EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019SC0095

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o zavádění a provozní využívání kooperativních inteligentních dopravních systémů

SWD/2019/0095 final

Posouzení dopadů nařízení v přenesené pravomoci o kooperativních inteligentních dopravních systémech

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

V posledních deseti letech došlo ke značnému technologickému rozvoji, a díky němu i k rozvoji kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS). Ten však dosud nevedl k jejich rozsáhlému zavádění, a to navzdory uznávaným potenciálním přínosům. V roce 2011 výrobci vozidel v EU společně (prostřednictvím konsorcia CAR 2 CAR) prohlásili, že mají v úmyslu zahájit rozsáhlé zavádění do roku 2015. Ukázalo se však, že to bude vyžadovat společný přístup všech hlavních zúčastněných stran (z veřejného i soukromého sektoru) na úrovni EU, a to v technických i netechnických ohledech.

Čeho by mělo být dosaženo?

Hlavním politickým cílem je přispět k udržitelnější silniční dopravě, mimo jiné zlepšením bezpečnosti silničního provozu, omezením dopravního přetížení, optimalizací účinnosti dopravy, posílením mobility, zvýšením spolehlivosti služeb, snížením spotřeby energie a dopadů na životní prostředí a podporou hospodářského rozvoje. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí jasného rámce, který stanoví minimální požadavky na interoperabilitu, zpětnou kompatibilitu a kontinuitu služeb, a vnese tak do procesu rozsáhlého zavádění C-ITS právní jistotu.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)?

Proměnit hlavní společenské přínosy C-ITS v obchodní příležitosti pro všechny příslušné zúčastněné strany je náročné. Těchto přínosů lze navíc dosáhnout pouze za předpokladu, že jsou všichni ochotni investovat současně. Zavádění má pro výrobce vozidel smysl, pouze pokud je zajištěno, že dojde k harmonizaci, a zejména že vozidla budou moci využívat služeb infrastruktury v celé EU. Obdobně, ačkoli ve veřejném sektoru se obchodní výpočty liší, nemá smysl investovat, pokud nelze očekávat, že velká část vozidel bude v blízké budoucnosti náležitě vybavena.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností politiky lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

Možnost č. 1:    Mírná intervence založená na nelegislativních opatřeních, včetně nezávazných pokynů pro interoperabilitu služeb „day 1“, bezpečnou komunikaci, ochranu údajů a posuzování souladu.

Možnost č. 2:    Střední intervence na základě specifikací podle směrnice o ITS. To by zahrnovalo prvky podobné těm podle možnosti č. 1, jež by se však staly právně závaznými na základě nařízení v přenesené pravomoci. Členské státy a průmyslová odvětví nicméně mají i nadále možnost se rozhodnout, zda C-ITS zavedou, či nikoli.

Možnost č. 3:    Silná intervence založená na mandátu vozidlo-vozidlo (V2V) a zřízení řídicích orgánů. Tato možnost dále staví na právně závazných specifikacích v postupných krocích tím, že zajistí, aby byla všechna nová vozidla vybavena stanicemi C-ITS, což výrazně zvýší rychlost zavádění, a dosáhne tak prahové hodnoty pro účinné poskytování služeb (související se síťovým efektem) mnohem rychleji. Možnost č. 3 zahrnuje další opatření, která podporují zavedení C-ITS a nemohou být zavedena pouze prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci:

·legislativní opatření může poskytnout právní základ pro zákonné zpracování osobních údajů v souvislosti s CITS. Tím se zvýší jistota pravděpodobně i nabídka služeb C-ITS; a

·přidělení správní úlohy právním subjektům dále zajistí koordinaci a dohled nad zaváděním CITS; díky tomu budou překážky pro zavádění C-ITS omezeny na minimum.

Na základě posouzení je možnost č. 2 jasně upřednostňována před možností č. 1, neboť zajišťuje mnohem větší přínosy a je soudržnější. Možnost č. 3 je ještě účinnější a soudržnější, protože poskytuje větší jistotu při zavádění a účinněji řeší problémové faktory související s ochranou údajů a nedostatečnou koordinací; mandát V2V by však rovněž přinesl významné náklady na zajištění souladu. Upřednostňuje se přístup podle možnosti č. 3 – krokový přístup, jak stanoví směrnice o inteligentních dopravních systémech (ITS), kdy po přijetí specifikací bude zvážena samostatná iniciativa pro zavedení C-ITS, která bude dále analyzovat účinnost a proporcionalitu mandátu na základě dalšího rozvoje tohoto odvětví.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Možnost č. 1 u zúčastněných stran výraznou podporu nezískala, neboť její pozitivní účinek, pokud jde o řešení problému, a tudíž i zavádění a interoperabilita C-ITS jsou považovány za omezené z důvodu nedostatku právní jistoty.

Největší skupina zúčastněných stran považuje za nejvhodnější k dosažení cílů možnost č. 2. Mnoho respondentů, zejména z odvětví telekomunikací, nicméně tuto možnost nepodporuje, jelikož hodlají zavést konkurenční technologii C-ITS, která v současné době není interoperabilní s vyspělými technologiemi. Některé zúčastněné strany se rovněž staví proti závazným předpisům o interoperabilitě a společné bezpečnostní politice, neboť by musely upravit své služby a zahrnout je do C-ITS.

Zúčastněné strany mírně podporovaly mandát V2V obsažený ve možnosti č. 3. Mnoho respondentů uvedlo, že by při zavádění poskytl potřebnou jistotu, avšak namítali, že by měly být znovu zváženy zvláštní okolnosti a vyspělost systému předtím, než bude tento mandát vymezen. Zúčastněné strany, s nimiž proběhly rozhovory v rámci případových studií, podpořily zavedení správy, politiky a operačních orgánů EU, jelikož to bylo považováno za důležité pro koordinaci zavádění v celé Evropě.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou přínosy upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak přínosy hlavních možností)?

Hlavními přínosy je snížení počtu nehod a nákladů na palivo a úspora času při cestování. Kromě toho by došlo k mírnému snížení externích nákladů souvisejících s emisemi CO2 a látek znečišťujících ovzduší. Celkové peněžně vyjádřené přínosy dosahují ve srovnání s výchozím scénářem pro období 2020–2035 celkem 78,9 miliardy EUR. Při zavedení mandátu V2V by se tento údaj zvýšil na 128,9 miliardy EUR.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak náklady na hlavní možnosti)?

Hlavní náklady se týkají vybavení C-ITS ve vozidlech a silniční infrastruktuře. Ostatní náklady na dodržování předpisů a administrativní náklady se posuzují, avšak ve srovnání s hlavními náklady jsou považovány za podružné. Celkové finanční náklady dosáhly 19,1 miliardy EUR, pokud jde o výchozí scénář pro období 2020–2035, nebo 32,3 miliardy EUR při zavedení mandátu V2V.

Jaký bude dopad na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Malé a střední podniky pravděpodobně budou hrát v C-ITS významnou úlohu, neboť jsou významně zastoupeny mezi dodavateli technologií C-ITS a mezi datovými a dopravními společnostmi. Jsou rovněž aktivními účastníky stávajících projektů zavádění C-ITS. Posílená regulační jistota a zavedení C-ITS jim může nabídnout větší úlohu při dodávání inovativních výrobků a služeb na trh.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Přestože 90 % nákladů souvisí s vybavením vozových parků, náklady na vybavení infrastruktury bude z velké části hradit veřejný sektor. Členské státy však mají i nadále možnost se rozhodnout, zda C-ITS zavedou, či nikoli.

Očekávají se jiné významné dopady?

Rozsáhlé komerční zavádění C-ITS v EU by obchodním subjektům poskytlo z hlediska globální konkurenceschopnosti výhodu, neboť by díky němu vznikla nová pracovní místa při výrobě, instalaci, údržbě a provozu stanic a služeb C-ITS. Informace poskytované prostřednictvím C-ITS by rovněž urychlily výzkum a vývoj v této oblasti a hledání inovativního využití údajů, což by zvýšilo užitečnost systémů a umožnilo automatizaci.

Proporcionalita?

Splnění specifikací by bylo povinné pouze tehdy, pokud by byly služby C-ITS zavedeny. Závazné specifikace EU by sice vyžadovaly přizpůsobení stávajících stanic C-ITS a nových technologických řešení daným požadavkům, avšak tyto požadavky jsou nezbytné k zajištění celounijní interoperability služeb C-ITS a plánovaný přezkum umožňuje flexibilitu při vývoji technologických řešení.

Mandát by ukládal výrobcům vozidel povinnost vybavit všechny nové typy vozidel stanicemi C-ITS. Proporcionalita a nezbytnost takového mandátu mohou být a budou dále posuzovány, a to v souladu s krokovým přístupem stanoveným ve směrnici o ITS.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Komise vyhodnotí nové právní předpisy nejpozději do tří let od jejich vstupu v platnost. Očekává se, že specifikace budou před tímto datem revidovány s ohledem na nový vývoj (jako jsou další harmonizované služby) nebo více technologií (jako jsou stávající mobilní sítě).

Top