52021DC0699

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.11.2021

COM(2021) 699 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Strategie EU pro půdu do roku 2030

Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima

{SWD(2021) 323 final}

1.Úvod

Investovat do prevence a obnovy degradace půdy dává z ekonomického hlediska smysl. Zdravá půda jakožto největší suchozemský ekosystém EU je základem pro mnoho odvětví hospodářství, přičemž degradace půdy stojí EU několik desítek miliard eur ročně 11 . Postupy pro řízení, které udržují a zlepšují zdraví půdy a biologickou rozmanitost, zvyšují nákladovou efektivnost a snižují množství vstupů (např. pesticidy, hnojiva) potřebných k udržení výnosů. Zastavení a zvrácení současných trendů degradace půdy by mohlo vytvořit celosvětový ekonomický přínos až 1,2 bilionu EUR ročně 12 . Náklady související s nečinností tváří tvář degradaci půdy, které v Evropě šestinásobně převažují nad náklady vynaloženými na opatření 13 , přesahují ekonomickou kalkulaci; tato skutečnost by mohla vést nejen ke ztrátě úrodnosti, což by zasáhlo globální potravinové zabezpečení, ale také by mohla ovlivnit kvalitu produktů a jejich nutriční hodnotu.

2.Vize a cíle: dosažení dobrého zdraví půdy do roku 2050

·Bojovat proti desertifikaci, obnovovat degradovanou půdu, včetně půdy postižené desertifikací, suchem a záplavami, a usilovat o dosažení světa s neutrální degradací půdy (cíl udržitelného rozvoje 15.3) 16 .

·Jsou obnoveny významné oblasti degradovaných ekosystémů a ekosystémů bohatých na uhlík, včetně půd 17 .

·Dosáhnout v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) 18 v EU čistého ročního pohlcení skleníkových plynů ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2.

·Do roku 2027 dosáhnout dobrého ekologického a chemického stavu povrchových vod a dobrého a kvantitativního stavu podzemních vod 19 .

·Do roku 2030 snížit ztráty živin alespoň o 50 %, celkové používání a riziko chemických pesticidů o 50 % a používání nebezpečnějších pesticidů o 50 % 20 .

·Výrazného pokroku bylo dosaženo při sanaci kontaminovaných stanovišť 21 .

·Dosáhnout nulového čistého záboru půdy 22 23 .

·Znečištění půdy by mělo být sníženo na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro lidské zdraví a přírodní ekosystémy a které respektují hranice, s nimiž se naše planeta může vyrovnat, a tím se vytváří prostředí bez toxických látek 24 .

·Dosáhnout klimaticky neutrální Evropy 25 a jako první krok se snažit o dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy v EU do roku 2035 26 .

·Vytvořit z EU do roku 2050 klimaticky odolnou společnost, která bude plně přizpůsobena nevyhnutelným dopadům změny klimatu 27 .

·zajistit produkci potravin a biomasy, a to i v zemědělství a lesnictví,

·absorbovat, uchovávat a filtrovat vodu a přeměňovat živiny a látky, a tím chránit útvary podzemních vod,

·poskytovat základ pro život a biologickou rozmanitost, včetně stanovišť, druhů a genů,

·fungovat jako zásobník uhlíku,

·poskytovat fyzickou platformu a kulturní služby pro lidi a jejich činnosti,

·fungovat jako zdroj surovin,

·představovat archiv geologického, geomorfologického a archeologického dědictví.

3.Půda jako klíčové řešení pro naše velké výzvy

3.1.Půda pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně

·Organické půdy (včetně rašelinišť) mají vysoký obsah uhlíku, který činí více než 20 % v suché hmotnosti, a pokrývají 8 % území EU 34 . Rašeliniště jsou suchozemské mokřady, ve kterých podmáčení brání rostlinnému materiálu v úplném rozkladu. Odvodňování rašelinišť napříč všemi kategoriemi půdy je jen v Evropě odpovědné za přibližně 5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Emise z obdělávaných organických půd se stále výrazně nesnížily v důsledku pokračujících škodlivých pěstebních postupů. Snížit emise CO2 z půdy by však mohla samotná obnova odvodněné organické půdy, což s sebou nese četné vedlejší přínosy pro přírodu, biologickou rozmanitost a ochranu vod 35 .

·Minerální půdy mají obsah uhlíku pod 20 %, i když obvykleji pod 5 %. Každý rok minerální půdy pod ornou půdou ztrácejí přibližně 7,4 milionu tun uhlíku 36 , což je způsobováno mj. neudržitelnými zemědělskými postupy. Přesto je tato zásobárna uhlíku „bankovním účtem“ zemědělců a lesníků, pokud jde o přírodní kapitál. Je nezbytné ji nevyčerpat, protože obsah uhlíku je základem biologické rozmanitosti, zdraví a úrodnosti půdy. Kromě toho je sekvestrace uhlíku v minerálních půdách, i když v závislosti na typu půdy a klimatických podmínkách, nákladově efektivní metodou snižování emisí s významným potenciálem sekvestrovat v Evropě ročně 11 až 38 Mt ekvivalentu CO2, 37 pokud bude na ornou půdu uplatňována řada již zjištěných postupů hospodaření ve větším měřítku. Mnohé z těchto postupů jsou nákladově efektivní 38 . Rovněž lesníci mají významné příležitosti uplatňovat opatření, která současně zlepšují produktivitu lesů, funkci ukládání uhlíku a vlastnosti zdravé půdy. Bankovní a finanční odvětví se stále více zajímá o investice do těch zemědělských podniků, které uplatňují udržitelné postupy a zvyšují množství uhlíku v půdě, a také o vytváření tržních pobídek pro ukládání uhlíku. Existují důkazy, že uhlíkové zemědělství může významně přispět k úsilí EU vypořádat se se změnou klimatu, ale přináší také další vedlejší výhody, jako je zvýšená biologická rozmanitost a zachování ekosystémů 39 .

·Na základě výsledků posouzení dopadů zváží navržení právně závazných cílů v souvislosti s právním rámcem pro obnovu přírody, aby se omezilo odvodňování mokřadů a organických půd a obnovila se obhospodařovaná a odvodněná rašeliniště, s cílem zachovat a zvýšit zásoby uhlíku v půdě, minimalizovat rizika záplav a sucha a zvýšit biologickou rozmanitost, a to s přihlédnutím k důsledkům těchto cílů pro budoucí iniciativy v oblasti uhlíkového zemědělství a zemědělských a lesnických výrobních systémů. Kromě toho se EU zavázala k ochraně mokřadů a rašelinišť v souladu s ustanoveními nařízení o strategickém plánu SZP.

·Přispěje k posouzení stavu rašelinišť v souvislosti s globální iniciativou pro rašeliniště pořádané Organizací pro výživu a zemědělství a Programem OSN pro životní prostředí 40 .

·Komise zváží opatření, případně v souvislosti s právním rámcem pro obnovu přírody, a to s cílem zvýšit biologickou rozmanitost v zemědělské půdě, což by přispělo k zachování a zvýšení organického uhlíku v půdě (SOC),

·Připojí se k mezinárodní iniciativě „4 per 1000“ (4 na 1000) s cílem zvýšit obsah hliníku v zemědělské půdě 41 .

·Vypracuje dlouhodobou vizi pro udržitelné uhlíkové cykly (včetně zachycování, ukládání a využívání CO2) v klimaticky neutrálním hospodářství EU. V rámci toho předloží Komise v roce 2021 sdělení o obnovení udržitelných uhlíkových cyklů a v roce 2022 předloží iniciativu EU pro uhlíkové zemědělství a legislativní návrh certifikace pohlcování uhlíku s cílem podpořit nový zelený obchodní model odměňující správce půdy, jako jsou zemědělci a lesníci, za postupy šetrné ke klimatu 42 .

3.2. Půda a oběhové hospodářství

3.2.1.Bezpečné, udržitelné a oběhové využívání vytěžené půdy

·Do roku 2023 prozkoumá toky vytěžené zeminy, produkované, upravované a opětovně používané v EU, a porovná situaci na trhu v členských státech. To by mělo poskytnout ucelený obraz o situaci v EU.

·Jako součást vývoje právního rámce pro zdraví půdy posoudí potřebu a potenciál právně závazných ustanovení týkajících se „pasu pro vytěženou zeminu“ a na základě zkušeností členských států poskytne pokyny k zavedení takového systému. Pas by měl odrážet množství a kvalitu vytěžené zeminy s cílem zajistit, aby byla bezpečně přepravena, upravena nebo znovu použita jinde.

3.2.2.Omezení záboru a zakrývání půdy díky jejímu kruhovému využívání

·Do roku 2023 stanovit své vlastní ambiciózní vnitrostátní, regionální a místní cíle na snížení čistého záboru půdy do roku 2030, aby se měřitelně podílely na cíli EU do roku 2050, a podávat zprávu o pokroku.

·Začlenit „hierarchii záboru půdy“ do svých plánů pro městskou zeleň 53 a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni upřednostňovat opětovné využívání a recyklaci půdy a kvalitní městské zeminy prostřednictvím vhodných regulačních iniciativ a postupným zrušením finančních pobídek, které by byly v rozporu s touto hierarchií, jako jsou místní fiskální výhody pro přeměnu zemědělské nebo přírodní půdy na zastavěné prostředí.

·Poskytne definici čistého záboru půdy v právním rámci o zdraví půdy.

·V rámci posouzení dopadů právního rámce o zdraví půdy zváží ustanovení, podle kterých by členské státy měly podávat zprávy o pokroku při dosahování svých cílů v oblasti záboru půdy

·V rámci posouzení dopadů právního rámce o zdraví půdy zváží možnosti týkající se monitorování a vykazování pokroku směrem k cíli nulového čistého záboru půdy a zavedení hierarchie záboru půdy na základě údajů vykázaných členskými státy.

·Spolu s revizí pokynů EU pro zakrývání půdy do roku 2024 54 poskytne veřejným orgánům a soukromým společnostem pokyny, jak omezit zakrývání půdy, včetně osvědčených postupů pro místní iniciativy týkající se odkrývání umělých povrchů, aby půda mohla dýchat. Podpoří výměnu osvědčených postupů na základě zkušeností z členských států nebo regionů, které mají systémy územního plánování, jež úspěšně řeší problém zabírání půdy, s cílem vyvinout společnou metodiku 55 .

3.2.3.Uzavření koloběhu živin a uhlíku

3.3. Biologická rozmanitost půdy pro zdraví lidí, živočichů a rostlin

·Ukáže svou globální vedoucí úlohu při získávání znalostí o biologické rozmanitosti půdy tím, že do roku 2022 zveřejní první unijní posouzení biologické rozmanitosti půdy a genů antimikrobiální rezistence v zemědělských půdách při různých režimech hospodaření (prostřednictvím průzkumu LUCAS).

·V souladu s nařízením o invazivních nepůvodních druzích 66 posoudí riziko dalších nepůvodních druhů ploštěnky pro jejich případné zařazení na seznam „invazních nepůvodních druhů vzbuzujících obavy Unie“.

·Bude usilovat o lepší soudržnost a silnější synergie mezi úmluvami z Ria a usilovat o globální rámec biologické rozmanitosti po roce 2020, který uznává význam biologické rozmanitosti půdy, posiluje používání postupů udržitelného hospodaření s půdou za účelem ochrany ekosystémových služeb (zejména podporou agroekologie a dalších postupů příznivých pro biologickou rozmanitost) a začleňuje zachování a obnovu půdy do různých cílů a ukazatelů.

·Bude aktivně přispívat k tomu, aby 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti 67 přijala akční plán 2020–2030 pro Mezinárodní iniciativu pro uchování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti půdy a aktualizovaný akční plán, a podílet se na jejich následném provádění.

·Zvýší úsilí při mapování, posuzování, ochraně a obnově biologické rozmanitosti půdy a podpoří zřízení Globální observatoře pro biologickou rozmanitost půdy tak, jak ji navrhuje celosvětové partnerství v oblasti půdního hospodářství „Global Soil Partnership“ sponzorované Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) 68 .

3.4. Půda pro zdravé vodní zdroje

4.Předcházení degradaci půdy a obnova zdraví půdy

4.1. Učinit z udržitelného hospodaření s půdou novou normu

·Jako součást právního rámce pro zdraví půdy a v souvislosti s posouzením dopadů vyhodnotí požadavky na udržitelné využívání půdy, aby nebyla omezena její schopnost poskytovat ekosystémové služby, včetně možnosti stanovení právních požadavků.

·Po konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami připraví soubor postupů „udržitelného hospodaření s půdou“, včetně regenerativního zemědělství v souladu s agroekologickými zásadami přizpůsobenými široké variabilitě půdních ekosystémů a typů, a určí neudržitelné postupy hospodaření s půdou.

·Poskytne pomoc členským státům, aby prostřednictvím vnitrostátních fondů zavedly iniciativu „OTESTUJTE SI SVOU PŮDU ZDARMA“.

·Vybuduje s členskými státy síť vynikajících odborníků z praxe a inkluzivní síť zástupců udržitelného hospodaření s půdou, mimo jiné pro regenerativní a ekologické zemědělství, která propojí zúčastněné strany mimo akademickou sféru a zemědělské subjekty. Za tím účelem budou vycházet z práce Živé laboratoře a majákové projekty mise „Dohoda o půdě pro Evropu“ (viz odstavec 5.3).

·V souvislosti se SZP a v úzké spolupráci s členskými státy bude pokračovat v šíření úspěšných udržitelných řešení hospodaření s půdou a živinami, mimo jiné prostřednictvím celostátních sítí pro venkov v rámci programu rozvoje venkova, poradenských služeb pro venkov a zemědělského znalostního a inovačního systému a evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI).

·Bude podporovat udržitelné hospodaření s půdou prostřednictvím dobrovolných závazků mezi subjekty v potravinovém systému podle Kodexu chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství.

·Ocení mimořádné úspěchy a inovativní iniciativy v oblasti udržitelného hospodaření s půdou posílením spolupráce se zemědělci, jako například v podobě Evropské ocenění za půdu pro vlastníky půdy 79 .

·Bude i nadále podporovat celosvětové partnerství v oblasti půdního hospodářství „Global Soil Partnership“ v podporování udržitelného hospodaření s půdou po celém světě.

·Do roku 2023 navrhne právní rámec pro udržitelný potravinový systém EU, jak je uvedeno ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

·Do svých programů v rámci politiky soudržnosti EU náležitě začlenit ochranu, obnovu a udržitelné využívání půdy a k tomu plně využít pokyny EU týkající se začlenění ekosystémů a jejich služeb do procesu rozhodování 80 .

·V souladu s analýzou strategických plánů SZP a posouzením potřeb zajistit výrazný příspěvek SZP k zachování a zlepšení zdraví půdy. Toho má být v souladu s doporučeními Komise týkajícími se SZP dosaženo mimo jiné přijetím ambiciózních strategických plánů SZP obsahujících dostatečné zásahy v rámci zelené architektury 81 . Komise bude i nadále poskytovat nezbytné pokyny a posoudí přínos a soudržnost těchto plánů v porovnání s cíli Zelené dohody.

·Na vhodné úrovni zavést iniciativu „OTESTUJTE SI SVOU PŮDU ZDARMA“.

4.2. Prevence desertifikace

·Stanoví metodiku a relevantní ukazatele, počínaje třemi ukazateli Úmluvy UNCCD, k posouzení rozsahu desertifikace a degradace půdy v EU.

·Navrhne členským státům, aby prohlásily EU za postiženou desertifikací podle Úmluvy UNCCD, a bude je i nadále povzbuzovat, aby se účastnily programu OSN stanovující cíl neutrální degradace půdy.

·S podporou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Společného výzkumného střediska (JRC) každých pět let zveřejní informace o stavu degradace půdy a desertifikace v EU.

·Bude pokračovat v podpoře klíčových iniciativ, jako je iniciativa Velká zelená zeď 89 , Zalesnění Afriky 90 , a pomáhat v otázkách týkajících se země/půdy v rámci rozvojové spolupráce.

·V souladu s opatřeními představenými ve strategii EU pro přizpůsobení se klimatu 91 přijmout vhodná dlouhodobá opatření k prevenci a zmírnění degradace, zejména snížením spotřeby vody a přizpůsobením plodin místní dostupnosti vody, spolu s širším využíváním plánů řízení sucha a uplatňováním udržitelného hospodaření s půdou.

4.3. Prevence znečišťování půdy

·Do roku 2022 zreviduje směrnici o udržitelném používání pesticidů 94 a vyhodnotí směrnici o kalech z čistíren odpadních vod.

·Zlepší a sladí zohlednění kvality a biologické rozmanitosti půdy při posuzování rizik chemických látek, přísad do potravin a krmiv, pesticid, hnojiv atd. na úrovni EU. Učiní tak v rámci iniciativy „jedna látka, jedno posouzení“ a ve spolupráci s Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA), Společným výzkumným střediskem (JRC) a členskými státy.

·Podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) omezí do roku 2022 záměrně používané mikroplasty a vypracuje opatření proti jejich nezáměrnému uvolňování. Po zahájení omezovacího postupu některými členskými státy připraví Komise v rámci nařízení REACH omezení vztahující se na všechna nepodstatná použití per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS) s cílem zabránit jejich emisím do životního prostředí včetně půdy, a do roku 2022 rovněž vypracuje politický rámec pro biologicky rozložitelné nebo kompostovatelné plasty z biologického materiálu.

·Do července 2024 přijme podle nařízení EU o hnojivých výrobcích kritéria biologické rozložitelnosti pro určité polymery, jako jsou povrchově aktivní látky a zemědělské mulčovací fólie. Jako součást obecného přezkumu uvedeného nařízení budou do července 2026 u hnojivých výrobků EU přezkoumány limity kontaminujících látek.

4.4.Obnova degradované půdy a sanace kontaminovaných míst

Degradovaná půda ztratila částečně nebo úplně svou schopnost poskytovat své četné funkce a služby. V některých případech umožňuje návrat k udržitelnému hospodaření s půdou obnovit její zdravý stav, což po několika letech vede k úplné obnově (např. v případě ztráty uhlíku a biologické rozmanitosti nebo zhutnění a eroze horní úrodné vrstvy). V jiných případech jsou pro někdy jen částečnou obnovu potřebná aktivní opatření na obnovení (např. u zakrytých, desertifikovaných, zasolených nebo acidifikovaných půd). Ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 Komise v roce 2021 oznámila návrh právně závazných cílů EU v oblasti obnovy přírody s cílem obnovit poškozené ekosystémy, zejména ty s největším potenciálem pro zachycování a uchovávání uhlíku, a předcházet dopadu přírodních katastrof a snižovat ho. Někdy je však degradace nevratná.

- posoudí proveditelnost zavedení osvědčení o zdravotním stavu půdy pro transakce s půdou s cílem poskytnout kupujícím půdy informace o klíčových vlastnostech a zdravotním stavu půdy v místě, které zamýšlejí koupit.

·Ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami usnadní dialog a výměnu znalostí o metodikách posuzování rizik týkajících se kontaminace půdy a určí osvědčené postupy.

·Do roku 2024 vypracuje seznam priorit EU pro kontaminující látky, které vzbuzují velké nebo nové obavy a představují významná rizika pro kvalitu evropské půdy a je u nich nutná ostražitost a prioritní opatření na evropské a vnitrostátní úrovni.

·Do roku 2022 provede revizi směrnice o průmyslových emisích 104 a do roku 2023 zhodnotí směrnici o odpovědnosti za životní prostředí 105 , a to i s ohledem na definici škod na půdě a roli finanční záruky.

·Pro transakce s půdou zavést systém osvědčení o zdravotním stavu půdy s podporou výzkumného programu EU a mise „Dohoda o půdě pro Evropu“, pokud to nebude součástí právního rámce pro zdraví půdy.

5.Potřebujeme vědět o půdách více

5.1. Půda a digitální agenda

·Posílí používání digitálních nástrojů a programu Copernicus a při dalším rozvoji Evropské půdní observatoře (EUSO) 112 bude spoléhat na Společné výzkumné středisko (JRC) a při vývoji systému informací o zemi pro Evropu (LISE) s podporou geoprostorových analytických produktů pak na Evropskou agenturu pro životní prostředí.

·Jako součást poradenských služeb pro zemědělské podniky v rámci nové SZP bude povzbuzovat a podporovat členské státy, aby zavedly nástroje udržitelnosti zemědělských podniků pro živiny (FaST). Tyto nástroje poskytnou zemědělcům doporučení ohledně používání hnojiv v souladu se stávajícími právními předpisy a na základě dostupných údajů a znalostí.

·Zlepší kapacitu modelování procesů souvisejících s půdou v rámci iniciativy Komise „Cíl Země“ 113 ve spolupráci s misí Horizont Evropa „Dohoda o půdě pro Evropu“.

5.2. Údaje o půdě a její monitorování

·V návaznosti na posouzení dopadů a jako součást právního rámce pro zdraví půdy zváží ustanovení o monitorování půdy a biologické rozmanitosti půdy a podávání zpráv o stavu půdy na základě stávajících vnitrostátních schémat a schémat EU, včetně půdního modulu LUCAS; jako součást posouzení dopadů zváží poskytnutí právního základu pro průzkum půdy LUCAS, aby bylo možné právně ukotvit cíle, podmínky, financování, přístup k půdě, využívání údajů a otázky ochrany soukromí.

·Prostřednictvím průzkumů půdy LUCAS zajistí harmonizované monitorování vývoje obsahu organického uhlíku a zásob uhlíku v půdě v celé EU, které doplní zprávy členských států podle nařízení LULUCF.

·Bude pracovat na začlenění modulu znečištění do budoucího průzkumu půdy LUCAS 119 v roce 2022 s cílem lépe porozumět problému difúzní kontaminace půdy 120 v EU a lépe ho zmapovat a jako součást integrovaného rámce pro monitorování a výhled nulového znečištění vypracuje výhled pro čistou půdu.

·Při zavádění Evropské půdní observatoře:

oS přispěním společného evropského programu pro hospodaření se zemědělskou půdou 121 určí na základě komunikace s členskými státy a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami nedostatky v monitorování půdy

oVytvoří přehled půd se souborem spolehlivých půdních ukazatelů, do kterých budou promítnuty trendy a předpovědi.

oVypracuje soupis půdní bioty v EU s cílem monitorovat biologickou rozmanitost půdy a lépe jí porozumět.

5.3. Výzkum půdy a inovace

·Zavede ambiciózní plány pro výzkum a inovace s cílem rozšířit znalostní základnu pro dohled nad půdou a rozšíří přístup k výsledkům výzkumných činností a jejich využívání.

·Bude i nadále poskytovat značné finanční prostředky na i) zkoumání řešení s cílem zvýšit biologickou rozmanitost půdy; ii) řešení degradace půdy; iii) pilotní inovativní technologie pro dekontaminaci.

·Bude podporovat vývoj a používání digitálních a vzdálených snímačů, aplikací a ručních vzorkovačů pro vyhodnocení kvality půdy.

6.Umožnění přechodu na zdravé půdy

6.1. Financování ze soukromých zdrojů a financování z EU

·V roce 2022 vydá příručky s přehledem možností financování z EU dostupných pro ochranu půdy, udržitelné hospodaření s ní a její obnovu, jakmile budou jasně stanoveny všechny priority a oblasti zájmu pro období 2021–2027.

·Bude podporovat investice do projektů, které podle nařízení EU o taxonomii 129 a jeho aktů v přenesené pravomoci udržitelně hospodaří s půdou a významně ji nepoškozují.

6.2. Půdní gramotnost a zapojení společnosti

·Spustí iniciativu pro zvyšování povědomí o půdní gramotnosti, která bude stavět na úspěšném příkladu „oceánské gramotnosti“ 130 .

·Usnadní a podpoří sdílení osvědčených postupů v oblasti komunikace a zapojení, pokud jde o půdu, vybudováním portálu EUSO a sítí aktivní pomoci zaměřujících se na zdravou půdu.

·Začlení otázku degradace půdy do společného evropského referenčního rámce kompetencí v oblasti udržitelnosti 131 s cílem rozvinout koncept půdní gramotnosti s evropskými občany.

·Spustí komplexní portfolio akcí pro komunikaci, vzdělávání a zapojení občanů s cílem podpořit zdraví půdy na různých úrovních a přiblížit půdu občanským hodnotám, a to prostřednictvím mise „Dohoda o půdě pro Evropu“ a Evropské půdní observatoře.

7.Závěry

(1) FAO (2020), State of knowledge of soil biodiversity – Status, challenges and potentialities (Stav našich znalostí o biologické rozmanitosti půdy – stav, výzvy a potenciály).

(2) Institut pro světové zdroje (2019), Creating a sustainable food future (Budování udržitelné potravinové budoucnosti).

(3) Evropská komise (2021), EU Strategy on Adaptation to Climate Change – Impact assessment (Strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu – hodnocení dopadů).

(4) Evropská komise (2005), Půdní atlas Evropy.

(5) Evropská komise (2020), Péče o půdu je péčí o život.

(6) EEA (2019), Evropské životní prostředí: stav a výhled 2020.

(7) Panagos P. et al (2015), The new assessment of soil loss by water erosion in Europe (Nové hodnocení ztráty půdy v Evropě způsobené vodní erozí).

(8) https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/dashboards/land-take-statistics#tab-based-on-data

(9) Evropská komise (2021), Accounting for ecosystems and their services in the EU (INCA) (Evidence ekosystémů a jejich služeb v Evropské unii).

(10) Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (2018), The business case for investing in soil health (Obchodní případ investování do zdraví půdy).

(11) Ve zprávě výboru mise pro zdravou půdu a potraviny (2020) odhadovány na 50 miliard EUR, „Péče o půdu je péčí o život“, https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/4ebd2586-fc85-11ea-b44f-01aa75ed71a1/

(12) IPBES (2018), The assessment report on land degradation and restoration (Zpráva o posouzení degradace a obnovy půdy).

(13) Nkonya et al. (2016), Economics of Land Degradation and Improvement - A Global Assessment for Sustainable Development (Ekonomika degradace a zlepšování půdy – globální posouzení udržitelného rozvoje).

(14) Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, COM(2020) 380.

(15) Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM/2021/82.

(16) Organizace spojených národů (2015), Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030.

(17) Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, COM(2020) 380.

(18) Návrh revize nařízení LULUCF, COM(2021) 554.

(19) Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES .

(20) Strategie EU „od zemědělce ke spotřebiteli“, COM(2020) 381.

(21) Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, COM(2020) 380.

(22) Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, COM/2011/0571.

(23) 7. akční program EU pro životní prostředí, rozhodnutí č. 1386/2013/EU.

(24) Cesta ke zdravé planetě pro všechny, akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400.

(25) Nařízení o právním rámci pro klima (EU) 2021/1119.

(26) Návrh revize nařízení LULUCF, COM(2021) 554.

(27) Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM/2021/82.

(28) Požadavky týkající se specifických aspektů ochrany půdy v rámci například směrnice o kalech z čistíren odpadních vod, směrnice o průmyslových emisích, společné zemědělské politiky, směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, rámcové směrnice o odpadech, nařízení LULUCF.

(29) Tematická strategie pro ochranu půdy, COM(2006) 231.

(30) Evropský parlament, Evropský účetní dvůr, Výbor regionů, Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě o životním prostředí – stav a výhled z roku 2020, občané a zúčastněné strany, které odpověděly na veřejnou konzultaci; Podrobné údaje viz SWD(2021) xxx.

(31) Například odborné znalosti obchodních a profesních organizací, akademické obce a vědeckých organizací a občanské společnosti.

(32) Návrh na změnu nařízení (EU) 2018/841 a (EU) 2018/1999, COM/2021/554 .

(33) Plníme Zelenou dohodu pro Evropu: balíček opatření „Fit for 55“

(34) Vypočteno z údajů odvozených z vnitrostátních stanovisek předložených k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu.

(35) Evropská komise (2021), Technical guidance handbook: Setting up and implementing result-based carbon farming mechanisms in the EU . (Technická příručka: nastavení a zavádění mechanismů uhlíkového zemědělství v EU založených na výsledcích). Údaje jsou z roku 2016, včetně Spojeného království.

(36) Evropská komise (2018), podrobná analýza na podporu tohoto v COM(2018) 773: Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky .

(37) Lugato et al. (2014), Potential carbon sequestration of European arable soils estimated by modelling a comprehensive set of management practices (Potenciální sekvestrace uhlíku v evropské orné půdě odhadnutá na základě modelování komplexního souboru postupů hospodaření).

(38) Evropská komise (2021), Technical guidance handbook: Setting up and implementing result-based carbon farming mechanisms in the EU (Technická příručka: nastavení a zavádění mechanismů nízkouhlíkového zemědělství v EU založených na výsledcích).

(39) Evropská komise (2021), Technical guidance handbook: Setting up and implementing result-based carbon farming mechanisms in the EU (Technická příručka: nastavení a zavádění mechanismů nízkouhlíkového zemědělství v EU založených na výsledcích).

(40)

www.globalpeatlands.org

(41) www.4p1000.org

(42) Iniciativa Evropské komise týkající se uhlíkového zemědělství, „Změna klimatu – obnova udržitelných uhlíkových cyklů“ .

(43) Zásady EU pro udržitelné suroviny

(44) V souladu s čl. 2 odst. 1 písm. c) rámcové směrnice 2008/98/ES o odpadech je z oblasti působnosti této směrnice vyňata nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavebních činností, pokud je jisté, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. Opětovně využitá vytěžená zemina se také nevykazuje jako odpad.

(45) Evropská komise (2020), Studie na podporu přípravy pokynů Komise pro definici zasypávání.

(46) Pistocchi A. et al (2015), Soil sealing and flood risks in the plains of Emilia-Romagna, Italy (Zakrývání půdy a rizika záplav v rovinách regionu Emilia-Romagna, Itálie).

(47) Evropská komise (2012), In depth report: soil sealing (Podrobná zpráva: zakrývání půdy).

(48) Ztráta zemědělské půdy ve státech EU v důsledku zakrytí v letech 1990 až 2006 měla produkční kapacitu odpovídající 6 milionům tun pšenice ročně (Gardi et al. (2014)).

(49) Expertní rada evropských akademií (2018), Opportunities for soil sustainability in Europe (Příležitosti pro půdní udržitelnost v Evropě).

(50) Dopad celkové spotřeby EU se odhaduje na více než 9 milionů hektarů odlesněných v letech 1990 až 2008, aby se pokryly dovozy plodin a hospodářských zvířat do EU. Zdroj: Consumption Impact Study - Forests - Environment (Studie dopadů spotřeby – lesy – životní prostředí).

(51) Německo má za cíl zakrývat do roku 2030 méně než 30 hektarů denně; Rakousko si do roku 2010 stanovilo 2,5 ha denně; dva belgické regiony (Flandry a Valonsko) si stanovily cíl snížit zábor půdy do roku 2040, respektive 2050 na nulu.

(52) Land recycling and densification — EEA (Recyklace a zhušťování půdy – Evropská agentura pro životní prostředí)

(53) Viz Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, klíčový závazek 11 plánu na obnovu přírody: „Města s alespoň 20 000 obyvateli mají ambiciózní plán pro městskou zeleň“ do roku 2030.

(54) Pokyny týkající se osvědčených postupů pro omezení zakrývání půdy, zmírnění jeho důsledků a jeho kompenzaci, pracovní dokument útvarů Komise (2012) 101.

(55) Za účelem ochrany nejcennějších a nejúrodnějších půd rozdělilo Česko zemědělskou půdu do pěti tříd ochrany.

(56) Evropská agentura pro životní prostředí (2019), Země a půda v Evropě.

(57) Cesta ke zdravé planetě pro všechny, akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400.

(58) Například: Horizont 2020 (uzavření koloběhu živin) a Horizont Evropa (environmentální dopady a výhody alternativních hnojivých výrobků v globálním/lokálním měřítku).

(59) Fortuna, A. (2012), The Soil Biota. Nature Education Knowledge (Půdní biota. Přírodovědné znalosti).

(60) Brevik et al. (2020), Soil and human health: current status and future needs (Půda a lidské zdraví: současný stav a budoucí potřeby).

(61) Yu Imai et al. (2019), A new antibiotic selectively kills Gram-negative pathogens (Nové antibiotikum selektivně zabíjí gramnegativní patogeny).

(62) One Health (who.int) (Jedno zdraví)

(63) Wall and Six (2015), Give soils their due (Dejte půdě, co si zaslouží).

(64) Pickles et al. (2017), Mycorrhizal Networks and Forest Resilience to Drought. (Mykorhizní sítě a odolnost lesů vůči suchu). Mycorrhizal Mediation of Soil, str. 319–339 (Zprostředkování mykorhizy půdou)

(65) Společné výzkumné středisko (2021), Baseline distribution of invasive alien species added to the Union list in 2019 (Základní rozložení invazních nepůvodních druhů přidaných na seznam Unie v roce 2019).

(66) Nařízení EU 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.

(67) https://www.cbd.int/meetings/COP-15

(68) FAO (2020), State of knowledge of soil biodiversity – Status, challenges and potentialities (Stav našich znalostí o biologické rozmanitosti půdy – stav, výzvy a potenciály).

(69) European Innovation Partnership for Agriculture (Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělství)

(70) IUCN (2020), Common ground: restoring land health for sustainable agriculture (Společný základ: obnova zdraví půdy pro udržitelné zemědělství).

(71) Good Agricultural and Environmental Practices (GAEC) under CAP (Dobré zemědělské a environmentální postupy (DZES) v rámci SZP); https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/income-support/cross-compliance_cs#gaec

(72) Pro Silva Principles, https://www.prosilva.org/close-to-nature-forestry/pro-silva-principles/ (Zásady organizace Pro Silva)

(73) FAO (2017), Voluntary Guidelines for Sustainable Soil Management (Dobrovolné pokyny pro udržitelné hospodaření s půdou).

(74) Gattinger A. et al (2012), Enhanced top soil carbon stocks under organic farming (Zvýšené zásoby uhlíku v půdě v režimu ekologického zemědělství).

(75) https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/cap-glance_cs

(76) Nová Lesní strategie EU do roku 2030, COM(2021) 572 final.

(77) https://www.gissol.fr/le-gis/programmes/base-de-donnees-danalyses-des-terres-bdat-62

(78) Viz Kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství, https://ec.europa.eu/food/horizontal-topics/farm-fork-strategy/sustainable-food-processing/code-conduct_en

(79) Soil and Land Award (europeanlandowners.org) (Ocenění za půdu a zemi)

(80) SWD(2019) 305 o pokynech EU k začlenění ekosystémů a jejich služeb do procesu rozhodování.

(81) Ekologické programy a rozvoj venkova a také ambiciózní „dobré zemědělské a ekologické podmínky“.

(82) Viz například https://indicators.report/targets/15-3/

(83) Viz platforma UNCCD pro podávání zpráv: https://prais.unccd.int/unccd/reports

(84) Evropská agentura pro životní prostředí (2019), Climate change adaptation in the agriculture sector in Europe (Přizpůsobování se změně klimatu v zemědělském odvětví v Evropě).

(85) Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Zdroj: Podkladový dokument (2018) Evropského účetního dvora. Desertifikace v EU

(86) Zvláštní zpráva Evropského účetní dvora č. 33/2018: Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření

(87) Evropská agentura pro životní prostředí (2019), Přizpůsobování se změně klimatu v zemědělském odvětví v Evropě ,

(88) Viz doporučení z posouzení 2. plánů povodí.

(89) https://www.greatgreenwall.org/

(90) https://regreeningafrica.org/

(91) Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2021) 82.

(92) Cesta ke zdravé planetě pro všechny, akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400.

(93) Evropská agentura pro životní prostředí (2021), Land and soil pollution — widespread, harmful and growing (Znečištění půdy – rozšířené, škodlivé a rostoucí).

(94) Směrnice 2009/128/ES.

(95) Cesta ke zdravé planetě pro všechny, akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400.

(96) https://ec.europa.eu/environment/chemicals/mercury/regulation_en.htm

(97) Směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí.

(98) Rozsudek ve spojených věcech C-379/08 a C-380/08, ERG aos.

(99) Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích.

(100) Historická kontaminace byla způsobena před vstupem vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů EU v platnost. U osiřelých míst nelze znečišťovatele identifikovat, již neexistuje nebo nemůže nést náklady na sanaci, např. kvůli úpadku.

(101) Rezoluce 3/4 o životním prostředí a zdraví a 3/6 o řízení znečištění půdy 3. environmentálního shromáždění OSN, Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (cíle udržitelného rozvoje 3.9 a 15.3), Minamatská úmluva (článek 12), Stockholmská úmluva (článek 6), Ostravské prohlášení 6. ministerské konference o životním prostředí a zdraví.

(102) https://echa.europa.eu/cs/-/21-551-chemicals-on-eu-market-now-registered

(103) SWD(2020) 249 o per- a polyfluorovaných alkylových sloučeninách (PFAS) doprovázející strategii pro chemické látky.

(104) Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích.

(105) Směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí.

(106) Evropská strategie pro data, COM(2020) 66.

(107) Směrnice INSPIRE 2007/2/ES.

(108) Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, COM(2020) 381.

(109) Nástroj udržitelnosti zemědělských podniků viz https://fastplatform.eu

(110) SWD(2021) 140

(111) Služba monitorování území programu Copernicus (CLMS)

(112) https://ec.europa.eu/jrc/en/eu-soil-observatory

(113) Viz https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/destination-earth

(114)

https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/wikis/display/SOIL/National+monitoring+systems

(115) Směrnice INSPIRE 2007/2/ES.

(116) Viz také Evropská agentura pro životní prostředí (2021), Soil monitoring in Europe - Indicators and thresholds for soil quality assessments (Monitorování půdy v Evropě – ukazatele a prahové hodnoty pro posuzování kvality půdy) https://www.eea.europa.eu/publications/soil-monitoring-in-europe-indicators-and-thresholds/ ..

(117) Článek 9 směrnice 2016/2284 o vnitrostátních závazcích ke snížení emisí.

(118) Nařízení 2018/841 o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví.

(119) LUCAS – ESDAC – Evropská komise

(120) Toto je vyvíjeno v souladu s dalšími monitorovacími iniciativami, jako je vytvoření seznamu pro sledování podzemních vod v EU.

(121) Evropský společný program PŮDA – Směrem ke klimaticky chytrému udržitelnému hospodaření se zemědělskou půdou

(122) https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/bioeconomy/food-systems/food-2030_cs

(123)

Soil health for stronger farms? We can measure that (rabobank.com) (Zdraví půdy pro silnější zemědělské podniky? Můžeme to změřit)

(124) Např. Soil Capital (Půdní kapitál).

(125) Microsoft uses blockchain modern technology to purchase soil carbon credit in Australia (Microsoft využívá k nákupu kreditů za kompenzaci uhlíku v půdě v Austrálii moderní technologii blockchain)

(126) Living Soils initiative: Nestlé, McCain and Lidl address soil health in France (Iniciativa Živé půdy: Nestlé, McCain a Lidl řeší zdraví půdy ve Francii)

(127) Revive

(128) Evropská komise C(2021) 1054 .

(129) Nařízení (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

(130) https://oceanliteracy.unesco.org/

(131) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12985-Environmentalni-udrzitelnost-vzdelavani-a-odborna-priprava_cs

(132) https://www.eionet.europa.eu/countries/national-reference-centres/nrc-on-soil

(133) https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/missions-horizon-europe/soil-health-and-food_en

(134) http://www.fao.org/global-soil-partnership/regional-partnerships/europe/en/

Agħżel il-karatteristiċi sperimentali li tixtieq tipprova