52006PC0373

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.7.2006

KOM(2006) 373 v konečném znění

2006/0132 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů

(předloženo Komisí) {SEC(2006) 894}{SEC(2006) 914}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

- Odůvodnění a cíle návrhu

Pesticidy jsou účinné látky a produkty určené k ovlivňování základních procesů v živých organismech, a mohou proto zabíjet nebo regulovat škodlivé organismy, jako např. škůdce. Následně mohou mít tyto produkty nežádoucí škodlivé účinky na necílové organismy, lidské zdraví a životní prostředí. Kvůli zvláštním okolnostem využití pesticidů (konkrétně pro účely ochrany rostlin) – záměrnému uvolňování do životního prostředí - jsou ve většině členských států a ve Společenství regulovány. V průběhu let byl vyvinut vysoce propracovaný systém hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí.

I přes současný regulativní rámec lze stále ve složkách životního prostředí (zvláště v půdě, vzduchu a ve vodě) nalézt nežádoucí množství některých pesticidů a v zemědělských produktech lze stále zjistit zbytky překračující regulační hodnoty. Nové a objevující se vědecké poznatky – jako např. možnost, že některé chemické látky, mezi nimi i pesticidy, mohou i při nízkých koncentracích narušit fungování endokrinního systému – zdůrazňují možná rizika pro lidi a životní prostředí, která plynou z používání těchto látek.

Rozhodnutím o přijetí šestého akčního programu pro životní prostředí uznaly Evropský parlament a Rada, že vliv pesticidů, zvláště přípravků na ochranu rostlin, na zdraví lidí a životní prostředí musí být dále omezen. Zdůraznily potřebu dosáhnout udržitelnějšího využívání pesticidů a navrhly dvojúrovňový přístup:

- provádění příslušného právního rámce v plném rozsahu a jeho náležitá revize,

- vytvoření tematické strategie udržitelného využívání pesticidů.

Ve svém sdělení „Tematická strategie udržitelného využívání pesticidů“ [KOM(2006) 372] předkládá Komise různá opatření, která by mohla být součástí strategie. Tato opatření jsou pokud možno začleněna do platných právních nástrojů a politik. Cílem přiložené předlohy směrnice je provádět ty části tematické strategie, které vyžadují nové právní předpisy.

I když je termín „pesticidy“ používán ve všech dokumentech, jež jsou součástí tematické strategie, zaměřuje se tento návrh prozatím na přípravky na ochranu rostlin. Pro toto omezení existují různé důvody, včetně skutečnosti, že přípravky na ochranu rostlin jsou nejdůležitější skupinou pesticidů s nejdelší historií právních předpisů. Právní předpisy týkající se uvádění biocidních přípravků na trh byly zavedeny teprve nedávno prostřednictvím směrnice 98/8/ES a zkušenosti Komise a členských států nejsou zatím pro navržení dalších opatření dostatečné. Dále je z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o přijetí šestého akčního programu pro životní prostředí zřejmé, že ačkoli je používán termín „pesticidy“, hlavní obavy souvisejí s přípravky na ochranu rostlin. To je zdůrazněno v páté odrážce čl. 7 odst. 1, která žádá „výrazné celkové snížení rizik a využití pesticidů, které je v souladu s nezbytnou ochranou plodin“, a rovněž v čl. 7 odst. 2 písm. c), jímž se určuje směrnice 91/414/EHS jako použitelný právní rámec, který bude doplněn tematickou strategií. Proto se tento návrh bude prozatím soustřeďovat na použití přípravků na ochranu rostlin. Pokud by však bylo v budoucnosti zapotřebí srovnatelných opatření pro biocidní přípravky, budou patřičně začleněna do tematické strategie.

- Obecné souvislosti

I přes rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, jež souvisí s pesticidy, přináší jejich využití různé výhody, většinou hospodářské, zvláště pro zemědělce. Pesticidy maximalizují výnosy ze zemědělství a kvalitu zemědělských produktů a minimalizují vstupní podíl práce. Tím, že umožňují omezit kultivaci orbou, mohou přispět k omezení půdní eroze a pomáhají při zajišťování spolehlivých dodávek celé škály zemědělských plodin za dostupné ceny. Přípravky na ochranu rostlin jsou také důležitým prostředkem pro splnění požadavků na zdraví rostlin a umožňují mezinárodní obchod se zemědělskými produkty. To jsou hlavní důvody, proč se pesticidy v zemědělství používají velmi často. Mimo odvětví zemědělství mají pesticidy rovněž širokou škálu použití, od konzervace dřeva nebo tkanin až k ochraně veřejného zdraví.

Platné politiky a právní předpisy byly na úrovni Společenství poprvé zavedeny v roce 1979 a během let se významně vyvinuly, což vyvrcholilo přijetím směrnice 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh. Požadují, aby všechny přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky byly vyhodnoceny a schváleny, než bude možné je uvést na trh. I přes vzrůstající náklady, které tento proces vyžaduje, a snižující se počet účinných látek na trhu, skutečná spotřeba a využití pesticidů se v EU během posledních deseti let nesnížily. Zároveň se nesnižuje ani procentní podíl vzorků potravin a krmiv, v nichž rezidua pesticidů překračují maximální regulační limity, ale zůstává přibližně na 5 %. Mimo to se některé pesticidy nacházejí ve vodním prostředí, v koncentracích vysoce překračujících regulační limity, a neexistuje známka jakéhokoli snížení. Během posledních patnácti let byly mezi členskými státy pozorovány výrazné, avšak nerovnoměrné změny ve využití pesticidů. Zatímco v některých členských státech se od používání pesticidů ustupuje, v jiných členských státech byl zaznamenán prudký vzestup. Takovéto odlišné trendy, jež ukazují na rozdílnosti v politikách členských států, odůvodňují akci na úrovni Společenství, zvláště za účelem harmonizace úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

Podle čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1600/2002/ES, kterým se stanoví šestý akční program pro životní prostředí, je souhrnným cílem tematické strategie snížit vliv pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a obecněji dosáhnout udržitelnějšího využívání pesticidů a rovněž významného celkového snížení rizik a využívání pesticidů v souladu s nezbytnou úrovní ochrany proti škůdcům.

Podle čl. 7 odst. 2 písm. c) rozhodnutí č. 1600/2002/ES je specifickým cílem tematické strategie:

- minimalizovat nebezpečí a rizika, která představuje používání pesticidů pro lidské zdraví a pro životní prostředí;

- zlepšit kontrolu využívání a distribuce pesticidů;

- snížit úroveň škodlivých účinných látek, včetně nahrazení nejnebezpečnějších látek bezpečnějšími alternativními technologiemi (včetně nechemických);

- podpořit využívání zemědělství s nízkými vstupy pesticidů či bez pesticidů, zvláště zvýšením povědomí uživatelů, podporou předpisů pro dobré postupy a zvážením možného použití finančních nástrojů;

- zavést transparentní systém ohlašování a monitorování dosaženého pokroku směrem ke splnění cílů strategie, včetně zavedení vhodných ukazatelů.

Tematické strategie jsou nové nástroje, které při řešení konkrétních témat uplatňují holistický přístup. Začlenění opatření strategie do platných politik a právních předpisů je klíčovým prvkem. V rámci těchto politik budou tedy přednostně přijímána příslušná opatření. V tomto směru jsou již některá konkrétní opatření na podporu zemědělství s nízkými vstupy pesticidů navržena v rámci společné zemědělské politiky (SZP), konkrétně v nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova. Nedávno přijaté nové nařízení(ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech umožňuje posílení ročních monitorovacích programů. Environmentální monitorování pesticidů bude mimo jiné požadovanou součástí monitorovacích činností podle rámcové směrnice o vodě.

Od přípravy tematické strategie, zvláště procesu konzultací a posouzení dopadů, se však zjistilo, že některá ze zamýšlených opatření nelze začlenit do platných právních předpisů nebo politik. Pro některé z nich se právní návrhy ukázaly jako nejúčinnější způsob provádění. Přiložená předloha směrnice obsahuje všechna opatření, pro něž byly nové právní předpisy považovány za nezbyté, se dvěma výjimkami:

- shromažďování a vykazování statistik týkajících se uvádění na trh a použití přípravků na ochranu rostlin, pro které Komise navrhne zvláštní nařízení,

- certifikace zařízení na aplikaci pesticidů uváděného na trh, pro nějž Komise navrhne zvláštní směrnici, která pravděpodobně pozmění směrnici 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracovaná verze)[1].

Kromě těchto tří návrhů Komise navrhne komplexní revizi směrnice 91/414/EHS, která bude mimo jiné provádět dva z pěti cílů tematické strategie udržitelného využívání pesticidů: posílení ustanovení o úředních kontrolách souladu se všemi podmínkami pro použití přípravků na ochranu rostlin na úrovni trhu a na úrovni uživatelů; a ustanovení týkající se použití srovnávacího posouzení a zásady substituce při schvalování přípravků na ochranu rostlin.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Regulativní rámec Společenství týkající se pesticidů se zaměřuje především na počátek a konec životního cyklu těchto přípravků. Příslušnými právními předpisy jsou především:

1. směrnice 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh;

2. nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu.

Cílem směrnic 91/414/EHS a 98/8/ES je prostřednictvím velmi složitého posouzení rizik každé účinné látky a přípravků obsahujících látku předcházet rizikům u zdroje, než budou moci být schváleny pro trh a použití. Nařízení (ES) č. 396/2005 stanoví maximální limity reziduí v zemědělských produktech, čímž přispívá k omezení rizik pro spotřebitele na konci potravinového řetězce. Monitorování dodržování maximálních limitů reziduí je navíc důležitým nástrojem při hodnocení toho, zda zemědělci EU správně použili pokyny a omezení související se schvalováním přípravků na ochranu rostlin.

Jedním z nedostatků právního rámce je, že vlastní fáze využívání, která je klíčová při určení celkových rizik představovaných pesticidy, není dostatečně vyřešena. Vzhledem k jejich působnosti nebudou platné právní nástroje schopny, ani pokud budou přezkoumány, dosáhnout všech cílů předložených v šestém akčním programu pro životní prostředí. Proto opatření tematické strategie, a zvláště tohoto návrhu směrnice, mají za cíl tuto mezeru zaplnit.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh je plně v souladu s cíli šestého akčního programu pro životní prostředí, jako jsou ochrana přírody a biologické rozmanitosti, životního prostředí a zdraví a kvality života. Je také v souladu s Lisabonskou strategií, se strategií udržitelného rozvoje Evropské unie a s dalšími tematickými strategiemi (zvláště strategií pro půdy a mořské prostředí), politikou EU na ochranu vod, bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele.

Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

V souladu se šestým akčním programem pro životní prostředí jsou tematické strategie vytvářeny dvoufázovým postupem a zahrnují všechny zúčastněné strany. Svým sdělením „Směrem k tematické strategii udržitelného využívání pesticidů“[2] Komise zahájila rozsáhlý konzultační proces.

Sdělení připomnělo nedostatky stávajícího regulativního rámce s ohledem na fázi používání přípravků na ochranu rostlin v životním cyklu. Obsahovalo rozsáhlé informace o výhodách a rizicích používání pesticidů a předložilo seznam základních problémů, jež je třeba řešit. Diskutovalo o možných opatřeních, jak zvrátit negativní trendy a jak se lépe zaměřit na fázi používání.

Konzultace zahrnovala Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a širokou veřejnost (prostřednictvím internetu). Přišlo více než 150 příspěvků. Mimo to Komise v listopadu 2002 zorganizovala konferenci zúčastněných stran, jíž se zúčastnilo přes 200 účastníků ze všech důležitých zúčastněných skupin, jako je např. odvětví výroby pesticidů, organizace zemědělců, správní orgány, organizace spotřebitelů a environmentální organizace.

Další konzultace se konaly prostřednictvím četných externích konferencí věnovaných různým konkrétním záležitostem (např. srovnávací hodnocení / nahrazení, aplikační zařízení, koncept integrované ochrany před škůdci) a specifických schůzek organizovaných Komisí (např. o leteckém postřiku). V konečné fázi konzultací zahájila Komise další internetové konzultace o opatřeních, která mají být zahrnuta do přiložené předlohy směrnice, prostřednictvím internetového portálu „Váš hlas v Evropě“.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Cíle a mnohá z možných opatření, jak jsou navržena v šesté kapitole sdělení z roku 2002, byly všestranně podporovány konzultovanými zúčastněnými stranami a institucemi. Všechny komentáře jsou k dispozici na adrese:http://europa.eu.int/comm/environment/ppps/1st_step_consul.htm.

Dokumenty a zprávy z konzultací se zúčastněnými stranami jsou k dispozici na adrese: http://europa.eu.int/comm/environment/ppps/1st_step_conf.htm.

Podrobnější shrnutí procesu konzultací a jeho výsledků lze nalézt v posouzení dopadů, které je předloženo spolu s touto předlohou směrnice. Všechny příspěvky byly v plném rozsahu vzaty v úvahu při přípravě různých prvků tematické strategie, včetně přiložené směrnice a posouzení dopadů.

Od 17. března 2005 do 12. května 2005 byla po internetu uskutečněna otevřená konzultace. Komise obdržela téměř 1 800 odpovědí. Výsledky jsou k dispozici na adrese http://europa.eu.int/comm/environment/ppps/pdf/stats_consult.pdf.

- Shromáždění a využití odborných poznatků

Dotčená vědecká / odborná odvětví

Zemědělství, ochrana rostlin, stroje a strojírenství (aplikační zařízení, zvláště postřikovače a související zařízení), letecký postřik, analýza hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů.

Použitá metodika

Dvoustranné konzultace se zúčastněnými stranami, organizování schůzek, účast na konferencích, studie prováděné konzultanty.

Hlavní konzultované organizace / odborníci

Orgány členských států, odvětví výroby pesticidů, organizace zemědělců, akademická obec, Evropský výbor pro normalizaci (CEN), ekologické organizace.

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek

Obdržené rady potvrdily, že je zapotřebí dalších opatření týkajících se leteckého postřiku, normalizace a pravidelné kontroly zařízení na aplikaci pesticidů, ukazatelů a likvidace prázdných obalů, a tyto požadavky byly začleněny do předlohy směrnice.

Prostředky zveřejnění odborných stanovisek

Jako všechny ostatní příspěvky během konzultací bylo i odborné poradenství zpřístupněno na internetových stránkách Komise na adrese:http://europa.eu.int/comm/environment/ppps/2nd_step_tech.htm.

- Posouzení dopadů

Pro každé z opatření navržených v předloze směrnice bylo prozkoumáno tři až pět možností v rozsahu od dobrovolných po povinná opatření, s ohledem na jejich hospodářské, sociální a environmentální dopady na různé zúčastněné strany a orgány.

Mimo to byl scénář „žádná alternativa“ považován za referenci, vůči níž se budou odhadovat náklady a přínosy očekávané z navrhovaných opatření.

Komise provedla posouzení dopadů, zpráva z něj je předložena souběžně s tímto návrhem jako pracovní dokument zaměstnanců Komise. Je také k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/ppps/2nd_step_study.htm .

Právní stránka návrhu

- Shrnutí navrhovaných opatření

Navrhovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady bude provádět ta opatření tematické strategie, která nelze začlenit do platných nástrojů nebo politik, s výjimkou shromažďování statistických informací týkajících se uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a jejich použití. Navrhovaná směrnice bude obsahovat pravidla pro:

- Vytvoření národních akčních plánů (NAP) za účelem stanovení cílů pro snížení nebezpečí, rizik a závislosti na chemické kontrole ochrany rostlin, které umožní nezbytnou flexibilitu pro přizpůsobení opatření specifickým situacím v členských státech.

- Zapojení zúčastněných stran do vytváření, provádění a přizpůsobování NAP.

- Vytvoření systému školení a zvyšování povědomí pro distributory a profesionální uživatele pesticidů, aby se zajistilo, že jsou si plně vědomi příslušných rizik. Lepší informace pro všeobecnou veřejnost prostřednictvím kampaní na zvýšení povědomí, informací předávaných maloobchodníky a jiných vhodných opatření.

- Pravidelné kontroly aplikačního zařízení, aby se snížily nepříznivé dopady pesticidů na lidské zdraví (zejména pokud jde o expozici uživatelů) a životní prostředí během použití.

- Zákaz leteckých postřiků s možnou odchylkou, aby se omezilo riziko významných nepříznivých dopadů na lidské zdraví a na životní prostředí, zejména z rozprášených postřiků.

- Zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí před znečištěním pesticidy.

- Vymezení oblastí výrazně sníženého nebo nulového použití pesticidů v souladu s opatřeními přijatými podle jiných právních předpisů (jako např. rámcová směrnice o vodě, směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích atd.) nebo na ochranu citlivých skupin.

- Nakládání s pesticidy a jejich skladování, balení a zbytky.

- Rozvoj norem integrované ochrany před škůdci pro některé plodiny na úrovni celého Společenství a stanovení nezbytných podmínek pro jejich provádění.

- Měření pokroku při snižování rizik prostřednictvím příslušných harmonizovaných ukazatelů.

- Zavedení systému výměny informací pro pokračující vývoj a zlepšování příslušných poučení, osvědčených postupů a doporučení.

- Právní základ

Příslušným právním základem je čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES.

- Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se uplatní, pokud návrh nespadá do výlučné pravomoci Společenství.

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z těchto důvodů.

V současnosti některé členské státy již přijaly opatření, která (zcela nebo částečně) pokrývají to, co je navrženo směrnicí. Jiné členské státy ještě takové akce neučinily. To vytváří situaci, kdy pro zemědělce a odvětví výroby pesticidů neexistují rovné podmínky pro všechny, což pro hospodářské subjekty v různých členských státech může vést až k nekalé soutěži. Dále neexistuje stejná úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí v celém Společenství a využití pesticidů mezi jednotlivými členskými státy vykazuje rozdílné trendy.

Akce na úrovni Společenství lépe dosáhne cílů návrhu z těchto důvodů:

Pouze akce Společenství může současnou nesourodou situaci v členských státech zlepšit prováděním harmonizovaných požadavků a shodné úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí a naplněním mezinárodního trhu se zařízením na aplikaci.

Uvádění pesticidů na trh je již harmonizováno prostřednictvím právních předpisů Společenství. To by se proto mělo použít i pro jiné aspekty politiky pesticidů. V současnosti vytvářejí členské státy své vnitrostátní politiky různými směry a s různými úrovněmi přísnosti a úsilí.

Stanovení jednotných požadavků a cílů, kterých je třeba dosáhnout, je možné pouze prostřednictvím Společenství. Jinak bude současná situace s rozdílnými závazky pro hospodářské subjekty pokračovat. Neustálá výměna informací mezi členskými státy a Komisí, jak je uvedena v návrhu, umožní rozvoj příslušných poučení, nejlepších postupů a doporučení, s ohledem na vědecký nebo technický pokrok. Další informace budou shromažďovány prostřednictvím monitorovacích a kontrolních programů stanovených v jiných směrnicích a nařízeních, jež jsou ovlivněna tematickou strategií. Toho nemohou členské státy dosáhnout samy.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů.

Navrhovaná směrnice vytváří právní rámec se základními požadavky a cíli. Členské státy si ponechají jistou dávku flexibility, aby určily podrobnosti nezbytných prováděcích opatření vhodných pro jejich specifické zeměpisné, zemědělské a klimatické situace. Komise hodlá ustavit zvláštní expertní skupinu složenou z členských států a všech dalších důležitých zúčastněných stran, aby pravidelně posuzovala ohlášené informace a údaje, aby pak předkládala příslušná poučení a doporučení. Tato „expertní skupina pro tematickou strategii udržitelného využívání pesticidů“ (dále jen „expertní skupina“) bude formálně zřízena rozhodnutím Komise v pozdější fázi. Pokud to bude nutné, přijme Komise změny v přílohách navrhované směrnice, s použitím postupu regulačního výboru v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízeného článkem 58 nařízení ES č. 178/2002.

Podrobná analýza hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů (včetně správní zátěže), která byla provedena pro všechna opatření, umožnila Komisi určit možnosti, jež představují nejmenší náklady pro všechny zúčastněné strany, a obecně jsou tyto náklady nižší než očekávané odhadované přínosy.

- Volba nástrojů

Navrhuje se rámcová směrnice.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů:

Vysoce normativní nařízení nebo směrnice by nebylo vhodné, neboť výchozí body pro každý problém se stát od státu velmi liší, např. struktura zemědělského odvětví, klimatické a zeměpisné podmínky, platné vnitrostátní právní předpisy a programy. Na druhou stranu jednoduchá doporučení pro dosažení zamýšlených opatření by nebyla účinná, neboť by nebyla vymahatelná. Kde se to zdá možné (tj. pro shromažďování prázdných obalů), nechává směrnice pro dotčené zúčastněné strany možnost samoregulace.

Rozpočtové důsledky

Navrhuje se vytvořit v Komisi jedno stálé místo pro správu a koordinaci strategie a organizaci všech schůzek expertní skupiny pro tvorbu poradenství, dalších opatření a výpočty a hlášení ukazatelů. Další výdaje související s činnostmi podle této směrnice budou spadat pod finanční nástroj pro životní prostředí (LIFE+ pro období 2007-2013). Další částka se nevyžaduje.

Další informace

- Simulace, pilotní fáze a přechodné období

Pro návrh nebude přechodné období.

- Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje doložku o přezkumu.

- Evropský hospodářský prostor

Navržený právní akt má význam pro Evropský hospodářský prostor, a proto by se měl týkat celého EHP.

- Podrobné vysvětlení návrhu

Článek 1 představuje předmět směrnice.

Článek 2 představuje rozsah směrnice.

Článek 3 obsahuje definice, které jsou pro účely směrnice považovány za nezbytné.

Článek 4 požaduje, aby členské státy vypracovaly své národní akční plány, které určí plodiny, činnosti nebo oblasti, pro něž existují znepokojivá rizika a měly by být ošetřeny prioritně a pro něž by měly být stanoveny cíle a harmonogramy jejich dosažení. Zkušenosti v několika členských státech ukázaly, že nejlepšími nástroji k dosažení zamýšlených cílů jsou soudržné akční plány. Vzhledem k velmi rozdílným situacím v členských státech a v souladu se zásadou subsidiarity budou NAP přijaty na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni. Při sestavování nebo pozměňování NAP bude veřejnosti poskytnuta včasná a účinná možnost se procesu zúčastnit, v souladu se záměrem směrnice 2003/35/ES o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí[3]. To bude důležité pro zajištění úspěšného a účinného provádění. Členské státy budou muset věnovat pozornost udržení souladu s tím, co je zahrnuto v jiných příslušných plánech a co by mohlo mít na použití pesticidů vliv, jako např. plány povodí nebo plány rozvoje venkova.

Článek 5 požaduje, aby členské státy zavedly systémy odborné přípravy pro distributory a profesionální uživatele pesticidů, aby zajistily plné uvědomění si možných rizik. Ukončení odborné přípravy potvrzené certifikátem by nemělo být nutnou podmínkou uznání nebo zaměstnání profesionálních uživatelů pesticidů. Podrobnosti o postupech a správních opatřeních jsou ponechány na členských státech, avšak příloha I vyjmenuje předměty, které tyto vzdělávací programy musí obsahovat.

Článek 6 vyzývá členské státy, aby zajistily, že nejméně jedna osoba zaměstnaná distributory, kteří prodávají toxické nebo velmi toxické pesticidy, je k dispozici, aby poskytla zákazníkům informace, a že pouze profesionální uživatelé, kteří splňují nezbytné požadavky, mají přístup k pesticidům. Členské státy se žádají, aby nařídily, že k prodeji neprofesionálním uživatelům budou k dispozici pouze zvlášť schválené přípravky, neboť tito uživatelé si nejsou vědomi rizik tak jako profesionální uživatelé.

Článek 7 zavazuje členské státy usnadňovat a podporovat osvětové programy a veřejnou dostupnost informací o pesticidech a jejich alternativách s cílem informovat neprofesionální uživatele o všech příslušných rizicích a preventivních opatřeních.

Článek 8 požaduje, aby členské státy zavedly systém pravidelné technické kontroly a údržby používaného zařízení. Dobře udržované a správně fungující aplikační zařízení je klíčem ke stálému zajišťování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví (zejména provozovatelů) a životního prostředí při aplikaci pesticidů. Aby se zajistila stejná přísnost technických kontrol v celém Společenství, budou použity společné a harmonizované normy založené na základních požadavcích definovaných v příloze II. Organizační aspekty (jako veřejné nebo soukromé systémy kontrol, kontrola jakosti zúčastněných kontrolních orgánů, četnost kontrol, aspekty financování) zůstanou na úvaze členských států, které budou podávat zprávy Komisi.

Článek 9 zavazuje členské státy zakázat letecký postřik, ale umožňuje odchylky. Letecký postřik by měl být zakázán z důvodu, že má velký potenciál vyvolávat nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí v důsledku unášení postřiků. Odchylky lze povolit, pokud má letecký postřik zřetelné výhody a environmentální přínosy ve srovnání s jinými metodami postřiku, nebo pokud neexistují žádné přijatelné alternativy. Podrobné požadavky pro odchylku budou přijaty na úrovni členských států, které o tom podají zprávu Komisi.

Článek 10 zavazuje členské státy požadovat, aby zemědělci a jiní profesionální uživatelé pesticidů věnovali pozornost zejména ochraně vodního prostředí, a to prostřednictvím opatření jako např. nárazníkové zóny a živé ploty kolem vodních toků nebo jiná vhodná opatření s cílem omezit unášení postřiků.

Článek 11 zavazuje členské státy určit oblasti, kde bude povoleno velmi snížené nebo žádné využití pesticidů v souladu s opatřeními přijatými podle jiných právních předpisů (jako např. rámcová směrnice o vodě, směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích atd.). Takové oblasti by měly být určeny také pro zvláštní ochranu, jíž je zapotřebí pro citlivé skupiny, jako např. děti. Členské státy budou podávat zprávy o opatřeních přijatých k vytvoření pokynů, kritériích pro výběr oblastí a nejlepších postupech.

Článek 12 ukládá členským státům přijmout opatření týkající se emisí z „bodových zdrojů“, zejména z míchání, plnění a čištění. Budou také žádány, aby přijaly opatření, která zamezí nebezpečnému zacházení ze strany neprofesionálních uživatelů. Výměna informací o jejich vnitrostátních iniciativách a o dosaženém pokroku bude mezi členskými státy organizována prostřednictvím podávání zpráv, které bude zahrnovat také zúčastněné strany zvláště činné v této oblasti.

Článek 13 žádá, aby členské státy přijaly nezbytná opatření pro stanovení základních podmínek pro provádění integrované ochrany před škůdci. Pro integrovanou ochranu před škůdci budou vytvořeny všeobecné normy, které budou od roku 2014 povinné. Mimo to pro některé plodiny budou vytvořeny zvláštní normy integrované ochrany před škůdci (IPM) pro celé Společenství, ale jejich provádění zůstane dobrovolné. Členské státy budou podávat zprávy o opatřeních přijatých za účelem stanovení podmínek pro provádění integrované ochrany před škůdci, aby se zajistilo provádění všeobecných norem IPM, a podpory provádění norem IPM pro jednotlivé plodiny ze strany uživatelů pesticidů.

Článek 14 uvádí, že členské státy budou mít uloženo shromažďovat a oznamovat statistické informace o uvádění pesticidů na trh a o jejich použití – podrobnosti jsou navrženy v nařízení o statistikách přípravků na ochranu rostlin. Tato informace bude základem pro výpočet příslušných ukazatelů rizika, které jsou nezbytné pro monitorování pokroku při snižování celkových rizik z použití pesticidů. Práce na vytvoření harmonizovaných ukazatelů rizik stále pokračuje. Až bude ukončena, bude Komisí a členskými státy případně odsouhlasen společný soubor ukazatelů rizik. Do té doby mohou členské státy pokračovat v používání svých stávajících ukazatelů. Aby byl vyhodnocen dopad této směrnice a dalších opatření tematické strategie na snižování celkových rizik, vytvoří Komise zprávy, jež budou analyzovat trendy ve vývoji ukazatelů ohlášených členskými státy.

Článek 15 požaduje, aby Komise pravidelně a na základě zpráv od členských států podávala Evropskému parlamentu a Radě zprávy o opatřeních přijatých k dosažení cílů této rámcové směrnice.

Články 16 až 22 obsahují standardní ustanovení týkající se procesu schvalování ve výborech, normalizaci, sankce a vstup v platnost.

Přílohy

Přílohy obsahují podrobnosti ohledně různých opatření, která mají členské státy přijmout v souladu s články směrnice. V souladu s článkem 18 mohou být přílohy pozměňovány vzhledem ke zkušenostem a potřebám zjištěným ze systému výměny informací a diskuzí expertní skupiny.

Příloha I uvádí prvky, jimiž se mají zabývat programy odborné přípravy.

Příloha II obsahuje základní požadavky na kontroly a ověřování údržby, jež se budou provádět pro používaná aplikační zařízení.

2006/0132 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů

(text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVR OPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[4],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[6],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

3. V souladu s články 2 a 7 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí[7] by měl být vytvořen společný právní rámec pro dosažení udržitelného využívání pesticidů.

4. Opatření stanovená touto směrnicí by měla být doplňková k opatřením stanoveným jinými právními předpisy, zejména k nařízení ES č.[…] o přípravcích na ochranu rostlin[8], směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[9]; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS[10], a neměla by je ovlivňovat.

5. Národní akční plány zaměřené na stanovení cílů pro snížení rizik, včetně nebezpečí, a závislosti na používání pesticidů a pro podporu nechemické ochrany rostlin by měly být členskými státy použity k usnadnění provádění této směrnice. Národní akční plány mohou být koordinovány s prováděcími plány podle jiných příslušných právních předpisů Společenství a mohou být použity pro seskupování cílů, kterých má být dosaženo v rámci jiných právních předpisů Společenství souvisejících s pesticidy.

6. Výměna informací o cílech a akcích, které členské státy stanoví ve svých národních akčních plánech, je velmi důležitým prvkem při dosahování cílů této směrnice. Proto je vhodné žádat členské státy, aby pravidelně podávaly zprávy Komisi a ostatním členským státům, zejména o provádění a výsledcích svých národních akčních plánů a o svých zkušenostech.

7. Pro přípravu a úpravu národních akčních plánů je vhodné umožnit uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně[11].

8. Je žádoucí, aby členské státy vytvořily systémy odborné přípravy pro distributory, poradce a profesionální uživatele pesticidů, neboť ti, kdo využívají nebo budou využívat pesticidy, jsou si pak plně vědomi možných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a znají vhodná opatření pro maximální snížení těchto rizik. Vzdělávací činnosti pro profesionální uživatele mohou být koordinovány s činnostmi organizovanými v rámci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[12].

9. Vzhledem k možným rizikům plynoucím z využití pesticidů by měla být široká veřejnost lépe informována o rizicích spojených s využíváním pesticidů prostřednictvím osvětových kampaní, prostřednictvím informací podávaných maloobchodníky a jiných vhodných opatření.

10. Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci[13] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci[14] zahrnují tato opatření do té míry, že zacházení s pesticidy a jejich aplikace vyžaduje stanovení minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavků na pracovišti, což zahrnuje rizika plynoucí z expozice pracovníků takovým přípravkům, stejně jako obecná a specifická preventivní opatření na snížení těchto rizik.

11. Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění)[15] stanoví předpisy pro uvádění aplikačních zařízení pro pesticidy na trh a zajistí, aby byly splněny environmentální požadavky, je vhodné aby v rámci dalšího snížení nepříznivých vlivů pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí způsobených takovým zařízením byly vytvořeny systémy pro pravidelnou technickou kontrolu již používaného zařízení na aplikaci pesticidů.

12. Letecký postřik pesticidy má potenciál vyvolat značně nepříznivé dopady na lidské zdraví a na životní prostředí, zejména v důsledku unášených postřiků. Proto bude letecký postřik obecně zakázán s možnou odchylkou tam, kde postřik představuje zřejmé výhody a rovněž přináší ve srovnání s jinými metodami postřiku environmentální přínosy, nebo pokud neexistují žádné přijatelné alternativy.

13. Vodní prostředí je na pesticidy zvláště citlivé. Je proto nezbytné věnovat zvláštní pozornost zamezení znečišťování povrchových vod a podzemních vod prostřednictvím přijetí vhodných opatření, jako např. vytvořením nárazníkových pásem nebo vysazováním živých plotů podél povrchových vod, aby se snížila expozice vodních těles unášeným postřikům. Rozměry nárazníkových pásem by měly záviset zejména na vlastnostech půdy, klimatu, velikosti vodního toku, stejně jako na zemědělských vlastnostech dotčených oblastí. Použití pesticidů v oblastech určených k odběru pitné vody, podél dopravních cest, např. železničních tratí, na uzavřených nebo velmi propustných površích může vést k vyšším rizikům znečištění vodního prostředí. Proto by v takových oblastech mělo být používání pesticidů co nejvíce omezeno, případně odstraněno.

14. Použití pesticidů může být zvláště nebezpečné ve velmi citlivých oblastech, jako jsou např. lokality sítě Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků[16] a směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[17]. Na jiných místech, jako jsou veřejné parky, sportoviště nebo dětská hřiště, jsou rizika z expozice pesticidům pro širokou veřejnost vysoká. Proto by používání pesticidů v těchto oblastech mělo být co nejvíce omezeno, případně odstraněno.

15. Nakládání s pesticidy, včetně ředění a míchání chemických látek a čištění aplikačního zařízení po použití, vypouštění přebytku z nádoby, prázdné obaly a nepoužité pesticidy mají zvláště tendenci způsobovat nezáměrnou expozici lidí a životního prostředí. Proto je vhodné stanovit zvláštní opatření zabývající se těmito činnostmi jako doplněk k opatřením podle článků 4 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech[18] a článků 2 a 5 směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech[19]. Tato specifická opatření by měla zahrnovat rovněž neprofesionální uživatele, neboť u této skupiny uživatelů se velmi pravděpodobně projeví nevhodné zacházení v důsledku nedostatku znalostí.

16. Uplatňování všeobecných norem integrované ochrany před škůdci ze strany zemědělců by vedlo k lépe cílenému používání všech dostupných opatření ke snižování škůdců, včetně pesticidů. Proto přispívá k dalšímu snižování rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Členské státy by měly podporovat zemědělství s nízkými vstupy pesticidů, zejména integrovanou ochranu před škůdci, a stanovit nezbytné podmínky provádění technik integrované ochrany před škůdci. Kromě toho by členské státy měly podporovat používání norem integrované ochrany před škůdci, které jsou specifické pro jednotlivé plodiny.

17. Je nezbytné měřit dosažený pokrok ve snižování rizik a nepříznivých dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Vhodnými prostředky jsou harmonizované ukazatele rizik, které budou stanoveny na úrovni Společenství. Členské státy by tyto ukazatele měly použít pro řízení rizik na vnitrostátní úrovni a pro účely ohlašování, zatímco Komise by měla ukazatele vypočítat, aby vyhodnotila pokrok na úrovni Společenství. Dokud nebudou k dispozici společné ukazatele, měly by být členské státy oprávněny použít ukazatele vnitrostátní.

18. Členské státy by měly zavést předpisy o sankcích použitelných při porušení ustanovení této směrnice a zajistit, aby byla ustanovení prováděna. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

19. Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, konkrétně chránit lidské zdraví a životní prostředí před možnými riziky spojenými s použitím pesticidů, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, budou-li jednat samostatně, a lze jich tedy lépe dosáhnout na úrovni Společenství prostřednictvím většího rozsahu a účinků takové akce, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle téhož článku nepřekračuje směrnice to, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

20. Tato směrnice respektuje základní práva a zachovává zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Chce zejména podpořit začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie do politik Společenství.

21. Opatření nezbytná pro provádění této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[20],

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1Předmět

Tato směrnice vytváří rámec pro dosažení udržitelnějšího využívání pesticidů prostřednictvím snížení rizik a dopadů používání pesticidů na zdraví lidí a životní prostředí způsobem, který je souladu s nezbytnou ochranou plodin.

Článek 2 Oblast působnosti

22. Tato směrnice se vztahuje na pesticidy ve formě přípravků na ochranu rostlin definované v nařízení ES č. […] o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

23. Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny jakékoli příslušné právní předpisy Společenství.

Článek 3Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „použitím“ všechny činnosti prováděné s pesticidem, jako např. skladování, zacházení, ředění, míchání a aplikace;

b) „profesionálním uživatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která používá pesticidy v rámci své profesní činnosti, včetně provozovatelů, techniků, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných v odvětví zemědělství i mimo něj;

c) „distributorem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která zpřístupňuje pesticid pro trh, včetně velkoobchodníků, maloobchodníků, prodejců, dodavatelů;

d) „poradcem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje poradenství o používání pesticidů, včetně soukromých samostatně výdělečně činných poradenských služeb, komerčních agentů, výrobců potravin nebo maloobchodníků, pokud je to relevantní;

e) „aplikačním zařízením“ každé zařízení specificky navržené pro aplikaci pesticidů nebo produktů obsahujících pesticidy;

f) „aplikačním příslušenstvím“ každé zařízení, které lze připevnit na zařízení na aplikaci pesticidů a které je důležité pro jeho správné fungování, např. trysky, manometry, filtry, sítka, čisticí zařízení pro nádrže;

g) „leteckým postřikem“ jakákoli aplikace pesticidů prostřednictvím letadla nebo vrtulníku;

h) „integrovanou ochranou před škůdci“ integrovaná ochrana před škůdci, jak je definována v nařízení ES č. […];

i) „ukazatelem rizika“ parametr, který lze použít pro hodnocení dopadů použití pesticidu na lidské zdraví a životní prostředí.

Článek 4Národní akční plány na snížení rizik a závislosti na pesticidech

24. Členské státy přijmou národní akční plány, které stanoví cíle, opatření a harmonogramy pro snížení rizik, včetně nebezpečí, a závislosti na pesticidech.

Při vypracovávání a revizi národních akčních plánů členské státy náležitě zváží sociální, ekonomické a environmentální dopady zamýšlených opatření.

25. Během tří let po vstupu této směrnice v platnost sdělí členské státy své národní akční plány Komisi a ostatním členským státům.

Národní akční plány jsou každých pět let přezkoumány a veškeré změny v národních akčních plánech se neprodleně sdělí Komisi.

26. Pokud je to vhodné, zpřístupní Komise obdržené informace třetím stranám v souladu s odstavcem 2.

27. Na přípravu a úpravu národních akčních plánů se použijí ustanovení o účasti veřejnosti stanovená článkem 2 směrnice 2003/35/ES.

Kapitola II

Odborná příprava, programy zvyšování povědomí a prodej pesticidů

Článek 5 Odborná příprava

28. Členské státy zajistí, aby všichni profesionální uživatelé, distributoři a poradci měli přístup k náležité odborné přípravě.

Odborná příprava bude navržena tak, aby zajistila, že bude dosaženo dostatečných znalostí o předmětech uvedených v příloze I.

29. Do dvou let ode dne uvedeného v čl. 20 odst. 1 členské státy vytvoří systémy certifikace, které poskytnou evidenci docházky za celý kurz, jehož obsahem jsou minimálně předměty uvedené v příloze I.

30. Komise může postupem podle čl. 18 odst. 3 pozměnit přílohu I s cílem přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku.

Článek 6 Požadavky na prodej pesticidů

31. Členské státy zajistí, aby distributoři prodávající pesticidy klasifikované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES[21] jako toxické nebo velmi toxické, zaměstnávali nejméně jednu osobu, která má certifikát podle čl. 5 odst. 2 a která bude přítomna a k dispozici na místě prodeje, aby poskytla informace o použití pesticidů zákazníkům.

32. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby prodej pesticidů, které nejsou schváleny k neprofesionálnímu použití, byl omezen na profesionální uživatele, kteří jsou držiteli certifikátu podle čl. 5 odst. 2.

33. Členské státy budou od distributorů uvádějících na trh pesticidy pro neprofesionální použití žádat, aby poskytovali obecné informace týkající se rizik používání pesticidů, zejména o nebezpečích, expozici, správném skladování, zacházení a aplikaci a rovněž o jejich likvidaci.

Opatření stanovená v odstavcích 1 a 2 se zavedou do dvou let od data uvedeného v čl. 20 odst. 1.

Článek 7 Programy zvyšování povědomí

Členské státy podpoří a usnadní programy zv yšování povědomí a veřejnou dostupnost informací týkajících se pesticidů, zejména co se týče jejich zdravotních a environmentálních účinků a nechemických alternativ.

Kapitola III

Aplikační zařízení

Článek 8 Kontrol a používaného zařízení

34. Členské státy zajistí, aby se profesionálně používané zařízení na aplikaci pesticidů a jeho příslušenství v pravidelných intervalech kontrolovalo.

Za tím to účelem zavedou systémy certifikace, které umožní ověření kontrol.

35. Kontroly ověří, zda aplikační zařízení a jeho příslušenství splňují základními zdravotní, bezpečnostními a environmentální požadavky uvedené v příloze II.

U aplikačních zařízení a jejich příslušenství, která jsou v souladu s harmonizovanými normami vytvořenými podle čl. 17 odst. 1, se předpokládá, že jsou v souladu se základními zdravotními, bezpečnostními a environmentálními požadavky, které jsou obsahem takové harmonizované normy.

36. Do pěti let ode dne uvedeného v čl. 20 odst. 1 členské státy zajistí, aby veškerá aplikační zařízení a jejich příslušenství pro profesionální použití byla alespoň jednou zkontrolována a aby pro aplikaci byla použita pouze v případě, že kontrolou úspěšně prošla.

37. Členské státy určí orgány odpovědné za provádění těchto kontrol a uvědomí o tom Komisi.

38. Komise může postupem podle čl. 18 odst. 3 pozměnit přílohu I s cílem přizpůsobení technickému pokroku.

Kapitola IV

Zvláštní postupy a použití

Článek 9Letecký postřik

39. Členské státy zakáží letecký postřik s výhradou odstavců 2-6.

40. Členské státy určí a zveřejní plodiny, oblasti a konkrétní požadavky na aplikaci, kde lze udělit odchylku od odstavce 1 a letecký postřik schválit.

41. Členské státy určí orgány odpovědné za poskytování odchylek a uvědomí o tom Komisi.

42. Odchylky lze poskytnout pouze v případech, kdy jsou splněny tyto podmínky:

43. nesmějí existovat žádné přijatelné alternativy, nebo musí být zřejmé výhody, pokud jde o omezený dopad na zdraví a životní prostředí ve srovnání s pozemní aplikací pesticidů;

44. používané pesticidy musí být výslovně povoleny pro účely leteckého postřiku;

45. provozovatel provádějící letecký postřik musí být držitelem certifikátu podle čl. 5 odst. 2.

Povolení specifikuje opatření nezbytná k varování rezidentů, přítomných osob a k ochraně životního prostředí v bezprostřední blízkosti postřikované oblasti.

46. Profesionální uživatel, který si přeje aplikovat pesticidy leteckým postřikem, zašle příslušnému orgánu žádost doplněnou údaji na podporu toho, že jsou splněny podmínky podle odstavce 4.

47. Příslušné orgány uchovávají záznamy o poskytnutých odchylkách.

Článek 10Zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí

48. Členské státy zajistí, že pokud se pesticidy používají v blízkosti vodních zdrojů, dá se přednost:

49. přípravkům, které nejsou pro vodní prostředí nebezpečné;

50. nejúčinnějším technikám aplikace, včetně použití aplikačního zařízení s malým proudem.

51. Členské státy zajistí, aby byla vytvořena nárazníková pásma, v nichž nesmí být používány nebo skladovány pesticidy, u polí v sousedství vodních toků, a zejména v blízkosti ochranných zón pro odběr pitné vody, jež byly vytvořeny v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES.

Rozměry nárazníkových pásem se určí v závislosti na rizicích znečištění a na zemědělských vlastnostech dotčené oblasti.

52. Členské státy zajistí, aby byla přijata vhodná opatření, jimiž se omezí unášení pesticidů vzduchem přinejmenším na vertikální plodiny, včetně sadů, vinic a chmelnic přímo sousedících s vodními tokem.

53. Členské státy zajistí, aby byla snížena nebo pokud možno zrušena aplikace pesticidů na dopravních cestách a železničních tratích a podél nich, na velmi propustných površích nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na uzavřených površích s velmi vysokým rizikem stékání do povrchových vod nebo do odpadních systémů.

Článek 11 Omezení používání pesticidů v citlivých oblastech

Členské státy s ohledem na nezbytné hygienické požadavky a požadavky veřejného zdraví zajistí přejetí těchto opatření:

(a) používání pesticidů se zakáže nebo omezí na nezbytné minimum v oblastech využívaných širokou veřejností nebo citlivými skupinami obyvatel, zejména v parcích, veřejných zahradách, sportovištích, školních a dětských hřištích;

(b) používání pesticidů se zakáže nebo omezí v oblastech zvláštní ochrany nebo jiných oblastech určených pro účely vytvoření nezbytných ochranných opatření v souladu s články 3 a 4 směrnice 79/409/EHS a články 6, 10 a 12 směrnice 92/43/EHS.

Zákaz nebo omezení podle písmene b) mohou být založeny na výsledcích příslušných posouzení rizik.

Článek 12 Nakládání s pesticidy, jejich skladování a balení a zbytky

54. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že následující činnosti neohrozí zdraví nebo bezpečnost lidí a životního prostředí:

55. skladování, nakládání, ředění a míchání pesticidů před aplikací;

56. nakládání s obaly a zbytky pesticidů;

57. nakládání se směsmi, které zbudou po aplikaci;

58. čištění použitého aplikačního zařízení.

59. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření týkající s pesticidů povolených pro neprofesionální použití, aby se zamezilo nebezpečnému nakládání s pesticidy.

60. Členské státy zajistí, aby byly skladovací oblasti pro pesticidy konstruovány tak, že zamezí neúmyslnému úniku.

Článek 13Integrovaná ochrana p řed škůdci

61. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření pro podporu zemědělství s nízkými vstupy pesticidů, včetně integrované ochrany před škůdci, a aby zajistily, že profesionální uživatelé pesticidů se přeorientují na používání všech dostupných opatření na ochranu plodin, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, přičemž přednost se dává pokud možno nízkorizikovým alternativám nebo přípravkům s minimálním dopadem na lidské zdraví a životní prostředí v rámci prostředků vhodných pro stejný problém se škůdcem.

62. Členské státy stanoví nebo podpoří stanovení veškerých nezbytných podmínek pro provádění integrované ochrany před škůdci.

63. Členské státy zejména zajistí, aby měli zemědělci k dispozici systémy a nástroje pro monitorování škůdců, včetně odborné přípravy podle článku 5, a nástroje k monitorování škůdců a rozhodování, jakož i poradenské služby v oblasti integrované ochrany před škůdci.

64. Do 30. června 2013 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění odstavců 2 a 3, a zejména, zda jsou stanoveny nezbytné podmínky pro provádění integrované ochrany před škůdci.

65. Členské státy zajistí, aby nejpozději do 1. ledna 2014 všichni profesionální uživatelé pesticidů prováděli všeobecné normy integrované ochrany před škůdci.

66. Členské státy zavedou veškeré nezbytné podněty na podporu toho, aby zemědělci prováděli normy integrované ochrany před škůdci, které jsou specifické pro jednotlivé plodiny.

67. Všeobecné normy integrované ochrany před škůdci uvedené v odstavci 5 budou stanoveny postupem podle článku 52 nařízení (ES) č. […].

68. Normy integrované ochrany před škůdci, které jsou specifické pro jednotlivé plodiny, podle odstavce 6, budou stanoveny postupem podle čl. 6 odst. 3 směrnice 98/34/ES.

Kapitola V

Ukazatele, podávání práv a výměna informací

Článek 14Ukazatele

69. Postupem podle čl. 18 odst. 3 vytvoří Komise harmonizované ukazatele rizik. Dokud nebudou tyto ukazatele přijaty, mohou členské státy nadále používat platné vnitrostátní ukazatele nebo přijímat jiné vhodné ukazatele.

70. Členské státy použijí statistické údaje shromážděné v souladu s nařízením (ES) č. [ESTAT...] k těmto účelům:

a) výpočet společných a harmonizovaných ukazatelů rizik na vnitrostátní úrovni;

b) stanovení trendů v používání jednotlivých účinných látek, zejména pokud bylo na úrovni Společenství rozhodnuto o omezení používání v souladu s nařízením (ES) č.[…];

c) stanovení prioritních účinných látek nebo prioritních plodin nebo neudržitelných postupů, které vyžadují zvláštní pozornost, nebo správných postupů, které mohou být uvedeny jako příklady za účelem dosažení cílů této směrnice při snižování rizik a závislosti na přípravcích na ochranu rostlin.

71. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům výsledky hodnocení prováděných podle odstavce 2.

72. Komise použije statistické údaje shromážděné v souladu s nařízením (ES) č. [ESTAT...] a informace uvedené v odstavci 3 k výpočtu ukazatelů rizik na úrovni Společenství, aby odhadla trendy rizik plynoucích z používání pesticidů.

Tyto údaje a informace Komise rovněž použije k posouzení pokroku při dosahování cílů dalších politik Společenství, jež jsou zaměřeny na omezování dopadu pesticidů na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí.

73. Pro účely odst. 2 písm. a) a odstavce 3 se ukazatele rizik vypočítají na základě vstupních údajů týkajících se nebezpečí a expozice, záznamů o používání pesticidů, údajů o vlastnostech pesticidů, údajů o počasí a údajů o půdě.

Článek 15 Podávání zpráv

Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění této směrnice, případně spolu s návrhy na změny.

Kapitola VI

Závěrečná ustanovení

Článek 16Sankce

Členské státy stanoví sankce použitelné při porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byly prováděny. Uložené sankce budou účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí tato opatření Komisi nejpozději dvanáct měsíců ode dne uvedeného v čl. 20 odst. 1 a neprodleně ji uvědomí o všech následných změnách, které je ovlivňují.

Článek 17Norm y

74. Normy uvedené v čl. 8 odst. 2 této směrnice se stanoví postupem podle čl. 6 odst. 3 směrnice 98/43/ES.

Žádost na vypracování těchto norem může být sestavena při konzultacích s výborem uvedeným v čl. 18 odst. 1.

75. Komise zveřejní odkazy na tyto normy v Úředním věstníku Evropské unie.

76. Pokud členský stát nebo Komise usoudí, že norma zcela nesplňuje základní požadavky, na něž se vztahuje, Komise nebo příslušný členský stát záležitost vznesou před výborem zřízením směrnicí 98/34/ES a předloží své argumenty. Výbor neprodleně zaujme stanovisko.

S ohledem na stanovisko výboru se Komise rozhodne zveřejnit, nezveřejnit, zveřejnit s omezením, zachovat, zachovat s omezením, či zrušit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18 Výbory

77. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002[22].

78. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

79. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 19Výdaje

Aby se podpořilo zavedení harmonizované politiky a systémů v oblasti udržitelného využívání pesticidů, může Komise financovat:

a) vytvoření harmonizovaného systému, včetně příslušné databáze pro shromažďování a ukládání informací souvisejících s ukazateli rizika pesticidů a pro zpřístupnění těchto informací příslušným orgánům, dalším zúčastněným stranám a široké veřejnosti;

b) provádění studií nezbytných k přípravě a vytváření právních předpisů, včetně přizpůsobování příloh této směrnice technickému pokroku;

c) vytváření pokynů a nejlepších postupů s cílem usnadnit provádění této směrnice.

Článek 20Provedení

80. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [datum vstupu v platnost + 2 roky]. Neprodleně Komisi sdělí znění těchto ustanovení a srovnávací tabulku mezi těmito ustanoveními a touto směrnicí.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním zveřejnění. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

81. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 21Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie .

Článek 22

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

[…] […]

PŘÍLOHA IProgramy odborné přípravy

Programy odborné přípravy jsou navrženy tak, aby zajistily dosažení dostatečné znalosti těchto témat:

82. veškeré příslušné právní předpisy týkající se pesticidů a jejich použití;

83. rizika spojená s pesticidy (zejména nebezpečí) a jak je určit a snížit, zejména:

a) rizika pro lidi (provozovatelé, rezidenti, přítomné osoby, lidé vstupující do ošetřených oblastí a lidé, kteří nakládají s ošetřenými předměty nebo je požívají) a jak jsou tato rizika znásobena faktory jako např. kouření;

b) příznaky otravy pesticidy a první pomoc;

c) rizika pro necílové rostliny, užitečný hmyz, volně žijící zvířata, biologickou rozmanitost a životní prostředí obecně;

84. představa o strategiích a technikách integrované ochrany před škůdci, strategiích a technikách integrované ochrany plodin a zásady ekologického zemědělství; informace o obecných a plodinově specifických normách integrované ochrany před škůdci;

85. uvedení do srovnávacího posouzení na uživatelské úrovni, které profesionálním uživatelům pomůže vybírat nejvhodnější z povolených přípravků pro daný problém se škůdcem v konkrétní situaci;

86. opatření k minimalizaci rizik pro lidi, necílové druhy a životní prostředí: bezpečné pracovní postupy skladování, nakládání a míchání pesticidů a likvidaci prázdných obalů, dalších kontaminovaných materiálů a přebytečných pesticidů (včetně směsi v nádrži), ať se jedná o koncentrovanou nebo ředěnou formu; doporučené způsoby kontroly expozice provozovatele (osobní ochranné zařízení);

87. postupy přípravy aplikačního zařízení pro práci, včetně jeho kalibrace, a jeho obsluha s minimem rizik pro uživatele, další osoby, necílové živočišné a rostlinné druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí;

88. použití aplikačního zařízení, jeho údržba a zvláštní techniky postřiku (např. nízkoobjemový postřik, trysky s malým proudem) a rovněž cíle technické kontroly používaných postřikovačů a způsoby zlepšení kvality postřiku;

89. nouzová činnost pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí v případě náhodného rozlití a kontaminace;

90. monitorování zdraví a přístup k zařízení, kde lze hlásit všechny nehody nebo nevolnosti;

91. uchovávaní záznamů o všech použitích pesticidů v souladu s příslušnými právními předpisy.

PŘÍLOHA IIZdravotní , bezpečnostní a environmentální požadavky související s kontrolou aplikačního zařízení

Kontroly zařízení na aplikaci pesticidů zahrnou všechny aspekty důležité pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a životního prostředí a plnou účinnost aplikace zajištěním provozuschopnosti a správného výkonu těchto zařízení, případně funkcí:

92. Přenosové součásti

Ochranný kryt vývodového hřídele hnacího hřídele a ochranný kryt přípojky pohonu budou lícovat a budou v dobrém stavu a ochranná zařízení a funkce jakékoli pohyblivé nebo otáčivé přenosové součástky nebude ovlivněna, aby byla zajištěna bezpečnost provozovatele.

93. Čerpadlo

Kapacita čerpadla musí být přizpůsobena potřebám zařízení a čerpadlo musí řádně fungovat, aby byla zajištěna stálá a spolehlivá intenzita postřiku. Nesmí docházet k úniku z čerpadla.

94. Promíchávání

Promíchávací zařízení musí zajistit správnou zpětnou cirkulaci, aby bylo dosaženo stejné koncentrace celého objemu tekuté postřikovací směsi v nádrži.

95. Nádrž na postřik

Nádrže na postřik, včetně ukazatelů obsahu nádrže, plnicího zařízení, sítek a filtrů, zařízení na vyprazdňování nádrže a míchacího zařízení musí fungovat takovým způsobem, aby minimalizovaly náhodné vylití, distribuci nestejnoměrné koncentrace, expozici provozovatele a zbytkový obsah.

96. Měřicí systémy, systémy kontroly a regulace

Všechny přístroje pro měření, zapínání a vypínání a po nastavování tlaku a/nebo intenzity toku musí spolehlivě fungovat a nesmí docházek k úniku. Během aplikace je snadná a možná kontrola tlaku a fungování tlakových zařízení. Zařízení pro nastavování tlaku musí udržovat stálý pracovní tlak při stálých otáčkách čerpadla, aby se zajistila aplikace stálé intenzity postřiku.

97. Potrubí a hadice

Hadice a vedení musí být v dobrém stavu, aby se zamezilo poruchám toku nebo neúmyslného rozlití v případě selhání. I při provozu s maximálním dosažitelným tlakem pro systém nesmí dojít k prosakování potrubí a hadic.

98. Filtry

Aby se zamezilo turbulencím a nesourodosti postřiku, musí být filtry v dobrém stavu a velikost ok filtru musí odpovídat velikosti trysek připojených k postřikovači. Systém signalizace ucpání filtru musí řádně fungovat.

99. Postřikovací rameno (pro zařízení rozstřikující pesticidy prostřednictvím horizontálního ramene umístěného blízko plodinám nebo materiálům, které mají být ošetřeny)

Postřikovací rameno musí být v dobrém stavu a ve všech směrech stabilní. Upevňovací systémy a systémy nastavení a zařízení pro tlumení nechtěných pohybů a pro vyrovnávání skonu musí spolehlivě fungovat.

100. Trysky

Trysky musí správně fungovat tak, aby regulovaly odkapávání, když je postřik ukončen. Pro zajištění stejnorodosti postřiku by se průtok každé jednotlivé trysky neměl lišit o více než 5 % od údajů v tabulce průtoku poskytnuté výrobcem.

101. Distribuce

Příčná a vertikální (v případě aplikace na vertikální plodiny) distribuce postřikovací směsi a distribuce ve směru pohybu musí být rovnoměrná. Musí být zajištěno vhodné množství a distribuce postřikovací směsi na cílovou oblast.

102. Ventilátor (pro zařízení distribuující pesticidy pneumaticky)

Ventilátor musí být v dobrém stavu a musí zajišťovat stálý a spolehlivý proud vzduchu.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Tento dokument doprovází a doplňuje důvodovou zprávu. Při vyplňování tohoto legislativního finančního výkazu je třeba dbát na to, aby se neopakovaly informace, které jsou již obsaženy v důvodové zprávě; nemělo by to však být na úkor jeho srozumitelnosti. Před vyplněním tohoto vzoru se seznamte s pokyny, které byly vypracovány s cílem poskytnout návod a vysvětlení k níže uvedeným položkám.

103. NÁZEV NÁVRHU:

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství k dosažení udržitelného používání pesticidů

104. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

Životní prostředí (ABB kód 0703: Provádění environmentální politiky a právních předpisů Společenství).

105. ROZPOČTOVÉ LINIE

106. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

Finanční nástroj pro životní prostředí (LIFE+ na období 2007-2013) (07.03.07)

107. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Na období 2007–2013 budou požadované položky financovány ze zdrojů, které byly zamýšleny pro program LIFE+; nepožaduje se žádná další částka.

108. Rozpočtové charakteristiky ( v případě potřeby doplňte řádky ):

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek EFTA | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

07 03 07 | Nepov. | Rozl. | Ne | Ne | Ne | Ne [2] |

109. SHRNUTÍ ZDROJŮ

110. Finanční zdroje

111. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[23] |

Položky závazků (PZ) | 8.1 | A | 0,227 | 0,161 | 0,161 | 0,134 | 0,134 | 0,107 | 0,924 |

Položky plateb (PP) | B | 0,151 | 0,153 | 0,170 | 0,143 | 0,129 | 0,109 | 0,855 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[24] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4 | C | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | A+c | 0,227 | 0,161 | 0,161 | 0,134 | 0,134 | 0,107 | 0,924 |

Položky plateb | B+c | 0,151 | 0,153 | 0,170 | 0,143 | 0,129 | 0,109 | 0,855 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[25] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | D | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,648 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | E | 0,000 | 0,111 | 0,031 | 0,111 | 0,031 | 0,111 | 0,395 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 0,335 | 0,380 | 0,300 | 0,353 | 0,273 | 0,326 | 1,967 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 0,259 | 0,372 | 0,309 | 0,362 | 0,268 | 0,328 | 1,898 |

Spoluúčast

Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 a násl. | Celkem |

…………………… | f | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 0,335 | 0,380 | 0,300 | 0,353 | 0,273 | 0,326 | 1,967 |

112. Soulad s finančním plánem

X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[26] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

113. Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

Pozn.: Veškeré podrobnosti a poznámky ke způsobu výpočtu účinku na příjmy je třeba uvést v samostatné příloze.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Před akcí [2007] | Situace po akci |

Celkový objem lidských zdrojů | 1A*/ AD | 1A*/ AD | 1A*/ AD | 1A*/ AD | 1A*/ AD | 1A*/ AD |

114. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

Podrobné souvislosti návrhu jsou vyžadovány v důvodové zprávě. Tato část legislativního finančního výkazu by měla obsahovat následující doplňující informace:

115. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Lepší ochrana lidského zdraví a životního prostředí proti nepříznivým účinkům pesticidů (viz důvodová zpráva, oddíl „Odůvodnění a cíle návrhu“. Vzhledem k tomuto cíli jsou nezbytné finanční zdroje na:

- vytvoření harmonizovaného systému, včetně příslušné databáze pro shromažďování a uchovávání všech informací o ukazatelích rizika pesticidů a pro zpřístupňování těchto informací příslušným orgánům, dalším zúčastněným stranám a široké veřejnosti;

- uskutečnění studií nezbytných pro přípravu a vytvoření právních předpisů, včetně přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku; a

- vytvoření pokynů a nejlepších postupů k usnadnění provádění této směrnice.

Plně se dodržují zásady nařízení Rady č. 1605/2002 o finančním nařízení použitelné na všeobecný rozpočet Evropských společenství.

116. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná součinnost.

Bez zapojení Společenství by nadále pokračovala současná nesourodá situace v členských státech (viz oddíl 3 důvodové zprávy).

Provozní náklady jsou stanoveny v rozpočtové části programu LIFE+ a vztahuje se na ně přímé centrální řízení.

117. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Snížení dopadu vlivu pesticidů na lidské zdraví a na životní prostředí, na všeobecnější úrovni dosažení udržitelnějšího využívání pesticidů a výrazné celkové snížení používání pesticidů a z toho plynoucích rizik způsobem, který dovolí nutnou ochranu úrody. Zejména tyto konkrétní cíle:

i) minimalizovat nebezpečí a rizika, která představuje využívání pesticidů pro lidské zdraví a pro životní prostředí;

ii) zlepšit kontroly používání a distribuce pesticidů;

iii) snížit úrovně zdraví škodlivých účinných látek, zejména pomocí nahrazování nejvíce nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami, včetně nechemických;

iv) podporovat využívání zemědělství s nízkými vstupy pesticidů nebo bez použití pesticidů, mimo jiné zvyšováním povědomí uživatelů, podporou používání kodexů správných postupů a zvážením možného použití finančních nástrojů;

v) zavést průhledný systém ohlašování a monitorování pokroků dosažených při naplňování cílů této strategie, včetně vytvoření vhodných ukazatelů.

V pozdější fázi by měly být vytvořeny a přijaty harmonizované ukazatele. Budou se používat ke kontrole provádění a účinků.

118. Způsob provádění (orientační)

Uveďte způsob realizace[28] akce.

X Centralizované řízení

X Přímo ze strany Komise

ٱ Nepřímo na základě pověření pro:

ٱ výkonné agentury

ٱ subjekty, které Společenství zřídilo, uvedené v článku 185 finančního nařízení

ٱ vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

Sdílené nebo decentralizované řízení

ٱ spolu s členskými státy

ٱ Spolu se třetími zeměmi

ٱ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

119. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

120. Monitorovací systém

Členské státy budou muset podávat zprávy o všech akcích a opatřeních, které přijaly v rámci provádění směrnice a, jakmile bude právní předpis v platnosti, o skutečném používání pesticidů.

Smlouvy podepsané Společenstvím za účelem provádění směrnice stanoví, že Komise (nebo jí pověřený zástupce) provádí dohled a finanční kontrolu a Účetní dvůr provádí audity, je-li to nezbytné, na místě.

121. Hodnocení

122. Hodnocení předem (ex ante)

Viz posouzení dopadů přiložené k tomuto návrhu coby pracovní dokument zaměstnanců Komise. Dopady všech navržených opatření byly posouzeny z ekonomického, sociálního, zdravotního a environmentálního hlediska.

123. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex-post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Opatření navržená v rámcové směrnici jsou založena na hodnocení situace a zkušenostech členských států. Posouzení dopadů vzalo tato hodnocení v úvahu.

124. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Pravidelná hodnocení účinnosti směrnice v expertní skupině pro tematickou strategii, která doporučí vhodné pokyny, nejlepší postupy a nezbytné změny směrnice a jejího provádění.

125. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

Úplné provádění norem vnitřních kontrol č. 14, 15, 16, 18, 19, 20, 21 a rovněž zásad nařízení Rady č. 1605/2002 o finančním nařízení použitelném na všeobecný rozpočet Evropských společenství.

Komise zajistí, aby byly při provádění činností financovaných v rámci tohoto programu chráněny finanční zájmy Společenství, a to uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním aktivitám, účinnou kontrolou, znovuzískáváním neoprávněně vyplacených částek a, pokud jsou odhaleny nesrovnalosti, účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (ES, Euratom) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

126. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

127. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[29] (XX 01 01) | A*/AD | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

B*, C*/AST |

Zaměstnanci financovaní[30] podle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[31] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

129. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Ověření provádění systému výměny informací v členských státech v souladu s článkem 16 návrhu, což umožní případně přizpůsobit směrnici a její přílohy technickému pokroku.

130. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

(V případě více zdrojů uveďte vždy počet pracovních míst podle původu)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

X Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

131. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

132. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Typ lidských zdrojů | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (nezahrnuté do referenční částky) | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1

Standardní plat pro 1A* /AD podle bod 8.2.1 je 0,108 milionu €.

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1

8.2.6 Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,000 | 0,004 | 0,004 | 0,004 | 0,004 | 0,004 | 0,020 |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0,000 | 0,080 | 0,000 | 0,080 | 0,000 | 0,080 | 0,240 |

XX 01 02 11 03 – Výbory[33] | 0,000 | 0,027 | 0,027 | 0,027 | 0,027 | 0,027 | 0,135 |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

XX 01 02 11 05 – Informační systémy | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,000 | 0,111 | 0,031 | 0,111 | 0,031 | 0,111 | 0,395 |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

Každoročně od roku 2009 do 2013 se plánují 4 služební cesty s jednotkovými náklady 1 000 eur s cílem vysvětlit cíle a opatření tematické strategie a pomoci s jejím prováděním v členských státech.

Uspořádání 1 konference (jednotkové náklady: 80 000 eur) je stanoveno na každé dva roky od roku 2009 do 2013 s cílem konzultovat se zúčastněnými stranami a příslušnými orgány provádění opatření tematické strategie.

Zasedání výboru (jednotkové náklady: 27 000 eur) je stanoveno každoročně od roku 2009 s cílem umožnit výměnu informací vzhledem k přijímání příslušných pokynů a doporučení ve snaze o větší harmonizaci mezi členskými státy.

Potřeby lidských a správních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů poskytnutých řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly.

[1] Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.

[2] KOM(2002) 349.

[3] Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17.

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

[8] Úř. věst. L […].

[9] Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

[10] Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1. Nařízení pozměněné nařízením Komise (ES) č. 178/2006 (Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 3).

[11] Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17.

[12] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

[13] Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

[14] Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.

[15] Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.

[16] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L122, 6.5.2003, s. 36).

[17] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[18] Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

[19] Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

[20] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[21] Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.

[22] Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s .1

[23] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[24] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[25] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[26] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[27] Additional columns should be added if necessary i.e. if the duration of the action exceeds 6 years

[28] Zvolíte-li více než jeden způsob, uveďte další podrobnosti v části „příslušné poznámky“ tohoto bodu.

[29] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[30] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[31] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[32] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[33] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.