Přepracovaná pravidla pro platební služby v EU

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice stanovuje pravidla, která se dotýkají těchto oblastí:

• režim udělování licencí platebním institucím, včetně těch, které nabízejí informace o účtu a služby iniciování plateb (otevřené bankovnictví),
• transparentnost podmínek a informační požadavky ohledně platebních služeb, včetně poplatků,
• práva a povinnosti uživatelů a poskytovatelů platebních služeb,
• přísné požadavky na bezpečnost pro elektronické platby a ochranu finančních údajů spotřebitelů s cílem zajistit bezpečné ověření a snížení rizika podvodu.

Tuto směrnici doplňuje nařízení (EU) 2015/751, které stanovuje mezní hodnoty mezibankovních poplatků za karetní transakce. Očekává se, že se tak podnikům sníží náklady při přijímání spotřebitelských debetních a kreditních karet.

Směrem k lepší integraci platebního trhu EU

Směrnice stanovuje jasný a komplexní soubor pravidel, která se vztahují na stávající a nové poskytovatele inovativních platebních služeb. Tato pravidla mají zajistit, aby tito poskytovatelé mohli soutěžit za rovných podmínek, což povede k větší účinnosti, možnostem volby a transparentnosti platebních služeb a posílí se důvěra spotřebitelů v harmonizovaný platební trh.

Otevření trhu EU novým službám a poskytovatelům

Směrnice má také za cíl otevřít platební trh EU společnostem nabízejícím platební služby orientované na spotřebitele nebo na podniky na základě přístupu k platebnímu účtu, a to zejména:

• služby informování o účtu, které uživatelům platebních služeb například umožňují kdykoli získat přehled o své finanční situaci, a tak lépe spravovat své osobní finance,
• služby iniciování platby, které iniciují příkaz na žádost uživatele platebních služeb ve vztahu k platebnímu účtu vedenému u jiného poskytovatele platebních služeb.

Práva spotřebitelů

• Práva spotřebitelů jsou posílena, včetně:
  • snížené odpovědnosti za neoprávněné platby od 150 do 50 EUR,
  • nepodmíněného práva na vrácení prostředků v případě inkasa v eurech po dobu osmi týdnů,
  • odstranění příplatků za použití spotřebitelských kreditních nebo debetních karet.
• Evropská komise vytvořila uživatelsky vstřícný elektronický informační leták, v němž jsou vyjmenována práva spotřebitelů podle této směrnice a souvisejícího práva Unie.

Povolení platebních institucí

Směrnice ve srovnání se směrnicí 2007/64/ES podstatně nemění podmínky pro udělování povolení platebním institucím. Platební instituce, které nabízejí služby iniciování platby nebo služby informování o účtu, však budou muset mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání nebo srovnatelnou záruku jako podmínku pro povolení nebo registraci.

Směrnice také obsahuje pravidla o dohledu nad platebními institucemi, jimž bylo uděleno povolení, a opatření v případě nedodržování předpisů.

Role Evropského orgánu pro bankovnictví

Role Evropského orgánu pro bankovnictví je posílena s cílem:

• vytvořit veřejně přístupný centrální rejstřík platebních institucí, jimž bylo uděleno povolení, který musí vnitrostátní orgány aktualizovat,
• pomáhat při řešení sporů mezi vnitrostátními orgány,
• vypracovat regulační technické normy pro položky, včetně:
  • silného ověření klientů a bezpečných komunikačních kanálů, které budou muset všichni poskytovatelé platebních služeb dodržovat,
  • regulačních technických norem týkajících se spolupráce a výměny informací mezi orgány dohledu.

Okamžité úhrady

Nařízení (EU) 2024/886 o okamžitých úhradách v eurech mění směrnici (EU) 2015/2366, pokud jde o některá opatření, která musí platební instituce a instituce elektronických peněz zavést před podáním žádosti o účast v platebním systému a v případě, že jim je přístup umožněn, během účasti v platebních systémech určených podle směrnice 98/26/ES. Tyto platební instituce a instituce elektronických peněz budou mít:

• popis opatření přijatých k ochraně peněžních prostředků uživatelů platebních služeb, například uložením peněžních prostředků na samostatný účet v úvěrové instituci nebo centrální bance nebo jejich investováním do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem, jak je definují příslušné orgány domovského členského státu,
• popis svých mechanismů řízení a vnitřní kontroly platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, které hodlají poskytovat, včetně administrativních postupů, postupů řízení rizik a účetnictví,
• plán likvidace v případě selhání.

Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

Komise přijala následující prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci v souvislosti s prováděním nebo regulativními technickými normami.

• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 o spolupráci a výměně informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva usazování a volného pohybu služeb platebních institucí.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 (ve znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/2360) týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.
• Prováděcí nařízení (EU) 2019/410 o podrobnostech a struktuře informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 o vytváření, provozování a údržbě elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a o přístupu k informacím v něm obsaženým,
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1423 o kritériích určení ústředních kontaktních míst v oblasti platebních služeb a pro funkce těchto ústředních kontaktních míst.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1722 o rámci pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států v souvislosti s přeshraničním poskytováním platebních služeb.