Rada Evropské unie

Rada Evropské unie („Rada“) je jedním z hlavních rozhodovacích orgánů EU. Jejích zasedání se účastní ministři z 27 členských států EU. Mezi její úkoly patří tvorba politik a koordinace.

Rada sídlí v Bruselu, ale v souladu s protokolem č. 6 ke Smlouvám a jejím jednacím řádem se její zasedání konají v Lucemburku v dubnu, červnu a říjnu. Zasedání Rady (kromě Rady pro zahraniční věci) svolává a předsedá jim šestiměsíční předsednictví.

Rada zasedá v 10 složeních a sdružuje příslušné ministry z členských států:

• obecné záležitosti,
• zahraniční věci,
• hospodářské a finanční věci,
• spravedlnost a vnitřních věci,
• zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele,
• konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír),
• doprava, telekomunikace a energetika,
• zemědělství a rybolov,
• životní prostředí,
• vzdělávání, mládež, kultura a sport.

.Rada pro „obecné záležitosti“ připravuje a sleduje zasedání Evropské rady společně s předsedou Evropské rady a Komisí (čl. 16 odst. 6 první pododstavec Smlouvy o Evropské unii). Zodpovídá za celkovou koordinaci politik, institucionálních a administrativních otázek a oblastí ovlivňujících více než jednu politiku EU, jako je víceletý finanční rámec a rozšíření. Rada pro obecné záležitosti také zajišťuje soudržnost a pokračování prací jednotlivých složení Rady.

Práci Rady připravuje Výbor stálých zástupců členských států (Coreper). Coreper může při přípravě práce Rady zřídit pracovní skupiny nebo výbory.

Coreper se dělí do 2 částí:

• Coreper II, který se skládá ze stálých zástupců vlád členských států, se zabývá otázkami týkajícími se složení Rady se zaměřením na obecné záležitosti, zahraniční věci, hospodářské a finanční věci a spravedlnost a vnitřní věci,
• Coreper I, který se skládá ze zástupců stálých zástupců, připravuje všechna ostatní složení Rady.

Rada společně s Evropským parlamentem plní legislativní a rozpočtové funkce. Je také vedoucí institucí pro rozhodování o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP). Členské státy koordinují své hospodářské politiky v Radě.

Ve většině případů jsou rozhodnutí Rady, na základě návrhů Komise, přijímány společně s Evropským parlamentem pomocí řádného legislativního postupu. V závislosti na tématu přijímá Rada rozhodnutí prostou většinou, kvalifikovanou většinou nebo jednomyslně. Standardně se hlasuje kvalifikovanou většinou.

Podle Smluv některá rozhodnutí nepřijímá Rada, ale přijímají se společnou dohodou vlád členských států, například jde o jmenování soudců a generálních advokátů u Soudního dvora Evropské unie nebo stanovení sídla orgánů a agentur. Tato rozhodnutí se obecně přijímají na okraj zasedání Rady nebo Coreperu. Nejedná se o akty EU, a proto je nelze napadnout před Soudním dvorem Evropské unie.

VIZ TAKÉ

• Výbory a pracovní skupiny
• Coreper
• Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)
• Evropská rada
• Předseda Evropské rady
• Evropský parlament
• Předsednictví Rady Evropské unie
• Evropské orgány
• Členské státy
• Řádný legislativní postup (spolurozhodování)
• Kvalifikovaná většina
• Smlouvy
• Jednomyslnost
• Vážení hlasů v Radě
• Rada Evropské unie (shrnutí)
• Jednací řád Rady Evropské unie (shrnutí)
• Rada Evropské unie (web).