Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 01996R1257-20090420

Consolidated text: Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/1257/2009-04-20

1996R1257 — CS — 20.04.2009 — 002.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1257/96

ze dne 20. června 1996

o humanitární pomoci

(Úř. věst. L 163, 2.7.1996, p.1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

 M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003

  L 284

1

31.10.2003

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009

  L 87

109

31.3.2009



Pozn.: Toto úplné znění obsahuje odkazy na evropskou účetní jednotku a/nebo ECU, které je třeba od 1. ledna 1999 chápat jako odkazy na euro – nařízení Rady (EHS) č. 3308/80 (Úř. věst. L 345, 20.12.1980, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 1103/97 (Úř. věst. L 162, 19.6.1997, s. 1).




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1257/96

ze dne 20. června 1996

o humanitární pomoci



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 130w této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy ( 2 ),

vzhledem k tomu, že lidé v tísni, oběti přírodních katastrof, válek a ozbrojených konfliktů nebo jiných srovnatelných výjimečných okolnosti mají právo na mezinárodní humanitární pomoc, pokud se ukáže, že jejich vlastní orgány nejsou schopné jim zajistit účinnou pomoc;

vzhledem k tomu, že civilní akce na ochranu obětí ozbrojených konfliktů nebo jiných srovnatelných okolnostií se řídí mezinárodním právem a měly by být tedy považovány za součást humanitární pomoci;

vzhledem k tomu, že humanitární pomoc nezahrnuje pouze akce na záchranu životů v kritických situacích nebo jejich bezprostředních následků, ale také činnosti, jejichž cílem je usnadnit nebo získat volný přístup k obětem a volný přísun takové pomoci;

vzhledem k tomu, že humanitární pomoc může předcházet opatřením pro rozvoj nebo obnovu, a musí tedy plně pokrývat krizové a pokrizové období; že v této souvislosti může zahrnovat také krátkodobou obnovu s cílem umožnit přísun pomoci, zabránit následnému zhoršení v dopadech krize a započít s pomocí postiženým, aby se dostali opětovně na minimální úroveň soběstačnosti;

vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí zejména preventivní akce, které by zajistily připravenost na rizika katastrof, a v této souvislosti je třeba, aby byl vytvořen vhodný systém včasného varování a zásahu;

vzhledem k tomu, že by proto měla být zajištěna a posílena účinnost a ucelenost preventivních a intervenčních systému Společenství a vnitrostátních a mezinárodních systémů zřízených pro potřeby, které jsou důsledkem přírodních i lidmi způsobených katastrof nebo srovnatelných výjimečných okolností;

vzhledem k tomu, že humanitární pomoc, jejímž jediným cílem je zabránit lidskému utrpení nebo je zmírnit, je poskytována obětem bez diskriminace založené na rase, příslušnosti k etnické skupině, náboženství, pohlaví, věku, národnosti nebo politické příslušnosti a nesmí být vedena ani podmíněna politickými úvahami;

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o humanitární pomoci musí být nestranná a založená výhradně na potřebách a zájmech obětí;

vzhledem k tomu, že základem pro účinnost akcí humanitární pomoci Společenství je úzká koordinace mezi členskými státy a Komisí jak na úrovni rozhodování, tak na místě samém;

vzhledem k tomu, že Společenství musí jako svůj podíl na příspěvku k účinnosti mezinárodní humanitární pomoci podporovat spolupráci a koordinaci u svých akcí s akcemi třetích zemí;

vzhledem k tomu, že pro tento cíl je třeba stanovit kritéria pro spolupráci s nevládními organizacemi a mezinárodními subjekty a organizacemi specializujícími se na humanitární pomoc;

vzhledem k tomu, že je třeba zachovat, respektovat a podporovat nezávislost a nestrannost nevládních organizací a dalších humanitárních institucí při poskytování humanitární pomoci;

vzhledem k tomu, že by v humanitární oblasti měla být podporována spolupráce mezi nevládními organizacemi v členských státech a dalších vyspělých zemích a podobnými organizacemi v dotyčných třetích zemích;

vzhledem k tomu, že sama povaha humanitární pomoci vyžaduje, aby byl zřízen účinný, pružný a průhledný, a kde je to třeba, i rychlý rozhodovací proces týkající se financování humanitárních akcí a projektů;

vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny postupy pro provádění a správu humanitární pomoci Společenství financované ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství s tím, že mimořádná pomoc podle čtvrté loméské úmluvy AKP-ES ze dne 15. prosince 1989, ve znění dohody pozměňující uvedenou úmluvu podepsané na Mauriciu dne 4. listopadu 1995, se nadále bude řídit postupy a pravidly stanovenými v uvedené úmluvě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



KAPITOLA I

CÍLE A OBECNÉ ZÁSADY HUMANITÁRNÍ POMOCI

Článek 1

Humanitární pomoc Společenství zahrnuje akce na pomoc, zmírnění utrpení a ochranu na nediskriminačním základě za účelem pomoci lidem ve třetích zemích, zejména těm, kteří jsou nejvíce zranitelní, a přednostně těm, kteří žijí v rozvojových zemích, obětem přírodních katastrof, lidmi způsobených krizí, jakými jsou války a ozbrojené konflikty, nebo výjimečných situací nebo okolností srovnatelných s přírodními nebo lidmi způsobenými katastrofami. Trvá po dobu nezbytnou ke splnění humanitárních požadavků vyplývajících z těchto různých situací.

Tato pomoc zahrnuje rovněž akce, jejichž cílem je příprava na rizika nebo předcházení katastrofám nebo srovnatelným výjimečným okolnostem.

Článek 2

Hlavím cílem akcí humanitární pomoci podle článku 1 je

a) záchrana a ochrana života během ohrožení a jeho bezprostředních následcích při přírodních katastrofách, které si vyžádaly značné ztráty na životech, fyzické, psychologické nebo sociální utrpení nebo hmotné škody;

b) poskytnutí potřebné pomoci a zmírnění utrpení lidem postiženým dlouhodobou krizí způsobenou zejména ozbrojenými konflikty nebo válkami, které mají stejné důsledky jako ty, které jsou uvedené v písmenu a), zejména pokud se ukáže, že jejich vlády nejsou schopné pomoci nebo pokud neexistuje žádná úřední moc;

c) pomoci financovat dopravu pomoci a úsilí zajistit, aby pomoc byla dostupná těm, kterým je určena, všemi dostupnými logistickými prostředky a ochranou humanitárního zboží a personálu, avšak s vyloučením akcí s obrannými důsledky;

d) provádět v úzké spolupráci s místními subjekty krátkodobou obnovu a rekonstrukci, zejména infrastruktury a vybavení, s cílem umožnit přísun pomoci, zabránit prohlubování dopadů krize a pomoci postiženým, aby opětovně dosáhli minimální úroveň soběstačnosti s přihlédnutím, pokud je to možné, k cílům dlouhodobého vývoje;

e) řešit důsledky pohybu obyvatelstva (uprchlíci, vysídlené osoby, navrátilci) způsobené přírodními nebo lidmi zaviněnými katastrofami a uskutečňovat programy na pomoc návratu do země původu a jejich nové usazení, pokud to podmínky stanovené v mezinárodních smlouvách umožňují;

f) zajistit připravenost na rizika přírodních katastrof nebo srovnatelných výjimečných okolností a používání vhodného a rychlého systému včasného varování a zásahu;

g) podpořit civilní operace na ochranu obětí ozbrojených konfliktů nebo srovnatelných nebezpečí v souladu se stávajícími mezinárodními smlouvami.

Článek 3

Pomoc Společenství podle článků 1, 2 a 4 lze použít na financování nákupů a dodávek výrobků nebo zařízení potřebných pro provádění humanitárních akcí, včetně výstavby bydlení nebo přístřeší pro oběti, nákladů spojených s externími, vyhnanými nebo místními pracovníky zaměstnanými v takových akcích, skladného, mezinárodní nebo vnitrostátní dopravy, logistiky a distribuce pomoci a dalších akcí, jejichž cílem je umožnit nebo získat volný přístup pro příjemce takové pomoci.

Lze jí také použít na financování dalších výdajů přímo souvisejících s prováděním humanitárních akcí.

Článek 4

Pomoc Společenství podle článků 1 a 2 může být použita také na financování:

 přípravných studií a studií o proveditelnosti humanitárních akcí a hodnocení humanitárních projektů a plánů,

 akcí pro sledování humanitárních projektů a plánů,

 menších výukových programů a obecných studií z oblasti humanitárních akcí postupně omezovaných, pokud financování probíhá více let,

 nákladů na zdůraznění, že jde o pomoc Společenství,

 veřejných osvětových a informačních kampaní, jejichž cílem je zvýšit porozumění humanitárním otázkám, zejména v Evropě a ve třetích zemích, ve kterých financuje Společenství hlavní humanitární akce,

 opatření k posílení koordinace Společenství s členskými státy, dalšími dárcovskými zeměmi, mezinárodními humanitárními organizacemi a institucemi, nevládními organizacemi a organizacemi, které je zastupují,

 technické pomoci nezbytné pro provádění humanitárních projektů, včetně výměny technických znalostí a zkušeností mezi evropskými humanitárními organizacemi a subjekty nebo mezi nimi a takovými subjekty ve třetích zemích,

 humanitárních operací při odstraňování min, včetně kampaní na zvýšení znalostí o nášlapných minách mezi místním obyvatelstvem.

Článek 5

Financování Společenství podle tohoto nařízení je poskytováno formou grantů.

Akce, na které se vztahuje toto nařízení, jsou osvobozeny od daní, poplatků a cel.



KAPITOLA II

POSTUPY PRO PROVÁDĚNÍ HUMANITÁRNÍ POMOCI

Článek 6

Akce humanitární pomoci financované Společenstvím lze provádět buď na žádost mezinárodních nebo nevládních subjektů a organizací z členského státu nebo z přijímající třetí země, nebo z podnětu Komise.

Článek 7

1.  Nevládní organizace způsobilé přijímat financování Společenství pro provádění akcí podle tohoto nařízení musí splňovat tato kritéria:

a) musí jít o neziskové a autonomní organizace založené v členském státě Společenství podle platných právních předpisů daného členského státu;

b) musí mít ústředí v členském státě Společenství nebo ve třetí zemi, která je příjemcem pomoci Společenství. Toto ústředí musí být skutečným místem rozhodování pro všechny akce financované podle tohoto nařízení. Výjimečně může být sídlo v jiné dárcovské třetí zemi.

2.  Při rozhodování o způsobilosti nevládní organizace pro financování Společenstvím jsou brány v úvahu tyto faktory:

a) její kapacita v oblasti správy a finančního řízení,

b) její technické a logistické kapacity pro výkon zamýšlené akce,

c) její zkušenosti v oblasti humanitární pomoci,

d) výsledky předchozích akcí prováděných dotyčnou organizací, zejména těch, které byly financovány Společenstvím,

e) její připravenost účastnit se v případě potřeby na vybudování koordinačního systému pro humanitární akce,

f) její schopnost a připravenost pracovat se subjekty činnými v oblasti humanitární pomoci a základními společenstvími v dotyčných třetích zemích,

g) její nestrannost při provádění humanitární pomoci,

h) popřípadě její předchozí zkušenosti ze třetí země, ve které má být dotyčná humanitární akce provedena.

Článek 8

Společenství může rovněž financovat humanitární akce prováděné mezinárodními subjekty nebo organizacemi.

Článek 9

Společenství může, pokud je to nezbytné, rovněž financovat humanitární akce prováděné Komisí nebo specializovanými subjekty členských států.

Článek 10

1.  Aby zaručila a podpořila účinnost a ucelenost systémů humanitární pomoci Společenství a členských států, může Komise přijmout opatření nezbytná k podpoře úzké koordinace mezi jejími vlastními činnostmi a činnostmi členských států, jak na úrovni rozhodování, tak na místě samém. K tomuto účelu členské státy a Komise udržují systém pro výměnu informací.

2.  Komise zajistí, aby byly humanitární akce financované Společenstvím koordinované a ucelené s operacemi mezinárodních organizací a subjektů, zejména těch, které jsou součástí systému OSN.

3.  Komise usiluje o rozvoj spolupráce mezi Společenstvím a dárci ze třetích zemí v oblasti humanitární pomoci.

Článek 11

1.  Komise stanoví podmínky pro přidělování, mobilizaci a provádění pomoci podle tohoto nařízení.

2.  Pomoc se neuskuteční, pokud příjemce tyto podmínky nedodrží.

Článek 12

Veškeré finanční dohody nebo smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení stanoví, že Komise a Účetní dvůr mohou podle potřeby provádět kontroly na místě a v sídle humanitárních partnerů v souladu s obvyklými postupy stanovenými Komisí na základě platných předpisů, zejména na základě ustanovení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.



KAPITOLA III

POSTUPY PRO PROVÁDĚNÍ HUMANITÁRNÍCH AKCÍ

Článek 13

Komise rozhoduje o naléhavých akcích do částky nepřevyšující 10 milionů ECU.

Následující akce se pokládají za naléhavé:

 akce, které reagují na okamžité nepředvídané humanitární požadavky způsobené nenadálými přírodními nebo lidmi způsobenými katastrofami, jakými jsou povodně, zemětřesení, ozbrojené konflikty nebo srovnatelné situace,

 akce omezené na dobu nepředvídatelné reakce v naléhavých situacích; odpovídající prostředky se vztahují na humanitární potřeby uvedené v první odrážce po dobu nepřesahující šest měsíců, stanovenou v rozhodnutí o financování.

Pokud akce splňují tyto podmínky a přesahují 2 miliony ECU:

 přijme Komise rozhodnutí,

 uvědomí písemně členské státy ve lhůtě 48 hodin,

 vysvětlí své rozhodnutí na nejbližší schůzi výboru, a zejména uvede důvody pro mimořádný postup.

▼M2

Rozhodnutí pokračovat v akcích přijatých mimořádným postupem přijímá Komise řídícím postupem podle čl. 17 odst. 2 v mezích stanovených v čl. 15 odst. 2 druhé odrážce.

▼B

Článek 14

Komise posuzuje, rozhoduje, řídí, sleduje a hodnotí akce uvedené v tomto nařízení na základě platných rozpočtových a ostatních postupů, zejména postupů stanovených ve finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

▼M2

Článek 15

1.  Komise přijímá prováděcí opatření k tomuto nařízení. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 17 odst. 4.

2.  Regulativním postupem podle čl. 17 odst. 3 Komise:

 rozhoduje o financování ochranných akcí uvedených v čl. 2 písm. c) v rámci humanitární pomoci Společenstvím,

 rozhoduje o uskutečnění přímé akce Komise nebo o financování akce specializovaných subjektů členských států.

3.  Řídícím postupem podle čl. 17 odst. 2 Komise:

 schvaluje celkové plány akcí v určité zemi nebo regionu, kde je složitost a rozsah humanitární krize takový, že je pravděpodobné, že krize bude pokračovat, a finanční rámce pro tyto plány. V této souvislosti Komise a členské státy posoudí priority, které mají být stanoveny při provádění těchto celkových plánů,

 rozhoduje o projektech přesahujících 2 miliony ECU, aniž je dotčen článek 13.

▼B

Článek 16

1.  Jednou ročně projedná výbor uvedený v článku 17 obecné hlavní zásady humanitárních akcí, které mají být uskutečněny v následujícím roce, předložené zástupcem Komise a přezkoumá celkovou otázku koordinace humanitární pomoci Společenství s pomocí členských států a veškeré další obecné nebo zvláštní otázky týkající se pomoci Společenství v této oblasti.

2.  Komise také podá výboru uvedenému v článku 17 informace o změnách nástrojů pro správu humanitární pomoci, včetně rámcové dohody o partnerství.

3.  Výbor uvedený v článku 17 je také informován o záměrech Komise týkajících se hodnocení humanitárních akcí, pokud možno i s harmonogramem.

▼M2

Článek 17

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼B

Článek 18

1.  Komise pravidelně hodnotí akce humanitární pomoci financované Společenstvím, aby zjistila, zda splnily své cíle, a aby stanovila hlavní zásady pro zlepšení účinnosti akcí které budou následovat. Komise předloží výboru shrnutí, které uvede rovněž postavení zaměstnaných odborníků a hodnocení, která byla provedena a která tento výbor případně projedná. Hodnotící zprávy se na žádost zpřístupní kterémukoliv členskému státu.

2.  Na žádost členských států a s jejich účastí může Komise také hodnotit výsledky humanitárních akcí a plánů Společenství.

Článek 19

Po uzavření každého rozpočtového roku předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu spolu se shrnutím akcí financovaných během daného roku.

Shrnutí obsahuje informace o subjektech, které se podílely na provádění humanitárních akcí.

Zpráva rovněž zahrnuje přehled všech nezávislých hodnocení, které proběhly u jednotlivých akcí.

Aniž je dotčen článek 13 tohoto nařízení, sdělí Komise členským státům nejpozději do jednoho měsíce po svém rozhodnutí, které akce schválila, uvede vydané částky, povahu akcí, příjemce pomoci a zúčastněné partnery.

Článek 20

Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě celkové hodnocení akcí financovaných Společenstvím na základě tohoto nařízení, jakož i návrhy týkající se budoucího provádění tohoto nařízení, včetně případných návrhů na jeho změny.

Článek 21

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Úř. věst. C 180, 14.7.1995, s. 6.

( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 1995 (Úř. věst. C 339, 18.12.1995, s. 60), společný postoj Rady ze dne 29. ledna 1996 (Úř. věst. C 87, 25.3.1996, s. 46) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 21. května 1996 (Úř. věst. C 166, 10.6.1996).

Top