Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 02022R0858-20220602

Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 ze dne 30. května 2022 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU (Text s významem pro EHP)

Access initial legal act
(

Legal status of the document In force

)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/858/2022-06-02

02022R0858 — CS — 02.06.2022 — 000.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

►C1  NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/858

ze dne 30. května 2022

o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU ◄

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 151 2.6.2022, s. 1)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 233, 8.9.2022, s.  92 (2022/858)



▼B

▼C1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/858

ze dne 30. května 2022

o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU

▼B

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví požadavky na DLT tržní infrastruktury a na jejich provozovatele, pokud jde o:

a) 

udělování a odnímání zvláštních povolení k provozu DLT tržních infrastruktur v souladu s tímto nařízením;

b) 

udělování, změny a odnímání výjimek souvisejících se zvláštními povoleními;

c) 

ukládání, změny a rušení podmínek spojených s výjimkami, a pokud jde o ukládání, změny a rušení kompenzačních nebo nápravných opatření spojených s těmito výjimkami;

d) 

provozování DLT tržní infrastruktury;

e) 

dohled nad DLT tržní infrastrukturou; a

f) 

spolupráci mezi provozovateli DLT tržních infrastruktur, příslušnými orgány a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) zřízeným nařízením (EU) č. 1095/2010 (ESMA).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„technologií ►C1  distribuovaného ◄ registru“ nebo „DLT“ technologie, která umožňuje provozování a používání ►C1  distribuovaných ◄ registrů;

2) 

►C1  „distribuovaným registrem“ úložiště informací, které vede evidenci o transakcích a které je distribuováno prostřednictvím souboru DLT síťových uzlů a synchronizováno mezi nimi pomocí mechanismu konsensu; ◄

3) 

„mechanismem konsensu“ pravidla a postupy, podle nichž je dosaženo dohody mezi DLT síťovými uzly, že transakce je ověřena;

4) 

„DLT síťovým uzlem“ zařízení nebo proces, které jsou součástí sítě a které obsahují úplnou nebo částečnou repliku evidence o všech transakcích v ►C1  distribuovaném ◄ registru;

5) 

„DLT tržní infrastrukturou“ DLT mnohostranný obchodní systém, DLT systém vypořádání nebo DLT systém pro obchodování a vypořádání;

6) 

„DLT mnohostranným obchodním systémem“ nebo „ DLT MTF“ mnohostranný obchodní systém, který přijímá k obchodování pouze finanční nástroje vedené na DLT;

7) 

„DLT systémem vypořádání“ nebo „DLT SS“ systém vypořádání, který vypořádává transakce s finančními nástroji vedenými na DLT proti platbě nebo proti dodání bez ohledu na to, zda byl tento systém vypořádání určen a oznámen v souladu se směrnicí 98/26/ES, a který umožňuje prvotní zápis finančních nástrojů vedených na DLT a poskytování služeb úschovy ve vztahu k finančním nástrojům vedeným na DLT;

8) 

„vypořádáním“ vypořádání ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) č. 909/2014;

9) 

„selháním vypořádání“ selhání vypořádání ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) č. 909/2014;

10) 

„DLT systémem obchodování a vypořádání“ nebo „DLT TSS“ DLT MTF nebo DLT SS, které kombinují služby poskytované DLT MTF a DLT SS;

11) 

„finančním nástrojem vedeným na DLT“ finanční nástroj, který je emitován, evidován, převáděn a uchováván na technologii ►C1  distribuovaného ◄ registru;

12) 

„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

13) 

„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

14) 

„centrálním depozitářem cenných papírů“ nebo „centrálním depozitářem“ centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 909/2014;

15) 

„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry “ systém vypořádání obchodů s cennými papíry ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 10 nařízení (EU) č. 909/2014;

16) 

„obchodním dnem“ obchodní den ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 14 nařízení (EU) č. 909/2014;

17) 

„dodáním proti zaplacení “ dodání proti zaplacení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 27 nařízení (EU) č. 909/2014;

18) 

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 );

19) 

„investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

20) 

„organizátorem trhu“ organizátor trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/65/EU;

21) 

„příslušným orgánem“ jeden nebo více příslušných orgánů:

a) 

určených v souladu s článkem 67 směrnice 2014/65/EU;

b) 

určených v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 909/2014; nebo

c) 

jinak určených členským státem pro dohled nad uplatňováním tohoto nařízení.

Článek 3

Omezení finančních nástrojů přijatých k obchodování nebo zaevidovaných na DLT tržní infrastruktuře

1.  

Finanční nástroje vedené na DLT mohou být přijaty k obchodování v DLT tržní infrastruktuře nebo zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře pouze tehdy, jsou-li v okamžiku přijetí k obchodování nebo v okamžiku zaevidování do ►C1  distribuovaného ◄ registru tyto finanční nástroje vedené na DLT:

a) 

akcie, jejichž emitent má tržní kapitalizaci nebo předběžnou tržní kapitalizaci nižší než 500 milionů EUR;

b) 

dluhopisy, jiné formy sekuritizovaného dluhu, včetně depozitních poukázek ve vztahu k takovým cenným papírům, nebo nástroje peněžního trhu s objemem emise nižším než 1 miliarda EUR, kromě těch, které zahrnují derivátový nástroj nebo mají strukturu, která ztěžuje klientovi porozumění souvisejícímu riziku; nebo

c) 

podílové jednotky subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje čl. 25 odst. 4 písm. a) bod iv) směrnice 2014/65/EU a jejichž tržní hodnota spravovaných aktiv je nižší než 500 milionů EUR.

Z výpočtu mezní hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. b) jsou vyloučeny podnikové dluhopisy vydané emitentem, jehož tržní kapitalizace v době jejich emise nepřesahovala 200 milionů EUR.

2.  
Celková tržní hodnota všech finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou přijaty k obchodování v DLT tržní infrastruktuře nebo které jsou zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře, nesmí v okamžiku přijetí nového finančního nástroje vedeného na DLT k obchodování nebo v okamžiku prvotního zápisu přesáhnout 6 miliard EUR.

Pokud by přijetí nového finančního nástroje vedeného na DLT k obchodování nebo jeho prvotní zápis vedlo k tomu, že celková tržní hodnota uvedená v prvním pododstavci dosáhne 6 miliard EUR, DLT tržní infrastruktura nepřipustí tento finanční nástroj vedený na DLT k obchodování ani k zaevidování.

3.  
Pokud celková tržní hodnota všech finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou přijaty k obchodování v DLT tržní infrastruktuře nebo jsou zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře, dosáhne 9 miliard EUR, aktivuje provozovatel DLT tržní infrastruktury přechodovou strategii uvedenou v čl. 7 odst. 7. Provozovatel DLT tržní infrastruktury oznámí příslušnému orgánu aktivaci své přechodové strategie a časový horizont pro její realizaci v měsíční zprávě podle odstavce 5.
4.  
Provozovatel DLT tržní infrastruktury vypočítá měsíční průměrnou celkovou tržní hodnotu finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou obchodovány nebo zaevidovány na dané DLT tržní infrastruktuře. Tento měsíční průměr se vypočítá jako průměr součtu denních konečných cen každého finančního nástroje vedeného na DLT vynásobený počtem finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou obchodovány nebo zaevidovány na dané DLT tržní infrastruktuře pod stejným mezinárodním identifikačním číslem cenných papírů (ISIN).

Provozovatel DLT tržní infrastruktury použije tento měsíční průměr:

a) 

při posouzení toho, zda by přijetí k obchodování nebo zaevidování nového finančního nástroje vedeného na DLT v následujícím měsíci vedlo k tomu, že by celková tržní hodnota finančních nástrojů vedených na DLT dosáhla mezní hodnoty uvedené v odstavci 2 tohoto článku; a

b) 

při rozhodování, zda má aktivovat přechodovou strategii uvedenou v čl. 7 odst. 7.

5.  
Provozovatel DLT tržní infrastruktury předkládá příslušnému orgánu měsíční zprávy, v nichž doloží, že všechny finanční nástroje vedené na DLT, které jsou přijaty k obchodování nebo zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře, nepřesahují mezní hodnoty stanovené v odstavcích 2 a 3.
6.  
Příslušný orgán může stanovit nižší mezní hodnoty, než jsou hodnoty stanovené v odstavcích 1 a 2. Pokud příslušný orgán sníží mezní hodnotu uvedenou v odstavci 2, mezní hodnota stanovená v odstavci 3 se považuje za úměrně sníženou.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce příslušný orgán zváží tržní objem a průměrnou kapitalizaci finančních nástrojů vedených na DLT daného druhu, které byly přijaty k obchodním platformám v členských státech, v nichž budou služby a činnosti vykonávány, a zváží rizika, která se týkají emitentů, druhu použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru a služeb a činností DLT tržní infrastruktury.

7.  
Na finanční nástroje vedené na DLT přijaté k obchodování v DLT MTF nebo v DLT TSS se vztahuje nařízení (EU) č. 596/2014.

Článek 4

Požadavky a výjimky týkající se DLT MTF

1.  
DLT MTF podléhá požadavkům, které se uplatňují na mnohostranný obchodní systém podle nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byli investiční podnik nebo organizátor trhu provozující DLT MTF vyňati podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, pokud tento investiční podnik nebo organizátor trhu splňuje:

a) 

článek 7;

b) 

odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku; a

c) 

veškerá kompenzační opatření, která příslušný orgán považuje za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

2.  

Kromě osob uvedených v čl. 53 odst. 3 směrnice 2014/65/EU, pokud o to provozovatel DLT MTF požádá, může příslušný orgán tomuto provozovateli povolit, aby mohly fyzické a právnické osoby obchodovat na vlastní účet jako členové nebo účastníci, pokud tyto osoby splňují následující požadavky:

a) 

mají dostatečně dobrou pověst;

b) 

mají dostatečnou úroveň schopností, kompetencí a zkušeností v obchodování, včetně znalosti fungování technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru;

c) 

nejsou tvůrci trhu v DLT MTF;

d) 

nepoužívají v DLT MTF techniku algoritmického obchodování s vysokou frekvencí;

e) 

neposkytují jiným osobám přímý elektronický přístup do DLT MTF;

f) 

při provádění pokynů klientů v rámci DLT tržní infrastruktury neobchodují na vlastní účet; a

g) 

udělily informovaný souhlas s obchodováním v DLT MTF jako členové nebo účastníci a byly DLT MTF informovány o možných rizicích používání jeho systémů k obchodování s finančními nástroji vedenými na DLT.

Pokud příslušný orgán udělí výjimku uvedenou v prvním pododstavci, může uložit dodatečná opatření na ochranu fyzických osob přijatých jako členů nebo účastníků do DLT MTF. Tato opatření jsou úměrná rizikovému profilu těchto členů nebo účastníků.

3.  
Na žádost provozovatele DLT MTF může příslušný orgán vyjmout tohoto provozovatele, jeho členy nebo účastníky z působnosti článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

Pokud příslušný orgán udělí výjimku uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, vede DLT MTF evidenci o všech transakcích provedených prostřednictvím svých systémů. Tato evidence obsahuje veškeré údaje uvedené v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 600/2014, které jsou relevantní s ohledem na systém používaný DLT MTF a členem nebo účastníkem provádějícím transakci. DLT MTF rovněž zajistí, aby příslušný orgán oprávněný přijímat údaje přímo z mnohostranného obchodního systému v souladu s článkem 26 uvedeného nařízení měl k těmto údajům přímý a bezprostřední přístup. Za účelem přístupu k této evidenci je tento příslušný orgán přijat do DLT MTF jako účastník v roli regulačního pozorovatele.

Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zpřístupní ESMA veškeré informace, ke kterým získal přístup v souladu s tímto článkem.

4.  

Pokud provozovatel DLT MTF požaduje výjimku podle odstavců 2 nebo 3, musí prokázat, že požadovaná výjimka je:

a) 

přiměřená a odůvodněná ve vztahu k použití technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru; a

b) 

omezená pouze na DLT MTF a nevztahuje se na žádný jiný mnohostranný obchodní systém provozovaný tímto provozovatelem.

5.  
Odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku se použijí obdobně na centrální depozitář provozující DLT TSS v souladu s čl. 6 odst. 2.
6.  
ESMA vypracuje pokyny týkající se kompenzačních opatření uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. c).

Článek 5

Požadavky a výjimky týkající se DLT SS

1.  
Centrální depozitář provozující DLT SS podléhá požadavkům, které se uplatňují na centrální depozitář provozující systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle nařízení (EU) č. 909/2014.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byl centrální depozitář provozující DLT SS vyňat podle odstavců 2 až 9 tohoto článku, pokud tento centrální depozitář dodržuje

a) 

článek 7;

b) 

odstavce 2 až 10 tohoto článku; a

c) 

veškeré kompenzační opatření, která může příslušný orgán považovat za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

2.  

Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti čl. 2 odst. 1 bodů 4, 9 a 28 a článků 3, 37 a 38 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento centrální depozitář:

a) 

prokáže, že použití „účtu cenných papírů“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 28 uvedeného nařízení nebo použití formy zápisu do příslušné evidence cenných papírů podle článku 3 uvedeného nařízení je neslučitelné s použitím dané technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru;

b) 

navrhne kompenzační opatření k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, a zajistí přinejmenším:

i) 

zaevidování finančních nástrojů vedených na DLT v ►C1  distribuovaném ◄ registru;

ii) 

to, aby se počet finančních nástrojů vedených na DLT v emisi nebo v části emise zaevidované centrálním depozitářem provozujícím DLT SS kdykoli rovnal celkovému počtu finančních nástrojů vedených na DLT tvořících takovou emisi nebo část emise zaevidovaných v ►C1  distribuovaném ◄ registru;

iii) 

vedení evidence, která umožňuje centrálnímu depozitáři provozujícímu DLT SS kdykoli okamžitě oddělit finanční nástroje vedené na DLT patřící členovi, účastníkovi, emitentovi nebo klientovi od finančních nástrojů vedených na DLT patřících jakémukoli jinému členovi, účastníkovi, emitentovi nebo klientovi; a

iv) 

to, aby nebylo možné přečerpání účtu cenných papírů, debetní zůstatky nebo nevhodné vytváření nových cenných papírů či výmaz cenných papírů z účtu.

3.  

Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 6 nebo 7 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento centrální depozitář zajistí na základě spolehlivých postupů a opatření alespoň to, aby DLT SS:

a) 

umožňoval jasné, přesné a včasné potvrzení údajů o transakcích s finančními nástroji vedenými na DLT, včetně údajů o veškerých platbách provedených v souvislosti s finančními nástroji vedenými na DLT, jakož i o uvolnění zajištění nebo o výzvě k jeho složení v souvislosti s finančními nástroji vedenými na DLT; a

b) 

buď zabraňoval selhání vypořádání, nebo řešil jeho následky, pokud není možné jeho selhání zabránit.

4.  
Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS může příslušný orgán centrální depozitář provozující DLT SS vyjmout z působnosti článku 19 nařízení (EU) č. 909/2014 pouze v případě externího zajišťování určité základní služby třetí stranou, pokud je používání uvedeného článku neslučitelné s používáním technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru, jak je plánováno v rámci DLT SS, který provozuje daný centrální depozitář.
5.  

Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS mu může příslušný orgán povolit přijímat jako účastníky daného systému kromě osob uvedených v čl. 2 písm. f) směrnice 98/26/ES i jiné fyzické a právnické osoby, pokud tyto osoby:

a) 

mají dostatečně dobrou pověst;

b) 

mají dostatečnou úroveň schopností, kompetencí, zkušeností a znalostí v souvislosti s vypořádáním obchodů, fungováním technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru a posuzováním rizika; a

c) 

udělily informovaný souhlas se zařazením do pilotního režimu týkajícího se DLT tržní infrastruktury, který se stanoví tímto nařízením, a byly odpovídajícím způsobem informovány o jeho experimentální povaze a případných rizicích, která se s ním pojí.

6.  

Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 33, 34 nebo 35 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento depozitář navrhne kompenzační opatření ke splnění cílů v uvedených článcích a zajistí alespoň to, aby:

a) 

DLT SS zveřejňoval transparentní, objektivní a nediskriminační kritéria účasti, která všem osobám, jež se chtějí stát jeho účastníky, umožňují spravedlivý a otevřený přístup do systému;

b) 

DLT SS zveřejňoval ceny a poplatky spojené se službami v oblasti vypořádání obchodů, jež daný systém poskytuje.

7.  

Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 39 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento depozitář navrhne kompenzační opatření ke splnění cílů uvedeného článku a pomocí spolehlivých postupů a opatření zajistí alespoň to, aby:

a) 

DLT SS vypořádával transakce finančních nástrojů vedených na DLT téměř v reálnému čase nebo během obchodního dne, nejpozději však druhý obchodní den po uzavření obchodu;

b) 

DLT SS zveřejňoval pravidla, jimiž se systém vypořádání obchodů řídí; a

c) 

DLT SS zmírňoval veškerá rizika vznikající na základě toho, že daný systém nebyl pro účely směrnice 98/26/ES označen za DLT SS, zejména pokud jde o insolvenční řízení.

Pro účely provozování DLT SS nesmí definice centrálního depozitáře uvedená v nařízení (EU) č. 909/2014, podle níž je centrální depozitář vymezen jako právnická osoba, která provozuje systém pro vypořádání obchodů s cennými papíry, vést k tomu, aby členské státy musely určit a oznámit DLT SS jako systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle směrnice 98/26/ES. Avšak v případě, že DLT SS splňuje požadavky směrnice 98/26/ES, členským státům nic nebrání v tom, aby DLT SS určily a oznámily jako systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle uvedené směrnice.

Pokud DLT SS není určen a oznámen jako systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle směrnice 98/26/ES, navrhne centrální depozitář provozující DLT SS kompenzační opatření na zmírnění rizik vyplývajících z platební neschopnosti.

8.  
Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 40 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento depozitář provádí vypořádání na základě dodání proti zaplacení.

Pokud je to vhodné a možné, provádí se vypořádání plateb prostřednictvím peněžních prostředků centrální banky, včetně peněz v tokenizované podobě, nebo pokud to vhodné a možné není, prostřednictvím účtu v centrálním depozitáři v souladu s hlavou IV nařízení (EU) č. 909/2014 nebo prostřednictvím peněžních prostředků komerčních bank, včetně peněz v tokenizované podobě, v souladu s uvedenou hlavou, nebo za použití elektronických peněžních tokenů.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce se hlava IV nařízení (EU) č. 909/2014 nevztahuje na úvěrovou instituci, která poskytuje vypořádání plateb za použití peněžních prostředků komerčních bank v rámci DLT tržní infrastruktury, která eviduje finanční nástroje vedené na DLT, jejichž celková tržní hodnota v době prvotního zápisu nového finančního nástroje vedeného na DLT nepřesahuje podle výpočtu provedeného v souladu s čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení 6 miliard EUR.

Pokud k vypořádání plateb dochází za použití peněžních prostředků komerčních bank, které poskytla úvěrová instituce, na niž se hlava IV nařízení (EU) č. 909/2014 podle třetího pododstavce tohoto odstavce nevztahuje, nebo pokud k vypořádání plateb dochází za použití elektronických peněžních tokenů, musí centrální depozitář provozující DLT SS identifikovat, vyhodnocovat, sledovat, řídit a minimalizovat všechna rizika vyplývající z použití těchto prostředků.

Služby poskytované v souvislosti s elektronickými peněžními tokeny, které jsou rovnocenné službám uvedeným v oddíle C písm. b) a c) přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, poskytuje centrální depozitář provozující DLT SS v souladu s hlavou IV nařízení (EU) č. 909/2014 nebo úvěrová instituce.

9.  
Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 50, 51 nebo 53 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento centrální depozitář prokáže, že použití technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru je neslučitelné s tradičními systémy jiných centrálních depozitářů nebo jiné tržní infrastruktury nebo že poskytnutí takového přístupu jinému centrálnímu depozitáři nebo poskytnutí přístupu jiné tržní infrastruktuře používajícím tradiční systémy by bylo vzhledem k rozsahu činností DLT SS nepřiměřeně nákladné.

Pokud byla centrálnímu depozitáři provozujícímu DLT SS udělena v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce výjimka, poskytne centrální depozitář přístup ke svému DLT SS dalším provozovatelům DLT SS nebo DLT TSS. Centrální depozitář provozující DLT SS informuje příslušný orgán o svém záměru takový přístup poskytnout. Příslušný orgán může tento přístup zakázat, pokud by měl negativní vliv na stabilitu finančního systému Unie nebo finančního systému příslušného členského státu.

10.  

Pokud centrální depozitář provozující DLT SS žádá o výjimku podle odstavců 2 až 9, musí v každém případě prokázat, že požadovaná výjimka je:

a) 

přiměřená a odůvodněná použitím technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru; a

b) 

omezena pouze na daný DLT SS a nevztahuje se na systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný stejným centrálním depozitářem.

▼C1

11.  
Odstavce 2 až 10 tohoto článku se použijí obdobně na investiční podnik nebo na organizátora trhu provozující DLT TSS v souladu s čl. 6 odst. 1.

▼B

12.  
ESMA vypracuje pokyny týkající se kompenzačních opatření uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. c) tohoto článku.

Článek 6

Požadavky a výjimky týkající se DLT TSS

1.  

Na investiční podnik nebo na organizátora trhu provozující DLT TSS se vztahují:

a) 

požadavky, které se uplatňují na mnohostranný obchodní systém podle nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU; a

b) 

obdobně požadavky, které se uplatňují na centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014, s výjimkou článků 9, 16, 17, 18, 20, 26, 27, 28, 31, 42, 43, 44, 46 a 47 uvedeného nařízení.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byl investiční podnik nebo organizátor trhu provozující DLT TSS vyňat podle čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 5 odst. 2 až 9, pokud tento investiční podnik nebo organizátor trhu splňuje:

a) 

článek 7;

b) 

čl. 4 odst. 2, 3 a 4 a čl. 5 odst. 2 až 10; a

c) 

veškerá kompenzační opatření, která může příslušný orgán považovat za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

2.  

Na centrální depozitář provozující DLT TSS se vztahují:

a) 

požadavky, které se uplatňují na centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014; a

b) 

obdobně požadavky, které se uplatňují na mnohostranný obchodní systém podle nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU, s výjimkou článků 5 až 13 uvedené směrnice.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byl centrální depozitář provozující DLT TSS vyňat podle čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 5 odst. 2 až 9, pokud tento centrální depozitář splňuje:

a) 

článek 7;

b) 

čl. 4 odst. 2, 3 a 4 a čl. 5 odst. 2 až 10; a

c) 

veškerá kompenzační opatření, která může příslušný orgán považovat za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

Článek 7

Další požadavky na DLT tržní infrastruktury

1.  
Provozovatelé DLT tržní infrastruktury vypracují jasný a podrobný obchodní plán, v němž bude popsáno, jakým způsobem mají v úmyslu poskytovat své služby a vykonávat činnosti, včetně popisu kritických zaměstnanců, technických aspektů, používání technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru a informací požadovaných podle odstavce 3.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury musejí také veřejně zpřístupnit aktuální, jasnou a podrobnou písemnou dokumentaci, v níž budou stanovena pravidla pro fungování DLT tržní infrastruktury a jejích provozovatelů, včetně právních podmínek, které vymezují práva, povinnosti, odpovědnosti a závazky provozovatele DLT tržní infrastruktury, jakož i jeho členů, účastníků, emitentů a klientů, kteří jejich DLT tržní infrastrukturu využívají. V těchto právních podmínkách se stanoví rozhodné právo, mechanismus pro urovnávání sporů, veškerá opatření na ochranu před platební neschopností podle směrnice 98/26/ES a soudní příslušnost pro podání žaloby. Provozovatelé DLT tržní infrastruktury mohou zpřístupnit písemnou dokumentaci prostřednictvím elektronických prostředků.

2.  
Provozovatelé DLT tržní infrastruktury vytvoří či případně zdokumentují pravidla pro fungování technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru, kterou používají, včetně pravidel pro přístup k ►C1  distribuovanému ◄ registru, pro účast ověřovacích uzlů, řešení potenciálních střetů zájmů a řízení rizik, včetně veškerých opatření ke zmírnění rizik s cílem zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu.
3.  
Provozovatelé DLT tržní infrastruktury poskytnou svým členům, účastníkům, emitentům a klientům na svých internetových stránkách jasné a jednoznačné informace o výkonu svých funkcí a činností a poskytování služeb a o tom, jak se tento výkon funkcí a činností a poskytování služeb liší od výkonu funkcí a činností a poskytování služeb mnohostranným obchodním systémem nebo systémem vypořádání obchodů s cennými papíry, který není založen na technologii ►C1  distribuovaného ◄ registru. Tyto informace zahrnují informace o druhu používané technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru.
4.  
Provozovatelé DLT tržní infrastruktury zajistí, aby celková IT a kybernetická opatření týkající se používání jejich technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru byla přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejich podnikání. Tato opatření zajistí kontinuitu a trvalou transparentnost, dostupnost, spolehlivost a bezpečnost jejich služeb a činností, včetně spolehlivosti inteligentních smluv používaných v rámci DLT tržní infrastruktury. Uvedená opatření zajistí rovněž integritu, bezpečnost a důvěrnost veškerých údajů uchovávaných těmito provozovateli a jejich dostupnost a přístupnost.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury musejí mít zaveden zvláštní postup řízení operačních rizik pro případ rizik, která s sebou nese používání technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru a kryptoaktiv, a pro jejich řešení, pokud by nastala.

Za účelem posouzení spolehlivosti celkových IT a kybernetických opatření přijatých DLT tržní infrastrukturou může příslušný orgán vyžadovat jejich audit. Vyžaduje-li příslušný orgán audit, jmenuje nezávislého auditora, který jej provede. Náklady na takový audit nese DLT tržní infrastruktura.

5.  
Pokud provozovatel DLT tržní infrastruktury zajišťuje úschovu peněžních prostředků, zajištění nebo finančních nástrojů vedených na DLT a také prostředky přístupu k těmto aktivům, včetně prostředků ve formě kryptografických klíčů, patřících členům, účastníkům, emitentům nebo klientům, musí tento provozovatel zavést odpovídající opatření, která mu zabrání používat uvedená aktiva na vlastní účet bez předchozího výslovného písemného souhlasu člena, účastníka, emitenta nebo klienta, který může být udělen i prostřednictvím elektronických prostředků.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury vedou bezpečnou, přesnou, spolehlivou a dohledatelnou evidenci peněžních prostředků, zajištění a finančních nástrojů vedených na DLT, které jeho DLT tržní infrastruktura drží pro své členy, účastníky, emitenty nebo klienty, jakož i evidenci prostředků přístupu k těmto peněžním prostředkům, zajištění a finančním nástrojům vedeným na DLT.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury oddělují peněžní prostředky, zajištění a finanční nástroje vedené na DLT patřící členům, účastníkům, emitentům nebo klientům, kteří využívají DLT tržní infrastrukturu, a prostředky přístupu k takovým aktivům od těch patřících provozovateli, jakož i od těch patřících ostatním členům, účastníkům, emitentům a klientům.

Celková IT a kybernetická opatření uvedená v odstavci 4 zajistí, aby uvedené peněžní prostředky, zajištění a finanční nástroje vedené na DLT, které DLT tržní infrastruktura uchovává pro své členy, účastníky, emitenty nebo klienty, a také prostředky přístupu k těmto aktivům, byly chráněny před rizikem neoprávněného přístupu, hackingu, znehodnocení, ztráty, kybernetického útoku, krádeže, podvodu, zanedbání a jiných závažných provozních závad.

6.  
V případě ztráty peněžních prostředků, zajištění nebo finančního nástroje vedeného na DLT odpovídá za ztrátu až do výše tržní hodnoty ztracených aktiv provozovatel DLT tržní infrastruktury, v jejímž rámci došlo ke ztrátě uvedených peněžních prostředků, zajištění nebo finančního nástroje vedeného na DLT. Provozovatel DLT tržní infrastruktury nenese odpovědnost za ztrátu, pokud prokáže, že ke ztrátě došlo v důsledku vnější události, nad níž nemá přiměřenou kontrolu a jejímž důsledkům nemohl přes veškerou přiměřenou snahu zabránit.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury zavedou transparentní a vhodná opatření k zajištění ochrany investorů a mechanismy pro vyřizování stížností klientů a postupy pro odškodnění nebo zjednání nápravy v případě ztrát investorů v důsledku jakékoli okolností uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nebo v důsledku ukončení činnosti s ohledem na jakoukoli okolnost uvedenou v čl. 8 odst. 13, čl. 9 odst. 11 a čl. 10 odst. 10.

Příslušný orgán může v jednotlivých případech rozhodnout, že od provozovatele DLT tržní infrastruktury bude na ochranu investorů požadovat další obezřetnostní záruky ve formě vlastního kapitálu nebo pojištění odpovědnosti, pokud stanoví, že obezřetnostní záruky uvedené v nařízení (EU) č. 909/2014, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ( 2 ), ve směrnici 2014/65/EU nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ( 3 ) dostatečně nezajišťují pokrytí případné odpovědnosti provozovatele DLT tržní infrastruktury vůči klientům za škody vzniklé v důsledku jakékoli okolnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

7.  

Provozovatel DLT tržní infrastruktury vypracuje a zveřejní jasnou a podrobnou strategii pro omezení činnosti konkrétní DLT tržní infrastruktury či pro přechod z konkrétní DLT tržní infrastruktury nebo ukončení jejího provozování (dále jen „přechodová strategie“), včetně přechodu nebo přeměny provozu své technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru na tradiční tržní infrastrukturu v případě, že:

a) 

došlo k překročení mezní hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 3;

b) 

má dojít k odnětí nebo jinému ukončení platnosti zvláštního povolení nebo výjimky udělených podle tohoto nařízení, včetně případů, kdy je platnost zvláštního povolení nebo výjimky ukončena v důsledku použití čl. 14 odst. 2; nebo

c) 

dojde k dobrovolnému či nedobrovolnému ukončení provozu DLT tržní infrastruktury.

Přechodová strategie musí být připravena k včasnému zavedení.

V přechodové strategii je stanoveno, jak se má zacházet s členy, účastníky, emitenty a klienty v případě odnětí či ukončení platnosti zvláštního povolení nebo ukončení provozu, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce. Tato strategie stanoví, jak mají být před nepřiměřeným dopadem tohoto odnětí či ukončení platnosti zvláštního povolení nebo ukončení provozu chráněni klienti, zejména neprofesionální investoři. Přechodová strategie se po předchozím schválení příslušným orgánem průběžně aktualizuje.

V přechodové strategii je stanoveno, co je nutné učinit v případě překročení mezní hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 3.

8.  
Investiční podniky nebo organizátoři trhu, kteří smějí provozovat DLT MTF pouze na základě čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení a ve své přechodové strategii neuvedli, že chtějí požádat o povolení provozovat mnohostranný obchodní systém podle směrnice 2014/65/EU, jakož i centrální depozitáře provozující DLT TSS, se vynasnaží uzavřít s investičními podniky či organizátory trhu provozujícími mnohostranný obchodní systém podle směrnice 2014/65/EU ujednání o převzetí jejich provozu a uvedou tato ujednání ve své přechodové strategii.
9.  
Centrální depozitáře provozující DLT SS, které smějí provozovat tento systém pouze v souladu s čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení a ve své přechodové strategii neuvedou, že chtějí požádat o povolení provozovat systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle nařízení (EU) č. 909/2014, a investiční podniky či organizátoři trhu provozující DLT TSS se vynasnaží uzavřít s centrálními depozitáři provozujícími systém vypořádání obchodů s cennými papíry ujednání o převzetí jejich provozu a uvedou tato ujednání ve své přechodové strategii.

Centrální depozitáře provozující systém vypořádání obchodů s cennými papíry, které obdrží žádost o uzavření ujednání uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, odpoví na tuto žádost do tří měsíců od jejího obdržení. Centrální depozitář provozující systém vypořádání obchodů s cennými papíry tato ujednání uzavírá nediskriminačním způsobem a může si účtovat přiměřený obchodní poplatek na základě skutečných nákladů. Takovou žádost může odmítnout, pouze pokud se domnívá, že by dané ujednání mělo vliv na hladké a řádné fungování finančních trhů nebo by představovalo systémové riziko. Žádost nesmí být odmítnuta z důvodu ztráty podílu na trhu. V případě odmítnutí žádosti centrální depozitář písemně vyrozumí provozovatele DLT tržní infrastruktury, který o uzavření ujednání požádal, o svých důvodech.

10.  
Ujednání uvedená v odstavcích 8 a 9 se uzavřou nejpozději pět let ode dne udělení zvláštního povolení, nebo dříve, požaduje-li to příslušný orgán z důvodu řešení rizika předčasného ukončení platnosti zvláštního povolení.

Článek 8

Zvláštní povolení k provozování DLT MTF

1.  
O zvláštní povolení k provozování DLT MTF může podle tohoto nařízení požádat právnická osoba, která má povolení jako investiční podnik nebo má povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU.
2.  
Pokud právnická osoba požádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto článku, a to pouze za účelem provozování DLT MTF, příslušný orgán neposuzuje, zda žadatel splňuje ty požadavky směrnice 2014/65/EU, z nichž žadatel požádal o výjimku podle článku 4 tohoto nařízení.
3.  
Pokud podle odstavce 2 tohoto článku právnická osoba žádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu a zároveň o zvláštní povolení, uvede ve své žádosti informace požadované podle článku 7 směrnice 2014/65/EU, kromě informací, které by byly nezbytné pro prokázání splnění požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 4 tohoto nařízení.
4.  

Žádost o zvláštní povolení k provozování DLT MTF podle tohoto nařízení musí obsahovat tyto informace:

a) 

obchodní plán žadatele, pravidla DLT MTF a veškeré právní podmínky podle čl. 7 odst. 1, jakož i informace týkající se fungování, služeb a činností DLT MTF podle čl. 7 odst. 3;

b) 

popis fungování použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru podle čl. 7 odst. 2;

c) 

popis celkových IT a kybernetických opatření žadatele podle čl. 7odst. 4;

d) 

doklad o tom, že žadatel má zavedeny dostatečné obezřetnostní záruky, aby mohl splnit své závazky a odškodnit své klienty podle čl. 7 odst. 6 třetího pododstavce;

e) 

v příslušných případech popis režimu úschovy finančních nástrojů vedených na DLT pro klienty podle čl. 7 odst. 5;

f) 

popis opatření k zajištění ochrany investorů a popis mechanismů pro vyřizování stížností klientů a zjednávání nápravy podle čl. 7 odst. 6 druhého pododstavce;

g) 

informace o přechodové strategii žadatele; a

h) 

výjimky, které žadatel požaduje podle článku 4, odůvodnění každé požadované výjimky, veškerá navrhovaná kompenzační opatření a předpokládané prostředky pro splnění podmínek spojených s těmito výjimkami.

5.  
Do 23. března 2023 vypracuje ESMA pokyny pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 4.
6.  
Příslušný orgán posoudí do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT MTF, zda je žádost úplná. Pokud žádost úplná není, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které má žadatel poskytnout chybějící nebo další informace. Příslušný orgán informuje žadatele, když považuje žádost za úplnou.

Jakmile příslušný orgán považuje žádost za úplnou, zašle její kopii ESMA.

7.  
Je-li nutné prosazovat soudržnost a přiměřenost výjimek nebo je-li nutné zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu, poskytne ESMA příslušnému orgánu nezávazné stanovisko týkající se požadovaných výjimek nebo přiměřenosti druhu technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru použité pro účely tohoto nařízení, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie dané žádosti.

Před vydáním nezávazného stanoviska ESMA konzultuje příslušné orgány ostatních členských států a ve svém stanovisku co nejvíce zohlední jejich názory.

Vydá-li ESMA nezávazné stanovisko, příslušný orgán k němu přihlédne a požádá-li o to ESMA, poskytne mu vyjádření týkající se jakýchkoli výrazných odchylek od jeho stanoviska. Stanovisko ESMA a vyjádření příslušného orgánu se nezveřejňují.

8.  

Do 24. března 2025 vypracuje ESMA pokyny na podporu soudržnosti a přiměřenosti:

a) 

výjimek udělených provozovatelům DLT MTF v celé Unii, a to i v kontextu hodnocení přiměřenosti nejrůznějších druhů technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru, které provozovatelé DLT MTF pro účely tohoto nařízení používají, a

b) 

použití možnosti uvedené v čl. 3 odst. 6.

Tyto pokyny zajistí ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu.

ESMA tyto pokyny pravidelně aktualizuje.

9.  
Do 90 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT MTF příslušný orgán žádost posoudí a rozhodne, zda zvláštní povolení udělí. Žádá-li žadatel o povolení podle směrnice 2014/65/EU a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto nařízení, může být lhůta pro posouzení žádosti prodloužena o další období až do doby stanovené v čl. 7 odst. 3 směrnice 2014/65/EU.
10.  

Aniž jsou dotčeny články 7 a 44 směrnice 2014/65/EU, příslušný orgán odmítne udělit žadateli zvláštní povolení k provozování DLT MTF, pokud má důvody se domnívat, že:

a) 

žadatel řádně neřeší a nezmírňuje významná rizika pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

b) 

zvláštní povolení k provozování DLT MTF a výjimky jsou požadovány za účelem obcházení právních nebo regulačních požadavků; nebo

c) 

provozovatel DLT MTF nebude schopen či svým uživatelům nedovolí dodržovat platná ustanovení práva Unie nebo ustanovení vnitrostátního práva spadající mimo oblast působnosti práva Unie.

11.  
Zvláštní povolení platí v celé Unii po dobu maximálně šesti let ode dne vydání. Ve zvláštním povolení jsou uvedeny výjimky udělené v souladu s článkem 4, jakákoli kompenzační opatření a veškeré nižší mezní hodnoty stanovené příslušným orgánem v souladu s čl. 3 odst. 6.

Příslušný orgán neprodleně informuje ESMA o udělení zvláštního povolení podle tohoto článku či o jeho odmítnutí nebo odnětí a poskytne mu veškeré informace stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách:

a) 

seznam DLT MTF, datum zahájení a ukončení platnosti jejich zvláštního povolení, seznam výjimek udělených jednotlivým systémům a veškeré nižší mezní hodnoty, které pro každý z těchto systémů příslušné orgány stanovily; a

b) 

celkový počet žádostí o výjimku podaných podle článku 4 s uvedením počtu a druhu udělených nebo odmítnutých výjimek, spolu s odůvodněním případného odmítnutí.

Informace uvedené ve třetím pododstavci písm. b) se zveřejňují anonymně.

12.  

Aniž jsou dotčeny články 8 a 44 směrnice 2014/65/EU, příslušný orgán zvláštní povolení nebo kteroukoli z udělených souvisejících výjimek odejme, pokud:

a) 

byly zjištěny nedostatky ve fungování použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru nebo v poskytovaných službách a činnostech vykonávaných provozovatelem DLT MTF, které představují riziko pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, přičemž toto riziko převažuje nad výhodami experimentálně poskytovaných služeb a prováděných činností;

b) 

provozovatel DLT MTF poruší podmínky spojené s výjimkami;

c) 

provozovatel DLT MTF přijme k obchodování finanční nástroje, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1;

d) 

provozovatel DLT MTF překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2;

e) 

provozovatel DLT MTF překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 3 a neaktivuje přechodovou strategii; nebo

f) 

provozovatel DLT MTF získal zvláštní povolení nebo související výjimky na základě poskytnutí zavádějících informací nebo podstatného opomenutí.

13.  
Pokud provozovatel systému DLT MTF hodlá zavést podstatnou změnu ve fungování používané technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru nebo ve svých službách či činnostech a pokud tato změna vyžaduje nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu jedné nebo více stávajících výjimek nebo jakýchkoli podmínek s těmito výjimkami spojených, požádá provozovatel DLT MTF o nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu.

Pokud provozovatel DLT MTF žádá o nové zvláštní povolení, novou výjimku či změnu, použije se postup stanovený v článku 4. Tuto žádost zpracuje příslušný orgán v souladu s tímto článkem.

Článek 9

Zvláštní povolení k provozování DLT SS

1.  
O zvláštní povolení k provozování DLT SS podle tohoto nařízení může požádat právnická osoba povolená jako centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014.
2.  
Pokud právnická osoba požádá o povolení centrálního depozitáře podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto článku, a to pouze za účelem provozování DLT SS, příslušný orgán neposuzuje, zda žadatel splňuje ty požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 5 tohoto nařízení.
3.  
Pokud podle odstavce 2 tohoto článku právnická osoba žádá o povolení centrálního depozitáře a zároveň o zvláštní povolení, musí uvést ve své žádosti informace uvedené v čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění těch požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 5 tohoto nařízení.
4.  

Žádost o zvláštní povolení k provozování DLT SS podle tohoto nařízení musí obsahovat tyto informace:

a) 

obchodní plán žadatele, pravidla DLT SS a veškeré právní podmínky podle čl. 7 odst. 1 a dále informace týkající se fungování, služeb a činnosti DLT SS podle čl. 7 odst. 3;

b) 

popis fungování použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru podle čl. 7 odst. 2;

c) 

popis celkových IT a kybernetických opatření žadatele podle čl. 7odst. 4;

d) 

doklad o tom, že žadatel má zavedeny dostatečné obezřetnostní záruky, aby mohl splnit své závazky a odškodnit své klienty podle čl. 7 odst. 6 třetího pododstavce;

e) 

v příslušných případech popis režimu úschovy finančních nástrojů vedených na DLT pro klienty podle čl. 7 odst. 5;

f) 

popis opatření k zajištění ochrany investorů a popis mechanismů pro vyřizování stížností klientů a zjednávání nápravy podle čl. 7 odst. 6 druhého pododstavce;

g) 

informace o přechodové strategii žadatele; a

h) 

informace o výjimkách požadovaných žadatelem podle článku 5 a jejich odůvodnění, informace o všech navrhovaných kompenzačních opatřeních a o předpokládaných opatřeních k dodržení podmínek spojených s takovými výjimkami.

5.  
Do 23. března 2023 vypracuje ESMA pokyny pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 4.
6.  
Příslušný orgán posoudí do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT SS, zda je žádost úplná. Pokud žádost úplná není, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které má žadatel poskytnout chybějící nebo další informace. Příslušný orgán informuje žadatele, když považuje žádost za úplnou.

Jakmile příslušný orgán považuje žádost za úplnou, zašle její kopii:

a) 

ESMA; a

b) 

dotčeným orgánům uvedeným v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014.

7.  
Je-li nutné prosazovat soudržnost a přiměřenost výjimek nebo je-li nutné zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu, poskytne ESMA příslušnému orgánu nezávazné stanovisko požadovaných výjimek nebo přiměřenosti druhu technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru použité pro účely tohoto nařízení, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie dané žádosti.

Před vydáním nezávazného stanoviska ESMA konzultuje příslušné orgány ostatních členských států a ve svém stanovisku co nejvíce zohlední jejich názory.

Vydá-li ESMA nezávazné stanovisko, příslušný orgán k němu přihlédne a požádá-li o to ESMA, poskytne mu vyjádření týkající se jakýchkoli výrazných odchylek od jeho stanoviska. Stanovisko ESMA a vyjádření příslušného orgánu se nezveřejňují.

Do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie uvedené žádosti poskytnou dotčené orgány uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014 příslušnému orgánu své nezávazné stanovisko týkající se funkcí DLT SS, který žadatel provozuje.

8.  

Do 24. března 2025 vypracuje ESMA pokyny na podporu soudržnosti a přiměřenosti:

a) 

výjimek udělených centrálním depozitářům provozujícím DLT SS v celé Unii, a to i v kontextu hodnocení přiměřenosti nejrůznějších druhů technologií ►C1  distribuovaného ◄ registru, které provozovatelé pro účely tohoto nařízení používají; a

b) 

použití možnosti uvedené v čl. 3 odst. 6.

Tyto pokyny zajistí ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu.

ESMA pokyny pravidelně aktualizuje.

9.  
Do 90 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT SS příslušný orgán žádost posoudí a rozhodne, zda zvláštní povolení udělí. Žádá-li žadatel o povolení centrálního depozitáře podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto nařízení, může být lhůta pro posouzení žádosti prodloužena o další období až do doby stanovené v čl. 17 odst. 8 nařízení (EU) č. 909/2014.
10.  

Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán odmítne udělit zvláštní povolení k provozování DLT SS, pokud má důvody se domnívat, že:

a) 

žadatel řádně neřeší a nezmírňuje významná rizika pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

b) 

zvláštní povolení k provozování DLT SS a výjimky jsou požadovány za účelem obcházení právních nebo regulačních požadavků; nebo

c) 

provozovatel centrálního depozitáře nebude schopen či svým uživatelům nedovolí dodržovat platná ustanovení práva Unie nebo ustanovení vnitrostátního práva spadající mimo oblast působnosti práva Unie.

11.  
Zvláštní povolení platí v celé Unii po dobu maximálně šesti let ode dne vydání. Ve zvláštním povolení jsou uvedeny výjimky udělené v souladu s článkem 5, jakákoli kompenzační opatření a veškeré nižší mezní hodnoty stanovené příslušným orgánem v souladu s čl. 3 odst. 6.

Příslušný orgán neprodleně informuje ESMA a dotčené orgány uvedené v odstavci 7 tohoto článku o udělení zvláštního povolení podle tohoto článku či o jeho odmítnutí nebo odnětí a poskytne jim veškeré informace stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách:

a) 

seznam DLT SS, datum zahájení a ukončení platnosti jejich zvláštního povolení, seznam výjimek udělených jednotlivým systémům a veškeré nižší mezní hodnoty, které pro každý z těchto systémů příslušné orgány stanovily; a

b) 

celkový počet žádostí o výjimku podaných podle článku 5 s uvedením počtu a druhu udělených nebo odmítnutých výjimek, spolu s odůvodněním případného odmítnutí.

Informace uvedené ve třetím pododstavci písm. b) se zveřejňují anonymně.

12.  

Aniž je dotčen článek 20 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán zvláštní povolení nebo kteroukoli ze souvisejících výjimek odejme, pokud:

a) 

byly zjištěny nedostatky ve fungování použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru nebo v poskytovaných službách a činnostech vykonávaných centrálním depozitářem provozujícím DLT SS, které představují riziko pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, přičemž toto riziko převažuje nad výhodami experimentálně poskytovaných služeb a prováděných činností;

b) 

centrální depozitář provozující DLT SS poruší podmínky spojené s výjimkami;

c) 

centrální depozitář provozující DLT SS zaeviduje finanční nástroje, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1;

d) 

centrální depozitář provozující DLT SS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2;

e) 

centrální depozitář provozující DLT SS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 3 a neaktivuje přechodovou strategii; nebo

f) 

centrální depozitář provozující DLT SS získal zvláštní povolení nebo související výjimky na základě poskytnutí zavádějících informací nebo podstatného opomenutí.

13.  
Pokud centrální depozitář provozující DLT SS hodlá zavést podstatnou změnu ve fungování používané technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru nebo ve svých službách či činnostech a pokud tato změna vyžaduje nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu jedné nebo více stávajících výjimek udělených centrálnímu depozitáři nebo jakýchkoli podmínek spojených s těmito výjimkami, požádá centrální depozitář provozující DLT SS o nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu.

Pokud centrální depozitář provozující DLT SS žádá o nové zvláštní povolení, novou výjimku či změnu, použije se postup stanovený v článku 5. Tuto žádost zpracuje příslušný orgán v souladu s tímto článkem.

Článek 10

Zvláštní povolení k provozování DLT TSS

1.  
O zvláštní povolení k provozování DLT TSS může podle tohoto nařízení požádat právnická osoba, která má povolení investičního podniku nebo má povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU nebo která je povolena jako centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014.
2.  
Pokud právnická osoba požádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU nebo o povolení centrálního depozitáře podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň požádá o zvláštní povolení podle tohoto článku, a to pouze za účelem provozování DLT TSS, příslušný orgán neposuzuje, zda žadatel splňuje ty požadavky směrnice 2014/65/EU nebo ty požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, z nichž žadatel požádal o výjimku podle článku 6 tohoto nařízení.
3.  
Pokud podle odstavce 2 tohoto článku právnická osoba žádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu nebo o povolení centrálního depozitáře a zároveň žádá o zvláštní povolení, uvede ve své žádosti informace požadované v článku 7 směrnice 2014/65/EU či případně v článku 17 nařízení (EU) č. 909/2014, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění těch požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 6 tohoto nařízení.
4.  

Žádost o zvláštní povolení k provozování DLT TSS podle tohoto nařízení musí obsahovat tyto informace:

a) 

obchodní plán žadatele, pravidla DLT TSS a veškeré právní podmínky podle čl. 7 odst. 1, jakož i informace o fungování, službách a činnosti DLT TSS podle čl. 7 odst. 3;

b) 

popis fungování použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru podle čl. 7 odst. 2;

c) 

popis celkových IT a kybernetických opatření žadatele podle čl. 7 odst. 4;

d) 

doklad o tom, že žadatel má zavedeny dostatečné obezřetnostní záruky, aby mohl splnit své závazky a odškodnit své klient podle čl. 7 odst. 6 třetího pododstavce;

e) 

v příslušných případech popis režimu úschovy finančních nástrojů vedených na DLT pro klienty podle čl. 7 odst. 5;

f) 

popis opatření k zajištění ochrany investorů a popis mechanismů pro vyřizování stížností klientů a zjednávání nápravy podle čl. 7 odst. 6 druhého pododstavce;

g) 

přechodová strategie žadatele; a

h) 

výjimky požadované žadatelem podle článku 6, odůvodnění každé požadované výjimky, veškerá navrhovaná kompenzační opatření a předpokládané prostředky pro splnění podmínek spojených s těmito výjimkami.

5.  
Kromě informací uvedených v odstavci 4 tohoto článku předloží žadatel, který hodlá provozovat DLT TSS jakožto investiční podnik nebo organizátor trhu, informace o tom, jak chce splnit příslušné požadavky nařízení (EU) č. 909/2014 uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s uvedeným článkem.

Kromě informací uvedených v odstavci 4 tohoto článku předloží žadatel, který hodlá provozovat DLT TSS jakožto centrální depozitář, informace o tom, jak chce splnit příslušné požadavky směrnice 2014/65/EU uvedené v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s uvedeným článkem.

6.  
Do 23 března 2023 vypracuje ESMA pokyny pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 4.
7.  
Příslušný orgán posoudí do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT TSS, zda je žádost úplná. Pokud žádost úplná není, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které má žadatel poskytnout chybějící a další informace. Příslušný orgán informuje žadatele, když považuje žádost za úplnou.

Jakmile příslušný orgán považuje žádost za úplnou, zašle její kopii:

a) 

ESMA; a

b) 

dotčeným orgánům uvedeným v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014.

8.  
Je-li nutné prosazovat soudržnost a přiměřenost výjimek nebo je-li nutné zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu, poskytne ESMA příslušnému orgánu nezávazné stanovisko ohledně požadovaných výjimek nebo přiměřenosti druhu technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru použité pro účely tohoto nařízení, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie dané žádosti.

Před vydáním nezávazného stanoviska ESMA konzultuje příslušné orgány ostatních členských států a ve svém stanovisku co nejvíce zohlední jejich názory.

Vydá-li ESMA nezávazné stanovisko, příslušný orgán k němu přihlédne a požádá-li o to ESMA, poskytne mu vyjádření týkající se jakýchkoli výrazných odchylek od jeho stanoviska. Stanovisko ESMA a vyjádření příslušného orgánu se nezveřejňují.

Do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie uvedené žádosti poskytnou dotčené orgány uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014 příslušnému orgánu nezávazné stanovisko týkající se funkcí DLT TSS, který žadatel provozuje.

9.  
Do 90 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT TSS příslušný orgán žádost posoudí a rozhodne, zda zvláštní povolení udělí. Žádá-li žadatel o povolení podle směrnice 2014/65/EU nebo podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto článku, může být lhůta pro posouzení žádosti prodloužena o další období až do doby stanovené v čl. 7 odst. 3 směrnice 2014/65/EU či případně v čl. 17 odst. 8 nařízení (EU) č. 909/2014.
10.  

Aniž jsou dotčeny články 7 a 44 směrnice 2014/65/EU a článek 17 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán odmítne udělit zvláštní povolení k provozování DLT TSS, pokud má důvody se domnívat, že:

a) 

žadatel řádně neřeší a nezmírňuje významná rizika pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

b) 

zvláštní povolení k provozování DLT TSS a výjimky jsou požadovány za účelem obcházení právních nebo regulačních požadavků; nebo

c) 

provozovatel DLT TSS nebude schopen či svým uživatelům nedovolí dodržovat platná ustanovení práva Unie nebo ustanovení vnitrostátního práva spadající mimo oblast působnosti práva Unie.

11.  
Zvláštní povolení platí v celé Unii po dobu maximálně šesti let ode dne vydání. Ve zvláštním povolení jsou uvedeny výjimky udělené v souladu s článkem 6, jakákoli kompenzační opatření a veškeré nižší mezní hodnoty stanovené příslušným orgánem v souladu s čl. 3 odst. 6.

Příslušný orgán neprodleně informuje ESMA a dotčené orgány uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014 o udělení zvláštního povolení podle tohoto článku či o jeho odmítnutí nebo odnětí a poskytne mu zároveň veškeré informace stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách:

a) 

seznam DLT TSS, datum zahájení a ukončení platnosti jejich zvláštního povolení, seznam výjimek udělených jednotlivým systémům a veškeré nižší mezní hodnoty, které pro každý z těchto systémů příslušné orgány stanovily; a

b) 

celkový počet žádostí o výjimku podaných v souladu s článkem 6 s uvedením počtu a druhu udělených nebo odmítnutých výjimek, spolu s odůvodněním případného odmítnutí.

Informace uvedené ve třetím pododstavci písm. b) se zveřejňují anonymně.

12.  

Aniž jsou dotčeny články 8 a 44 směrnice 2014/65/EU a článek 20 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán zvláštní povolení nebo kteroukoli z udělených výjimek odejme, pokud:

a) 

byly zjištěny nedostatky ve fungování použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru nebo v poskytovaných službách a činnostech vykonávaných provozovatelem DLT TSS, které představují riziko pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, přičemž toto riziko převažuje nad výhodami experimentálně poskytovaných služeb a prováděných činností;

b) 

provozovatel DLT TSS poruší podmínky spojené s výjimkami;

c) 

provozovatel DLT TSS přijme k obchodování nebo zaeviduje finanční nástroje, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1;

d) 

provozovatel DLT TSS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2;

e) 

provozovatel DLT TSS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 3 a neaktivuje přechodovou strategii; nebo

f) 

provozovatel DLT TSS získal zvláštní povolení nebo související výjimky na základě poskytnutí zavádějících informací nebo podstatného opomenutí.

13.  
Pokud provozovatel DLT TSS hodlá zavést podstatnou změnu ve fungování používané technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru nebo ve svých službách či činnostech a pokud tato změna vyžaduje nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu jedné nebo více stávajících výjimek nebo jakýchkoli podmínek spojených s těmito výjimkami, požádá o takové nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu.

Pokud provozovatel DLT TSS žádá o nové zvláštní povolení, novou výjimku či změnu, použije se postup stanovený v článku 6. Tuto žádost zpracuje příslušný orgán v souladu s tímto článkem.

Článek 11

Spolupráce mezi provozovateli DLT tržní infrastruktury, příslušnými orgány a ESMA

1.  
Aniž jsou dotčeny nařízení (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU, provozovatelé DLT tržní infrastruktury spolupracují s příslušnými orgány.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury zejména informují své příslušné orgány neprodleně poté, co se dovědí o některé z těchto skutečností:

a) 

jakýchkoli navržených podstatných změnách obchodního plánu, včetně změn týkajících se kritických zaměstnanců, pravidel DLT tržní infrastruktury a právních podmínek;

b) 

jakýchkoli důkazech o neoprávněném přístupu, podstatném selhání, ztrátě, kybernetických útocích nebo jiných kybernetických hrozbách, podvodech, krádežích nebo jiných závažných pochybeních, k nimž u provozovatele DLT tržní infrastruktury došlo;

c) 

jakékoli podstatné změně informací poskytnutých příslušnému orgánu;

d) 

jakýchkoli technických nebo provozních potížích při výkonu činnosti nebo poskytování služeb podléhajících zvláštnímu povolení, včetně obtíží souvisejících s vývojem nebo používáním technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru a finančních nástrojů vedených na DLT; nebo

e) 

jakýchkoli vyvstalých rizicích pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, která nebyla předpokládána při podání žádosti o zvláštní povolení nebo v okamžiku udělení zvláštního povolení.

Změny uvedené v druhém pododstavci písm. a) je třeba oznámit alespoň čtyři měsíce před plánovanou změnou bez ohledu na to, zda předpokládaná podstatná změna vyžaduje v souladu s článkem 8, 9 nebo 10 změnu zvláštního povolení či s ním spojených výjimek nebo podmínek, které s těmito výjimkami souvisejí.

Příslušný orgán, kterému byly oznámeny informace uvedené ve druhém pododstavci písm. a) až e), může požadovat, aby daný provozovatel DLT tržní infrastruktury podal žádost v souladu s čl. 8 odst. 13, čl. 9 odst. 13 nebo čl. 10 odst. 13 nebo aby přijal požadovaná nápravná opatření podle odstavce 3 tohoto článku.

2.  
Provozovatelé DLT tržní infrastruktury poskytnou příslušnému orgánu veškeré příslušné informace, které požaduje.
3.  
Příslušný orgán může za účelem zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability vyžadovat přijetí jakýchkoli nápravných opatření týkajících se obchodního plánu provozovatele DLT tržní infrastruktury, pravidel DLT tržní infrastruktury a právních podmínek. Provozovatel DLT tržní infrastruktury informuje o provedení veškerých nápravných opatření požadovaných příslušným orgánem ve svých zprávách podle odstavce 4.
4.  

Každých šest měsíců ode dne udělení zvláštního povolení předkládá provozovatel DLT tržní infrastruktury zprávu příslušnému orgánu. Tato zpráva zahrnuje:

a) 

souhrn informací uvedených v odst. 1 druhém pododstavci;

b) 

počet a hodnotu finančních nástrojů vedených na DLT přijatých k obchodování v DLT MTF nebo DLT TSS a počet a hodnotu finančních nástrojů vedených na DLT zaevidovaných provozovatelem DLT SS nebo DLT TSS;

c) 

počet a hodnotu transakcí zobchodovaných v DLT MTF nebo DLT TSS a vypořádaných provozovatelem DLT SS nebo DLT TSS;

d) 

odůvodněné posouzení případných obtíží s uplatňováním právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb nebo vnitrostátního práva; a

e) 

veškerá opatření přijatá za účelem provedení podmínek spojených s výjimkami nebo k provedení jakýchkoli kompenzačních nebo nápravných opatření vyžadovaných příslušným orgánem.

5.  
ESMA plní úlohu koordinátora příslušných orgánů s cílem vybudovat společný pohled na technologii ►C1  distribuovaného ◄ registru a DLT tržní infrastrukturu a vypracovat společnou kulturu dohledu a sladěné postupy dohledu zajišťující jednotný přístup a sbližování výsledků dohledu.

Příslušné orgány předají ESMA včas informace a zprávy, které obdržely od provozovatelů DLT tržní infrastruktury podle odstavců 1, 2 a 4 tohoto článku, a informují jej o veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 3 tohoto článku.

ESMA pravidelně informuje příslušné orgány o:

a) 

zprávách předkládaných v souladu s odstavcem 4 tohoto článku;

b) 

zvláštních povoleních a výjimkách udělených podle tohoto nařízení a podmínkách spojených s těmito výjimkami;

c) 

každém odmítnutí příslušného orgánu udělit zvláštní povolení nebo výjimku, každém odnětí takového zvláštního povolení nebo výjimek a každém ukončení činnosti ze strany DLT tržní infrastruktury.

6.  
ESMA sleduje uplatňování zvláštních povolení, souvisejících výjimek a podmínek spojených s těmito výjimkami a také veškerých kompenzačních nebo nápravných opatření požadovaných příslušnými orgány. ESMA předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou tyto zvláštní povolení, výjimky, podmínky a kompenzační či nápravná opatření uplatňovány v praxi.

Článek 12

Určení příslušných orgánů

1.  
Příslušným orgánem pro investiční podnik provozující DLT MTF nebo DLT TSS je příslušný orgán určený členským státem v souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 55 písm. a) body ii) a iii) směrnice 2014/65/EU.
2.  
Příslušným orgánem pro organizátora trhu provozujícího DLT MTF nebo DLT TSS je příslušný orgán určený členským státem, ve kterém má organizátor trhu provozující DLT MTF nebo DLT TSS sídlo, nebo nemá-li podle práva dotyčného členského státu organizátor trhu sídlo, členský stát, ve kterém má organizátor trhu provozující DLT MTF nebo DLT TSS ústředí.
3.  
Příslušným orgánem pro centrální depozitář provozující DLT SS nebo DLT TSS je příslušný orgán určený členskými státy v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 23 nařízení (EU) č. 909/2014.

Článek 13

Oznámení příslušných orgánů

Členské státy oznámí ESMA a Komisi veškeré příslušné orgány ve smyslu čl. 2 bodu 21 písm. c). ESMA zveřejní seznam těchto příslušných orgánů na svých internetových stránkách.

Článek 14

Zpráva a přezkum

1.  

Do 24. března 2026 předloží ESMA Komisi zprávu o:

a) 

fungování DLT tržní infrastruktury v celé Unii;

b) 

počtu DLT tržních infrastruktur;

c) 

druhu výjimek požadovaných DLT tržními infrastrukturami a druhu udělených výjimek;

d) 

počtu a hodnotě finančních nástrojů vedených na DLT přijatých k obchodování, které jsou zaevidovány na DLT tržní infastruktuře;

e) 

počtu a hodnotě transakcí zobchodovaných nebo vypořádaných v rámci DLT tržní infrastruktury;

f) 

druhu použité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru a technických problémech spojených s jejím používáním, včetně skutečností uvedených v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), a o dopadu používání technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru na cíle politiky Unie v oblasti klimatu;

g) 

postupech zavedených provozovateli DLT SS nebo DLT TSS v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. b);

h) 

veškerých rizicích, zranitelných místech nebo neúčinném fungování používané technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru, které ohrožují ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, včetně nových druhů právních, systémových a provozních rizik, která právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb dostatečně neřeší, a o veškerých dalších nezamýšlených účincích na likviditu, volatilitu, ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

i) 

veškerých rizicích regulatorní arbitráže nebo problémech ovlivňujících rovné podmínky mezi DLT tržními infrastrukturami v rámci pilotního režimu stanoveného v tomto nařízení a mezi DLT tržními infrastrukturami a dalšími tržními infrastrukturami používajícími tradiční systémy;

j) 

jakýchkoli problémech s interoperabilitou mezi DLT tržní infrastrukturou a jinou infrastrukturou, která používá tradiční systémy;

k) 

veškerých výhodách a nákladech plynoucích z použití určité technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru, pokud jde o dodatečnou likviditu a financování začínajících podniků a malých a středních podniků, zlepšení bezpečnosti a zvýšení efektivity, spotřebu energie a zmírnění rizik v celém obchodním a poobchodním řetězci, mimo jiné též co se týče evidování a úschovy finančních nástrojů vedených na DLT, sledovatelnosti transakcí a důslednějšího dodržování postupů v rámci politiky „poznej svého klienta“ a boje proti praní peněz, podnikových opatření a přímého výkonu práv investorů prostřednictvím inteligentních smluv, podávání zpráv a dohledu na úrovni DLT tržní infrastruktury;

l) 

každém odmítnutí udělit zvláštní povolení nebo výjimky, změnách nebo odnětí těchto zvláštních povolení nebo výjimek a také o veškerých kompenzačních nebo nápravných opatřeních;

m) 

všech případech ukončení činnosti DLT tržní infrastruktury a důvodech jejího ukončení;

n) 

vhodnosti mezních hodnot uvedených v článku 3 a čl. 5 odst. 8, včetně možných důsledků vyplývajících ze zvýšení těchto mezních hodnot, zejména s přihlédnutím k systémovým aspektům a různým druhům technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru; a

o) 

celkovém posouzení nákladů a přínosů pilotního režimu stanoveného v tomto nařízení a doporučeních, zda a za jakých podmínek v tomto pilotním režimu pokračovat.

2.  

Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do tří měsíců od jejího obdržení zprávu. Tato zpráva obsahuje analýzu nákladů a přínosů toho, zda by pilotní režim stanovený v tomto nařízení měl být:

a) 

prodloužen o další až tříleté období;

b) 

rozšířen o další druhy finančních nástrojů, které lze emitovat, evidovat, převádět nebo uchovávat s použitím technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru;

c) 

změněn;

d) 

zaveden trvale na základě vhodných změn právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb; nebo

e) 

ukončen, včetně ukončení platnosti všech zvláštních výjimek udělených podle tohoto nařízení.

Ve své zprávě může Komise navrhnout jakékoli vhodné změny právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb nebo harmonizaci vnitrostátních právních předpisů, které by usnadnily používání technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru ve finančním sektoru, a také opatření nezbytná k tomu, aby DLT tržní infrastruktura mohla opustit pilotní režim stanovený v tomto nařízení.

V případě prodloužení tohoto pilotního režimu o další období, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce, požádá Komise ESMA o předložení další zprávy podle odstavce 1, a to nejpozději tři měsíce před koncem tohoto prodloužení. Po obdržení této zprávy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě další zprávu v souladu s tímto odstavcem.

Článek 15

Průběžné zprávy

ESMA zveřejňuje výroční průběžné zprávy s cílem poskytovat účastníkům trhu informace o fungování trhů, řešit nesprávné jednání provozovatelů DLT tržních infrastruktur, vyjasňovat uplatňování tohoto nařízení a aktualizovat předchozí pokyny na základě vývoje technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru. V těchto zprávách se uvádí rovněž všeobecný popis uplatnění pilotního režimu, který je stanoven v tomto nařízení, se zaměřením na trendy a nově se objevující rizika a předkládají se Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. První taková zpráva se zveřejní do 24. března 2024.

Článek 16

Změna nařízení (EU) č. 600/2014

V čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud Komise dospěje k závěru, že v souladu s čl. 52 odst. 12 není třeba vyloučit deriváty obchodované v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36, mohou ústřední protistrana nebo obchodní systém podat před 22. červnem 2022 svému příslušnému orgánu žádost o povolení k využití přechodných opatření. Příslušný orgán může při zohlednění rizik vyplývajících z uplatnění práv na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, pro řádné fungování dané ústřední protistrany nebo daného obchodního systému rozhodnout, že se článek 35 nebo 36 nebude vztahovat na danou ústřední protistranu nebo obchodní systém ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému, a to po přechodné období do 3. července 2023. Rozhodne-li se příslušný orgán takové přechodné období schválit, ústřední protistrana nebo obchodní systém nesmí po dobu jeho trvání využívat práva na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému. Kdykoli schválí příslušný orgán přechodné období, oznámí to ESMA a v případě ústřední protistrany kolegiu příslušných orgánů této ústřední protistrany.“

Článek 17

Změna nařízení (EU) č. 909/2014

V čl. 76 odst. 5 nařízení (EU) č. 909/2014 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Veškerá opatření k zajištění disciplíny při vypořádání uvedená v čl. 7 odst. 1 až 13 se použijí ode dne použitelnosti každého takového opatření, který je uveden v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 7 odst. 15.“

Článek 18

Změna směrnice 2014/65/EU

Směrnice 2014/65/EU se mění takto:

1) 

V čl. 4 odst. 1 se bod 15 nahrazuje tímto:

„15) 

„finančními nástroji“ nástroje uvedené v oddíle C přílohy I, včetně nástrojů vydaných prostřednictvím technologie ►C1  distribuovaného ◄ registru;“.

2) 

V článku 93 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.  
Do 23. března 2023… členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 15 a informují o nich Komisi. Použijí tyto předpisy ode dne 23. března 2023.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, které nemohou přijmout předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 15 do 23. března 2023, jelikož jejich legislativní postupy trvají déle než devět měsíců, využít prodloužení uvedené lhůty nejvýše o šest měsíců ode dne 23. března 2023, pokud Komisi do 23. března 2023 oznámí, že budou muset toto prodloužení lhůty využít.“

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

1.  
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2.  

Použije se ode dne 23. března 2023, s výjimkou:

a) 

ustanovení čl. 8 odst. 5, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 6 a článku 17, které se použijí ode dne 22. června 2022; a

b) 

článku 16, který se použije ode dne 4. července 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.


( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

Top