Stanovuje vnitřní organizaci a postupy jediné celoevropské přímo volené instituce EU. Na základě článku 232 Smlouvy o fungování Evropské unie má Evropský parlament pravomoc schvalovat vlastní jednací řád.
Dokument zahrnuje všechny procedurální aspekty činností Parlamentu.

KLÍČOVÉ BODY

Řád zahrnuje následující aspekty života Parlamentu.

Poslanci Evropského parlamentu:

musí svůj mandát vykonávat nezávisle,
požívají určité výsady a imunity,
musí dodržovat statut poslanců přijatý v roce 2005 a některé další zákonné povinnosti, včetně pravidel pro transparentnost jejich finančních zájmů.

Funkce v Parlamentu

Poslanci Evropského parlamentu volí tajným hlasováním na 2,5 roku předsedu, 14 místopředsedů a 5 kvestorů.

Předseda:
- má na starost celkové řízení Parlamentu a jeho různých činností,
- zastupuje Parlament,
- zajišťuje dodržování jednacího řádu a udržuje pořádek,
- zahajuje, přerušuje a ukončuje zasedání, předsedá rozpravám a dohlíží na hlasování,
- rozhoduje o přípustnosti pozměňovacích návrhů, dalších textů předložených k hlasování a parlamentních otázek, a
- postupuje parlamentním výborům sdělení, která se jich týkají.
Místopředsedové mají zvláštní povinnosti a v případě potřeby nahrazují předsedu.
Kvestoři jsou odpovědní za administrativní a finanční záležitosti, které se přímo týkají poslanců EP.
Předsednictvo se skládá z předsedy a 14 místopředsedů. Rozhoduje o finančních, organizačních a administrativních záležitostech týkajících se Parlamentu.
Konference předsedů se skládá z předsedy Parlamentu a předsedů politických skupin (viz níže). Organizuje politickou činnost Parlamentu a rozhoduje legislativní plánování.
Konference předsedů výborů se skládá z předsedů všech stálých a zvláštních parlamentních výborů. Může dávat doporučení týkající se práce výborů a pořadu jednání plenárních zasedání.
Konference předsedů delegací se skládá z předsedů všech parlamentních delegací v parlamentech kdekoli ve světě. Může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce delegací.
Politické skupiny jsou tvořeny poslanci EP podle jejich politické příslušnosti. K vytvoření politické skupiny je nutných nejméně 23 poslanců zvolených nejméně v jedné čtvrtině členských států EU. V závislosti na své velikosti získává skupina finanční a administrativní podporu.
- Někteří poslanci EP nepatří k žádné politické skupině. Ti dostávají podporu za své činnosti v parlamentu.
- Jednotliví poslanci EP z různých politických skupin mohou vytvořit meziskupinu zaměřenou na konkrétní otázky, jako jsou dobré životní podmínky zvířat nebo veřejné zdraví.

Legislativní postupy

řádný legislativní proces (první, druhé a třetí čtení), pokud Parlament působí jako zákonodárný orgán společně s Radou,
konzultační postupy, pokud Parlament vydává stanovisko k návrhu právního aktu,
postupy souhlasu, pokud je před přijetím právního aktu nutný souhlas Parlamentu.

V průběhu těchto legislativních procesů věnuje Parlament zvláštní pozornost takovým otázkám, jako je dodržování základních práv, právní základ, přenesení legislativních pravomocí, finanční slučitelnost a dodržování zásady subsidiarity.

Postupy u zpráv na základě vlastního podnětu

V případě legislativních zpráv z vlastního podnětu Parlament žádá Evropskou komisi, aby předložila návrhy (Článek 47) předkládá návrhy v případech uvedených ve Smlouvách (Článek 46).

Nelegislativní zprávy

Parlament může rovněž připravit nelegislativní zprávy z vlastního podnětu týkající se konkrétních předmětů, jako jsou:

ústavní záležitosti, pokud se pravidla týkají úlohy Parlamentu při pozměňování smluv EU, při vstupu nové země do EU nebo v případě, že se některý členský stát EU rozhodne z EU vystoupit.
rozpočtové postupy, pokud se pravidla týkají projednávání ročního rozpočtu EU a víceletého finančního rámce.
mezinárodní dohody, pokud se pro mezinárodní dohody požaduje souhlas nebo stanovisko Parlamentu. Může být požádán o konzultaci ohledně některých aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Vztahy s jinými orgány a subjekty EU

Parlament:

volí předsedu Komise a celou Komisi,
může přijmout návrh na vyslovení nedůvěry Komisi,
se podílí na jmenování některých institucí, například Evropské centrální banky a Účetního dvora.

Parlamentní otázky

Poslanci mohou předkládat písemné otázky:

Radě,
Komisi nebo
místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Mohou také pokládat ústní otázky určené Radě nebo Komisi následované rozpravou.

Vztahy s vnitrostátními parlamenty

Parlament pravidelně informuje vnitrostátní parlamenty o své činnosti. Poslanci Evropského parlamentu a poslanci vnitrostátních parlamentů se příležitostně setkávají na Konferenci parlamentních výborů pro záležitosti Unie.

Zasedání Parlamentu

Parlament pořádá 12krát za rok čtyřdenní dílčí plenární zasedání ve Štrasburku a další dílčí zasedání v Bruselu.
Podrobná pravidla zahrnují oblasti jako:
- řečnická doba,
- používání jazyků,
- rozesílání dokumentů,
- hlasování.

Výbory

Stálé výbory připravují rozhodnutí Parlamentu na plenární úrovni předkládáním zpráv a dalších dokumentů v konkrétní oblasti své pravomoci.
Zvláštní výbory mohou být zřízeny na určité období a pro specifické tematické oblasti.
Vyšetřovací výbory mohou být zřízeny za účelem vyšetřování údajných případů porušení práva EU nebo případných nesprávných úředních postupů.

Meziparlamentní delegace

Parlament vytváří společné výbory s vnitrostátními parlamenty po celém světě a spolupracuje s Parlamentním shromážděním Rady Evropy.

Petice

Každý občan EU může Parlamentu předložit petici ve věci, která spadá do oblasti činnosti EU a která se předkladatele přímo dotýká.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Jednací řád vstoupil v platnost dne 2. července 2019.

KONTEXT

Nejnovější iteraci jednacího řádu najdete zde: