investiční služby a činnosti podniků ze zemí mimo EU a
a povolování poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohled nad nimi (změna zavedená pozměňovacím nařízením (EU) 2019/2175, viz níže).
KLÍČOVÉ BODY
Oblast působnosti
Tento právní předpis se vztahuje na:
investiční podniky a úvěrové instituce jako banky,
pojišťovny, životní pojišťovny, zajišťovny nebo alternativní investiční fondy (známé jako „finanční protistrany“),
podniky ze zemí mimo EU s nezbytným povolením od Evropské komise.
Transparentnost
Pravidla transparentnosti:
Pravidla transparentnosti: cílem je zajistit, aby obchodování probíhalo v organizovaných a řádně regulovaných obchodních systémech.5,
vyžadují, aby organizátoři trhu a investiční podniky zveřejňovaly informace, jako jsou kupní a prodejní ceny a zahrnuté objemy, před i po obchodování (po něm vzhledem k technickým možnostem v okamžiku co nejbližšímu reálnému času),
umožňují omezené výjimky z výše uvedeného požadavku,
stanovují, že informace musí být dostupné veřejnosti za přiměřených obchodních podmínek, nediskriminačním způsobem a bezplatně 15 minut po uveřejnění,
stanovují zvláštní požadavky na systematické internalizátory6 a investiční podniky, které obchodují mimo burzu bez dohledu burzy.
Transakční pravidla
Transakční pravidla vyžadují následující.
Investiční podniky musí:
uchovávat všechny podstatné údaje o pokynech a transakcích prováděných pro ně samotné nebo pro klienta po dobu pěti let,
předkládat úplné a přesné podrobnosti o všech obchodech příslušnému vnitrostátnímu orgánu co nejrychleji, nejpozději do konce následujícího pracovního dne.
Obchodní systémy musí uchovávat všechny údaje o finančních nástrojích inzerovaných prostřednictvím jejich systémů po dobu pěti let.
Obchodování s deriváty se musí řídit následujícími pravidly.
v obchodním systému ze země mimo EU, který povolila Komise.
Musí být zúčtován ústřední protistranou9 co nejrychleji, jak je to technologicky možné.
Ústřední protistrany musí provést clearing finančních transakcí nediskriminačním a transparentním způsobem.
Orgán ESMA:
vypracovává jisté technické normy, zejména pro deriváty a ústřední protistrany,
monitoruje finanční nástroje na trhu v EU nebo v EU distribuované či prodávané.
ESMA, Evropský orgán pro bankovnictví a vnitrostátní orgány úzce spolupracují a mají pravomoc dočasně zakázat nebo omezit používání finančních nástrojů, které jsou pro investory nebo finanční systém považovány za hrozbu.
Změna právních předpisů
Pozměňující nařízení (EU) 2019/2175 posiluje pravomoci, správu a financování všech evropských orgánů dohledu v návaznosti na přezkum provedený v roce 2017, který dospěl k závěru, že dohled nad některými činnostmi a subjekty se zvláštním významem pro EU jako celek nebo s významným podílem přeshraniční činnosti by měly namísto vnitrostátních orgánů vykonávat evropské orgány dohledu. Konkrétněji, s ohledem na nařízení (EU) č. 600/2014, dosahuje následujících cílů.
Do oblasti působnosti původního nařízení přidává povolování poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohled nad nimi, jakož i pravomoci k přímému shromažďování údajů pro účely vykazování a výpočtů transparentnosti.
Do definic v nařízení doplňuje tři různé typy poskytovatelů služeb hlášení údajů, kteří podléhají předchozímu povolení ESMA:
Pověřuje orgán ESMA, aby si vyžádal informace, které potřebuje pro své úkoly v oblasti dohledu.
Zřizuje orgán ESMA jako orgán dohledu nad poskytovateli služeb hlášení údajů.
Vymezuje pravomoci a kompetence, které by orgán ESMA měl mít při plnění své role příslušného orgánu.
Ukládá Komisi povinnost podávat zprávy o fungování služby konsolidovaných obchodních informací.
Upřesňuje přenos pravomocí z vnitrostátních orgánů na ESMA.
V zájmu posílení digitální provozní odolnosti finančního sektoru EU se měnínařízení (EU) 2022/2554 (viz shrnutí), zákon EU o digitální provozní odolnosti (známý jako DORA), který stanoví požadavky na odolnost síťových a informačních systémů podniků působících ve finančním sektoru a podrobuje kritické třetí strany, které jim poskytují služby související s IKT, rámci dohledu. Vytváří regulační rámec pro digitální provozní odolnost, podle kterého musí všechny podniky působící ve finančním sektoru zajistit, aby byly schopny odolávat všem typům narušení a hrozeb souvisejících s IKT, reagovat na ně a zotavit se z nich.
Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci
Komise přijala řadu prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci.
Prováděcí akty
Rozhodnutí (EU) 2017/2238 o rovnocennosti právního a dohledového rámce platného pro určené smluvní trhy a systémy obchodování se swapy ve Spojených státech amerických.
Rozhodnutí (EU) 2019/541 o rovnocennosti právního a dohledového rámce platného pro schválené burzy a uznané organizátory trhu v Singapuru ve znění rozhodnutí (EU) 2020/2127.
Akty v přenesené pravomoci
Regulační technické normy
Nařízení (EU) 2016/2020 o kritériích k určení toho, zda by deriváty podléhající povinnosti clearingu měly podléhat obchodní povinnosti.
Nařízení (EU) 2016/2021 o přístupu ve vztahu k referenčním hodnotám.
Nařízení (EU) 2016/2022 o informacích v souvislosti s registrací podniků ze třetích zemí a formátu informací, které mají být poskytnuty zákazníkům.
Nařízení (EU) 2017/572 o specifikaci nabídky předobchodních a poobchodních údajů a o úrovni členění údajů.
Nařízení (EU) 2017/583, ve znění nařízení (EU) 2021/529 a (EU) 2022/629, o požadavcích na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky, pokud jde o dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky a deriváty.
Nařízení (EU) 2017/590 o hlášení obchodů příslušným orgánům.
Nařízení (EU) 2017/582 o povinnosti provádět clearing derivátů obchodovaných na regulovaných trzích a lhůtách k přijímání obchodů ke clearingu.
Nařízení (EU) 2017/579 o derivátových smlouvách s přímým, podstatným a předvídatelným dopadem v EU a předcházení vyhýbání se pravidlům a povinnostem.
Nařízení (EU) 2017/587 ve znění nařízení (EU) 2019/442 o požadavcích na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji a povinnosti provádět obchody s určitými akciemi v obchodním systému nebo prostřednictvím systematického internalizátora.
Nařízení (EU) 2017/577 o mechanismu objemového stropu a poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů.
Nařízení (EU) 2017/580 o uchovávání příslušných údajů o pokynech týkajících se finančních nástrojů.
Nařízení (EU) 2017/585 o datových standardech a formátech pro referenční údaje o finančních nástrojích a o technických opatřeních týkajících se opatření, která má ESMA a příslušné orgány přijmout.
Nařízení (EU) 2017/581 o přístupu ke clearingu ve vztahu k obchodním systémům a ústředním protistranám.
Nařízení (EU) 2017/2154 o ujednáních o nepřímém clearingu.
Nařízení (EU) 2017/2417, ve znění nařízení (EU) 2022/749, o povinnosti obchodovat s některými deriváty.
Nařízení (EU) 2017/567 o definicích, transparentnosti, kompresi portfolia a dohledových opatřeních v oblasti zásahů u produktů a pozic.
Nařízení (EU) 2022/466 o kritériích pro výjimku ze zásady, že dohled nad schválenými mechanismy uveřejňování informací a schválenými mechanismy podávání zpráv vykonává orgán ESMA.
Nařízení (EU) 2022/803 o jednacím řádu pro výkon pravomoci orgánu ESMA ukládat pokuty nebo penále poskytovatelům služeb hlášení údajů.
Nařízení (EU) 2022/930, kterým se stanoví poplatky za dohled orgánu ESMA nad poskytovateli služeb hlášení údajů.
Jiné aspekty
Nařízení (EU) 2017/1799, ve znění nařízení (EU) 2019/1000, o vynětí centrálních bank některých zemí mimo EU při provádění měnové politiky, devizové politiky a politiky finanční stability z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost.
Změny zavedené pozměňovacím nařízením (EU) 2019/2175 se uplatňují od .
Změny, které byly zavedeny nařízením (EU) 2022/2554, platí ode dne .
KONTEXT
Finanční krize z roku 2008 odhalila nedostatky v pravidlech EU pro finanční nástroje jiné, než jsou akcie, které jsou převážně obchodovány mezi profesionálními investory.
Finanční nástroj. Aktivum nebo důkaz o vlastnictví aktiva nebo smluvní dohoda mezi dvěma stranami o přijetí nebo dodání jiného finančního nástroje.
Derivát. Finanční nástroj, jehož hodnota je odvozena od změny hodnoty podkladového aktiva.
Clearing. Proces, který se používá k řízení rizika otevřených pozic prostřednictvím kontrolování, že jsou cenné papíry, hotovost nebo obojí k dispozici.
Referenční hodnoty. Jakákoli veřejně přístupná hodnota, index nebo údaj určený vzorcem nebo hodnotou podkladového aktiva.
Obchodní systém. Oficiální systém, jako jsou mnohostranné obchodní systémy, organizované obchodní systémy nebo regulované trhy, kde jsou směňovány cenné papíry.
Systematický internalizátor. Investiční podnik, který obchoduje na vlastní účet mimo regulovaný trh organizovaně, často, systematicky a ve značném množství.
Mnohostranný obchodní systém. Mnohostranný systém provozovaný investičním podnikem nebo organizátorem trhu, který sdružuje nákupní a prodejní zájmy více třetích stran na finančních nástrojích – v systému a v souladu se závaznými pravidly – způsobem, jehož výsledkem je smlouva v souladu s hlavou II směrnice MiFID II.
Organizovaný obchodní systém. Mnohostranný systém, který není regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem a v němž může více třetích stran kupovat a prodávat podíly na dluhopisech, strukturovaných finančních produktech, emisních povolenkách nebo derivátech v systému způsobem, jehož výsledkem je smlouva v souladu s hlavou II směrnice MiFID II.
Ústřední protistrana. Subjekt, který vystupuje jako prostředník mezi obchodujícími protistranami a vstřebává jisté riziko z vypořádání.
Schválený systém pro uveřejňování informací. Systém, který vyžaduje, aby podniky provádějící transakce zveřejňovaly zprávy o obchodu prostřednictvím subjektu, který zajišťuje včasnou a bezpečnou konsolidaci a zveřejňování těchto údajů.
Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací. Osoba oprávněná podle směrnice MiFID II poskytovat službu shromažďování zpráv o obchodech s finančními nástroji z regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů uveřejňování informací a jejich konsolidace do nepřetržitého elektronického živého datového toku poskytujícího údaje o cenách a objemech jednotlivých finančních nástrojů.
Schválený mechanismus pro hlášení obchodů. Platforma, která podává zprávy o obchodech jménem podniků. Toho lze dosáhnout rovněž prostřednictvím mnohostranného obchodního systému nebo regulovaného trhu, na němž byla transakce provedena.
HLAVNÍ DOKUMENT
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, , s. 84–148).
Postupné změny nařízení (EU) č. 600/2014 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, , s. 1–79).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/930 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 stanovením poplatků za dohled Evropského orgánu pro cenné papíry nad poskytovateli služeb hlášení údajů (Úř. věst. L 162, , s. 1–6).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/803 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 stanovením pravidel postupu pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále Evropským orgánem pro cenné papíry, pokud jde o poskytovatele služeb hlášení údajů (Úř. věst. L 145, , s. 1–6).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/466 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 stanovením kritérií pro výjimku ze zásady, že dohled nad schválenými mechanismy uveřejňování informací a schválenými mechanismy podávání zpráv vykonává Evropský orgán pro cenné papíry (Úř. věst. L 96, , s. 1–3).
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/541 ze dne o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu použitelného na schválené burzy a uznané organizátory trhu v Singapuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (Úř. věst. L 93, , s. 18–24).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2238 ze dne o rovnocennosti právního a dohledového rámce platného pro určené smluvní trhy a systémy obchodování se swapy ve Spojených státech amerických v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (Úř. věst. L 320, , s. 11–17).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2417 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se povinnosti obchodovat s některými deriváty (Úř. věst. L 343, , s. 48–53).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2194 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o balíčkové příkazy (Úř. věst. L 312, , s. 1–5).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2154 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro nepřímé clearingové operace (Úř. věst. L 304,, s. 6–12).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o vynětí některých centrálních bank třetích zemí při provádění měnové politiky, devizové politiky a politiky finanční stability z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost (Úř. věst. L 259, , s. 11–13).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/567 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o definice, transparentnost, kompresi portfolia a opatření v oblasti dohledu nad produktovými intervencemi a pozicemi (Úř. věst. L 87, , s. 90–116).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/572 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy týkající se specifikace nabídky předobchodních a poobchodních údajů a úrovně členění údajů (Úř. věst. L 87, , s. 142–144).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/577 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se mechanismu objemového stropu a poskytování informací pro účely transparentnosti a dalších výpočtů (Úř. věst. L 87, , s. 174–182).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/579 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se přímého, podstatného a předvídatelného účinku derivátových smluv v Unii a předcházení obcházení pravidel a povinností (Úř. věst. L 87, , s. 189–192).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/580 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro uchovávání příslušných údajů týkajících se pokynů k finančním nástrojům (Úř. věst. L 87, , s. 193–211).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/581 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro přístup ke clearingu ve vztahu k obchodním systémům a ústředním protistranám (Úř. věst. L 87, , s. 212–223).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/582 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví povinnost clearingu derivátů obchodovaných na regulovaných trzích a okamžik přijetí ke clearingu (Úř. věst. L 87, , s. 224–228).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky, pokud jde o dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky a deriváty (Úř. věst. L 87, , s. 229–349).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/585 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro datové standardy a formáty referenčních údajů o finančních nástrojích a technická opatření týkající se opatření, která mají přijmout Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány (Úř. věst. L 87, , s. 368–381).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/587 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost obchodních systémů a investičních podniků v souvislosti s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji a o povinnosti provádět transakce s některými akciemi v obchodním systému nebo prostřednictvím systematického internalizátora (Úř. věst. L 87, , s. 387–410).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/590 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro oznamování transakcí příslušným orgánům (Úř. věst. L 87, , s. 449–478).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2020 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro kritéria k určení toho, zda by deriváty podléhající povinnosti clearingu měly podléhat obchodní povinnosti (Úř. věst. L 313, , s. 2–5).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2021 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přístup k referenčním hodnotám (Úř. věst. L 313, , s. 6–10).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2022 ze dne , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací pro registraci podniků ze třetích zemí a formátu informací poskytovaných klientům (Úř. věst. L 313, , s. 11–13).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, , s. 349–496).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, , s. 1–59).