Evropský hospodářský a sociální výbor
NAT/744
Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí – kvalita ovzduší, voda a odpady
STANOVISKO
specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady
(průzkumné stanovisko)
|
Administrátorka
|
Monica GUARINONI
|
|
Datum dokumentu
|
03/12/2018
|
Zpravodaj: Arnaud SCHWARTZ
|
Konzultace
|
Evropský parlament, 03/05/2018
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
průzkumné stanovisko
|
|
Rozhodnutí předsednictva
|
17/04/2018 (v očekávání žádosti o vypracování stanoviska)
|
|
|
|
|
Odpovědná specializovaná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato ve specializované sekci
|
27/11/2018
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/RRRR
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV vítá cíl přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (Environmental Implementation Review), jímž je poskytnout informovaný přehled o situaci v každém členském státě s důrazem na hlavní nedostatky při provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí. Dále vítá, že cílem je doporučit nápravná opatření a poskytnout podporu členským státům, které mají v provádění těchto právních předpisů zpoždění, a to zejména prostřednictvím nového nástroje pro vzájemnou technickou pomoc.
1.2EHSV však ve svém stanovisku na toto téma uvádí, že z přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí vyplývá, že v mnoha členských státech EU je závažným problémem nedostatečné, roztříštěné a nerovnoměrné provádění těchto právních předpisů. V současnosti stejně jako v minulosti jsou základními příčinami tohoto nedostatečného provádění, na které přezkum poukázal, zjevně stále chybějící politická vůle vlád mnoha členských států stanovit jako politickou prioritu zásadní zlepšení tohoto provádění a poskytnout k tomuto účelu dostatečné zdroje (např. prostřednictvím víceletého finančního rámce – VFR). EHSV tedy připomíná, že řádné provádění acquis EU v oblasti životního prostředí je v zájmu evropských občanů a má skutečný hospodářský a sociální přínos.
1.3EVHS rovněž opakuje svůj názor uvedený ve výše uvedeném stanovisku, že účinné provádění opatření na ochranu životního prostředí závisí zčásti na tom, že se občanské společnosti (zaměstnavatelům, zaměstnancům a dalším zástupcům společnosti) dostane aktivní úlohy. EHSV proto také opakuje svou výzvu k intenzivnějšímu a strukturovanému zapojení občanské společnosti, jež by měla tyto přezkumy posílit. Podle názoru EVHS musí mít organizace občanské společnosti na celostátní úrovni možnost přispět svými znalostmi a kompetencemi ke zprávám o jednotlivých zemích i k strukturovaným dialogům na vnitrostátní úrovni a k jejich monitorování. EHSV je proto připraven usnadnit dialog s občanskou společností na úrovni EU v rámci skutečně udržitelného a oběhového hospodářství.
1.4EHSV ve svém stanovisku Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti opět zdůrazňuje, že současné nedostatky snižují důvěru občanů, pokud jde o účinnost legislativy EU, a po členských státech a Komisi požaduje, aby uvolnily značné finanční prostředky, díky nimž by bylo možné zaměstnat další pracovníky, kteří by kontrolovali provádění správy a právních předpisů v oblasti životního prostředí.
1.5EHSV zdůrazňuje, že v některých případech jsou nutné rovněž investice do životního prostředí, zvyšování povědomí veřejnosti nebo silné donucovací řetězce a že i když inspektoři ochrany životního prostředí již existují, potřebuje Evropa a její členské státy také specializované soudce a státní zástupce.
1.6EHSV rovněž připomíná svůj názor uvedený ve stanovisku
, že vedle opatření zaměřených na informování o pravidlech, které je nutné dodržovat, a zvyšování povědomí v členských státech a u příslušných cílových skupin v této věci, je nutné přijmout opatření týkající se monitorování nebo kontroly provádění na úrovni EU ze strany Komise coby „strážkyně Smluv“. Akční plán
neřeší důvody nedodržování právních předpisů, jako je například oportunismus a nedostatečná politická vůle. Podpora členských států je sice nezbytná, ale EHSV znovu připomíná, že nezávazná opatření navrhovaného akčního plánu nemohou být jedinou strategií, jak zlepšit dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí.
1.7Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí i uvedený akční plán vycházejí z dvouletého cyklu. EHSV proto zdůrazňuje, že by měl plnit aktivní úlohu při monitorování a pravidelných změnách jejich obsahu, aby v tomto procesu neustálého zlepšování politik v oblasti životního prostředí Evropské unie prosadil názory občanské společnosti.
1.8Kromě toho různé činnosti Evropské komise ukazují, že mnoho nedostatků vyplývá z nedostatečné spolupráce mezi různými úrovněmi správy (vnitrostátní, regionální a místní) odpovědnými za provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí. EHSV proto vyzývá EU, aby do průběžného monitorování a hodnocení tohoto provádění zapojila občanskou společnost.
1.9Občané Unie považují ochranu životního prostředí za nesmírně důležitou. Většina Evropanů se však domnívá, že EU a vlády jednotlivých států toho pro ochranu životního prostředí nedělají dost. Rada, Parlament a Komise by proto měly za podpory EHSV více spolupracovat na naplňování očekávání občanů. Tato snaha by mohla vést k tomu, že EHSV bude požádán o vypracování průzkumného stanoviska k otázce, jak by mohla občanská společnost více přispívat k přípravě a uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.
1.10EHSV nyní vyzývá Komisi, aby zveřejnila seznam všech nedostatků zjištěných v jednotlivých členských státech při provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady. Tento seznam by měl zčásti vycházet z informací, které byly Komisi předloženy, jakož i z konzultace s organizovanou občanskou společností. Dále Komisi vyzývá, aby definovala a poté uplatnila opatření k nápravě těchto nedostatků. EHSV je, v rámci svých prostředků a odbornosti, připraven k této definici přispět a podílet se na hodnocení budoucího provádění těchto nápravných opatření.
1.11EHSV se domnívá, že by Komise měla nejen navrhovat právní předpisy, ale také usnadňovat a podporovat jejich provádění a současně více sladit stávající předpisy navzájem a také je lépe přizpůsobit vědeckému pokroku a mezinárodním závazkům, jejichž cílem je ochrana obyvatel a obnova funkčních ekosystémů. Bez těchto ekosystémů není možný hospodářský rozvoj ani sociální spravedlnost. Provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí má zejména zásadní význam pro plnění cílů udržitelného rozvoje OSN a pro praktickou realizaci dohod o změně klimatu. EHSV proto upozorňuje příslušné orgány na různé příklady zlepšení právních předpisů v oblasti životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady v tomto stanovisku.
1.12A konečně je zřejmé, že vysoká míra přijetí navrhovaných opatření je stejně jako v případě nedávného návrhu směrnice o plastových výrobcích na jedno použití výsledkem informačních a mediálních kampaní zaměřených na zamoření oceánů plasty, které zvýšily povědomí o tomto problému mezi občany. EHSV se domnívá, že tomu tak je i v případě mnoha dalších opatření, která mohou lidem v Unii nabídnout zdravé životní prostředí, přizpůsobení se změně klimatu a zastavení prudkého úbytku biologické rozmanitosti. EHSV v tomto smyslu znovu zdůrazňuje, že je nutné, aby se občanská společnost aktivně zapojila do vzdělávání veřejnosti a aby došlo k očekávanému zintenzívnění úsilí v oblasti zvyšování povědomí občanů i veřejných a soukromých činitelů s rozhodovací pravomocí (zejména v malých a středních podnicích) o těchto nesmírně důležitých otázkách 21. století ze strany evropských, vnitrostátních a místních orgánů.
2.Obecné připomínky
2.1Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá ochotu spolupracovat, již Evropský parlament (EP) vyjádřil zasláním žádosti o vypracování tohoto průzkumného stanoviska, jež se týká provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady.
2.2Provádění evropských právních předpisů v oblasti životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady, se dotýká oblastí, jež souvisejí zejména s ochranou ekosystémů, ale vede i k novým ekonomickým příležitostem a vývoji příznivému pro zdraví evropských občanek a občanů. Toto provádění není jen otázkou provedení směrnic do vnitrostátního práva – což je jen první krok, ale znamená také nutnost zřídit potřebné veřejné orgány nebo uvolnit stávající prostředky v oblasti lidských zdrojů, dovedností a odpovědnosti, know-how a finančních prostředků. V mnoha případech jsou zapotřebí veřejné nebo soukromé environmentální investice (například na zařízení pro úpravu vody a zpracování odpadů), v jiných případech je třeba regulovat činnosti s negativním dopadem na životní prostředí (například za účelem zachování kvality ovzduší).
2.3Lepší provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí by se mělo stát ve všech členských státech prioritou a veřejné orgány odpovědné za tyto otázky by měly být posíleny. EHSV již v minulosti vydal řadu stanovisek s doporučeními v tomto ohledu a obecněji s doporučeními týkajícími se provádění stávajících právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu a odpady. EHSV vyzývá, aby byl na tyto dokumenty brán zřetel, a to ať se jedná o stanovisko týkající se ovzduší, vody či odpadů.
2.4Je třeba připomenout, že kromě těchto tematických stanovisek obsahují stanoviska EHSV s obecnějším zaměřením také doporučení, jež by mohla vyhovět současné žádosti, a to například stanoviska týkající se přístupu k právní ochraně či aktuálního provádění právních předpisů a správy a ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů
, stanoviska strategické povahy a stanoviska zaměřená na geografický rámec přesahující hranice Evropské unie týkající se zejména cílů udržitelného rozvoje, dohod o volném obchodu či klimatu.
2.5Zároveň s prováděním stávajícího práva, které usnadňuje vytvoření jednotného trhu, jenž přispívá k volné a nenarušené hospodářské soutěži a zaslouží si právem důvěru občanů, ať již výrobců, či spotřebitelů – tedy práva, které může prosazovat vysoké standardy kvality a bezpečnosti v oblasti ochrany obyvatel a životního prostředí, se zdá nezbytné odstranit nedostatky ve stávajících právních předpisech a současně zajistit, aby Evropská unie v rámci bilaterálních i multilaterálních obchodních jednání systematicky dojednávala rovnocenné sociální i environmentální předpisy pro dovážené výrobky.
2.6V tomto ohledu je tedy třeba všechny komentáře, doporučení a závěry uvedené v tomto průzkumném stanovisku chápat nikoli jako riziko, nýbrž jako příležitost zaměřit naše úsilí tak, abychom z ekonomického, sociálního a environmentálního hlediska vytěžili smysluplné výhody orientované na budoucnost, ať již v oblasti hospodářské soutěže či spolupráce.
2.7Ať již hovoříme o ovzduší, vodě či odpadech, je třeba na závěr připomenout, že je třeba zabránit odlišnému provádění evropských právních předpisů v členských státech, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, k sociálním a environmentálním rozdílům či k vytváření umělých hranic, které budou překážkou pro využívání společných zdrojů, které ze své podstaty přesahují hranice. Stávající a budoucí opatření je tudíž třeba posilovat prostřednictvím harmonizace v oblasti daně ze znečištění a z využívání přírodních zdrojů a také tím, že se bude řešit potřeba lepšího nastavení nástrojů sloužících k pokrytí externalit. Environmentální politiky by tak již neměly být pouhými proměnnými, ale měly by se stát důležitým podnětem pro strategickou reorientaci v oblasti lidské, řemeslné, zemědělské a průmyslové činnosti v Unii a příznivě ovlivňovat i další regiony, kde se nacházejí obchodní a političtí partneři EU.
3.Konkrétní připomínky
3.1Provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu ovzduší
Kvalita ovzduší je spolu s vodou, přírodou a odpady jednou z oblastí, v níž probíhá nejvíce řízení o nesplnění povinnosti. Komise v květnu roku 2018 zintenzivnila vymáhání předpisů vůči šesti členským státům, které porušily pravidla EU o kvalitě ovzduší, a postoupila věc Soudnímu dvoru. EHSV bere na vědomí, že Komise v současné době provádí kontrolu účelnosti směrnice o kvalitě ovzduší, při níž hodnotí provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší v období let 2008–2018. Zejména úsilí o lepší provádění právních předpisů týkajících se kvality vnějšího ovzduší by přispělo k cíli č. 11 týkajícímu se udržitelných měst.
Hovoříme-li o kvalitě ovzduší, je třeba také připomenout, že znečištění ovzduší má vliv na tři oblasti:
1)na zdraví, a to do takové míry, že znečištění vnitřního i vnějšího ovzduší stále představuje závažné riziko v rámci Evropské unie i mimo ni. S 6,5 miliony předčasných úmrtí ročně a s vysokými náklady pro společnost, pro zdravotnické systémy, pro hospodářství a pro všechny, jejichž zdraví je tímto znečištěním ohroženo, představuje dokonce hlavní environmentální a zdravotní riziko ve světě. Počet předčasných úmrtí v Evropě se odhaduje na 400 000 ročně, a to podle nedávné zprávy Evropského účetního dvora o znečištění ovzduší, v níž se uvádí, že zdraví evropských občanů stále není dostatečně chráněno a že opatření EU zatím nepřinesla požadované účinky;
2)na biologickou rozmanitost (vliv na zemědělské plodiny, lesy atd.);
3) na současné a samozřejmě také na historické stavby, které přímo souvisejí s činnostmi v oblasti cestovního ruchu.
3.1.1Vnitřní ovzduší
a)Ke zlepšení kvality vnitřního ovzduší by bylo vhodné prostřednictvím označování výrobků informovat spotřebitele o tom, jaké jsou emise zakoupeného výrobku, ať se jedná například o stavební materiály, výrobky bytového zařízení či dekorace nebo potřeby pro domácnost. Po porovnání právních předpisů jednotlivých členských států by měla Evropská unie za tímto účelem vypracovat ucelený rámec založený na současných osvědčených postupech.
b)Po dokončení a předání stavby by dále měla být uložena povinnost údržby a pravidelného dohledu nad kvalitou ventilace. Takovýto dlouhodobý dohled nad stavbami by měl samozřejmě mít pozitivní vliv na zdraví i na oblast energetiky.
c)V rámci ochrany zranitelných skupin, tedy osob s oslabeným či vyvíjejícím se dýchacím systémem, které potřebují vyšší kvalitu ovzduší, by bylo také zapotřebí provádět příslušné akční plány pro budovy určené pro veřejnost a zejména pro malé děti.
d)Bylo by také vhodné harmonizovat postupy v oblasti čištění vzduchu. Evropská unie by měla definovat kritéria sloužící k měření účinnosti a neškodnosti systémů čištění vzduchu, aby předcházela nekalým komerčním praktikám či praktikám majícím neblahý vliv na zdraví, umožněným relativní absencí daných pravidel v současné době.
3.1.2Vnější ovzduší
a)Pro zajištění lepší kvality vnějšího ovzduší a větší důvěry občanů v evropské orgány by bylo třeba nejenom důkladněji provádět současné právní předpisy a přísněji postihovat jejich nedodržování. Bylo by rovněž vhodné, aby normy stanovené v evropských směrnicích konečně zohlednily chybějící doporučení Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO), pokud tato lépe chrání lidské zdraví.
b)V současnosti jsou monitorovány pouze částice PM10 a PM2,5 (v řádu mikrometrů). Z lékařského hlediska však mají některé ultrajemné částice (v řádu nanometrů) daleko větší vliv na lidské zdraví, jelikož pronikají hlouběji do těla a mohou se hromadit v životně důležitých orgánech. Evropské právní předpisy by proto měly tuto skutečnost reflektovat a zajistit monitorování těchto částic, aby taktéž docházelo k postupnému snižování jejich koncentrace v ovzduší.
c)Stejně tak je třeba postupovat u polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a dalších znečišťujících látek, které ještě nejsou monitorovány, pocházejících zejména ze spaloven, lodní dopravy, pozemní dopravy, stavebních zařízení atd., tím spíše, že by neustálý pokrok vědeckých poznatků a technických možností již v současnosti umožnil zajistit lepší ochranu zdraví a ekosystémů.
d)V tomto směru má zásadní význam směrnice o národních emisních stropech, aby členské státy snižovaly emise látek znečišťujících ovzduší. Ta však v souladu se zásadou subsidiarity obsahuje pouze orientační opatření, tak aby mohly členské státy plnitsvé závazky ke snížení emisí. Směrnice umožňuje flexibilní provádění těchto opatření, a je tak velmi slabým nástrojem regulace.
e)Další oblast pro zlepšení nabízí fakt, že dotčená směrnice neobsahuje cíl týkající se snížení emisí methanu, který je zásadní látkou znečišťující ovzduší, jelikož je prekurzorem ozonu a rovněž velice silným skleníkovým plynem.
f)Aby byla zajištěna harmonizace mezi různými evropskými právními systémy, společná zemědělská politika (SZP) by se měla zabývat znečištěním ovzduší způsobeným zemědělským odvětvím. Ze zemědělství například pochází 95 % emisí amoniaku, tedy znečišťující látky, na niž se vztahuje směrnice o národních emisních stropech. SZP by měla poskytnout vhodné nástroje k tomu, aby členské státy mohly snížit emise na požadovanou hodnotu.
g)Na závěr připomínáme, že ke stanovení emisí znečišťujících látek dochází v současné době na základě jejich hmotnosti (v µg/m3), přestože toxikologové na vědeckých zasedáních již mnoho let doporučují jejich stanovení na základě množství částic. Tento přístup se jeví o to více smysluplný, že se zaměřujeme na velmi jemné částice, které jsou vdechovány
.
3.2Provádění právních předpisů Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o kvalitu vody
Co se týče vody, upozorněme hned na začátku, že rámcová směrnice je v této oblasti obecně dostačující, ale její provádění je i nadále nedostatečné a většina členských států nedokázala docílit dobrý stav prostředí, jak se očekávalo do roku 2015. Stejně tomu tak je i u sítě Natura 2000, jelikož smluvní nástroj naprosto neuspěl. Do dané oblasti je možné vnést řadu zlepšení a novinek, které souvisejí zejména s vědeckým pokrokem a týkají se funkčnosti půdy na straně jedné a na straně druhé rozptylování a společné působení některých znečišťujících látek. To bude prozkoumáno níže. Pokrok v provádění právních předpisů EU týkajících se vody by umožnil dosáhnout několika cílů souvisejících s cílem udržitelného rozvoje č. 6, který se týká čisté vody a sanitačních zařízení.
Jednou z nejkritičtějších oblastí souvisejících s vodou je provedení směrnice o čištění městských odpadních vod, kde mezi členskými státy existují obrovské rozdíly v dodržování předpisů v důsledku kombinace problémů se správou a s financováním. Přestože Komise v současném funkčním období vynaložila velké úsilí, v této oblasti stále existují značné finanční potřeby a současně problémy spojené s řízením, které je třeba řešit. Na základě prokazatelných zkušeností s nakládáním s pevnými odpady by měly být vyvíjeny nové způsoby ukládání povinností výrobcům v oblasti financování dodatečného čištění odpadních vod, jehož cílem by bylo zachycovat nově se objevující znečišťující látky, např. léky a mikroplasty.
3.2.1Povrchové vody
a)Aby se zlepšila kvalita povrchových vod a zabránilo se zhoršení situace v oblasti environmentálních právních předpisů a správy, bylo by vhodnější definovat některé pojmy, jakými jsou například „ekologická kontinuita“, „vodní tok“ a „mokřady“. Je například nezbytné, aby byla pravidla pro stanovení mokřadů upřesněna na evropské úrovni, jelikož přístup vycházející pouze z účelu ochrany je příliš složitý na to, aby byl účinně proveden do vnitrostátního práva, alespoň v některých členských státech.
b)Stejně tak by bylo užitečné vytvořit jednotný rámec, který by umožnil provádět jasná posouzení, která budou společná pro všechny subjekty, jichž se týká provádění právních předpisů v této oblasti.
c)U nanočástic, například z textilního a zemědělsko-potravinářského průmyslu, či u endokrinních disruptorů například z farmaceutického průmyslu a zemědělství by bylo vhodné snížit jejich šíření do prostředí u zdroje a stanovit limity pro povrchové a podzemní vody v závislosti na jejich dopadu na ekosystémy, a to zejména na potravní řetězce zahrnující i člověka. V tomto ohledu by se mělo konečně usilovat o to, aby byly stanoveny prahy v závislosti na koktejlovém efektu těchto látek, již sledovaných látek a vedlejších produktů způsobených jejich rozpadem.
3.2.2Podzemní vody
a)V oblasti právních předpisů o vodě nejsou ustanovení týkající se úhrady nákladů vzniklých ze strany různých kategorií uživatelů, internalizace vnějších nákladů a stanovení cen v souladu s náklady – tak, jak je definuje směrnice, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky – ani dost závazná, ani dost přesná, aby dosáhla kýženého efektu.
b)V souvislosti se změnou klimatu se podzemní vody mohou obnovovat o to obtížněji, že v určitých oblastech vedou městské či zemědělské praktiky k nežádoucímu přerušení koloběhu vody tím, že je půda nepropustná či má nízkou biologickou aktivitu, a tak místo pronikání, čištění a přirozeného ukládání podzemní vody dochází k odtoku, erozi půdy a sesuvům bahna. Aby nedošlo ke zhoršování tohoto jevu, Evropská unie by měla konečně přijmout právní předpisy ve prospěch zdravé půdy, které budou mít rovněž tu výhodu, že budou současně řešit problémy kvality a množství vody, která je k dispozici pro ekosystémy a lidskou spotřebu i pro zemědělskou a průmyslovou činnost.
c)Dále bychom měli věnovat pozornost lesům a živým plotům a v menším měřítku i trvalým travním porostům a dlouhodobě obdělávaným neoraným zemědělským půdám, které díky evapotranspiraci způsobují déšť, napomáhají filtraci, očišťování a uchovávání vody v půdě a v podzemních úložištích. Zároveň bychom se měli snažit, aby byly co nejvíce přítomny a rozmístěny na území EU, jelikož představují nezanedbatelnou pomoc pro další živé tvory, včetně řady druhů likvidující škůdce, při velmi vysokých teplotách a dalších extrémních klimatických jevech, k nimž dochází stále častěji.
3.2.3Směrnice, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
K lepšímu provádění rámcové směrnice o vodě by bylo třeba pozměnit její znění ohledně výše uvedených aspektů, a to v následujících bodech:
a)V preambuli by bylo třeba nahradit status vody „voda není běžný obchodní produkt“ za „voda není obchodní produkt“.
b)Uplatňování zásad prevence a předběžné opatrnosti vyžadují, aby byly s ohledem na stav vod v Evropě odstraněny všechny výjimky, například ty uvedené v čl. 4 odst. 5 či v čl. 7 odst. 4.
c)S ohledem na stav vod by pro všechny projekty, které mohou negativně ovlivnit vody a vodní prostředí, mělo být vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí. Je tedy třeba odstranit „zjednodušený postup hodnocení“ (článek 16).
d)Je třeba revidovat zásadu „znečišťovatel platí“, a to zejména její prováděcí pravidla:
-je třeba přeformulovat článek 9: „Členské státy vezmou v úvahu zásadu návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, s ohledem na ekonomickou analýzu provedenou podle přílohy III, a zejména v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.“ je třeba nahradit: „Členské státy uplatňují návratnost přímých a nepřímých nákladů na vodohospodářské služby v souladu se zásadou znečišťovatel platí“;
-odstranit výjimky v čl. 9 odst. 4;
-doplnit o všechna odvětví s upřesněním tří oblastí (průmysl, zemědělství, domácnosti), pro něž členské státy stanoví pravidla za účelem zrušení externalizace nákladů. Pro každé odvětví by byla vypracována roční zpráva, v níž by byla upřesněna prováděcí pravidla.
e)Dále by bylo třeba nahradit veškeré formulace typu „zajistí, aby“ skutečnou povinností (například čl. 11 odst. 5 či čl. 14 první pododstavec).
f)Stejně se zdá nezbytné snížit prahy znečišťujících látek, včetně souladu s ostatními směrnicemi (např. o dusičnanech, chemických látkách apod.), a aktualizovat prioritní látky (například zahrnutím perfluorovaných sloučenin, nanotechnologií apod.).
g)Je nutné zlepšit účast veřejnosti (článek 14), zejména co se týče časového plánu. Zapojení veřejnosti se musí vztahovat i na programy základních a doplňujících opatření i na veškeré předběžné správní kontroly.
h)Pokud jde o spory (článek 23), bylo by třeba doplnit, že v souladu s Aarhuskou úmluvou musejí členské státy stanovit pravidla a postupy, které umožňují účast veřejnosti na sporných řízeních.
3.3Provádění právních předpisů Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o odpady
V rámci posouzení dopadů, které je základem nedávno přijatých právních předpisů o odpadech, bylo poukázáno na několik problémů při jejich provádění: jde o právní/regulační problémy a o otázky týkající se správy a zvyšování povědomí. Nedostatky v provádění rámcové směrnice o odpadech jsou často způsobeny nedostatkem ekonomických nástrojů, například nástrojů, díky nimž je recyklace atraktivnější než ukládání na skládky. Vytvoření takových ekonomických nástrojů však může být pro obce obtížné. Místní orgány často nemají možnost uplatňovat opatření a nástroje EU na místní úrovni, což poukazuje na problém správy. V některých členských státech je také závažným problémem prosazování práva. EHSV uznává, že Komise v posledních letech pracuje s členskými státy na řešení těchto nedostatků při provádění, například v letech 2012 a 2015 uspořádala dvě praktická cvičení, na nichž poskytovala technickou podporu a konkrétní pokyny k tomu, co je třeba změnit.
Nově přijaté legislativní návrhy týkající se odpadů by měly vyřešit některé problémy s prováděním a přispět k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 12 týkajícího se udržitelné spotřeby a výroby, ale otázky týkající se správy a prosazování se stále musí řešit na vnitrostátní úrovni. EHSV společně s Komisí zřídil Evropskou platformu zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, která již dosáhla významných výsledků a která usnadňuje shromažďování, výměnu a šíření odborných znalostí a osvědčených postupů mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. Tato platforma je klíčovým nástrojem, jenž by měl být ve větší míře využíván na podporu provádění právních předpisů EU v této oblasti.
3.3.1Předcházení vzniku odpadů
a)Nedávný přezkum politiky o odpadech je příležitostí k vyjádření důrazné podpory opatřením zajišťujícím omezování našich potřeb u zdroje (včetně potřeb v oblasti surovin a druhotných surovin), jakož i vzniku budoucích odpadů, zejména těch, které jsou nebezpečné pro ekosystémy a lidské zdraví. To znamená, že musíme přehodnotit naše potřeby a výrobu, způsob, jakým je pojímáme, prodloužení životnosti výrobků, dále jejich přeměnu s co nejmenšími ztrátami na materiálu, jelikož tyto ztráty mají obecně negativní dopad na životní prostředí, energetickou soběstačnost a hospodářskou udržitelnost.
b)Abychom mohli hovořit o „udržitelných materiálech“ spíše než o „odpadech“ a o oběhovém hospodářství, je třeba již od vývoje výrobků eliminovat složky, které jsou toxické či jsou nebezpečné, takže mohou být následně obtížně recyklovatelné.
c)Při výrobě obalů by měla být upřednostňována střídmost a další vývoj by měl být co nejrozsáhlejší, postupný a závazný, aby se předešlo jakémukoli narušení hospodářské soutěže v souvislosti s rozdílnými existujícími a budoucími systémy zpětného odběru a opětovného použití.
d)Předcházení vzniku odpadů také závisí na schopnosti společnosti výrobky opětovně použít či opravit. K tomuto by bylo třeba ustanovit ambiciózní evropské právní předpisy, které by stanovily závazné cíle a nespoléhaly by se pouze na dobrovolné přijetí opatření.
e)K oddělení hospodářského rozvoje od spotřeby přírodních zdrojů a od dopadů na životní prostředí, které z něj vyplývají, je nutné, aby si Unie stanovila ambicióznější cíle, aby byla zvýšena účinnost využívání zdrojů ve výrobních procesech.
3.3.2Nakládání s odpady
a)Abychom si získali a udrželi důvěru občanů, a to výrobců i spotřebitelů, je zapotřebí, aby oběhové hospodářství pravidelně zohledňovalo nejaktuálnější vědecké poznatky a přijalo veškerá opatření zabraňující budoucímu skandálu, zejména v oblasti zdraví, který by se týkal koncentrace či rozptylu znečišťujících látek v recyklovaných materiálech (například bromu nebo endokrinních disruptorů) či v životním prostředí (nanomateriály či mikroplasty).
b)Tento postup bude o to důvěryhodnější a účinnější, že pro zlepšení míry recyklace všech druhů materiálů bude zavedena vysledovatelnost jejich složek již od fáze výroby a bude zajištěna co nejvyšší transparentnost až do té chvíle, kdy se dostanou ke spotřebiteli.
c)Zároveň se musí na úrovni Evropské unie uplatňovat stejná míra ochrany lidského zdraví a životního prostředí, ať již jde o recyklované, či surové materiály. Recyklovatelné materiály by neměly prodlužovat používání nebezpečných chemických látek ve vyšších koncentracích. Evropská agentura pro chemické látky by při omezování a stanovení limitů pro chemické výrobky v rámci nařízení REACH měla stanovit stejné limity pro recyklované materiály. Materiály, které nebudou splňovat tyto limity, budou zpracovány tak, že daná látka bude odstraněna, či vyloučena z opětovného použití recyklace.
d)Kromě toho, že by se měla na chytré telefony a další elektrické výrobky a elektroniku vztahovat povinnost ekodesignu, je třeba, aby Evropská unie na svém území rozvinula a zajistila skutečnou politiku nakládání s odpady a nevyvážela odpad do zahraničí.
e)Posuzování životního cyklu jasně prokazuje, že veškeré formy recyklace jsou příznivější než spalování (zejména z důvodu svázané energie např. v plastech). Výjimkou je v určitých zvláštních případech dřevo a rovněž některé nebezpečné odpadní produkty či materiály. Spalování a zakopávání odpadu by mělo postupně vymizet a za tímto účelem je nutné stanovit ambiciózní cíle.
V Bruselu dne 27. listopadu 2018
Maurizio REALE
předseda specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
______________