EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.9.2022

COM(2022) 438 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 2022

Dodržování environmentálních předpisů – potřeba pozitivní změny v dosavadním trendu

{SWD(2022) 252 final} - {SWD(2022) 253 final} - {SWD(2022) 254 final} - {SWD(2022) 255 final} - {SWD(2022) 256 final} - {SWD(2022) 257 final} - {SWD(2022) 258 final} - {SWD(2022) 259 final} - {SWD(2022) 260 final} - {SWD(2022) 261 final} - {SWD(2022) 262 final} - {SWD(2022) 263 final} - {SWD(2022) 264 final} - {SWD(2022) 265 final} - {SWD(2022) 266 final} - {SWD(2022) 267 final} - {SWD(2022) 268 final} - {SWD(2022) 269 final} - {SWD(2022) 270 final} - {SWD(2022) 271 final} - {SWD(2022) 272 final} - {SWD(2022) 273 final} - {SWD(2022) 274 final} - {SWD(2022) 275 final} - {SWD(2022) 276 final} - {SWD(2022) 277 final} - {SWD(2022) 278 final}

1.Politika v oblasti životního prostředí je v současné době stále důležitější

V posledních třech letech čelila Evropská unie zdravotním, hospodářským a geopolitickým výzvám, které v nedávné historii neměly obdoby. Prvořadou prioritou se stalo posílení naší kolektivní bezpečnosti. V důsledku války na Ukrajině se dramaticky zvýšily ceny energií a válka bude mít zjevně dopad na dostupnost a cenu základních potravin. To vyvolalo obavy, že by se mohl zhatit cíl EU učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Současná situace však více než kdy jindy ukazuje, jak důležité je zvýšit budoucí nezávislost EU na zdrojích, a to na základě domácích obnovitelných zdrojů energie a vyšší účinnosti. Životní prostředí jako jeden z pilířů, na nichž je postaven náš socioekonomický model, nemůže být vůči těmto výzvám imunní, ale může pomoci zlepšit naši odolnost.

Zvýšené geopolitické napětí by nemělo vést k tomu, že bychom ztratili ze zřetele současnou environmentální krizi. Ve svém plánu REPowerEU 1 Komise připomněla, že urychlení přechodu Evropy na čistou energii a rychlejší provádění návrhů v balíčku předpisů „Fit for 55“ jsou jádrem naší evropské strategie pro řešení současné energetické krize a dosažení odolnějšího energetického systému. Válka na Ukrajině nic nemění na tom, že třemi nejzávažnějšími výzvami, kterým dnes čelíme, jsou změna klimatu, znečištění a úbytek biologické rozmanitosti. Extrémní počasí a klimatické jevy mají každoročně za následek oběti na životech a značné ekonomické ztráty 2 . Důsledky změny klimatu se již projevují požáry, které nás každé léto postihují na jihu Evropy, suchy, která se ve stále větší míře dotýkají střední a severní Evropy, a stále častějšími rozsáhlými povodněmi. I nadále bude narůstat tlak na výrobu vody a potravin a v některých částech EU již nyní panuje střední až vysoká úroveň vodního stresu, která se bude postupem času zvyšovat. Každé osmé úmrtí v Evropě může souviset se znečištěním 3 . Znečištění postihuje především nejvíce znevýhodněné a zranitelné skupiny obyvatel, což zhoršuje diskriminaci a zvyšuje riziko konfliktů. Znečištění je také jednou z pěti hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti, což v současnosti ohrožuje přežití více než 1 milionu z přibližně 8 milionů rostlinných a živočišných druhů na planetě.

Zelená dohoda pro Evropu 4 se ukázala jako správná ve svých cílech a dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobila vyvíjející se situaci. Uplatňování a případně další utváření politik a pravidel EU v reakci na vznikající výzvy budou zaměřeny na dlouhodobou udržitelnost. Zelená dohoda již podporuje dekarbonizaci energetického systému a vývoj nových čistších technologií, jako je elektromobilita, zelený vodík, biochemické látky a dekarbonizované materiály. EU rovněž přehodnocuje svou energetickou politiku s cílem přejít na energetický systém založený především na obnovitelných zdrojích energie a větší energetické účinnosti podporující cíle Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, doplněný obchodní strategií, která se zaměřuje na otevřenou strategickou autonomii a zakládá se na zvyšování odolnosti a udržitelnosti hospodářství EU 5 . Zelená dohoda a právní předpisy EU týkající se ekologizace zemědělské politiky a ochrany biologické rozmanitosti, stejně jako podpora ekologického zemědělství jsou také jednou z udržitelných reakcí na problém globálního potravinového zabezpečení a zabezpečení dodávek.

Zdravé životní prostředí je navíc neoddělitelně spjato s našimi demokratickými hodnotami. Budoucí generace mají právo zdědit čisté životní prostředí a my máme povinnost utvářet sociálně-ekonomický model, který respektuje meze naší planety. V tomto smyslu přispívá naše práce k řádnému provádění právního státu v oblasti životního prostředí, silnější správě v oblasti životního prostředí a lepšímu dodržování předpisů v členských státech.

Zelená dohoda pro Evropu dala přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí zvláštní mandát jako uznání jeho rozsáhlé a přesné analýzy a závěrů, přičemž vyzdvihla, že Komise a členské státy musí zajistit prosazování politik a právních předpisů, a zároveň zdůraznila, že „přezkum provádění environmentálních předpisů bude hrát rozhodující úlohu při mapování situace v jednotlivých členských státech“. Tato skutečnost byla posílena investičním plánem Zelené dohody pro Evropu 6 , který zdůrazňuje, že přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí – stejně jako další nástroje, jako je evropský semestr a národní plány v oblasti energetiky a klimatu v rámci energetické unie – bude sloužit také k určení investičních potřeb jednotlivých členských států v klíčových odvětvích politiky v oblasti životního prostředí 7 .

2.Cíle politiky a právní závazky je třeba realizovat, aby nezůstaly pouhými dobrými radami – úloha přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí

Kromě dohody o ambiciózních cílech na úrovni EU je nesmírně důležité zajistit uplatňování politik a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. Neúspěšné nebo nedostatečné uplatňování environmentálních pravidel může mít mnohočetné škodlivé účinky na planetu, obyvatelstvo a hospodářství. To může vést k politické nedůvěře a frustraci, zejména u mladých lidí, které nezajímají prázdné fráze, ale soudí podle výsledků.

Politika v oblasti životního prostředí se obvykle provádí po dlouhou dobu a udržet nastavenou dynamiku je náročné. Výsledky lidem však přináší až účinné provádění. K dosažení ambicí Unie v oblasti životního prostředí je proto nutná kontinuita a vytrvalost – ty představují základní složky účinného provádění. V roce 2016 8 se Komise zavázala pravidelně podávat zprávy o stavu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. Tento třetí přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 9 hodnotí pět let po vydání prvního přezkumu výsledky členských států při plnění závazků EU v oblasti životního prostředí.

Jak bylo uvedeno v předchozích vydáních, přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí nenahrazuje jiné nástroje, které podporují, monitorují a zajišťují dodržování předpisů prostřednictvím prosazování na úrovni EU, nýbrž je doplňuje. Přezkumem tak není dotčena pravomoc Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti 10 z důvodu porušení práva EU. Cílem přezkumu je podpořit členské státy a umožnit jim lépe uplatňovat politiky a pravidla v oblasti životního prostředí tím, že jim dá potřebné informace a zpětnou vazbu a poskytne tolik potřebný celkový přehled o stavu vlastního provádění opatření v oblasti životního prostředí v jednotlivých zemích EU a na úrovni EU 11 . Přezkum rovněž objasňuje problémy, s nimiž se členské státy potýkají při pomoci rozhodovacím orgánům během provádění, zejména pokud jde o to, jaká priorita zdrojů by měla být stanovena.

V tomto ohledu Komise určila nejdůležitější cíle a úkoly, které jsou definovány ve stávajících dohodnutých politikách a pravidlech, jež představují referenční hodnoty pro měření pokroku při provádění. Jsou podobné těm, které byly použity v předchozích cyklech přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, ale v příslušných případech byly revidovány a vylepšeny. Umožňují sledovat pokrok a spravedlivě porovnávat výkonnost členských států při uplatňování souboru právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (acquis v oblasti životního prostředí).

Z přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí vyplývá, že politických cílů společných pro všechny členské státy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se účinně řeší problémy specifické pro jednotlivé členské státy. Prioritní opatření, která obsahují doporučení pro každý členský stát, byla přizpůsobena na základě hodnocení ve zprávách o jednotlivých zemích s cílem určit způsob odstranění zjištěných nedostatků v dodržování předpisů. Poté byla harmonizována tak, aby vyhovovala zemím v podobném postavení. Prioritní opatření jsou přehledně uvedena v příloze tohoto sdělení.

Na základě zpráv o jednotlivých zemích se toto sdělení snaží vyvodit průřezové závěry na úrovni EU pro každou tematickou oblast, která byla ve zprávách o jednotlivých zemích hodnocena, a pro rámec správy a mechanismy, které by měly umožnit provádění opatření v oblasti životního prostředí. V závěru je popsán další postup.

3.Stav provádění: zjištění

3.1. Oběhové hospodářství a nakládání s odpady

S novým akčním plánem oběhového hospodářství z března 2020 12 Evropská komise vyhlásila iniciativy pro celý životní cyklus výrobků, od návrhu a výroby až po spotřebu, opravy, opětovné použití, recyklaci a navrácení zdrojů zpět do hospodářství. Cílem je snížit spotřební stopu EU a do roku 2030 zdvojnásobit míru využívání oběhového materiálu v EU. Dále Komise pomocí Iniciativy pro udržitelné výrobky a první strategie EU pro udržitelné textilie 13 plní klíčové závazky v rámci nového akčního plánu pro oběhové hospodářství. Revidovaný rámec pro sledování oběhového hospodářství 14 se zaměřuje na klíčové trendy a vzorce, aby bylo možné pochopit, jak se jednotlivé prvky oběhového hospodářství vyvíjejí a zda byla přijata dostatečná opatření. Na úrovni členských států je však zapotřebí účinných reforem a investic.

Při posuzování oběhového hospodářství v EU se Komise v rámci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, zabývala několika aspekty, jako je druhotné využití materiálů, produktivita zdrojů 15 a existence strategií a programů oběhového hospodářství na vnitrostátní úrovni. Zprávy o jednotlivých zemích z přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí se zabývaly rovněž produkcí odpadu na obyvatele a způsobem nakládání s odpadem se zaměřením na vývoj míry recyklace v průběhu let. Zprávy „včasného varování“ o nakládání s odpady, které posuzují pokrok při dosahování cílů EU v oblasti odpadů a zvyšují povědomí o něm, budou k dispozici do konce roku 2022. Přezkum právních předpisů v oblasti životního prostředí rovněž posoudil aktuální stav provádění legislativního balíčku o odpadech z roku 2018, včetně směrnice o odpadech 16 , směrnice o skládkách odpadů 17 , směrnice o obalech a obalových odpadech 18 a směrnice, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních 19 , jakož i aktuální stav, pokud jde o přijímání plánů pro nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadů, což jsou klíčové nástroje pro provádění právních předpisů EU o odpadech.

Obrázek 1: Míra recyklace komunálního odpadu v roce 2020 (%) 20

Obrázek 2: Míra oběhového využívání materiálů v roce 2020 (%) 21

Zjištění

1.Většina členských států má nyní zavedeny národní strategie a akční plány oběhového hospodářství nebo oznámila a/nebo pokročila v zavádění komplexních strategií pokrývajících celý životní cyklus výrobků 22 .

2.Mezi členskými státy existují velké rozdíly v míře oběhovosti, přičemž hodnoty druhotného využití materiálů se od průměru EU, který činí 12,8 %, více či méně odchylují: od 1,3 % v Rumunsku až po 30,9 % v Nizozemsku. Totéž platí pro produktivitu zdrojů, kde průměr EU činí 2,09 EUR/kg, v rozmezí od 0,3 EUR/kg v Bulharsku po 5,89 EUR/kg v Nizozemsku.

3.Zvláštní pozornost by měla být věnována takovým odvětvím, jako jsou plasty, stavební materiály a textil, vzhledem k jejich dopadu na životní prostředí, ale také k jejich užitečnosti jako druhotných materiálů.

4.Předcházení vzniku odpadů zůstává důležitou výzvou ve všech členských státech, včetně států s vysokou mírou recyklace. Trend se ubírá špatným směrem, protože produkce komunálního odpadu v EU se od roku 2014 zvýšila z průměrných 478 kg na 505 kg na obyvatele: pouze pět členských států svoji produkci na obyvatele od roku 2014 snížilo 23 .

5.Dosažení cíle pro rok 2020, kterým je příprava 50 % komunálního odpadu na opětovné použití / recyklaci, zůstává otázkou zvláštního zájmu, jak je zdůrazněno ve zprávách včasného varování z roku 2018 24 .

6.I přes určitý pokrok se nedaří dodržovat základní povinnosti vyplývající z rámcové směrnice o odpadech 25 a směrnice o skládkování odpadů 26 (uzavření nelegálních skládek, rekultivace a úprava odpadů před jejich uložením na skládku). Z důvodu nedodržování směrnice o skládkách odpadů Komise v současné době vede řízení o nesplnění povinnosti proti 12 členským státům 27 .

7.Některé země se bohužel potýkají s oběma problémy: zdaleka nedosáhly cílů v oblasti recyklace a stále provozují nevyhovující skládky. Ve srovnání se zbytkem EU tyto země proto vykazují větší nedostatky v provádění 28 . Musí se skutečně snažit, aby nejen splnily již platné cíle EU v oblasti odpadů, ale aby rovněž vybudovaly základní infrastrukturu a změnily neproduktivní a často nezákonné postupy nakládání s odpady.

Úspěšné postupy

Španělsko zavedlo komplexní národní strategii oběhového hospodářství nazvanou „España Circular 2030“, která představuje dlouhodobou vizi i tříleté akční plány založené na kvantitativních cílech.

Užitečným příkladem je Irsko 29 , které provedlo rozsáhlou reformu odpadového hospodářství, uzavřelo nelegální skládky a financovalo rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Reformy byly provedeny v úzké spolupráci s Komisí a jejich výsledkem je systém, který zajišťuje vysokou úroveň souladu s právními předpisy EU o odpadech.

3.2. Biologická rozmanitost a přírodní kapitál

V návaznosti na Zelenou dohodu se Komise zavázala obnovit své úsilí v oblasti prosazování práva s cílem řešit porušování právních předpisů EU týkajících se přírody. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 30 si klade za cíl nasměrovat evropskou biologickou rozmanitost na cestu k obnově a stanoví nové způsoby účinnějšího provádění stávajících právních předpisů s novými cíli a mechanismy řízení, aby bylo dosaženo zdravých a odolných ekosystémů. Jejím cílem je obnova a ochrana přírody, přičemž uznává, že lepší provádění a prosazování vyžaduje politickou podporu a větší finanční a lidské zdroje, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států. Jako klíčový prvek strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti navrhla Komise právní rámec o obnově přírody 31 , který spojuje zastřešující cíl obnovy pro dlouhodobou regeneraci přírody v pozemních a mořských oblastech EU se závaznými cíli obnovy pro konkrétní stanoviště a druhy. Do roku 2030 by tato opatření měla pokrývat alespoň 20 % pozemních a mořských oblastí EU a do roku 2050 pak všechny ekosystémy, které potřebují obnovu. Členské státy nesou společnou odpovědnost za ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a přírodních ekosystémů a musí zajistit řádné provádění a prosazování příslušného acquis EU v oblasti životního prostředí. Právní rámec o obnově přírody zejména zavádí systém předkládání vnitrostátních plánů obnovy členskými státy, ze kterých vyplývá, jak budou plnit cíle, jakož i systémy monitorování a podávání zpráv v souvislosti s dosaženým pokrokem.

Strategie v oblasti biologické rozmanitosti funguje společně s novou strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ 32 , lesní strategií EU 33 a novou společnou zemědělskou politikou za účelem podpory a dosažení přechodu na plně udržitelné zemědělství a postupy lesní správy. Stanovuje také cíle týkající se invazních nepůvodních druhů a uznává potřebu zintenzivnit provádění nařízení o invazních nepůvodních druzích 34 . Aby bylo možné dosáhnout cílů strategie v oblasti biologické rozmanitosti pro mezinárodní spolupráci, jsou právní předpisy EU navrženy tak, aby zajistily, že budeme plnit naše mezinárodní dohody a řešit spotřebu nezákonně vytěžených výrobků nebo ohrožených druhů v EU. Pokud jde o lesy, které poskytují významné environmentální a socioekonomické přínosy, byla v červenci 2021 jako součást balíčku „Fit for 55“ přijata Lesní strategie EU do roku 2030. Jejím hlavním cílem je zajistit zdravé, rozmanité a odolné lesy EU. Kromě toho Komise v listopadu 2021 přijala návrh nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování 35 . Toto nařízení zajišťuje, aby komodity v oblasti působnosti nařízení (skot, kakao, káva, palma olejná, sója a dřevo) a výrobky obsahující tyto komodity mohly být uváděny nebo dodávány na trh Unie a vyváženy z Unie, pouze pokud nezpůsobují odlesňování. Lesy jsou důležitým úložištěm uhlíku a úsilí o jejich zachování má zásadní význam pro vizi EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Komise proto jednala s cílem minimalizovat příspěvek EU k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě, a tím také snížit příspěvek EU k emisím skleníkových plynů a celosvětové ztrátě biologické rozmanitosti.

Nová strategie EU pro půdu 36 se zabývá degradací půdy a jejím dopadem na biologickou rozmanitost. Zdůrazňuje význam ochrany půdy, udržitelného hospodaření s půdou a obnovy degradovaných půd pro dosažení neutrality degradace půdy do roku 2030. Půda je omezený a velmi křehký zdroj a v EU dochází k jejímu stále většímu znehodnocování.

V oblasti přírody se přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí zaměřuje na posouzení souladu se směrnicí o stanovištích 37 a směrnicí o ptácích 38 a s nařízením o invazivních nepůvodních druzích. Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí posuzuje zejména lokality sítě Natura 2000 (včetně lesů a mořských lokalit) v členských státech a způsob, jakým zajišťují příznivý stav ochrany stanovišť a druhů. Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí navíc posuzoval, jak členské státy omezují výskyt invazivních nepůvodních druhů. Dosažení plného souladu všemi členskými státy má zásadní význam pro splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a je základním kamenem evropských právních předpisů zaměřených na ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v EU. V tomto ohledu hraje ústřední roli síť Natura 2000 39 , největší koordinovaná soustava chráněných území na světě, která vychází z uvedených směrnic. Jedná se o klíčový nástroj pro zajištění dlouhodobé ochrany a zachování nejcennějších a nejohroženějších evropských druhů a stanovišť a ekosystémů, které jsou jejich základem. Vzhledem k masivnímu poklesu biologické rozmanitosti je mimořádně naléhavé, aby byla síť dokončena a účinně spravována.

Obrázek 3: Stav z hlediska ochrany u stanovišť a druhů chráněných podle směrnice o stanovištích na úrovni členských států za vykazované období 2013–2018 40

Zjištění

1.Navzdory značnému úsilí členských států a určitému zlepšení biologická rozmanitost v EU nadále klesá a vykazuje zhoršující se trendy. Mezi stanoviště v nejhorším stavu v celé EU patří polopřirozené travinné porosty, vrchoviště, rašeliniště a močály. V posledním desetiletí sice došlo k omezení čistého záboru půdy v EU-27, přesto však v letech 2012 až 2018 představoval 83,8 m2/km2.

2.Lesy jsou pod obrovským tlakem. Z 27 % lesní plochy EU chráněné podle směrnic EU o ochraně přírody má méně než 15 % příznivý stav z hlediska ochrany a počet lesních stanovišť se špatným stavem z hlediska ochrany se zvýšil.

3.Ačkoli jsou ustanovení směrnic o stanovištích a ptácích již dlouho zavedená a dobře známá, některé členské státy stále nevymezují zvláště chráněné oblasti 41 a nestanovují cíle a opatření ochrany 42 . Většina členských států musí urychlit úsilí o dokončení svých sítí Natura 2000, zejména v mořském prostředí.

4.Biologické rozmanitosti a ekosystémům by velmi prospělo výrazné zlepšení celkové společné zemědělské politiky (SZP) a nových strategických plánů SZP na období 2023–2027, podpora obhospodařování polopřirozených travinných porostů, ochrana ekosystémových služeb a úsilí o znovuzavedení krajinných prvků v oblastech, kde došlo k jejich ztrátě.

5.Donucovací opatření na úrovni EU omezila škodlivé dopady infrastrukturních projektů a těžebních činností a zároveň přispěla k ochraně druhů, rozšíření sítě Natura 2000 a zvýšení počtu lokalit se zavedeným plánem péče.

6.Přestože plné provádění nařízení o invazních nepůvodních druzích začalo teprve v roce 2019, již nyní plní své cíle, jako je soudržný rámec pro řešení invazních nepůvodních druhů na úrovni EU a zvýšené povědomí o problému invazních nepůvodních druhů. Problémy však přetrvávají, protože většina členských států dosud neprovedla akční plány pro řešení prioritních cest, které vyžaduje článek 13 nařízení o invazních nepůvodních druzích.

7.V celé EU bylo dosaženo pokroku v hodnocení stavu ekosystémů a jejich služeb a tlaků na ně pomocí společné metodiky EU (MAES) a v oblasti ekosystémového účetnictví. Je však zapotřebí větší podpory, aby se zlepšila výkonnost monitorování biologické rozmanitosti a zajistilo se konzistentní podávání zpráv a aby se zapojilo kritické množství podnikatelských subjektů s cílem prokázat přínosy, které nám přináší přírodní kapitál EU, a dopady na něj.

Úspěšné postupy:

Estonsko je jedním z průkopníků v obnově mokřadů. Estonské zkušenosti s podporou obnovy budou v rámci zákona o obnově přírody velmi cenné, protože ukazují, že obnovené mokřady mohou přinášet mnohostranný užitek a existovat souběžně s úspěšnými zemědělskými postupy.

Itálie má pokročilé environmentální účetnictví, postupy měření přírodního kapitálu a blahobytu, které jsou nyní posíleny nástrojem technické podpory Komise a nástrojem přímého přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí.

3.3. Směrem k nulovému znečištění

Kvalita ovzduší – Průmyslové emise a bezpečnost (Seveso) – Hluk

Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy 43 stanoví vizi pro rok 2050, podle níž má být znečištění ovzduší, vody a půdy sníženo na úroveň, která již není považována za škodlivou pro zdraví a přírodní ekosystémy a která respektuje limity, s nimiž si naše planeta dokáže poradit, čímž vznikne životní prostředí bez toxických látek. To se promítá do klíčových cílů pro rok 2030, které mají urychlit snižování znečištění u zdroje.

Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí zkoumá dodržování klíčových povinností vyplývajících z platných 44 právních předpisů o čistotě ovzduší 45 , které stanoví zdravotně nezávadné normy pro koncentraci emisí a národní závazky ke snížení emisí pro řadu látek znečišťujících ovzduší. Znečištění ovzduší má závažný dopad na lidské zdraví a životní prostředí. Místo, kde žijete, má vliv na rizika, jimž jste vystaveni. Znečištění ovzduší má rovněž negativní vliv na ekosystémy, zejména prostřednictvím acidifikace, eutrofizace a poškození ozonové vrstvy, což vede k úbytku biologické rozmanitosti a ke snížení zemědělských výnosů. Pokud jde o trendy v počtu ztracených let života 46 na 100 000 obyvatel, u částic2,5 došlo v EU-27 ke snížení z 820 (2015) na 762 (2019) a u NO2 ze 157 (2015) na 99 (2019). V mnoha členských státech jsou však mezní hodnoty těchto znečišťujících látek trvale překračovány a Komise je pečlivě sleduje.

Stejně jako v roce 2019 se přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí zabývá směrnicí o průmyslových emisích 47 , která se vztahuje na přibližně 52 000 zemědělsko-průmyslových zařízení v celé EU. Uvádí nové údaje za rok 2018 a poprvé také emise do vody i do ovzduší: Zařízení podle směrnice o průmyslových emisích vypouštějí 20 % všech znečišťujících látek do ovzduší a podobný podíl do vody 48 . Odhaduje se, že škody na zdraví a životním prostředí způsobené znečištěním ovzduší z evropských průmyslových podniků v roce 2017 stály 277 až 433 miliard EUR, přičemž polovinu těchto škod způsobilo přibližně 200 zařízení 49 .

V přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí z roku 2022 jsou poprvé uvedeny údaje o provádění směrnice Seveso III 50 . Jejím cílem je kontrolovat nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, zejména chemických, a přispět k úsilí o snížení rizika technologických katastrof. Vzhledem k velmi vysoké míře industrializace v EU pomohla směrnice Seveso, která se vztahuje na přibližně 12 000 průmyslových podniků, snížit četnost závažných havárií. Tato směrnice je obecně považována za referenční směrnici pro politiku týkající se průmyslových havárií a je vzorem pro právní předpisy v mnoha zemích po celém světě.

Hluk ve venkovním prostředí je po znečištění ovzduší druhou hlavní příčinou předčasných úmrtí a v EU-27 vede ke 48 000 nových případů srdečních onemocnění ročně 51 . Směrnice o hluku 52 se snaží chránit lidské zdraví tím, že vyžaduje, aby členské státy posuzovaly hladiny hluku, tak aby orgány a veřejnost mohly zvolit nejlepší řešení stanovená v závazných akčních plánech.

Obrázek 4: Posouzení rizik pro závazky na snížení emisí na období 2020–2029 53

Zjištění

1.Navzdory zlepšením je znečištění ovzduší pro Evropany stále velkým zdravotním problémem. V případech, kdy jsou limity trvale překračovány, Komise důsledně zahajuje řízení o nesplnění povinnosti u klíčových znečišťujících látek, jako jsou částice a oxid dusičitý 54 . V některých z těchto případů již Soudní dvůr EU (SDEU) vydal rozsudky, z nichž vyplývá ještě naléhavější potřeba učinit rozhodné kroky 55 .

2.Členské státy musí systematicky a důsledně plnit požadavky na monitorování kvality ovzduší, aby mohly poskytovat lepší podklady pro politiky zaměřené na čisté ovzduší a biologickou rozmanitost na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Případy řízení o porušení povinnosti proti dvěma členským státům se zaměřují na nedostatky v monitorovacích sítích 56 .

3.Splnění závazků ke snížení emisí amoniaku (NH3) ze zemědělství, jedné z pěti znečišťujících látek, na které se vztahuje směrnice o národních závazcích ke snížení emisí, vyžaduje další úsilí. Z přezkumu projekcí emisí v roce 2022 57 vyplývá, že u více než 70 % členských států existuje vysoké riziko nedodržení závazků ke snížení emisí amoniaku na období 2020–2029 58 a od roku 2030 dále 59 . Dosažení souladu vyžaduje opatření, jako je zavádění nízkoemisních zemědělských technik, včetně chovu hospodářských zvířat a hospodaření s hnojem a hnojivy.

4.Přibližně polovina členských států 60 je rovněž považována za státy s vysokým rizikem nesplnění závazků ke snížení emisí oxidů dusíku (NOX), částic o velikosti 2,5 µm (PM2,5) a nemethanových těkavých organických látek (NMVOC) od roku 2030.

5.Jeden členský stát dosud nepředložil svůj národní program omezování znečištění ovzduší 61 .

6.K provedení požadavků vztahujících se na průmyslová zařízení dochází se zpožděním. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti několika členským státům, protože neprovedly správně směrnici o průmyslových emisích 62 a směrnici Seveso III 63 .

7.V oblasti přijímání map a akčních plánů podle směrnice o hluku došlo ke zlepšení, ale mapy a akční plány stále chybí v několika členských státech 64 , které jsou předmětem řízení o nesplnění povinnosti, z nichž některá byla postoupena Soudnímu dvoru EU 65 .

Úspěšné postupy

Integrovaný projekt LIFE PREPAIR (Po Regions Engaged to Policies of AIR, Pádské regiony zapojené do politik v oblasti ovzduší) 66 v Itálii zahrnuje Pádskou nížinu s regiony a městy, které mají největší vliv na kvalitu ovzduší v povodí, a zasahuje až do Slovinska. Trvá sedm let (2017–2024) a zahrnuje opatření pro spalování biomasy, energetickou účinnost, dopravu a zemědělství – v souladu s dohodou o povodí Pádu z roku 2017 a plány kvality ovzduší. Jedním z konkrétních cílů je vytvoření sítě cyklistických stanic v nejvýznamnějších městech povodí Pádu a rozvoj doprovodné infrastruktury.

Cílem integrovaného projektu LIFE-IP-HUNGAIRY 67 je dekarbonizace elektrárny Mátra spalující hnědé uhlí v Maďarsku do roku 2030, a to s využitím podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci prostřednictvím politiky soudržnosti a z Nástroje pro propojení Evropy a Modernizačního fondu. Dekarbonizace elektrárny Mátra je rovněž opatřením v rámci maďarského akčního plánu na ochranu klimatu a životního prostředí do roku 2020.

Česko zavedlo program výměny zastaralých a nevyhovujících lokálních zdrojů vytápění v domácnostech (kotlíková dotace), podporovaný z fondů EU. Program podpořil výměnu 100 000 kotlů do roku 2020, což vedlo k úspoře 2,7 kT emisí PM2,5 a k úspoře spotřeby energie. Lze jej kombinovat s dalšími národními dotacemi na zvýšení energetické účinnosti budov (Nová zelená úsporám).

Kvalita vody a hospodaření s ní

Ochrana vodních zdrojů a na nich závislých ekosystémů, jakož i dostupnost čistých zdrojů vody jsou základem lidské existence, hospodářství (voda se používá ve všech hospodářských odvětvích) a udržitelného rozvoje, stejně jako našeho životního prostředí. Řádné provádění platných předpisů je zásadní pro kvalitu života a blahobyt lidí. Má také velký potenciál z hlediska hospodářského růstu a tvorby pracovních míst.

Z těchto důvodů je vodní politika EU jednou z priorit stanovených v Zelené dohodě pro Evropu 68 . Za tímto účelem Komise úzce spolupracuje s členskými státy, aby pomohla dosáhnout cílů zachování, ochrany a zlepšení kvality našich vodních zdrojů.

Hlavními nástroji jsou rámcová směrnice o vodě 69 a související směrnice, směrnice o povodních 70 , směrnice o pitné vodě 71 , směrnice o vodách ke koupání 72 , směrnice o dusičnanech 73 , směrnice o čištění městských odpadních vod 74 a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí 75 . Různé dosud provedené kontroly vhodnosti ukazují, že směrnice o vodě jsou v zásadě vhodné pro daný účel, ale vyžadují lepší celkové provádění.

Obrázek 5: Podíl útvarů povrchových vod (řek, jezer, brakických a pobřežních vod) s horším než dobrým ekologickým stavem v jednotlivých oblastech povodí 76

Referenční data: ©ESRI | ©EuroGeographics

Zjištění

1.Plnění cílů rámcové směrnice o vodě pokračuje, ale přestože hodnocení třetích plánů povodí ještě není dokončeno, lze říci, že pokrok směrem k dosažení dobrého stavu vodních útvarů je obecně pomalý, přestože se lhůta roku 2027 blíží. To je způsobeno kombinací několika faktorů: nestanovení referenčních podmínek pro charakterizaci vodních útvarů a neúplné posouzení tlaků, nedostatky v monitorování vod, což znamená, že není znám stav vodních útvarů, hodnocení vlivu činností na vodní útvary je prováděno nesprávně a uplatňované výjimky nejsou dostatečně odůvodněné.

2.Zprávy o jednotlivých zemích uvádějí nejnovější informace o podílu vodních útvarů, které nedosahují dobrého ekologického a chemického stavu, o odběru vody podle jednotlivých odvětví a také index využívání vody 77 . Pro splnění těchto cílů je nezbytné zvýšit investice, přičemž provádění je nadále podporováno financováním EU, zejména prostřednictvím politiky soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost a programu Horizont Evropa.

3.Komise sdílela svá zjištění 78 o druhých plánech povodí s dotčenými členskými státy a očekává, že nedostatky budou odstraněny při předložení třetích plánů povodí. Komise rovněž ověřuje, jak vnitrostátní systémy (např. povolení a inspekce) zajišťují, aby jednotlivé členské státy správně uplatňovaly rámcovou směrnici o vodě v praxi, pokud jde o odběry vody, bodové zdroje a difúzní znečištění. Členské státy měly Komisi předložit své plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik do 22. března 2022. Komise je znepokojena tím, že mnoho členských států dosud nesplnilo své právní závazky podávat zprávy 79 , a v případě zjištění neplnění povinnosti je připravena jednat.

4.Směrnice o pitné vodě z roku 1998 je v EU celkově dobře prováděna. V několika zemích je však důvodem k obavám 80 . Do 12. ledna 2023 musí všechny členské státy provést přepracovanou směrnici ve vnitrostátním právu, aby splnily revidované normy kvality, přičemž Komise poskytuje podporu, aby zajistila včasné a správné provedení nových pravidel.

5.Celkově lze říci, že směrnice o vodách ke koupání vykazuje v EU vysokou míru vynikajících nebo dobrých výsledků. Mezi členskými státy však existují určité rozdíly 81 .

6.V mnoha případech, navzdory někdy dobře definovaným a konkrétním povinnostem, jako jsou povinnosti uvedené ve směrnici o dusičnanech a směrnici o čištění městských odpadních vod, probíhalo provádění v praxi velmi pomalu, a to v důsledku nedostatků v plánování a organizaci a nedostatku finančních prostředků a stanovení priorit, navzdory podpůrnému přístupu Komise (např. zajištění značných finančních prostředků EU). Tyto otázky se na vnitrostátní úrovni stávají prioritami až se zpožděním, někdy až po druhém rozsudku Soudního dvora EU.

7.Mnoho členských států má problémy v souvislosti s prováděním směrnice o dusičnanech a měly by zvýšit své úsilí o další snížení znečištění podzemních vod dusičnany ze zemědělství a eutrofizace tím, že vymezí všechny oblasti ohrožené dusičnany a zahrnou do svých akčních plánů vhodná opatření 82 .

8.Navzdory určitému pokroku se v mnoha členských státech městské odpadní vody stále neodvádějí a nečistí tak, jak by měly, a proto většina členských států stále čelí řízení o nesplnění povinnosti 83 a několika z nich byly uloženy finanční sankce 84 . Pokrok závisí na tom, zda členské státy upřednostní investice do systémů odvádění a čištění odpadních vod, a to i prostřednictvím účinného využívání finančních prostředků politiky soudržnosti, pokud jsou k dispozici, a půjček Evropské investiční banky.

9.Pokrok v oblasti rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí se ve zprávách o jednotlivých zemích objevuje v kapitole o biologické rozmanitosti vzhledem k jejímu významu pro ochranu mořského prostředí. Komise se zabývala pokrokem v hodnocení stavu mořských vod EU a regionální spoluprací mezi členskými státy, které sdílejí stejný mořský dílčí region, s cílem řešit převládající tlaky.

Úspěšné postupy

Přístup Nizozemska k řízení povodňových rizik (v možných případech obnovení koryt a záplavových oblastí Rýna a Mže) se ukázal jako účinný během povodní, které v červenci 2021 zasáhly i Belgii a Německo.

Portugalsko nedávno schválilo politiku výroby recyklované odpadní vody, která se bude využívat pro různé jiné než pitné účely.

Za účelem zlepšení vodního prostředí poskytuje Švédsko granty na investice, které minimalizují výskyt mikroplastů a dalších nových znečišťujících látek (léčiv) ve srážkové vodě.

Chemické látky

Cílem právních předpisů EU o chemických látkách 85 je zajistit, aby se chemické látky vyráběly a používaly způsobem, který minimalizuje jakékoli významné nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí. To zajišťuje také stabilitu a předvídatelnost pro podniky působící na vnitřním trhu. Kromě toho Evropská komise jako součást cíle EU týkajícího se nulového znečištění podle Evropské zelené dohody zveřejnila dne 14. října 2020 Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek / K životnímu prostředí bez toxických látek 86 , jejímž cílem je zvýšit ochranu občanů a životního prostředí a podpořit inovace v oblasti bezpečných a udržitelných chemických látek.

Přechod na nízkouhlíkovou oběhovou ekonomiku nabízí vynikající příležitosti pro podporu bezpečné a ekologicky udržitelné chemie. Inovace by se měly zaměřit na „koncepčně bezpečné“ výrobky, které jsou kompatibilní s oběhem čistých materiálů a využívají daleko méně škodlivých chemických látek. V oběhovém hospodářství mohou být materiály nakonec použity ke zcela jiným účelům, než ke kterým byly původně určeny a pro které byla posouzena jejich rizika. To zdůrazňuje potřebu zaměřit se na kvalitu čistých materiálů, která je předpokladem pro dosažení ambiciózních kvantitativních cílů v oblasti recyklace 87 .

Koordinované projekty prosazování 88 prováděné v rámci Fóra pro výměnu informací o prosazování však ukázaly, že by bylo možné učinit více pro zefektivnění prosazování, zejména pokud jde o registrační povinnosti a bezpečnostní listy, které vykazují poměrně vysokou míru nedodržování. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) se tento nedostatek snažila napravit systematickým prověřováním registrací, během něhož došlo k aktualizaci nařízení REACH, jejímž účelem bylo vyjasnit, kdy musí žadatelé a držitelé rozhodnutí o registraci informovat agenturu ECHA o všech příslušných změnách. Poslední projekt týkající se prodeje online 89 , odhalil značnou míru nesouladu u výrobků prodávaných online. S ohledem na závěry níže uvedených zpráv Komise rovněž zkoumá možnost zřízení evropské kontrolní kapacity, která by zajistila větší stejnorodost v prosazování práva mezi členskými státy.

Zprávy o přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí poprvé zkoumají stav provádění nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) 90 a nařízení o klasifikaci, označování a balení (CLP) 91 . To je založeno na hodnocení 92 zpráv vypracovaných vnitrostátními orgány podle čl. 117 odst. 1 nařízení REACH a čl. 46 odst. 2 nařízení CLP, které provedla Komise. V srpnu 2021 zveřejnila Komise měřitelné hodnocení prosazování 93 dvou hlavních nařízení EU o chemických látkách s využitím souboru ukazatelů týkajících se různých aspektů prosazování.

Zjištění

1.Prosazování nařízení REACH a CLP se ve srovnání s obdobím 2010–2012 zlepšilo. Zdá se, že zaznamenané úrovně dodržování předpisů jsou v průběhu času poměrně stabilní a donucovací orgány účinněji odhalují nevyhovující výrobky / společnosti porušující předpisy a nevyhovující výrobky uváděné na trh EU. Zejména se snížil počet odvolání a zrušených rozhodnutí týkajících se nařízení CLP, zvýšil se poměr mezi sankcemi a náklady na dodržování předpisů, v EU bylo vyškoleno více inspektorů a fórum pro výměnu informací o prosazování zvýšilo své výstupy.

2.Přibližně 70 % kontrol podle nařízení REACH vede k donucovacím opatřením. Nejčastěji používaným donucovacím opatřením je písemné upozornění (11 %), následují správní opatření (4 %) a ústní upozornění (2 %). Devět zemí provedlo ve sledovaném období následná opatření související s hodnocením 94 .

3.Nejdůležitějším typem dosud používaných sankcí jsou pokuty a v menší míře postoupení věci státnímu zastupitelství z důvodu porušení nařízení REACH a nařízení CLP. Pozastavení nebo odnětí oprávnění k podnikání bylo jako sankce použito jen zřídka. Situace se v jednotlivých zemích značně liší. Například téměř tři čtvrtiny případů postoupených státnímu zastupitelství z důvodu porušení nařízení REACH ve sledovaném období nahlásily pouze dva členské státy (Německo a Švédsko).

4.Většina zemí vypracovala a alespoň částečně zavedla strategii prosazování nařízení REACH i CLP. Strategii REACH dosud nevypracovaly pouze čtyři země – Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko a Belgie. Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko a Malta strategii prosazování nařízení CLP nezavedly.

Úspěšné postupy

Severská pracovní skupina pro chemické látky, životní prostředí a zdraví se každoročně schází, aby projednala prosazování právních předpisů v oblasti chemických látek, má program výměny inspektorů a provádí společné projekty prosazování právních předpisů mezi severskými zeměmi (Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko, jakož i Faerské ostrovy, Grónsko a Alandy).

Spolupráce v oblasti on-line obchodu mezi Rakouskem, Německem a Švýcarskem a organizací International Nano Authorities Dialogue – platformou sdružující orgány pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost z Rakouska, Německa, Lichtenštejnska, Lucemburska a Švýcarska a různými zúčastněnými stranami (nevládní organizace, sdružení, společnosti) za účelem neformální výměny znalostí a zkušeností v oblasti bezpečného a udržitelného využívání nanotechnologií.

Projekt LIFE „Prosazování předpisů o chemických látkách a kontroly – CHEREE“ mezi Řeckem a Kyprem, jehož cílem je zvýšit účinnost prosazování nařízení REACH prostřednictvím společného kontrolního protokolu, společné návštěvy a pilotní projekty, vytvoření „elektronického centra inspektorů“ a „elektronického vzdělávacího nástroje Reach“ pro výměnu znalostí a zkušeností mezi inspektory a příslušnými orgány.

3.4. Opatření v oblasti klimatu

V souladu s Pařížskou dohodou 95 a jako součást Zelené dohody pro Evropu stanovuje evropský právní rámec pro klima 96 z roku 2021 cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Tento právní rámec rovněž omezuje příspěvek, který může pohlcování uhlíku představovat pro snížení emisí v roce 2030, aby bylo zajištěno dostatečné úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu.

Od přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí z roku 2019 byly přijaty právní předpisy v oblasti klimatu, které motivují ke snižování emisí z dopravy, námořního odvětví a fluorovaných plynů používaných ve výrobcích. V oblasti silniční dopravy současné právní předpisy EU vyžadují, aby se do roku 2020 snížila intenzita emisí skleníkových plynů z paliv pro vozidla o 6 % ve srovnání s rokem 2010, a stanoví normy emisí skleníkových plynů pro různé kategorie vozidel, které je třeba dodržovat. Díky současnému nařízení o fluorovaných plynech 97 se emise fluorovaných plynů v EU do roku 2030 sníží o dvě třetiny ve srovnání s rokem 2014. Od roku 2021 jsou emise a pohlcování skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) zahrnuty do úsilí EU o snižování emisí.

Nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu je politika EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Od roku 2021 jsou členské státy povinny podávat zprávy o svých vnitrostátních adaptačních politikách. Evropský právní rámec pro klima uznává adaptaci jako klíčovou součást dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu. Požaduje, aby členské státy a EU posílily svou adaptační činnost zavedením požadavku na provádění národních strategií a pravidelného hodnocení pokroku v rámci celkové správy a opatření EU v oblasti klimatu a energetiky. V únoru 2021 byla aktualizována strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 98 , která stanoví, jak se EU může přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se do roku 2050 odolnou vůči změně klimatu.

Tento přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí zkoumá národní politiky a strategie v oblasti klimatu, zejména národní plány v oblasti energetiky a klimatu a adaptační strategie. Dále se zabývá emisemi mimo systém obchodování s emisemi (ETS), kde mají členské státy závazné národní cíle podle právních předpisů o sdílení úsilí 99 . Poté následuje zkoumání klíčového vývoje v jednotlivých odvětvích, zejména v silniční dopravě, stavebnictví a využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví. Uvádí se využití příjmů z dražeb ETS podle členských států. Poprvé jsou představena prioritní opatření podle zemí.

Zjištění

1.Celkově lze říci, že provádění právních předpisů EU v oblasti klimatu je v celé Unii na dobré úrovni.

2.V roce 2020 se domácí emise skleníkových plynů včetně mezinárodní letecké dopravy v EU-27 snížily o 31 % oproti hodnotám z roku 1990 a dosáhly nejnižší úrovně za 30 let. Pokud se započítají emise a pohlcení z odvětví LULUCF, dojde k čistému snížení emisí o 34 %. EU tedy výrazně překročila svůj cíl podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCC), jímž je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % oproti roku 1990.

3.Vzhledem k tomu, že systém sdílení úsilí pro odvětví, která nejsou zahrnuta do systému EU pro obchodování s emisemi (jako je doprava, průmysl mimo systém obchodování s emisemi, budovy, zemědělství a odpady), byl spuštěn v roce 2013, pohybovaly se emise v celé EU každý rok pod celkovým limitem.

4.Rozhodnutí o sdílení úsilí 100 stanoví vnitrostátní emisní cíle pro rok 2020 vyjádřené jako procentuální změny oproti úrovním z roku 2005. Stanoví rovněž roční emisní příděly, které členské státy musí dodržovat. Podobně i následné nařízení o sdílení úsilí 101 stanoví národní emisní cíle pro rok 2030 a roční emisní příděly pro období 2021–2030.

5.Emise v EU-27, na které se vztahuje rozhodnutí o sdílení úsilí, byly v roce 2019 o 11 % nižší než v roce 2005. Cíl pro rok 2020 (–8 %) byl tedy překročen již před krizí COVID-19. Všechny členské státy splnily v letech 2013–2018 své závazky vyplývající z rozhodnutí o sdílení úsilí. Některé členské státy musely využít mechanismy flexibility v právních předpisech, aby splnily své současné povinnosti. Členské státy plánují, přijímají a provádějí politiky a opatření, aby dosáhly svých současných cílů v rámci sdílení úsilí stanovených podle nařízení o sdílení úsilí. Je naléhavě nutné, aby členské státy plánovaly a prováděly další opatření v oblasti klimatu v odvětvích se sdíleným úsilím, která by odrážela zvýšené ambice podle navrhované revize nařízení o sdílení úsilí.

6.Systém EU ETS vykazuje velmi vysokou míru dodržování, protože zařízení každoročně pokryjí přibližně 99 % svých emisí požadovaným počtem povolenek. Systém v současnosti pokrývá přibližně 36 % celkových emisí skleníkových plynů v EU z téměř 9 500 elektráren a výrobních závodů (tj. stacionárních zařízení) a letů v rámci Evropského hospodářského prostoru. Objem emisí ze stacionárních zařízení v rámci EU ETS v období od roku 2005 do roku 2020 poklesl celkem o 43 %.

7.Do roku 2020 všechny členské státy přijaly vnitrostátní strategii nebo plán pro přizpůsobování se změně klimatu. Úsilí v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých členských státech i na úrovni EU je třeba zintenzivnit, protože se zdá, že dopady změny klimatu budou odpovídat spíše nejhoršímu scénáři a budou se stále více projevovat i formou rizik s kaskádovým efektem a složených rizik. Provádění opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu se naopak opožďuje. Vhodná opatření, jež by škodám, které mohou být způsobeny změnou klimatu, zabránila a/nebo je minimalizovala, přinášejí významné ekonomické a sociální výhody 102 .

Úspěšné postupy

Dánský plán pro oživení a odolnost (RRP) podporuje ekologickou daňovou reformu. Očekává se, že tento plán významně přispěje k provádění reformy tím, že bude financovat daňově dotované „investiční okno“, které bude pro podniky pobídkou k urychlení jejich ekologických investic, například do softwaru, což umožní efektivnější využívání zdrojů v logistických řetězcích.

Estonsko v průběhu let postupně zvyšuje své klimatické ambice a přestává se spoléhat na těžbu ropné břidlice. Estonská vláda se zavázala, že do roku 2035 výrobu elektřiny z ropné břidlice postupně ukončí a do roku 2040 ropnou břidlici z energetického sektoru zcela vyřadí.

3.5. Financování provádění environmentálních opatření

Pro dosažení úspěchu je nezbytné, aby bylo provádění environmentálních opatření v plném rozsahu řádně financováno. Většinu opatření je třeba podpořit prostřednictvím veřejných výdajů členských států a soukromých prostředků hospodářských subjektů, přičemž k řízení provádění významně přispívají fondy EU, které pomáhají uspokojovat stále značné potřeby EU v oblasti investic do životního prostředí. Investiční plán Zelené dohody pro Evropu z roku 2020 propojuje financování a investice v oblasti životního prostředí a mobilizuje 1 bilion EUR na zelené investice (veřejné i soukromé) v průběhu deseti let, které jsou podpořeny rozpočtem EU na období 2021–2027 103 . Od roku 2021 je kromě značných finančních prostředků, které jsou k dispozici prostřednictvím politiky soudržnosti v rámci víceletého finančního rámce, provádění environmentálních opatření podporováno také z Nástroje pro oživení a odolnost, podle nějž musí reformy a investice respektovat zásadu „významně nepoškozovat“. Taxonomie udržitelných činností EU 104 a další iniciativy v oblasti udržitelného financování pomohou u soukromých investic zvýšit transparentnost, začlenit environmentální hlediska a přesměrovat finanční toky na šest environmentálních cílů.

Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí se poprvé zabývá investičními potřebami v oblasti životního prostředí a porovnává je s dosud dostupnými zdroji, čímž reaguje na mandát stanovený v investičním plánu Zelené dohody pro Evropu z roku 2020.

Zjištění

1.Celková úroveň financování environmentálních investic 105 (z vnitrostátních zdrojů a zdrojů EU dohromady) v období 2014–2020 byla v EU-27 odhadnuta na 0,6 až 0,7 % HDP (pro období 2014–2020), z čehož 14 % pochází z finančních prostředků EU. V některých zemích (např. Chorvatsko, Řecko, Slovensko, Rumunsko) pochází téměř 50 % nebo více z finančních prostředků EU. V průměru EU pocházela polovina celkového financování (53 %) z veřejných zdrojů (fondy EU a vnitrostátní veřejné zdroje dohromady) a v případě asi deseti zemí to byly více než dvě třetiny, což prokazuje význam veřejných zdrojů financování.

2.Pro srovnání, v současné době se roční investiční potřeby v oblasti životního prostředí pro programové období 2021–2027 odhadují na úrovni EU v rozmezí 0,9–1,5 % předpokládaného HDP v období 2021–2027 106 , což naznačuje značnou investiční mezeru (0,6–0,8 % HDP, jež činí 76–110 miliard EUR ročně, přičemž se v jednotlivých členských státech značně liší) 107 , kterou je třeba řešit, aby bylo zajištěno účinné provádění priorit v oblasti životního prostředí a aby byla podpořena ekologická transformace EU.

3.Téměř dvě třetiny mezery v investicích do životního prostředí se týkají řešení obecného znečištění a ochrany a správy našich vodních útvarů. Investiční mezera se u oběhového hospodářství a odpadů odhaduje na 13 až 28 miliard EUR ročně v závislosti na ambicích, pokud jde o míru oběhovosti, která má být dosažena. Roční deficit finančních prostředků na biologickou rozmanitost se odhaduje na přibližně 20 miliard EUR.

4.Potřeba dodatečných investic v oblasti klimatu, energetiky a dopravy nad rámec základních hodnot byla odhadnuta na 390 miliard EUR ročně (EU-27) a dalších 130 miliard EUR ročně je zapotřebí na dosažení hlavních cílů EU v oblasti životního prostředí. Náklady na přizpůsobení se změně klimatu mohou být rovněž značné a pohybují se od 35–62 miliard EUR (užší rozsah) do 158–518 miliard EUR (širší rozsah) ročně. Tyto investiční potřeby odrážejí cíle provádění do roku 2020 a 2030 (zatímco náklady na přizpůsobení se změně klimatu budou podle očekávání dlouhodobější).

5.Největší podíl zelených investic (71 %) byl v plánech pro oživení a odolnost přidělen na udržitelnou mobilitu, renovaci budov a energetickou účinnost, jakož i na obnovitelnou energii a energetické sítě. Naopak biologická rozmanitost, oběhové hospodářství, voda a prevence a omezování znečištění se na celkovém zeleném příspěvku podílely jen 13 % 108 . Zelené investice určené na oblast klimatu, energetiky a dopravy významně podporují cíle v oblasti životního prostředí, například zlepšení čistoty ovzduší v Evropě. Neuspokojí však například významné potřeby v oblasti vodohospodářské infrastruktury a nakládání s odpady. Kromě toho se několik členských států rozhodlo neupřednostňovat opatření, která přinášejí přímý prospěch biologické rozmanitosti 109 .

6.Z celkových prostředků EU, zahrnujících víceletý finanční rámec (VFR 2021–2027) a plán NextGenerationEU (NGEU), bude uvolněno 2,018 bilionu EUR v běžných cenách na podporu oživení po pandemii COVID-19 a dlouhodobých priorit EU, včetně ochrany životního prostředí. 30 % víceletého finančního rámce bude věnováno na opatření v oblasti klimatu a 7,5 % na biologickou rozmanitost (v roce 2024), což se v letech 2026 a 2027 zvýší na 10 %. V rámci NGEU bude z Nástroje pro oživení a odolnost na opatření v oblasti klimatu určeno nejméně 37 % .

Obecný environmentální cíl	Odhadovaná investiční mezera (EU-27, p. a.)
	v mld. EUR	%
Prevence a omezování znečištění	42,8	38,9 %
Ochrana vody, vodní hospodářství a průmysl	26,6	24,2 %
Oběhové hospodářství a odpady	13,0	11,8 %
Biologická rozmanitost a ekosystémy	21,5	19,6 %
Výzkum, vývoj a inovace a další	6,2	5,7 %
Celkem	110,1	100 %

Tabulka 1: Odhadované členění dodatečných investic EU v oblasti životního prostředí

Obrázek 6: Celkové financování v oblasti životního prostředí (2014–2020) a odhady potřeb (2021–2027) v EU-27 (% HDP) 110

Úspěšné postupy

V rámci svého plánu pro oživení a odolnost Řecko významně investuje do zalesňování, biologické rozmanitosti, zvládání přírodních požárů, zmírňování následků povodní a modernizace zavlažovací sítě, což doplňují reformy podporující udržitelné skládkování a recyklaci. Chorvatsko usiluje o zlepšení ochrany před povodněmi pomocí řešení inspirovaných přírodou, jako je revitalizace vodních toků, připojení opuštěných propustí, vytváření druhotných mokřadních stanovišť a odstraňování invazních druhů.

Malta společně s Estonskem, Řeckem, Lotyšskem, Rumunskem a Slovenskem zavedly daň podle množství produkovaného odpadu, která se vztahuje na hmotnost nebo objem odpadu vyprodukovaného domácnostmi a podniky a svezeného organizacemi pro svoz odpadu. Tento nástroj podporuje zásadu předcházení vzniku odpadu.

Německo, Francie a Švédsko se v roce 2020 vyznačovaly vysokou úrovní emisí zelených dluhopisů.

Itálie dosáhla pokroku v oblasti sledování a vykazování dopadů státního rozpočtu na životní prostředí (ekologické rozpočtování). Itálie zavedla od roku 2000 podávání zpráv o plánovaných výdajích na ochranu životního prostředí a řízení zdrojů. Do výkaznictví bylo rovněž zahrnuto dvanáct ukazatelů spravedlivého a udržitelného blahobytu v souladu s cíli v oblasti udržitelného rozvoje a cíli Agendy 2030.

3.6. Správa záležitostí týkajících se životního prostředí

Správa záležitostí týkajících se životního prostředí je široký pojem, který zahrnuje začlenění environmentálních aspektů do rozhodování, účast veřejnosti, přístup ke spravedlnosti, sdílení informací a podávání zpráv, zajištění souladu s předpisy v oblasti životního prostředí a odpovědnost za životní prostředí. Zahrnuje rovněž způsob, jakým orgány veřejné správy kontrolují a zajišťují dodržování předpisů v praxi prostřednictvím jejich vymáhání. Podle Zelené dohody pro Evropu budou muset všechny činnosti a politiky EU přispívat k dosažení jejích cílů. V dohodě se výslovně uvádí, že Komise přijme opatření ke zlepšení přístupu občanů a nevládních organizací k právní ochraně před vnitrostátními soudy. V tomto směru byly vypracovány nástroje pro správu záležitostí týkajících se životního prostředí s ohledem na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v oblasti klimatické neutrality, ochrany a obnovy ekosystémů a biologické rozmanitosti, nulového znečištění a oběhového hospodářství 111 . Za stejným účelem přijala Komise dne 14. prosince 2021 návrh nové směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí 112 , jejímž cílem je účinnější ochrana životního prostředí prostřednictvím trestněprávních opatření na vnitrostátní úrovni. Nová směrnice nahradí směrnici 2008/99/ES a stanoví nové trestné činy EU v oblasti životního prostředí, vyjasní ty stávající, navrhuje další sankce za trestné činy proti životnímu prostředí a jejím cílem je zajistit účinné vyšetřování a trestní řízení a pomoci při přeshraničním vyšetřování a stíhání.

Hlavní závazky a témata, kterými se zabývá tento třetí přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, se zakládají na požadavcích stanovených ve směrnici INSPIRE 113 , posuzování vlivů na životní prostředí 114 , přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí u vnitrostátních soudů, sankcích a zajištění souladu s předpisy v oblasti životního prostředí a směrnici o odpovědnosti za životní prostředí 115 .

Kromě svých donucovacích opatření Komise podpořila zefektivnění hodnocení vlivů na životní prostředí, aby se snížila duplicita a zabránilo se překrývání při povolování projektů. Zefektivnění pomáhá snižovat zbytečnou administrativní zátěž a urychluje rozhodování, pokud tím není ohrožena kvalita posouzení vlivů na životní prostředí. Je rovněž nezbytné, aby vedle zvyšování účinnosti postupů byly – v souladu se sekundárním právem EU 116 a judikaturou Soudního dvora EU 117 – dodržovány standardy participativních práv, včetně účasti veřejnosti a jejím přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Komise rovněž podpořila budování kapacit s cílem posílit prováděcí kapacity vnitrostátních orgánů i nevládních organizací 118 . Zprávy o jednotlivých zemích představují některé z těchto snah, které jsou realizovány prostřednictvím nástroje technické podpory a programu TAIEX EIR peer-to-peer, jak je znázorněno na obrázku níže.

Zjištění

1.Navzdory zlepšením při provádění směrnice INSPIRE, zejména v Estonsku, Německu, Litvě, Lucembursku, na Maltě, ve Slovinsku a ve Španělsku, je pro většinu členských států stále náročné zajistit lepší sdílení údajů, které by veřejnosti poskytlo vyšší úroveň transparentnosti a podpořilo provádění politik v oblasti životního prostředí.

2.Zajištění účinného přístupu k právní ochraně na vnitrostátní úrovni je zásadní pro provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí. Komise přijala opatření, která mají zajistit, aby nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí a zástupci veřejnosti mohli žádat o přezkum opatření k řešení znečištění ovzduší 119 nebo prodloužení povolení k těžbě 120 či výjimek pro lov 121 . Cílem donucovacích opatření bylo rovněž zajistit přístup k právní ochraně při uplatňování směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. Ve většině členských států však stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o zlepšování přístupu veřejnosti k soudům za účelem napadení rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, zejména v oblasti plánování týkajícího se vody, přírody a/nebo kvality ovzduší 122 .

3.Většina členských států musí také lépe informovat veřejnost o jejích právech na přístup k právní ochraně 123 . Lepší přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a šíření těchto informací by pomohlo zvýšit povědomí o záležitostech životního prostředí a zajistit účinnější účast veřejnosti při rozhodování o otázkách životního prostředí a ve svém výsledku zlepšit životní prostředí.

4.Kromě toho je v několika zemích zapotřebí dalších opatření a/nebo monitorování, aby se zajistilo, že účinnému přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí nebudou bránit náklady 124 .

5.Roztříštěnost na regionální a místní úrovni zůstává výzvou pro správu záležitostí týkajících se životního prostředí v Maďarsku, Itálii, Lucembursku a Španělsku. Tento problém je třeba řešit, zejména vytvořením lepších mechanismů koordinace v oblasti životního prostředí.

6.Směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí byla v roce 2014 revidována s cílem snížit administrativní zátěž a zlepšit ochranu životního prostředí a zároveň zvýšit spolehlivost, předvídatelnost a udržitelnost rozhodnutí o veřejných a soukromých investicích. Většina členských států 125 využila této příležitosti a svůj regulační rámec pro posuzování vlivů na životní prostředí zefektivnila. Bylo však nutné přijmout donucovací opatření, aby se zajistilo, že směrnice bude správně provedena ve všech členských státech 126 .

Úspěšné postupy

V Lotyšsku ministerstvo ochrany životního prostředí a regionálního rozvoje poskytuje na svých internetových stránkách přehled o postupu posuzování vlivů na životní prostředí. Úřad pro monitorování životního prostředí poskytuje informace na úrovni projektu o tom, kdo předložil návrh, odkazy na místa, kde lze získat přístup k dokumentům, a informace o tom, kdy a kde se uskuteční veřejné konzultace. Zveřejněny jsou také komplexní informace o dokončených posouzeních vlivů na životní prostředí a na internetových stránkách je k dispozici infografika s podrobným popisem celého postupu provádění tohoto posouzení a se stručným vysvětlením jeho účelu.

Některé členské státy zřídily specializované orgány nebo soudy pro environmentální přezkum. Patří mezi ně například švédský soud pro půdu a životní prostředí, finský správní soud, dánský odvolací senát pro ochranu přírody a životního prostředí, maltský soud pro životní prostředí a územní plánování, irská rada pro územní plánování a belgická rada pro spory o povolení („Raad voor Vergunningsbetwistingen“). V nedávné době bylo u odvolacího soudu v belgickém Monsu zřízeno oddělení pro životní prostředí („chambre de l'environnement“), které se zabývá občanskoprávními i trestními věcmi.

Obrázek 7: Příklady pomoci, kterou Evropská komise poskytla členským státům ve sledovaném období

4.Další postup v oblasti environmentálního právního státu

Evropané považují změnu klimatu za jeden z největších problémů EU 127 . Dostupné studie 128 to potvrzují: pokud budeme pokračovat v poškozování ekosystémů, na kterých jsme v zásadě závislí, budoucí generace za to draze zaplatí. Zvony zvoní na poplach hlasitěji než kdy dřív. Vzhledem k pokračujícímu vymírání druhů a ničení lesů, suchu, degradaci půdy, znečištění ovzduší, zhoršování zásob vody, úbytku biologické rozmanitosti a přírodním katastrofám i katastrofám způsobeným člověkem je jedna věc jasná: je zapotřebí rozhodné kolektivní akce, abychom tyto trendy zvrátili a abychom naše ekologické systémy obnovili a ochránili.

Zvýšení transparentnosti umožní účinné provádění norem a právních předpisů. Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí se nezaměřuje pouze na osoby s rozhodovací pravomocí v oblasti životního prostředí, ale na všechny občany v celé EU. Není to jen další zpráva z mnoha jiných. Zvyšuje povědomí veřejnosti, vytváří důvody pro odpovědnost a umožňuje lidem v celé EU zapojit se do společného úsilí tím, že jim umožňuje lépe pochopit, co lze a/nebo je třeba udělat na individuální, místní, národní nebo unijní úrovni. Přezkum se snaží umožnit všem těmto zúčastněným stranám jednat soudržně, ale z různých úhlů pohledu, při sledování stejného cíle, který je jednoduchý: uplatňovat pravidla, jež máme.

Nesplnění cílů EU v oblasti životního prostředí má v očích veřejnosti negativní vliv na důvěryhodnost vnitrostátních orgánů i EU. Značný počet soudních případů, porušení předpisů, petic a stížností týkajících se životního prostředí, které se řeší na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, odráží nedostatečnou úroveň provádění environmentálního acquis.

Vnitrostátní orgány zabývající se životním prostředím a vnitrostátní soudy, které jsou primárně odpovědné za provádění právních předpisů EU, vyvíjejí úsilí o provádění a prosazování environmentálních pravidel, ale k odstranění nedostatků to nestačilo. Ačkoli mají některé členské státy a regiony při provádění environmentálního acquis vynikající výsledky, jiné zaostávají, někdy i výrazně. Dokonce i v případech, kdy Komise přijala donucovací opatření, která někdy vedla k tomu, že členské státy po druhém rozsudku Soudního dvora EU, v němž bylo zjištěno, že porušily právo EU, zaplatily vysoké finanční pokuty, není provádění dostatečné.

Proč tomu tak je? V předchozích přezkumech provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí bylo uvedeno několik důvodů, které platí i dnes. Týkají se nedostatečného začlenění cílů v oblasti životního prostředí do tvorby a provádění veřejných politik s významným dopadem na životní prostředí, neúčinnosti správy záležitostí týkajících se životního prostředí, a to i ze strany těch, kteří jsou odpovědní za zajištění dodržování předpisů v praxi, a nedostatečné transparentnosti informací o životním prostředí, které by dotčeným osobám, ať už orgánům, nebo běžným občanům, umožnily mobilizovat se a jednat. Zprávy o jednotlivých zemích rovněž poukazují na přetrvávající nedostatky při provádění tří pilířů Aarhuské úmluvy 129 : přístup k informacím, účast veřejnosti a přístup k právní ochraně, což ovlivňuje provádění a prosazování na vnitrostátní úrovni 130 .

Co tedy lze dělat? Ačkoli každý z nás má svou roli, pro vlády a rozhodovací orgány je klíčovým faktorem politická vůle, aby bylo možné provádět environmentální politiky a nařízení EU včas, správně a účinně, dosahovat jejich cílů a využívat jejich přínosů. Ve svém sdělení „Zlepšení přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v EU a jejích členských státech“ 131 Komise rovněž vyzvala k intenzivnějšímu provádění prostřednictvím účinnějšího přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí u vnitrostátních soudů. Konkrétně byly Evropský parlament a Rada vyzvány, aby přijaly ustanovení o přístupu k právní ochraně v nových nebo revidovaných legislativních návrzích EU 132 . Reakce na krizi COVID-19 nebo konflikt na Ukrajině ukázaly, co vlády dokážou, když cítí, že jde o mimořádnou situaci. Veřejné orgány mají k dispozici prostředky, které mohou využít k investicím a reformám potřebným k obnově a ochraně ekologických systémů, půdy, vody a ovzduší.

Jakmile je zajištěna potřebná politická vůle, je třeba řešit základní příčiny nedostatečného provádění:

1.Plánovat s předstihem a určit vzájemné souvislosti a důsledky: před přijetím rozhodnutí s dopadem na životní prostředí by měly být systematicky a předem posouzeny všechny relevantní environmentální aspekty s cílem nalézt další integrovaná řešení pro dotčená odvětví. Právní předpisy o posuzování vlivů na životní prostředí poskytují nezbytný rámec a z praxe vyplývá, že postupy v oblasti životního prostředí (posouzení dopadu, veřejné konzultace, environmentální povolení) lze integrovat a s odpovídajícím plánováním a organizací nemusí být zatěžující. Můžeme se poučit z osvědčených postupů.

2.Včas vyčlenit odpovídající zdroje, protože později to bude stát více: nemůžeme očekávat rychlé provádění environmentálních pravidel, pokud těm, kteří jsou povinni tak činit, chybí lidé, zdroje, organizace nebo školení. Budování kapacit je investice, která se vyplatí, ale analýza v tomto přezkumu ukazuje, že v mnoha členských státech stále existuje značný rozdíl mezi potřebami a financováním.

3.Neustále monitorovat a měřit, protože data jsou zdrojem pro změny v postupu a budoucí rozhodování: řešení nedostatků v provádění vyžaduje spolehlivé důkazy, aby bylo možné stanovit „vzdálenost do cíle“, určit překážky a dostupné možnosti a aby bylo možné sledovat účinnost zavedených řešení. Je třeba vyvinout značné úsilí, aby tyto informace byly dostupné uživatelsky přívětivým způsobem. To by umožnilo veřejným orgánům jednat, ale také soukromým subjektům přispět a zajistit, aby byla přijata opatření, a časem vybudovat solidní znalosti, důvěru a jistotu.

V těchto ohledech změnily pravidla hry Zelená dohoda pro Evropu a nástroj NextGenerationEU. Zelená dohoda pro Evropu řadí opatření v oblasti klimatu a environmentální cíle mezi hlavní témata agendy EU. Nástroj NextGenerationEU pak zavedl zásadu „významně nepoškozovat“ a uplatnil ji jak v rámci běžných výdajů, tak v rámci mimořádných fondů EU určených na oživení hospodářství EU postiženého pandemií COVID-19, přičemž část těchto prostředků byla vyčleněna na ekologické projekty. Tato skutečnost má velký potenciál, pokud jde o zajištění disciplíny v oblasti integrace životního prostředí a podporu rozvoje čistých technologií a obnovitelné energie, udržitelné mobility atd. Přidělování prostředků na ekologická opatření a jejich označování umožnilo realizaci zelených projektů, stejně jako reformy, které členské státy představily ve svých plánech pro oživení a odolnost, jež by měly mimo jiné začít posilovat správu záležitostí týkajících se životního prostředí. Jsou pouhým začátkem, pokud jde o pozitivní změnu v dodržování environmentálních předpisů, a tedy v ochraně našeho životního prostředí.

Jednu věc však máme v moci všichni: můžeme vznášet legitimní požadavky na orgány veřejné správy a zároveň podnikat konkrétní kroky, abychom zajistili dodržování environmentálních pravidel EU. Je na každém občanu EU, aby se o to přičinil, ať už jako soukromá osoba, nebo jako veřejný činitel.

(1)

COM(2022) 230 final .

(2)

Economic losses and fatalities from weather and climate-related events in Europe — European Environment Agency (europa.eu) (Ekonomické ztráty a oběti na životech v důsledku událostí v Evropě souvisejících s počasím a klimatem – Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu)).

(3)

Zpráva EEA č. 21/2019 .

(4)

COM(2019) 640 final .

(5)

COM(2021) 66 final .

(6)

COM(2020) 21 final .

(7)

Opatření v rámci veřejné podpory uvedená v přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí musí být v souladu s pravidly státní podpory podle článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(8)

COM(2016) 316 final .

(9)

První balíček opatření v rámci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí byl přijat dne 3. února 2017. Dne 4. dubna 2019 přijala Evropská komise druhý balíček opatření v rámci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí.

(10)

Na základě článků 258 a 260 Smlouvy o fungování EU.

(11)

Toto vydání přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí vychází z informací, které měla Komise k dispozici do května 2022.

(12)

COM(2020) 98 final .

(13)

COM(2022) 141 final .

(14)

COM & SWD(2022) - současné plány k přijetí do konce roku 2022.

(15)

Vyjadřuje, jak efektivně ekonomika využívá materiální zdroje k produkci statků.

(16)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109).

(17)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100).

(18)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice č. 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141).

(19)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93).

(20)

Eurostat, Recycling rate of municipal waste (Míra recyklace komunálního odpadu), říjen 2021. U všech členských států se jedná o údaje za rok 2020; výjimku tvoří BG (2018), AT, EL a IT (2019).

(21)

Eurostat, Circular material use rate (Míra oběhového využívání materiálů).

(22)

S výjimkou HR, HU, MT a SK.

(23)

BE, BG (údaje za rok 2018), IE, HU, SE.

(24)

Za země s rizikem nesplnění recyklačních cílů pro rok 2020 byly považovány PL, ES, SK, RO, PT, MT, LV, HU, EL, FI, EE, CY, HR, BG. Na konci roku 2022 bude předložena nová zpráva včasného varování, která bude analyzovat pokrok v plnění doporučení ze zpráv včasného varování z roku 2018, jakož i analýza pokroku při plnění cílů recyklace odpadů do roku 2025.

(25)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(26)

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(27)

BG, CY, EL, ES, IT, HR, PL, RO, SI, SK, CZ, PT. Kromě toho Komise zkoumá, zda MT a ES plní své povinnosti, pokud jde o vhodné zpracování před skládkováním.

(28)

Zejména EL, RO, MT a CY.

(29)

Irsko však musí posílit oběhové hospodářství a zlepšit recyklaci.

(30)

COM(2020) 380 final .

(31)

COM(2022) 304 final .

(32)

COM(2020) 381 final .

(33)

COM(2021) 572 final .

(34)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(35)

COM(2021) 706 final .

(36)

COM(2021) 699 final .

(37)

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(38)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(39)

Natura 2000 zahrnuje lokality významné pro Společenství (LVS) vymezené podle směrnice o stanovištích a zvláště chráněné oblasti (ZCHO) klasifikované podle směrnice o ochraně ptáků.

(40)

EEA, Zpráva č. 10/2020 „State of nature in the EU. Results from reporting under the nature directives 2013–2018“ (Stav přírody v EU. Výsledky podávání zpráv podle směrnic o přírodě za období 2013–2018), s. 44, obr. 3.8, a s. 50, obr. 3.13.

(41)

Vymezení zvláště chráněných oblastí není dokončeno v BG, CY, IE, PT.

(42)

V případě ES, BE, CZ, EL, DE, IT, PL, LT, LV, MT, SK, EE nejsou cíle ochrany správně stanoveny. V případě AT, DK, FR, HU, FI, LV, NL, SI jsou nutná další opatření na ochranu lokalit.

(43)

COM(2021) 400 final .

(44)

Evropská komise, Snížení národních emisí .

(45)

Evropská komise, 2016. Normy kvality ovzduší .

(46)

Evropská agentura pro životní prostředí 2022, Air Quality in Europe – 2021 Report (Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2021).

(47)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17). V současné době probíhá revize směrnice o průmyslových emisích, aby byla účinnější.

(48)

Evropská komise, 2020 Hodnocení směrnice o průmyslových emisích , s. 5

(49)

Evropská agentura pro životní prostředí,2021, Náklady v důsledku znečištění ovzduší z evropských průmyslových zařízení 2008—2017 , tabulka 1 na str. 15, str. 16.

(50)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

(51)

Evropská agentura pro životní prostředí , 2020.

(52)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

(53)

(54)

Probíhající řízení týkající se částic 10 – BG, CZ, EL, ES, FR, HR, HU, IT, PL, RO, SI, SK, SE. V případě částic 2,5 (PM2.5) – HR a IT. Probíhající řízení týkající se NO2 – AT, BE, CZ, DE, EL, ES, FR, HU, IT, LU, PL, PT, RO.

(55)

BG, PL, HU, RO, IT, FR u částic a FR a DE u NO2.

(56)

RO, SK.

(57)

Ricardo Energy & Environment, 2022, Review of National Air Pollutant Projections and Assessment of National Air Pollution Control Programmes (Přezkum národních prognóz znečištění ovzduší a hodnocení národních programů omezování znečištění ovzduší), s. 85–86; poznámka: Tento přezkum se týká pouze 26 členských států, protože Rumunsko dosud nepředložilo svůj národní program omezování znečištění ovzduší.

(58)

AT, BG, CZ, DE, DK, EE, EL, FI, FR, HU, IE, IT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SE.

(59)

AT, BG, CZ, DK, EE, EL, FR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SE, SI.

(60)

14 členských států kvůli nemethanovým těkavým organickým sloučeninám (NMVOC); 13 členských států kvůli částicím 2,5 (PM2.5); 12 členských států kvůli oxidům dusíku (NOx).

(61)

RO.

(62)

AT, BG, CZ, DE, EL, IE, HR, SI, SK.

(63)

AT, BG, CZ, DE, EE, FI, FR, HR, HU, IE, LT, LV, MT, PL, SI, SK.

(64)

CY, CZ, DE, EL, ES, FR, IT, PT, PL, SK.

(65)

Se dvěma dosud vydanými rozsudky pro SK a PT.

(66)

LIFE PREPAIR .

(67)

LIFE HUNGAIRY .

(68)

V září 2021 Komise zahájila misi EU zaměřenou na obnovu našich oceánů a vod do roku 2030, která má sloužit k dosažení cílů Evropské zelené dohody pro mořské a sladké vody, jako je ochrana 30 % mořské oblasti EU a obnova mořských ekosystémů a 25 000 km volně tekoucích řek.

(69)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(70)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

(71)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(72)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).

(73)

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(74)

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40). Komise předložila návrh na další modernizaci této směrnice z roku 1991 s cílem zlepšit prevenci znečištění, účinné využívání zdrojů a energetickou neutralitu celého odvětví.

(75)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(76)

Evropská agentura pro životní prostředí, 2021 .

(77)

Průměr EU je 8,39, což je méně než prahová hodnota pro nedostatek vody ve výši 20 %, ale v několika členských státech, jako je CY, EL, ES, CZ, MT, je situace znepokojivější.

(78)

Pilotní projekty EU týkající se provádění rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES v souvislosti s nedostatky, které Komise zjistila při hodnocení 2. plánů povodí: AT, BG, CY, CZ, DK, EE, EL, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, PL, PT, RO, SE, SI, SK.

(79)

https://ec.europa.eu/environment/water/participation/map_mc/map.htm ; https://ec.europa.eu/environment/water/flood_risk/implem.htm .

(80)

FR, HU, IR a IT.

(81)

Hodnocení této směrnice probíhá a Komise plánuje předložit celkové hodnocení jejího fungování v roce 2023.

(82)

Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti: BE, DE, ES, IT.

(83)

V současné době probíhají řízení o nesplnění povinnosti z důvodu špatného uplatňování směrnice o čištění městských odpadních vod s 19 členskými státy: BG, BE, CY, FR, GR, HU, IR, IT, LV, LT, MT, PL, PT, RO, SK, CZ, SI, SE a ES.

(84)

GR, IT a ES v současné době platí v souvislosti se směrnicí o čištění městských odpadních vod pokuty.

(85)

REACH: Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. – CLP: Úř. věst. L 252, 31.12.2006, s. 1.

(86)

COM(2020) 667 final .

(87)

Zpráva Vědeckého výboru EEA „Chemicals for a sustainable future“ (Chemikálie pro udržitelnou budoucnost) , s. 14.

(88)

ECHA, na základě projektů REF-1, REF-2, REF-3 a REF 4 .

(89)

Domovská stránka ECHA v sekci FORUM, REF 8 (2021) .

(90)

Nařízení Komise (EU) 2020/878 ze dne 18. června 2020, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úř. věst. L 203, 26.6.2020, s. 28).

(91)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(92)

Evropská komise, Závěrečná zpráva o fungování nařízení REACH a CLP, Final report_REACH-CLPMSreporting_2020.pdf (europa.eu)

(93)

Evropská komise, prosazování nařízení REACH a CLP: Ukazatele prosazování na úrovni EU .

(94)

BE, DE, ES, FI, GR, IR, IT, NL a SE.

(95)

Text Pařížské dohody anglicky (unfccc.int) .

(96)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(97)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(98)

COM(2021) 82 final .

(99)

Právní předpisy o sdílení úsilí jsou součástí souboru politik a opatření v oblasti změny klimatu a energetiky, které pomohou Evropě přejít na nízkouhlíkové hospodářství a zvýšit její energetickou bezpečnost ( https://ec.europa.eu/clima/eu-action/effort-sharing-member-states-emission-targets_en ).

(100)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

(101)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(102)

Mezivládní panel pro změnu klimatu, 2022, Změna klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost .

(103)

K dosažení cílů v oblasti klimatu přispěje nejméně 30 % a k biologické rozmanitosti 7,5 % v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027.

(104)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(105)

Zelené financování zahrnuje financování opatření v oblasti klimatu, ale také financování konkrétních environmentálních cílů, jako je omezování průmyslového znečištění, vodní hospodářství a ochrana biologické rozmanitosti. Vzhledem ke svému rozsahu je přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí posuzuje odděleně.

(106)

Tedy 1,0–1,6 % HDP na úrovni EU v období 2014–2020.

(107)

Zdroj: GŘ pro životní prostředí

(108)

Příspěvky k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí vycházejí z metodiky uvedené v příloze VI nařízení o nástroji pro oživení a odolnost.

(109)

CY, CZ, DE, DK, EE, FI, LT, LV, MT, PT, SK.

(110)

Eurostat, ESI Funds Open Data (ESI fondy Otevřená data), 2021.

(111)

Např. platforma EU pro biologickou rozmanitost, znalostní centrum pro biologickou rozmanitost, nové nástroje pro sledování a přehledy podle strategie v oblasti biologické rozmanitosti, akční plán pro oběhové hospodářství a iniciativa pro nulové znečištění. Osmý akční program pro životní prostředí zahrnuje také integrovaný rámec pro sledování.

(112)

Trestněprávní ochrana životního prostředí (europa.eu) .

(113)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(114)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014 (Úř. věst. L 124, 25.4.2014); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001).

(115)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(116)

Ustanovení čl. 6 odst. 2 směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (2003/4/ES); článek 13 směrnice o odpovědnosti za životní prostředí (2004/35/ES); článek 25 směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU); článek 11 směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (2011/92/EU) a článek 23 směrnice 2012/18/EU (tzv. směrnice Seveso III). Viz také 27. bod odůvodnění směrnice o národních emisních stropech, (EU) 2016/2284, který výslovně odkazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie týkající se přístupu k právní ochraně.

(117)

Viz zejména sdělení Komise o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (2017/C 275/01) (Úř. věst. C 275, 18.8.2017, s. 1).

(118)

Zejména prostřednictvím programu LIFE Governance.

(119)

PL a BG.

(120)

PL.

(121)

LT.

(122)

AT, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, FI, HR, HU, IE, IT, MT, NL, PL, RO, SK, SE, SI.

(123)

BG, CZ, DE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LV, LU, MT, PL, PT, RO, SK, SE, SI.

(124)

BE, HR, IE, IT, PT.

(125)

AT, BE, BG, CZ, DE, EE, ES, FI, FR, HR, HU, IT, LV, LU, MT, NL, PT, RO, SE, SK.

(126)

Řízení o nesplnění povinnosti se týkalo 17 členských států.

(127)

Konference o budoucnosti Evropy (europa.eu).

(128)

Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020 .

(129)

Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ratifikovaná v rámci rozhodnutí Rady 2005/370/EC ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1).

(130)

Je třeba poznamenat, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1767 ze dne 6. října 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 356, 8.10.2021, s. 1) zlepšilo přístup občanů a nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí majících konkrétní pochyby ohledně souladu správních aktů s účinky na životní prostředí s právními předpisy v oblasti životního prostředí, ke správnímu a soudnímu přezkumu na úrovni Unie, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu.

(131)

COM(2020) 643 final .

(132)

Viz nedávné návrhy na revizi směrnice o průmyslových emisích , právního rámce pro obnovu přírody a nařízení o odlesňování , jejichž součástí jsou konkrétní ustanovení o přístupu k právní ochraně.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.9.2022

COM(2022) 438 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 2022

Dodržování environmentálních předpisů – potřeba pozitivní změny v dosavadním trendu

PRIORITNÍ OPATŘENÍ PRO LEPŠÍ PROVÁDĚNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Tato příloha shrnuje prioritní opatření uvedená v 27 zprávách o jednotlivých zemích v rámci přezkumu právních předpisů v oblasti životního prostředí 1

Prioritní opatření

Členský stát (členské státy)

Opatření zaměřená na oběhové hospodářství

Posílit politický rámec pro urychlení přechodu na oběhové hospodářství všech hospodářských odvětví, včetně prioritních odvětví, jako jsou plasty, textilie a stavebnictví.

DE, HR, HU, MT, SK

Přijmout akční plány nebo strategie oběhového hospodářství zahrnující celý životní cyklus s jasnými výsledky a časovým harmonogramem provádění.

AT, BG, CZ, IE, RO, PT

Přijmout opatření ke zvýšení míry využívání oběhového materiálu.

BG, CY, DK, EL, ES, FI, HR, HU, IE, LV, LT, MT, PL, PT, RO, SK, SE

Nakládání s odpady

Zajistit, aby byly zavedeny národní a/nebo regionální plány nakládání s odpady a programy předcházení vzniku odpadů, které jsou v souladu s revidovanou rámcovou směrnicí o odpadech.

AT, BE, BG, CZ, CY, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LT, LU, MT, PL, PT, RO, SI

Zlepšit spolupráci a koordinaci v oblasti nakládání s odpady mezi různými příslušnými orgány veřejné správy.

ES

Zavést nové politické nástroje – včetně ekonomických – do politik v oblasti odpadů, jako jsou daně ze skládkování a/nebo spalování a systémy plateb podle množství odpadu.

BG, CY, DK, EE, EL, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, MT, NL, PL, SE, SK

Zlepšit fungování systémů rozšířené odpovědnosti výrobce v souladu s obecnými minimálními požadavky stanovenými v rámcové směrnici o odpadech.

AT, CY, CZ, EL, EE, HR, HU, LT, LV, PL, SK, RO

Zavést nové politiky, aby se uplatňovala hierarchie nakládání s odpady, tj. podporovat předcházení vzniku odpadů a opětovné použití výrobků; omezit spalování s energetickým využitím na nezbytné minimum a výrazně omezit skládkování odpadu.

FI, LU, MT, PT, SE, SI

Zajistit účinné systémy tříděného sběru odpadů jako předstupeň kvalitní recyklace, například zapojením obcí a využitím smysluplných ekonomických nástrojů (např. systémů plateb podle množství odpadu) a zajištění jejich zpracování na užitečné materiály.

BG, CZ, CY, EE, EL, FR, HR, HU, IE, LV, MT, RO, SK

Vyvíjet a realizovat podpůrné programy pro obce, které jim pomohou zavést politiku tříděného sběru a zvýšit míru recyklace.

CY, EE, HR, LT, LV, PL, RO

Přesunout odpady, které lze připravit k opětovnému použití nebo recyklaci, mimo spalovny a skládky.

AT, BE, CZ, DE, DK, EE, HR, IE, LU, NL, PL, SE

Prioritně uzavřít a sanovat nevyhovující skládky.

BG, CY, EL, ES, HR, PL, PT, RO, SK, SI

Zabránit nelegálnímu ukládání odpadu, včetně znečišťování odpadky, zejména prostřednictvím účinných sankcí.

BG, PL

Omezit příchozí přepravu odpadů určených pro spalovny, aby se zabránilo skládkování zbytkového odpadu vznikajícího v daném místě.

CY

Předcházet budování nadměrné infrastruktury pro zpracování zbytkového odpadu, zejména mechanicko-biologických čistíren a spalovacích zařízení.

CZ, EL, ES, PL, PT, SK

Ratifikovat příslušné mezinárodní úmluvy o recyklaci lodí.

BG, CY, LU

Ochrana a obnova přírody

Dokončit proces vyhlašování lokalit soustavy Natura 2000, včetně řešení zvláštních oblastí ochrany, a definovat cíle ochrany a opatření k dosažení příznivého stavu chráněných stanovišť a druhů z hlediska jejich ochrany pomocí plánů péče o lokality nebo rovnocenných nástrojů.

AT, BE, BG, CZ, CY, DE, DK, EL, EE, ES, FI, FR, HU, IE, IT, LV, LT, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK

Zajistit účinné provádění plánů řízení soustavy Natura 2000 s dostatečnou administrativní kapacitou a financováním. Zajistit provádění prioritního akčního rámce na období 2021–2027.

BG, CY, DK, EL, HR, HU, IT, LT, MT, PL, PT, RO, SK

Zlepšit kvalitu odpovídajících posouzení, vypracovat a prosazovat inteligentní a zjednodušené přístupy k provádění, zejména pokud jde o vhodné postupy posuzování a povolovací postupy pro jednotlivé druhy.

BE, BG, CY, EE, HR, EL

Posílit začlenění otázek biologické rozmanitosti do ostatních politik a podpořit komunikaci mezi zúčastněnými stranami.

BG, CZ, EL, ES, FI, HR, LU, LV, PT

Zajistit nezbytný regulační rámec pro chráněné druhy, shromažďovat spolehlivé údaje o stavu ochrany chráněných stanovišť a druhů a zavést spolehlivý systém monitorování.

EL, FI, HR, RO

Zajistit řádné vymáhání zákazu lovu a/nebo odchytu chráněných druhů ptáků, nezákonného kácení lesů a těžby rašeliny.

CY, EL, IE, MT, RO

Přijmout praktické kroky k řešení výrazného úbytku brodivých ptáků a dále rozvíjet program ochrany kolihy, a to jak v lokalitách Natura 2000, tak v širší krajině.

IE

Zajistit regionální spolupráci se sousedními členskými státy při řešení převažujících tlaků na stanoviště a druhy.

LU

Zlepšit ochranu extenzivně obhospodařovaných travnatých porostů a zvýšit podíl travnatých porostů, které jsou obhospodařovány pro účely ochrany přírody.

AT, EE

Obnovit říční a záplavová stanoviště a zlepšit propojení řek.

AT

Snížit používání pesticidů a rizika s nimi spojená dalším prováděním specializovaných programů a podporou nechemických pesticidů, nízkých vstupů pesticidů a integrované ochrany rostlin.

NL

Zintenzivnit prováděcí opatření k nařízení EU o invazních nepůvodních druzích. Přijmout další opatření k boji proti invazním nepůvodním druhům.

BG, CZ, CY, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, LV, LT, LU, MT, PL, PT, RO, SI, SK

Zajistit sběr údajů o invazních nepůvodních druzích a hledat způsoby, jak zlepšit systém dohledu.

HU, RO

Zamezit tlaku na chráněná stanoviště a druhy v důsledku škodlivých zemědělských postupů a využít společnou zemědělskou politiku (SPZ) ke zlepšení postupů příznivých pro životní prostředí, a to zintenzivněním opatření k provádění doporučení stanovených v národním strategickém plánu SZP.

BE, CZ, CY, DE, EE, EL, FI, HU, IE, LT, LV, LU, MT, NL, SI, SK

Podporovat ekologické zemědělství, udržitelné obhospodařování lesů a zalesňování. Zajistit soulad se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť před udělením/obnovením povolení k těžbě dřeva.

AT, BE, CZ, EE, FI, LT, LV, NL, PL, RO, SE, SI, SK

Omezit a sanovat degradované půdní plochy, snížit ztráty živin a zvážit formální závazek k dosažení cílů neutrální degradace půdy v rámci příslušné Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci. Zvýšit obsah organického uhlíku v půdě, zlepšit hospodaření s živinami a zvýšit účinnost využívání živin.

BE, ES, HU, LU, MT, PL, PT, SI

Mořské ekosystémy

Zajistit regionální spolupráci s členskými státy, které sdílejí stejný mořský (sub)region za účelem řešení převažujících vlivů.

BE, BG, CY, DK, DE, EL, EE, ES, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LT, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI

Provádět doporučení Komise týkající se přípravy mořských strategií, která zahrnují: hodnocení, určení dobrého stavu prostředí a stanovení environmentálních cílů.

BE, BG, CY, DK, DE, EL, ES, EE, FI, FR, HR, IE, IT, LV, LT, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI

Zajistit, aby byl stanoven, posouzen a v případě potřeby zlepšen stav prostředí mořských vod.

BG, EL, HR, RO, SI

Podepsat a ratifikovat příslušné mezinárodní úmluvy a protokoly (protokol k Barcelonské úmluvě o integrovaném řízení pobřežních zón a protokol o činnostech na moři, úmluvu o regulaci velrybářství, protokol k Barcelonské úmluvě o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří).

CY, EL, FR, IT, MT

Hodnocení ekosystémů a ekosystémové účetnictví

Pokračovat v podpoře mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb a v rozvoji ekosystémového účetnictví, a to prostřednictvím vhodných ukazatelů pro začlenění rozsahu, stavu a služeb ekosystémů do národních účtů. Pokračovat v podpoře rozvoje národních platforem pro podnikání a biologickou rozmanitost, včetně systémů účetnictví v oblasti přírodního kapitálu pro sledování a vyhodnocování dopadu podnikání na biologickou rozmanitost.

AT, BE, CY, DK, FR, EE, EL, FI, HR, HU, IE, LT, LV, LU, MT, PL, PT, RO, SE, SI, SK

Zajistit nezbytné budování administrativních kapacit a školení, sdílení informací v rámci sítí a zapojení zúčastněných stran, včetně rozvoje národních platforem pro podnikání a biologickou rozmanitost.

BG, CZ, DE, ES, FI, LU, MT, NL

Čisté ovzduší

Udržet klesající trendy emisí látek znečišťujících ovzduší a snížit nepříznivé dopady znečištění ovzduší na zdraví a ekonomiku s cílem zajistit, aby budoucí koncentrace, splňovaly všechny normy kvality ovzduší; modernizovat a zlepšovat sítě monitorování kvality ovzduší a zajistit včasné hlášení údajů o kvalitě ovzduší.

AT, BE, BG, CY, CZ, DK, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LV, LU, MT, NL, PT, PL, RO, SE, SI, SK

V rámci národního programu omezování znečištění ovzduší přijmout opatření ke snížení zdrojů emisí.

AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SK, ES, SE, SI

Přijmout národní program omezování znečištění ovzduší.

RO

Podepsat a ratifikovat mezinárodní úmluvy (Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, protokol o těžkých kovech, protokol o perzistentních organických znečišťujících látkách a přílohu VI úmluvy MARPOL).

AT, BE, BG, EL, HU, IE, FR, IT, LV, MT, PL, PT

Průmyslové emise

Pokračovat v řešení emisí z příslušných odvětví (energetika, kovoprůmysl, intenzivní chov zvířat).

BG, CZ, DE, EE, ES, EL, HU, IE, FR, IT, PL, PT, LU, RO, SK

Provést přezkum povolení a posílit kontrolu a prosazování, aby bylo zajištěno dodržování závěrů o nejlepších dostupných technikách.

RO, SK

Zlepšit ohlašování do evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR).

DE, LT, NL, SK

Podepsat a ratifikovat Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek.

MT

SEVESO

Posílit kontrolu a prosazování, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení směrnice Seveso III, zejména pokud jde o informování veřejnosti a/nebo vnější havarijní plán.

AT, BG, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, IE, FR, IT, LT, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI

Podepsat a ratifikovat Úmluvu o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států.

IE, MT

Hluk

Dokončit chybějící hlukové mapy.

CY, EL, PT, ES

Dokončit akční plány pro regulaci hluku v příslušných oblastech (aglomerace, hlavní silnice a hlavní železniční tratě).

CY, DE, FR, EL, ES, PL, PT, SK

Kvalita vody a hospodaření s ní

Usnadnit provádění opatření (např. obnovu říční hydromorfologie) s cílem přispět k dosažení cílů rámcové směrnice o vodě. Zvýšit časovou dotaci a četnost monitorování. Zajistit dostatečné finanční prostředky na realizaci opatření z plánů povodí.

AT, BE, CZ, DE, DK, EE, EI, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IT, LT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, SK, SE, SI, RO

Posoudit nové fyzické změny vodních útvarů v souladu s čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě. Zvážit alternativní možnosti a vhodná zmírňující opatření.

BE, BG, CY, CZ, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SE, SI

Urychleně zajistit odpovídající kontrolu odběrů vody a hydromorfologických změn v souladu s rámcovou směrnicí o vodě.

IE

Dokončit provedení směrnice o čištění městských odpadních vod pro všechny aglomerace vybudováním potřebné infrastruktury.

BE, BG, CY, CZ, EE, FR, EL, ES, FI, HR, HU, IE, IT, LT, LV, MT, PL, PT, RO, SE, SI, SK

Zlepšit koordinované provádění politik v oblasti vodního hospodářství, mořského prostředí a přírody.

BE, BG, CY, CZ, EE, FI, FR, EL, EI ES, HR, HU, IE, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SE, SI, SK

Řešit znečištění živinami, zejména dusičnany ze zemědělství, prostřednictvím provedení směrnice o dusičnanech.

CY, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, NL, PL, PT, SK, SE, SI

Chemické látky

Modernizovat správní kapacity pro provádění a prosazování s cílem dosáhnout nulové tolerance vůči nedodržování předpisů.

AT, BE, BG, CY, CZ, DE, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, NL, PT, PL, RO, SE, SI, SK

Navrhovat a provádět strategie pro prosazování nařízení REACH a CLP.

BE, EE, HR, LV, MT, PL

Ratifikovat Stockholmskou úmluvu o perzistentních organických znečišťujících látkách.

IT

Opatření v oblasti klimatu

Podporovat udržitelnost a dekarbonizaci odvětví dopravy (silniční, námořní, lepší železniční spojení), a to i prostřednictvím využívání alternativ k fosilním palivům (biopaliva, využívání elektrických vozidel).

BE, CY, CZ, DE, EL, ES, IE, IT, FI, FR, HR, HU, IT LV, LT, LU, MT, NL, PT, PL, RO, SE, SK

Zvýšit využívání čisté energie a energie z obnovitelných zdrojů (solární, větrné, vodíkové) prostřednictvím podpůrné infrastruktury.

AT, BE, BG, CY, CZ, DE DK, EE, EL, ES, IE, IT, FI, FR, HR, HU, LV, LT, MT, NL, PT, PL, RO, SE, SK

Zvážit daňové reformy a stanovení cen emisí skleníkových plynů s cílem motivovat k využívání energie z obnovitelných zdrojů před fosilními palivy.

AT, LU, LT, LV

Zvýšit energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov prostřednictvím rozsáhlé renovace/modernizace.

BG, CZ, CY, EE, EL, ES, FI, HU, HR, IE, IT, LV, LT, NL, PT, SE, SK

Zajistit udržitelné využívání biomasy. Prozkoumat řešení pro přeměnu biomasy na výrobky ze dřeva s dlouhou životností a změnit postupy hospodaření s půdou tak, aby se podpořila její funkce pohlcování podle LULUCF.

AT, BG, CZ, EE, ES, FI, HU, IE, LT, LV, MT, SE, SK

Urychlit rozvoj výzkumu a inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií v energetice, kvalifikovaných pracovních míst a začínajících podniků.

CY, DE, LV, PL, SK

Využít významné příležitosti ke zmírnění emisí skleníkových plynů jiných než CO2 z odvětví odpadů. Snížit emise jiné než CO2 v zemědělství a zároveň umožnit přechod zemědělsko-potravinářského průmyslu na udržitelné způsoby výroby.

IE, MT

Zajistit, aby zemědělské odvětví bylo na cestě k nízkým emisím CO2.

FR, LV

Revitalizovat vodní toky, což by přispělo k ochraně před povodněmi, suchem, případně degradací dostupných vodních zdrojů z hlediska kvality. Dále začleňovat opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a snížení rizika katastrof, zejména předcházení povodním.

MT, SK

Provést reformy v regionech, kde se nachází energetické odvětví s vysokými emisemi uhlíku (uhelné regiony).

BG

Podporovat investice do výrobních procesů šetrných ke klimatu v celém průmyslovém odvětví.

DE

Ratifikovat Stockholmskou úmluvu o perzistentních organických znečišťujících látkách

IT

Financování

Zlepšit schopnost účinně využívat finanční prostředky EU pro životní prostředí, především prostřednictvím technické pomoci a/nebo strategií financování v oblasti životního prostředí, a zvýšit úroveň financování, v příslušných případech včetně soukromého financování, s cílem řešit investiční potřeby v oblastech ochrany životního prostředí, zejména v oblasti biologické rozmanitosti. Spojit všechny příslušné správní úrovně a zároveň zajistit doplňkové využívání finančních prostředků.

AT, BE, BG, DE, CZ, CY, EL, HR, FI, HU, HR, IE, IT, LV, LT, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK

Řešit daňové reformy a ekologické rozpočtování, včetně postupného rušení dotací škodlivých pro životní prostředí, a to způsobem, který bude motivovat průmysl a společnost jako celek k ekologicky uvědomělejšímu chování v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“.

CZ, EL, ES, FR, HU, LU, SK

Informace, účast veřejnosti a přístup k právní ochraně

Zpřístupnit prostorové údaje v širším měřítku a při provádění směrnice INSPIRE upřednostnit soubory environmentálních dat, zejména ty, které byly identifikovány jako vysoce hodnotné soubory prostorových dat pro provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí.

BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, FI, FR, HR, IE, IT, LT, LV, PL, PT, NL, RO, SK, SE

Shromažďovat, monitorovat a zveřejňovat informace o procesech EIA a SEA s cílem usnadnit a zlepšit účast veřejnosti (např. prostřednictvím specializovaných nástrojů) na rozhodování o životním prostředí, včetně jejich výsledků a rozsahu, v jakém byly připomínky veřejnosti zohledněny v konečném rozhodnutí.

AT, BE, CZ, CY, DE, DK, EL, EE, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SE, SI

Dokončit provedení revidované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

CZ, SK

Zlepšit přístup dotčené veřejnosti k právní ochraně.

AT, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, FI, HR, HU, IE, IT, LU, MT, NL, PL, RO, SK, SI, SE

Lépe informovat veřejnost o jejím přístupu ke spravedlnosti, zejména prostřednictvím vnitrostátních justičních a správních portálů, které odkazují na informativní přehledy o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, které jsou dostupné na evropském justičním portálu Komise a o možnostech podávání stížností v případě obav nebo porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí, a zveřejnění údajů o opatřeních přijatých v návaznosti na tyto stížnosti.

BG, CZ, DE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LV, LU, MT, PL, PT, RO, SK, SE, SI

Zajistit, aby účinnému přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí nebránily náklady.

BE, HR, IE, IT, PT

Zajistit, aby výsledky soudních řízení ve věcech životního prostředí byly účinné v praxi.

ES

Ratifikovat Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Kyjevský protokol).

FR

Zajištění dodržování předpisů

Shromažďovat informace o prosazování práva v oblasti životního prostředí, včetně informací o porušení předpisů, stíhání trestných činů v oblasti životního prostředí, případech škod na životním prostředí, plánech inspekcí a zprávách o případech podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, dostupnosti finančních záruk na pokrytí nákladů na škody na životním prostředí a o formální spolupráci mezi odpovědnými veřejnými orgány, a zajistit jejich dostupnost.

AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SE, SI, SK

Podporovat a monitorovat účast veřejnosti na prosazování práva prostřednictvím činností zaměřených na zvyšování informovanosti o možnostech oznamování problémů v oblasti životního prostředí. Zlepšit veřejně dostupné informace o možnostech podávání stížností týkajících se problémů nebo porušení předpisů v oblasti životního prostředí a o následných opatřeních v souvislosti se stížnostmi a inspekcemi v oblasti životního prostředí.

BE, BG, CY, DE, DK, EL, ES, FI, FR, HU, IT, LT, LU, MT, PL, RO

Zlepšit nebo zavést systém finančního zabezpečení nebo nástroje odpovědnosti za životní prostředí, aby byly pokryty náklady na škody na životním prostředí.

CY, HR, HU, LU, NL

Zlepšit dostupnost praktických informací pro zemědělce a/nebo obhospodařovatele půdy o tom, jak přispět k lepšímu provádění směrnice o ochraně přírody a/nebo směrnice o dusičnanech.

AT, BE, BG, CY, CZ, DK, EE, EL, ES, HR, IT, PL, PT, RO, SI, SK

Efektivita správy v oblasti životního prostředí

Dále zlepšovat správu záležitostí týkajících se životního prostředí, zejména správní kapacitu a koordinaci na celostátní, regionální a místní úrovni.

ES, FI, HU, IT, LU, MT, PT

(1) Prioritní opatření byla zahrnuta do každé zprávy o zemi na základě informací, které má Evropská komise k dispozici, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi členskými státy. S cílem umožnit srovnatelnost byla všechna prioritní opatření v této příloze seskupena do skupin členských států, které obdržely podobná doporučení. Z tohoto důvodu může být znění v příloze méně specifické než ve zprávách o jednotlivých zemích.