1)

Je nutné čl. 15 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 (1) ve světle článků 7, 8, 11 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že v trestním řízení představuje přístup státních orgánů k údajům, které umožňují určit výchozí a cílové místo, datum, hodinu a délku trvání, druh komunikační služby, použité koncové zařízení a místo použití mobilního koncového zařízení ve vztahu k telefonní nebo mobilní telefonní komunikaci obviněného, tak závažný zásah do základních práv zakotvených v uvedených článcích Listiny, že tento přístup musí být v oblasti prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů omezen na boj proti závažné trestné činnosti, nezávisle na tom, k jakému časovému období se vztahují uchovávané údaje, k nimž mají státní orgány přístup?

2)

Je nutné čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES na základě zásady proporcionality vyjádřené v rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 2. října 2018 ve věci C-207/16, body 55 až 57, vykládat v tom smyslu, že pokud množství údajů uvedených v první otázce, ke kterým mají státní orgány přístup, není (co se týče druhu údajů, jakož i jejich rozsahu z časového hlediska) velké, může být zásah do základních práv s ním spojený odůvodněn cílem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů obecně a že trestné činy, proti nimž se má prostřednictvím zásahu bojovat, musí být tím závažnější, čím je větší množství údajů, k nimž mají státní orgány přístup?

3)

Znamená požadavek, uvedený v rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 21. prosince 2016 ve spojených věcech C-203/15 a C-698/15, výroku 2, že přístup příslušných státních orgánů k údajům musí podléhat předchozímu přezkumu ze strany soudu nebo nezávislého správního orgánu, že čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES musí být vykládán v tom smyslu, že státní zastupitelství, které vede vyšetřování, přičemž podle zákona je povinné jednat nestranně a je vázáno pouze zákonem, a během vyšetřování objasňuje okolnosti, které jsou jak k tíži, tak ve prospěch obžalovaného, avšak později v rámci soudního řízení zastupuje veřejnou obžalobu, lze považovat za nezávislý správní orgán?