DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

V porovnání s konkurenčními světovými centry špičkových technologií a inovací, zejména Spojenými státy, je odvětví rizikového kapitálu v Evropě roztříštěné a rozptýlené. Tato fragmentace a rozptýlení vede ke statisticky významné neochotě investorů investovat do fondů rizikového kapitálu. Některé členské státy mají specializované režimy pro fondy rizikového kapitálu, které stanoví pravidla týkající se složení portfolia, technik investování a způsobilých investičních cílů. Většina členských států však tyto speciální režimy pro fondy rizikového kapitálu zavedeny nemá a místo toho uplatňuje obecné předpisy pro obchodní společnosti a ukládá povinnost prospektů pro činnosti všech správců fondů, kteří chtějí nabízet „soukromé umísťování“ rizikového kapitálu ve svých jurisdikcích.

V důsledku roztříštěnosti předpisů je pro potenciální investory do „rizikového kapitálu“, jako jsou movití jednotlivci, penzijní fondy nebo pojišťovny, obtížné a nákladné rozhodnout se pro investování do rizikového kapitálu. Roztříštěnost předpisů rovněž brání tomu, aby specializované fondy rizikového kapitálu získaly významnou částku kapitálu ze zahraničí.

S výše uvedeným problémem úzce souvisí otázka, zda Evropa na financování inovačních začínajících odvětví vyčleňuje dostatečné množství finančních prostředků. Zatímco Spojené státy v období 2003–2010 do fondů rizikového kapitálu převedly zhruba 131 mld. EUR, evropské fondy rizikového kapitálu v tomto období získaly pouze 28 mld. EUR.

V současné době potenciální investoři preferují investice do vlastního kapitálu společností před rizikovým kapitálem. V referenčním období 2003–2010 dosáhly fondy zaměřené na rizikový kapitál objemu 64 mld. EUR z celkových 437 mld. EUR investovaných v širší oblasti vlastního kapitálu společností. Rizikový kapitál tedy tvořil pouhých 14,6 % z celé skupiny, přičemž vlastní kapitál společností zaujímal 85,4 %. Pokud se podíváme na jednotlivé roky tohoto referenčního období, zjistíme, že finanční prostředky získané pro vlastní kapitál společností každý rok výrazně přesahovaly prostředky získané pro rizikový kapitál.

Dokud bude přetrvávat tato nerovnováha ve prospěch vlastního kapitálu společností, tedy odvětví, které investuje do vyspělých společností a organizuje účelový odkup akcií využívající pákový efekt, nebudou dostupné finanční prostředky směrovány k financování vlastního kapitálu za účelem zakládání a rozjezdu podniků, které právě procházejí rizikovou počáteční fází ve svém vývoji. Nedostatek finančních zdrojů, které jsou v současnosti směrovány do rizikového kapitálu, je přímo odpovědný za nedostatečnou velikost průměrných evropských fondů rizikového kapitálu.

Průměrná velikost evropského fondu rizikového kapitálu je výrazně menší, než je optimální velikost tohoto typu finančního nástroje. Zatímco ve Spojených státech průměrný fond rizikového kapitálu spravuje aktiva v hodnotě zhruba 130 mil. EUR, velikost průměrného evropského fondu rizikového kapitálu činí zhruba 60 mil. EUR.

V důsledku toho hraje rizikový kapitál v tomto okamžiku jen nevýznamnou roli ve financování malých a středních podniků. Malé a střední podniky jsou převážně závislé na úvěrech u bank. Bankovní úvěry tvoří více než 80 % jejich finančních zdrojů, zatímco pouze 2 % zajišťují subjekty specializující se na rizikový kapitál. Ve Spojených státech tato hodnota činí 14 %.

Tato zjištění jsou obzvláště alarmující, jelikož řada malých a středních podniků musela od finanční krize v letech 2008 a 2009 platit mnohem vyšší úrokové sazby za bankovní úvěry.[1] V důsledku finanční krize v letech 2008 a 2009 navíc došlo k výraznému poklesu poskytování a navyšování úvěrů malým a středním podnikům ze strany bank, a tak tyto podniky naléhavě hledají a potřebují alternativní zdroje financování.[2] Rizikový kapitál dosud tuto viditelnou mezeru nedokázal zaplnit z důvodu nedostatečných kapitálových zdrojů.

V důsledku neexistence efektivního odvětví rizikového kapitálu evropští inovátoři a inovační obchodní společnosti zdaleka nevyužívají svůj obchodní potenciál. To má následně negativní dopad na konkurenceschopnost Evropy ve světě. Názorně to můžeme ukázat, srovnáme-li relativní důležitost investic rizikového kapitálu jako finančního nástroje (vyjádřeno jako procento HDP) na vysoce inovačním trhu, jakým jsou Spojené státy (0,14 %), s evropským průměrem (0,03 %).

Tuto situaci potvrzuje i posouzení z pohledu celkového portfolia fondů rizikového kapitálu spravovaných určitým správcem fondu. Podle nejnovějších údajů Evropské asociace soukromého a rizikového kapitálu (EVCA) 98 % správců fondů rizikového kapitálu v Evropě spravuje portfolio fondů, které by se dostaly pod hranici 500 mil. EUR stanovenou směrnicí o správcích alternativních investičních fondů.[3]

Řešení těchto problémů a podpora evropských podnikatelů hraje tudíž zásadní roli. Prosperující evropský trh rizikového kapitálu je jedním z cílů celkové strategie Evropa 2020[4]. Evropská rada také na svém zasedání v únoru 2011 vyzvala k odstranění zbývajících překážek v právních předpisech pro přeshraniční investice rizikového kapitálu. Evropská komise se následně v Aktu o jednotném trhu[5] zavázala k zajištění, že do roku 2012 bude možné, aby fondy rizikového kapitálu ustavené v kterémkoli členském státě mohly získávat kapitál a svobodně investovat v celé EU. Nový rámec pro fondy rizikového kapitálu je rovněž jednou z hlavních priorit akčního plánu pro malé a střední podniky [vložte odkaz], jehož cílem je posílit růst malých a středních podniků prostřednictvím zlepšení jejich přístupu k financování. Sdělení Komise „Plán stability a růstu“ přijaté dne 12. října 2011 rovněž uvádí usnadnění přístupu k rizikovému kapitálu jako důležitý nástroj k podpoře růstu v rámci EU, a proto vyzývá Evropský parlament a Radu, aby rychle přijaly příslušné návrhy.[6]

Navrhované nařízení se těmito problémy zabývá. Zavedlo jednotné požadavky na správce subjektů kolektivního investování, které fungují pod označením „evropský fond rizikového kapitálu“. Zavádí požadavky, pokud jde o investiční portfolio, techniky investování a způsobilé podniky, na které se kvalifikovaný fond rizikového kapitálu může zaměřit. Rovněž představuje jednotná pravidla pro kategorie investorů, na které se může kvalifikovaný fond rizikového kapitálu zaměřit, a pro vnitřní organizaci správců, kteří takové kvalifikované fondy nabízejí. Protože se na správce subjektů kolektivního investování, které fungují pod označením „evropský fond rizikového kapitálu“, budou vztahovat stejná pevná pravidla v celé EU, budou moci využívat výhod plynoucích z jednotných požadavků na registraci a průkaz platný pro celou EU, což napomůže vytvořit rovné podmínky pro všechny účastníky na trhu rizikového kapitálu.

Jednotná pravidla pro fondy rizikového kapitálu také poskytnou důležitý impuls pro rozvoj dalších oblastí regulace investic rizikového kapitálu. Obezřetnostní rámce pro pojišťovny (Solventnost II) a banky (nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích) považují investice do rizikového kapitálu za vysoce rizikové pro účely výpočtu kapitálových požadavků. Komise posoudí dopady těchto požadavků s cílem stanovit, zda je třeba kapitálové požadavky změnit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Zavedení celoevropského rámce pro fondy rizikového kapitálu s jednotnými pravidly pro složení portfolia a provozními podmínkami, jak je předpokládá toto nařízení, může takové posouzení usnadnit.

Akční plán pro malé a střední podniky rovněž zdůrazňuje, že společné chápání pojmu fond rizikového kapitálu bude dobrým odrazovým můstkem pro další průzkum společně s řešeními členských států v oblasti daňových problémů, které mohou bránit přeshraničnímu investování do těchto fondů. V roce 2012 Komise dokončí šetření daňových překážek přeshraničních investic rizikového kapitálu s úmyslem v roce 2013 představit řešení zaměřená na odstranění překážek a zároveň zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Odpovídající řešení – ač nezávislá na tomto nařízení – jsou jeho důležitým doplňkem pro rozvoj plně funkčního trhu pro fondy rizikového kapitálu a pro malé a střední podniky v rámci EU. Zajistila by účinné kapitálové toky do kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a nakonec i kvalifikovaných podniků v portfoliu, do kterých fondy investují.

Navrhované nařízení doplňuje navrhované nařízení o evropských fondech pro sociální podnikání (EFSP). Záměrem obou návrhů je dosáhnout různých cílů a oba návrhy, pokud budou přijaty, budou existovat souběžně jako samostatné, vzájemně nezávislé právní akty.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 2.1. Konzultace se zúčastněnými stranami

Otázka rizikového kapitálu se řeší již od roku 1998, kdy Komise uznala důležitost vytvoření dobře fungujícího trhu rizikového a rozvojového kapitálu[7], jehož podstatnou součástí je rizikový (spekulativní) kapitál, ve svém sdělení o akčním plánu pro rizikový kapitál.[8] Od té doby Komise shromáždila další důkazy prostřednictvím specializovaných seminářů, konzultací a expertních skupin, které se věnovaly stávajícím právním, regulačním a daňovým překážkám bránícím optimálnímu fungování trhů rizikového kapitálu.

Dne 15. června 2011 útvary Komise zahájily veřejnou konzultaci[9] týkající se hlavních prvků případného evropského rámce pro fondy rizikového kapitálu, která byla ukončena dne 10. srpna 2011. Přišlo 48 příspěvků, které jsou k dispozici na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2011/venture_capital_en.htm.

2.2. Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou „zlepšování právní úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů týkající se možností politiky. Tyto alternativy zahrnují širokou škálu možností:

· zavedení nového pasu pro rizikový kapitál v rámci směrnice 2011/61/EC (o správcích alternativních investičních fondů),

· nižší nebo žádné hranice v rámci směrnice o správcích alternativních investičních fondů,

· zavedení zvláštních pravidel pro rizikový kapitál v rámci prováděcích ustanovení směrnice o správcích alternativních investičních fondů („úroveň 2“),

· zavedení pasu pro rizikový kapitál jako samostatného zákonného nástroje,

· vytvoření správní sítě pro vymáhání vzájemného uznávání vnitrostátních pravidel, kterými se řídí rizikový kapitál nebo „soukromé umísťování“.

Všechny tyto možnosti byly posuzovány z hlediska obecných cílů, konkrétně šlo o to zajistit, aby evropské malé a střední podniky byly konkurenceschopnější na světovém trhu, ale také z hlediska specifičtějších a operativních cílů této iniciativy: (i) zavést evropské pojetí „fondu rizikového kapitálu“, (ii) vytvořit evropský systém podpory přeshraničního získávání prostředků pro fondy rizikového kapitálu, (iii) vytvořit společný regulatorní přístup, kterým se budou tyto fondy řídit, včetně vytvoření sítě pro regulatorní spolupráci v oblasti dohledu nad takovými investičními fondy.

Dále byly analyzovány dopady včetně nákladů a výhod pro správce fondů rizikového kapitálu, malé a střední podniky, společnost, ekonomiku jako celek, životní prostředí a v rámci globálního kontextu. Závěry analýzy hovoří ve prospěch zavedení pasu pro rizikový kapitál jako samostatného nástroje. Z této upřednostňované varianty by měly těžit správci fondů rizikového kapitálu, protože by zlepšila podmínky pro jejich působení v EU, což následně povede ke snížení nákladů na dodržování předpisů a administrativních nákladů a zpřístupnění nových příležitostí pro získávání finančních prostředků. Výsledkem by mělo být více obchodních příležitostí a více finančních prostředků směrovaných do mladých a inovačních malých a středních podniků, což následně posílí konkurenceschopnost a růst evropského hospodářství.

Zohledněny byly připomínky výboru pro posouzení dopadů vyjádřené v jeho stanovisku ze dne 11. listopadu 2011. Analýza problémů byla zejména podepřena vysvětlením, do jaké míry lze nízkou úroveň přeshraničního získávání prostředků rizikového kapitálu připisovat roztříštěnosti pravidel v EU. Varianty byly lépe spojeny s konkrétními zjištěnými problémy a analýza jejich dopadů byla prohloubena. Byla upřesněna opatření spojená se sledováním a plněním požadavků.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 3.1. Právní základ

Návrh vychází z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), jakožto nejvhodnějšího právního základu v této oblasti. Cílem návrhu je především zlepšení spolehlivosti a právní jistoty činností při uvádění na trh prováděných subjekty, které používají označení „evropský fond rizikového kapitálu“. Při sledování tohoto cíle návrh zavádí jednotné normy týkající se složení portfolia „evropských fondů rizikového kapitálu“, investičních nástrojů, které tyto fondy mohou používat, a investičních cílů způsobilých pro financování prostřednictvím fondů kolektivního investování, které fungují pod označením „evropský fond rizikového kapitálu“.

Návrh rovněž zavádí jednotná pravidla pro kategorie investorů, kteří jsou považováni za způsobilé k investicím do „evropských fondů rizikového kapitálu“. Nařízení je považováno za nejvhodnější právní nástroj k zavedení jednotných požadavků zaměřených na všechny účastníky na trhu rizikového kapitálu – investory do rizikového kapitálu, fondy rizikového kapitálu a cílové společnosti pro financování rizikového kapitálu. Nařízení je rovněž považováno za nejvhodnější nástroj k vytvoření jednotných pravidel pro určení, kdo může být investorem do rizikového kapitálu, kdo může používat označení „evropský fond rizikového kapitálu“ a typů podniků, které mohou získávat finanční prostředky z těchto kvalifikovaných fondů. Nařízení je považováno za nejvhodnější nástroj k zajištění toho, aby se na všechny účastníky vztahovaly jednotné požadavky ohledně přispívání do „evropských fondů rizikového kapitálu“ a investičních strategií a nástrojů používaných „evropskými fondy rizikového kapitálu“.

3.2. Zásada subsidiarity a proporcionality

Základním cílem návrhu je vytvoření důvěryhodného, bezpečného a právně stabilního tržního prostředí pro uvádění evropských fondů rizikového kapitálu na trh. Stanovení základních vlastností evropského fondu rizikového kapitálu, ve smyslu složení portfolia, investičních nástrojů, investičních cílů a způsobilých skupin investorů, nelze ponechat na volném uvážení členských států, jelikož by tak došlo k rozdílnému a rozpornému uplatňování těchto určujících požadavků v rámci EU. Jednotné definice a provozní požadavky proto musí hrát ústřední roli při zavádění souboru společných pravidel v rámci evropského trhu pro fondy rizikového kapitálu v EU a jejich správce. Kromě toho se na všechny správce subjektů kolektivního investování fungujících na tomto trhu, kteří používají označení „evropský fond rizikového kapitálu“, musí vztahovat stejné organizační požadavky a požadavky na kodex chování.

Pokud jde o registraci správců „evropských fondů rizikového kapitálu“ a dohled nad nimi, je cílem návrhu vytvořit rovnováhu mezi nutností účinného dohledu nad evropskými fondy rizikového kapitálu, zájmem příslušných vnitrostátních orgánů státu, kde mají takové fondy sídlo nebo jsou nabízeny způsobilým kategoriím investorů, a koordinační úlohou Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Za účelem vytvoření hladkého procesu dohledu ověří příslušný orgán v členském státě, kde má správce kvalifikovaného „evropského fondu rizikového kapitálu“ bydliště, registrační dokumentaci předloženou žádajícím správcem a po posouzení, zda žadatel poskytuje dostatečnou záruku své schopnosti splnit požadavky nařízení, žadatele zaregistruje. Při dohledu nad registrovaným správcem spolupracuje příslušný orgán, který správce zaregistroval, s příslušnými orgány v těch členských státech, kde je kvalifikovaný fond nabízen. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální databázi se seznamem všech registrovaných správců, kteří jsou způsobilí používat označení evropský fond rizikového kapitálu.

Pokud jde o proporcionalitu, návrh stanoví odpovídající rovnováhu mezi veřejným zájmem podpory rozvoje likvidnějších trhů rizikového kapitálu a efektivitou nákladů navrhovaných opatření. Zajištěním jednoduchého registračního systému návrh plně zohlednil nutnost vyvážit bezpečnost a spolehlivost spojenou s používáním označení „evropský fond rizikového kapitálu“ s efektivním fungováním trhu rizikového kapitálu a náklady pro jednotlivé zúčastněné strany.

3.3. Soulad s články 290 a 291 SFEU

Dne 23. září 2009 Komise přijala návrhy nařízení, kterými se zřizuje Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“). V této souvislosti Komise připomíná prohlášení týkající se článků 290 a 291 SFEU, která učinila při přijetí nařízení zřizujících evropské orgány dohledu, podle kterých: „Pokud jde o postup přijímání regulačních norem, zdůrazňuje Komise jedinečný charakter odvětví finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho struktury a který je výslovně uznán v prohlášení 39 ke Smlouvě o fungování EU. Komise má však závažné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při přijímaní aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření jsou v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.“

3.4. Představení návrhu

Článek 1 – Oblast působnosti

Článek 1 vymezuje rozsah působnosti zamýšleného nařízení. Článek objasňuje, že označení „evropský fond rizikového kapitálu“ je vyhrazeno správcům takových fondů, které splňují soubor jednotných kritérií kvality, jež se vztahují k nabízení jejich kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v rámci Unie. V tomto ohledu článek 1 zdůrazňuje cíl spočívající ve vytvoření jednotného pojetí toho, co tvoří kvalifikovaný fond rizikového kapitálu. Toto pojetí je rozvíjeno, aby bylo zajištěno hladké uvádění těchto fondů na trh v celé Unii.

Článek 2 – Rozsah použitelnosti

Článek 2 podrobně stanoví, že se toto nařízení vztahuje na správce subjektů kolektivního investování, jak je definováno v čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, kteří jsou usazeni v Unii a registrováni u příslušného orgánu svého domovského členského státu v souladu se směrnicí 2011/61/ES, a za předpokladu, že spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu 500 milionů EUR.

Článek 3 – Definice

Článek 3 obsahuje základní definice vymezující rozsah použitelnosti navrhovaného nařízení. Jsou v něm definovány klíčové pojmy jako například kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, kvalifikované investiční nástroje a kvalifikované investiční cíle. Cílem těchto definic je v podstatě stanovení pevné dělicí čáry mezi pojetím kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a dalších fondů, které se angažují v jiných, méně specializovaných investičních strategiích, například v oblasti vlastního kapitálu společností.

V souladu s cílem přesného vymezení kvalifikovaných fondů v souvislosti s nimiž správce fondu rizikového kapitálu bude těžit z práv podle čl. 3 písm. a) tohoto nařízení, stanoví, že kvalifikovaný fond rizikového kapitálu je fond, který vyčleňuje alespoň 70 procent svých celkových kapitálových vkladů a nesplaceného upsaného kapitálu na investice do malých a středních podniků (dále jen „MSP“), které emitují kapitálové nástroje nebo nástroje kvazivlastního kapitálu přímo investorovi do rizikového kapitálu („investiční cíle“). Z toho vyplývá, že např. provozní výdaje účtované kvalifikovanému fondu rizikového kapitálu, což může být dohodnuto s investory, musí být pokryty ze zbývajících 30 procent upsaných kapitálových vkladů.

Je důležité upřesnit, že fondy rizikového kapitálu musejí tyto nástroje získávat přímo od emitujících MSP. Přímá akvizice představuje zásadní záruku, protože se snaží odlišit kvalifikované fondy rizikového kapitálu od širší kategorie fondů investujících do vlastního kapitálu společností (které obchodují s vydanými cennými papíry na sekundárních trzích). Článek 3 obsahuje další definice nezbytné pro uplatňování navrhovaného nařízení.

Článek 4 – Používání označení „evropský fond rizikového kapitálu“

Článek 4 obsahuje klíčovou zásadu, že pouze fondy, které splňují jednotná kritéria stanovená tímto nařízením, jsou způsobilé k používání označení „evropský fond rizikového kapitálu“ při nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu v celé Unii.

Článek 5 – Složení portfolia

Článek 5 obsahuje podrobné ustanovení ohledně složení portfolia, jež charakterizuje evropský fond rizikového kapitálu. V tomto ohledu článek 5 obsahuje jednotná pravidla pro investiční cíle kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, způsobilé investiční nástroje, pravidla týkající se limitů, při kterých může kvalifikovaný fond rizikového kapitálu zvýšit expozici vůči riziku. S cílem umožnit kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu určitou míru flexibility v jejich řízení investic a likvidity by bylo povoleno obchodování na sekundárním trhu do maximální hodnoty nepřesahující 30 procent celkových kapitálových vkladů a nesplacených kapitálových investic.

Článek 6 – Způsobilí investoři

Článek 6 obsahuje podrobná ustanovení o investorech způsobilých k investicím do kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu: podle tohoto článku mohou být kvalifikované fondy nabízeny pouze investorům, kteří jsou uznáni jako profesionální investoři podle směrnice 2004/39/ES. Nabízení jiným investorům jako například některým jednotlivcům s vysokým čistým jměním je povoleno, pouze pokud do fondu vloží minimální příspěvek ve výši 100 000 EUR a pokud se správce fondu řídí určitými postupy, aby si mohl být přiměřeně jistý, že jsou tito jiní investoři schopni učinit svá vlastní investiční rozhodnutí a rozumějí souvisejícím rizikům.

Článek 7 – Pravidla chování a předcházení střetu zájmů

Článek 7 obsahuje obecné zásady, kterými se řídí chování správce kvalifikovaného rizikového kapitálu, zejména při provádění činností fondu a ve vztazích s investory.

Článek 8 – Střet zájmů

Článek 8 obsahuje pravidla k řešení střetu zájmů správcem rizikového kapitálu. Tato pravidla rovněž požadují, aby měl správce zavedená nezbytná organizační a administrativní opatření za účelem řádného vyřešení střetu zájmů.

Článek 9 – Další organizační požadavky

Článek 9 vyžaduje, aby správce fondu rizikového kapitálu udržoval odpovídající lidské a technické zdroje, jakož i dostatečný kapitál nezbytný pro řádnou správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

Článek 10 – Ocenění

Článek 10 se zabývá oceněním aktiv kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu. Tato pravidla by měla být uvedena ve stanovách každého kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

Článek 11 – Výroční zprávy

Článek 11 obsahuje pravidla týkající se výročních zpráv, které by správci fondu rizikového kapitálu měli připravovat ve vztahu ke kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu, jež spravují. Zpráva uvede složení portfolia fondu a činnosti z minulého roku.

Článek 12 – Informování investorů

Článek 12 obsahuje klíčové požadavky týkající se zveřejňování informací, které jsou povinností správce fondu rizikového kapitálu ve vztahu ke kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu. Tyto požadavky zejména stanoví informační povinnosti vykonávané před uzavřením smluv týkající se investiční strategie kvalifikovaného fondu a cílů, používaných investičních nástrojů, informací o nákladech a souvisejících poplatcích a poměru rizika a výnosů u dané investice navrhované ze strany kvalifikovaného fondu. Dále zahrnují informace o způsobu výpočtu odměny správce fondu rizikového kapitálu.

Článek 13 – Dohled

Článek 13 uvádí, že s cílem zajistit, aby byl příslušný orgán domovského členského státu schopen dohlížet na plnění jednotných požadavků stanovených tímto nařízením ze strany správce fondu rizikového kapitálu; informuje správce fondu rizikového kapitálu příslušný orgán o svém záměru nabízet kvalifikované fondy rizikového kapitálu pod označením „evropský fond rizikového kapitálu“. Správce také poskytne nezbytné informace, včetně informací o opatřeních přijatých s cílem zajistit soulad s tímto nařízením a fondech, které má v úmyslu nabízet. Jakmile je příslušný orgán přesvědčen, že požadované informace jsou úplné a opatření vhodná ke splnění požadavků stanovených v tomto nařízení, zaregistruje správce fondu rizikového kapitálu. Tato registrace je platná v celé Unii a umožňuje správci fondu rizikového kapitálu nabízet kvalifikované fondy rizikového kapitálu pod označením „evropské fondy rizikového kapitálu“.

Článek 14 – Aktualizace informací o kvalifikovaných fondech rizikového kapitálu

Článek 14 obsahuje pravidla o okolnostech, za kterých je třeba informace dodané příslušnému orgánu domovského členského státu aktualizovat.

Článek 15 – Přeshraniční oznámení

Článek 15 popisuje přeshraniční oznamovací proces mezi příslušnými orgány dohledu, který je zahájen registrací správce fondu rizikového kapitálu.

Článek 16 – Databáze Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

Článek 16 pověřuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vést centrální databázi se seznamem všech kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které jsou v Unii registrované.

Článek 17 – Dohled příslušného orgánu

Článek 17 stanoví, že na požadavky tohoto nařízení dohlíží příslušný orgán domovského členského státu.

Článek 18 – Dohlížecí pravomoci

Článek 18 podrobně uvádí seznam dohlížecích pravomocí, jež mají příslušné orgány k dispozici, aby mohly zajistit plnění jednotných kritérií obsažených v nařízení.

Článek 19 – Sankce

Článek 19 obsahuje ustanovení o sankcích k zajištění řádného dodržování požadavků tohoto nařízení.

Článek 20 – Porušení klíčových ustanovení

Článek 20 stanoví, že za porušení klíčových ustanovení tohoto nařízení, jakými jsou např. ustanovení o složení portfolia, způsobilých investorech a používání označení „evropský fond rizikového kapitálu“, by měly být uloženy sankce v podobě zákazu používání uvedeného označení a výmaz správce daného fondu rizikového kapitálu z rejstříku.

Článek 21 – Spolupráce v oblasti dohledu

Článek 21 obsahuje pravidla týkající se výměny informací v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány v domácím a hostitelském členském státě a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Článek 22 – Služební tajemství

Článek 22 obsahuje ustanovení týkající se nezbytné úrovně služebního tajemství, která by se měla vztahovat na všechny příslušné vnitrostátní orgány a na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Článek 23 – Podmínky pro zplnomocnění

Článek 23 stanoví podmínky, za kterých je Komise zplnomocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci.

Článek 24 – Přezkum

Článek 24 obsahuje ustanovení o přezkumu navrhovaného nařízení a případných návrzích Komise na jeho úpravu.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

2011/0417 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských fondech rizikového kapitálu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,[10]

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,[11]

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,[12]

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rizikový kapitál poskytuje finanční prostředky podnikům, které jsou obecně velmi malé, v prvotních stádiích existence a mají velký potenciál pro růst a rozšiřování. Fondy rizikového kapitálu těmto podnikům také poskytují cenné odborné schopnosti a znalosti, obchodní kontakty, hodnotu obchodní značky a strategické poradenství. Poskytováním finančních prostředků a poradenství těmto podnikům fondy rizikového kapitálu stimulují hospodářský růst, přispívají k vytváření pracovních míst, podporují inovační podniky, zvyšují jejich investice do výzkumu a vývoje a posilují podnikavost, inovace a konkurenceschopnost v Unii.

(2) Je nutné stanovit společný rámec pravidel pro používání označení „evropský fond rizikového kapitálu“, zejména co se týče složení portfolia fondů, které jsou pod tímto označením provozovány, jejich způsobilých investičních cílů, investičních nástrojů, jež mohou používat, a kategorií investorů, kteří jsou způsobilí k investování do těchto fondů podle jednotných pravidel v Unii. Při neexistenci tohoto společného rámce hrozí, že by členské státy na vnitrostátní úrovni přijímaly odchylná opatření, což by mělo přímý negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vedlo by to k vytváření překážek na vnitřním trhu, protože fondy rizikového kapitálu, které chtějí působit v celé Unii, by se musely řídit různými pravidly v různých členských státech. Kromě toho by mohly odchylné požadavky na složení portfolia, investiční cíle a způsobilé investory vést k různé úrovni ochrany investorů a způsobovat nejasnosti ohledně investičního návrhu určitého „evropského fondu rizikového kapitálu“. Investoři by dále měli mít možnost porovnávat investiční návrhy různých fondů rizikového kapitálu. Je nezbytné odstranit značné překážky pro přeshraniční získávání finančních prostředků do fondů rizikového kapitálu, zamezit narušení hospodářské soutěže mezi těmito fondy a zabránit dalším možným překážkám pro obchod a značnému narušení hospodářské soutěže v budoucnosti. V důsledku toho je vhodným právním základem článek 114 Smlouvy o fungování EU vykládaný podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(3) Je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla pro evropské fondy rizikového kapitálu a příslušné povinnosti pro jejich správce ve všech členských státech, kteří chtějí získávat kapitál v celé Unii a používat označení „evropský fond rizikového kapitálu“. Tyto požadavky by měly zajistit důvěru investorů, kteří chtějí do fondů rizikového kapitálu investovat.

(4) Definování kvalitativních požadavků pro používání označení „evropský fond rizikového kapitálu“ formou nařízení by zajistilo, že tyto požadavky budou přímo platné pro správce subjektů kolektivního investování, které získávají finanční prostředky pod tímto označením. To by zamezilo existenci odlišných vnitrostátních požadavků v důsledku provádění směrnice, a tak zajistilo jednotné podmínky pro používání tohoto označení. Nařízení by vyžadovalo, aby správci subjektů kolektivního investování, které používají toto označení, museli dodržovat stejná pravidla v celé Unii, což by zároveň posílilo důvěru investorů, kteří chtějí investovat do fondů rizikového kapitálu. Nařízení by rovněž zjednodušilo složitou regulaci a snížilo náklady správců na plnění často odlišných vnitrostátních pravidel, kterými se fondy rizikového kapitálu řídí, zejména v případě správců, kteří chtějí získávat finanční prostředky ze zahraničí. Nařízení by rovněž přispělo k eliminaci narušení hospodářské soutěže.

(5) S cílem vyjasnit vztah mezi tímto nařízením a pravidly týkajícími se subjektů kolektivního investování a jejich správců je nezbytné stanovit, že se toto nařízení vztahuje pouze na správce jiných subjektů kolektivního investování než SKIPCP v souladu s článkem 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)[13], které jsou usazené v Unii a registrované u příslušného orgánu ve svém domovském členském státě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/ES ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.[14] Kromě toho by se toto nařízení mělo vztahovat jen na správce, kteří spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž celková spravovaná aktiva nepřekročí hranici ve výši 500 milionů EUR. Aby byl výpočet tohoto omezení funkční, měla by být Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o upřesnění výpočtu této hranice. Při výkonu této pravomoci by Komise měla přihlédnout k opatřením, která přijala v souladu s čl. 3 odst. 6 písm. a) směrnice 2011/61/ES s cílem zajistit konzistentnost pravidel o subjektech kolektivního investování.

(6) Na správce subjektů kolektivního investování, kteří nechtějí používat označení „evropský fond rizikového kapitálu“, by se toto nařízení vztahovat nemělo. V těchto případech nadále platí stávající vnitrostátní pravidla a obecná pravidla Unie.

(7) Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla týkající se povahy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, zejména podniků v portfoliu, do nichž mohou kvalifikované fondy rizikového kapitálu investovat, a investičních nástrojů, které mohou být použity. To je nezbytné, aby bylo možné jasně oddělit kvalifikovaný fond rizikového kapitálu od ostatních alternativních investičních fondů, které se angažují v jiných, méně specializovaných investičních strategiích, například v oblasti vlastního kapitálu společností.

(8) V souladu s cílem přesného vymezení subjektů kolektivního investování, na něž se bude toto nařízení vztahovat, a za účelem zajištění jejich zaměření na poskytování kapitálu malým podnikům v prvotních fázích jejich existence, by mělo být označení „evropský fond rizikového kapitálu“ omezeno pouze na ty fondy, které vyčlení alespoň 70 procent svých celkových kapitálových vkladů a nesplaceného upsaného kapitálu na investice do těchto podniků ve formě nástrojů vlastního nebo kvazivlastního kapitálu.

(9) Za účelem zavedení zásadní záruky, která odliší kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle tohoto nařízení od širší kategorie alternativních investičních fondů, které obchodují s emitovanými cennými papíry na sekundárních trzích, je potřeba omezit působení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu pouze na investování do přímo emitovaných nástrojů.

(10) S cílem umožnit správcům fondů rizikového kapitálu určitou míru flexibility v řízení investic a likvidity jejich kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu by mělo být povoleno obchodování na sekundárních trzích do maximální hodnoty nepřesahující 30 procent celkových kapitálových vkladů a nesplacených kapitálových investic. Krátkodobé držení hotovosti a peněžních ekvivalentů by nemělo být při výpočtu tohoto limitu zohledněno.

(11) S cílem zajistit, aby označení „evropský fond rizikového kapitálu“ bylo spolehlivé a snadno rozpoznatelné pro investory v celé Unii, mělo by toto nařízení stanovit, že označení „evropský fond rizikového kapitálu“ smějí v rámci uvádění kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu na trh v celé Unii používat pouze správci fondů rizikového kapitálu, které splňují jednotná kritéria kvality stanovená v tomto nařízení.

(12) S cílem zajistit jasný a snadno rozpoznatelný profil kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, který odpovídá jejich účelu, měla by existovat jednotná pravidla pro složení portfolia a techniky investování, které mohou být u těchto kvalifikovaných fondů používány.

(13) S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu nepřispívaly k vytváření systémových rizik a aby se ve svých investičních aktivitách soustředily na podporu kvalifikovaných společností v portfoliu, nemělo by být na úrovni těchto fondů povoleno půjčování nebo využívání pákového efektu. Aby však fond mohl pokrýt mimořádné potřeby likvidity, které se mohou objevit mezi výzvou investorům k převedení upsaného kapitálu a skutečným připsáním kapitálu na jeho účty, měly by být povoleny krátkodobé půjčky.

(14) S cílem zajistit, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu byly nabízeny investorům, kteří mají znalosti, zkušenosti a kapacitu k tomu, aby na sebe převzali rizika s těmito fondy spojená, a aby byla zachována důvěra investorů v kvalifikované fondy rizikového kapitálu, měly by být stanoveny určité speciální záruky. Kvalifikované fondy rizikového kapitálu by tudíž měly být v zásadě nabízeny jen investorům z řad profesionálních klientů nebo takovým, které lze považovat za profesionální klienty v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS.[15] Tato kategorie zahrnuje správce fondů rizikového kapitálu, kteří sami investují do fondů rizikového kapitálu. Aby však bylo možné vytvořit dostatečně širokou investorskou základnu pro investice do fondů rizikového kapitálu, je rovněž žádoucí, aby k těmto kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu měli přístup i další investoři, včetně jednotlivců s vysokým čistým jměním. Pro tyto jiné investory by měly být stanoveny speciální záruky, aby se zajistilo, že kvalifikované fondy rizikového kapitálu budou nabízeny pouze investorům s vhodným profilem pro uskutečnění takových investic. Tyto záruky vylučují nabízení prostřednictvím programů pravidelného spoření.

(15) S cílem zajistit, aby označení „evropský fond rizikového kapitálu“ používali pouze správci fondů rizikového kapitálu, které splňují jednotná kritéria kvality, pokud jde o jejich působení na trhu, mělo by toto nařízení stanovit pravidla chování a vztahu správce fondu rizikového kapitálu a jeho investorů. Z téhož důvodu by toto nařízení mělo také stanovit jednotné podmínky týkající se řešení střetu zájmů těmito správci. Tato pravidla by měla rovněž vyžadovat, aby správce měl přijata nezbytná organizační a administrativní opatření pro zajištění správného řešení střetů zájmů.

(16) Pro zajištění integrity označení „evropský fond rizikového kapitálu“ by toto nařízení mělo rovněž obsahovat kritéria kvality týkající se organizace správce fondu rizikového kapitálu. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit jednotné, přiměřené požadavky týkající se potřeby udržovat dostatečné technické a lidské zdroje i vlastní finanční prostředky pro řádnou správu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu.

(17) Pro účely ochrany investorů je nezbytné zajistit, aby aktiva kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu byla řádně oceněna. Stanovy kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu by tudíž měly obsahovat pravidla o oceňování aktiv. Tak by měla být zajištěna poctivost a transparentnost oceňování.

(18) S cílem zajistit, aby správci fondů rizikového kapitálu, které používají označení „evropský fond rizikového kapitálu“, řádně vykazovali činnosti fondu, měla by být stanovena jednotná pravidla pro výroční zprávy.

(19) Pro zajištění integrity označení „evropský fond rizikového kapitálu“ v očích investorů je nezbytné, aby toto označení používali pouze správci fondů rizikového kapitálu, jejichž investiční politika a investiční cíle jsou plně transparentní. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit jednotná pravidla týkající se požadavků na zveřejňování, která jsou závazná pro správce fondů rizikového kapitálu ve vztahu k investorům. Zejména by měly být stanoveny informační povinnosti vykonávané před uzavřením smluv ve vztahu k investiční strategii a cílům kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, používaným investičním nástrojům, informacím o nákladech a souvisejících poplatcích a poměru rizika a výnosů u dané investice navrhované ze strany kvalifikovaného fondu. S cílem dosáhnout vysoké míry transparentnosti by tyto informační požadavky měly zahrnovat také informace o způsobu stanovení odměny správce fondu rizikového kapitálu.

(20) S cílem zajistit účinný dohled nad plněním jednotných požadavků uvedených v tomto nařízení by měl na to, zda správci fondů rizikového kapitálu dodržují jednotné požadavky stanovené v tomto nařízení, dohlížet příslušný orgán domovského členského státu. Správce fondu rizikového kapitálu, který chce svůj kvalifikovaný fond nabízet pod označením „evropský fond rizikového kapitálu“, by tudíž měl o svém záměru uvědomit příslušný orgán svého domovského členského státu. Jestliže byly poskytnuty všechny nezbytné informace a přijata vhodná opatření, aby byly splněny požadavky tohoto nařízení, příslušný orgán by měl správce fondu rizikového kapitálu zaregistrovat. Tato registrace by měla být platná v celé Unii.

(21) S cílem zajistit účinný dohled nad dodržováním stanovených jednotných kritérií by toto nařízení mělo obsahovat pravidla týkající se okolností, za nichž je zapotřebí informace poskytnuté příslušnému orgánu v domovském členském státě aktualizovat.

(22) Pro zajištění účinného dohledu nad plněním stanovených požadavků by toto nařízení mělo rovněž stanovit proces přeshraničních oznámení mezi příslušnými orgány dohledu, který se spustí na základě registrace správce fondu rizikového kapitálu v jeho domovském státě.

(23) Za účelem zachování transparentních podmínek pro uvádění kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu na trh v celé Unii by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) měl být pověřen vedením centrální databáze obsahující všechny kvalifikované fondy rizikového kapitálu registrované v souladu s tímto nařízením.

(24) Pro zajištění účinného dohledu nad dodržováním stanovených jednotných kritérií by toto nařízení mělo obsahovat seznam pravomocí dohledu, které by příslušné orgány měly mít k dispozici.

(25) S cílem zajistit řádné uplatňování by toto nařízení mělo obsahovat sankce za porušení jeho hlavních ustanovení, konkrétně pravidel týkajících se složení portfolia, záruk souvisejících s identitou způsobilých investorů a používání označení „evropský fond rizikového kapitálu“ pouze registrovanými správci fondů rizikového kapitálu. Mělo by být stanoveno, že porušení těchto hlavních ustanovení s sebou nese zákaz používání tohoto označení a výmaz správce fondu rizikového kapitálu z rejstříku.

(26) Příslušné orgány v domovském a hostitelském členském státě a ESMA by si měly vyměňovat informace týkající se dohledu.

(27) Účinná spolupráce v oblasti regulace mezi subjekty pověřenými dohledem nad dodržováním jednotných kritérií stanovených v tomto nařízení vyžaduje, aby se na všechny příslušné vnitrostátní orgány a ESMA vztahovala vysoká úroveň profesního tajemství.

(28) Technické normy ve finančních službách by měly zajistit důslednou harmonizaci a vysokou úroveň dohledu v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž ESMA disponuje, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů prováděcích technických norem bez politických rozhodnutí a jejich předložením Komisi.

(29) Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.[16] ESMA by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se formátu a metody postupu oznamování uvedeného v článku 15.

(30) Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být Komise v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna přijímat akty, pokud jde o upřesnění metod, které se použijí k výpočtu a sledování hraničních hodnot vztahujících se k tomuto nařízení, a určení druhů střetů zájmů, kterých se správci fondů rizikového kapitálu musejí vyvarovat, a kroků, které je třeba v tomto ohledu podniknout. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(31) Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(32) Nejpozději čtyři roky poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, by měl být proveden přezkum tohoto nařízení za účelem zohlednění vývoje trhu rizikového kapitálu. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními změnami.

(33) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7) a svobodu podnikání (článek 16).

(34) Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46 ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[17]. Zpracovávání údajů prováděné Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[18].

(35) Přijetím tohoto nařízení by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel státní pomoci na kvalifikované fondy rizikového kapitálu.

(36) Cílů tohoto nařízení, zejména zajištění, aby se na uvádění kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu na trh vztahovaly jednotné požadavky, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států. Unie může tedy přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení zajišťuje jednoduchý registrační systém pro správce fondů rizikového kapitálu, a tím plně zohledňuje potřebu vyvážit bezpečnost a spolehlivost spojenou s používáním označení „evropský fond rizikového kapitálu“ s efektivním fungováním trhu rizikového kapitálu a náklady pro jednotlivé zúčastněné strany. Toto nařízení tudíž nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro ty správce subjektů kolektivního investování, kteří chtějí používat označení „evropský fond rizikového kapitálu“, a podmínky pro uvádění subjektů kolektivního investování pod tímto označením na trh v Unii, čímž přispívá k hladkému fungování vnitřního trhu. Toto nařízení rovněž stanoví jednotná pravidla týkající se nabízení kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu způsobilým investorům v Unii, složení portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, způsobilých investičních nástrojů a technik, které používají kvalifikované fondy rizikového kapitálu, jakož i organizace, transparentnosti a chování správců fondů rizikového kapitálu, kteří uvádějí kvalifikované fondy rizikového kapitálu na trh v Unii.

Článek 2

1. Toto nařízení se vztahuje na správce subjektů kolektivního investování definované v čl. 3 písm. b), kteří jsou usazeni v Unii a podléhají registraci u příslušných orgánů svého domovského členského státu v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/ES, za předpokladu, že tito správci spravují portfolia kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, u nichž celková hodnota spravovaných aktiv nepřesahuje částku 500 milionů EUR, nebo, v členských státech, kde euro není úřední měnou, odpovídající hodnotu v národní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Při výpočtu hraniční hodnoty uvedené v odstavci 1 správci subjektů kolektivního investování, kteří spravují jiné fondy než kvalifikované fondy rizikového kapitálu, nemusí sčítat aktiva spravovaná v těchto jiných fondech.

3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, které stanoví metody výpočtu hraniční hodnoty uvedené v odstavci 1 tohoto článku a metody průběžného sledování souladu s touto hraniční hodnotou.

Článek 3

4. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(a) „kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu“ se rozumí subjekt kolektivního investování, který investuje alespoň 70 % celkových kapitálových vkladů a nesplaceného upsaného kapitálu do aktiv, která představují kvalifikované investice;

(b) „subjektem kolektivního investování“ se rozumí subjekt, který získává kapitál od většího množství investorů s cílem investovat tento kapitál ve prospěch těchto investorů v souladu se stanovenou investiční politikou a který není povinen získat povolení podle článku 5 směrnice 2009/65/ES;

(c) „kvalifikovanými investicemi“ se rozumí nástroje investování do vlastního kapitálu nebo kvazivlastního kapitálu, které jsou emitované:

– kvalifikovaným podnikem v portfoliu a získané přímo kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu od kvalifikovaného podniku v portfoliu nebo

– kvalifikovaným podnikem v portfoliu výměnou za majetkový cenný papír vydaný kvalifikovaným podnikem v portfoliu nebo

– podnikem, jehož je kvalifikovaný podnik v portfoliu dceřinou společností, který byl získán kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu výměnou za kapitálový nástroj vydaný kvalifikovaným podnikem v portfoliu;

(d) „kvalifikovaným podnikem v portfoliu“ se rozumí podnik, který v době investice kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebyl registrován na regulovaném trhu definovaném v čl. 4 odst. 1 bodě 14 směrnice 2004/39/ES, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jehož roční obrat není vyšší než 50 milionů EUR, nebo jehož roční rozvaha nepřesahuje 43 milionů EUR a který není sám subjektem kolektivního investování;

(e) „vlastním kapitálem“ se rozumí vlastnický podíl v podniku, který má podobu akcií nebo jiné formy účasti na kapitálu kvalifikovaného podniku v portfoliu, jenž byl vydán investorům;

(f) „kvazivlastním kapitálem“ se rozumí jakýkoli nástroj, u něhož je výnos založen především na ziscích nebo ztrátách kvalifikovaného podniku v portfoliu a který není zajištěn v případě selhání;

(g) „uváděním na trh“ se rozumí přímé nebo nepřímé nabízení nebo umísťování podílových jednotek nebo akcií fondu rizikového kapitálu, který správce fondu rizikového kapitálu spravuje, investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii z podnětu správce nebo jeho jménem;

(h) „upsaným kapitálem“ se rozumí jakýkoli závazek, kterým se daná osoba zavazuje nabýt podíl ve fondu rizikového kapitálu nebo do tohoto fondu učinit kapitálové vklady;

(i) „správcem fondu rizikového kapitálu“ se rozumí právnická osoba, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je správa jednoho nebo více kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

(j) „domovským členským státem“ se rozumí členský stát, v němž je správce fondu rizikového kapitálu usazen nebo zde má své sídlo;

(k) „hostitelským členským státem se rozumí členský stát, který není jeho domovským členským státem, v němž správce fondu rizikového kapitálu nabízí kvalifikované fondy rizikového kapitálu v souladu s tímto nařízením;

(l) „příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní orgán, jejž domovský členský stát na základě právních předpisů pověří registrací správců subjektů kolektivního investování uvedených v článku 2 odstavci 1.

KAPITOLA II PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ „EVROPSKÝ FOND RIZIKOVÉHO KAPITÁLU“

Článek 4

Správci fondů rizikového kapitálu, kteří splňují požadavky stanovené v této kapitole, jsou oprávněni používat označení „evropský fond rizikového kapitálu“ v rámci uvádění kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu na trh v Unii.

Článek 5

1. Správce fondu rizikového kapitálu zajistí, aby při získávání jiných aktiv než kvalifikovaných investic nebylo pro účely získání těchto aktiv použito více než 30 % celkových kapitálových vkladů a nesplaceného upsaného kapitálu. Krátkodobé držení hotovosti a peněžních ekvivalentů se pro účely výpočtu této hraniční hodnoty nezohledňuje.

2. Správce fondu rizikového kapitálu nesmí na úrovni kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu poskytovat půjčky, vydávat dluhové obligace, poskytovat záruky ani používat metody, které vedou ke zvýšení expozice fondu vůči riziku, ať už se jedná o půjčku hotovosti nebo cenných papírů, účast na derivátových pozicích nebo jiný způsob.

3. Zákaz stanovený v odstavci 2 se nevztahuje na půjčky na období, které nelze prodloužit a které nepřesahuje 120 kalendářních dnů, sloužící k poskytnutí likvidity v období mezi žádostí o upsaný kapitál a jeho příjmem od investorů.

Článek 6

Správci fondů rizikového kapitálu nabízejí podílové jednotky a akcie kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu výhradně investorům, kteří jsou považováni za profesionální klienty v souladu s oddílem I přílohy II směrnice 2004/39/ES, nebo s nimi může být na požádání jako s profesionálními klienty zacházeno v souladu s oddílem II přílohy II směrnice 2004/39/ES, nebo jiným investorům, pokud:

(a) se tito jiní investoři zavážou k investici ve výši alespoň 100 000 EUR;

(b) tito jiní investoři písemně oznámí v dokumentu, který není součástí smlouvy uzavřené ve věci závazku týkajícího se investice, že jsou si vědomi rizik spojených s plánovaným závazkem nebo investicí;

(c) správce fondu rizikového kapitálu provede posouzení odborných znalostí, zkušeností a znalostí investora, aniž předpokládá, že investor má stejné znalosti a zkušenosti s trhem jako osoby uvedené v oddílu I přílohy II směrnice 2004/39/ES;

(d) správce fondu rizikového kapitálu získá ve světle povahy plánovaného závazku nebo investice přiměřenou jistotu, že investor je s to činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika a že závazek tohoto druhu je pro takového investora vhodný;

(e) správce fondu rizikového kapitálu písemně potvrdí, že provedl posouzení uvedené v písmeni c) a že jsou splněny podmínky stanovené v písmeni d).

Článek 7

Správci fondů rizikového kapitálu ve vztahu ke kvalifikovaným fondům rizikového kapitálu, které spravují:

(a) jednají při výkonu svých činností s patřičnou dovedností, péčí a opatrností;

(b) uplatňují vhodné zásady a postupy s cílem zabránit nekalým praktikám, u nichž lze očekávat, že poškodí zájmy investorů a kvalifikovaných podniků v portfoliu;

(c) provozují své obchodní činnosti v nejlepším zájmu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, které spravují, investorů v těchto kvalifikovaných fondech rizikového kapitálu, a v zájmu integrity trhu;

(d) uplatňují vysokou úroveň obezřetnosti při výběru a průběžném sledování investic v kvalifikovaných podnicích v portfoliu;

(e) mají odpovídající znalosti a povědomí o kvalifikovaných podnicích v portfoliu, do nichž investují.

Článek 8

1. Správci fondů rizikového kapitálu rozpoznají střety zájmů a předcházejí jim, a není-li možné střetům zájmů předejít, řeší a sledují je a v souladu s odstavcem 4 tyto střety zájmů nahlásí s cílem zabránit tomu, aby nežádoucím způsobem ovlivnily zájmy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a jejich investorů, a zajistí poctivé zacházení s kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu, které spravují.

2. Správce fondu rizikového kapitálu určí především střety zájmů, které mohou vyvstat mezi

(a) správci fondů rizikového kapitálu, osobami, které skutečně řídí obchodní činnost správce fondu rizikového kapitálu, zaměstnanci nebo osobami, které přímo či nepřímo kontrolují správce fondu rizikového kapitálu nebo jsou tímto správcem kontrolovány, a kvalifikovaný fondem rizikového kapitálu řízeným správci fondů rizikového kapitálu nebo investory v těchto kvalifikovaných fondech rizikového kapitálu;

(b) kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo investory v tomto kvalifikovaném fondu a jiným kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu spravovaným stejným správcem fondu rizikového kapitálu nebo investory v tomto jiném kvalifikovaném fondu.

3. Správci fondů rizikového kapitálu používají účinné organizační a administrativní postupy pro splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2.

4. Oznámení konfliktů zájmů ve smyslu odstavce 1 se uplatní v případě, že organizační opatření přijatá správcem fondu rizikového kapitálu k rozpoznání, předcházení, řešení a sledování střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizika poškození zájmů investorů budou odvrácena. Správci fondů rizikového kapitálu jasně oznámí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů investorům předtím, než provedou obchod jejich jménem.

5. Komise se zmocňuje přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, jimiž se stanoví:

(a) druhy střetů zájmů podle odstavce 2 tohoto článku;

(b) opatření, která by měli správci fondů rizikového kapitálu v rámci svých struktur a organizačních a administrativních postupů přijmout k rozpoznávání, předcházení, řešení, sledování a oznamování střetů zájmů.

Článek 9

Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu mají vždy dostatečný kapitál a využívají přiměřené a vhodné lidské a technické zdroje, které jsou nezbytné k zajištění řádné správy těchto fondů.

Článek 10

Pravidla pro oceňování aktiv se uvádějí ve stanovách kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.

Článek 11

1. Správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu poskytne příslušnému orgánu domovského členského státu výroční zprávu za každý kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který spravuje, nejpozději 6 měsíců po skončení daného účetního roku. Zpráva uvede složení portfolia kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a činnosti z minulého roku. Bude rovněž obsahovat finanční účty kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu ověřené auditorem. Zpráva bude vypracována v souladu se stávajícími standardy finančního výkaznictví a podmínkami dohodnutými mezi správcem kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a investory. Správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu na požádání poskytne zprávu investorům. Správci a investoři fondů rizikového kapitálu se mohou vzájemně dohodnout na poskytování dalších informací.

2. Pokud je správce fondu rizikového kapitálu povinen zveřejnit výroční finanční zprávu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES[19] týkající se kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být poskytnuty buď odděleně, nebo jako doplněk výroční finanční zprávy.

Článek 12

1. Správci fondů rizikového kapitálu sdělí svým investorům předtím, než učiní investiční rozhodnutí, alespoň následují informace:

(a) totožnost správce fondu rizikového kapitálu a případných dalších poskytovatelů služeb, s nimiž správce fondu rizikového kapitálu uzavřel smlouvu ve věci jimi vykonávané správy kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, a popis jejich povinností;

(b) popis investiční strategie a cílů kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, včetně popisu typů kvalifikovaných podniků v portfoliu a postupů a kritérií používaných k jejich určení, technik investování, které mohou použít, a příslušných omezení pro investování;

(c) popis rizikového profilu kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a případných rizik spojených s aktivy, do nichž může fond investovat, nebo technik investování, které lze použít;

(d) popis postupu oceňování kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu a metod oceňování aktiv včetně metod používaných k oceňování kvalifikovaných podniků v portfoliu;

(e) popis stanovení odměny správce fondu rizikového kapitálu;

(f) popis všech poplatků, výdajů a srážek, které přímo či nepřímo hradí investoři, a jejich maximální výše;

(g) dosavadní výsledky kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, pokud jsou dostupné;

(h) popis postupů, kterými může kvalifikovaný fond rizikového kapitálu změnit investiční strategii nebo investiční politiku nebo obojí.

2. Pokud má správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu povinnost zveřejnit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES[20] nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy prospekt, týkající se kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být poskytnuty buď odděleně, nebo jako součást prospektu.

KAPITOLA III DOHLED A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 13

1. Správci fondů rizikového kapitálu, kteří pro účely uvádění svých kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu na trh chtějí používat označení „evropský fond rizikového kapitálu“, o tomto záměru informují příslušný orgán svého domovského členského státu a poskytnou tyto informace:

(a) totožnost osob, které skutečně provádějí činnost správce kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu;

(b) identitu kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jejichž podílové jednotky či akcie budou nabízeny, a jejich investiční strategie;

(c) informace o opatřeních přijatých za účelem splnění požadavků kapitoly II;

(d) seznam členských států, v nichž správce fondu rizikového kapitálu hodlá uvádět jednotlivé kvalifikované fondy rizikového kapitálu na trh.

2. Příslušný orgán domovského členského státu zaregistruje správce fondu rizikového kapitálu pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

(a) informace požadované podle odstavce 1 jsou úplné;

(b) opatření oznámená podle odst. 1 písm. c) jsou s to zajistit splnění požadavků kapitoly II.

3. Registrace bude platit na celém území Unie a umožní správcům fondů rizikového kapitálu uvádět kvalifikované fondy rizikového kapitálu na trh pod označením „evropské fondy rizikového kapitálu“ v celé Unii.

Článek 14

Správce fondu rizikového kapitálu informuje příslušný orgán domovského členského státu, kde zamýšlí uvádět na trh:

(a) nový kvalifikovaný fond rizikového kapitálu;

(b) stávající kvalifikovaný fond rizikového kapitálu v členském státě, který není na seznamu uvedeném v čl. 13 odst. 1 písm. d).

Článek 15

1. Okamžitě po registraci správce fondu rizikového kapitálu příslušný orgán domovského členského státu oznámí skutečnost, že je správce fondu rizikového kapitálu zaregistrován, členským státům oznámeným v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. d) a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

2. Hostitelské členské státy oznámené v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. d) nestanoví pro správce fondu rizikového kapitálu registrovaného v souladu s článkem 13 žádné požadavky nebo správní postupy v souvislosti s nabízením kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, ani nepodmiňují uvádění na trh získáním souhlasu před jeho zahájením.

3. Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcí technické normy, kterými se stanoví forma oznámení.

4. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do [vložte datum].

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v odstavci 3 tohoto článku postupem podle článku 15 nařízení (EU) 1095/2010.

Článek 16

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální databázi, která je veřejně přístupná na internetu a která obsahuje seznam všech správců fondů rizikového kapitálu registrovaných v Unii v souladu s tímto nařízením.

Článek 17

Příslušný orgán domovského členského státu vykonává dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto nařízení.

Článek 18

Příslušným orgánům budou v souladu s vnitrostátním právem svěřeny veškeré pravomoci v oblasti dohledu a vyšetřování, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkce. Bude jim zejména svěřena pravomoc:

(a) vyžádat si jakýkoli dokument v jakékoli formě a obdržet či opatřit si jeho kopii;

(b) vyžádat si od správce fondu rizikového kapitálu bezodkladné poskytnutí informací;

(c) vyžádat si informace od osob zapojených do aktivit správce fondu rizikového kapitálu nebo kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;

(d) provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez předchozího ohlášení;

(e) vydat nařízení s cílem zajistit, aby správce fondu rizikového kapitálu plnil požadavky tohoto nařízení a upustil od opakování chování, které může představovat porušení tohoto nařízení.

Článek 19

1. Členské státy stanoví pravidla pro ukládání správních opatření a sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich provádění. Stanovená opatření a sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Do [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Dále bezodkladně oznámí Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy jakékoli následné změny těchto pravidel.

Článek 20

1. Příslušný orgán domovského členského státu přijme vhodná opatření uvedená v odstavci 2, pokud správce fondu rizikového kapitálu:

(a) neplní požadavky, které se vztahují na složení portfolia podle článku 5;

(b) nenabízí kvalifikovaný fond rizikového kapitálu způsobilým investorům podle článku 6;

(c) nezaregistruje se u příslušného orgánu svého domovského členského státu v souladu s článkem 13.

2. V případech uvedených v odstavci 1 příslušné orgány domovského členského státu přijmou podle okolností následující opatření:

(a) zákaz používání označení „evropský fond rizikového kapitálu“ pro účely nabízení jednoho nebo více kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu správce fondu rizikového kapitálu;

(b) výmaz správce fondu rizikového kapitálu z rejstříku.

3. Příslušný orgán domovského členského státu informuje příslušné orgány hostitelských členských států oznámených v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. d) o výmazu správce fondu rizikového kapitálu z rejstříku uvedeného v odst. 2 písm. b) tohoto článku.

4. Právo nabízet jeden nebo více kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu pod označením „evropský fond rizikového kapitálu“ v Unii končí s okamžitou účinností k datu, k němuž bylo přijato rozhodnutí příslušného orgánu uvedeného v odst. 2 písm. a) nebo b).

Článek 21

1. Příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy navzájem spolupracují, kdykoli je to nutné k provádění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

2. Vyměňují si veškeré informace a dokumentaci potřebnou k rozpoznání a nápravě nedostatků, které představují porušení tohoto nařízení.

Článek 22

1. Pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, jakož i auditory a odborníky pověřené příslušnými orgány platí povinnost mlčenlivosti. Žádné důvěrné informace, které tyto osoby získají při výkonu svých služebních povinností, nesmějí sdělit jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, z níž nelze jednotlivě identifikovat správce fondu rizikového kapitálu a kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem a řízením podle tohoto nařízení.

2. Příslušným orgánům členských států nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy nesmí být bráněno ve výměně informací v souladu s tímto nařízením nebo dalšími právními předpisy, které se vztahují na správce fondů rizikového kapitálu a kvalifikované fondy rizikového kapitálu.

3. V případě, že příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy získají důvěrné informace v souladu s odstavcem 2, mohou je použít pouze při výkonu svých služebních povinností a pro účely správních a soudních řízení.

KAPITOLA IV PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 a čl. 8 odst. 5 je svěřeno Komisi na dobu čtyř let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 a čl. 8 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Rozhodnutí nemá vliv na platnost žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s čl. 2 odst. 3 nebo čl. 8 odst. 5 vstoupí v platnost, jen pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevyslovily námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém záměru námitky nevyslovit. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 24

1. Nejpozději čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení Komise toto nařízení přezkoumá. Přezkum bude zahrnovat obecné hodnocení fungování pravidel stanovených tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování, včetně:

(a) rozsahu použití označení „evropský fond rizikového kapitálu“ správci fondů rizikového kapitálu v různých členských státech, ať již vnitrostátně, nebo přeshraničně;

(b) oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně hraniční hodnoty 500 milionů EUR.

2. Po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž bude v případě potřeby přiložen legislativní návrh.

Článek 25

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 22. července 2013, s výjimkou čl. 2 odst. 3 a čl. 8 odst.5, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předsedkyně

[1]               Podle posledního průzkumu Evropské centrální banky (ECB) více než 50 % dotázaných malých a středních podniků v eurozóně uvádí nárůst úrokových sazeb u bank a celkové zpřísnění úvěrových standardů u bankovních úvěrů pro malé a střední podniky.

[2]               V posledním průzkumu (09/2010 – 02/2011), který provedla Evropská centrální banka (ECB) a který sestavila ve spolupráci s Evropskou komisí, zaměřeném na přístup malých a středních podniků v eurozóně k financování, zhruba 15 % malých a středních podniků uvádí „přístup k financování“ jako svůj nejnaléhavější problém, což se v porovnání s předchozími průzkumy nezměnilo. http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/accesstofinancesmallmediumsizedenterprises201104en.pdf?b704f6b228e071bea9507d7569412805.

[3]               Zdroj: Odhady Evropské asociace soukromého a rizikového kapitálu (EVCA) pro rok 2011.

[4]               http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm, 3. března 2010, a rovněž součástí iniciativy Unie inovací, http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=keydocs 6. října 2010.

[5]               http://ec.europa.eu/internal_market/smact/docs/20110413-communication_en.pdf 13. dubna 2011.

[6]               http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/news/speeches-statements/pdf/20111012communication_roadmap_en.pdf.

[7]               Rizikový kapitál zahrnuje tři typy financování: (i) neformální investice, které poskytují tzv. „business angels“, (ii) rizikový (spekulativní) kapitál a (iii) trhy cenných papírů zaměřené na MSP a společnosti s vysokým růstem.

[8]               Závěrečná zpráva akčního plánu pro rizikový kapitál 2003: http://ec.europa.eu/internal_market/securities/riskcapital/index_en.htm.

[9]               http://ec.europa.eu/internal_market/investment/venture_capital_en.htm.

[10]             Úř. věst. C, s.

[11]             Úř. věst. C, s.

[12]             Úř. věst. C, s.

[13]             Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

[14]             Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[16]             Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

[17]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[18]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

[20]             Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.