30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 390/1

(1)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4) (dále jen „finanční nařízení“), tvoří právní základ reformy finančního řízení. Jeho podstatné prvky musí být proto zachovány a posíleny. Především je třeba zvýšit průhlednost, a to prostřednictvím ustanovení o informacích o příjemcích finančních prostředků Společenství. Dále je třeba ve všech právních aktech dodržovat rozpočtové zásady stanovené finančním nařízením a odchylky je třeba omezit na nezbytně nutnou úroveň.

(2)

S ohledem na praktické zkušenosti by měly být ve finančním nařízení provedeny některé změny, aby se usnadnilo plnění rozpočtu a dosahování základních cílů politik a aby se některé požadavky na řízení a dokumentaci uzpůsobily v zájmu jejich větší úměrnosti ve vztahu k souvisejícím rizikům a nákladům v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 třetím pododstavci Smlouvy o ES.

(3)

Všechny změny by měly napomáhat dosažení cílů reforem Komise a přispívat ke zlepšení nebo zajištění řádného finančního řízení, a tím k získání přiměřené jistoty o legalitě a správnosti finančních operací.

(4)

Je třeba vzít v úvahu ustanovení o plnění příjmů a výdajů rozpočtu, jež budou obsažena v základních právních aktech přijatých pro období 2007 až 2013, aby se zajistil soulad mezi těmito akty a finančním nařízením.

(5)

Mělo by se upřesnit, že řádné finanční řízení vyžaduje účinnou a účelnou vnitřní kontrolu, a měly by být definovány hlavní prvky a cíle systémů vnitřní kontroly.

(6)

Za účelem zajištění průhlednosti využívání prostředků z rozpočtu je nutné zpřístupnit informace o příjemcích těchto prostředků v rámci určitých mezí nezbytných pro ochranu oprávněných veřejných a soukromých zájmů a s přihlédnutím ke zvláštnímu účetnímu období Evropského zemědělského záručního fondu.

(7)

S přihlédnutím k zásadě jednotnosti rozpočtu by mělo být zjednodušeno pravidlo upravující úroky z předběžného financování. Administrativní zátěž spojená se zpětným získáváním těchto úroků není úměrná sledovanému cíli a bylo by mnohem účinnější umožnit započítání úroků vůči konečné platbě příjemci.

(8)

S ohledem na zásadu ročního rozpočtu by mělo být dosaženo vyšší pružnosti a průhlednosti, aby bylo možné reagovat na provozní potřeby. Přenesení prostředků by mělo být výjimečně povoleno v případě výdajů na přímé platby zemědělcům v rámci nového Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), zřízeného nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (5).

(9)

Žádosti členských států o platby podle nových zemědělských nařízení budou podávány převážně počátkem rozpočtového roku n. Maximální prahová hodnota pro závazky předem přijaté vůči EZZF (od 15. listopadu roku n–1) ke krytí běžných správních výdajů (financovaných z rozpočtu na rok n) by proto měla být zvýšena na tři čtvrtiny odpovídajících prostředků v posledním přijatém zemědělském rozpočtu. Pokud jde o omezení závazků přijatých předem na úhradu správních výdajů, mělo by být znění změněno tak, aby odkazovalo na prostředky schvalované rozpočtovým orgánem, tedy s vyloučením převodů prostředků.

(10)

Používání nerozlišených prostředků na veterinární opatření financovaná z EZZF zbytečně ztěžuje provádění takovýchto opatření, zejména s ohledem na omezení možnosti přenášení prostředků. Používání rozlišených prostředků na tyto výdaje by tedy mělo být povoleno, jelikož by to lépe odpovídalo víceleté povaze těchto akcí.

(11)

Pokud jde o zásadu univerzality, měly by být do seznamu účelově vázaných příjmů doplněny dva body. Za prvé, jak je to dnes možné v oblasti některých specifických výzkumných programů, by členské státy měly mít možnost věnovat příspěvky ad hoc ve formě účelově vázaných příjmů na projekty v rámci programů v oblasti vnějších vztahů spravovaných Komisí. Za druhé by s výnosy z prodeje vozidel, vybavení, zařízení, materiálů a vědeckých a technických přístrojů, které jsou nahrazovány novými nebo vyřazovány, mělo být zacházeno jako s účelově vázanými příjmy, aby se tak podpořil zájem schvalujících osob dosáhnout při jejich prodeji co nejlepší ceny.

(12)

V současné době si musí Komise před přijetím darů nebo odkazů, které jsou spojeny s finančními náklady, vyžádat povolení rozpočtového orgánu. Aby se zabránilo zbytečným a zdlouhavým postupům, měla by být povinnost získat povolení stanovena pouze v případě darů nebo odkazů, jejichž výše přesahuje určitou hodnotu a s nimiž jsou spojeny značné náklady.

(13)

Pravidla upravující převod prostředků by měla být zjednodušena a v některých ohledech upřesněna, neboť při jejich uplatňování v praxi se projevila jejich těžkopádnost nebo nejasnost.

(14)

Pro zvýšení účinnosti by mělo být Komisi umožněno rozhodovat samostatně o převodech z rezervy v případech, kdy pro dané opatření neexistuje v době sestavení rozpočtu žádný základní právní akt, ale kdy je takový základní právní akt přijat v průběhu rozpočtového roku.

(15)

Pravidla pro převody správních prostředků Komise by měla být přizpůsobena nové struktuře sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Proto by měla být stanovena výjimka z „oznamovacího postupu“. V průběhu posledního měsíce rozpočtového roku by Komise měla mít možnost rozhodovat samostatně o převodu prostředků souvisejících s výdaji na zaměstnance, a to v určitých mezích.

(16)

Řada článků finančního nařízení by měla být změněna z důvodu zrušení rezervy na úvěry a záruky za úvěry Společenství poskytnuté třetím zemím a z důvodu přijetí nového mechanismu financování Záručního fondu pro vnější vztahy.

(17)

V zájmu urychlení čerpání prostředků ve výjimečných případech mezinárodních humanitárních katastrof a krizí, které nastanou na konci rozpočtového roku, by Komise měla mít možnost převést samostatně nevyužité rozpočtové prostředky, které jsou k dispozici v příslušném okruhu víceletého finančního rámce, do příslušných rozpočtových hlav.

(18)

Pokud jde o rozpočtový proces, ukázalo se, že požadavek stanovený ve finančním nařízení týkající se zveřejnění rozpočtu do dvou měsíců od schválení není realistický: tříměsíční lhůta by byla proveditelnější. Koncept „výkazu o činnosti“ by měl být vložen do finančního nařízení, aby formálně tvořil jeden z klíčových prvků sestavování rozpočtu podle činností, a obsah výkazů o činnosti by měl být přesněji vymezen v zájmu jejich uplatnění v praxi. Časové rozpisy plateb by měly být včleněny do pracovních dokumentů připojených k předběžnému návrhu rozpočtu, jejichž výčet je uveden ve finančním nařízení, a nikoliv do samotného rozpočtu, neboť nejsou důležité pro rozpočtový proces a představují zbytečnou zátěž.

(19)

V zájmu lepšího zohlednění zvláštních prvků společné zahraniční a bezpečnostní politiky je nutné provést určité změny v oblasti plnění rozpočtu. Z důvodů právní jasnosti by měly být formy základních právních aktů podle Smlouvy o ES a hlavy V a VI Smlouvy o EU uvedeny ve finančním nařízení, a nikoli v prováděcích pravidlech. Mělo by být rovněž doplněno zvláštní ustanovení umožňující řádně zohlednit druhy přípravných opatření, jež lze v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky přijímat.

(20)

Pokud jde o metody řízení, měl by být v zájmu srozumitelnosti přepracován odpovídající článek finančního nařízení. Je rovněž třeba odstranit omezení sdíleného řízení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) i strukturálních fondů, neboť nyní budou v rámci sdíleného řízení spravovány i další programy. Je zapotřebí vyjasnit požadavky kladené na společné řízení. Odpovídající ustanovení finančního nařízení by měla být doplněna tak, aby v něm zejména Evropská investiční banka a Evropský investiční fond byly uvedeny jako subjekty Společenství, které může Komise pověřovat určitými úkoly. Kritéria stanovená ve finančním nařízení pro využívání vnitrostátních veřejnoprávních subjektů by měla být zjednodušena, aby se usnadnilo jejich uplatňování a umožnila reakce na rostoucí provozní potřeby, a působnost těchto ustanovení by měla být rozšířena na mezinárodní veřejnoprávní subjekty. Ve finančním nařízení je rovněž nutné vyjasnit postavení zvláštních poradců nebo vedoucích misí, které Rada jmenuje za účelem řízení určitých akcí v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

(21)

Odpovědnosti členských států v rámci sdíleného řízení by měly být stanoveny podrobněji, aby se zohlednila pokračující jednání mezi orgány o postupu udělení absolutoria a o zavedení vhodných systémů kontroly, jež by odrážely vzájemné odpovědnostní vztahy členských států a Komise. V návaznosti na interinstitucionální dohodu ze den 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (6) by členské státy měly mít povinnost předkládat každý rok shrnutí dostupných výsledků kontrol a prohlášení v souvislosti s finančními prostředky podléhajícími sdílenému řízení.

(22)

Zákaz pověřovat úkoly plnění rozpočtu soukromé subjekty, obsažený ve finančním nařízení, by měl být změněn, neboť se ukázalo, že podmínky tohoto zákazu jsou zbytečně přísné. Například by mělo být možné, aby Komise využila služeb určité cestovní kanceláře nebo subjektu organizujícího konference k zajištění náhrady nákladů účastníkům konferencí, za předpokladu, že tato soukromá společnost nevykonává žádnou pravomoc uvážení.

(23)

Mělo by být umožněno, aby více orgánů ustavilo společné komise k řešení finančních nesrovnalostí.

(24)

Je nutno vyjasnit odpovědnost účetního za ověřování účetních závěrek na základě finančních informací, jež mu předloží schvalující osoby. Za tímto účelem by měl být účetní zmocněn k provádění kontroly informací, jež získala pověřená schvalující osoba, a měl by mít právo vznést v případě potřeby výhrady.

(25)

Je nutné vyjasnit vztah mezi interním auditorem Komise a subjekty zřízenými Společenstvími. Tyto subjekty by měly mít vlastní interní audit podřízený vlastní správní radě, zatímco interní auditor Komise je podřízen sboru komisařů, pokud jde o procesní postupy a systémy Komise. Interní auditor Komise by měl mít pouze povinnost osvědčovat, že funkce interního auditu subjektů odpovídá mezinárodním standardům, a za tímto účelem by měl být schopen provádět hodnocení kvality činností v oblasti interního auditu.

(26)

Měla by být zavedena promlčecí doba pro uplatnění nároků. Pro Společenství neplatí na rozdíl od mnohých jeho členských států žádné promlčecí doby vedoucí k zániku finančních pohledávek po uplynutí určité doby. Společenství není omezeno promlčecí dobou ani při vymáhání svých pohledávek vůči třetím osobám. Zavedení této promlčecí doby je v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

(27)

Finanční nařízení by mělo odrážet význam rámcových smluv při zadávání veřejných zakázek. Mělo by podporovat využívání interinstitucionálních postupů zadávání zakázek a umožňovat společné postupy zadávání zakázek mezi orgánem a zadavateli z členských států.

(28)

Je třeba provést některé technické změny, jež zajistí plný soulad terminologie finančního nařízení se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (7). Z této směrnice vyplývající možnost členských států určit zvláštní řízení pro zakázky, které jsou prohlášeny za tajné nebo jejichž plnění musí doprovázet zvláštní bezpečnostní opatření, nebo jestliže to vyžaduje ochrana členského státu, by měla být poskytnuta též orgánům Společenství.

(29)

V souladu se směrnicí 2004/18/ES je třeba vyjasnit pravidla pro vyloučení ze zadávacího řízení. Ve finančním nařízení by navíc měla být v zájmu právní jistoty a proporcionality přesně stanovena maximální doba vyloučení. S ohledem na směrnici 2004/18/ES by měla být stanovena výjimka z pravidel pro vyloučení v případě nákupu dodávek za zvláště výhodných podmínek buď od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou podnikatelskou činnost, nebo od správce konkursní podstaty či likvidátora, anebo v rámci soudního vyrovnání nebo obdobného postupu v souladu s vnitrostátním právem.

(30)

Ve finančním nařízení by měla být rovněž stanovena povinnost zájemců nebo uchazečů v rámci postupů zadávání zakázek na výzvu prokázat, kdo je vlastníkem právnické osoby předkládající nabídku nebo kdo vykonává řízení, ovládá ji nebo ji zastupuje, nebo prokázat, že se jejich subdodavatelé nenacházejí v žádné ze situací uvedených v článku 93 finančního nařízení. Od uchazečů by se nemělo požadovat, aby prokázali, že se nenacházejí v žádné ze situací, které mají za následek vyloučení, pokud jsou účastníky řízení o zadávání zakázky o velmi nízké hodnotě.

(31)

Za účelem posílení účinnosti postupů zadávání zakázek by databáze vyloučených zájemců nebo uchazečů měla být společná pro orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené ve finančním nařízení.

(32)

Pro zohlednění zájmů neúspěšných uchazečů je vhodné stanovit, že zakázku, na kterou se vztahuje směrnice 2004/18/ES, nelze podepsat před uplynutím přiměřené odkladné lhůty.

(33)

Povinnost orgánů pozastavit zadávací řízení nebo zakázku podle finančního nařízení v případech podvodu a nesrovnalostí by měla být upřesněna, aby bylo posíleno uplatňování odpovídajících ustanovení uvedeného nařízení.

(34)

Dále je nutno zjednodušit pravidla týkající se grantů. Požadavky na kontroly a záruky by měly být úměrnější souvisejícím finančním rizikům. Je třeba upřesnit definici grantů, zejména pokud jde o financování týkající se úvěrových činností nebo podílů a o výdaje na trhy s produkty rybolovu. Za účelem zlepšení správy grantů a zjednodušení postupů by mělo být umožněno udělování grantů buď na základě rozhodnutí daného orgánu, nebo na základě písemné dohody s příjemcem.

(35)

V zájmu jasnosti a průhlednosti je třeba vedle tradičnější metody úhrady skutečně vynaložených nákladů povolit také použití jednorázových a paušálních plateb.

(36)

V zájmu právní jasnosti by výjimky z pravidla neziskovosti, které jsou v současnosti stanoveny v prováděcích pravidlech, měly být zahrnuty do finančního nařízení. Dále by mělo být jasně uvedeno, že účelem udělování grantů na určité činnosti je pomoci posílit finanční postavení nebo vytvořit příjem.

(37)

Pravidlo, podle něhož mají být granty udělovány na základě výzvy k podávání návrhů, se v praxi osvědčilo. Zkušenosti však ukázaly, že v některých případech povaha činnosti vylučuje možnost výběru příjemců; tyto případy by proto měly být z tohoto pravidla vyňaty.

(38)

Pravidlo, podle kterého by na tutéž činnost neměl být kterémukoliv příjemci poskytnut více než jeden grant, by mělo být upraveno. Některé základní právní akty umožňují spojení finančních prostředků Společenství pocházejících z různých zdrojů a počet těchto případů může v budoucnosti v zájmu zajištění účinnosti výdajů růst. Ve finančním nařízení by však mělo být jasně stanoveno, že tytéž náklady nemohou být z rozpočtu Společenství financovány dvakrát.

(39)

Pravidlo, podle kterého musí být dohoda o poskytnutí grantu na provozní náklady podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce, se ukázalo být zbytečně nepružným. Tato lhůta by proto měla být prodloužena na šest měsíců.

(40)

V případě grantů na provozní náklady, které mají podobu jednorázových nebo paušálních plateb, by mělo být v zájmu zjednodušení zrušeno pravidlo požadující postupné snižování grantů.

(41)

Měla by být zrušena některá omezení způsobilosti příjemců, aby bylo možné udělovat granty fyzickým osobám a určitým typům subjektů, které nemají právní subjektivitu. V souladu se zásadou proporcionality může schvalující osoba v případě grantů o velmi nízkou hodnotě upustit od požadavku, aby žadatelé prokázali, že se nenacházejí v žádné ze situací, jež vedou k vyloučení podle odpovídajících článků finančního nařízení.

(42)

Přestože granty budou i nadále udělovány na základě kritérií pro výběr a kritérií pro zadání, není v praxi nutné, aby tato kritéria vyhodnocoval výbor zřízený konkrétně za tímto účelem, a daný požadavek by proto měl být vypuštěn.

(43)

Pokud jde o standardy pro zadávání zakázek, které by měli příjemci grantů uplatňovat, je stávající pravidlo ve finančním nařízení nejasné a mělo by být zjednodušeno. Navíc by měl být výslovně upraven případ, kdy provádění činnosti vyžaduje udělení finanční podpory třetím osobám.

(44)

Pokud jde o pravidla v oblasti účetnictví a účetních závěrek, mělo by finanční nařízení účetnímu Komise umožnit rozhodnout souladu s mezinárodními standardy, které další subjekty vedle subjektů, jež jsou příjemci dotací Společenství, spadají do oblasti konsolidace účetních závěrek, přičemž se rozumí, že tato konsolidace neznamená převod finančních prostředků od subjektů s finanční samosprávou do rozpočtu Evropské unie, ani neovlivňuje jejich finanční a provozní samostatnost a postupy udělování absolutoria za jejich účetní závěrky.

(45)

S ohledem na vznik EZZF, který má nahradit Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), pokud jde o financování tržních opatření od 1. ledna 2007, je třeba upravit některé pojmy finančního nařízení. Je rovněž nutné upřesnění v tom smyslu, že předběžné závazky lze přijmout po uplynutí běžné dvouměsíční lhůty od obdržení výkazu výdajů členských států v případech, kdy se očekává rozhodnutí o převodu prostředků. Vyjasnění vyžadují rovněž zvláštní ustanovení finančního nařízení týkající se převodů.

(46)

Dále je třeba upravit terminologii tak, aby se odkazovalo pouze na strukturální fondy, Fond soudržnosti, Evropský rybářský fond a Evropský fond pro rozvoj venkova. Odkazy na předvstupní strukturální opatření (ISPA) a zemědělská opatření (SAPARD) by měly být odstraněny, jelikož tato opatření spadají pod decentralizované řízení třetími zeměmi podle finančního nařízení a budou i nadále prováděna z větší části stejně jako doposud. Pokud jde o obnovení prostředků uvolněných ze závazku, bylo by podle nových základních právních aktů upravujících strukturální opatření v období let 2007 až 2013, jež zahrnují případ vyšší moci, vhodné zachovat ustanovení ve finančním nařízení pouze pro případ zjevného omylu přičitatelného Komisi.

(47)

Ve finančním nařízení by mělo být doplněno ustanovení o účelově vázaných příjmech získaných v důsledku likvidace Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) a o dání k dispozici příslušných prostředků.

(48)

Je nutné umožnit nové dání k dispozici prostředků uvolněných ze závazku v důsledku celkového nebo částečného neprovedení projektů, na něž byly určeny. To by však mělo být možné pouze za dodržení přísných podmínek a pouze v oblasti výzkumu, neboť výzkumné projekty představují vyšší finanční riziko než projekty v jiných oblastech politiky.

(49)

V oblasti vnějších činností je třeba upřesnit, že v souladu se stávající praxí by měly být postupy pro udělování grantů, jež jsou třetí země povinny uplatňovat v případě decentralizovaného řízení, uvedeny ve finančních dohodách uzavřených s těmito zeměmi. Melo by se použít „pravidlo n+3“, podle něhož musí být individuální smlouvy a dohody provádějící tyto finanční dohody uzavřeny do tří let ode dne uzavření příslušné finanční dohody. Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro případ decentralizovaného řízení víceletých programů podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (8), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (9).

(50)

Orgánům by mělo být umožněno přenést pravomoci schvalující osoby na ředitele interinstitucionálních evropských úřadů za účelem správy prostředků zapsaných do jejich oddílů rozpočtu, aby se tak usnadnilo jejich řízení. Příslušné články finančního nařízení by měly zůstat nezměněny z hlediska obsahu, ale měla by být poněkud přepracována jejich struktura s cílem vyjasnit další přenášení schvalovacích pravomocí řediteli těchto úřadů.

(51)

Je třeba upřesnit postup, podle kterého může rozpočtový orgán zaujímat stanovisko ke stavebnímu projektu.

(52)

Po sobě následující rámcové výzkumné programy usnadnily práci Komise stanovením zjednodušených pravidel pro výběr externích odborníků pro účely hodnocení návrhů nebo žádostí o grant a pro účely poskytnutí technické pomoci při následných krocích a hodnocení financovaných projektů. Tento postup by měl být umožněn i ve vztahu ke všem ostatním programům.

(53)

Měla by se doplnit přechodná ustanovení. Nejprve, pokud jde o obnovení prostředků uvolněných ze závazku, odpovídajících závazkům přijatým během programového období strukturálních fondů 2000–2006, by se měl případ vyšší moci, jak je nyní stanoven ve finančním nařízení, uplatňovat i nadále až do ukončení dané pomoci. Účelem tohoto je zabránit narušení stávajícího systému, neboť s vyšší mocí se v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (10) zachází jiným způsobem. Dále by mělo být doplněno přechodné ustanovení, které by řešilo provádění ustanovení o centrální databázi pro vyloučení z účasti na zadávání zakázek a udělování grantů. Konečně by mělo být doplněno obdobné ustanovení, aby bylo možné finančně vypořádat neuhrazené závazky Společenství, aby mohla být ukončena pomoc stanovená v nařízeních, kterými se řídí strukturální fondy a Fond soudržnosti pro programové období 2000–2006. Je dále nutné Komisi zachovat možnost převádět prostředky týkající se provozních výdajů z jedné hlavy do druhé za předpokladu, že dané prostředky sledují stejný cíl. Obdobně by měla mít Komise možnost nadále převádět z jedné hlavy do druhé prostředky týkající se iniciativ Společenství nebo technické pomoci a inovačních opatření za předpokladu, že jsou převáděny na opatření stejné povahy. Tím se rozumí například převod prostředků týkajících se jedné iniciativy Společenství na jinou, zapsanou v jiné hlavě.

(54)

Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto nařízení stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství (dále jen ‚rozpočet‘) a pro předkládání účtů a jejich audit“.

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Rozpočet musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a účelnou vnitřní kontrolu a průhlednosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.“

3)

V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   S výhradou článků 5a, 18 a 74 se úrokové výnosy z finančních prostředků, které vlastní Společenství, zapisují do rozpočtu jako různé příjmy.“

4)

V kapitole 1 hlavy II části první se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 5a

1.   Úroky z plateb předběžného financování se přidělují na dotyčný program nebo akci a odečtou se od zůstatku dlužných částek, jež mají být vyplaceny příjemci.

Nařízení stanovící prováděcí pravidla k tomuto nařízení (dále jen ‚prováděcí pravidla‘) vymezí, ve kterých výjimečných případech odpovědná schvalující osoba každoročně zajistí zpětné získání těchto úroků. Tyto úroky se zapisují do rozpočtu jako různé příjmy.

2.   Společenstvím nepřísluší úroky v těchto případech:

5)

Článek 9 se mění takto:

6)

V článku 11 se slova „Aniž je dotčen článek 157“ nahrazují slovy „Aniž jsou dotčeny články 157 a 160a“.

7)

V článku 16 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely peněžních toků uvedených v článku 61 jsou však účetní a v případě zálohových účtů správce zálohových účtů a pro potřeby správního řízení zahraniční služby Komise příslušná schvalující osoba oprávněny provádět operace v národních měnách za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech.“

8)

V článku 18 se odstavec 1 se mění takto:

9)

V čl. 19 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Přijetí darů nebo odkazů v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady (včetně navazujících nákladů) převyšujícími 10 % hodnoty poskytnutého daru, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou, jež se usnesou do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti Komise.“

10)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

1.   Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddílu rozpočtu převádět prostředky:

2.   Každý orgán uvědomí rozpočtový orgán tři týdny předem o svém úmyslu provést převody uvedené v odstavci 1. Uplatní-li některá z obou složek rozpočtového orgánu v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 24.

3.   Každý orgán s výjimkou Komise může rozpočtovému orgánu navrhnout ve svém oddílu rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové linii, ze které se má převod provést. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 24.

4.   Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddílu rozpočtu provádět převody uvnitř jednotlivých článků bez předchozího vyrozumění rozpočtového orgánu.“

11)

Článek 23 se mění takto:

12)

Článek 26 se mění takto:

13)

Článek 28 se mění takto:

14)

V kapitole 7 hlavy II části první se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 28a

1.   Rozpočet je plněn s uplatněním účinné a účelné vnitřní kontroly, která odpovídá jednotlivým způsobům řízení, a v souladu s příslušnými odvětvovými předpisy.

2.   Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřené záruky, že bylo dosaženo těchto cílů:

15)

V článku 29 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Rozpočet a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Rozpočet se zveřejní do tří měsíců ode dne, kdy je prohlášen za schválený s konečnou platností.

Konsolidované roční účetní závěrky a zprávy o rozpočtovém a finančním řízení vypracované jednotlivými orgány se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.“

16)

V článku 30 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Komise vhodným způsobem zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu, které má k dispozici v okamžiku plnění rozpočtu centralizovaným řízením a přímo jejími útvary, a informace o příjemcích finančních prostředků, které poskytnou subjekty, jež byly úkoly plnění rozpočtu pověřeny v rámci jiných způsobů řízení.

Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti, zejména na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (11) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (12), a dále požadavky na bezpečnost s přihlédnutím ke zvláštnostem každého způsobu řízení uvedeného v článku 53 a v souladu s případnými příslušnými odvětvovými předpisy.

17)

V článku 33 se odstavec 2 mění takto:

18)

V čl. 37 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Před předložením předběžného návrhu opravného rozpočtu Komise a orgány jiné než Komise prověří možnosti přerozdělení příslušných prostředků, k přihlédnutím k případně očekávanému nedostatečnému plnění prostředků.“

19)

Netýká se českého znění.

20)

V čl. 43 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Prostředky v této hlavě smějí být použity až po převodu postupem podle čl. 23 odst. 1 písm. d) v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 251 Smlouvy, nebo po převodu postupem podle článku 24 v ostatních případech.“

21)

V čl. 44 druhém pododstavci se slova „podle článků 22, 23 a 25“ nahrazují slovy „podle článků 23 a 25“.

22)

Článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45

1.   Oddíl rozpočtu ‚Komise‘ obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech.

2.   Rezerva uvedená v odstavci 1 musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 24 a 26.“

23)

V článku 46 se odstavec 1 mění takto:

24)

V čl. 47 odst. 1 druhém pododstavci se slova „kromě stupňů A 1, A 2 a A 3“ nahrazují slovy „kromě platových tříd AD 16, AD 15 a AD 14“.

25)

Článek 49 se nahrazuje tímto:

„Článek 49

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu pro jakoukoli činnost Společenství nebo Evropské unie mohou být použity pouze po přijetí základního právního aktu.

Základní právní akt je právní akt, který stanoví právní základ pro činnost a pro plnění odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu.

2.   V oblasti působnosti Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu je základním právním aktem právní akt přijatý legislativním orgánem a může mít podobu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 249 Smlouvy o ES, anebo rozhodnutí sui generis.

3.   V oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU (o společné zahraniční a bezpečnostní politice) může mít základní právní akt jednu z podob stanovených v čl. 13 odst. 2 a 3, článku 14, čl. 18 odst. 5, čl. 23 odst. 1 a 2 a článku 24 Smlouvy o EU.

4.   V oblasti působnosti hlavy VI Smlouvy o EU (o policejní a justiční spolupráci v trestních věcech) může mít základní právní akt jednu z forem uvedených v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU.

5.   Základními právními akty ve smyslu tohoto článku nejsou doporučení a stanoviska ani usnesení, závěry, prohlášení a jiné akty, které nemají právní účinky.

6.   Odchylně od odstavců 1 až 4 mohou být následující prostředky použity bez základního právního aktu, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Společenství nebo Evropské unie:

26)

V článku 50 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Každý orgán vykonává tyto pravomoci v souladu s tímto nařízením a v mezích schválených prostředků.“

27)

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

1.   Každý účastník finančních operací a každá jiná osoba podílející se na plnění rozpočtu, správě, auditu nebo kontrole se musí zdržet jakéhokoliv jednání, jež by mohlo uvést jeho zájmy do střetu se zájmy Společenství. Pokud takový případ nastane, musí dotyčná osoba od takového jednání upustit a předložit věc příslušnému orgánu.

2.   Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z ekonomických důvodů nebo z důvodů jiných společných zájmů s příjemcem ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.“

28)

Článek 53 se nahrazuje tímto:

„Článek 53

Komise plní rozpočet v souladu s články 53a až 53d některým z těchto způsobů:

29)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 53a

Plní-li Komise rozpočet centralizovaným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu prováděny buď přímo jejími útvary, nebo nepřímo podle článků 54 až 57.

Článek 53b

1.   Plní-li Komise rozpočet sdíleným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy. Tato metoda se uplatňuje zejména u činností uvedených v hlavách I a II části druhé.

2.   Aniž jsou dotčena doplňková ustanovení příslušných odvětvových předpisů a aby bylo ve sdíleném řízení zajištěno, že finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými předpisy a zásadami, přijmou členské státy veškerá potřebná právní a správní nebo jiná opatření nezbytná pro ochranu finančních zájmů Společenství. K tomuto účelu členské státy zejména:

K tomuto účelu členské státy provádějí kontroly a zavedou v souladu s článkem 28a účinný a účelný systém vnitřní kontroly. Zahajují veškerá nutná a vhodná správní a soudní řízení.

3.   Členské státy vypracovávají na vhodné vnitrostátní úrovni roční shrnutí dostupných auditů a prohlášení.

4.   Aby se zajistilo, že finanční prostředky jsou využívány v souladu s platnými předpisy, uplatňuje Komise takové postupy schvalování účetní závěrky a mechanismy finančních oprav, jež jí umožní převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu.

Článek 53c

1.   Plní-li Komise rozpočet decentralizovaným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny třetí země v souladu s článkem 56 a hlavou IV části druhé, aniž je dotčeno pověřování zbývajícími úkoly subjektů uvedených v čl. 54 odst. 2.

2.   Aby se zajistilo, že finanční prostředky jsou využívány v souladu s platnými předpisy, uplatňuje Komise takové postupy schvalování účetní závěrky a mechanismy finančních oprav, jež jí umožní převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu.

3.   Třetí země, které byly pověřeny úkoly plnění rozpočtu, zajistí v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu.

Článek 53d

1.   Plní-li Komise rozpočet společným řízením, jsou některými úkoly plnění rozpočtu v souladu s prováděcími pravidly pověřeny mezinárodní organizace v těchto případech:

Tyto organizace musí ve svém účetnictví, auditu, vnitřní kontrole a postupech zadávání zakázek používat standardy, které poskytují záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům.

2.   Jednotlivé dohody o poskytnutí finančních prostředků uzavřené s mezinárodními organizacemi musí obsahovat přesná ustanovení o plnění úkolů, jimž jsou tyto mezinárodní organizace pověřeny.

3.   Mezinárodní organizace, které byly pověřeny úkoly plnění rozpočtu, zajistí v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu.“

30)

Článek 54 se mění takto:

31)

Články 55 a 56 se nahrazují tímto:

„Článek 55

1.   Výkonné agentury jsou právnické osoby podle práva Společenství vytvořené rozhodnutím Komise, které mohou být pověřeny provádět jménem Komise a na její odpovědnost, zcela nebo částečně, program nebo projekt Společenství v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (13).

2.   Odpovídající provozní prostředky vynakládá ředitel agentury.

Článek 56

1.   Plní-li Komise rozpočet nepřímým centralizovaným řízením, vyžádá si nejprve u subjektů, které tímto plněním pověří, důkaz o existenci a řádném fungování:

Komise může s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným standardům uznat, že systémy auditu, vedení účetnictví a zadávání zakázek subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou rovnocenné jejím pravidlům.

2.   V případě decentralizovaného řízení se kritéria stanovená v odstavci 1, s výjimkou kritéria podle písmene e), použijí v plném rozsahu nebo částečně v závislosti na stupni decentralizace dohodnutém mezi Komisí a dotyčnými veřejnoprávními subjekty ze třetí země nebo vnitrostátními nebo mezinárodními veřejnoprávními subjekty.

Bez ohledu na odst. 1 písm. a) a článek 169a se může Komise rozhodnout

využít postupy zadávání zakázek nebo udělování grantů přijímající partnerské země nebo postupy dohodnuté mezi dárci.

Před přijetím takového rozhodnutí si Komise nejprve v každém jednotlivém případě opatří důkaz o tom, že tyto postupy vyhovují zásadám průhlednosti, rovného zacházení a nediskriminace, předcházejí střetu zájmů, nabízejí záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům a zajišťují soulad s předpisy o řádném finančním řízení, jež vyžaduje účinnou a účelnou vnitřní kontrolu.

Dotyčné veřejnoprávní subjekty ze třetí země nebo vnitrostátní nebo mezinárodní veřejnoprávní subjekty se zaváží plnit tyto povinnosti:

3.   Komise zajišťuje dohled nad plněním svěřených úkolů a jeho hodnocení a kontrolu. Při provádění kontrol bere v úvahu rovnocennost kontrolních systémů vlastním kontrolním systémům.

32)

V článku 57 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise nesmí pověřit prováděním opatření, která se týkají prostředků z rozpočtu, včetně vyplácení a zpětného získávání prostředků, externí soukromoprávní subjekty, s výjimkou případů uvedených v čl. 54 odst. 2 písm. c) nebo zvláštních případů týkajících se plateb, které mají být provedeny ve prospěch příjemců určených Komisí, jejichž podmínky a výše byly určeny Komisí a jejichž provádění nezahrnuje uvážení subjektu uskutečňujícího platbu.“

33)

Článek 59 se mění takto:

34)

V článku 60 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7.   Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti společně s finančními informacemi a informacemi o řízení potvrzujícími, že údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz, není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak.

Zpráva uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům, rizika spojená s těmito operacemi, využití zdrojů, které měla k dispozici, a účinnost a účelnost systému vnitřní kontroly. Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu o činnosti i ostatní získané informace. Do 15. června každého roku zašle Komise rozpočtovému orgánu shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok.“

35)

Článek 61 se mění takto:

36)

V článku 62 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance.“

37)

Článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

1.   Pro vybírání jiných příjmů než vlastních zdrojů a pro platby malých částek, jak jsou vymezeny v prováděcích pravidlech, mohou být zřízeny zálohové účty.

V oblasti pomoci v krizových situacích a v oblasti operací humanitární pomoci ve smyslu článku 110 však lze zálohové účty využívat bez omezení částky, při dodržení úrovně prostředků schválených rozpočtovým orgánem pro příslušnou rozpočtovou linii pro běžný rozpočtový rok.

2.   Zálohové účty naplňuje účetní daného orgánu a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů jmenovaní účetním orgánu.“

38)

V článku 65 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 64 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a o boji proti korupci úředníků Společenství nebo členských států.“

39)

Článek 66 se mění takto:

40)

V článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud se odpovědná pověřená schvalující osoba hodlá vzdát nebo částečně vzdát zpětného získání částky stanovené pohledávky, ujistí se, že toto vzdání se je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality podle postupů a kritérií stanovených prováděcími pravidly. Rozhodnutí o vzdání se pohledávky musí být odůvodněno. Schvalující osoba může přenést pravomoc vydávat tato rozhodnutí na jinou osobu pouze za podmínek stanovených prováděcími pravidly.

Odpovědná schvalující osoba může dále v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech zrušit nebo upravit stanovenou pohledávku.“

41)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 73a

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení a uplatňování rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, promlčují se nároky Společenství vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči Společenství po pěti letech.

Počátek běhu promlčecí doby a podmínky pro její přerušení a stavení stanoví prováděcí pravidla.“

42)

V čl. 75 odst. 2 se slova „podle čl. 49 odst. 2“ nahrazují slovy „podle čl. 49 odst. 6 písm. e)“.

43)

V čl. 77 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Částka rozpočtového závazku odpovídající právnímu závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 81 do tří let od podpisu právního závazku, se uvolňuje ze závazku.“

44)

V článku 80 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa.“

45)

V čl. 86 odst. 1 se písmeno b) se nahrazuje tímto:

46)

V článku 87 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Je-li interní auditor zaměstnancem, stanoví jeho odpovědnost služební řád a blíže ji upravují prováděcí pravidla.“

47)

Článek 88 se nahrazuje tímto:

„Článek 88

1.   Veřejné zakázky jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více zadavateli ve smyslu článků 104 a 167, jejichž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu.

Předmětem těchto zakázek mohou být:

2.   Rámcové smlouvy jsou smlouvy mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejichž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období. Vztahují se na ně ustanovení této hlavy o postupu zadávání zakázek, včetně zveřejňování zadávacích řízení.

3.   Aniž jsou dotčeny články 93 až 96, nevztahuje se tato hlava na granty.“

48)

V čl. 89 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Zadavatelé nesmějí rámcové smlouvy zneužívat ani je používat tak, aby účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení nebo narušení.“

49)

Článek 90 se mění takto:

50)

Článek 91 se mění takto:

51)

Článek 92 se nahrazuje tímto:

„Článek 92

Zadávací dokumentace musí obsahovat úplný, jasný a přesný popis předmětu zakázky a uvádět kritéria pro vyloučení, výběr a zadání platná pro danou zakázku.“

52)

Článek 93 se mění takto:

53)

Články 94, 95 a 96 se nahrazují tímto:

„Článek 94

Zakázku nelze udělit zájemcům nebo uchazečům, kteří při zadávacím řízení:

Článek 95

1.   Komise zřídí a provozuje ústřední databázi v souladu s předpisy Společenství o ochraně osobních údajů. Tato databáze obsahuje podrobné údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 93 a 94 a v čl. 96 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a). Tato databáze je společná pro všechny orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 185.

2.   Orgány členských států a třetích zemí a subjekty jiné než uvedené v odstavci 1, které se účastní plnění rozpočtu v souladu s články 53 a 54, sdělí příslušné schvalující osobě informace o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. e), pokud činnost dotyčného subjektu vedla k poškození finančních zájmů Společenství. Schvalující osoba tuto informaci přijme a požádá účetního, aby ji vložil do databáze.

Orgány a subjekty uvedené v prvním pododstavci mají přístup k informacím uloženým v databázi a mohou je náležitým způsobem a na svou zodpovědnost zohlednit při zadávání zakázek souvisejících s plněním rozpočtu.

3.   V prováděcích pravidlech se stanoví průhledná a důsledná kritéria k zajištění úměrného uplatňování kritérií pro vyloučení. Komise stanoví standardní postupy a technické normy pro provoz této databáze.

Článek 96

1.   Zadavatel může uložit správní nebo finanční sankce:

Ve všech případech však musí dát zadavatel dotčené osobě nejprve možnost se vyjádřit.

2.   Sankce uvedené v odstavci 1 musí být úměrné významu zakázky a závažnosti porušení povinností a mohou spočívat:

54)

Článek 97 se nahrazuje tímto:

„Článek 97

1.   Zakázky se zadávají na základě kritérií pro zadání vztahujících se k obsahu nabídek poté, co byla v souladu s kritérii pro výběr, která jsou stanovena v zadávací dokumentaci, prověřena způsobilost hospodářských subjektů, které nejsou vyloučeny podle článků 93 a 94 a podle čl. 96 odst. 2 písm. a).

2.   Zakázka se zadává automatickým výběrem nabídky nebo přijetím nabídky, která je hospodářsky nejvýhodnější.“

55)

Článek 98 se mění takto:

56)

Články 102 a 103 se nahrazují tímto:

„Článek 102

1.   Zadavatel musí od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele požadovat složení jistoty předem v případech stanovených v prováděcích pravidlech.

2.   Zadavatel může v případě, že to považuje za vhodné a přiměřené, od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele požadovat složení jistoty předem, aby:

Článek 103

Pokud se ukáže, že v zadávacím řízení došlo k podstatným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, pozastaví orgány provádění dané zakázky a mohou přijmout nezbytná opatření včetně zrušení dotyčného řízení.

Pokud se po udělení zakázky ukáže, že v zadávacím řízení nebo při provádění zakázky došlo k podstatným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, mohou orgány v závislosti na stadiu řízení upustit od zadání zakázky nebo pozastavit její provádění, nebo je-li to vhodné, zakázku vypovědět.

Jestliže lze tyto chyby, nesrovnalosti nebo podvody přičíst dodavateli, mohou orgány rovněž odmítnout uskutečnit platby nebo mohou získat zpět již vyplacené částky nebo vypovědět všechny smlouvy uzavřené s tímto dodavatelem v rozsahu odpovídajícím závažnosti chyb, nesrovnalostí nebo podvodu.“

57)

V článku 104 se doplňuje nová věta, která zní:

„V souladu s článkem 59 přenesou pravomoci potřebné k vykonávání funkce zadavatele.“

58)

Článek 105 se nahrazuje tímto:

„Článek 105

1.   S výhradou hlavy IV části druhé tohoto nařízení stanoví směrnice 2004/18/ES limity, které určí:

2.   S výhradou výjimek a podmínek uvedených v prováděcích pravidlech nesmí zadavatel v případě zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2004/18/ES, podepsat zakázku nebo rámcovou smlouvu s úspěšným uchazečem, dokud neuplyne odkladná lhůta.“

59)

V hlavě VI části první se nadpis kapitoly 1 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 1

Oblast působnosti a forma grantů“.

60)

Článek 108 se mění takto:

61)

V kapitole 1 hlavy VI části první se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 108a

1.   Granty mohou být uděleny v kterékoliv z těchto forem:

2.   Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky.“

62)

V hlavě VI části první se nadpis kapitoly 2 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 2

Zásady“.

63)

Článek 109 se nahrazuje tímto:

„Článek 109

1.   Při poskytování grantů musí být dodržovány zásady průhlednosti a rovného zacházení.

Granty nesmějí být kumulativní ani poskytovány zpětně a musí zahrnovat spolufinancování.

V žádném případě nelze překročit kombinované celkové náklady způsobilé pro financování za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech.

2.   Účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku pro příjemce.

3.   Odstavec 2 se nevztahuje na:

64)

V článku 110 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Granty jsou předmětem ročního pracovního programu, který se zveřejní na počátku rozpočtového roku.

Tento roční pracovní program se provádí zveřejněním výzvy k podávání návrhů, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých výjimečných případů, případů, kdy to u určité akce není možné z důvodu vlastností příjemce nebo činnosti, anebo případů, kdy je příjemce označen za příjemce grantu v základním právním aktu.

První pododstavec se nepoužije v případě pomoci v krizových situacích a operací humanitární pomoci.“

65)

Články 111 a 112 se nahrazují tímto:

„Článek 111

Na každou akci může být určitému příjemci poskytnut z rozpočtu pouze jeden grant, není-li v příslušných základních právních aktech stanoveno jinak.

Jednomu příjemci může být za jeden rozpočtový rok z rozpočtu poskytnut pouze jeden grant na provozní náklady.

Žadatel neprodleně uvědomí schvalující osoby o veškerých vícenásobných žádostech a vícenásobných grantech týkajících se téže akce nebo téhož pracovního programu.

Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu dvakrát.

Článek 112

1.   Grant na již zahájené akce lze poskytnout pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před udělením grantu.

V těchto případech nesmějí být náklady, které lze grantem financovat, vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, pokud se nejedná o řádně odůvodněné výjimečné případy, které stanoví základní právní akt, nebo pokud se nejedná o výdaje, které jsou nezbytné pro řádné poskytování pomoci v krizových situacích nebo provedení operací humanitární pomoci, za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech.

Poskytnutí grantu se zpětným účinkem na již ukončenou akci je vyloučeno.

2.   Grant na provozní náklady musí být udělen do šesti měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce. Náklady, které lze grantem financovat, nesmějí být vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant ani před začátkem rozpočtového roku příjemce.“

66)

V článku 113 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak v případě subjektu, který jedná v obecném evropském zájmu, jsou granty na provozní náklady v případě opětovného poskytnutí postupně snižovány. Toto ustanovení se nevztahuje na granty v některé z forem uvedených v čl. 108a odst. 1 písm. b) a c).“

67)

Článek 114 se nahrazuje tímto:

„Článek 114

1.   Žádosti o grant se podávají písemně.

2.   Za způsobilé se považují žádosti o grant podané:

3.   Granty nelze udělit žadatelům, kteří se v době řízení o udělení grantu nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1, článku 94 a čl. 96 odst. 2 písm. a).

Žadatelé musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v prvním pododstavci. Schvalující osoba nemusí toto prokázání vyžadovat v případě grantů o velmi nízké hodnotě, jak je vymezena v prováděcích pravidlech.

4.   Schvalující osoba může žadatelům uložit účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce podle článku 96.

Tyto sankce mohou být uloženy též příjemcům, kteří při podání žádosti nebo během provádění grantu neposkytli informace požadované schvalující osobou nebo poskytli tyto informace vědomě nesprávné.“

68)

V článku 116 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Návrhy se hodnotí na základě předem oznámených kritérií pro výběr a kritérií pro zadání s cílem určit, které návrhy lze financovat.“

69)

Článek 118 se nahrazuje tímto:

„Článek 118

1.   Příslušná schvalující osoba může, pokud to považuje za vhodné a přiměřené, od příjemce požadovat složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s platbami předběžného financování.

2.   Zadavatel musí od příjemce požadovat složení jistoty předem v případech stanovených v prováděcích pravidlech.“

70)

V článku 119 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Jestliže příjemce neplní své povinnosti, je grant v případech uvedených v prováděcích pravidlech pozastaven, snížen nebo zrušen poté, co je příjemci dána možnost se vyjádřit.“

71)

Článek 120 se nahrazuje tímto:

„Článek 120

1.   Pokud provádění akce vyžaduje zadávání zakázek příjemcem, použijí se postupy stanovené pro tento případ v prováděcích pravidlech.

2.   Pokud provedení akce vyžaduje udělení finanční podpory třetím osobám, smí příjemce grantu Společenství tuto finanční podporu poskytnout, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

Pro účely písmene c) se v prováděcích pravidlech určí maximální částka finanční podpory, kterou může příjemce třetí osobě poskytnout.

3.   Každé rozhodnutí o grantu nebo grantová dohoda musí výslovně zmocnit Komisi a Účetní dvůr k provádění kontrol na místě a kontrol všech dokladů všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství.“

72)

Článek 121 se mění takto:

73)

Článek 122 se nahrazuje tímto:

„Článek 122

1.   K účetním závěrkám orgánů a subjektů uvedeným v článku 121 je připojena zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje mimo jiné informace o úrovni čerpání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.“

74)

Článek 128 se nahrazuje tímto:

„Článek 128

Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 121 předávají účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžné účetní závěrky se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

Účetní Komise konsoliduje tyto předběžné účetní závěrky s předběžnou účetní závěrkou Komise a do 31. března následujícího rozpočtového roku předá Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Komise zároveň se svou zprávou o rozpočtovém a finančním řízení v průběhu rozpočtového roku spolu s předběžnými konsolidovanými účetními závěrkami.

Účetní každého z orgánů uvedených v článku 121 rovněž do dne stanoveného ve druhém pododstavci tohoto článku předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu a Radě.“

75)

Článek 129 se mění takto:

76)

Článek 131 se mění takto:

77)

V čl. 133 odst. 1 se slova „v článku 185“ nahrazují slovy „v článku 121“.

78)

V článku 134 se slova „v článku 185“ nahrazují slovy „v článku 121“.

79)

V čl. 138 odst. 1 se slova „v článku 185“ nahrazují slovy „v článku 121“ a slova „podle článku 185“ se nahrazují slovy „uvedený v článku 121“.

80)

V článku 139 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Každý orgán uvědomí Účetní dvůr a obě složky rozpočtového orgánu o veškerých vnitřních předpisech týkajících se finančních záležitostí, které přijme.“

81)

Článek 143 se mění takto:

82)

Článek 144 se mění takto:

83)

V čl. 145 odst. 1 se datum „30. dubna“ nahrazuje datem „15. května“.

84)

V části druhé se nadpis hlavy I nahrazuje tímto:

„HLAVA I

EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ FOND“.

85)

V článku 148 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Části první a třetí tohoto nařízení se použijí na výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v předpisech týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a na jeho příjmy, není-li v této hlavě stanoveno jinak.“

86)

Článek 149 se mění takto:

87)

V článku 150 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Rozhodnutí Komise o stanovení výše těchto plateb zakládá předběžné souhrnné závazky, které nesmí překročit celkovou výši prostředků EZZF.

3.   Výdaje na běžnou správu EZZF mohou být každoročně od 15. listopadu přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok. Tyto závazky však nesmějí překročit tři čtvrtiny součtu celkových odpovídajících prostředků pro běžný rozpočtový rok. Mohou se vztahovat pouze na výdaje, které zásadně spočívají na základním právním aktu.“

88)

V čl. 151 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Výdaje uskutečněné útvary a subjekty uvedenými v pravidlech, která se týkají EZZF, se do dvou měsíců po obdržení výkazů zaslaných členskými státy přidělují na závazky podle kapitoly, článku a bodu. Tyto závazky lze uzavřít nebo přijmout po uplynutí doby dvou měsíců, je-li nutný převod prostředků do příslušných rozpočtových linií. Kromě případů, kdy členské státy ještě neprovedly platbu nebo kdy je způsobilost nejistá, zaznamenají se tyto částky jako platby ve stejné dvouměsíční lhůtě.“

89)

Článek 152 se nahrazuje tímto:

„Článek 152

V rozpočtovém účetnictví se výdaje zaúčtovávají za rozpočtový rok na základě úhrad uskutečněných Komisí členským státům do 31. prosince dotyčného rozpočtového roku za předpokladu, že účetní obdrží platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku.“

90)

V článku 153 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pokud může Komise převést prostředky podle čl. 23 odst. 1, přijme rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku a uvědomí o něm rozpočtový orgán podle čl. 23 odst. 1.“

91)

Článek 154 se nahrazuje tímto:

„Článek 154

1.   Účelově vázané příjmy podle této hlavy se účelově váží podle původu v souladu s čl. 18 odst. 2.

2.   Výsledek rozhodnutí o schválení účetní závěrky podle článku 30 nařízení č. 1290/2005 se zapisuje do jediného článku.“

92)

V části druhé se nadpis hlavy II nahrazuje tímto:

„HLAVA II

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND A EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA“.

93)

Článek 155 se mění takto:

94)

V článku 157 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Prostředky uvolněné ze závazku mohou být opětovně dány k dispozici v případě zjevného omylu přičitatelného pouze Komisi.“

95)

Článek 158 se nahrazuje tímto:

„Článek 158

S výjimkou Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova může Komise převádět provozní výdaje uvedené v této hlavě z jedné hlavy rozpočtu do druhé, pokud jsou dotyčné prostředky použity pro stejný účel ve smyslu předpisů uvedených v článku 155 nebo pokud představují výdaje na technickou pomoc.“

96)

V článku 160 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   S prostředky souvisejícími s příjmy vytvářenými Výzkumným fondem pro uhlí a ocel, zřízeným Protokolem o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se zachází jako s účelově vázanými příjmy ve smyslu článku 18. Prostředky na závazky vytvořené těmito příjmy musí být dány k dispozici neprodleně po odhadu účtu pohledávek a prostředky na platby musí být dány k dispozici neprodleně po obdržení dotyčných příjmů.“

97)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 160a

1.   Prostředky na závazky odpovídající objemu závazků zrušených v důsledku úplného nebo částečného neuskutečnění projektů týkajících se výzkumu, na něž byly konkrétně určeny, mohou být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech dány znovu k dispozici, je-li nezbytné provést původně plánovaný program, neobsahuje-li rozpočet pro běžný rozpočtový rok prostředky na tento účel.

2.   Pro účely odstavce 1 Komise na počátku každého rozpočtového roku přezkoumá prostředky uvolněné ze závazku během předcházejícího rozpočtového roku a v závislosti na požadavcích vyhodnotí potřebu dát tyto prostředky znovu k dispozici.

Na základě toto hodnocení může Komise předložit rozpočtovému orgánu do 15. února každého rozpočtového roku vhodné návrhy, přičemž pro každý rozpočtový bod uvede důvody, proč by měly být tyto prostředky dány znovu k dispozici.

3.   Rozpočtový orgán rozhodne o návrhu Komise ve lhůtě šesti týdnů. Pokud není v této lhůtě rozhodnuto, považují se návrhy za schválené.

Výše prostředků na závazky daných znovu k dispozici v roce n nesmí za žádných okolností překročit 25 % celkové částky uvolněné ze závazku v téže rozpočtové linii v roce n–1.

4.   Prostředky na závazky, jež jsou znovu dány k dispozici, nesmějí být přeneseny.

Právní závazky, jež se vztahují k prostředkům na závazky znovu daným k dispozici, musí být uzavřeny nebo přijaty do 31. prosince roku n.

Koncem roku n příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek prostředků na závazky znovu daných k dispozici s konečnou platností uvolní ze závazku.“

98)

V článku 163 se první věta nahrazuje tímto:

„Akce uvedené v této hlavě mohou být prováděny buď centralizovaným řízením Komisí, sdíleným řízením, decentralizovaným řízením jednou nebo více přijímajícími třetími zeměmi, nebo společným řízením s mezinárodními organizacemi v souladu s příslušnými ustanoveními článků 53 až 57.“

99)

Článek 164 se zrušuje.

100)

Článek 166 se mění takto:

101)

Článek 167 se mění takto:

102)

V hlavě IV části druhé se nadpis kapitoly 4 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 4

Granty“.

103)

V kapitole 3 hlavy IV části druhé se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 169a

Postupy pro udělování grantů, které má použít v decentralizovaném řízení přijímající třetí země, se stanoví ve finančních dohodách uvedených v článku 166. Ty vycházejí z pravidel stanovených v hlavě VI části první.“

104)

Článek 170 se nahrazuje tímto:

„Článek 170

Každá finanční dohoda nebo grantová dohoda nebo rozhodnutí o grantu musí výslovně zmocnit Komisi a Účetní dvůr provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě u všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství.“

105)

V článku 171 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Tato hlava, s výjimkou článků 174 a 174a a čl. 175 odst. 2, se vztahuje také na činnost Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).“

106)

Článek 173 se nahrazuje tímto:

„Článek 173

V souvislosti s prostředky zapsanými v příloze u každého evropského úřadu přenese Komise na ředitele dotyčného evropského úřadu pravomoci schvalující osoby v souladu s článkem 59.“

107)

V čl. 174 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Jeho ředitel stanoví po schválení řídícím výborem kritéria pro tento systém účetnictví.“

108)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 174a

1.   Každý orgán může přenést na ředitele interinstitucionálního evropského úřadu pravomoci schvalující osoby pro správu prostředků zapsaných ve svém oddílu, přičemž zároveň stanoví meze a podmínky tohoto přenesení.

2.   Interní auditor Komise vykonává veškeré pravomoci uvedené v kapitole 8 hlavy IV části první.“

109)

Článek 175 se nahrazuje tímto:

„Článek 175

Pokud evropský úřad poskytuje v rámci své pravomoci za úplatu plnění třetím osobám, vydá jeho ředitel po schválení řídícím výborem zvláštní předpisy o podmínkách, za kterých jsou tato plnění poskytována, a o vedení odpovídajících účtů.“

110)

Článek 176 se zrušuje.

111)

Článek 178 se mění takto:

112)

V čl. 179 odst. 3 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Pokud některá z obou složek rozpočtového orgánu zamýšlí zaujmout stanovisko, sdělí ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informace o stavebním projektu příslušnému orgánu svůj úmysl takové stanovisko zaujmout. Pokud neodpoví, může příslušný orgán provést plánovanou operaci v rámci své správní samostatnosti, s výhradou článku 282 Smlouvy o ES a článku 185 Smlouvy o Euratomu týkajících se zastupování Společenství.

Stanovisko se postoupí příslušnému orgánu do dvou týdnů ode dne tohoto sdělení.“

113)

V části druhé se vkládá nová hlava, která zní:

„HLAVA VII

ODBORNÍCI

Článek 179a

Prováděcí pravidla stanoví zvláštní postup pro výběr odborníků odměňovaných pevně stanovenou částkou, jejichž úkolem je poskytovat orgánům pomoc zejména při hodnocení návrhů a žádostí o grant nebo soutěžních návrhů při zadávání zakázek a technickou pomoc při následných krocích i konečném hodnocení projektů financovaných z rozpočtu.“

114)

Článek 180 se zrušuje.

115)

Článek 181 se nahrazuje tímto:

„Článek 181

1.   Pokud jde o fondy uvedené v čl. 155 odst. 1, u kterých byly základní právní akty zrušeny před dnem použitelnosti tohoto nařízení, mohou být prostředky, které byly uvolněny ze závazku podle čl. 157 odst. 1, znovu dány k dispozici v případě zjevného omylu přičitatelného pouze Komisi nebo v případě vyšší moci se závažnými následky pro provádění operací podporovaných těmito fondy.

2.   Ústřední databáze podle článku 95 se zřídí do 1. ledna 2009.

3.   Komise může převádět prostředky z jedné hlavy rozpočtu do druhé provozní výdaje uvedené v nařízeních, jimiž se řídí strukturální fondy a Fond soudržnosti v programovém období 2000–2006, u kterých je stále třeba provést platby Společenství k finančnímu vyrovnání nesplněných závazků Společenství do ukončení dotyčné pomoci, a to za předpokladu, že dotyčné prostředky

4.   Ustanovení čl. 30 odst. 3 se u fondu uvedeného v čl. 148 odst. 1 použije poprvé na platby zapsané do rozpočtu na rok 2008.“

116)

Článek 185 se mění takto: