52010PC0494

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 29.9.2010

KOM(2010) 494 v konečném znění

2010/0257 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky SEK(2010) 1097 final

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

Dne 10. října 2007 Komise zveřejnila sdělení Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii – KOM(2007) 575 (dále jen „modrá kniha“). Toto sdělení obhajuje nutnost rozvíjet a uplatňovat integrované, soudržné a společné rozhodování o oceánech, mořích, pobřežních regionech a námořních odvětvích. Integrovaná námořní politika tedy podporuje meziodvětvový přístup k námořní správě. Podněcuje k vyhledávání a využívání synergií mezi všemi politikami EU, které souvisejí s oceány, moři, pobřežními regiony a námořními odvětvími – zejména politikou v oblasti životního prostředí, námořní dopravy, energetiky, výzkumu, průmyslu a rybolovu, jakož i regionální politikou.

Akční plán ke sdělení Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii – SEK(2007) 1278 – stanoví řadu akcí, které Evropská komise navrhla podniknout jako první krok v provádění nové, integrované námořní politiky pro Evropskou unii. V souladu s výzvou zasedání Evropské rady ze dne 14. prosince 2007, které integrovanou námořní politiku EU podpořilo[1], Komise dne 15. října 2009 přijala Zprávu o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU[2]. V této zprávě Komise shrnula hlavní dosavadní výsledky integrované námořní politiky (INP) a vytýčila směr pro další fázi jejího provádění.[3]

Rada pro obecné záležitosti ve svých závěrech ze dne 16. listopadu 2009 zdůraznila význam financování pro další rozvoj a provádění INP tím, že vyzvala „Komisi, aby představila nezbytné návrhy na financování opatření v rámci integrované námořní politiky v rámci stávajícího finančního výhledu tak, aby vstoupily v platnost do roku 2011“.

Další rozvoj a provádění integrované námořní politiky způsobem stanoveným Komisí a podpořeným Radou jsou ohroženy, protože ve zbývajícím období (2011–2013) současného finančního výhledu nejsou k dispozici dostatečné prostředky na financování nezbytných akcí. Akce v rámci INP byly dosud financovány na základě čl. 49 odst. 6 písm. a) a b) finančního nařízení a článku 32 jeho prováděcích pravidel, které umožňují financování pilotních a přípravných projektů.[4] Pilotní projekty a přípravné akce související s integrovanou námořní politikou mohou být financovány pouze do konce roku 2010.

Trvalá uměřená finanční podpora je nutná k tomu, aby mohla EU provádět a dále rozvíjet integrovanou námořní politiku a realizovat zastřešující cíle stanovené v modré knize Komise z října 2007, potvrzené ve zprávě o pokroku z října 2009 a podpořené v závěrech Rady pro obecné záležitosti ze dne 16 listopadu 2009. Toto financování Komisi umožní, aby spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami pokračovala v průzkumných pracích, které již byly zahájeny prostřednictvím přípravných akcí a pilotních projektů, a dále rozvinula a konkretizovala možnosti provádění integrované námořní politiky způsobem stanoveným ve zprávě o pokroku ze dne 15. října 2009.

Hodnocení EX ANTE

TENTO LEGISLATIVNÍ NÁVRH NEVYMEZUJE NOVOU POLITIKU ANI NESTANOVÍ NOVÉ CÍLE. NEPřEDPOKLÁDÁ SE, žE BY MěL V TÉTO ETAPě VÝZNAMNÉ DALEKOSÁHLÉ DOPADY čI NOVÉ POLITICKÉ DůSLEDKY. Z TOHO DůVODU NENÍ K TOMUTO NÁVRHU PřIPOJENO POSOUZENÍ DOPADů. POKUD BY U PřÍPADNÝCH NÁVAZNÝCH OPATřENÍ EXISTOVALA PRAVDěPODOBNOST VÝZNAMNÝCH DOPADů NEBO POLITICKÝCH DůSLEDKů, BUDOU K NIM PřIPOJENA ZVLÁšTNÍ POSOUZENÍ DOPADů.

V souladu s čl. 27 odst. 4 finančního nařízení a čl. 21 odst. 1 jeho prováděcích pravidel provedla Komise hodnocení ex ante nejpodrobnějších aspektů navrhovaného programu financování. Toto hodnocení ex ante , které je k legislativnímu návrhu připojeno, podává mimo jiné přehled navrhovaného programu financování. Zvláštní pozornost je v něm věnována politickému kontextu, vymezení problémů, hlavním cílům programu, přidané hodnotě finanční účasti Společenství a hlavním možnostem/alternativám politiky, které se posuzují.

V hodnocení ex ante byly stanoveny tyto tři alternativy politiky:

1. žádná další opatření;

2. uměřený finanční příspěvek EU, přiměřeně zvýšený v porovnání s dosavadními přípravnými a pilotními projekty, určený na další zkoumání možností a průběžné provádění INP podle toho, jak se bude rozvíjet;

3. financování v plném rozsahu.

Tyto tři hlavní možnosti politiky byly posouzeny pro tyto strategické oblasti INP[5]:

- integrovaná námořní správa na všech úrovních;

- činnosti související s oblastmi jednotlivých moří;

- průřezové nástroje pro tvorbu integrované politiky;

- vymezení hranic udržitelnosti lidské činnosti v kontextu rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

- podpora mezinárodního rozměru INP a vedoucí pozice Evropy v této oblasti;

- udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a inovace;

- zvyšování viditelnosti námořní Evropy.

Každá z dostupných možností politiky byla posouzena podle těchto kritérií: i) účinnost dané možnosti z hlediska dosažení stanovených cílů a odpovídajících přínosů, ii) proveditelnost zvolené možnosti, iii) důsledky pro náklady rozpočtu EU.

Následující tabulka obsahuje srovnání hlavních zjištění:

POSOUZENÍ MOŽNOSTI | Účinnost z hlediska dosažení stanovených cílů a odpovídajících přínosů vysoká (+++) střední (+/-) nízká (---) | Proveditelnost vysoká (+++) střední (+/-) nízká (---) | Důsledky pro náklady rozpočtu EU kladné (+ až +++) záporné (- až ---) | Celkové posouzení kladné (+ až +++) záporné (- až ---) |

Možnost 1 žádná zvláštní opatření | --- | + | rozpočtové prostředky - lidské zdroje - administrativní výdaje - | - |

Možnost 2 uměřený finanční příspěvek EU | +++ | + | rozpočtové prostředky + lidské zdroje + administrativní výdaje + | + |

Možnost 3 financování v plném rozsahu | +++ | - | rozpočtové prostředky +++ lidské zdroje ++ administrativní výdaje ++ | - |

Žádná další opatření (možnost 1):

Možnost 1 je nepochybně proveditelná a neměla by žádné důsledky pro náklady rozpočtu EU. Na druhé straně nepřijetí dalších opatření v tom smyslu, že nebudou financovány akce a činnosti v oblasti integrované námořní politiky v období 2011–2013, by znamenalo, že nebude dosaženo stanovených obecných a konkrétních cílů programu.

Z toho by vyplývalo, že by Komise nesplnila politické cíle stanovené v její modré knize z října 2007, které byly potvrzeny ve zprávě o pokroku z října 2009 a podpořeny v závěrech Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. listopadu 2009. Tato skutečnost postačuje k vyřazení možnosti 1.

Uměřený finanční příspěvek EU (možnost 2):

Tato možnost má dopad na rozpočet EU. Na druhé straně je možnost 2 spojena s několika výhodami. Jedná se o proveditelnou a nákladově efektivní možnost, která by významně přispěla k dosažení cílů popsaných v oddíle 2.3. Umožnila by EU pokračovat ve zkoumání možností dalšího rozvoje INP a začít s jejím prováděním prostřednictvím konkrétní činnosti v určitých oblastech. Zajistila by tak řádné a rychlé provádění integrované námořní politiky v krátkodobém až dlouhodobém horizontu.

Financování v plném rozsahu (možnost 3):

Tato možnost by Komisi výrazně pomohla dosáhnout stanovených cílů a priorit v oblasti INP. Na druhé straně není možnost 3 v této etapě reálná. Není politicky proveditelná, protože v současné fázi rozvoje INP by nebylo možné vynakládat podstatně vyšší částky, než s jakými se již počítá. Důvodem je skutečnost, že ani členské státy ani Komise ještě nemají připraveny konkrétní možnosti politiky, na které by bylo možné dodatečné finanční prostředky vynaložit. K řízení financování v plném rozsahu navíc Komise nemá k dispozici lidské zdroje. Kromě toho by nebylo moudré pouštět se do provádění politiky v plném rozsahu, aniž by byly příslušné koncepce nejprve vyzkoušeny v omezenějším měřítku.

S přihlédnutím k omezením spojeným s možnostmi 1 a 3 a silnému zájmu Společenství na dosažení cílů INP v krátkodobém až střednědobém výhledu se proto jeví, že vhodným řešením je uměřený finanční příspěvek EU na financování činností v oblasti INP v období 2011–2013.

Právní stránka návrhu

Právní základ

Pro integrovanou námořní politiku EU neexistuje ve Smlouvě výslovný právní základ. Tato politika ovšem zahrnuje mnoho odvětvových politik EU, které mají vliv na moře a pobřeží, například politiku v oblasti rybolovu, svobody, bezpečnosti a práva, dopravy, průmyslu, územní soudržnosti, výzkumu, životního prostředí, energetiky a cestovního ruchu. Navrhovaný legislativní akt je proto založen na čl. 43 odst. 2, článku 74 a čl. 77 odst. 2, čl. 91 odst. 1 a čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, článku 175, článku 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 195 odst. 2.

Subsidiarita a proporcionalita

Jak je zdůrazněno v modré knize z října 2007 a akčním plánu, který ji doprovází, musí být veškerá opatření EU zaměřená na další rozvoj a provádění integrované námořní politiky prováděna s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V oblasti integrované námořní politiky je postup na úrovni EU odůvodněn meziodvětvovou a nadnárodní povahou příslušných činností a synergií mezi odvětvovými politikami. Jde o to, vytvořit komplexní strategii pro růst a udržitelnost pro oceány, moře, pobřežní regiony a průřezové složky námořních odvětví. Jako konkrétní příklad lze uvést činnosti související s průřezovými nástroji politiky a meziodvětvovými akcemi v námořní oblasti, jakož i s mezinárodním rozměrem integrované námořní politiky, a to díky jejich přeshraničním aspektům. K těmto nástrojům a činnostem patří společné prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU, územní plánování námořních prostor, jednotný management pobřežní zóny a síť údajů a znalostí o mořích.

Opatření na úrovni Unie zaměřená na provádění integrované námořní politiky by neměla nepříznivý vliv na obdobná opatření přijímaná v členských státech nebo v regionech. Meziodvětvové akce prováděné na různých úrovních veřejné správy by se naopak vzájemně doplňovaly a posilovaly. Plný potenciál optimalizovaného vytváření námořní politiky bude využit, pouze pokud budou do integrovaného přístupu zahrnuty všechny úrovně veřejné správy.[6] Je tedy pravděpodobné, že postup na úrovni Unie v oblasti námořní politiky přinese z důvodu svého rozsahu a účinků jasné výhody ve srovnání s činnostmi a akcemi prováděnými pouze na úrovni členských států nebo regionů. Ve svých závěrech ze dne 16. listopadu 2009 ke zprávě o pokroku INP ze dne 15. října Rada vyzvala členské státy a Komisi, aby pokračovaly ve své činnosti s náležitým zohledněním zásady subsidiarity a proporcionality, a přivítala práci Komise a členských států, jakož i budoucí směřování INP.

Podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii a podle zásady proporcionality by činnost Unie neměla překračovat rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů. Tento návrh týkající se INP dodržuje zásadu proporcionality, protože v oblasti integrované námořní politiky činnost Unie nejde nad rámec toho, co je nezbytné pro uspokojivé dosažení stanovených cílů. Návrh ponechává co nejvíce prostoru pro rozhodování na vnitrostátní úrovni a respektuje zavedené vnitrostátní úpravy a právní systémy.

Opatření v oblasti integrované námořní politiky přijímaná na úrovni Unie by představovala přidanou hodnotu vzhledem k opatřením, která již přijímají členské státy, a přinesla by dodatečné prostředky vedle těch, které již členské státy vynakládají. Tyto prostředky jsou přiměřené, protože členským státům, regionům či regionálním zúčastněným stranám umožní dosáhnout cílů integrované námořní politiky účinněji.[7]

Podrobné vysvětlení cílů návrhu

Pro zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky je nutné nařízení Evropského parlamentu a Rady. Obecným cílem navrhovaného programu je zajistit přiměřené finanční prostředky pro další rozvoj a provádění integrované námořní politiky. Toto opatření by se zakládalo na modré knize a akčním plánu, které Komise přijala v roce 2007, a navazovalo by na přípravné akce a pilotní projekty zahajované od ledna 2011 do prosince 2013.

Jak je stanoveno v článcích 1 a 2 návrhu, konkrétním účelem akcí a činností financovaných navrhovaným programem bude přispět ke splnění těchto záměrů, priorit a cílů stanovených v modré knize z roku 2007, potvrzených ve zprávě o pokroku z roku 2009 a podpořených Radou dne 16. listopadu 2009:

- další rozvoj a provádění integrované námořní správy a integrovaných přístupů v členských státech a pobřežních regionech;

- rychlé a řádné provádění integrovaných strategií pro oblasti jednotlivých moří v Evropě, které budou přizpůsobeny potřebám každého mořského regionu;

- další rozvoj a zavádění průřezových nástrojů pro tvorbu integrované politiky, včetně Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat integrující námořní dozor, především vytvořením společného prostředí pro sdílení informací, územního plánování námořních prostor a jednotného managementu pobřežní zóny;

- další vymezení hranic udržitelnosti lidské činnosti, které mají dopad na mořské prostředí v kontextu rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, v příštích letech a to s náležitým zohledněním kumulativního dopadu této činnosti na základě ekosystémového přístupu;

- podpora mezinárodního rozměru integrované námořní politiky prostřednictvím zlepšování a pěstování dialogu, spolupráce a koordinace v oblasti této politiky s třetími zeměmi, včetně zemí sousedících s oblastí některého z evropských moří, nebo s aktéry ve třetích zemích, jakož i s mezinárodními partnery a organizacemi při zajištění soudržnosti s akcemi připravenými v rámci odvětvových politik;

- obnovené zaměření na udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a inovaci;

- zvyšování viditelnosti námořní Evropy a podpora a usnadňování sdílení informací, výměny osvědčených postupů a využívání a posilování synergie a dialogu se zúčastněnými stranami a mezi zúčastněnými stranami v oblasti námořní správy a odvětvových politik, které mají dopad na oceány, moře a pobřeží, či vytváření platforem a sítí pro meziodvětvovou spolupráci na horizontální úrovni a na úrovni oblastí jednotlivých moří.

Rozpočtové důsledky

Podle navrhovaného nařízení je finanční krytí pro provádění programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky stanoveno na 50 000 000 EUR a použije se od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013. Legislativní finanční výkaz připojený k tomuto návrhu obsahuje přehled rozpočtových důsledků a přerozdělení potřebných lidských a administrativních zdrojů.

2010/0257 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 74 a čl. 77 odst. 2, čl. 91 odst. 1 a čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, článek 175, článek 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 195 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

poté, co postoupily návrh vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

4. Ve sdělení Komise KOM(2007) 575 ze dne 10. října 2007 Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii je stanoveno, že hlavním cílem integrované námořní politiky je rozvíjet a uplatňovat integrované, soudržné a společné rozhodování ve vztahu k oceánům, mořím, pobřežním regionům a námořním odvětvím.

5. Akční plán ke sdělení Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii – SEK(2007) 1278 – stanoví řadu akcí, které Evropská komise navrhuje podniknout jako první krok při provádění nové, integrované námořní politiky pro Evropskou unii.

6. Zpráva o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU ze dne 15. října 2009 shrnuje hlavní dosavadní výsledky integrované námořní politiky a vytyčuje směr pro další fázi jejího provádění.

7. Rada pro obecné záležitosti ve svých závěrech ze dne 16. listopadu 2009 zdůraznila význam financování pro další rozvoj a provádění INP tím, že vyzvala „Komisi, aby představila nezbytné návrhy na financování opatření v rámci integrované námořní politiky v rámci stávajícího finančního výhledu tak, aby vstoupily v platnost do roku 2011“.[10]

8. Trvalá finanční podpora Unie je nutná k tomu, aby Unie mohla provádět a dále rozvíjet svou integrovanou námořní politiku v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice[11] a realizovat její zastřešující cíle stanovené v modré knize Komise z října 2007, potvrzené ve zprávě o pokroku z října 2009 a podpořené v závěrech Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. listopadu 2009.

9. Financování ze strany Unie by mělo být určeno na průzkumné práce týkající se akcí na podporu strategických cílů integrované námořní politiky, včetně integrované námořní správy na všech úrovních, dalšího rozvoje a provádění integrovaných strategií pro oblasti jednotlivých moří, přizpůsobených zvláštním potřebám oblastí různých evropských moří, vymezení hranic udržitelnosti lidské činnosti v kontextu rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, která představuje environmentální pilíř integrované námořní politiky, s náležitým zohledněním kumulativního dopadu této činnosti na základě ekosystémového přístupu, dalšího zapojení zúčastněných stran do systémů integrované námořní správy, dalšího rozvoje průřezových nástrojů pro tvorbu integrované politiky, podpory mezinárodního rozměru integrované námořní politiky a udržitelného hospodářského růstu, zaměstnanosti, inovace a konkurenceschopnosti.

10. Jiné nástroje Unie, jako je Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský rybářský fond, sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, nástroj předvstupní pomoci (NPP) či evropský nástroj sousedství a partnerství, nepokrývají všechny priority a cíle integrované námořní politiky, a proto je nezbytné zřídit program na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky (dále jen „program“).

11. Provádění programu ve třetích zemích by mělo přispět k plnění rozvojových cílů přijímajících zemí a být v souladu s ostatními nástroji spolupráce EU, včetně cílů a priorit příslušných politik EU.

12. Program by měl doplňovat stávající a budoucí finanční nástroje, které na podporu ochrany a udržitelného využívání oceánů, moří a pobřeží poskytují členské státy na celostátní a nižší úrovni.

13. Je také nutné stanovit pravidla upravující plánování opatření, způsobilost výdajů, úroveň finanční pomoci Unie, hlavní podmínky, za kterých by měla být poskytována, a celkový rozpočet programu.

14. Program by měl být prováděn v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „finanční nařízení“)[[12]] a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[[13]].

15. Aby mohla Komise snadněji sledovat provádění tohoto nařízení, mělo by být možné financovat výdaje související se sledováním, kontrolami a hodnocením.

16. Roční pracovní programy sestavované pro provádění programu by měly být přijímány v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [[14]].

17. V souvislosti s akcemi financovanými v rámci tohoto nařízení je nutné zajistit ochranu finančních zájmů Unie použitím nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [[15]], nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem [[16]] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) [[17]].

18. Pro zajištění účelnosti financování ze strany Unie by měly být akce financované v rámci tohoto nařízení pravidelně vyhodnocovány.

19. Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samotných členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků akcí financovaných v rámci programu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí program na podporu opatření, která mají dále podporovat rozvoj a provádění integrované námořní politiky (dále jen „program“).

Článek 2

Obecné cíle

Program má tyto obecné cíle:

a) podporovat rozvoj a uplatňování integrované správy námořních a pobřežních záležitostí a integrovaných strategií pro oblasti jednotlivých moří;

b) přispívat k rozvoji nástrojů procházejících napříč odvětvovými politikami souvisejícími s mořem nebo pobřežím;

c) podporovat společnou tvorbu politik, udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů a udržitelný hospodářský růst, inovaci a zaměstnanost v námořních odvětvích a pobřežních regionech, a to v souladu s prioritami a akcemi odvětvových politik;

d) dále vymezit hranice udržitelnosti lidské činnosti, která má dopad na mořské prostředí, v kontextu rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

e) zdokonalovat a posilovat vnější spolupráci a koordinaci ve vztahu k cílům integrované námořní politiky.

Článek 3

Konkrétní cíle

1. V rámci cílů stanovených v čl. 2 písm. a), b), c) a d) je záměrem programu:

a) motivovat členské státy nebo regiony, aby rozvinuly nebo zavedly integrovanou námořní správu;

b) podněcovat a posilovat dialog a spolupráci se zúčastněnými stranami a mezi nimi, pokud jde o průřezové otázky související s integrovanou námořní politikou;

c) usnadňovat využívání synergie, sdílení informací a výměnu osvědčených postupů v oblasti námořní politiky, včetně námořní správy a odvětvových politik, které mají dopad na regionální moře a pobřežní regiony;

d) podporovat vytváření platforem a sítí pro meziodvětvovou spolupráci, zahrnujících zájmy průmyslu, zúčastněných stran v oblasti výzkumu, regionů, veřejných orgánů a nevládních organizací;

e) usnadňovat vývoj společných metod a přístupů.

2. V rámci cíle stanoveného v čl. 2 písm. b) je záměrem programu podporovat rozvoj:

a) společného prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU, které podporuje meziodvětvový a přeshraniční dozor a posiluje bezpečné a zabezpečené využívání mořského prostoru, přičemž program zohlední příslušné změny odvětvových politik týkajících se dozoru a případně přispěje k jejich nezbytnému vývoji;

b) územního plánování námořních prostor a jednotného managementu pobřežní zóny, které představují základní nástroj pro ekosystémové řízení a udržitelný rozvoj mořských oblastí a pobřežních regionů;

c) komplexní veřejně přístupné a vysoce kvalitní základny údajů a znalostí o mořích, která usnadňuje sdílení, opakované využívání a šíření příslušných údajů mezi různými skupinami uživatelů a zajišťuje vizualizaci námořních informací prostřednictvím internetových nástrojů.

3. V rámci cíle stanoveného v čl. 2 písm. e) se program jakožto doplněk odvětvových politik zaměří pro účely integrovaných meziodvětvových akcí na zlepšování a posilování spolupráce s:

a) třetími zeměmi, včetně zemí sousedících s oblastí některého z evropských moří;

b) aktéry ve třetích zemích;

c) mezinárodními partnery a organizacemi, zvláště ve vztahu k mezinárodním závazkům týkajícím se obnovy ekosystémů a dalším příslušným dohodám.

4. Konkrétní cíle uvedené v odstavci 3 se realizují v souladu s konkrétními cíli uvedenými v odstavcích 1 a 2 a způsobem soudržným s nástroji spolupráce EU, a to s přihlédnutím k cílům celostátních a regionálních rozvojových strategií.

Článek 4

Způsobilé akce

V rámci programu může být v souladu s cíli uvedenými v článcích 2 a 3 poskytována finanční pomoc například na takovéto akce:

a) studie a programy spolupráce;

b) sdílení veřejných informací a osvědčených postupů, osvěta a související činnosti na poli komunikace a šíření informací, včetně propagačních kampaní, akcí a tvorby a správy internetových stránek;

c) konference, semináře, pracovní setkání a fóra zúčastněných stran;

d) sdílení, sledování a vizualizace významného množství údajů, osvědčených postupů a databáze regionálních projektů financovaných Unií a zajištění veřejného přístupu k nim, případně též prostřednictvím sekretariátu zřízeného za jedním nebo několika z uvedených účelů;

e) akce související s průřezovými nástroji, včetně zkušebních projektů.

Článek 5

Druh finančního zásahu

1. Finanční pomoc Unie může mít tyto právní formy:

a) granty;

b) veřejné zakázky;

c) správní ujednání se Společným výzkumným střediskem.

2. V rámci programu mohou být poskytovány jak granty na akce, tak provozní granty. Není-li v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen „finanční nařízení“) stanoveno jinak, vyberou se příjemci grantů nebo úspěšní uchazeči o veřejné zakázky na základě výzvy k předkládání návrhů nebo nabídkového řízení.

Článek 6

Příjemci

1. Finanční pomoc v rámci programu lze poskytnout fyzickým nebo právnickým osobám, ať se řídí právem soukromým či veřejným, včetně agentur Unie.

2. Z programu mohou získat prospěch třetí země, zúčastněné strany v třetích zemích a mezinárodní organizace nebo subjekty, které sledují jeden nebo několik z obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3.

3. Podmínky způsobilosti k účasti v řízení se stanoví v rámci příslušné výzvy k předkládání návrhů nebo nabídkového řízení.

Článek 7

Prováděcí postupy

1. Komise program provádí v souladu s finančním nařízením.

2. Pro účely provádění programu Komise v souladu s cíli uvedenými v článcích 2 a 3 přijímá roční pracovní programy postupem podle čl. 13 odst. 2.

3. Pokud jde o granty, roční pracovní program podrobně stanoví:

a) priority pro daný rok, cíle, které se mají splnit, a předpokládané výsledky spolu se schválenými rozpočtovými prostředky na daný rozpočtový rok;

b) názvy a témata akcí;

c) způsoby provádění;

d) základní kritéria pro výběr a pro poskytnutí grantu, která se použijí pro výběr návrhů;

e) má-li to význam, okolnosti, které opodstatňují poskytnutí grantu bez výzvy k předkládání návrhů na základě některé z výjimek uvedených v článku 168 nařízení Komise (ES, EURATOM) č. 2342/2002;

f) maximální rozpočet a maximální možnou míru spolufinancování jednotlivých akcí, a pokud se počítá s různými mírami spolufinancování, kritéria, která je třeba pro jednotlivé míry splnit;

g) časový rozvrh výzev k předkládání návrhů.

4. Pokud jde o veřejné zakázky, roční program podrobně stanoví:

a) názvy a témata akcí;

b) maximální rozpočet jednotlivých akcí;

c) účel akcí;

d) způsoby provádění;

e) orientační časový rámec pro zahajování zadávacích řízení.

5. Roční pracovní program nezahrnuje akce podle článku 9.

Článek 8

Rozpočtové zdroje

1. Finanční krytí pro provádění programu v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 se stanoví na 50 000 000 EUR.

2. Rozpočtové zdroje přidělované na program se zaznamenávají do ročních rozpočtových prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie. Dostupné roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 9

Technická pomoc

1. Finanční krytí stanovené v článku 8 může být použito také na úhradu nutných výdajů souvisejících s libovolnou přípravnou akcí, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro účelné a účinné provádění tohoto nařízení a pro dosažení jeho cílů.

2. Činnosti uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat zejména studie, setkání odborníků, výdaje na nástroje, systémy a sítě v oblasti informatiky a jakoukoli další technickou, vědeckou a administrativní pomoc a odborné znalosti, které bude Komise potřebovat k provádění tohoto nařízení.

Článek 10

Sledování

1. Příjemce finanční pomoci Komisi předkládá technické a finanční zprávy o pokroku prací financovaných programem. Předloží rovněž závěrečnou zprávu, a to do tří měsíců od dokončení každého projektu.

2. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné Účetním dvorem v součinnosti s příslušnými vnitrostátními orgány kontroly účetnictví nebo s příslušnými vnitrostátními místy podle článku 287 Smlouvy nebo jakékoli inspekce prováděné podle čl. 322 odst. 1 písm. b) Smlouvy, provádějí úředníci a další zaměstnanci Komise u projektů a dalších opatření financovaných v rámci programu kontroly na místě včetně namátkových kontrol, zejména za účelem ověření souladu s cíli programu a způsobilosti akcí podle článků 2, 3 a 4 tohoto nařízení.

3. Smlouvy a dohody uzavřené na základě tohoto nařízení obsahují zejména ustanovení o dohledu a finanční kontrole ze strany Komise nebo jakéhokoli Komisí pověřeného zástupce a o kontrolách Účetního dvora, v případě potřeby prováděných na místě.

4. Příjemce finanční pomoci uchovává po dobu pěti let od uskutečnění poslední platby týkající se každého projektu veškeré podklady k výdajům na daný projekt tak, aby byly k dispozici Komisi.

5. V případě potřeby Komise na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 upraví rozsah nebo podmínky přidělení původně schválené finanční pomoci, jakož i časový rozvrh plateb.

6. Komise podnikne veškeré další kroky nezbytné k ověření toho, že financované akce jsou prováděny řádně a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a s ustanoveními finančního nařízení.

Článek 11

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných v rámci tohoto programu byly chráněny finanční zájmy Unie prostřednictvím:

a) uplatňování preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání;

b) účinných kontrol;

c) zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek;

d) uplatňování účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v případě zjištění nesrovnalostí.

2. Pro účely odstavce 1 Komise postupuje v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.

3. Komise sníží, pozastaví nebo získá zpět částku finanční pomoci poskytnutou na akci, jestliže shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo s jednotlivým rozhodnutím nebo smlouvou či dohodou, na jejichž základě byla daná finanční pomoc poskytnuta, nebo pokud vyjde najevo, že akce doznala změny, která je v rozporu s její povahou nebo prováděcími podmínkami, aniž by byla Komise předem požádána o schválení.

4. Pokud nebyly dodrženy lhůty nebo pokud pokrok dosažený při provádění akce opodstatňuje pouze část přidělené finanční pomoci, požádá Komise příjemce pomoci, aby ve stanovené lhůtě předložil své vyjádření. Neposkytne-li příjemce uspokojivou odpověď, může Komise zrušit zbývající část finanční pomoci a požadovat vrácení již vyplacených částek.

5. Veškeré neoprávněně vyplacené částky se vrátí Komisi. K částkám, které nejsou vráceny včas a v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení, se přičte úrok.

6. Pro účely tohoto článku se „nesrovnalostí“ rozumí jakékoli porušení právního předpisu Unie nebo nedodržení smluvního závazku, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu a v jehož důsledku je nebo by mohl být formou neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Unie nebo rozpočty Unií spravované.

Článek 12

Hodnocení

Komise předloží nejpozději do 31. prosince 2014 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post .

Článek 13

Poradní výbor

1. Komisi je při sestavování ročních pracovních programů stanovených v čl. 7 odst. 2 nápomocen poradní výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky, předložený Komisí

2. RÁMEC ABM/ABB

Námořní politika

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. 11 09 05 – Program na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky (INP)

11 01 04 07 – Program na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky (INP) – Výdaje na správu a řízení

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

1. ledna 2011 až 31. prosince 2013

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

11 09 05 | Pov./ Nepov. nepoužije se | Rozl.[18] | ANO | NE | NE | č. 2 |

11 01 04 07 | Pov./ Nepov. nepoužije se | Nerozl.[19] | ANO | NE | NE | č. 2 |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Provozní výdaje[20] |

Prostředky na závazky (PZ) | 8.1 | a | 16,260 | 16,560 | 16,780 | 49,600 |

Prostředky na platby (PP) | b | 7,355 | 14,443 | 17,512 | 39,310 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[21] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4 | c | 0,100 | 0,100 | 0,200 | 0,400 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Prostředky na závazky | a+c | 16,360 | 16,660 | 16,980 | 50,000 |

Prostředky na platby | b+c | 7,455 | 14,543 | 17,712 | 39,710 |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | d | 1,000 | 1,000 | 1,000 | 3,000 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | e | 0,155 | 0,157 | 0,160 | 0,472 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 17,515 | 17,817 | 18,140 | 53,472 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 8,610 | 15,700 | 18,872 | 43,182 |

Předpokládá se, že prostředky na platby potřebné v letech 2014 a 2015, které souvisejí s prostředky na závazky určenými na provozní výdaje v období 2011–2013, budou činit celkem 10,290 mil. EUR. |

Spoluúčast |

Spolufinancující subjekt | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | Celkem |

f |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy.

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2011 | 2012 | 2013 |

Celkový objem lidských zdrojů | 9,4 | 9,4 | 9,4 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Pokračování prací na zkoumání možností dalšího rozvoje a provádění integrované námořní politiky.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Navrhovaný rozpočet by měl doplnit a posílit stávající a budoucí finanční nástroje. Práce spadající do tohoto programu by měly případně doplňovat příslušné politiky Unie související se stávajícími mezinárodními a regionálními úmluvami nebo dohodami se zeměmi mimo EU, jež vyvíjejí činnost v jednotlivých regionech, a měly by vést k vytvoření podstatných vazeb mezi těmito iniciativami, které budou maximalizovat jejich celkový přínos. Jednotlivé akce budou navíc doplňovat probíhající práce na evropských makroregionálních strategiích.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Srov. články 2 a 3 nařízení.

5.4. Způsob provádění (orientační)

Rozpočtové prostředky na opatření financovaná v rámci tohoto programu podléhají centralizovanému řízení ze strany Komise v souladu s čl. 53 písm. a) finančního nařízení. Jiné způsoby provádění však nejsou vyloučeny.

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Technické a finanční provádění akcí financovaných programem monitoruje Komise na základě zpráv o pokroku, které jí předkládají příjemci, a také prostřednictvím kontrol na místě. Do tří měsíců od dokončení každého projektu se předloží rovněž závěrečná zpráva. Projekty a další akce financované programem budou dále předmětem auditů, včetně auditů zadaných externím dodavatelům.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex ante)

Přehled hlavních zjištění a výsledků hodnocení ex ante je uveden v důvodové zprávě, která doprovází tento návrh.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Za účelem přípravy návrhů pro postup EU v této oblasti byla v období 2008–2010 zahájena řada pilotních projektů a přípravných akcí.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Program jako celek bude podroben hodnocení ex post , jehož výsledky budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. prosince 2014.

V souladu s čl. 27 odst. 4 finančního nařízení a čl. 21 odst. 3 jeho prováděcích pravidel bude hodnocení integrovaného námořního dozoru a územního plánování námořních prostor provedeno v roce 2012 a projekt znalostí o moři bude vyhodnocen v roce 2013.

7. Opatření proti podvodům

Článek 10 navrhovaného nařízení odkazuje na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[22], nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[23] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[24].

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

(Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy.) | Druh výstupu | Prům. nákl. | 2011 | 2012 | 2013 |

Výstup 1: stálá koordinační platforma pro meziregionální spolupráci ve vztahu k posuzování, stanovování cílů a sledování v oblasti mořských vod se zapojením úmluvy OSPAR, Barcelonské úmluvy, komise HELCOM a Bukurešťské úmluvy | 1 | 0,200 | 1 | 0,200 | 1 | 0,300 | 0,700 |

Výstup 2: pravidelná pracovní setkání o pokroku směrem k dobrému environmentálnímu stavu mořských vod severovýchodního Atlantiku, Středozemního moře, Baltského moře a Černého moře | 1 | 0,100 | 1 | 0,100 | 1 | 0,100 | 0,300 |

Akce 2: podpora vypracování metodických norem pro dobrý environmentální stav moří podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí | 1 | 0,700 | 1 | 0,300 | 1 | 0,500 | 1,500 |

Akce 3: studie o původu, rozsahu a možných opatření v souvislosti s odpadky v moři, včetně vznikajících problémů s tzv. plastovou polévkou, jako příspěvek k řešení meziodvětvového problému v rámci ekosystémového přístupu (souvislost s deskriptorem 10 v příloze I rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí) | 1 | 0,400 | 1 | 0,500 | 1 | 0,600 | 1,500 |

Akce 4: projekt, který má určit způsoby podpůrné činnosti Evropské komise podle čl. 5 odst. 3 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí pro oblasti pilotních projektů, kde je stav moře natolik kritický, že vyžaduje naléhavý zásah | 1 | 0,200 | 1 | 0,200 | 1 | 0,300 | 0,700 |

Akce 5: projekt týkající se environmentálních otázek v Arktidě v rámci spolupráce pro ochranu severovýchodního Atlantiku | 1 | 0,400 | 0,400 |

2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[26] (11 01 01) | A*/AD | 4,00 | 4,00 | 4,00 |

B*, C*/AST | 2,40 | 2,40 | 2,40 |

Zaměstnanci financovaní[27] podle čl. 11 01 02 | 3,00 | 3,00 | 3,00 |

Ostatní zaměstnanci[28] financovaní podle článku 11 01 04/05 |

CELKEM | 9,40 | 9,40 | 9,40 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Tvorba zadání pro studie, příprava výzev k předkládání návrhů u grantů a příprava nabídkových řízení, jednání o grantech, ověřování ex ante , kontrola ex post , organizace zasedání, hodnocení návrhů a nabídek, sledování výstupů, zpracování plateb.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa a externí pracovníci vyčlenění v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen

Potřeby lidských zdrojů budou pokryty v rámci přídělů již poskytnutých na řízení této akce a/nebo přerozdělených v rámci příslušného GŘ.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce ( XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení )

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

1 Technická a administrativní pomoc (včetně souvisejících personálních nákladů) |

Výkonné agentury[29] |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) | 0,100 | 0,100 | 0,200 | 0,400 |

Technická a administrativní pomoc celkem | 0,100 | 0,100 | 0,200 | 0,400 |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (11 01 02 01) | 0,781 | 0,781 | 0,781 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. 11 01 02 01 (přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) | 0,219 | 0,219 | 0,219 |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (nezahrnuté do referenční částky) | 1,000 | 1,000 | 1,000 |

Výpočet – Úředníci, dočasní zaměstnanci a zaměstnanci financovaní podle článku 11 01 02 01 |

Finanční náklady na lidské zdroje jsou odhadnuty na základě průměrných nákladů uváděných Komisí pro účely odhadů lidských zdrojů: Úředník a dočasný zaměstnanec: 122 000 EUR/rok Přidělený národní odborník: 73 000 EUR/rok Smluvní zaměstnanec: 64 000 EUR/rok |

8. 2. 6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

11 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,020 | 0,020 | 0,020 | 0,060 |

11 01 02 11 02 – Schůze odborných skupin | 0,100 | 0,100 | 0,100 | 0,300 |

11 01 02 11 03 – Poradní výbor, který je v souladu s články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES Komisi nápomocen při sestavování ročních pracovních programů podle čl. 7 odst. 2 nařízení o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky (dvě zasedání za rok) | 0,035 | 0,037 | 0,040 | 0,112 |

11 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

11 01 02 11 05 – Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,155 | 0,157 | 0,160 | 0,472 |

Potřeby administrativních prostředků budou pokryty v rámci přídělů již poskytnutých na řízení této akce a/nebo přerozdělených v rámci příslušného GŘ, případně doplněných dalšími příděly, které mohou být poskytnuty řídícímu GŘ v rámci postupu pro roční příděly s ohledem na rozpočtová omezení.

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky Námořní odborná skupina pro pozorování a sběr dat, která bude dohlížet na projekty v oblasti znalostí o mořích, se bude scházet čtyřikrát ročně. Skupina již monitoruje přípravné akce a příslušný odhad vychází ze zkušeností z těchto prací. Výdaje na zasedání poradního výboru byly odhadnuty na základě pravidel Komise pro vyplácení náhrad odborníkům. |

[1] Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady dne 14. prosince 2007 – dok. 16616/1/07 REV 1.

[2] KOM(2009) 540 ze dne 15. října 2009.

[3] Zprávu o pokroku doprovázel pracovní dokument útvarů Komise – SEK(2009) 1343 – který podrobně popisuje dosud dosažený pokrok po jednotlivých položkách akčního plánu přijatého v říjnu 2007.

[4] Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se mění nařízení rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 390/2006, 30.12.2006) (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

[5] Zpráva Komise o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU – KOM(2009) 540 v konečném znění ze dne 15. října 2009, s. 11–12 a akční plán Komise ke sdělení Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii – SEK(2007) 1278 ze dne 10. října 2007.

[6] Sdělení Komise „Pokyny pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty“ – KOM(2008) 395 ze dne 29. června 2008, s. 4.

[7] Například v případě integrovaného námořního dozoru se zásah EU omezí na zajištění toho, aby byly různé informační vrstvy stávajících systémů interoperabilní a aby je bylo možné využívat pro předem stanovené potřeby všech skupin uživatelů na úrovni EU, přičemž bude v nejvyšší možné míře respektována zásada proporcionality. Budování společného prostředí pro sdílení informací by nemělo žádným způsobem bránit tvorbě stávajících a plánovaných odvětvových informačních systémů, ani jejich dalšímu vývoji, za předpokladu, že bude zohledněna potřeba interoperability umožňující výměnu informací s jinými příslušnými systémy.

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] Závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy o integrované námořní politice – dok. 15175/1/09, s. 6.

[11] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice pro Evropskou unii – P6_TA(2008)0213.

[12] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[13] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[14] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[15] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[16] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[17] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[18] Rozlišené prostředky, dále jen „RP“.

[19] Nerozlišené prostředky, dále jen „NP“.

[20] Výdaje, které nespadají pod kapitolu 11 01 příslušné hlavy 11.

[21] Výdaje v rámci článku 11 01 04 hlavy 11.

[22] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[23] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[24] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[25] Jak je popsáno v bodě 5.3.

[26] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[27] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[28] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[29] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.