Povinný audit – zajištění přesných účetních závěrek firem

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Ve své původní podobě spojuje dva stávající právní předpisy (směrnici 78/660/EHS o individuální účetní závěrce a směrnici 83/349/EHS o konsolidované účetní závěrce) s cílem zvýšit spolehlivost účetních závěrek společností.
• Ve své pozměněné podobě stanoví pravidla Evropské unie (EU), včetně minimálních požadavků, propovinný audit * ročních a konsolidovaných účetních závěrek a ověřování ročních a konsolidovaných zpráv o udržitelnosti. Vymezuje také úlohu statutárního auditora *.
• Jeho cílem je zajistit, aby účetní závěrka podniku podávala věrný a poctivý obraz aktiv, závazků, finanční situace a zisku nebo ztráty podniku. Snaží se také zajistit soulad zprávy vedení, včetně zpráv o udržitelnosti, s platnými právními požadavky.

KLÍČOVÉ BODY

Veřejný rejstřík auditorů

• Povinné audity mohou provádět pouze statutární auditoři nebo auditorské společnosti schválené příslušnými orgány členských států EU.
• Členské státy musí vést jejich veřejný rejstřík.
• V rejstříku je rovněž zaznamenáno, zda je statutární auditor schválen i pro provádění ověřování zpráv o udržitelnosti.

Uznávání auditorských společností mimo jejich domovskou zemi

• Auditorská společnost, která chce provádět povinný audit v jiném členském státě, než je její domovský členský stát, se musí zaregistrovat u příslušného orgánu v hostitelské zemi.
• Příslušný orgán v hostitelské zemi musí zaregistrovat auditorskou společnost, pokud byla zaregistrována příslušným orgánem ve své domovské zemi.

Schválení statutárních auditorů z jiného členského státu

Auditoři z jiných členských států mohou být povinni absolvovat adaptační období (ne delší než 3 roky) a/nebo zkoušky. Tím se zajistí to, aby měli náležité vědomosti o věcech, jako je právo obchodních společností, daňové právo a sociální právo. Po schválení musí být zapsáni do veřejného rejstříku.

Další vzdělávání

• Od statutárních auditorů se očekává, že se budou účastnit průběžného vzdělávání s cílem udržet si a prohloubit teoretické znalosti, profesní znalosti a hodnoty.
• Pokud tyto požadavky na další vzdělávání nedodrží, budou jim uloženy sankce.

Nezávislost a objektivita

• Členské státy musí zajistit, aby statutární auditor nebo auditorská společnost a jakákoli fyzická osoba, která může přímo nebo nepřímo ovlivnit výsledek povinného auditu, byli při výkonu své práce nezávislí na auditovaném subjektu a nepodíleli se na rozhodování auditovaného subjektu.
• V obou případech je vyžadována nezávislost:
  • v období, na něž se vztahují auditované účetní závěrky, a
  • období, kdy se povinný audit provádí.

Organizace práce

Členské státy musí zajistit, aby v případě, že povinný audit provádí auditorská společnost, tato společnost určila alespoň jednoho klíčového auditorského partnera a aby společnost poskytla klíčovým auditorským partnerům dostatečné zdroje a zaměstnance, kteří mají potřebné schopnosti a dovednosti k řádnému plnění svých povinností. Podobné pravidlo platí i v případě, že firma provádí ověřování zpráv o udržitelnosti.

Důvěrnost a profesní tajemství

• Auditoři jsou vázáni přísnými pravidly pro respektování soukromí svých klientů, tato pravidla by však neměla bránit řádnému prosazování této směrnice.
• Tato pravidla se nadále vztahují na auditorské společnosti, které se přestaly podílet na konkrétním auditorském úkolu.

Mezinárodní standardy

Všechny povinné audity by měly být prováděny na základě mezinárodních auditorských standardů, pokud je Evropská komise přijme. Komise má při přijímání těchto standardů diskreční pravomoc a může je přijmout, pouze pokud splňují určité podmínky. Pokud Komise žádné mezinárodní standardy nepřijala, mohou členské státy používat vnitrostátní standardy.

Jmenování a odvolání

• Statutární auditor nebo auditorská společnost jsou jmenováni valnou hromadou akcionářů nebo společníků auditovaného subjektu, ačkoli členské státy mohou povolit alternativy, pokud je zajištěna nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti na auditovaném subjektu.
• Auditoři nebo auditorské společnosti mohou dostat výpověď pouze v odůvodněných případech. Rozdílné názory na účetní nebo auditorské postupy nejsou řádným důvodem pro odvolání.

Audit konsolidované účetní závěrky

V případě konsolidované účetní závěrky (tj. závěrky mateřské společnosti a dceřiných společností) existuje jasné vymezení odpovědnosti mezi auditory, kteří provádějí audit jednotlivých složek skupiny. Auditor skupiny (tj. statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící audit konsolidované účetní závěrky) nese plnou odpovědnost za zprávu auditora.

Zajištění kvality

• Členské státy musí zavést systém zajištění kvality, který je nezávislý na prověřovaných auditorech a podléhá veřejnému dohledu.
• Tento systém zahrnuje posouzení:
  • souladu s platnými auditorskými standardy a požadavky na nezávislost,
  • množství a kvality vynaložených zdrojů,
  • účtovaných poplatků za audit a případně poplatků za ověření zpráv o udržitelnosti,
  • vnitřního systému řízení kvality auditorských společností.
• Financování systému zajištění kvality musí být bezpečné a bez možného nepatřičného vlivu statutárních auditorů nebo auditorských společností.
• Posuzovatelé pro konkrétní úkoly spojené s prověrkou zajištění kvality musí být vybráni objektivním postupem, který má zajistit, aby nedošlo ke střetu zájmů mezi posuzovateli a prověřovaným statutárním auditorem nebo auditorskou společností.

Standardy ověřování pro podávání zpráv o udržitelnosti

• Členské státy musí vyžadovat, aby statutární auditoři a auditorské společnosti prováděli ověřování zpráv o udržitelnosti v souladu se standardy ověřování, které přijme Komise.
• Členské státy však mohou uplatňovat vnitrostátní normy, postupy nebo požadavky na ověřování, pokud Komise nepřijala normu pro ověřování vztahující se na stejný předmět.

Zpráva o auditu a zpráva o podávání zpráv o udržitelnosti

Směrnice podrobně stanoví konkrétní pravidla pro způsob, jakým statutární auditor prezentuje výsledky povinného auditu a ověření zpráv o udržitelnosti. Kromě toho musí být tyto zprávy vypracovány v souladu s požadavky standardů pro ověřování přijatých Komisí a/nebo členskými státy.

Členské státy mohou povolit, aby nezávislý poskytovatel služeb ověřování* usazené na jejich území, aby prováděly ověřování zpráv o udržitelnosti za předpokladu, že poskytovatel podléhá požadavkům, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným pro auditory směrnicí 2006/43/ES.

Vyšetřování a sankce

• Členské státy musí mít zavedeny účinné systémy vyšetřování a sankcí pro odhalování, nápravu a prevenci nedostatečného provádění povinného auditu.
• Přijatá opatření a sankce uložené statutárním auditorům a auditorským společnostem musí být náležitě zveřejněny. Sankce musí zahrnovat možnost zrušení schválení.

Malé podniky

• Pro malé společnosti neexistuje v EU povinnost povinného auditu.
• Pokud členské státy vyžadují povinné audity malých podniků, měly by být prováděny s ohledem na rozsah a činnosti daných společností.

Subjekty veřejného zájmu*

Povinný audit subjektů veřejného zájmu – s ohledem na nutnost spolehlivých informací a jejich relevanci pro veřejnost a investory – podléhá přísným pravidlům. Patří mezi ně:

• podrobnější zprávu auditora, která obsahuje informace o průběhu auditu,
• auditoři / auditorské společnosti se musí střídat,
• seznam neauditorských služeb, které statutární auditor nebo auditorská společnost nesmí poskytovat auditovanému subjektu, který musí vypracovat členské státy,
• poplatky účtované za neauditorské služby musí být omezeny,
• vytvoří se výbor pro audit, který má klíčovou úlohu při jmenování auditora a sledování auditu.

Nařízení (EU) č. 537/2014 obsahuje další pravidla, která se vztahují konkrétně na subjekty veřejného zájmu.

Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

Směrnice umožňuje Komisi přijímat prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci týkající se mezinárodních aspektů směrnice. Ty mohou dále upřesnit, jakým způsobem musí orgány členských států a různí účastníci trhu v tomto ohledu plnit povinnosti stanovené směrnicí.

ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?

Směrnice měla být provedena do vnitrostátního práva do 29. června 2008.

KONTEXT

Další informace viz:

• Audit účetních závěrek společností (Evropská komise)
• Reforma trhu statutárního auditu v EU – často kladené otázky (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87–107).

Následné změny směrnice 2006/43/ES byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77–112).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 20.11.2023