EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.12.2016

COM(2016) 940 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

INVESTICE DO EVROPSKÉ MLÁDEŽE

INVESTICE DO EVROPSKÉ MLÁDEŽE

„V současné době vzniká uvnitř Evropské unie 29. stát. Je to stát lidí, kteří nemají práci. Stát, v němž se z mladých lidí stávají nezaměstnaní, stát, v němž vidíme sociálně vyloučené lidi, kteří vypadli z kola ven a zůstali stát na jednom místě. Rád bych, aby se tento 29. členský stát stal opět členským státem jako každý jiný.“ 

Jean-Claude Juncker

úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu, 15. července 2014

„Stejně jako investujeme do podmínek v zahraničí, musíme investovat i do řešení humanitárních krizí doma. A více než cokoliv jiného musíme investovat do našich mladých lidí. Nemohu a nebudu akceptovat, že Evropa je i nadále světadílem, kde jsou nezaměstnaní mladí lidé. Nemohu a nebudu akceptovat, že děti tzv. generace Y mohou být po 70 letech první generací, jež bude chudší než její rodiče. To je samozřejmě úkol především pro vlády jednotlivých členských států. Ale Evropská unie může jejich snahy podporovat.“

Jean-Claude Juncker

projev o stavu Unie, 14. září 2016

Evropský projekt má pro občany Evropy vytvořit lepší budoucnost. Též to znamená investovat do mladých lidí, poskytovat jim nové příležitosti a pomáhat jim se těchto příležitostí chopit. Mladým lidem se má poskytnout co nejlepší start do života, tím že se investuje do jejich znalostí, dovedností a zkušeností, pomůže se jim najít první zaměstnání nebo je na ně po odborné stránce připravit a poskytne se jim příležitost vyjádřit svá stanoviska. Tyto investice do mladých lidí jsou základem spravedlivé, otevřené a demokratické společnosti, sociální mobility a sociálního začleňování a rovněž udržitelného růstu a zaměstnanosti.

1. Naléhavá potřeba investovat do evropské mládeže

V posledních letech se situace mladých lidí v mnoha ohledech zlepšila: míra nezaměstnanosti mladých lidí klesla z nejvyšší hodnoty 23,9 % HDP v roce 2013 na 18,5 % v roce 2016, což jen za minulý rok představuje pokles o více než 10 %. Podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy klesl ze 17 % v roce 2002 na 11 % v roce 2015. Podíl lidí ve věku 32–34 let, kteří dosáhli terciárního vzdělání, vzrostl z 23,6 % v roce 2002 na 38,7 % v roce 2015.

Krize nicméně mladou populaci postihla citelně – boj proti nezaměstnanosti mladých lidí zůstává prioritou. V Evropské unii jsou bez zaměstnání více než 4 miliony mladých lidí. Na mladé Evropany silně dolehla hospodářská krize a i nadále se musejí vyrovnávat s obtížnou situací. Míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU je stále dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti a v některých členských státech je i vyšší než 40 %. Tyto údaje nemají úplnou vypovídací hodnotu, neboť mnozí mladí lidé nejsou vedeni v evidenci nezaměstnaných jednak proto, že si zaměstnání kvůli mnoha různým faktorům, jako jsou rodinné povinnosti nebo zdravotní problémy, ani nehledají, a jednak jsou od registrace do evidence nezaměstnaných odrazováni a nejsou k ní dostatečně motivováni. Celkem není zaměstnaných ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) přibližně 6,6 milionu mladých lidí, přičemž u některých z nich již tato situace trvá mnoho let.

Dalším důvodem ke znepokojení je skutečnost, že kvalitní vzdělávání dosud není realitou pro všechny studenty a že velký podíl žáků má nízkou úroveň základních dovedností. 11 % mladých lidí ukončilo školní docházku předčasně bez dosažené kvalifikace. To, že kvalifikace nedosáhli, omezuje jejich šance při hledání zaměstnání. Přibližně 60 % těchto „osob předčasně odcházejících ze vzdělávání“ je nezaměstnaných či není výdělečně činných. V průměru je větší pravděpodobnost, že osobami předčasně odcházejícími ze vzdělávání budou mladí lidé z přistěhovaleckého prostředí (představující stále větší podíl mládeže ve většině členských států EU 1 ) a budou se na ně vztahovat vyšší podíly týkající se lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy 2 . Podle nejnovějších údajů průzkumu PISA roste podíl žáků, u nichž se projevuje velmi nízká úroveň dovedností v přírodních vědách a ve čtení. V přírodních vědách vzrostl podíl osob, které dosahují slabých výsledků, o čtyři procentní body (ze 16,6 % v roce 2012 na 20,6 % v roce 2015), zatímco ve čtení to bylo o téměř dva procentní body (ze 17,8 % v roce 2012 na 19,7 % v roce 2015). Podíl osob, které dosahují slabých výsledků v matematice, byl i nadále na ještě vyšší úrovni v matematice (22,2 % v roce 2015, což je jen o trochu více než 22,1 % v roce 2012). Jedná se o výrazný krok zpět, jímž je jen zdůrazněna naléhavá potřeba provést přezkum výkonnosti evropských vzdělávacích systémů. Více než 20 % žáků má problémy vyřešit jednoduché matematické úlohy. Více než 16 % má problémy v přírodních vědách a více než 17 % má potíže se čtením 3 . Jen každý čtvrtý mladý člověk uvádí, že určité digitální dovednosti získal v rámci formálního vzdělávání. Mezi žáky s nízkou úrovní studijních výsledků jsou nadměrně zastoupeni studenti se slabým socioekonomickým zázemím a hrozí tedy, že chudoba a sociální vyloučení budou přenášeny z generace na generaci 4 .

Z tohoto důvodu nepohlíží mnozí mladí lidé na svou budoucnost s důvěrou. 57 % mladé generace se domnívá, že mladí lidé jsou vyloučeni z hospodářského, sociálního a demokratického života 5 . Mladí lidé jsou zároveň odhodláni zapojit se do dění ve společnosti a aktivně se ho účastnit. Jejich situace a vyhlídky nejsou slučitelné s evropským sociálně tržním hospodářstvím a prioritou Komise, jíž je podpora pracovních míst, růstu a investic. Jak zdůraznil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie, existuje riziko, že mileniálové – děti tzv. generace Y – mohou být po 70 letech první generací, jež bude chudší než její rodiče. Souvisí to též se širšími hospodářskými a demografickými změnami v evropských společnostech a s tím, jak je mezi generace rozděleno bohatství a příležitosti, přičemž krize z posledních let akcentovala hlubší trendy.

V tomto boji musí Evropa zvítězit. Nezaměstnanost v raném věku je provázena těžkou životní situací a může nepříznivě ovlivnit celý lidský život. V boji proti nezaměstnanosti mladých lidí zvítězíme, podaří-li se pro více z nich získat dobrá pracovní místa. Je to předpokladem k tomu, aby byl v Evropě zajištěn udržitelný růst a prosperita. Vyřešení situace mladých lidí na trhu práce je také otázkou sociální spravedlnosti, a v konečném důsledku důvěryhodnosti evropského sociálního a hospodářského modelu.

Komise navrhuje obnovit úsilí na podporu mladých lidí. V návaznosti na projev o stavu Unie je v Bratislavském plánu schváleném vedoucími představiteli EU z 27 členských států stanovena nutnost poskytnout mladým lidem lepší příležitosti díky další podpoře EU určené členským státům na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a na podporu programů EU zaměřených na mládež. Reakce přichází v podobě tohoto sdělení, které navrhuje, jak efektivněji investovat do mladých lidí. Opatření jim mají pomoci využívat příležitosti, řádně se začlenit do společnosti, stát se aktivními občany a ubírat se úspěšnou profesní drahou. Tato iniciativa se zabývá tím, jakým způsobem mohou EU a členské státy zvýšit své úsilí a poskytnout mladým lidem podporu, vzdělávání, odbornou přípravu a pracovní příležitosti, které si zaslouží. Sdělení je součástí širšího balíčku opatření na zlepšení příležitostí mladých lidí. V rámci tohoto balíčku opatření Komise zřizuje evropský sbor solidarity 6 a předkládá sdělení o zlepšování a modernizaci vzdělávání 7 .

2. Opatření EU ve prospěch mladých lidí

Hlavní odpovědnost za politiky a opatření zaměřené na mladé lidi je v rukou členských států, a to i pokud jde o vysvětlování přínosů a podporu opatření EU. Členské státy nesou hlavní odpovědnost za svou politiku v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy i politiky týkající se mládeže, nicméně úlohou Evropské unie je úsilí členských států podporovat a to EU činí již mnoho let. To platilo zejména pro Komisi, která věnovala zaměstnanosti mládeže značnou pozornost, a zaměřila se především na zavádění záruk pro mladé lidi předsunutím finančních prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v roce 2015 a aktuálněji v roce 2016 na novou agendu dovedností pro Evropu. Velmi často však není příjemcům opatření EU zjevné, odkud podpora pochází: politiky a opatření, které byly zahájeny na úrovni EU nebo využívají finanční podporu EU, mnohdy dosahují pozoruhodných výsledků; ovšem jelikož jsou zajišťovány celostátními, regionálními či místními orgány, značná část lidí nemá povědomí o úloze EU v těchto opatřeních.

2.1 Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí

Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí zůstává jednou z nejvyšších priorit EU. Podpora zaměstnanosti je záležitostí společného zájmu, který sdílejí všechny členské státy. Evropská unie podporuje členské státy prostřednictvím řady politik a opatření, jakož i vyčleňováním finančních prostředků.

V rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik nabízí EU členským státům politické poradenství a pokyny 8 ohledně podpory strukturálních reforem, které usnadní začlenění mladých lidí na trh práce. Hlavními prioritními oblastmi v rámci evropského semestru 2016 byly aktivní politiky na trhu práce, předčasný odchod ze vzdělávání, lepší přístup ke vzdělání a odborné přípravě pro ohrožené skupiny, význam vzdělávání pro potřeby trhu práce, učení se prací a učňovská příprava, jakož i cílená podpora mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. S těmito politickými pokyny je sladěna finanční podpora ze strukturálních a investičních fondů EU (viz rámeček).

Ke zlepšení situace v praxi přispělo v posledních letech zavádění záruk pro mladé lidi. Záruky pro mladé lidi byly navrženy Komisí a členské státy je přijaly na základě doporučení Rady 10 v roce 2013. Jde o politický závazek, na jehož základě má být všem mladým lidem mladším 25 let ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stanou nezaměstnanými nebo ukončí formální vzdělávání, poskytnuta kvalitní nabídka zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo praxe. Vedle dalších hlavních nástrojů EU, jako je Evropský sociální fond, byl zaveden zvláštní finanční nástroj EU – Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí – který má podporovat provádění záruk pro mladé lidi v regionech, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností mladých lidí. Aby byla opatření v rámci této iniciativy v praxi rychleji provedena, uvolnila Komise na počátku roku 2015 předem jednu miliardu EUR. Kromě toho v září 2016, a to i s ohledem na první výsledky provádění, navrhla Komise posílit a rozšířit finanční krytí, jež je pro tuto iniciativu k dispozici do roku 2020.

2.2 Investování do dovedností, schopností a začlenění na trhu práce

Dovednosti a schopnosti jsou klíčovou investicí. Ve znalostní ekonomice je nezbytná široká škála dovedností a schopností 11 . Je-li do nich investováno, napomůže se tím lehčímu přechodu do pracovního prostředí, předcházení nezaměstnanosti mladých lidí a udržení inovací, konkurenceschopnosti a sociální spravedlnosti. Vzdělávací systémy musí dosahovat lepších výsledků, tj. dobrých studijních výsledků u všech žáků, zejména u žáků ze znevýhodněných poměrů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zlepšování výkonnosti pomocí větší účinnosti a kvalitě výuky. Lepší výuka je klíčovým faktorem pro zlepšení jak kvality, tak účinnosti.

Vysoce kvalitní systémy odborného vzdělávání a přípravy usnadňují mladým lidem přechod na trh práce. Zejména v době krize se propracované systémy odborného vzdělávání a učňovské přípravy ukázaly být jedním z nejúčinnějších způsobů, jak udržet nezaměstnanost mladých lidí pod kontrolou nebo jí předcházet. Tento úspěch lze odůvodnit tím, že odborné vzdělávání a příprava, učení se prací, a zejména učňovská příprava jsou obzvláště účinné v zajišťování dovedností, jež jsou pro trh práce relevantní. Za tímto účelem Komise podporuje aktivní zapojení sociálních partnerů při zlepšování kvality nabídek v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a zasazuje se o rozvoj partnerství mezi sférou vzdělávání a podniky. Tím, že uvádí příslušné údaje a propaguje vzájemné učení na základě společných priorit, Komise navíc podporuje členské státy při zlepšování jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy.

2.3 Nabízení přeshraničních příležitostí a větší zapojení mládeže

Učení, studium a odborná příprava v jiné zemi skýtá jedinečnou příležitost a otevírá nové obzory. Evropské ekonomiky jsou silně provázány. Je-li mladým lidem nabídnuta příležitost rozšířit si obzory, pomáhá jim to stát se samostatnějšími a sebevědomějšími. Je to způsob, jak si osvojit nové dovednosti a znalosti, a získat se tak jedinečné zkušenosti, neboť k tomu patří i životní lekce, jak se vypořádat se s rozmanitostí a vyrovnat se s odlišným prostředím.

Program Erasmus+ nabízí podporu široké škále mladých lidí, včetně univerzitních studentů, studujících a učňů, v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, dobrovolnictví a mládežnické výměny. V letech 2014 až 2020 byl na program Erasmus+ vyčleněn celkový rozpočet ve výši 14,8 miliardy EUR. Očekává se, že z něj bude poskytnuta podpora více než 4 milionům mladých lidí. V aktuálních studiích se zdůrazňuje hmatatelný dopad tohoto programu, a to zejména v oblasti zaměstnatelnosti 13 . U studentů, kteří jsou mobilní, je jen poloviční pravděpodobnost dlouhodobé nezaměstnanosti po ukončení studia oproti těm, kteří v zahraničí nestudovali ani se tam nevěnovali odborné přípravě. Každý třetí student, který absolvuje stáž v zahraničí s podporou programu Erasmus+, obdrží nabídku zaměstnání od podniku, pro který pracoval. Stážisté programu Erasmus mají oproti ostatním studentům, kteří zůstali ve své domovské zemi, též většího podnikatelského ducha: každý desátý si založil vlastní společnost a více než tři ze čtyř to mají v úmyslu, nebo si to dokáží představit. V neposlední řadě mají studenti programu Erasmus lepší schopnosti v oblasti řešení problémů, jsou přizpůsobivější, tolerantnější a sebevědomější než studenti, kteří v cizině nepobývali. Tyto dovednosti bývají vysoce ceněny zaměstnavateli, ale jsou také zásadními sociálními a občanskými přínosy.

V otevřené a demokratické společnosti má zásadní význam, aby lidé na sebe vzali již v útlém věku odpovědnost za své jednání z pozice aktivních občanů. Tento druh aktivního občanství si žádá, aby mladí lidé měli příležitost se angažovat a vyjádřit svá stanoviska. K tomu, aby byli mladí lidé ve společnosti aktivní, musí zažít, že jejich konání má smysl a že mohou ovlivňovat rozhodnutí, jež jsou pro ně důležitá. Ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami Komise podporuje realizaci strategie EU pro mládež 14 . Má dva hlavní cíle: vytvářet četnější a také rovné příležitosti ve vzdělávacím procesu, jakož i na trhu práce a podporovat mladé lidi, aby se aktivně podíleli na životě společnosti. Základní součástí strategie je její poradní, participativní prvek: díky „strukturovaného dialogu“ může 170 000 mladých lidí z celé Evropy sdělit politikům svůj názor na politická opatření, která se jich dotýkají.

3. Nový impulz k investicím do mladých lidí

Hospodářský růst i tvorba pracovních míst sice pokračují, k přílišné spokojenosti však není důvod. Důsledky krize jsou dalekosáhlé a problematika letité masové nezaměstnanosti je v mnoha částech Evropy stále na pořadu dne. EU má dlouhou historii podpory politik a opatření na podporu mladých lidí. Klíčem k úspěchu je společná akce, do níž jsou zapojeny subjekty na všech úrovních, zejména příslušné úrovně veřejné správy a sociální partneři. Komise zdůrazňuje, že pokroku je nezbytné dosáhnout v následujících třech směrech opatření:

3.1 Větší dostupnost zaměstnání

Evropský semestr je hnací silou reforem na vnitrostátní úrovni – několika členským státům byla v této souvislosti dána jasná vodítka. V nedávné roční analýze růstu, jíž se zahajuje evropský semestr 2017, Komise poukazuje na význam upřednostňování investic do lidského kapitálu, což zahrnuje zlepšování zaměstnatelnosti mladých lidí a investování do jejich dovedností a vzdělávání.

V praxi by mělo být ve všech členských státech zajištěno úplné a udržitelné uplatňování záruk pro mladé lidi. Ve vztahu k těmto zárukám znamená skutečnou změnu pokračující závazek politické a finanční podpory, který má zásadní význam pro to, aby bylo možné využít výsledků dosavadní činnosti. Úplné provedení se v řadě členských států uskutečnilo teprve nedávno, neboť mnoho opatření vyžadovalo významné reformy a rozsáhlá partnerství, které samy o sobě představují nové a slibné způsoby poskytování podpory 15 . Zatímco v několika částech Evropy dochází ke zlepšování situace, v mnoha členských státech bude jednou z klíčových priorit zajistit, aby se přiměřená podpora dostávala k mladým lidem s nízkou kvalifikací. K tomu je zapotřebí, aby byly záruky pro mladé lidi lépe přístupné a byly účinněji zacíleny na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří nejsou v evidenci veřejných služeb zaměstnanosti. K realizaci záruk pro mladé lidi je nutné posílit spolupráci mezi veřejnými institucemi a zainteresovanými stranami a zlepšit kapacitu partnerů, zejména veřejných služeb zaměstnanosti. Stanovováním norem pro kritéria kvality by měly být zaváděny lepší mechanismy, které by měly zajistit, aby mladí lidé dostávali vysoce kvalitní nabídky. V rámci záruk pro mladé lidi by mělo být posíleno poskytování učňovské přípravy, jelikož představuje jen 4,1 % dosud využitých příležitostí.

Aby se usnadnilo zavádění záruk pro mladé lidi v regionech, které to potřebují nejvíce, měly by být navýšeny dostupné zdroje pro realizaci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. V rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období navrhla Komise navýšit původní částku vyčleněnou pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2017–2020 o jednu miliardu EUR. Odpovídající finanční prostředky ve výši jedné miliardy EUR budou poskytnuty z Evropského sociálního fondu. Bude-li toto dodatečné financování schváleno, očekává se, že výhod Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí by mohlo využívat přibližně o jeden milion mladých lidí více.

3.2 Lepší příležitosti díky vzdělávání a odborné přípravě

Komise je odhodlána usnadnit spolupráci mezi členskými státy a podpořit jejich úsilí o reformu systémů vzdělávání a odborné přípravy.
Komise zintenzivní svoji podporu členských států a v roce 2017 představí konkrétní opatření na modernizaci škol a vyššího vzdělávání, včetně aktualizovaného plánu modernizace vysokoškolského vzdělávání;
zvláštní iniciativu týkající se sledování absolventů, agendu na podporu rozvoje škol a učitelů a přezkum doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení, jakož i další doprovodná opatření na podporu digitální transformace ve vzdělávání a lepšího přístupu k digitálním dovednostem a učení.

Aby se zvýšila kvalita, nabídka, přitažlivost a dostupnost učňovské přípravy a učení se prací v odborném vzdělávání a přípravě, navrhne Komise rámec kvality pro učňovské vzdělávání 16 , který stanoví klíčové zásady pro koncipování a zajišťování učňovské přípravy na všech úrovních a bude dostatečně flexibilní, aby mohl být uplatňován ve velmi různorodých systémech členských států. Rámec kvality by mohl podpořit kvalitu učňovské přípravy podporované z programů EU (záruky pro mladé lidi, Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), evropský sbor solidarity, Erasmus+ a Evropský sociální fond).

V roce 2017 vznikne služba na podporu učňovské přípravy založená na poptávce, která bude vycházet z úspěšného modelu učení na základě srovnávání veřejných služeb zaměstnanosti a bude země podporovat při zavádění systémů učňovské přípravy nebo jejich reformách. Tato podpůrná služba rovněž v učňovské přípravě podnítí sdílení znalostí, spolupráci a vzájemné učení tím, že určí osvědčené postupy a zlepší učení mezi sebou navzájem. Zvláštní pozornost bude věnována mobilizaci zúčastněných subjektů ke konkrétním opatřením na celostátní, regionální a místní úrovni.

Mobilita v odborném vzdělávání a přípravě přináší prospěch jak účastníkům, tak zaměstnavatelům. Ze studií 17 vyplývá, že nejvyšší přidanou hodnotu z hlediska zlepšení pracovních, osobních a sociálních dovedností přinášejí pobyty delší než 6 měsíců. V současné době je však většina učňovských stáží v jiném členském státě krátkodobých (72 % na dobu kratší než jeden měsíc a 21 % v délce mezi jedním a třemi měsíci). V reakci na výzvy Evropského parlamentu ke zvýšení kvality i přitažlivosti mobility učňů navrhne Komise na podporu pracovních stáží v zahraničí v rámci programu Erasmus+ novou zvláštní složku dlouhodobé mobility „ErasmusPro“ (v délce trvání 6–12 měsíců) . Výsledky a kvalitu zkušeností s mobilitou zajistí silný podpůrný rámec, který bude zahrnovat důkladnou přípravu, strukturované provádění a vhodný návazný postup. Díky úzké spolupráci se zaměstnavateli a dalšími zúčastněnými stranami v rámci Evropské aliance pro učňovskou přípravu a Evropského paktu mládeže 18 i díky silnému partnerství s poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, organizacemi sociálních partnerů, zprostředkovatelskými subjekty a veřejnými službami zaměstnanosti s potenciálem oslovit místní zaměstnavatele bude zajištěna širší skupina podniků, které se budou ochotny ujmout žáků odborného vzdělávání a přípravy zapojených do mobility, zejména pak učňů.

3.3 Více příležitostí pro solidaritu, mobilitu ve vzdělávání a účast na vzdělávání

V rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období Komise navrhla, aby byl mobilitě ve vzdělávání dán další stimul, a to v podobě významného navýšení rozpočtu programu Erasmus+ do roku 2020 o 200 milionů EUR.

Komise zřizuje evropský sbor solidarity, které bude v Evropě posilovat základy pro práci v oblasti solidarity. Propojí horlivé a odhodlané mladé lidi, kteří se budou věnovat společnému projektu v oblasti solidarity. Mladým lidem, kteří chtějí pomáhat, učit se, rozvíjet se i získávat cenné zkušenosti, sbor nabídne inspirující a motivující zkušenosti. Bude poskytovat širší základnu podpůrným organizacím po celé Evropě, které zajišťují pro mladé lidi příležitosti v oblasti solidarity. Bude sloužit potřebám zranitelných komunit, celostátních a místních veřejných struktur v celé řadě oblastí, jako je například zajišťování stravování a ubytování bezdomovcům, čištění lesů, podpora regionů zasažených katastrofou nebo pomoc při začleňování uprchlíků.

Pro větší občanskou účast mladých lidí Komise zreviduje evropskou strategii pro mládež na období po roce 2018. V průběhu roku 2017 se uskuteční rozsáhlé konzultace s mladými lidmi a hlavními zúčastněnými stranami, při nichž se bude projednávat, na co by se měla strategie soustředit v budoucnosti. Jednou z hlavních otázek je, jak zajišťovat více příležitostí pro mladé lidi, aby se aktivně podíleli na politickém životě a na demokratických procesech. Komise bude dále rozvíjet a posilovat své nástroje dialogu a výměny názorů s mladými lidmi (např. iniciativa One Million, projekt Nový způsob prezentace významu Evropy a strukturovaný dialog).

Mobilita mladých lidí má zásadní význam pro posílení evropského povědomí a evropské identity. V souladu s podnětem Evropského parlamentu u příležitosti 30. výročí programu Erasmus v roce 2017 bude Komise podporovat multimodální mobilitu mladých lidí zapojených do některého vzdělávacího projektu. Mladé generaci se tak naskýtají nové příležitosti k poznávání Evropy a získávání vlastních autentických zkušeností.

4. Závěr

V tomto sdělení pod názvem „Investice do evropské mládeže“ jsou uvedena konkrétní opatření EU, jejichž cílem je pomoci mladým lidem získat pracovní příležitosti i příležitosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které jim náleží. Výzvy jsou enormní. Sdílejí je všechny členské státy.

Výraznou změnu, již si současná situace žádá, může přinést pouze široké partnerství a společná závazek EU a členských států. To je také smyslem výzvy obsažené v Bratislavském prohlášení schváleném nejvyššími představiteli 27 členských států EU.

V návaznosti na to, čeho bylo v posledních letech dosaženo, je Komise odhodlána úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou, aby podpořila investování do mladých lidí v celé Evropě. Úzce bude spolupracovat se všemi členskými státy a zúčastněnými stranami na všech úrovních s cílem napomáhat jejich úsilí. Rovněž očekává, že ze zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 2016 vzejde impuls a odhodlání dohodnout se na ambiciózním souboru iniciativ v rámci tří výše popsaných směrů činnosti.

(1)

Podle údajů Eurostatu z roku 2014 představovali v roce 2014 mladí lidé narození v zahraničí a osoby narozené v dané zemi, ovšem s rodičem narozeným v zahraničí, 20 % osob ve věku 15–29 let. Více než čtyři osoby z pěti (83 %) žádající poprvé o azyl v EU-28 byly v roce 2015 mladších 35 let.

(2)

Téměř čtvrtina státních příslušníků třetích zemí ve věku 18–24 let bylo osobami předčasně odcházejícími ze vzdělávání ve srovnání s přibližně 10 % mladých lidí, kteří žijí v zemi, jejíž mají občanství. Podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je vyšší u státních příslušníků třetích zemí ve věku 20–34 let (32,7 %) než u státních příslušníků členských států (18,0 %), přičemž v obzvláště tíživé situaci se nacházejí ženy (43,0 %).

(3)

Průzkum v rámci Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) pravidelně měří základní dovednosti žáků ve věku 15 let.

(4)

Podrobnosti o souvislosti mezi nízkou úrovní dosaženého vzdělání a sociálně-ekonomickým postavením viz: Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2015.

(5)

Průzkum mínění Eurobarometr o evropské mládeži „European Youth in 2016“, viz: http://www.europarl.europa.eu/atyourservice/cs/20160504PVL00110/European-youth-in-2016

(6)

COM(2016) 942 final.

(7)

COM(2016) 941 final.

(8)

Tyto pokyny jsou uvedeny ve formě doporučení pro jednotlivé země. Jsou vydávány v rámci koordinace fiskální a hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti na úrovni EU, tzv. „evropského semestru“.

(9)

http://www.eib.org/projects/priorities/investing-for-youth/index.htm

(10)

Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (2013/C 120/01).

(11)

Platí to pro základní dovednosti (např. čtení, matematika), klíčové schopnosti (např. digitální a podnikatelské dovednosti i znalost cizích jazyků) a nekognitivní dovednosti (např. týmová práce a kritické myšlení).

(12)

COM(2016) 381 final.

(13)

Tímto hlediskem zaměstnatelnosti se zabývají různé studie, například:

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

https://www.agence-erasmus.fr/docs/2431_observatoire-n2.pdf

https://www.agence-erasmus.fr/docs/20140425_rapport-final_etude-impact-de-web.pdf

(14)

Usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (2009/C 311/01).

(15)

COM(2016) 646 final.

(16)

Bude založen na stanovisku Poradního výboru pro odborné vzdělávání k tématu „Společná vize kvalitní a účinné učňovské přípravy a učení se prací“ přijatém dne 2. prosince 2016.

(17)

http://www.pedz.uni-mannheim.de/daten/edz-b/gdbk/07/analysis_leonardo_study_en.pdf

(18)

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=2387