Směrnice (EU) 2015/2366 (známá jako revidovaná směrnice o platebních službách nebo PSD2) poskytuje právní základ pro další rozvoj lépe integrovaného vnitřního trhu pro elektronické platby v rámciEvropské unie (EU).
Stanovuje srozumitelná pravidla pro platební služby1s cílem zajistit harmonizovaná pravidla pro poskytování platebních služeb v EUa vysokou úroveň ochrany spotřebitele.
Snaží se otevřít platební trhy pro nové účastníky, což povede k větší konkurenci, většímu výběru a lepším cenám pro spotřebitele.
Nařízení (EU) 2024/886 mění směrnici (EU) 2015/2366v souvislostis některými opatřeními, která musí nebankovní poskytovatelé platebních služeb přijmout předtím, než požádají o účastv platebních systémech určených podle směrnice 98/26/ES.
Směrnice (EU) 2015/2366 zrušila směrnici 2007/64/ES ode dne .
KLÍČOVÉ BODY
Směrnice stanovuje pravidla, která se dotýkají těchto oblastí:
režim udělování licencí platebním institucím, včetně těch, které nabízejí informace o účtua služby iniciování plateb (otevřené bankovnictví),
transparentnost podmínek a informační požadavky ohledně platebních služeb, včetně poplatků,
práva a povinnosti uživatelů a poskytovatelů platebních služeb,
přísné požadavky na bezpečnost pro elektronické platby a ochranu finančních údajů spotřebitelů s cílem zajistit bezpečné ověření a snížení rizika podvodu.
Tuto směrnici doplňuje nařízení (EU) 2015/751, které stanovuje mezní hodnoty mezibankovních poplatků za karetní transakce. Očekává se, že se tak podnikům sníží náklady při přijímání spotřebitelských debetních a kreditních karet.
Směrem k lepší integraci platebního trhu EU
Směrnice stanovuje jasný a komplexní soubor pravidel, která se vztahují na stávající a nové poskytovatele inovativních platebních služeb. Tato pravidla mají zajistit, aby tito poskytovatelé mohli soutěžit za rovných podmínek, což povede k větší účinnosti, možnostem volby a transparentnosti platebních služeb a posílí se důvěra spotřebitelů v harmonizovaný platební trh.
Otevření trhu EU novým službám a poskytovatelům
Směrnice má také za cíl otevřít platební trh EU společnostem nabízejícím platební služby orientované na spotřebitele nebo na podniky na základě přístupu k platebnímu účtu, a to zejména:
služby informování o účtu, které uživatelům platebních služeb například umožňují kdykoli získat přehled o své finanční situaci, a tak lépe spravovat své osobní finance,
služby iniciování platby, které iniciují příkaz na žádost uživatele platebních služeb ve vztahu k platebnímu účtu vedenému u jiného poskytovatele platebních služeb.
Práva spotřebitelů
Práva spotřebitelů jsou posílena, včetně:
snížené odpovědnosti za neoprávněné platby od 150 do 50 EUR,
nepodmíněného práva na vrácení prostředkův případě inkasa v eurech po dobu osmi týdnů,
odstranění příplatků za použití spotřebitelských kreditních nebo debetních karet.
Směrnice ve srovnání se směrnicí 2007/64/ES podstatně nemění podmínky pro udělování povolení platebním institucím. Platební instituce, které nabízejí služby iniciování platby nebo služby informování o účtu, však budou muset mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání nebo srovnatelnou záruku jako podmínku pro povolení nebo registraci.
Směrnice také obsahuje pravidla o dohledu nad platebními institucemi, jimž bylo uděleno povolení, a opatřenív případě nedodržování předpisů.
vytvořit veřejně přístupný centrální rejstřík platebních institucí, jimž bylo uděleno povolení, který musí vnitrostátní orgány aktualizovat,
pomáhat při řešení sporů mezi vnitrostátními orgány,
vypracovat regulační technické normy pro položky, včetně:
silného ověření klientů a bezpečných komunikačních kanálů, které budou muset všichni poskytovatelé platebních služeb dodržovat,
regulačních technických norem týkajících se spolupráce a výměny informací mezi orgány dohledu.
Okamžité úhrady
Nařízení (EU) 2024/886o okamžitých úhradách v eurech mění směrnici (EU) 2015/2366, pokud jde o některá opatření, která musí platební instituce a instituce elektronických peněz zavést před podáním žádosti o účastv platebním systému a v případě, že jim je přístup umožněn, během účasti v platebních systémech určených podle směrnice 98/26/ES. Tyto platební instituce a instituce elektronických peněz budou mít:
popis opatření přijatých k ochraně peněžních prostředků uživatelů platebních služeb, například uložením peněžních prostředků na samostatný účet v úvěrové instituci nebo centrální bance nebo jejich investováním do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem, jak je definují příslušné orgány domovského členského státu,
popis svých mechanismů řízení a vnitřní kontroly platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, které hodlají poskytovat, včetně administrativních postupů, postupů řízení rizik a účetnictví,
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055o spoluprácia výměně informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva usazování a volného pohybu služeb platebních institucí.
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 (ve znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/2360) týkající se silného ověření klienta a společnýcha bezpečných otevřených standardů komunikace.
Prováděcí nařízení (EU) 2019/410o podrobnostecha struktuře informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví.
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/411o vytváření, provozování a údržbě elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a o přístupuk informacímv něm obsaženým,
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1423o kritériích určení ústředních kontaktních míst v oblasti platebních služeb a pro funkce těchto ústředních kontaktních míst.
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1722o rámci pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států v souvislostis přeshraničním poskytováním platebních služeb.
ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?
Směrnice musela být provedena do vnitrostátního práva do . Pravidla obsažená ve směrnici platí od stejného data.
Platební služby. Služby, které umožňují uložení hotovosti na platební účet nebo výběr hotovosti z něho, spolu s veškerými operacemi nutnými pro vedení účtu. Může to zahrnovat peněžní převody, inkasa, úhrady a karetní platby. Směrnice se nevztahuje na transakce založené na listinných dokladech.
HLAVNÍ DOKUMENT
Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/2366 ze dne o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EUa nařízení (EU) č. 1093/2010a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, , s. 35–127).
Následné změny směrnice (EU) 2015/2366 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2360 ze dne , kterým se mění regulační technické normy stanovené v nařízenív přenesené pravomoci (EU) 2018/389, pokud jde o 90denní výjimku pro přístup k účtu (Úř. věst. L 312, , s. 1–4).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2021/1230 ze dne o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění) (Úř. věst. L 274, , s. 20–31).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1722 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy definující rámec pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu v souvislostis dohledem nad platebními institucemi a institucemi elektronických peněz poskytujícími přeshraniční platební služby (Úř. věst. L 343, , s. 1–30).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1423 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy pro kritéria určení ústředních kontaktních míst v oblasti platebních služeb a pro funkce těchto ústředních kontaktních míst (Úř. věst. L 328, , s. 1–3).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne , kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnostia strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/2366 (Úř. věst. L 73, , s. 20–83).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacímv něm obsaženým (Úř. věst. L 73, , s. 84–92).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společnýcha bezpečných otevřených standardů komunikace (Úř. věst. L 69, , s. 23–43).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí (Úř. věst. L 294, , s. 1–25).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2015/751 ze dne o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, , s. 1–15).