pro každý rybářský výjezd, během něhož jsou použity pouze vlečené sítě o stejné velikosti ok, je zakázáno vykládat úlovky odlovené v některém z regionů nebo zeměpisných oblastí uvedených v přílohách I až V a uchovávané na plavidle, pokud nesplňují příslušné podmínky stanovené v příslušné příloze.
5.
a) Podíl cílových druhů a ostatních druhů se získá sečtením všech množství cílových druhů a ostatních druhů podle přílohy I až V, které jsou uskladněny na plavidle nebo přeloženy na jiné plavidlo.
b) Podrobná pravidla pro výpočet podílu cílových druhů a jiných druhů na plavidle, pokud byly tyto jiné druhy odloveny jednou nebo více sítěmi taženými několika rybářskými plavidly, se stanoví postupem podle článku 48.
6. Členské státy podají do 31. května 2001 Komisi zprávu o použití podmínek uvedených v tomto článku, v článku 15 a v příslušných přílohách. Komise předloží na základě těchto zpráv příslušné návrhy. Rada na základě těchto návrhů rozhodne do 31. října 2001.
Článek 5
1. Procentní podíly podle příloh I až V, X a XI se vypočítají úměrně k živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky.
2. Jsou-li však podíly podle odstavce 1 vypočítávány pro plavidlo, ze kterého bylo určité množství mořských živočichů přeloženo na jiné plavidlo, přihlédne se k tomuto množství.
3. Velitelé rybářských plavidel, kteří nevedou lodní deník podle článku 6 nařízení (EHS) č. 2847/93 nesmí překládat mořské živočichy na jiné plavidlo ani přebírat mořské živočichy z jiného plavidla.
4. Procentní podíly podle odstavce 1 mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.
▼M6 —————
6. Pro účely tohoto článku se ekvivalentní hmotnost mezi celým tělem humra severského a jeho zadečkem získá znásobením hmotnosti zadečku třemi.
Článek 6
1.
a) Je zakázáno držet na palubě nebo používat veškeré vlečné sítě pro lov při dně, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě, které mají více než 100 ok po celém obvodu kapsy sítě stricto sensu, bez spojek a okrajů. Toto ustanovení se použije na vlečné sítě pro lov při dně, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě o velikosti ok v rozmezí od 90 do 119 milimetrů.
b) Ustanovení prvního pododstavce se nevztahuje na vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě.
2. Počet ok po celém obvodu samotné kapsy vlečné sítě se nesmí zvětšovat směrem od přední části k zadní. Toto ustanovení se použije na všechny vlečné sítě o velikosti ok 55 milimetrů nebo vyšší.
3. Počet ok v každém místě prodloužení nebo nástavce, s výjimkou okrajů, nesmí být nižší než maximální počet ok v přední části kapsy vlečné sítě samotné, s výjimkou ok okrajů. Toto ustanovení se použije na všechny vlečné sítě o velikosti ok 55 milimetrů nebo vyšší.
Článek 7
1.
a) Dílce ze sítě se čtvercovými oky o velikosti ok alespoň 80 milimetrů mohou být umístěny u každé vlečné sítě.
b) Jinak každá vlečná síť pro lov při dně, dánský nevod nebo podobná vlečná síť o velikosti ok 100 milimetrů nebo výše může být vybavena dílci schválenými podle nařízení Rady (EHS) č. 1866/86 ze dne 12. června 1986, o určitých technických opatřeních k zachování rybolovných zdrojů v Baltském moři, v oblasti Velkého a Malého Beltu a Öresundu ( 14 ).
2. Každý dílec ze sítě se čtvercovými oky:
a) je umístěn v horní polovině nebo horním křídle sítě před nástavcem nebo v bodě mezi přední částí nástavce a zadní částí kapsy vlečné sítě;
b) nesmí být žádným způsobem ucpáván vnějšími nebo vnitřními díly, které jsou k němu připevněny;
c) je nejméně tři metry dlouhý, s výjimkou umístění do sítí vlečených plavidly o výkonu motoru nižším než 112 kW, kdy musí být alespoň dva metry dlouhý;
d) je tvořen síťovinou bez uzlů nebo nekošelkovou síťovinou s uzly a umístěn tak, že oka sítě jsou plně průchodná během celé rybolovné činnosti;
e) je uzpůsoben tak, aby byl počet ok z první řady ok roven nebo vyšší než počet ok z poslední řady ok dílce.
3. V každé síti, do které byl v nezúžené části umístěn dílec ze sítě se čtvercovými oky, je nejvýše pět průchodných kosočtverečných ok mezi každou stranou stěny a přilehlými okraji sítě.
V každé síti, do které byl v zúžené části úplně nebo částečně umístěn dílec ze sítě se čtvercovými oky, je nejvýše pět průchodných kosočtverečných ok mezi poslední řadou ok dílce ze sítě se čtvercovými oky a přilehlými okraji sítě.
4. Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. a) je každá vlečná síť pro lov při dně, dánský nevod nebo podobná vlečená síť o velikosti ok v rozmezí mezi 70 až 79 milimetry vybavena dílcem ze sítě se čtvercovými oky o velikosti ok 80 milimetrů nebo více.
5. Bez ohledu na odst. 1 písm. a), je zakázáno uchovávat na plavidle jakékoli množství korýšů druhu Pandalus odlovené vlečnou sítí pro lov při dně o velikosti ok mezi 32 a 54 milimetry, není-li vybavena dílcem nebo oknem ze sítě se čtvercovými oky o velikosti ok 70 milimetrů nebo vyšší ►M6 nebo třídící mřížkou, kterou lze používat podle podmínek článku 46 ◄ .
6. Ustanovení odst. 4 a 5 se nevztahují na region 1 a 2.
7. Velikost ok síťoviny se čtvercovými oky, která je umístěna kdekoli v síti, se nebere v úvahu při hodnocení velikosti ok tažené sítě.
Článek 8
1. Je zakázáno mít na plavidle nebo používat vlečnou síť, jejíž kapsa vlečné sítě je zcela nebo částečně tvořena síťovým materiálem z jednoduchého vlákna o síle vyšší než 8 milimetrů.
2. Je zakázáno držet na plavidle nebo používat vlečnou síť, jejíž kapsa vlečné sítě je zcela nebo částečně tvořena síťovým materiálem z více vláken, nejsou-li jednotlivá vlákna stejné síly a nepřesahuje-li celková síla vláken na každé straně oka 12 milimetrů.
3. Ustanovení odst. 1 a 2 se nevztahují na pelagické vlečné sítě.
Článek 9
1. Je zakázáno držet na plavidle nebo používat vlečnou síť, jejíž kapsa je zcela nebo částečně tvořena síťovým materiálem jiného typu ok než jsou oka čtvercová nebo kosočtverečná.
2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vlečné sítě, jejíchž kapsa má velikost ok 31 milimetrů nebo nižší.
Článek 10
Článek 4 se nevztahuje na drapáky. Je však během celého rybářského výjezdu, při kterém se drapáky nacházejí na plavidle, zakázáno:
a) překládat mořské živočichy na jiné plavidlo a
b) uchovávat na plavidle nebo vykládat na pevninu jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 95 % hmotnosti těchto mořských živočichů tvořili mlži.
KAPITOLA II
USTANOVENÍ PRO UPEVNĚNÁ LOVNÁ ZAŘÍZENÍ
Článek 11
1. Pro každý z regionů nebo zeměpisných oblastí uvedených v přílohách VI a VII a případně v závislosti na období, je zakázáno používat nebo mít na plavidle nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně, tenatové sítě nebo třístěnné tenatové sítě, pokud
a) úlovek odlovený těmito sítěmi a skladovaný na plavidle neobsahuje alespoň ze 70 % cílové druhy a
— v případě nástrahových tenatových sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně a tenatových sítí, velikost ok neodpovídá jedné z kategorií stanovených v příslušné příloze,
— v případě třístěnných tenatových sítí, velikost ok v té části sítě, kde jsou oka nejmenší, neodpovídá jedné z kategorií stanovených v příslušné příloze.
Použitím této odchylky není dotčen čl. 34b odst. 2 písm. c).
2. Minimální podíl cílových druhů lze získat sečtením všech odlovených množství cílových druhů.
Článek 11a
V regionu 9 činí minimální velikost ok tenatových sítí používaných pro lov pakambaly velké při dně 400 milimetrů.
Článek 12
1. Podíl podle čl. 11 odst. 1 se vypočítá úměrně k živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky.
2. Podíl podle odstavce 1 může být vypočten na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.
Článek 13
Články 11 a 12 se nevztahují na úlovky lososovitých, mihulovitých nebo sliznatek.
KAPITOLA III
OBECNÁ USTANOVENÍ PRO SÍTĚ A PODMÍNKY JEJICH POUŽITÍ
Článek 14
Třídění následuje ihned po odebrání úlovků ze sítě (sítí).
Článek 15
1. Množství odlovených mořských živočichů, které překračují schválené podíly podle přílohy I až VII, X a XI, nemohou být vyložena, ale před každou vykládkou se vhodí zpět do moře.
2. Během celé rybářské výpravy a po třídění úlovků, představuje podíl cílových druhů podle příloh I až VII, které jsou uskladněny na plavidle, nejméně polovinu minimálních podílů podle uvedených příloh pro tyto cílové druhy.
3. Velitelé rybářských plavidel, kteří musí vést lodní deník, dohlížejí na to, aby po vypršení prvních 24 hodin rybářské výpravy bylo dosaženo minimálního podílů cílových druhů podle příloh I až VII, X a XI, při každém zápisu do lodního deníku podle článku 6 nařízení (EHS) č. 2847/93.
4. Vstoupí-li nebo navrátí-li se plavidlo během rybářské výpravy do jednoho z regionů nebo zeměpisných oblastí podle příloh I až V, musí být minimálního podílu cílových druhů podle příloh I až VII, X a XI, odlovených a uskladněných na plavidle a pocházejících z regionu nebo zeměpisné oblasti, ve které plavidlo předtím v rámci této výpravy lovilo, dosaženo během dvou hodin.
Článek 16
Je zakázáno používat zařízení, která ucpávají oka kterékoli části sítě, nebo která významnou měrou zmenšují jejich rozměry.
Toto ustanovení však nevylučuje používání určitých zařízení, která jsou spolu s technickým popisem na seznamu přijatém postupem podle článku 48.
HLAVA III
MINIMÁLNÍ VELIKOST MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ
Článek 17
Mořský živočich nemá požadovanou velikost, jsou-li jeho rozměry menší než minimální rozměry stanovené pro daný druh a zeměpisnou oblast v příloze XII a příloze XIIa.
Článek 18
1. Velikost mořských živočichů je měřena v souladu s přílohou XIII.
2. Je-li stanoveno více metod měření velikosti mořských živočichů, má živočich minimální požadovanou velikost pokud je při použití jedné nebo více zmíněných metod zjištěna odpovídající minimální velikost nebo vyšší.
3. Humři, langusty, mlži a plži patřící do jednoho z druhů, který má podle přílohy XII stanovenou minimální velikost, mohou být uloženi na plavidle a vyloženi pouze v neporušeném stavu.
4.
a) U úlovků kraba německého odloveného rybářskými vršemi nebo koši může být maximálně 1 % váhy celkového úlovku kraba německého nebo částí kraba německého uchováváno na plavidle během každého rybářského výjezdu nebo vyloženo na konci každého rybářského výjezdu v podobě oddělených krabích klepet.
b) U úlovků kraba německého odloveného jiným lovným zařízením, než jsou rybářské vrše nebo koše, může být maximálně 75 kg váhy v podobě oddělených krabích klepet uchováváno na plavidle kdykoli během rybářského výjezdu nebo vyloženo na konci každého rybářského výjezdu.
Článek 19
1. Mořští živočichové, kteří nedosahují požadované velikosti, nesmějí být uloženi na plavidle nebo překládání na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře.
2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a) sardinky, sardele, sledě, kranase a makrely do 10 % živé hmotnosti celkového úlovku jednotlivých uvedených druhů uložených na plavidle. Podíl sardinek, sardelí, sleďů, kranasů nebo makrel, které nemají požadovanou velikost se vypočítá úměrně k živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky. Podíl může být vypočten na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků. Omezení 10 % nesmí být během překládky, vykládky, převozu, skladování, vystavování nebo prodeje překročeno;
b) mořské živočichy, s výjimkou živočichů vymezených v příloze I až V jako cílové druhy pro velikost ok nižší než 16 milimetrů nebo mezi 16 až 31 milimetry a lovených vlečnými zařízeními o velikosti ok nižší než 32 milimetrů, nejsou-li uvedení živočichové ani tříděni, prodáváni, vystavováni, nabízeni k prodeji určeném k lidské spotřebě.
3. Sardinky, sardele, kranasi nebo makrely, kteří nedosahují požadované velikosti a mají být použiti jako živá návnada, však mohou být uloženi na plavidle pod podmínkou, že jsou po dobu uložení živí.
4. Odstavce 2 a 3 se nevztahují na region 9.
HLAVA IIIa
Opatření ke snížení výmětů
Článek 19a
Zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb
1. V regionech 1, 2, 3 a 4 jsou během rybolovných operací zakázány výměty u druhů podléhajících kvótě, které mohou být zákonně vyloženy.
2. Ustanovení uvedená v odstavci 1 se použijí, aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto nařízení nebo v jakýchkoli jiných právních předpisech Unie v oblasti rybolovu.
Článek 19b
Ustanovení týkající se opuštění oblasti a zákaz týkající se uvolnění určitých druhů
1. Pokud množství podměrečných makrel, sleďů nebo kranasů v regionech 1, 2, 3 a 4 přesáhne 10 % celkového množství úlovků při jediném vytažení sítě, plavidlo se přemístí do jiného loviště.
2. V regionech 1, 2, 3 a 4 je zakázáno vypouštět makrely, sledě nebo kranase dříve, než je síť zcela vytažena na palubu rybářského plavidla, což by mělo za následek ztráty v podobě mrtvých nebo umírajících ryb.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RYBOLOV URČITÝCH MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ
Článek 20
Omezení lovu sleďů
1. Je zakázáno mít na plavidle sledě odlovené v níže uvedených zeměpisných oblastech a ve vymezeném období:
a) od 1. ledna do 30. dubna v zeměpisné oblasti na severovýchod od linie mezi Mull of Kintyre a Corsewall Point;
b) od 1. července do 31. října v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:
— západní pobřeží Dánska při 55° 30′ severní šířky,
— 55° 30′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,
— 57° 00′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,
— západní pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky;
c) od 15. srpna do 15. září v oblasti ležící od 6 do 12 mil od východního pobřeží Spojeného království, měřeno od základních linií, mezi 55° 30′ a 55° 45′ stupni severní šířky;
▼M12 —————
e) od 15. srpna do 30. září v oblasti ležící od 6 do 12 mil od východního pobřeží Spojeného království, měřeno od základních linií, mezi 54° 10′ a 54° 45′ stupni severní šířky;
i) od 21. září do 15. listopadu, v části divize ICES VIIa ohraničené pobřežím ostrova Man a přímými liniemi spojujícími tyto souřadnice:
— 54°20'00″ severní šířky, 04°25'05″ západní délky a 54°20'00″ severní šířky, 03°57'02″ západní délky,
— 54°20'00″ severní šířky, 03°57'02″ západní délky a 54°17'05″ severní šířky, 03°56'08" západní délky,
— 54°17'06″ severní šířky, 03°56'08″ západní délky a 54°14'06″ severní šířky, 03°57'05" západní délky,
— 54°14'06″ severní šířky, 03°57'05″ západní délky a 54°00'00″ severní šířky, 04°57'05" západní délky,
— 54°00'00″ severní šířky, 04°07'05″ západní délky a 53°51'05″ severní šířky, 04°57'08" západní délky,
— 53°51'05″ severní šířky, 04°27'08″ západní délky a 53°48'05″ severní šířky, 04°50'00" západní délky,
— 53°48'05″ severní šířky, 04°50'00″ západní délky a 54°04'00″ severní šířky, 04°50'00″ západní délky;
ii) od 21. září do 31. prosince v části divize ICES VIIa ohraničené těmito souřadnicemi:
— východní pobřeží Severního Irska při 54°15'severní šířky,
— 54°15′ severní šířky, 5°15′ západní délky,
— 53°50′ severní šířky, 5°50′ západní délky,
— východní pobřeží Irska při 53°50′severní šířky;
g) celoročně v divizi ICES VIIa, v zeměpisné oblasti mezi západním pobřežím Skotska, Anglie a Walesu a linií vedoucí 12 mil od základních linií těchto pobřeží, ohraničené na jihu 53° 20′ severní šířky a na severozápadě linií mezi Mull of Galloway (Skotsko) a výběžkem Ayre (ostrov Man);
h) celoročně v Logan Bay, tzn. ve vodách na východ od linie jdoucí od Mull of Logan při 54° 44′severní šířky a 4° 59′západní délky do Laggantalluch Head při 54° 41′severní šířky a 4° 58′západní délky;
i) v roce 1997 a poté každý třetí rok, od druhého pátku měsíce ledna na období 16 na sebe navazujících dnů v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:
— jihovýchodní pobřeží Irska při 52° 00′ severní šířky,
— 52° 00′ severní šířky, 6° 00′ západní délky,
— 52° 30′ severní šířky, 6° 00′ západní délky,
— jihovýchodní pobřeží Irska při 52° 30′ severní šířky;
j) v roce 1997 a poté každý třetí rok, od prvního pátku měsíce listopadu na období šestnácti na sebe navazujících dnů v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:
— jižní pobřeží Irska při 9° 00′ západní délky,
— 51° 15′ severní šířky, 9° 00′ západní délky,
— 51° 15′ severní šířky, 11° 00′ západní délky,
— 52° 30′ severní šířky, 11° 00′ západní délky,
— západní pobřeží Irska při 52° 30′ severní šířky,
k) v roce 1998 poté každý třetí rok, od prvního pátku měsíce listopadu na období šestnácti na sebe navazujících dnů v oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:
— jižní pobřeží Irska při 9° 00′ západní délky,
— 51° 15′ severní šířky, 9° 00′ západní délky,
— 51° 15′ severní šířky, 7° 30′ západní délky,
— jižní pobřeží Irska při 52° 00′ severní šířky.
2. Plavidla však mohou mít na plavidle určité množství sleďů z popsaných oblastí, nepřesahuje-li 5 % celkové hmotnosti mořských živočichů na plavidle odlovených v každé z oblastí ve vymezeném období.
3. Bez ohledu na ustanovení odst. 1 písm. f) bodu ii) a písm. h), mohou plavidla o délce nepřesahující 12,2 metrů a kotvící v přístavech na východním pobřeží Irska a Severního Irska mezi 53° 00′ a 55° 00′ severní šířky mít na plavidle určitá množství sleďů z oblastí podle odst. 1 písm. f) bodu ii) a písm. h). Jedinou povolenou rybolovnou metodou je rybolov s unášenými tenatovými sítěmi o velikosti ok 54 milimetrů nebo vyšší.
Článek 20a
Omezení odlovu sledě obecného ve vodách Unie divize ICES IIa
Zakazuje se vykládat nebo uchovávat na palubě sledě obecného odloveného ve vodách Unie divize ICES IIa v obdobích od 1. ledna do 28. února a od 16. května do 31. prosince.
Článek 21
Omezení lovu šprotů k ochraně sleďů
1. Je zakázáno mít na plavidle šproty odlovené v níže uvedených zeměpisných oblastech a ve vymezeném období:
a) od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve statistickém obdélníku ICES 39E8. Pro účely tohoto nařízení je tento obdélník ICES ohraničen linií jdoucí přímo na východ od východního pobřeží Spojeného království, podél 55° 00′ severní šířky, až do 1° 00′ západní délky, pak přímo na sever až do 55° 30′ severní šířky a nakonec přímo na západ až na pobřeží Spojeného království;
b) od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve vnitřních vodách Moray Firth západně od 3° 30′ západní délky a ve vnitřních vodách Firth of Forth západně od 3° 00′západní délky;
c) od 1. července do 31. října v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:
— západní pobřeží Dánska při 55° 30′ severní šířky,
— 55° 30′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,
— 57° 00′ severní šířky, 07° 00′ východní délky,
— západní pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky.
2. Plavidla však mohou mít na plavidle určité množství šprotů z popsaných oblastí, nepřesahuje-li 5 % celkové živé hmotnosti mořských živočichů na plavidle odlovených v každé z oblastí v kterémkoli z vymezených období.
Článek 22
Omezení lovu makrel
1. Je zakázáno skladovat na plavidle makrely odlovené v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:
— bod na jižním pobřeží Spojeného království při 2° 00′ západní délky,
— 49° 30′ severní šířky, 2° 00′ západní délky,
— 49° 30′ severní šířky, 7° 00′ západní délky,
— 52° 00′ severní šířky, 7° 00′ západní délky,
— bod na západním pobřeží Spojeného království při 52° 00′ severní šířky,
s výjimkou, kdy hmotnost makrel nepřesahuje 15 % živé hmotnosti celkového množství makrel a ostatních mořských živočichů na plavidle, odlovených v této oblasti.
2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a) plavidla, která loví pouze s nástrahovými tenatovými sítěmi a/nebo s ručními šňůrami;
b) plavidla, která loví s vlečnými sítěmi pro lov při dně, dánskými nevody nebo podobnými vlečenými sítěmi, mají-li na plavidle 75 % minimálního množství živé hmotnosti mořských živočichů, s výjimkou sardelí, sleďů, kranasů, makrel, pelagických hlavonožců a sardinek, toto množství se vypočte jako podíl k celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle;
c) plavidla, která nejsou vybavena k rybolovu a na která se makrely překládají.
3. Předpokládá se, že všechny makrely na plavidle byly odloveny v oblasti podle odstavce 1, není-li doloženo postupem podle následujících pododstavců množství, které se nacházelo na plavidle před vstupem plavidla do této oblasti.
Velitel plavidla, které hodlá vplout do této oblasti za účelem rybolovu a které má na plavidle makrely, je povinen oznámit kontrolnímu orgánu členského státu, v jehož oblasti hodlá lovit, odhadovaný čas a místo vplutí do této oblasti. Toto oznámení musí být učiněno nejdříve 36 hodin a nejpozději 24 hodin před vplutím do této oblasti.
Po vplutí do této oblasti, musí příslušnému kontrolnímu orgánu oznámit množství makrel, která jsou na plavidle a která byla zapsána do lodního deníku. Velitel může být vyzván, aby předložil k ověření lodní deník a množství úlovků na plavidle v čase a místě, které určí příslušný kontrolní orgán. Ověření však může proběhnout pouze do 6 hodin poté, co kontrolní orgán přijal sdělení o množství makrel na plavidle, a musí se odehrát co nejblíže místu vstupu do této oblasti.
Velitel plavidla, který hodlá vplout do této oblasti za účelem překládky makrel na své plavidlo, je povinen oznámit kontrolnímu orgánu členského státu, v jehož oblasti bude překládka uskutečněna, plánovaný čas a místo překládky. Toto oznámení musí být učiněno nejdříve 36 hodin a nejpozději 24 hodin před začátkem překládky. Velitel je povinen informovat příslušný kontrolní orgán o množství makrel, které bylo přeloženo na jeho plavidlo.
▼M6 —————
Článek 23
Omezení lovů sardelí
1. Je zakázáno mít na plavidle sardele odlovené v divizi ICES VIIIc pelagickou vlečnou sítí nebo pelagickou vlečnou sítí v této divizi sardele lovit.
2. V divizi podle odstavce 1, je zakázáno mít na plavidle zároveň pelagické vlečné sítě a košelkové nevody.
▼M7 —————
Článek 25
Omezení lovu garnátů k ochraně platýsů
1. Je zakázáno mít na plavidle jakékoli množství garnátů obecných a krevetek růžových odlovených vlečenou sítí pro lov při dně o velikosti ok mezi 16 a 31 milimetry, nemá-li plavidlo na plavidle funkční zařízení, které třídí úlovky na platýse, garnáty obecné a krevetky růžové.
2. Nejpozději ke dni 1. července 2002 se používá k odlovu garnátů obecných a krevetek růžových dělící vlečná síť nebo síť doplněná třídící mřížkou podle pravidel přijatých členskými státy v souladu s článkem 46. Tato pravidla se vztahují pouze na sítě tažené rybářskými plavidly.
3. Je však povoleno skladovat určité množství garnátů obecných a krevetek růžových na palubě plavidel, která nesplňují ustanovení odstavců 1 a 2, pokud toto množství nepřekračuje 5 % celkové živé hmotnosti mořských živočichů na plavidle.
Článek 26
Omezení lovu lososů a pstruhů obecných
1. Lososi a pstruzi obecní nesmějí být uloženi na plavidle nebo překládání na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře, pokud byli odloveni:
— ve vodách mimo šestimílovou zónu, měřenou od základních linií členských států, v regionech 1, 2, 3 a 4,
— odchylně od ustanovení čl. 2 odst. 1, mimo vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států, v regionech 1, 2, 3 a 4, s výjimkou vod pod jurisdikcí Grónska a Faerských ostrovů,
— jakoukoli vlečenou sítí.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na lososy a pstruhy obecné odlovené ve Skagerraku a Kattegatu.
Článek 27
Omezení odlovu tresky norské k ochraně ostatních kruhoústých ryb
1. Je zakázáno mít na plavidle tresky norské odlovené jakýmkoli vlečným zařízením v oblasti ohraničené linií spojující tyto body:
— od bodu u 56° severní šířky na východním pobřeží Spojeného království až k 2° východní délky,
— pak severním směrem až k 58° severní šířky, západním směrem až k 0° 30′ západní délky, severním směrem až k 59° 15′ severní šířky, východním směrem až k 1° východní délky, severním směrem až k 60° severní šířky, západním směrem až k 0° 00′ zeměpisné délky,
— odtud severním směrem až k 60° 30′ severní šířky, západním směrem až k pobřeží Shetlandských ostrovů, pak západním směrem od 60° severní šířky na západním pobřeží Shetlandských ostrovů až k 3° západní délky, jižním směrem až k 58° 30′ severní šířky,
— nakonec západním směrem až k pobřeží Spojeného království.
2. Plavidla mohou však skladovat na plavidle určité množství tresky norské, které pochází z popsané oblasti a bylo odlovené zařízením uvedeným v odstavci 1, nepřesahuje-li toto množství 5 % celkové hmotnosti mořských živočichů na plavidle, kteří byli odloveni v této oblasti uvedeným zařízením.
Článek 28
Omezení lovu štikozubce obecného
1. Je zakázáno používat k rybolovu veškeré vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě v uvedených zeměpisných oblastech a během následujících období:
a) od 1. října do 31. ledna následujícího roku v zeměpisné oblasti ohraničené linií spojující v uvedeném pořadí tyto souřadnice:
— 43°46,5′ severní šířky, 7°54,4′ západní délky,
— 44°1,5′ severní šířky, 7°54,4′ západní délky,
— 43°25′ severní šířky, 9°12′ západní délky,
— 43°10′ severní šířky, 9°12′ západní délky,
▼M6 —————
c) od 1. prosince až do posledního dne měsíce února následujícího roku v zeměpisné oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:
— bod na západním pobřeží Portugalska při 37° 50′ severní šířky,
— 37° 50′ severní šířky, 9° 08′ západní délky,
— 37° 00′ severní šířky, 9° 07′ západní délky,
— bod na západním pobřeží Portugalska při 37° 00′ severní šířky.
2. V oblastech a během období podle odstavce 1 je zakázáno mít na plavidle veškeré vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečné sítě, nejsou-li tato zařízení uskladněna podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.
Článek 29
Podmínky pro důležitou reprodukční oblast platýsů
1. Plavidlům o celkové délce vyšší než 8 metrů je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně, dánské nevody nebo podobná vlečná zařízení v těchto zeměpisných oblastech:
a) ve dvanáctimílové oblast podél francouzského severního pobřeží při 51° 00′ severní šířky, belgického a nizozemského pobřeží až k 53° 00′ severní šířky, měřeno od základní linie;
b) v oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:
— bod na západním pobřeží Dánska při 57° 00′ severní šířky,
— 57° 00′ severní šířky, 7° 15′ východní délky,
— 55° 00′ severní šířky, 7° 15′ východní délky,
— 55° 00′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,
— 54° 30′ severní šířky, 7° 00′ východní délky,
— 54° 30′ severní šířky, 7° 30′ východní délky,
— 54° 00′ severní šířky, 7° 30′ východní délky,
— 54° 00′ severní šířky, 6° 00′ východní délky,
— 53° 50′ severní šířky, 6° 00′ východní délky,
— 53° 50′ severní šířky, 5° 00′ východní délky,
— 53° 30′ severní šířky, 5° 00′ východní délky,
— 53° 30′ severní šířky, 4° 15′ východní délky,
— 53° 00′ severní šířky, 4° 15′ východní délky,
— bod na pobřeží Nizozemska při 53° 00′ severní šířky;
c) ve dvanáctimílové oblasti podél západního pobřeží Dánska od 57° 00′ severní šířky až k majáku Hirtshals, měřeno od základních linií.
2.
a) Plavidla, kterým bylo vydáno zvláštní povolení k rybolovu podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1627/94, jsou však oprávněna lovit v oblastech podle odstavce 1 vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích lodě. Je zakázáno používat vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě o délce výložníku vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů nebo vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů, není-li používáno zařízení o velikosti ok mezi 16 a 31 milimetry. Délka výložníků se měří mezi jeho okrajovými body, včetně všech příslušenství.
b) Bez ohledu na čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94, mohou být zvláštní povolení k rybolovu udělena plavidlům o celkové délce vyšší než 8 metrů, pro účely podle písmene a).
c) Plavidla, kterým bylo uděleno zvláštní povolení k rybolovu podle písmen a) a b) musejí splňovat následující kritéria:
— musejí být na seznamu, který předkládá každý členský stát Komisi, celkový výkon motoru plavidel na seznamu nesmí překročit celkový výkon motoru vyhrazený pro každý členský stát k 1. lednu 1998,
— výkon motoru nesmí nikdy překročit 221 kW a v případě motorů s přiškrceným výkonem 300 kW před přiškrcením výkonu.
d) Každé plavidlo na seznamu může být nahrazeno jiným plavidlem nebo jinými plavidly, pokud:
— žádné nahrazení nevede ke zvýšení celkového výkonu motoru příslušného členského státu podle písmene c) první odrážky,
— výkon motoru plavidla, které nahrazuje jiné plavidlo, není v žádném případě vyšší než 221 kW,
— výkon motoru náhradního plavidla nebyl přiškrcen a
— celková délka plavidla není vyšší než 24 metrů.
e) Motor plavidla na seznamu členského státu může být nahrazen pokud:
— vlivem výměny motoru není nikdy celkový výkon motoru plavidla vyšší než 221 kW,
— výkon vyměněného motoru nebyl přiškrcen a
— výkon vyměněného motoru nezpůsobuje dotyčnému členskému státu zvýšení celkového výkonu motoru podle písmene c).
f) Rybářským plavidlům, která nesplňují měřítka podle tohoto odstavce, bude zvláštní povolení k rybolovu odebráno.
3. Bez ohledu na ustanovení odst. 2 písm. a), jsou plavidla, která jsou držiteli zvláštního povolení k rybolovu a jejichž hlavní činností je lov garnáta obecného, oprávněna používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 9 metrů, mají-li použitá zařízení velikost ok sítě mezi 80 až 99 milimetry, pokud bylo za tímto účelem těmto plavidlům vydáno doplňující zvláštní povolení k rybolovu. Toto doplňující zvláštní povolení k rybolovu je nutné každoročně obnovovat.
Jedno nebo více plavidel, kterým bylo uděleno doplňující zvláštní povolení k rybolovu, mohou být nahrazena jiným plavidlem pokud:
— prostornost nahrazujícího plavidla není vyšší než 70 BRT a jeho celková délka nepřesahuje 20 m, nebo
— pokud kapacita nahrazující plavidla není vyšší než 180 kW a jeho celková délka nepřesahuje 20 m.
Rybářským plavidlům, která přestanou vyhovovat měřítkům podle tohoto odstavce, bude zvláštní povolení k rybolovu definitivně odebráno.
4.
a) Odchylně od ustanovení odstavce 1:
— jsou plavidla o výkonu motoru nepřesahujícím nikdy 221 kW a, v případě motoru o přiškrceném výkonu, nepřesahujícím 300 kW před přiškrcením, ►M3 oprávněna lovit vlečnými sítěmi s rozpěrnými deskami pro lov při dně nebo dánskými nevody v oblastech podle výše uvedeného odstavce ◄ ,
— jsou plavidla lovící v páru o společném výkonu motoru nepřesahujícím nikdy 221 kW a, v případě motoru o přiškrceném výkonu, nepřesahujícím 300 kW před přiškrcením, oprávněna lovit párovými vlečnými sítěmi pro lov při dně v uvedených oblastech.
b) Plavidla o výkonu motoru přesahujícím 221 kW však mohou používat vlečné sítě s rozpěrnými deskami pro lov při dně nebo dánské nevody, nebo plavidla lovící v páru o společném výkonu motorů vyšším než 221 kW mohou používat párové vlečné sítě pro lov při dně pokud:
— úlovky smáčků a/nebo šprotů uložené na plavidle a odlovené v uvedených oblastech představují nejméně 90 % celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v těchto oblastech, a
— množství platýse evropského a/nebo jazyka mořského uložená na plavidle a odlovená v uvedených oblastech nepřevyšují 2 % celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v uvedených oblastech;
— nebo
— je v případě vlečných sítí s rozpěrnými deskami pro lov při dně nebo párových vlečných sítí pro lov při dně velikost použitých ok sítě alespoň 100 mm, a
— množství platýse velkého a/nebo jazyka mořského uložená na plavidle a odlovená v uvedených oblastech nepřevyšují 5 % celkové hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v uvedených oblastech;
— nebo
— velikost použitých ok je alespoň 80 milimetrů, a
— použití této velikosti ok sítě je omezeno na dvanáctimílovou oblast u severního pobřeží Francie při 51° 00′ severní šířky, a
— ►M1 množství platýse evropského a/nebo jazyka mořského ◄ skladovaná na plavidle a odlovená v uvedených oblastech nepřevyšují 5 % celkové živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle odlovených v uvedených oblastech;
iv) je v případě dánských nevodů velikost použitých ok sítě alespoň 100 mm.
5. ►M3 V oblastech, kde není povoleno používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla, vlečné sítě s rozpěrnými deskami nebo párové vlečné sítě pro lov při dně nebo dánské nevody ◄ , je zakázáno mít tyto sítě na plavidle nejsou-li připevněny a uskladněny podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.
6. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 48.
Článek 29a
Uzavření oblasti pro rybolov smačkovitých v podoblasti ICES IV
1. Zakazuje se vykládat nebo uchovávat na palubě smačkovité ulovené v zeměpisné oblasti ohraničené východním pobřežím Anglie a Skotska a loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:
— východní pobřeží Anglie na 55°30' severní šířky,
— 55°30' severní šířky 01°00' západní délky,
— 58°00' severní šířky 01°00' západní délky,
— 58°00' severní šířky 02°00' západní délky,
— východní pobřeží Skotska na 02°00' západní délky.
2. Povoluje se rybolov pro vědecký výzkum za účelem sledování populace smačkovitých v dané oblasti a účinků uzavření.
Článek 29b
Omezení odlovu humra severského
1. Během níže uvedených období je odlov pomocí
i) vlečných sítí pro lov při dně nebo podobných vlečných sítí, při jejichž používání dochází ke kontaktu s mořským dnem, a
ii) košů zakázán v zeměpisných oblastech ohraničených loxodromami, které propojují tyto souřadnice, měřené podle souřadnicového systému WGS84:
a) od 1. června do 31. srpna:
42°23′ severní šířky, 08°57′ západní délky
42°00′ severní šířky, 08°57′ západní délky
42°00′ severní šířky, 09°14′ západní délky
42°04′ severní šířky, 09°14′ západní délky
42°09′ severní šířky, 09°09′ západní délky
42°12′ severní šířky, 09°09′ západní délky
42°23′ severní šířky, 09°15′ západní délky
42°23′ severní šířky, 08°57′ západní délky;
b) od 1. května do 31. srpna:
37°45′ severní šířky, 009°00′ západní délky
38°10′ severní šířky, 009°00′ západní délky
38°10′ severní šířky, 009°15′ západní délky
37°45′ severní šířky, 009°20′ západní délky.
2. Odchylně od zákazu stanoveného v odstavci 1 je odlov pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo podobných vlečných sítí, při jejichž používání dochází ke kontaktu s mořským dnem, v zeměpisných oblastech a během období stanoveného v odst. 1 písm. b) povolen pod podmínkou, že vedlejší úlovek humra severského nepřekročí 2 % celkové hmotnosti odlovu.
3. Odchylně od zákazu stanoveného v odstavci 1 se povoluje odlov pomocí košů, který se netýká humra severského, v zeměpisných oblastech a během období uvedených v uvedeném odstavci.
4. V zeměpisných oblastech uvedených v odstavci 1 a mimo období tam uvedená nesmí vedlejší úlovek humra severského překročit 5 % celkové hmotnosti úlovku.
5. V zeměpisných oblastech uvedených v odstavci 1 a mimo období tam uvedená zajistí členské státy, aby úroveň intenzity rybolovu plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo podobných vlečných sítí, při jejichž používání dochází ke kontaktu s mořským dnem, nepřekročila úroveň intenzity rybolovu, které plavidla dotyčného členského státu dosáhla v roce 2004 ve stejných obdobích a ve stejných zeměpisných oblastech.
6. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá ke splnění povinnosti stanovené v odstavci 5. Pokud Komise shledá, že opatření členského státu uvedenou povinnost nesplňují, může navrhnout změny těchto opatření. Nedojde-li mezi Komisí a dotyčným členským státem k dohodě o opatřeních, může Komise přijmout opatření postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 ( 15 ).
Článek 29c
Oblast Rockall pro tresku jednoskvrnnou v podoblasti ICES VI
1. V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje se veškerý rybolov tresky jednoskvrnné z oblasti Rockall s výjimkou rybolovu prováděného pomocí dlouhých lovných šňůr:
— 57°00' s. š. 15°00' z. d.
— 57°00' s. š. 14°00' z. d.
— 56°30' s. š. 14°00' z. d.
— 56°30' s. š. 15°00' z. d.
— 57°00' s. š. 15°00' z. d.
Článek 29d
Omezení odlovu tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé v podoblasti ICES VI
1. V části divize ICES VIa, která se nachází východně nebo jižně od loxodrom postupně spojujících níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje provádět jakékoliv rybolovné činnosti týkající se tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé:
— 54°30' s. š. 10°35' z. d.
— 55°20' s. š. 09°50' z. d.
— 55°30' s. š. 09°20' z. d.
— 56°40' s. š. 08°55' z. d.
— 57°00' s. š. 09°00' z. d.
— 57°20' s. š. 09°20' z. d.
— 57°50' s. š. 09°20' z. d.
— 58°10' s. š. 09°00' z. d.
— 58°40' s. š. 07°40' z. d.
— 59°00' s. š. 07°30' z. d.
— 59°20' s. š. 06°30' z. d.
— 59°40' s. š. 06°05' z. d.
— 59°40' s. š. 05°30' z. d.
— 60°00' s. š. 04°50' z. d.
— 60°15' s. š. 04°00' z. d.
2. Na každém rybářském plavidle nacházejícím se v oblasti uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zajistí, že lovná zařízení na palubě budou přivázána a uložena v souladu s článkem 47 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky ( 16 ).
3. Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblastech stanovených v uvedeném odstavci za použití pevných sítí upevněných skobami, drapáků pro lov hřebenatkovitých, drapáků pro lov mušlí, ručních lovných šňůr, mechanizovaných přívlačí, tažených sítí a plážových nevodů, krytých vrší a košů za předpokladu, že:
a) na palubě se nenachází ani nenasazují žádná jiná lovná zařízení než pobřežní pevné sítě upevněné skobami, drapáky pro lov hřebenatkovitých, drapáky pro lov mušlí, ruční lovné šňůry, mechanizované přívlače, tažené sítě a plážové nevody, kryté vrše a koše a
b) na palubě se neuchovávají a na břeh se nevykládají ani nedopravují žádné jiné ryby kromě makrely obecné, tresky sajdy, tresky tmavé a lososa nebo žádní jiní vodní živočichové se schránkou kromě měkkýšů a korýšů.
4. Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití sítí o velikosti ok menší než 55 milimetrů za předpokladu, že:
a) na palubě plavidla není převážena žádná síť s oky o velikosti 55 milimetrů nebo větší a
b) na palubě se neuchovávají žádné jiné ryby kromě sledě obecného, makrely obecné, sardinky obecné, sardinek druhu Sardinella, kranase obecného, šprota obecného, tresky modravé, drsnatce a stříbrnice.
5. Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití tenatových sítí o velikosti ok větší než 120 milimetrů za předpokladu, že:
a) jsou užívané pouze v oblasti jižně od 59° s. š.;
b) maximální délka nasazené tenatové sítě je 20 km pro každé plavidlo;
c) maximální délka ponoření je 24 hodin a
d) maximálně 5 % úlovku představuje treska bezvousá a treska obecná.
6. Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití tenatových sítí o velikosti ok větší než 90 milimetrů za předpokladu, že:
a) se užívají pouze v oblasti tří námořních mil od pobřeží a po dobu nejvýše 10 dní za kalendářní měsíc;
b) maximální délka nasazené tenatové sítě je 1 000 metrů;
c) maximální délka ponoření je 24 hodin a
d) nejméně 70 % úlovku představuje máčka skvrnitá.
7. Odchylně od odstavce 1 je v oblasti stanovené v uvedeném odstavci povolen lov humra severského za předpokladu, že:
a) je použito lovné zařízení s třídicí mřížkou v souladu s body 2 až 5 přílohy XIVa nebo dílec se čtvercovými oky popsaný v příloze XIVc nebo jiné zařízení s rovnocenně vysokou selektivitou;
b) lovné zařízení je konstruováno s oky o minimální velikosti 80 milimetrů;
c) nejméně 30 % hmotnosti úlovku uchovávaného na palubě představuje humr severský;
Komise na základě kladného stanoviska VTHVR přijme prováděcí akty určující, která zařízení se mají považovat za zařízení s rovnocenně vysokou selektivností pro účely písmene a).
8. Odstavec 7 se nepoužije v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:
— 59°05' s. š. 06°45' z. d.
— 59°30' s. š. 06°00' z. d.
— 59°40' s. š. 05°00' z. d.
— 60°00' s. š. 04°00' z. d.
— 59°30' s. š. 04°00' z. d.
— 59°05' s. š. 06°45' z. d.
9. Odchylně od odstavce 1 se povoluje rybolov vlečnými sítěmi, včetně vlečných sítí pro lov při dně, nebo podobnými lovnými zařízeními v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za předpokladu, že:
a) všechny sítě na palubě plavidla mají minimální velikost ok sítě 120 milimetrů pro plavidla o celkové délce větší než 15 m a minimální velikost ok sítě 110 milimetrů pro všechna ostatní plavidla;
b) pokud úlovek uchovávaný na palubě zahrnuje méně než 90 % tresky tmavé, zahrnuje používané lovné zařízení dílec se čtvercovými oky, jak je popsán v příloze XIVc, a
c) pokud je celková délka plavidla menší nebo rovna 15 m, bez ohledu na množství úlovku tresky tmavé uchovávaného na palubě, zahrnuje používané lovné zařízení dílec se čtvercovými oky, jak je popsán v příloze XIVd.
10. Nejpozději do 1. ledna 2015 a poté nejpozději každé dva roky Komise posoudí na základě vědeckých doporučení VTHVR vlastnosti lovných zařízení uvedené v odstavci 9 a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu odstavce 9.
11. Odstavec 9 se nepoužije v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:
— 59°05' s. š. 06°45' z. d.
— 59°30' s. š. 06°00' z. d.
— 59°40' s. š. 05°00' z. d.
— 60°00' s. š. 04°00' z. d.
— 59°30' s. š. 04°00' z. d.
— 59°05' s. š. 06°45' z. d.
12. Od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince každého roku se zakazuje provádět jakékoli rybolovné činnosti za použití jakéhokoli ze zařízení uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací ( 17 ), v oblasti vymezené v rámci oblasti ICES VIAa a ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:
— 55°25' s. š. 07°07' z. d.
— 55°25' s. š. 07°00' z. d.
— 55°18' s. š. 06°50' z. d.
— 55°17' s. š. 06°50' z. d.
— 55°17' s. š. 06°52' z. d.
— 55°25' s. š. 07°07' z. d.
Velitel rybářského plavidla ani žádná jiná osoba na palubě nenařídí ani nedovolí komukoli na palubě, aby se pokusil o odlov, vykládku, překládku nebo uchování ryb, jež byly uloveny ve vymezené oblasti, na palubě.
13. Každý dotčený členský stát provede program pro pozorovatele na palubě od 1. ledna do 31. prosince každého roku s cílem odebrat vzorky z úlovků a výmětů plavidel, která využívají odchylek stanovených v odstavcích 5, 6, 7 a 9. Programy pro pozorovatele se provádějí, aniž jsou dotčeny povinnosti podle příslušných pravidel, a jejich cílem je odhadovat úlovky a výměty tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé s nejméně 20 % přesností.
14. Dotčené členské státy vypracují zprávu o celkovém počtu úlovků a výmětů plavidel podléhajících programu pro pozorovatele během každého kalendářního roku a předloží ji Komisi nejpozději do 1. února následujícího kalendářního roku.
15. Nejpozději dne 1. ledna 2015 a poté nejpozději každé dva roky Komise posoudí na základě vědeckého doporučení VTHVR stav populací tresky obecné, tresky jednoskrvrnné a tresky bezvousé v oblasti stanovené v odstavci 1 a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu tohoto článku.
Článek 29e
Omezení odlovu tresky obecné v podoblasti ICES VII
1. Od 1. února do 31. března každého roku je zakázáno provádět rybolovnou činnost v podoblasti ICES VII v oblasti, kterou tvoří statistické obdélníky ICES: 30E4, 31E4, 32E3. Tento zákaz neplatí v oblasti do šesti námořních mil od základní linie.
2. Odchylně od odstavce 1 se v oblasti a v obdobích stanovených v uvedeném odstavci povoluje provádět rybolovné činnosti za použití pobřežních pevných sítí upevněných skobami, drapáků pro lov hřebenatkovitých, drapáků pro lov mušlí, tažených sítí a plážových nevodů, ručních lovných šňůr, mechanizovaných přívlačí, krytých vrší a košů za předpokladu, že:
a) na palubě se nenacházejí ani nenasazují žádná jiná lovná zařízení než pobřežní pevné sítě upevněné skobami, drapáky pro lov hřebenatkovitých, drapáky pro lov mušlí, tažené sítě a plážové nevody, ruční lovné šňůry, mechanizované přívlače, kryté vrše a koše a
b) na palubě se nevykládají, neuchovávají, ani nedopravují na břeh žádné jiné ryby kromě makrely obecné, tresky sajdy a lososa nebo žádní jiní vodní živočichové se schránkou kromě měkkýšů a korýšů.
3. Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití sítí o velikosti ok menší než 55 milimetrů za předpokladu, že:
a) na palubě plavidla není převážena žádná síť s oky o velikosti 55 milimetrů nebo větší a
b) na palubě se neuchovávají žádné jiné ryby kromě sledě obecného, makrely obecné, sardinky obecné, sardinek druhu Sardinella, kranase obecného, šprota obecného, tresky modravé, drsnatce a stříbrnice.
Článek 29f
Zvláštní pravidla na ochranu mníka modrého
1. Od 1. března do 31. května každého roku se v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, zakazuje uchovávat na palubě mníka modrého v množství přesahujícím 6 tun na jeden rybářský výjezd v divizi ICES VIa:
a) okraj skotského kontinentálního šelfu
— 59°58' s. š. 07°00' z. d.
— 59°55' s. š. 06°47' z. d.
— 59°51' s. š. 06°28' z. d.
— 59°45' s. š. 06°38' z. d.
— 59°27' s. š. 06°42' z. d.
— 59°22' s. š. 06°47' z. d.
— 59°15' s. š. 07°15' z. d.
— 59°07' s. š. 07°31' z. d.
— 58°52' s. š. 07°44' z. d.
— 58°44' s. š. 08°11' z. d.
— 58°43' s. š. 08°27' z. d.
— 58°28' s. š. 09°16' z. d.
— 58°15' s. š. 09°32' z. d.
— 58°15' s. š. 09°45' z. d.
— 58°30' s. š. 09°45' z. d.
— 59°30' s. š. 07°00' z. d.
— 59°58' s. š. 07°00' z. d.
b) okraj Rosemary Bank
— 60°00' s. š. 11°00' z. d.
— 59°00' s. š. 11°00' z. d.
— 59°00' s. š. 09°00' z. d.
— 59°30' s. š., 09°00' z. d.
— 59°30' s. š., 10°00' z. d.,
— 60°00' s. š., 10°00' z. d.,
— 60°00' s. š. 11°00' z. d.
Nezahrnuje oblast ohraničenou loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:
— 59°15' s. š. 10°24' z. d.
— 59°10' s. š. 10°22' z. d.
— 59°08' s. š. 10°07' z. d.
— 59°11' s. š. 09°59' z. d.
— 59°15' s. š. 09°58' z. d.
— 59°22' s. š. 10°02' z. d.
— 59°23' s. š. 10°11' z. d.
— 59°20' s. š. 10°19' z. d.
— 59°15' s. š. 10°24' z. d.
2. Při vplutí do oblastí uvedených v odstavci 1 a vyplutí z nich velitel rybářského plavidla zaznamenává v lodním deníku datum, čas a místo vplutí a vyplutí.
3. V obou dvou oblastech uvedených v odstavci 1, pokud plavidlo dosáhne množství 6 tun mníka modrého:
a) ihned ukončí rybolov a opustí oblast, v níž se nachází;
b) nesmí znovu vplout do žádné z uvedených oblastí, dokud není úlovek vyložen;
c) nesmí vrátit do moře žádné množství mníka modrého.
4. Pozorovatelé uvedení v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky ( 18 ), kteří jsou přidělení rybářským plavidlům nacházejícím se v jedné z oblastí uvedených v odstavci 1 kromě svých úkolů uvedených v odstavci 4 uvedeného článku provedou u příslušných vzorků úlovku mníka modrého měření ryb ve vzorku a stanoví fázi pohlavní dospělosti ryb v podvzorku. Členské státy zavedou na základě doporučení VTHVR podrobné protokoly o odběru vzorků a pravidla shromažďování výsledků.
5. Od 15. února do 15. dubna každého roku se v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, zakazuje používat vlečné sítě pro lov při dně, dlouhé lovné šňůry a tenatové sítě:
— 60°58,76' s. š. 27°27,32' z. d.
— 60°56,02' s. š. 27°31,16' z. d.
— 60°59,76' s. š. 27°43,48' z. d.
— 61°03,00' s. š. 27°39,41' z. d.
— 60°58,76' s. š. 27°27,32' z. d.
Článek 29g
Opatření pro lov okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES I a II
1. Cílený lov okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES I a II je povolen pouze v období od 1. července do 31. prosince každého roku plavidly, která se předtím účastnila lovu okouníka v oblasti upravené předpisy NEAFC, jak je definována v čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku ( 19 ).
2. Plavidla omezí své vedlejší úlovky okouníka v rámci jiného rybolovu na nejvýše 1 % celkového úlovku uchovávaného na palubě.
3. Převodní koeficient používaný pro okouníka uloveného při tomto rybolovu, vykuchaného, bez hlavy, včetně japonské úpravy, je 1,70.
4. Odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1236/2010 podávají velitelé rybářských plavidel účastnících se tohoto rybolovu hlášení o svých úlovcích denně.
5. Kromě ustanovení článku 5 nařízení (EU) č. 1236/2010 navíc platí, že oprávnění k lovu okouníka je platné pouze v případě, že hlášení podaná plavidly v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a zaznamenávají se podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení.
6. Členské státy zajistí, že na palubě plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou vědeckými pozorovateli shromažďovány vědecké údaje. Shromažďované údaje zahrnou alespoň kompozitní reprezentativní údaje podle hloubek týkající se pohlaví, stáří a velikosti. Tyto údaje hlásí ICES příslušné orgány v členských státech.
7. Komise informuje členské státy o datu, k němuž sekretariát NEAFC informoval smluvní strany NEAFC, že celkový přípustný odlov (TAC) byl plně využit. Členské státy zakážou cílený lov okouníka plavidly plujícími pod jejich vlajkou od uvedeného data.
Článek 29h
Opatření pro lov okouníka v Irmingerově moři a přilehlých vodách
1. Zakazuje se lov okouníka v mezinárodních vodách podoblasti ICES V a ve vodách Unie podoblastí ICES XII a XIV.
Odchylně od prvního pododstavce je povolen lov okouníka od 11. května do 31. prosince v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84 (dále jen „oblast ochrany okouníka“):
— 64°45' s. š. 28°30' z. d.
— 62°50' s. š. 25°45' z. d.
— 61°55' s. š. 26°45' z. d.
— 61°00' s. š. 26°30' z. d.
— 59°00' s. š. 30°00' z. d.
— 59°00' s. š. 34°00' z. d.
— 61°30' s. š. 34°00' z. d.
— 62°50' s. š. 36°00' z. d.
— 64°45' s. š. 28°30' z. d.
2. Bez ohledu na odstavec 1 může být lov okouníka povolen právním aktem Unie mimo oblast ochrany okouníka v Irmingerově moři a přilehlých vodách od 11. května do 31. prosince každého roku na základě vědeckého doporučení a za předpokladu, že NEAFC stanovila plán obnovy týkající se populací okouníka v uvedené oblasti. Tohoto rybolovu se mohou zúčastnit pouze plavidla Unie s řádným oprávněním vydaným příslušnými členskými státy, která byla oznámena Komisi v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1236/2010.
3. Je zakázáno používat vlečné sítě o velikosti ok menší než 100 milimetrů.
4. Převodní koeficient používaný pro okouníka uloveného při tomto rybolovu, vykuchaného, bez hlavy, včetně japonské úpravy, je 1,70.
5. Velitelé rybářských plavidel provozujících rybolov mimo oblast ochrany okouníka podávají hlášení o úlovcích uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1236/2010 denně po ukončení rybolovných operací prováděných během příslušného kalendářního dne. Uvedou v něm úlovky na palubě, které byly uloveny od podání posledního hlášení.
6. Kromě ustanovení článku 5 nařízení (EU) č. 1236/2010 navíc platí, že oprávnění k lovu okouníka je platné pouze v případě, že hlášení podaná plavidly jsou v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a zaznamenávají se podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení.
7. Hlášení podle odstavce 6 se podávají v souladu s příslušnými pravidly.
HLAVA V
OMEZENÍ URČITÝCH DRUHŮ RYBOLOVU A ČINNOSTÍ S NIMI SPOJENÝCH
Článek 30
Omezení užívání vlečných zařízení pro lov při dně
1. Plavidlům je zakázáno mít na plavidle nebo používat jakoukoli vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě o délce výložníku vyšší než 24 metrů nebo o dosahu vyšším než 24 metrů, nebo vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 24 metrů nebo o dosahu vyšším než 24 metrů. Délka výložníku se měří mezi jeho okrajovými body, včetně všech příslušenství.
1a. Odstavec jedna se nevztahuje na region 9.
2. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o velikosti ok sítě mezi 32 až 99 milimetry v těchto zeměpisných oblastech:
a) Severní moře na sever od linie spojující tyto body:
— bod na východním pobřeží Spojeného království při 55° severní šířky,
— pak východním směrem až k 55° severní šířky, 05° východní délky,
— pak severním směrem až k 56° severní šířky
— a nakonec východním směrem až k západnímu pobřeží Dánska při 56° severní šířky;
b) Divize ICES Vb a podoblast ICES VI na sever od 56o severní šířky.
V oblastech podle písmen a) a b) je zakázáno mít na plavidle jakoukoli vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě o velikosti ok sítě mezi 32 až 99 milimetry, není-li tato síť uskladněna podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.
3. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě s rozpěrnými deskami pro lov při dně, párové vlečné sítě pro lov při dně nebo dánské nevody o velikosti ok sítě mezi 80 až 99 milimetry v zeměpisné oblasti podle odst. 2 písm. a). V této oblasti je zakázáno mít na plavidle jakoukoli vlečnou síť s rozpěrnými deskami pro lov při dně, párovou vlečnou síť pro lov při dně nebo dánský nevod o velikosti ok sítě mezi 80 až 99 milimetry, není-li tato síť uskladněna podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.
4. Plavidlům je zakázáno používat veškeré vlečné sítě pro lov při dně nebo podobné vlečné sítě dotýkající se mořského dna v oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:
|
59o 54' severní šířky |
6o 55' západní délky |
|
59o 47' severní šířky |
6o 47' západní délky |
|
59o 37' severní šířky |
6o 47' západní délky |
|
59o 37' severní šířky |
7o 39' západní délky |
|
59o 45' severní šířky |
7o 39' západní délky |
|
59o 54' severní šířky |
7o 25' západní délky. |
5. Plavidlům se zakazuje používat jakékoli nástrahové tenatové sítě na chytání ryb za žábry, tenatové sítě nebo trojstěnné tenatové sítě v hloubkách větších než 200 m, jakož i jakékoli vlečné sítě pro lov při dně nebo podobné vlečné sítě, při jejichž používání dochází ke kontaktu s mořským dnem v oblastech ohraničených linií spojující tyto souřadnice:
a) oblast nazvaná „Madeira a Kanárské ostrovy“
|
27° 00′ severní šířky |
19° 00′ západní délky, |
|
26° 00′ severní šířky |
15° 00′ západní délky, |
|
29° 00′ severní šířky |
13° 00′ západní délky, |
|
36° 00′ severní šířky |
13° 00′ západní délky, |
|
36° 00′ severní šířky |
19° 00′ západní délky, |
b) oblast nazvaná „Azory“
|
36° 00′ severní šířky |
23° 00′ západní délky, |
|
39° 00′ severní šířky |
23° 00′ západní délky, |
|
42° 00′ severní šířky |
26° 00′ západní délky, |
|
42° 00′ severní šířky |
31° 00′ západní délky, |
|
39° 00′ severní šířky |
34° 00′ západní délky, |
|
36° 00′ severní šířky |
34° 00′ západní délky |
Článek 31
Netradiční metody rybolovu
1. Je zakázáno lovit mořské živočichy metodami, které zahrnují použití výbušnin, jedů, omamných látek nebo elektrického proudu.
2. Je zakázáno prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji mořské živočichy odlovené metodami, které zahrnují použití jakéhokoli typu střeliva.
Článek 31a
Rybolov pomocí elektrického proudu v divizích ICES IVc a IVb
1. Odchylně od článku 31 je v divizích ICES IVc a IVb jižně od loxodromy spojující níže uvedené body, které se měří podle souřadnicového systému WGS84, povolen rybolov s vlečnou sítí vlečenou pomocí výložníků na bocích plavidla, která používá pulzní elektrický proud:
— bod na východním pobřeží Spojeného království při 55° s. š.,
— dále východním směrem až k 55° s. š. a 5° v. d.,
— dále severním směrem až k 56° s. š.
— a nakonec východním směrem až k bodu na západním pobřeží Dánska na 56°s. š.
2. Rybolov za použití pulzního elektrického proudu se povoluje pouze pokud:
a) pulzní elektrickou vlečnou síť používá nejvýše 5 % loďstva členského státu, které loví s vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla;
b) maximální elektrický výkon v kW pro každou výložníkovou vlečnou síť není vyšší než délka výložníku v metrech násobená koeficientem 1,25;
c) efektivní napětí mezi elektrodami není vyšší než 15 V;
d) plavidlo je vybaveno automatickým počítačovým řídícím systémem, který zaznamenává maximální výkon na výložník a efektivní napětí mezi elektrodami alespoň pro 100 tažení sítě; neoprávněná osoba nemůže tento automatický počítačový řídící systém změnit;
e) je zakázáno používat jeden nebo více trnitých řetězů před šlapnicí.
Článek 32
Omezení použití automatických třídících zařízení
1. Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví.
2. Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno pokud:
a) nejsou současně na palubě jednoho plavidla drženy nebo používány vlečné sítě o velikosti ok nižší než 70 milimetrů, jeden nebo více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení
nebo
i) je celkový úlovek, který je v souladu s právními předpisy na plavidle, po zamrazení uskladněn nebo pokud jsou vytříděné ryby ihned po třídění zamrazeny a žádná vytříděná ryba není vhozena zpátky do moře, mimo případu použití článku 19;
a
ii) automatická třídící zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře.
3. Všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu nebo Öresundu, mohou přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu.
Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.
Článek 32a
Omezení při zpracování a vykládce úlovků na plavidlech pro pelagický rybolov
1. Maximální prostor mezi tyčemi separátoru vody na palubě plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC podle definice uvedené v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1236/2010, činí 10 milimetrů.
Tyče se přivaří. Pokud jsou v separátoru vody použity místo tyčí otvory, nesmí maximální průměr otvorů překročit 10 milimetrů. Průměr otvorů ve výpustech umístěných před separátorem vody nesmí překročit 15 milimetrů.
2. Plavidlům pro pelagický rybolov, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC, se zakazuje vypouštět ryby pod hladinou ponoru plavidla z vyrovnávacích nádrží nebo chladírenských nádrží s mořskou vodou.
3. Plány zařízení na zpracování a vykládku úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v oblasti úmluvy NEAFC, které jsou potvrzeny příslušnými orgány členských států vlajky, jakož i změny těchto plánů, zasílá velitel plavidla orgánům členského státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu. Příslušné orgány členského státu vlajky plavidel provádějí pravidelná ověřování přesnosti předložených plánů. Jejich kopie musí být neustále na palubě plavidla.
▼M7 —————
Článek 34
Omezení rybolovu ve dvanáctimílové oblasti podél pobřeží Spojeného království a Irska
1. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě vlečené pomocích výložníků na bocích lodě ve dvanáctimílové oblasti podél pobřeží Spojeného království a Irska, měřené od základních linií, které ohraničují teritoriální vody.
2. Plavidla následujících kategorií jsou však oprávněna lovit vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích ě v oblasti podle odstavce 1:
a) plavidla, která byla dána do provozu před 1. lednem 1987 a jejichž výkon motoru není vyšší než 221 kW, nebo v případě motorů s přiškrceným výkonem nebyl před přiškrcením výkonu vyšší než 300 kW;
b) plavidla, která byla dána do provozu po 31. prosinci 1986 a jejichž výkon motoru není přiškrcen a není vyšší než 221 kW a jejichž celková délka nepřesahuje 24 m;
c) plavidla, jejichž motor byl nahrazen po 31. prosinci 1986 motorem s nepřiškrceným výkonem, jehož výkon není vyšší než 221 kW.
3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, je zakázáno používat veškeré vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o délce výložníků vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů, nebo vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, vyšší než 9 metrů nebo o dosahu vyšším než 9 metrů, není-li používáno zařízení o velikosti ok mezi 16 a 31 milimetry. Délka výložníku se měří mezi jeho okrajovými body, včetně všech příslušenství.
4. Rybářská plavidla, která nesplňují měřítka podle odstavců 2 a 3, nejsou oprávněna vykonávat rybářské činnosti uvedené v těchto odstavcích.
5. V případě plavidel, která nejsou oprávněna používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích lodě, je zakázáno v oblastech podle tohoto článku mít na plavidle tyto sítě, nejsou-li připevněny a uskladněny podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.
6. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 48.
Článek 34a
Technická opatření pro zachování zdrojů v Irském moři
1. Od 14. února do 30. dubna je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobné tažené sítě, jakékoli tenatové sítě, třístěnné tenatové sítě nebo podobné pevné sítě nebo jakékoli lovné zařízení s háčky v části divize ICES VIIa ohraničené:
— východním pobřežím Irska a východním pobřežím Severního Irska a
— přímými liniemi postupně spojujícími tyto zeměpisné souřadnice:
—— bodem na východním pobřeží poloostrova Ards v Severním Irsku na 54°30' s. š.,
— 54°30' s. š. 04°50' z. d.,
— 53°15' s. š. 04°50' z. d.,
— bodem na východním pobřeží Irska na 53°15' s. š.
2. Odchylně od odstavce 1 v rámci oblasti a v časovém období stanovených v uvedeném odstavci:
a) použití vlečných sítí s rozpěrnými deskami pro lov při dně je povoleno za podmínky, že na palubě není uložen jiný typ lovného zařízení a že tyto sítě:
— mají velikost ok v rozmezí od 70 do 79 milimetrů nebo od 80 do 99 milimetrů,
— patří pouze do jednoho z povolených rozmezí velikosti ok,
— nezahrnují ojedinělá oka sítě o velikosti větší než 300 milimetrů, bez ohledu na umístění takových ok v síti, a
— jsou nasazeny pouze v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:
—— 53°30' s. š., 05°30' z. d.
— 53°30' s. š., 05°20' z. d.
— 54°20' s. š. 04°50' z. d.,
— 54°30' s. š. 05°10' z. d.
— 54°30' s. š. 05°20' z. d.
— 54°00' s. š. 05°50' z. d.
— 54°00' s. š. 06°10' z. d.
— 53°45' s. š. 06°10' z. d.
— 53°45' s. š. 05°30' z. d.
— 53°30' s. š., 05°30' z. d.
b) použití vlečných sítí pro lov při dně, nevodů nebo podobných tažených sítí s oddělovací deskou nebo třídicí mřížkou je povoleno za podmínky, že na palubě není uložen jiný typ lovného zařízení a že tyto sítě:
— splňují podmínky stanovené v písmenu a),
— jsou v případě oddělovací desky sestaveny v souladu s technickými údaji stanovenými v příloze nařízení Rady (ES) č. 254/2002 ze dne 12. února 2002 o opatřeních platných v roce 2002 pro obnovu populace tresky obecné v Irském moři (oblasti VIIa) ( 20 ) a
— jsou v případě třídicí mřížky v souladu s body 2 až 5 přílohy XIVa tohoto nařízení;
c) použití vlečných sítí pro lov při dně, nevodů nebo podobných tažených sítí s oddělovací deskou nebo třídicí mřížkou je také povoleno v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:
— 53°45' s. š. 06°00' z. d.
— 53°45' s. š. 05°30' z. d.
— 53°30' s. š., 05°30' z. d.
— 53°30' s. š. 06°00' z. d.
— 53°45' s. š. 06°00' z. d.
Článek 34b
Použití tenatových sítí v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk a podoblastech ICES VIII, IX, X a XII východně od 27° z. d.
1. Plavidla Unie nesmějí používat v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk, podoblasti ICES XII východně od 27° z. d. a podoblastech ICES VIII, IX a X tenata nastražená u dna, tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě na žádném místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 metrů.
2. Odchylně od odstavce 1 je povoleno používat tato zařízení:
a) tenatové sítě v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk a podoblasti ICES XII východně od 27° z. d. o velikosti ok 120 milimetrů a větší, avšak menší než 150 milimetrů, tenatové sítě v divizích ICES VIIIa, VIIIb, VIIId a podoblasti ICES X s velikostí ok 100 milimetrů a větší, avšak menší než 130 milimetrů a tenatové sítě v divizi ICES VIIIc a podoblasti ICES IX s velikostí ok 80 milimetrů a větší, avšak menší než 110 milimetrů za předpokladu, že:
— jsou nasazeny ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka nepřesahuje 600 metrů,
— nejsou více než 100 ok hluboké a mají míru zavěšení nejméně 0,5,
— jsou vybaveny plováky nebo rovnocenným plovacím nářadím,
— každá síť dosahuje maximálně délky 5 námořních mil a celková délka všech současně nasazených sítí nepřesáhne 25 km na plavidlo,
— maximální délka ponoření je 24 hodin;
b) tenatové sítě o velikosti ok 250 milimetrů a větší za předpokladu, že:
— jsou nasazeny ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka nepřesahuje 600 metrů,
— nejsou více než 15 ok hluboké a mají míru zavěšení nejméně 0,33,
— jsou vybaveny plováky nebo jiným plovacím nářadím,
— každá dosahuje maximální délky 10 km a celková délka všech současně nasazených sítí nepřesahuje 100 km na plavidlo,
— maximální délka ponoření je 72 hodin;
c) tenatové sítě o velikosti ok 100 milimetrů a větší, avšak menší než 130 milimetrů v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk a podoblasti ICES XII východně od 27° z. d. za předpokladu, že:
— jsou nasazeny ve vodách se zaznamenanou hloubkou větší než 200 metrů a menší než 600 metrů,
— nejsou více než 100 ok hluboké a mají míru zavěšení nejméně 0,5,
— jsou vybaveny plováky nebo rovnocenným plovacím nářadím,
— každá síť dosahuje maximálně délky čtyř námořních mil a celková délka všech současně nasazených sítí nepřesahuje 20 km na plavidlo,
— maximální délka ponoření je 24 hodin,
— štikozubec obecný představuje nejméně 85 % hmotnosti uchovaných úlovků,
— počet plavidel účastnících se rybolovné činnosti se nezvýší nad úroveň zaznamenanou v roce 2008,
— před opuštěním přístavu zaznamená velitel plavidla účastnícího se tohoto rybolovu v lodním deníku množství a celkovou délku lovného zařízení uchovávaného na palubě plavidla. Nejméně 15 % odplutí je předmětem inspekce,
— velitel plavidla má na palubě 90 % lovného zařízení, jak bylo ověřeno v lodním deníku Unie pro tento výjezd v době vykládky, a
— v lodním deníku Unie je zaznamenáno množství všech odlovených druhů přesahující 50 kg, včetně všech množství ryb určených k výmětu přesahujících 50 kg;
d) třístěnné tenatové sítě o velikosti ok 220 milimetrů a větší v podoblasti ICES IX za předpokladu, že:
— jsou nasazeny ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka nepřesahuje 600 metrů,
— nejsou více než 30 ok hluboké a mají míru zavěšení nejméně 0,44,
— jsou vybaveny plováky nebo jiným plovacím nářadím,
— každá síťdosahuje maximální délky 5 km. Celková délka všech současně nasazených sítí nepřesahuje 20 km na plavidlo,
— maximální délka ponoření je 72 hodin.
3. Tato odchylka se však nepoužije v oblasti upravené předpisy NEAFC.
4. Všem plavidlům, která nasazují tenata nastražená u dna, tenatové sítě nebo třístěnné tenatové sítě v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, c, j, k a podoblasti ICES XII východně od 27° z. d. a podoblastech ICES VIII, IX a X v jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 metrů, musí být vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009.
5. Na palubě lze mít v daný okamžik pouze jeden z typů zařízení uvedených v odst. 2 písm. a), b) nebo d). Plavidla mohou na palubě převážet sítě o celkové délce o 20 % větší, než je maximální délka souborů sítí, které mohou být nasazeny současně.
6. Velitel plavidla s oprávněním k rybolovu uvedeným v odstavci 4 zaznamenává v lodním deníku počet a délku zařízení přepravovaných plavidlem před vyplutím z přístavu a po návratu do přístavu a musí vysvětlit jakýkoli rozdíl mezi oběma záznamy.
7. Příslušné orgány mají právo odstranit zařízení ponechané bez dohledu ve vodě v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, c, j, k a podoblasti ICES XII východně od 27° z. d. a podoblastech ICES VIII, IX a X v těchto případech:
a) zařízení není řádně označeno;
b) označení na bóji nebo údaje ze systému sledování plavidel uvádějí, že vlastník nebyl od daného zařízení ve vzdálenosti kratší než 100 námořních mil po více než 120 hodin;
c) zařízení je nasazené ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka je vyšší, než jaká je povolena;
d) zařízení má zakázanou velikost ok sítě.
8. Velitel plavidla s oprávněním k rybolovu uvedeným v odstavci 4 zaznamenává během každého rybářského výjezdu v lodním deníku tyto informace:
— velikost ok nasazené sítě,
— nominální délku jedné sítě,
— počet sítí v souboru,
— celkový počet nasazených souborů,
— polohu každého nasazeného souboru,
— hloubku každého nasazeného souboru,
— délku ponoření každého nasazeného souboru,
— počet jakýchkoli ztracených zařízení, jejich posledně známou polohu a datum ztráty.
9. Plavidlům lovícím s oprávněním k rybolovu uvedeným v odstavci 4 se povoluje provést vykládku pouze v přístavech určených členskými státy v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 2347/2002.
10. Množství žraloků uchovávaných na palubě plavidlem, které používá typ zařízení popsaný v odst. 2 písm. b) a d), nesmí představovat více než 5 % živé hmotnosti celkového množství mořských organismů uchovávaných na palubě.
11. Komise může po konzultaci s VTHVR přijmout prováděcí akty, kterými vyjme některé konkrétní druhy rybolovu členského státu v podoblastech ICES VIII, IX a X z uplatňování odstavců 1 až 9, pokud informace předložené členskými státy ukazují, že výsledkem těchto rybolovných činností je velmi nízká úroveň vedlejších úlovků žraloků a výmětů.
Článek 34c
Podmínky rybolovu za použití některých vlečných zařízení povolených v Biskajském zálivu
1. Odchylně od ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 494/2002 ze dne 19. března 2002, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populace štikozubce obecného v podoblastech ICES III, IV, V, VI a VII a divizích ICES VIII a, b, d a e ( 21 ) se v oblasti vymezené v čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 494/2002 povoluje provádět rybolovné činnosti, při kterých se používají vlečné sítě, dánské nevody a podobná zařízení, kromě vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla, o velikosti ok v rozmezí 70–99 milimetrů, pokud je příslušné lovné zařízení vybaveno dílcem se čtvercovými oky v souladu s přílohou XIVb.
2. V rámci rybolovu v divizích ICES VIIIa a VIIIb se povoluje používání třídicí mřížky a k ní připevněných zařízení v přední části kapsy zatahovací sítě nebo dílce se čtvercovými oky o velikosti ok 60 milimetrů a větší ve spodní části prodloužení v přední části kapsy zatahovací sítě. Pokud jde o část vlečné sítě, v níž jsou tato třídicí zařízení vložena, nepoužijí se čl. 4 odst. 1, článek 6 a čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení ani čl. 3 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 494/2002.
Článek 34d
Opatření na ochranu ohrožených hlubinných stanovišť v oblasti upravené předpisy NEAFC
1. V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně a pomocí pevného zařízení, včetně tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně:
Část Reykjanésského hřbetu:
— 55°04,5327' s. š. 36°49,0135' z. d.
— 55°05,4804' s. š. 35°58,9784' z. d.
— 54°58,9914' s. š. 34°41,3634' z. d.
— 54°41,1841' s. š. 34°00,0514' z. d.
— 54°00' s. š. 34°00' z. d.
— 53°54,6406' s. š. 34°49,9842' z. d.
— 53°58,9668' s. š. 36°39,1260' z. d.
— 55°04,5327' s. š. 36°49,0135' z. d.
Severní oblast středoatlantského hřbetu:
— 59°45' s. š. 33°30' z. d.
— 57°30' s. š. 27°30' z. d.
— 56°45' s. š. 28°30' z. d.
— 59°15' s. š. 34°30' z. d.
— 59°45' s. š. 33°30' z. d.
Střední oblast středoatlantského hřbetu (oblast zlomu Charlie-Gibbs a subpolární frontální oblast):
— 53°30' s. š. 38°00' z. d.
— 53°30' s. š. 36°49' z. d.
— 55°04.5327' s. š. 36°49' z. d.
— 54°58.9914' s. š. 34°41.3634' z. d.
— 54°41.1841' s. š. 34°00' z. d.
— 53°30' s. š. 30°00' z. d.
— 51°30' s. š. 28°00' z. d.
— 49°00' s. š. 26°30' z. d.
— 49°00' s. š. 30°30' z. d.
— 51°30' s. š. 32°00' z. d.
— 51°30' s. š. 38°00' z. d.
— 53°30' s. š. 38°00' z. d.
Jižní oblast středoatlantského hřbetu:
— 44°30' s. š. 30°30' z. d.
— 44°30' s. š. 27°00' z. d.
— 43°15' s. š. 27°15' z. d.
— 43°15' s. š. 31°00' z. d.
— 44°30' s. š. 30°30' z. d.
Altairské podmořské hory:
— 45°00' s. š. 34°35' z. d.
— 45°00' s. š. 33°45' z. d.
— 44°25' s. š. 33°45' z. d.
— 44°25' s. š. 34°35' z. d.
— 45°00' s. š. 34°35' z. d.
Antialtairské podmořské hory:
— 43°45' s. š. 22°50' z. d.
— 43°45' s. š. 22°05' z. d.
— 43°25' s. š. 22°05' z. d.
— 43°25' s. š. 22°50' z. d.
— 43°45' s. š. 22°50' z. d.
Hattonova lavice:
— 59°26' s. š. 14°30' z. d.
— 59°12' s. š. 15°08' z. d.
— 59°01' s. š. 17°00' z. d.
— 58°50' s. š. 17°38' z. d.
— 58°30' s. š. 17°52' z. d.
— 58°30' s. š. 18°22' z. d.
— 58°03' s. š. 18°22' z. d.
— 58°03' s. š. 17°30' z. d.
— 57°55' s. š. 17°30' z. d.
— 57°45' s. š. 19°15' z. d.
— 58°11,15' s. š. 18°57,51' z. d.
— 58°11,57' s. š. 19°11,97' z. d.
— 58°27,75' s. š. 19°11,65' z. d.
— 58°39,09' s. š. 19°14,28' z. d.
— 58°38,11' s. š. 19°01,29' z. d.
— 58°53,14' s. š. 18°43,54' z. d.
— 59°00,29' s. š. 18°01,31' z. d.
— 59°08,01' s. š. 17°49,31' z. d.
— 59°08,75' s. š. 18°01,47' z. d.
— 59°15,16' s. š. 18°01,56' z. d.
— 59°24,17' s. š. 17°31,22' z. d.
— 59°21,77' s. š. 17°15,36' z. d.
— 59°26,91' s. š. 17°01,66' z. d.
— 59°42,69' s. š. 16°45,96' z. d.
— 59°20,97' s. š. 15°44,75' z. d.
— 59°21' s. š. 15°40' z. d.
— 59°26' s. š. 14°30' z. d.
Severozápadní Rockall:
— 57°00' s. š. 14°53' z. d.
— 57°37' s. š., 14°42' z. d.
— 57°55' s. š. 14°24' z. d.
— 58°15' s. š. 13°50' z. d.
— 57°57' s. š. 13°09' z. d.
— 57°50' s. š. 13°14' z. d.
— 57°57' s. š. 13°45' z. d.
— 57°49' s. š. 14°06' z. d.
— 57°29' s. š., 14°19' z. d.
— 57°22' s. š., 14°19' z. d.
— 57°00' s. š. 14°34' z. d.
— 56°56' s. š. 14°36' z. d.
— 56°56' s. š. 14°51' z. d.
— 57°00' s. š. 14°53' z. d.
Jihozápadní Rockall (lavice „Empress of Britain“):
— 56°24' s. š. 15°37' z. d.
— 56°21' s. š. 14°58' z. d.
— 56°04' s. š. 15°10' z. d.
— 55°51' s. š. 15°37' z. d.
— 56°10' s. š. 15°52' z. d.
— 56°24' s. š. 15°37' z. d.
Logačevova vyvýšenina:
— 55°17' s. š. 16°10' z. d.
— 55°34' s. š. 15°07' z. d.
— 55°50' s. š. 15°15' z. d.
— 55°33' s. š. 16°16' z. d.
— 55°17' s. š. 16°10' z. d.
Západní vyvýšenina Rockall:
— 57°20' s. š. 16°30' z. d.
— 57°05' s. š. 15°58' z. d.
— 56°21' s. š. 17°17' z. d.
— 56°40' s. š. 17°50' z. d.
— 57°20' s. š. 16°30' z. d.
2. Pokud při rybolovné činnosti v nových a stávajících oblastech rybolovu při dně v rámci oblasti upravené předpisy NEAFC přesáhne množství živých korálů nebo živých mořských hub, které bylo uloveno během jednoho ponoření lovného zařízení, 60 kg živých korálů nebo 800 kg živých mořských hub, plavidlo informuje svůj stát vlajky, zastaví rybolov a přesune se nejméně dvě námořní míle od pozice, která je podle důkazních materiálů nejblíže k přesnému místu, v němž byl tento odlov proveden.
Článek 34e
Opatření na ochranu ohrožených hlubinných stanovišť v divizích ICES VIIc, VIIj a VIIk
1. V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84, se zakazuje provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně a pomocí pevného zařízení, včetně tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně:
Vyvýšeniny Belgica:
— 51°29,4' s. š. 11°51,6' z. d.
— 51°32,4' s. š. 11°41,4' z. d.
— 51°15,6' s. š. 11°33,0' z. d.
— 51°13,8' s. š. 11°44,4' z. d.
— 51°29,4' s. š. 11°51,6' z. d.
Hovlandovy vyvýšeniny:
— 52°16,2' s. š. 13°12,6' z. d.
— 52°24,0' s. š. 12°58,2' z. d.
— 52°16,8' s. š. 12°54,0' z. d.
— 52°16,8' s. š. 12°29,4' z. d.
— 52°16,8' s. š. 12°29,4' z. d.
— 52°04,2' s. š. 12°52,8' z. d.
— 52°09,0' s. š. 12°56,4' z. d.
— 52°09,0' s. š. 13°10,8' z. d.
— 52°16,2' s. š. 13°12,6' z. d.
Severozápadní lavice Porcupine oblast I:
— 53°30,6' s. š. 14°32,4' z. d.
— 53°35,4' s. š. 14°27,6' z. d.
— 53°40,8' s. š. 14°15,6' z. d.
— 53°34,2' s. š. 14°11,4' z. d.
— 53°31,8' s. š. 14°14,4' z. d.
— 53°24,0' s. š. 14°28,8' z. d.
— 53°30,6' s. š. 14°32,4' z. d.
Severozápadní lavice Porcupine oblast II:
— 53°43,2' s. š. 14°10,8' z. d.
— 53°51,6' s. š. 13°53,4' z. d.
— 53°45,6' s. š. 13°49,8' z. d.
— 53°36,6' s. š. 14°07,2' z. d.
— 53°43,2' s. š. 14°10,8' z. d.
Jihozápadní lavice Porcupine:
— 51°54,6' s. š. 15°07,2' z. d.
— 51°54,6' s. š. 14°55,2' z. d.
— 51°42,0' s. š. 14°55,2' z. d.
— 51°42,0' s. š. 15°10,2' z. d.
— 51°49,2' s. š. 15°06,0' z. d.
— 51°54,6' s. š. 15°07,2' z. d.
2. Všechna plavidla pro pelagický rybolov lovící v oblastech ochrany ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí být uvedena na schváleném seznamu plavidel a musí jim být vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009. Plavidla uvedená na seznamu schválených plavidel musí mít na palubě lovné zařízení výhradně pro pelagický rybolov.
3. Plavidla pro pelagický rybolov zamýšlející lovit v oblasti ochrany ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí svůj záměr vplout do oblasti ochrany zranitelných hlubinných stanovišť oznámit čtyři hodiny předem irskému středisku pro sledování rybolovu ve smyslu definice v čl. 4 bodu 15 nařízení (ES) č. 1224/2009. Současně musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě.
4. Plavidla pro pelagický rybolov lovící v oblasti ochrany ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 musí mít fungující, plně zprovozněný bezpečný systém sledování plavidel (VMS), který je plně v souladu s příslušnými pravidly, kdykoli se nacházejí v oblasti ochrany ohrožených hlubinných stanovišť.
5. Plavidla pro pelagický rybolov lovící v oblasti ochrany ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 podávají každou hodinu zprávu prostřednictvím VMS.
6. Plavidla pro pelagický rybolov, která ukončila lov v oblasti ochrany ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1, informují irské středisko pro sledování rybolovu o odplutí z dané oblasti. Současně musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě.
7. Rybolov pelagických druhů v oblasti ochrany ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 se omezuje na rybolov sítěmi o velikosti ok v rozmezí od 16 do 31 milimetrů nebo od 32 do 54 milimetrů nebo na uchovávání takových sítí na palubě.
Článek 34f
Opatření na ochranu ohrožených hlubinných stanovišť v divizi ICES VIIIc
1. V oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně a pomocí pevného zařízení, včetně tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně:
El Cachucho:
— 44°12' s. š. 05°16' z. d.
— 44°12' s. š. 04°26' z. d.
— 43°53' s. š. 04°26' z. d.
— 43° 53' s. š. 05°16' z. d.
— 44°12' s. š. 05°16' z. d.
2. Odchylně od zákazu stanoveného v odstavci 1 mohou plavidla, která v letech 2006, 2007 a 2008 prováděla rybolovné činnosti pomocí dlouhých lovných šňůr pro lov při dně zaměřené na mníkovce velkookého, obdržet od svých rybolovných orgánů oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009, které jim umožní pokračovat v provádění tohoto druhu rybolovné činnosti v oblasti jižně od 44°00.00' s. š. Všechna plavidla, která toto oprávnění k rybolovu obdržela, musí bez ohledu na svou celkovou délku používat při provádění rybolovných činností v oblasti stanovené v odstavci 1 funkční, plně fungující bezpečný systém sledování plavidel, který je v souladu s příslušnými pravidly.
HLAVA VI
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO SKAGERRAK A KATTEGAT
Článek 35
Bez ohledu na ustanovení čl. 19 odst. 1, mořští živočichové, kteří nedosahují minimální předepsané velikosti a byli odloveni ve Skagerraku nebo Kattegatu, mohou být, do 10 % živé hmotnosti celkového úlovku na plavidle, uloženi na plavidle, překládáni na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji.
Článek 36
Lososi a pstruzi obecní nesmějí být uložení na plavidle nebo překládáni na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, ale musejí být ihned vhozeni zpátky do moře, pokud byli odloveni v té části Skagerraku a Kattegatu, která se nachází za čtyřmílovou hranicí od základních linií členských států.
Článek 37
1. Od 1. července do 15. září je zakázáno používat vlečné sítě o velikosti ok nižší než 32 milimetrů ve vodách v okruhu tří mil od základních linií Skagerraku a Kattegatu.
2. Rybolov vlečnou sítí ve vodách a během období podle odstavce 1 je však povolen:
— sítěmi o minimální velikosti ok 30 milimetrů k odlovu krevetek severních (Pandalus borealis),
— sítěmi o jakékoli velikosti ok k odlovu slimule živorodé (Zoarces viviparus), hlaváčovitých (Gobiidae) nebo vranek (druh Cottus), kteří budou sloužit jako živá návnada.
▼M12 —————
Článek 39
V Kattegatu je zakázáno používat jakoukoli vlečnou síť vlečenou pomocí výložníků na bocích lodě.
Článek 40
V obdobích, během kterých není v oblastech podle článků 37, 38 a 39 povoleno použití vlečných sítí nebo vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích lodě, je zakázáno mít na plavidle tyto sítě, nejsou-li uskladněny podle ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93.
▼M7 —————
HLAVA VII
TECHNICKÁ USTANOVENÍ
Článek 42
Zpracování
1. Je zakázáno na palubě rybářského plavidla jakkoli fyzicky nebo chemicky zpracovávat ryby k výrobě moučky, oleje nebo podobných produktů nebo překládat úlovky ryb za tímto účelem na jiné plavidlo. Tento zákaz se nevztahuje na zpracování nebo překládku odpadu.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na výrobu surimi a rybí pulpy na palubě rybářského plavidla.
Článek 43
Vědecký výzkum
1. Toto nařízení se nevztahuje na rybářské úkony, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s pověřením a pod dohledem dotyčného členského států nebo členských států, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu nebo členským státům, v jejichž vodách je tento výzkum uskutečněn.
2. Mořští živočichové odlovení za účelem podle odstavce 1, mohou být prodáni, skladováni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, pokud:
— odpovídají normám podle přílohy XII tohoto nařízení a obchodním normám přijatých podle článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 3759/92 ze dne 17. prosince 1992 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury ( 22 ), nebo
— jsou přímo prodáni k jiným účelům než k lidské spotřebě.
Článek 44
Umělé obnovování populací a přesídlování
1. Toto nařízení se nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou výlučně vedeny za účelem umělého obnovování populací nebo přesídlování mořských živočichů s pověřením a pod dohledem dotyčného členského států nebo členských států. Je-li umělé obnovování populací nebo přesídlování uskutečňováno ve vodách jednoho nebo více členských států, musejí být o tom Komise a dotyčné členské státy předem informovány.
2. Mořští živočichové odlovení za účelem podle odstavce 1 tohoto článku a poté živí navráceni do moře, mohou být prodáni, skladováni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, pokud odpovídají obchodním normám přijatým podle článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 3759/92.
HLAVA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 45
1. Vyžaduje-li ochrana populací mořských živočichů neprodlený zásah, může Komise, dodatkem nebo odchylkou k tomuto nařízení, učinit všechna nezbytná opatření postupem podle článku 48.
2. Je-li ochrana určitých druhů nebo určitých lovišť ryb závažně ohrožena a způsobilo-li by jakékoli prodlení obtížně napravitelnou škodu, může členský stát učinit ve vodách pod jeho jurisdikcí ochranná a nediskriminující opatření.
3. Opatření podle odstavce 2 a jejich důvody jsou ihned po jejich přijetí oznámeny Komisi a členským státům.
Ve lhůtě 10 pracovních dní od doručení tohoto oznámení, potvrdí Komise opatření nebo požádá, aby byla zrušena nebo změněna. Rozhodnutí Komise je neprodleně oznámeno členským státům.
Členské státy mohou Radě předložit rozhodnutí Komise ve lhůtě 10 pracovních dnů od přijetí tohoto oznámení.
Rada může ve lhůtě jednoho měsíce přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.
Článek 46
1. Členské státy jsou zmocněné přijmout opatření k ochraně a řízení populací v případě:
a) výlučně místních populací, které mají význam pouze pro dotyčný členský stát nebo
b) podmínek a podrobností, které mají omezit úlovky pomocí technických opatření, která:
i) doplňují ta, jež jsou stanovena v právních předpisech Společenství o rybolovu nebo
ii) překračují minimální podmínky stanovené v uvedených právních předpisech,
vztahují-li se tato opatření pouze na rybářská plavidla plující pod vlajkou dotyčného členského státu a zapsaná ve Společenství nebo, v případě rybolovných činností, které nevykonává rybářské plavidlo, na osoby usazené v dotyčném členském státu.
2. Komise musí být včas informována o všech záměrech zavést nebo pozměnit vnitrostátní technické předpisy, aby mohla podat svá vyjádření.
Pokud ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto oznámení Komise o to požádá, pak zúčastněný členský stát pozastaví uvedení zamýšlených opatření v účinnost až do vypršení lhůty 3 měsíců od data oznámení, aby bylo Komisi umožněno rozhodnout v této lhůtě o souladu dotyčných opatření s ustanoveními odstavce 1.
Zjistí-li Komise rozhodnutím, které oznámí všem členským státům, že nějaké ze zamýšlených opatření není v souladu s ustanoveními odstavce 1, není členský stát oprávněn uvést toto opatření v platnost, ledaže by jej patřičným způsobem změnil.
Zúčastněný členský stát neprodleně informuje ostatní členské státy a Komisi o přijatých opatřeních, případně poté, co provedl příslušné změny.
3. Členské státy poskytují na žádost Komise všechny údaje nutné k posouzení shody jejich vnitrostátních technických opatřeních s ustanoveními odstavce 1.
4. Z podnětu Komise nebo na žádost členského státu může být soulad členským státem uplatňovaného vnitrostátního technického opatření s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku předmětem rozhodnutí, které je učiněno postupem podle článku 48. Je-li takové rozhodnutí přijato, použijí se ustanovení odst. 2 třetího a čtvrtého pododstavce.
5. Opatření vztahující se k rybolovu z pobřeží sděluje příslušný členský stát Komisi pouze pro informaci.
▼M12 —————
Článek 48
Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se stanoví postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92. Tato pravidla mohou zahrnovat zejména:
— technická pravidla k určení síly vláken,
— technická pravidla k určení velikosti ok sítí,
— pravidla k odebírání vzorků,
— seznamy a technické popisy zařízení, která mohou být připojena k sítím,
— technická pravidla k měření výkonu motoru,
— technická pravidla k síťovině se čtvercovými oky,
— technická pravidla pro materiál na výrobu sítí,
— změny pravidel k používání kombinací velikostí ok sítí.
Článek 49
Od 1. ledna 2000 se zrušují následující články a přílohy nařízení (ES) č. 894/97:
— články 1 až 10,
— články 12 až 17,
— přílohy I až VII.
Odkazy na uvedené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XV.
Vědecké názvy mořských živočichů, kteří jsou jmenováni v tomto nařízení, se nacházejí v příloze XIV.
Článek 50
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 1. ledna 2000 s výjimkou čl. 32 odst. 3 a článku 47, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: Regiony 1 a 2 (kromě oblasti Skagerrak a Kattegat)
Velikost ok sítě, cílové druhy mořských živočichů a podíly úlovků při použití jediné velikosti ok sítě
|
Cílový druh |
Velikost ok sítě (mm) |
||||||||||
|
< 16 |
16–31 |
32–54 |
55–69 |
70–79 |
80–99 |
≥ 100 |
|||||
|
Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |
|||||||||||
|
95 |
60 |
30 |
90/60 (4) |
90 |
35 |
30 |
70 |
Žádný |
|||
|
Smáčkovití (Ammodytidae) (1) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Smáčkovití (Ammodytidae) (2) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Treska norská (Trisopterus esmarkii) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Aterina (rod) a koruška (rod) (Atherina spp. a Osmerus spp.) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Treska malá (Trispoterus minutus) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Treska stříbrná (Gadus argenteus) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Gospicovití (Cepolidae) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Šprot obecný (Sprattus sprattus) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Úhoř říční (Anguilla anguilla) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Treska modravá (Micromesistius poutassou) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Stříbrnice (Argentinidae) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Sardinka obecná (Sardina pilchardus) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Garnáti/krevety (Pandalus montagui, Cragnon spp., Palaemon spp.) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Makrela (rod) (Scomber spp.) |
Ø |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Kranas (rod) (Seriola spp.) |
× |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
Sleď obecný (Clupea harengus) |
× |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
Olihňovití (Loliginidae, Ommastrephidae) |
Ø |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Jehlice (rod) (Belone spp.) |
Ø |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) |
Ø |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Garnáti, krevety (Pandalus spp., Parapenaeus longirostris) |
Ø |
× |
× |
× |
× |
× |
|||||
|
Úhořovec mořský (Conger conger) |
Ø ÿ |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
Ostnatcovití (Trachinidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
Štítníkovití (Triglidae) |
ÿ |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) |
Ø ÿ |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
nemá český název (Galatheidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
Humr severský (Nephrops norvegicus) |
Ø ÿ |
× |
× |
× |
× |
||||||
|
Jazyk obecný (Solea vulgaris) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Platýs velký (Pleuronectes platessa) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Pakambala (rod) (Lepidorhombus spp.) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Treska bezvousá (Merlangius merlangus) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Pakambala kosočtverečná (Scopthalmus rhombus) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Treska pollak (Pollachius pollachius) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Platýs limanda (Limanda limanda) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Sépie obecná (Sepia officinalis) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Mořčák evropský (Dicentrachus labrax) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Platýs červený (Microstomus kit) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Máčkovití (Scyliorhinidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Platýs šedohnědý (Glyptocephalus cynoglussus) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Pilobřich ostnitý (Zeus faber) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Hřebenatka malá (Chlamys opercularis) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Parmicovití (Mullidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Cípalovití (Mugilidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
nemá český název (Nezumia spp., Trachyrhynchus spp., Malacocephalus spp.) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Tkaničnicovití (Trichuridae) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Ďasovití (Lophidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Rejnokovití (Rajidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Pražmovití (Sparidae) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Kambala velká (Psetta maxima) |
Ø ÿ |
× |
× |
||||||||
|
Drsnatcovití (Caproidae) |
× |
||||||||||
|
Všichni ostatní mořští živočichové |
× |
||||||||||
|
(1) V Severním moři od 1. března do 31. října a v průběhu celého roku v ostatních oblastech regionů 1 a 2, s výjimkou Skagerraku a Kattegatu. (2) V Severním moři od 1. listopadu do posledního dne měsíce února. (3) Úlovek na plavidle musí mít následující složení: — minimálně 90 % směsi ze dvou nebo více cílových druhů nebo — minimálně 60 % z kteréhokoli cílového druhu a maximálně 5 % ze směsi tresky obecné, tresky skvrnité a tresky tmavé a maximálně 15 % ze směsi druhů označených symbolem „Ø“. (4) Úlovek na plavidle musí mít následující složení: — minimálně 90 % směsi ze dvou nebo více cílových druhů nebo — minimálně 60 % z kteréhokoli cílového druhu a maximálně 5 % ze směsi tresky obecné, tresky skvrnité a tresky tmavé a maximálně 15 % ze směsi druhů označených symbolem „ÿ“. (5) Ustanovení na omezení lovu sleďů, kteří smějí být uloženi na plavidle, poté co byly odloveni sítěmi o velikosti ok mezi 16 až 31 mm, jsou uvedeny v předpisech Společenství, kterými se stanoví přípustná celková množství úlovků a určité podmínky, za kterých mohou bý určité populace nebo skupiny populací loveny. |
|||||||||||
PŘÍLOHA II
VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: Region 3, kromě divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky
Velikost ok sítě, cílové druhy mořských živočichů a podíly úlovků při použití jediné velikosti ok sítě
|
Cílový druh |
Velikost ok sítě (mm) |
|||||||
|
16–31 |
32–54 |
55–59 |
60–69 |
≥ 70 |
||||
|
Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |
||||||||
|
50 % |
90 % |
90 % |
30 % |
70 % |
70 % |
Žádný |
||
|
Smáčkovití (Ammodytidae) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Treska norská (Trisopterus esmarkii) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Šprot obecný (Sprattus sprattus) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Úhoř říční (Anguilla anguilla) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Aterina (rod) a koruška (rod) (Atherina spp. a Osmerus spp.) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Treska malá (Trispoterus minutus) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Treska stříbrná (Gadus argenteus) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Gospicovití (Cepolidae) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Sardinka obecná (Sardina pilchardus) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Krab vlnitý (Polybius henslowi) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Garnáti/krevety (Pandalus montagui, Cragnon spp., Palaemon spp.) |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
× |
|
|
Makrela (rod) (Scomber spp.) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Kranas (rod) (Seriola spp.) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Sleď obecný (Clupea harengus) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Treska modravá (Micromesistius poutassou) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Stříbrnice (Argentinidae) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Olihňovití (Loliginidae, Ommastrephidae) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Jehlice (rod) (Belone spp.) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Treska (rod) (Trisopterus spp.) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
nemá český název (Dicologlossa cuneata) |
× |
× |
× |
× |
||||
|
Krevetka (rod) (Pandalus spp.) |
× |
× |
× |
× |
× |
|||
|
Pražmovití, pilonoši (Bramidae, Berycidae) |
× |
× |
× |
|||||
|
Úhořovec mořský (Conger conger) |
× |
× |
× |
|||||
|
Pražmovití (Sparidae mimo Spondyliosoma cantharus) |
× |
× |
× |
|||||
|
Ropušnicovití (Scorpaenidae) |
× |
× |
× |
|||||
|
Jazyk mořský, jazyk pruhovaný (Microchirus azevia, Microchirus variegatus) |
× |
× |
× |
|||||
|
Treska (rod) (Phycis spp.) |
× |
× |
||||||
|
Ostnatcovití (Trachinidae) |
× |
× |
× |
|||||
|
Štítníkovití (Triglidae) |
× |
× |
× |
|||||
|
nemá český název (Centracanthidae) |
× |
× |
× |
|||||
|
Chobotnice (Octopus vulgaris, Eledone cirrosa) |
× |
× |
× |
|||||
|
Pyskounovití (Labridae) |
× |
× |
× |
|||||
|
Garnáti, krevety (Aristeus antennatus, Aristaeomorpha foliacea, Parapenaeus longirostris) |
× |
× |
× |
|||||
|
Sépie obecná (Sepia officinalis) |
× |
× |
||||||
|
nemá český název (Nezumia spp., Trachyrhynchus spp., Malacocephalus spp.) |
× |
× |
||||||
|
Máčkovití (Scyliorhinidae) |
× |
× |
× |
|||||
|
Morida obecná (Mora moro) |
× |
× |
||||||
|
nemá český název (Galatheidae) |
× |
× |
||||||
|
Pilobřich ostnitý (Zeus faber) |
× |
× |
||||||
|
Parmicovití (Mullidae) |
× |
× |
||||||
|
Drsnatcovití (Caproidae) |
× |
|||||||
|
Všichni ostatní mořští živočichové |
× |
|||||||
PŘÍLOHA III
VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky
Velikost ok sítě, cílové druhy mořských živočichů a podíly úlovků při použití jediné velikosti ok sítě
|
Cílový druh |
Velikost ok sítě (mm) |
|
|
40–54 |
≥ 55 |
|
|
Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |
||
|
60 % (1) |
Žádný |
|
|
Cípalovití (Mugilidae) |
x |
x |
|
Pražmovití (Sparidae) |
x |
x |
|
Parmicovití (Mullidae) |
x |
x |
|
Štítníkovití (Triglidae) |
x |
x |
|
Ostnatcovití (Trachinidae) |
x |
x |
|
Pyskounovití (Labridae) |
x |
x |
|
Treska (rod) (Phycis spp.) |
x |
x |
|
nemá český název (Dicologlossa cuneata) |
x |
x |
|
Platýs – nemá český název (Citharus linguatula) |
x |
x |
|
Úhořovec mořský (Conger conger) |
x |
x |
|
Strašek kudlankový (Squilla mantis) |
x |
x |
|
Garnáti, krevety (Parapenaeus longirostris, Pandalus spp.) |
x |
x |
|
Olihňovití (Loliginidae, Ommastrephidae, Allotheuthis spp.) |
x |
x |
|
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) |
x |
x |
|
Sépie (rod) (Sepia spp.) |
x |
x |
|
Makrela (rod) (Scomber spp.) |
x |
x |
|
Kranas (rod) (Seriola spp.) |
x |
x |
|
Treska modravá (Micromesistius poutassou) |
x |
x |
|
Úhoř říční (Anguilla anguilla) |
x |
x |
|
Aterina (rod) a koruška (rod) (Atherina spp. a Osmerus spp.) |
x |
x |
|
Jehlice (rod) (Belone spp.) |
x |
x |
|
Všichni ostatní mořští živočichové |
x |
|
|
(1) U všech směsí úlovků ostatních druhů podle přílohy XII nesmí překročit množství úlovků na plavidle více než 10 % hmotnosti celkového úlovku na plavidle. |
||
PŘÍLOHA IV
VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: Skagerrak a Kattegat
Rozmezí velikostí ok, cílové druhy a předepsané procentní podíly úlovků při používání jednotného rozmezí velikosti ok
|
Druh |
Rozmezí velikosti ok (v mm) |
|||||||
|
< 16 |
16–31 |
32–69 |
35–69 |
70–89 (5) |
≥ 90 |
|||
|
Minimální procentní podíl cílových druhů |
||||||||
|
50 % (6) |
50 % (6) |
20 % (6) |
50 % (6) |
20 % (6) |
20 % (7) |
30 % (8) |
žádný |
|
|
Smačkovití (Ammodytidae) (3) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
Smačkovití (Ammodytidae) (4) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Treska Esmarkova (Trisopterus esmarkii) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Treska modravá (Micromesistius poutassou) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Ostnatec velký (Trachinus draco) (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Měkkýši (kromě Sepia) (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Jehlice rohozobá (Belone belone) (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Štítník šedý (Eutrigla gurnardus) (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Stříbrnice (Argentina spp.) |
X |
X |
X |
X |
X |
|||
|
Šprot obecný (Sprattus sprattus) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Úhoř říční (Anguilla anguilla) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Garnáti, krevety (Crangon spp., Palaemon adspersus) (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
||
|
Makrela obecná (Scomber spp.) |
X |
X |
X |
|||||
|
Kranasi rodu Trachurus (Trachurus spp.) |
X |
X |
X |
|||||
|
Sleď obecný (Clupea harengus) |
X |
X |
X |
|||||
|
Kreveta severní (Pandalus borealis) |
X |
X |
X |
|||||
|
Garnáti, krevety (Crangon spp., Palaemon adspersus) (2) |
X |
X |
X |
|||||
|
Treska bezvousá (Merlangius merlangus) |
X |
X |
||||||
|
Humr severský (Nephrops norvegicus) |
X |
X |
||||||
|
Všechny ostatní mořské organismy |
X |
|||||||
|
(1) Pouze uvnitř oblasti čtyř námořních mil od základních linií. (2) Mimo oblast čtyř námořních mil od základních linií. (3) Od 1. března do 31. října ve Skagerraku a od 1. března do 31. července v Kattegatu. (4) Od 1. listopadu do posledního dne února ve Skagerraku a od 1. srpna do posledního dne února v Kattegatu. (5) Při používání tohoto rozmezí velikosti ok musí být kapsa zatahovací sítě vyrobena ze síťoviny se čtvercovými oky s třídicí mřížkou v souladu s přílohou XIV tohoto nařízení. (6) Úlovek uchovávaný na palubě se nesmí skládat z více než 10 % jakékoli směsi tresky obecné, tresky jednoskvrnné, štikozubce obecného, platýse evropského, platýse protaženého, platýse červeného, jazyka obecného, pakambaly velké, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého, makrely obecné, pakambaly rodu Lepidorhombus, tresky bezvousé, limandy obecné, tresky tmavé, humra severského a jiných druhů humrů. (7) Úlovek uchovávaný na palubě se nesmí skládat z více než 50 % jakékoli směsi tresky obecné, tresky jednoskvrnné, štikozubce obecného, platýse evropského, platýse protaženého, platýse červeného, jazyka obecného, pakambaly velké, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého, sledě obecného, makrely obecné, pakambaly rodu Lepidorhombus, limandy obecné, tresky tmavé, humra severského a jiných druhů humrů. (8) Úlovek uchovávaný na palubě se nesmí skládat z více než 60 % jakékoli směsi tresky obecné, tresky jednoskvrnné, štikozubce obecného, platýse evropského, platýse protaženého, platýse červeného, jazyka obecného, pakambaly velké, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého, pakambaly rodu Lepidorhombus, tresky bezvousé, limandy obecné, tresky tmavé a humrů. |
||||||||
PŘÍLOHA V
VLEČNÁ ZAŘÍZENÍ: region 4, 5 a 6
A. Region 4 a 5
|
Druh |
Velikost ok sítě (mm) |
||
|
20–39 |
40–64 |
≥ 65 |
|
|
Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |
|||
|
50 % |
80 % |
Žádný |
|
|
Očnatec štíhlý (Boops boops) |
* |
* |
* |
|
Sardinka obecná (Sardina pilchardus) |
* |
* |
* |
|
Makrela (rod) (Scomber spp.) |
* |
* |
|
|
Kranas (rod) (Seriola spp.) |
* |
* |
|
|
Všichni ostatní mořští živočichové |
* |
||
B. Region 6
|
Druh |
Velikost ok sítě (mm) |
|
|
45–50 |
≥ 100 |
|
|
Minimální podíl cílového druhu (cílových druhů) v % |
||
|
30 % |
Žádný |
|
|
Garnáti, krevety (Penaeus subtilis, Penaeus brasiliensis, Xiphopenaeus kroyeri) |
* |
* |
|
Všichni ostatní mořští živočichové |
* |
|
PŘÍLOHA VI
UPEVNĚNÁ LOVNÁ ZAŘÍZENÍ: region 1 a 2
|
Druh |
Oko sítě |
|||||
|
10-30 mm |
50-70 mm |
90-99 mm |
110-119 mm |
120-219 mm |
≥ 220 mm |
|
|
Sardinka obecná (Sardina pilchardus) |
* |
* |
* |
* |
* |
* |
|
Úhoř říční (Anguilla anguilla) |
* |
* |
* |
* |
* |
* |
|
Šprot obecný (Sprattus sprattus) |
* |
* |
* |
* |
* |
* |
|
Kranas (rod) (Trachurus spp.) |
* |
* |
* |
* |
* |
|
|
Sleď obecný (Clupea harengus) |
* |
* |
* |
* |
* |
|
|
Makrela (rod) (Scomber spp.) |
* |
* |
* |
* |
* |
|
|
Parmicovití (Mullidae) |
* |
* |
* |
* |
* |
|
|
Jehlice (rod) (Belone spp.) |
* |
* |
* |
* |
* |
|
|
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) |
* |
* |
* |
* |
||
|
Cípalovití (Mugilidae) |
* |
* |
* |
* |
||
|
Máčka skvrnitá (Scyliorhinus canicula) |
* |
* |
* |
* |
||
|
Platýs limanda (Limanda limanda) |
* (1) |
* |
* |
* |
||
|
Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) |
* |
* |
* |
|||
|
Treska bezvousá (Merlangius merlangus) (2) |
* (1) |
* |
* |
* |
||
|
Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) |
* (1) |
* |
* |
* |
||
|
Jazyk obecný (Solea vulgaris) |
* (1) |
* |
* |
* |
||
|
Platýs velký (Pleuronectes platessa) |
* |
* |
* |
|||
|
Sépie obecná (Sepia officinalis) |
* |
* |
* |
|||
|
Treska obecná (Gadus morhua) |
* |
* |
||||
|
Treska pollak (Pollachius pollachius) (3) |
* |
* |
||||
|
Mník mořský (Molva molva) |
* |
* |
||||
|
Treska tmavá (Pollachius virens) |
* |
* |
||||
|
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) (3) |
* |
* |
||||
|
Ostroun obecný (Squalus acanthias) |
* |
* |
||||
|
Máčka velkoskvrnná (Scyliorhinus stellaris) |
* |
* |
||||
|
Pakambala (rod) (Lepidorhombus spp.) |
* |
* |
||||
|
Hranáč šedý (Cyclopterus lumpus) |
* |
* |
||||
|
Všichni ostatní mořští živočichové |
* (4) |
|||||
|
(1) Platí pouze v oblastech ICES VIId a IIIa a v Severním moři. (2) V oblasti ICES VIIe činí minimální velikost 90 mm. (3) V oblastech ICES VIId a VIIe činí minimální velikost 110 mm. (4) Úlovky ďase (Lophius spp.) odlovené z podoblastí ICES VI a VII a skladované na palubě v množství převyšujícím 30 % z celkového úlovku v těchto oblastech musejí být odloveny pomocí sítě s oky o minimální velikosti 250 mm nebo větší. |
||||||
PŘÍLOHA VII
UPEVNĚNÁ LOVNÁ ZAŘÍZENÍ: region 3
|
velikost ok sítěDruh |
< 40 mm |
40–49 mm |
50–59 mm |
60–79 mm |
80–99 mm |
≥ 100 mm |
|
Sardinka obecná (Sardina pilchardus) |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
|
Kreveta (rod) (Palaemon spp.) |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
|
Kněžík duhový (Coris julis) |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
|
Očnatec štíhlý (Boops boops) |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
|
Krevet (rod) (Penaeus spp.) |
x |
x |
x |
x |
x |
|
|
Strašek kudlankový (Squilla mantis) |
x |
x |
x |
x |
x |
|
|
Parmicovití (Mullidae) |
x |
x |
x |
x |
x |
|
|
nemá český název (Dicologoglossa cuneata) |
x |
x |
x |
x |
x |
|
|
Pyskounovití (Labridae) |
x |
x |
x |
x |
x |
|
|
Kranas (rod) (Seriola spp.) |
x |
x |
x |
x |
||
|
Makrela (rod) (Scomber spp.) |
x |
x |
x |
x |
||
|
Treska příčnopruhá (Trisopterus luscus) |
x |
x |
x |
x |
||
|
Sépie obecná (Sepia officinalis) |
x |
x |
x |
x |
||
|
Štítníkovití (Triglidae) |
x |
x |
x |
x |
||
|
Pražmovití (Sparidae) |
x |
x |
x |
|||
|
Ropušnicovití (Scorpaenidae) |
x |
x |
x |
|||
|
Jazyk mořský (Microchirus azevia) |
x |
x |
x |
|||
|
Olihňovití (Ommastrephidae) |
x |
x |
x |
|||
|
Úhořovec mořský (Conger conger) |
x |
x |
x |
|||
|
Treska (rod) (Phycis spp.) |
x |
x |
x |
|||
|
Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus) |
x |
x |
x |
|||
|
Ostnatcovití (Trachinidae) |
x |
x |
x |
|||
|
nemá český název (Centracanthidae) |
x |
x |
x |
|||
|
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) |
x |
x |
||||
|
Treska bezvousá (Merlangius merlangus) |
x |
x |
||||
|
Kambala velká (Psetta maxima) |
x |
x |
||||
|
Treska pollak (Pollachius pollachius) |
x |
x |
||||
|
Platýsovití (Pleuronectidae) |
x |
x |
||||
|
Jazyk obecný (Solea vulgaris) (1)x |
x |
|||||
|
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) (1) |
x |
|||||
|
Ostatní mořští živočichové (2) |
x |
|||||
|
(1) V divizích ICES VIIIc a IX je minimální velikost ok sítě 60 mm. Od 31. prosince 1999 však bude minimální velikost oka sítě 80–99 mm. (2) Úlovky ďase (Lophius spp.) v množství vyšším než 30 % celkového úlovku z těchto oblastí nacházejícího se na plavidle musejí být odloveny sítí s oky o velikosti 220 mm nebo vyšší. |
||||||
PŘÍLOHA VIII
Povolené kombinace velikostí ok sítě pro regiony 1 a 2, s výjimkou Skagerraku a Kattegatu
|
v milimetrech |
|
|
< 16 + 16–31 |
|
|
16–31 + 32–54 |
|
|
16–31 + 70–79 |
|
|
16–31 + 80–99 |
|
|
16–31 + ≥ 100 |
|
|
32–54 + 70–79 |
|
|
32–54 + 80–99 |
|
|
32–54 + ≥ 100 |
|
|
70–79 + 80–99 |
|
|
70–79 + ≥ 100 |
|
|
80–99 + ≥ 100 |
PŘÍLOHA IX
Povolené kombinace velikostí ok sítě pro region 3, s výjimkou divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky
|
v milimetrech |
|
|
16–31 + 32–54 |
|
|
16–31 + ≥ 70 |
|
|
32–54 + ≥ 70 |
|
|
55–59 + ≥ 70 |
|
|
60–69 + ≥ 70 |
PŘÍLOHA X
A. PODMÍNKY PRO POUŽITÍ URČITÝCH KOMBINACÍ VELIKOSTÍ OK SÍTĚ V REGIONECH 1 A 2, S VÝJIMKOU SKAGERRAKU A KATTEGATU
1. Velikost ok sítě: 16-31 mm + ≥ 100 mm
Úlovky uchovávané na plavidle musejí obsahovat nejméně 20 % jakékoli směsi garnátů a krevet (Pandalus montagui, druhy rodů Crangon a Palaemon).
2. Kombinace velikostí ok sítě: 32 až 54 mm + > = 100 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 20 % jakékoli směsi garnátů a krevetek (druhy rodů Crangon, , Parapenaeus longirostris).
nebo
úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 50 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze I jako cílové druhy pro rozmezí velikosti ok sítě 32 až 54 mm, s výjimkou garnátů a krevetek (druhy rodů Crangon, Pandalus, Palaemon, Parapanaeus longirostris) a méně než 15 % jakékoli směsi druhů označených v příloze I symbolem y.
3. Kombinace velikostí ok sítě: 70 až 79 mm + > = 100 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 10 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze I jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 70 a 79 mm.
4. Velikost ok sítě: 16-31 mm + ≥ 100 mm
Úlovky uchovávané na plavidle musejí obsahovat nejméně 45 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze I jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 80 a 99 mm.
B. PODMÍNKY PRO POUŽITÍ URČITÝCH KOMBINACÍ VELIKOSTÍ OK SÍTĚ VE SKAGERRAKU A KATTEGATU
Kombinace velikosti ok sítě < = 89 + > = 90 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 10 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze IV jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 70 a 89 mm.
PŘÍLOHA XI
A. PODMÍNKY PRO POUŽITÍ URČITÝCH KOMBINACÍ VELIKOSTÍ OK SÍTĚ V REGIONU 3, S VÝJIMKOU DIVIZE ICES IXa VÝCHODNĚ OD 7° 23′ 48″ ZÁP. DÉLKY
1. Kombinace velikostí ok sítě: 16 až 31 mm + > = 70 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 40 % jakékoli směsi garnátů a krevetek (Pandalus montagui, druhy rodů Crangon a Palaemon) a krabů vlnitých
nebo
úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 70 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze II jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 16 a 31 mm, s výjimkou garnátů a krevetek (Pandalus montagui, druhy rodů Crangon a Palaemon) a krabů vlnitých.
2. Kombinace velikostí ok sítě: 32 až 54 mm + > = 70 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 70 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze II jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 32-54 mm, s výjimkou garnátů a krevetek (Pandalus montagui, druhy rodů Crangon a Palaemon).
3. Kombinace velikostí ok sítě: 55 až 59 mm + > = 70 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 20 % jakékoli směsi garnátů a krevetek (druhy rodů Pandalus, Crangon a Palaemon, Aristeus antennatus, Aristaeomorpha foliacea, Parapenaeus longirostris)
nebo
úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 60 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze II jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 55-59 mm, s výjimkou garnátů a krevetek (druhy rodů Pandalus, Crangon a Palaemon, Aristeus antennatus, Aristaeomorpha foliacea, Parapenaeus longirostris).
4. Kombinace velikostí ok sítě: 60 až 69 mm + > = 70 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 60 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze II jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 60-69 mm.
B. PODMÍNKY PRO POUŽITÍ URČITÝCH KOMBINACÍ VELIKOSTÍ OK SÍTĚ V DIVIZI ICES IXa VÝCHODNĚ OD 7° 23′ 48″ ZÁP. DÉLKY
Kombinace velikostí ok sítě: 40 až 54 mm + > = 55 mm
Úlovky na plavidle nebo vyložené na pevninu musí obsahovat nejméně 50 % jakékoli směsi mořských živočichů uvedených v příloze III jako cílové druhy pro velikosti ok sítě mezi 40-54 mm.
PŘÍLOHA XII
MINIMÁLNÍ VELIKOSTI
|
DRUH |
Minimální velikost |
|
|
Region 1 až 5, s výjimkou Skagerraku/Kattegatu |
Skagerrak/Kattegat |
|
|
Treska obecná (Gadus morhua) |
35 cm |
30 cm |
|
Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) |
30 cm |
27 cm |
|
Treska tmavá (Pollachius virens) |
35 cm |
30 cm |
|
Treska pollak (Pollachius pollachius) |
30 cm |
— |
|
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) |
27 cm |
30 cm |
|
Pakambala (rod) (Lepidorhombus spp.) |
20 cm |
25 cm |
|
Jazyk (rod) (Solea spp.) |
24 cm |
24 cm |
|
Platýs velký (Pleuronectes platessa) |
►M6 27 cm ◄ |
27 cm |
|
Treska bezvousá (Merlangius merlangus) |
27 cm |
23 cm |
|
Mník mořský (Molva molva) |
63 cm |
— |
|
Mník modrý (Molva dipterygia) |
70 cm |
— |
|
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) |
36 cm |
— |
|
Humr severský (Nephrops norvegicus) (1) Zadeček humra severského |
130 (40) mm (1) |
|
|
►M1 Makrely (Scomber spp) ◄ |
20 cm (2) |
|
|
Sleď obecný (Clupea harengus) |
20 cm |
18 cm |
|
►M1 Kranasi (Trachurus spp.) ◄ |
15 cm |
|
|
Sardinka obecná (Sardina pilchardus) |
11 cm |
— |
|
Humr evropský (Homarus gammarus) |
85 mm (3) |
220 (78) mm (1) |
|
Krab trnitý (Maia squinado) |
120 mm |
— |
|
Hřebenatka (rod) (Chlamys spp.) |
40 mm |
— |
|
Velká kobercová škeble (Ruditapes decussatus) |
40 mm |
— |
|
►M5 Malá kobercová škeble (Venerupis pullastra) ◄ |
►M5 38 mm ◄ |
— |
|
Tapeska filipínská (Venerupis philippinarum) |
35 mm |
|
|
Zaděnka bradavičnatá (Venus verructosa) |
40 mm |
|
|
Zaděnka chione (Callista chione) |
6 cm |
|
|
Střenky (rod) (Ensis spp.) |
10 cm |
|
|
►M6 Mořský mlž (Spisula solida) ◄ |
25 mm |
|
|
nemá český název (Donax spp.) |
25 mm |
|
|
Střenka (Pharus legumen) |
||
|
Surmovka čeřitá (Buccinum undatum) |
45 mm |
— |
|
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) |
Celá oblast s výjimkou vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí regionu 5: 750 gramů Vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí regionu 5: 450 gramů (vykuchaná) |
|
|
▼M7 ————— |
||
|
Langusta (rod) (Palinurus spp.) |
►M6 95 mm ◄ |
|
|
Garnát/kreveta (Parapenaeus longirostris) |
22 mm (délka krunýře) |
|
|
Druh |
Minimální velikost; regiony 1–5, s výjimkou Skagerraku/Kattegatu |
|
Humr severský (Nephrops norvegicus) |
V celé oblasti, s výjimkou regionu 3 a divizí ICES VIa, VIIa: celková délka 85 mm, délka krunýře 25 mm |
|
Divize ICES VIa, VIIa; region 3: celková délka 70 mm, délka krunýře 20 mm |
|
|
Zadeček humra severského |
V celé oblasti, s výjimkou regionu 3 a divizí ICES VIa, VIIa: 46 mm |
|
Divize ICES VIa, VIIa; region 3: 37 mm |
|
|
►M1 Makrely (Scomber spp) ◄ |
Celá oblast s výjimkou Severního moře: 20 cm |
|
Severní moře: 30 cm |
|
|
Sardel obecná (Engraulis encrassicholus) |
Celá oblast s výjimkou divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky: 12 cm nebo 90 jedinců/kg Divize ICES IXa východně od 7° 23′ 48″ západní délky: 10 cm |
|
Krab německý (Cancer pagarus) |
Regiony 1 a 2 severně od 56° severní šířky:140 mm |
|
Region 2 jižně od 56° severní šířky s výjimkou divize ICES VIId, VIIe, VIIf a divizí ICES IVb, IVc: 130 mm |
|
|
„Oblasti ICES IVb, IVc jižně od 56° severní šířky: 130 mm“, s výjimkou oblasti vymezené bodem na 53°28′22″ severní šířky, 0°09′24″východní délky na pobřeží Anglie, od kterého vede přímá linie až k 53°28′22″ severní šířky, 0°22′24″východní délky, 6mílovou hranicí Spojeného království a přímou linií spojující bod na 51°54′06″ severní šířky, 1°30′30 východní délky s bodem na pobřeží Anglie na 51°55′48″ severní šířky, 1°17′00″východní délky, kde je minimální velikost při vykládce na pevninu 115 mm. |
|
|
Divize ICES VIId, VIIe, VIIf: 140 mm |
|
|
Region 3: 130 mm |
|
|
Hřebenatka svatojakubská (Pecten maximus) |
Celá oblast s výjimkou divizí ICES VIIa severně od 52° 30′ severní šířky: 100 mm |
|
Divize ICES VIIa severně od 52° 30′ severní šířky a divize ICES VII d: 110 mm |
|
(1) Celková délka (délka krunýře).
(2) 30 cm pouze k průmyslovému využití.
(3) Od 1. ledna 2002 platí délka krunýře 87 mm.
(4) Není určena žádná minimální velikost pro kranase (Trachurus picturatus) odloveného v přilehlých vodách Azorského souostroví, které spadají pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska.
PŘÍLOHA XIIa
Minimální velikost pro region 9
|
Druh |
Minimální velikost: Region 9 |
|
Pakambala (Psetta maxima) |
45 cm |
PŘÍLOHA XIII
URČOVÁNÍ VELIKOSTI MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ
|
1. |
Velikost ryby se měří od předního konce hlavy až ke konci ocasní ploutve (obrázek 1). |
|
2. |
Velikost humra severského se měří způsobem podle obrázku 2: — jako délka krunýře rovnoběžně se středovou osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi a/nebo — jako celková délka od špičky nosce až ke konci posledního tělového článku, bez štětin a/nebo — v případě oddělených zadečků humra severského: od předního okraje prvního přítomného článku zadečku až ke konce posledního tělového článku, bez štětin. Zadeček musí být při měření narovnaný, nevytažený a položený na hřbetní straně. |
|
3. |
Délka humra ►M6 ————— ◄ z regionů 1 až 5, s výjimkou Skagerraku a Kattegatu se určuje jako délka krunýře měřená podle obrázku 3 rovnoběžně se středovou osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi. |
|
4. |
Velikost humrů ze Skagerraku nebo Kattegatu se měří způsobem podle obrázku 3: — jako délka krunýře měřená rovnoběžně se středovou osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi a/nebo — jako celková délka měřená od špičky nosce až ke konci posledního tělového článku, bez štětin. |
|
5. |
a) Velikost kraba trnitého se určí způsobem podle obrázku 4 A jako délka krunýře měřená podél středové osy od hrany krunýře mezi nosci k zadní hraně krunýře. b) Velikost kraba německého se určí způsobem podle obrázku 4 B, jako maximální šířka krunýře měřená kolmo na předozadní středovou osu krunýře. |
|
6. |
Velikost mlžů odpovídá rozměru v nejširším místě jejich schránky (obrázek 5). |
|
7. |
Velikost surmovky se určí jako délka ulity měřená podle obrázku 6. |
|
8. |
Velikost langusty se určuje jako délka krunýře měřená podle obrázku 7 od špičky nosce až k distální hraně hlavohrudi. |
Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
a) délka hlavohrudi
b) celková délka
Obrázek 4 A
Obrázek 4 B
Obrázek 5
Obrázek 6
Obrázek 7
PŘÍLOHA XIV
BĚŽNÉ A VĚDECKÉ NÁZVY
|
BĚŽNÝ NÁZEV |
VĚDECKÝ NÁZEV |
|
nemá český název |
Centracanthidae |
|
Aterin (rod) |
Atherina spp. |
|
Cípalovití |
Mugilidae |
|
Ďasovití |
Lophiidae |
|
Garnáti, krevety |
Aristaeomorpha foliacea, Aristeus antennatus, Crangon spp, Palaemon adspersus, Palaemon spp, Pandalus montagui, Pandalus spp, Parapenaeus longirostris, Penaeus aztecus |
|
Gospicovití |
Cepolidae |
|
nemá český název |
Malococephalus spp., Nezumia spp., Trachyrhynchus spp. |
|
Hranáč šedý |
Cyclopterus lumpus |
|
Hřebenatka — nemá český název |
Chlamys varia |
|
Hřebenatka malá |
Chlamys opercularis |
|
Hřebenatka svatojakubská |
Pecten maximus |
|
Humr evropský |
Homarus gammarus |
|
Humr severský |
Nephrops norvegicus |
|
nemá český název |
Galatheidae |
|
nemá český název |
Eledone cirrosa |
|
Chobotnice pobřežní |
Octopus vulgaris |
|
Japonská kobercová škeble |
Ruditapes philipinarum |
|
nemá český název |
Microchirus ocellatus, Dicologlossa cuneata |
|
Jazyk obecný |
Solea solea/vulgaris |
|
Jazyk pruhovaný |
Microchirus variegatus |
|
Jehlice (rod) |
Belone spp. |
|
Pakambala kosočtverečná |
Scophthalmus rhombus |
|
Kambala velká |
Psetta maxima |
|
Pakambala (rod) |
Lepidorhombus spp. |
|
Kněžík duhový |
Coris julis |
|
Koruška (rod) |
Osmerus spp. |
|
Krab německý |
Cancer pagurus |
|
Krab trnitý |
Maja squinado |
|
Krab vlnitý |
Polybius henslowi |
|
Kranas (rod) |
Seriola spp. |
|
Krevetka severní |
Pandalus borealis |
|
Langusta (rod) |
Palinurus spp. |
|
Losos obecný |
Salmo salar |
|
Lososovití |
Salmonidae |
|
Máčkovití |
Scyliorhinidae |
|
Makrela obecná |
Scomber scomber |
|
Makrela (rod) |
Scomber spp. |
|
Malá kobercová škeble |
Venerupis pullastra |
|
Mečoun obecný |
Xiphias gladius |
|
Mihulovití |
Petromyzonidae |
|
Mlži |
Bivalvia |
|
Mník modrý |
Molva dypterygia |
|
Mník mořský |
Molva molva |
|
Morida obecná |
Mora mora |
|
nemá český název |
Donax spp. |
|
Očnatec štíhlý |
Boops boops |
|
Mořčák evropský |
Dicentrarchus labrax |
|
Olihňovití |
Loliginidae, Ommastrephidae, Allotheuthis spp. |
|
Ostnatcovití |
Trachinidae |
|
Ostroun obecný |
Squalus acanthias spp. |
|
Parmicovití |
Mullidae |
|
Pilobřich ostnitý |
Zeus faber |
|
Platýs — nemá český název |
Citharus linguatula |
|
Platýs bradavičnatý |
Platichthys flesus |
|
Platýs velký |
Pleuronectes platessa |
|
Platýs limanda |
Limanda limanda |
|
Platýs šedohnědý |
Glyptocephalus cynoglossus |
|
Platýsovití |
Pleuronectidae |
|
Plži |
Gastropoda |
|
Pražmovití |
Bramidae, Berycidae, Sparidae |
|
Pstruh obecný |
Salmo trutta |
|
Pyskounovití |
Labridae |
|
Rejnokovití |
Rajidae |
|
Ropušnicovití |
Scorpaenidae |
|
Sardel obecná |
Engraulis encrasicholus |
|
Sardinka obecná |
Sardina pilchardus |
|
Sépie (rod) |
Sepia spp. |
|
Sépie obecná |
Sepia officinalis |
|
Sleď obecný |
Clupea harengus |
|
Sliznatky |
Myxinidae |
|
Smáčkovití |
Ammodytidae |
|
Strašek kudlankový |
Squilla mantis |
|
Střenka — nemá český název |
Pharus legumen |
|
Střenka (rod) |
Ensis spp. |
|
Stříbrnice |
Argentinidae |
|
Surmovka čeřitá |
Buccinum undatum |
|
Mlž — nemá český název |
Spisula solidissima |
|
Šprot obecný |
Sprattus sprattus |
|
Štikozubec obecný |
Merluccius merluccius |
|
Štítník šedý |
Eutrigla gurnardus |
|
Štítníkovití |
Triglidae |
|
Šupinoploutvci |
Trichiuridae |
|
Treska bezvousá |
Merlangius merlangus |
|
Treska malá |
Trisopterus minutus |
|
Treska modravá |
Micromesistius poutassou |
|
Treska norská |
Trisopterus esmarki |
|
Treska obecná |
Gadus morhua |
|
Treska pollak |
Pollachius pollachius |
|
Treska příčnopruhá |
Trisopterus luscus |
|
Treska jednoskvrnná |
Melanogrammus aeglefinus |
|
Treska stříbrná |
Gadus argenteus |
|
Treska tmavá |
Pollachius virens |
|
Treska (rod) |
Phycis spp. |
|
Tuňáci |
Auxis spp., Euthynnus spp., Katsuwonus spp., Thunnus spp. |
|
Tuňák pruhovaný |
Katsuwonus pelamis |
|
Tuňák obecný |
Thunnus thynnus |
|
Tuňák velkooký |
Thunnus obesus |
|
Tuňák žlutoploutvý |
Thunnus albacares |
|
Úhořovec mořský |
Conger conger |
|
Úhoř říční |
Anguilla anguilla |
|
Velká kobercová Škeble |
Ruditapes decussatus |
|
Zaděnka kulovitá |
Mercenaria mercenaria |
|
Zaděnka bradavičnatá |
Venus verrucosa |
|
Drsnatec obecný |
Capros aper |
|
Mníkovec velkooký |
Phycis blennoides |
|
Okouník |
Sebastes spp. |
|
Sardinka oblá |
Sardinella aurita |
PŘÍLOHA XIVa
SPECIFIKACE TŘÍDICÍ MŘÍŽKY
1. Třídicí mřížka pro daný druh je připevněna k vlečné síti pomocí kapsy zatahovací sítě s celými čtvercovými oky o velikosti ok 70 milimetrů nebo větší a menší než 90 milimetrů. Je zakázáno používat jakoukoli vlečnou síť s více než 100 čtvercovými oky kdekoli po obvodu kapsy, s výjimkou spojení či lemových švů. Kapsa zatahovací sítě se čtvercovými oky se požaduje pouze ve Skagerraku a Kattegatu.
2. Mřížka je obdélníková. Příčky roštu jsou rovnoběžné s podélnou osou mřížky. Rozestup příček mřížky nesmí být větší než 35 milimetrů. Povoluje se používat jeden nebo více závěsů za účelem usnadnění jejího skladování na bubnu sítě.
3. Mřížka je připevněna k vlečné síti úhlopříčně, směrem zezdola dozadu, a to buď těsně před kapsou zatahovací sítě anebo kdekoli dále až po přední konec nezúžené části. Všechny strany mřížky jsou připojeny k vlečné síti.
4. Ve vrchním panelu vlečné sítě se nachází nezablokovaný otvor pro ryby, který je bezprostředně spojen s horní částí mřížky. Otvor výstupu pro ryby má stejnou šířku zadní strany jako je šířka mřížky a přední část podél příček ok se po obou stranách mřížky sbíhá do špice.
5. Před mřížku se smí upevnit vývod, kterým jsou ryby vedeny na dno vlečné sítě a na mřížku. Minimální velikost ok vývodu je 70 milimetrů. Minimální svislý otvor vývodu vedoucího k mřížce je 15 centimetrů. Šířka vývodu vedoucího k mřížce je stejná jako šířka mřížky.
Schematické zobrazení vlečné sítě s třídicí mřížkou podle velikosti a druhů. Vstupující ryby jsou vedeny na dno vlečné sítě a na mřížku pomocí vývodu. Větší ryby jsou tak pomocí mřížky vyvedeny z vlečné sítě, zatímco menší ryby a humr severský proplouvají mřížkou a dostávají se do kapsy. Kapsa zatahovací sítě s celými čtvercovými oky umožňuje únik malých ryb a podměrečného humra severského. Kapsa zatahovací sítě se čtvercovými oky znázorněná na nákresu se požaduje pouze ve Skagerraku a Kattegatu.
PŘÍLOHA XIVb
PODMÍNKY PRO RYBOLOV ZA POUŽITÍ NĚKTERÝCH VLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ POVOLENÝCH V BISKAJSKÉM ZÁLIVU
1. Specifikace vrchního dílce se čtvercovými oky
Dílec je obdélníková část ze síťoviny. Existuje pouze jeden dílec. Dílec nesmí být žádným způsobem ucpáván vnějšími nebo vnitřními díly, které jsou k němu připevněny.
2. Umístění dílce
Dílec se vsouvá doprostřed vrchního panelu zužující se zadní části vlečné sítě, těsně před nezužující se část tvořenou nástavcem a kapsou.
Dílec je umístěn nejvýše 12 ok od kapsy zatahovací sítě od ručně kroucené řady ok mezi nástavcem a zužující se zadní částí vlečné sítě.
3. Velikost dílce
Dílec musí být alespoň 2 m dlouhý a nejméně 1 m široký.
4. Síťovina dílce
Oka mají minimální velikost otevření 100 milimetrů. Oka mají čtvercový tvar, tj. všechny čtyři strany síťoviny dílce jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě.
Síťovina je připevněna tak, že strany ok jsou rovnoběžné a kolmé k podélné ose kapsy.
Síťovina je z jednoduchého vlákna. Síla vlákna nesmí být větší než 4 milimetry.
5. Vložení dílce do síťoviny s kosočtvercovými oky
Je povoleno připevnit obrubu ke čtyřem stranám dílce. Průměr této obruby nesmí být větší než 12 milimetrů.
Délka dílce v nataženém stavu musí být stejná jako délka kosočtvercových ok v nataženém stavu připevněných k podélné straně dílce.
Počet kosočtvercových ok horního panelu připojených k nejmenší straně dílce (tj. 1 m dlouhá strana, která je kolmá na podélnou osu kapsy) se rovná nejméně počtu celých kosočtvercových ok připojených k podélné straně dílce vydělenému 0,7.
|
6. |
Vložení dílce do sítě je zobrazeno níže. 
|
PŘÍLOHA XIVc
DÍLEC SE ČTVERCOVÝMI OKY PRO PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 15 M
1. Specifikace vrchního dílce se čtvercovými oky
Dílec je obdélníková část ze síťoviny. Síťovina je z jednoduchého vlákna. Oka jsou čtvercového tvaru, tj. všechny čtyři strany síťoviny dílce jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě. Velikost ok sítí je 120 milimetrů a větší. Dílec je dlouhý nejméně 3 metry, s výjimkou umístění do sítí vlečených plavidly o výkonu motoru nižším než 112 kW, kdy je dlouhý alespoň 2 metry.
2. Umístění dílce
Dílec je vložen do horního panelu kapsy sítě. Zadní okraj panelu nesmí být dále než 12 m od zatahovací šňůry definované v článku 8 nařízení Komise (EHS) č. 3440/84 ze dne 6. prosince 1984 o připevňování zařízení k vlečným sítím, dánským nevodům a podobným sítím ( 27 ).
3. Vložení dílce do síťoviny s kosočtvercovými oky
Mezi podélnou stranou dílce a sousedícím lemovým švem nesmějí být více než dvě otevřená kosočtvercová oka.
Délka dílce v nataženém stavu musí být stejná jako délka kosočtvercových ok v nataženém stavu připevněných k podélné straně dílce. Vzor pro spojení kosočtvercových ok horního panelu kapsy sítě a nejmenší strany dílce jsou tři kosočtvercová oka na jedno čtvercové oko na 80 milimetrů kapsy sítě nebo dvě kosočtvercová oka na jedno čtvercové oko na 120 milimetrů kapsy sítě, s výjimkou krajních řad dílce po obou stranách.
PŘÍLOHA XIVd
DÍLEC SE ČTVERCOVÝMI OKY PRO PLAVIDLA KRATŠÍ NEŽ 15 M
1. Specifikace vrchního dílce se čtvercovými oky
Dílec je obdélníková část ze síťoviny. Síťovina je z jednoduchého vlákna. Oka jsou čtvercového tvaru, tj. všechny čtyři strany síťoviny dílce jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě. Velikost ok sítí je 110 milimetrů a větší. Dílec je dlouhý nejméně 3 metry, s výjimkou umístění do sítí vlečených plavidly o výkonu motoru nižším než 112 kW, kdy je dlouhý alespoň 2 metry.
2. Umístění dílce
Dílec je vložen do horního panelu kapsy sítě. Zadní okraj panelu nesmí být dále než 12 metrů od zatahovací šňůry definované v článku 8 nařízení (EHS) č. 3440/84.
3. Vložení dílce do síťoviny s kosočtvercovými oky
Mezi podélnou stranou dílce a sousedícím lemovým švem nesmějí být více než dvě otevřená kosočtvercová oka. Délka dílce v nataženém stavu musí být stejná jako délka kosočtvercových ok v nataženém stavu připevněných k podélné straně dílce. Vzor pro spojení kosočtvercových ok horního panelu kapsy sítě a nejmenší strany dílce jsou tři kosočtvercová oka na jedno čtvercové oko, s výjimkou krajních řad dílce po obou stranách.
PŘÍLOHA XV
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Nařízení (ES) č. 894/97 |
Toto nařízení |
|
Článek 1 |
Články 1 a 2 |
|
Čl. 2 odst. 1 |
Článek 4 |
|
Čl. 2 odst. 2 |
Článek 10 |
|
Čl. 2 odst. 3 |
Článek 5 |
|
Čl. 2 odst. 4 |
Články 14 a 15 |
|
Čl. 2 odst. 5 |
— |
|
Čl. 2 odst. 6 pododstavec 1 |
Čl. 5 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 |
|
Čl. 2 odst. 6 pododstavec 2 |
Čl. 5 odst. 6 |
|
Čl. 2 odst. 7 |
— |
|
Čl. 2 odst. 8 |
— |
|
Čl. 2 odst. 9 pododstavec 1 |
Článek 6 |
|
Čl. 2 odst. 9 pododstavec 2 |
Článek 7 |
|
Čl. 2 odst. 9 pododstavec 3 |
Čl. 3 písm. d) |
|
Čl. 2 odst. 10 pododstavec 1 písm. a), b) a c) |
Čl. 11 odst. 1 |
|
Čl. 2 odst. 10 pododstavec 1 písm. d) |
Čl. 3 písm. g) a h) |
|
Čl. 2 odst. 10 pododstavec 1 písm. e) |
Článek 13 |
|
Čl. 2 odst. 10 pododstavec 2 |
Článek 48 |
|
Článek 3 |
Článek 48 |
|
Článek 4 |
Článek 16 |
|
Čl. 5 odst. 1 |
Článek 17 a čl. 18 odst. 2 |
|
Čl. 5 odst. 2 |
Příloha XIII |
|
Čl. 5 odst. 3 pododstavec 1 |
Čl. 19 odst. 1 |
|
Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. a) |
Čl. 19 odst. 2 písm. b) |
|
Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. b) první a druhá odrážka |
Čl. 19 odst. 2 písm. a) |
|
Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. b) třetí odrážka |
Článek 35 |
|
Čl. 5 odst. 3 pododstavec 2 písm. c) |
Čl. 19 odst. 3 |
|
Čl. 5 odst. 3 pododstavec 3 |
Čl. 19 odst. 2 písm. a) třetí věta |
|
Čl. 5 odst. 4 |
Čl. 18 odst. 3 a 4 |
|
Čl. 5 odst. 5 |
— |
|
Čl. 6 odst. 1 |
Článek 26 |
|
Čl. 6 odst. 2 |
Článek 36 |
|
Článek 7 |
Článek 20 |
|
Čl. 8 odst. 1 |
— |
|
Čl. 8 odst. 2 |
Článek 21 |
|
Článek 9 |
Článek 22 |
|
Čl. 10 odst. 1 |
— |
|
Čl. 10 odst. 2 písm. a) |
Čl. 30 odst. 1 |
|
Čl. 10 odst. 2 písm. b) |
Článek 39 |
|
Čl. 10 odst. 3 |
Článek 29 |
|
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 34 odst. 1, 2 a 3 |
|
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 34 odst. 4 |
|
Čl. 10 odst. 6 |
Čl. 29 odst. 6 a čl. 34 odst. 5 |
|
Čl. 10 odst. 7 |
— |
|
Čl. 10 odst. 8 |
— |
|
Čl. 10 odst. 9 |
Článek 37 |
|
Čl. 10 odst. 10 |
Článek 23 |
|
Čl. 10 odst. 11 |
Čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 5, čl. 30 odst. 2 pododstavec 2, čl. 30 odst. 3, čl. 34 odst. 5 a článek 40 |
|
Čl. 10 odst. 12 pododstavec 1 |
Článek 31 |
|
Čl. 10 odst. 12 pododstavec 1 |
Článek 41 |
|
Čl. 10 odst. 13 |
— |
|
Čl. 10 odst. 14 |
Čl. 30odst. 1 poslední věta |
|
Čl. 10 odst. 15 |
Čl. 28 odst. 1 |
|
Čl. 10 odst. 16 |
Článek 32 |
|
Čl. 10 odst. 17 |
Článek 33 |
|
Čl. 10 odst. 18 |
Článek 38 |
|
Čl. 10 odst. 19 |
Čl. 24 odst. 1 |
|
Článek 11 |
— |
|
Článek 12 |
Čl. 24 odst. 2 |
|
Článek 13 |
Článek 42 |
|
Článek 14 |
Článek 43 |
|
Článek 15 |
Článek 44 |
|
Článek 16 |
Článek 45 |
|
Článek 17 |
Článek 46 |
|
Článek 18 |
Článek 48 |
|
Článek 19 |
Článek 49 |
|
Článek 20 |
Článek 50 |
|
Příloha I |
Příloha I, II, II, IV a V |
|
Příloha II |
Příloha XII |
|
Příloha III |
Příloha XII |
|
Příloha IV |
Příloha XIII |
|
Příloha V |
Příloha VI |
|
Příloha VI |
Příloha VII |
|
Příloha VII |
Příloha XV |
( 1 ) Úř. věst. C 292, 4.10.1996, s. 1 a
Úř. věst. C 245, 12.8.1997, s. 10.
( 2 ) Úř. věst. C 132, 28.4.1997, s. 235.
( 3 ) Úř. věst. C 30, 30.1.1997, s. 26.
( 4 ) Úř. věst. C 132, 23.5.1997, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. C 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.
( 6 ) Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.
( 7 ) Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. L 339, 29.12.1994, s. 11).
( 8 ) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 686/97 (Úř. věst. L 102, 19.4.1997, s. 1).
( 9 ) Úř. věst. L 389, 31.12.1992, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.
( 10 ) Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44.
( 11 ) Úř. věst. C 335, 24.12.1985, s. 2.
( 12 ) Úř. věst. C 347, 31.12.1985, s. 14.
( 13 ) Úř. věst. L 194, 24.7.1984, s. 22.
( 14 ) Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněno nařízením (ES) č. 1821/96 (Úř. věst. L 241, 21.9.1996, s. 8).
( 15 ) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
( 16 ) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
( 17 ) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20.
( 18 ) Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6.
( 19 ) Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17.
( 20 ) Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 1.
( 21 ) Úř. věst. L 77, 20.3.2002, s. 8.
( 22 ) Úř. věst. L 388, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněno nařízením (ES) č. 3318/94 (Úř. věst. L 350, 31.12.1994, s. 15).
( 23 ) Celková délka (délka krunýře).
( 24 ) 30 cm pouze k průmyslovému využití.
( 25 ) Od 1. ledna 2002 platí délka krunýře 87 mm.
( 26 ) Není určena žádná minimální velikost pro kranase (Trachurus picturatus) odloveného v přilehlých vodách Azorského souostroví, které spadají pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska.
( 27 ) Úř. věst. L 318, 7.12.1984, s. 23.
