23.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 52/11

(1)

Je třeba stanovit rámec zahrnující pravidla týkající se povinnosti clearingu, jejího uplatňování, možného osvobození a technik zmírňování rizika, které mají být stanoveny, nelze-li provést clearing s ústřední protistranou. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a účinného přístupu pro zúčastněné strany a zejména pro subjekty, na něž se vztahují tyto povinnosti, je žádoucí zařadit většinu regulačních technických norem požadovaných podle hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012 do jediného nařízení.

(2)

S ohledem na globální povahu trhu s OTC deriváty by toto nařízení mělo vzít v úvahu relevantní mezinárodně dohodnuté pokyny a doporučení pro reformy trhu s OTC deriváty a povinný clearing, jakož i související pravidla vypracovaná v jiných jurisdikcích. Konkrétně rámec pro určení povinnosti clearingu zohledňuje požadavky na povinný clearing zveřejněné Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry. V maximální možné míře tak bude podpořeno sbližování s přístupem jiných jurisdikcí.

(3)

Za účelem jasné identifikace omezeného počtu konceptů pocházejících z nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i specifikace technických pojmů nezbytných k vypracování této technické normy, by mělo být definováno několik pojmů.

(4)

Ujednání o nepřímém clearingu by nemělo ústřední protistranu, člena clearingového systému, klienta nebo nepřímého klienta vystavit dalšímu riziku protistrany a aktivům a pozicím nepřímého klienta by měla být poskytnuta odpovídající ochrana. Je proto důležité, aby jakýkoli druh ujednání o nepřímém clearingu splňoval minimální podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti. Strany ujednání o nepřímém clearingu by proto měly podléhat specifickým povinnostem. Tato ujednání přesahují smluvní vztah mezi nepřímými klienty a klienty člena clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 požaduje, aby ústřední protistrana byla systémem určeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (3). To znamená, že by se členové clearingového systému ústředních protistran měli kvalifikovat jako účastníci podle uvedené směrnice. Pro zajištění ochrany nepřímým klientům, která bude rovnocenná ochraně klientů podle nařízení (EU) č. 648/2012, je proto nutné zajistit, aby klienti poskytující služby nepřímého clearingu byli úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo rovnocennými úvěrovými institucemi nebo investičními podniky třetí země.

(6)

Měla by být vytvořena ujednání o nepřímém clearingu s cílem zajistit, aby nepřímí klienti mohli v případě selhání získat rovnocennou úroveň ochrany jako přímí klienti. V případě selhání člena clearingového systému, který zajišťuje ujednání o nepřímém clearingu, by nepřímí klienti měli být na základě požadavků na přenositelnost stanovených v článcích 39 a 48 nařízení (EU) č. 648/2012 zahrnuti do převodu klientských pozic na alternativního člena clearingového systému. V rámci ujednání o nepřímém clearingu by měly rovněž existovat odpovídající záruky proti selhání klienta a tato ujednání by měla podporovat převod pozic nepřímých klientů na alternativního poskytovatele clearingových služeb.

(7)

Jelikož mohou ujednání o nepřímém clearingu způsobovat určitá rizika, měly by všechny strany nepřímého ujednání o clearingu, včetně členů clearingového systému a ústředních protistran, běžně identifikovat, sledovat a řídit veškerá podstatná rizika vyplývající z ujednání. V této souvislosti je obzvláště důležité vhodné sdílení informací mezi klienty, kteří poskytují služby nepřímého clearingu, a členy clearingového systému, kteří uvedené služby zajišťují. Členové clearingového systému by měli informace poskytované klienty využívat výhradně pro účely řízení rizik a měli by předcházet zneužívání obchodně citlivých informací, a to včetně využití účinných bariér mezi různými divizemi finanční instituce, aby se zamezilo střetům zájmů.

(8)

Příslušný orgán, který ústřední protistraně povolí provádět clearing určité kategorie OTC derivátů, je povinen informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Toto oznámení by mělo zahrnovat podrobné informace nezbytné k tomu, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy provedl svůj postup posouzení, včetně informací o likviditě a objemu příslušné kategorie OTC derivátů. Přestože tok informací směřuje od příslušného orgánu k Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, měla by nejprve ústřední protistrana, která požádala o povolení, poskytnout požadované informace příslušným orgánům, které je následně mohou doplnit.

(9)

Přestože zejména u nových produktů nemusí být vždy k dispozici všechny informace, které mají být obsaženy v oznámení příslušného orgánu pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy pro účely povinnosti clearingu, měly by být poskytnuty dostupné odhady, včetně jasného uvedení použitých předpokladů. Oznámení by mělo rovněž obsahovat informace týkající se protistran, jako je druh a počet protistran, kroky nutné k zahájení clearingu s ústřední protistranou, jejich právní a provozní kapacita nebo jejich rámec pro řízení rizik, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit schopnost aktivních protistran splnit povinnost clearingu bez narušení trhu.

(10)

Oznámení příslušného orgánu pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by mělo obsahovat informace o míře standardizace, likvidity a cenové dostupnosti, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl posoudit, zda by měla určitá kategorie OTC derivátů podléhat povinnosti clearingu. Kritéria týkající se standardizace smluvních podmínek a provozních procesů příslušné kategorie OTC derivátů jsou ukazatelem standardizace ekonomických podmínek určité kategorie OTC derivátů, jelikož smluvní podmínky a provozní procesy mohou být standardizovány, pouze pokud jsou standardizovány tyto ekonomické podmínky. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posuzuje kritéria týkající se likvidity a cenové dostupnosti podle jiných východisek, než jaká používá příslušný orgán při povolování ústřední protistrany. Likvidita je v této souvislosti posuzována z širší perspektivy a odlišuje se od likvidity poté, co by se uplatnila povinnost clearingu. Zvláště skutečnost, že je smlouva dostatečně likvidní, aby její clearing mohla provádět jedna ústřední protistrana, nutně neznamená, že by měla podléhat povinnosti clearingu. Posouzení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy by nemělo opakovat nebo zdvojovat přezkum, který již provedl příslušný orgán.

(11)

Informace, které má příslušný orgán poskytnout pro účely povinnosti clearingu, by měly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy umožnit posouzení dostupnosti cenových informací. V této souvislosti přístup ústřední protistrany k cenovým informacím v určitém okamžiku neznamená, že účastníci trhu budou mít přístup k cenovým informacím v budoucnosti. V důsledku toho skutečnost, že ústřední protistrana má přístup k nezbytným cenovým informacím pro řízení rizik plynoucích z clearingu derivátových smluv v rámci určité kategorie OTC derivátů, automaticky neznamená, že by tato kategorie OTC derivátů měla podléhat povinnosti clearingu.

(12)

Míra podrobností dostupných v rejstříku kategorií OTC derivátových smluv podléhajících povinnosti clearingu závisí na relevanci těchto údajů pro identifikaci každé kategorie OTC derivátových smluv. Míra podrobností v rejstříku se proto pro různé kategorie OTC derivátových smluv může lišit.

(13)

Umožnění přístupu více ústředních protistran k obchodnímu systému by mohlo rozšířit přístup účastníků k tomuto systému, a zvýšit tak celkovou likviditu. Za takových okolností je nicméně nezbytné specifikovat pojem roztříštění likvidity v rámci obchodního systému v případě, kdy může ohrozit hladké a řádné fungování trhů pro kategorii finančních nástrojů, pro které je podána žádost.

(14)

Posouzení obchodního systému, k němuž ústřední protistrana požádala o přístup, i samotné ústřední protistrany ze strany příslušného orgánu by mělo vycházet z dostupných mechanismů bránících roztříštění likvidity v rámci obchodního systému.

(15)

Aby se předešlo roztříštění likvidity, měli by být všichni účastníci v obchodním systému schopni provést clearing všech obchodů, které vzájemně provedou. Nebylo by však přiměřené požadovat, aby se všichni členové clearingového systému stávající ústřední protistrany stali rovněž členy clearingového systému jakékoli nové ústřední protistrany obsluhující tento obchodní systém. Pokud existují subjekty, které jsou členy clearingového systému obou ústředních protistran, mohou zajišťovat převod a clearing obchodů prováděných účastníky trhu, jimž poskytují služby uvedené dvě ústřední protistrany zvlášť, aby se tak omezilo riziko roztříštění likvidity. Je nicméně důležité, aby žádost ústřední protistrany o přístup k obchodnímu systému nezpůsobovala roztříštění likvidity způsobem, který by zvyšoval rizika, kterým je stávající ústřední protistrana vystavena.

(16)

V souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 by žádost ústřední protistrany o přístup k obchodnímu systému neměla vyžadovat interoperabilitu, a toto nařízení by proto nemělo předepisovat interoperabilitu jako jediný způsob řešení roztříštění likvidity. Toto nařízení by však ústředním protistranám nemělo bránit v dobrovolném uzavření takového ujednání, pokud jsou splněny nutné podmínky k jeho vytvoření.

(17)

Za účelem stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním, mohou nefinanční smluvní strany použít jedno z kritérií stanovených v tomto nařízení, včetně účetní definice vycházející z pravidel Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Protistrany mohou účetní definici použít i v případě, že nepoužívají předpisy IFRS. U nefinančních smluvních stran, které mohou používat místní účetní předpisy, se očekává, že většina smluv, které by podle takových místních účetních pravidel byly klasifikovány jako zajišťovací, by spadala do obecné definice smluv snižujících rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním podle tohoto nařízení.

(18)

Za určitých okolností nemusí být možné zajistit se proti riziku použitím přímo související derivátové smlouvy, tj. smlouvy s totožným podkladovým nástrojem a datem vypořádání, jako riziko, jež je předmětem krytí. V takovém případě může nefinanční smluvní strana ke krytí své expozice využít zástupné zajištění prostřednictvím úzce korelovaného nástroje, například nástroje s odlišným, ale velmi blízkým podkladovým nástrojem z hlediska ekonomického chování. Kromě toho určité skupiny nefinančních smluvních stran, které uzavírají OTC derivátové smlouvy prostřednictvím jediného subjektu, aby se zajistily proti celkovým rizikům skupiny, mohou použít makro zajištění nebo portfoliové zajištění. Tyto OTC derivátové smlouvy poskytující makro zajištění, portfoliové zajištění nebo zástupné zajištění mohou pro účely tohoto nařízení představovat zajištění a měly by být posuzovány podle kritérií pro stanovení toho, které OTC derivátové smlouvy objektivně snižují rizika.

(19)

Riziko se může v průběhu času vyvíjet a aby bylo možné se vývoji rizika přizpůsobit, může být nutné OTC derivátové smlouvy původně provedené s cílem snížit riziko související s obchodní činností nebo korporátním financováním kompenzovat použitím dalších OTC derivátových smluv. V důsledku toho lze zajištění rizika dosáhnout prostřednictvím kombinace OTC derivátových smluv, včetně započtení OTC derivátových smluv, které zajišťují konečné uzavření těch OTC derivátových smluv, které ztratily souvislost s obchodní činností nebo korporátním financováním.

(20)

Rozsah rizik přímo souvisejících s obchodní činností a korporátním financováním je velmi široký a liší se podle různých hospodářských odvětví. Rizika související s obchodní činností jsou obvykle spojena se vstupy do produkční funkce společnosti nebo s produkty a službami, které prodává nebo poskytuje. Korporátní financování se obvykle týká řízení krátkodobého a dlouhodobého financování subjektu včetně jeho dluhu, a způsobů, jak investuje finanční prostředky, které vytváří nebo které má v držení, včetně řízení hotovosti. Korporátní financování a obchodní činnost mohou být ovlivněny stejnými zdroji rizik, například měnovým rizikem, rizikem plynoucím z cen komodit, inflačním nebo úvěrovým rizikem. Vzhledem k tomu, že se OTC derivátové smlouvy uzavírají k zajištění konkrétního rizika, měla by být při analýze rizik přímo souvisejících s obchodní činností nebo korporátním financováním uvedená rizika definována jednotným způsobem, který by zahrnoval oba typy činností. Oddělení těchto dvou kategorií by navíc mohlo mít nezamýšlené důsledky, protože by v závislosti na odvětví, v němž nefinanční smluvní strany působí, bylo konkrétní riziko zajištěno buď v rámci korporátního financování, nebo obchodní činnosti.

(21)

S ohledem na systémový význam souvisejících rizik by měly být stanoveny clearingové prahy; je nicméně nutné vzít v úvahu, že OTC deriváty, které snižují rizika, jsou z výpočtu clearingových prahů vyloučeny a že clearingové prahy umožňují výjimku ze zásady clearingové povinnosti pro ty OTC derivátové smlouvy, u nichž lze mít za to, že nebyly uzavřeny pro účely zajištění. Konkrétněji řečeno by hodnota clearingového prahu měla být pravidelně přezkoumávána a měla by být stanovena podle kategorie OTC derivátových smluv. Kategorie OTC derivátů stanovené pro účely clearingových prahů se mohou lišit od kategorií OTC derivátů pro účely povinnosti clearingu. Při stanovení hodnoty clearingových prahů by měla být věnována patřičná pozornost potřebě definovat jediný ukazatel zachycující systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů. Clearingové prahy používané nefinančními smluvními stranami by dále měly být snadno použitelné.

(22)

Hodnota clearingových prahů by měla být určena s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Je však třeba vzít v úvahu, že tyto čisté pozice a expozice jsou odlišné od čisté expozice v rámci protistran a v rámci kategorie aktiv. Kromě toho by podle nařízení (EU) č. 648/2012 tyto čisté pozice měly být sečteny za účelem určení údajů, které mají být zohledněny pro stanovení clearingových prahů. Při stanovení clearingových prahů by měl být vzat v úvahu celkový hrubý součet těchto čistých pozic. Referenční hodnotou pro stanovení clearingových prahů by měla být hrubá nominální hodnota vzniklá uvedeným součtem.

(23)

Struktura činnosti OTC derivátů nefinančních smluvních stran navíc obvykle vede k nízké míře nettingu, protože se OTC derivátové smlouvy uzavírají ve stejném směru. V důsledku toho by se rozdíl mezi součtem čistých pozic a expozic protistrany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů velmi blížil hrubé hodnotě smluv. Z tohoto důvodu a pro dosažení cíle jednoduchosti by jako platný zástupce hodnoty, kterou je třeba vzít v úvahu při stanovení clearingového prahu, měla být použita hrubá hodnota OTC derivátových smluv.

(24)

Vzhledem k tomu, že nefinanční smluvní strany, které nepřekračují clearingový práh, nemají povinnost oceňovat své OTC derivátové smlouvy podle tržní hodnoty, nebylo by přiměřené využívat tuto metodu k určení clearingových prahů, neboť by pro nefinanční smluvní strany znamenala výraznou zátěž, která by nebyla přiměřená řešenému riziku. Oproti tomu použitím jmenovité hodnoty OTC derivátových smluv by byl umožněn jednoduchý přístup, který pro nefinanční smluvní strany není vystaven vnějším událostem.

(25)

Překročení jedné z hodnot stanovených pro určitou kategorii OTC derivátů by mělo znamenat překročení clearingového prahu pro všechny kategorie vzhledem k tomu, že OTC derivátové smlouvy, které snižují rizika, jsou z výpočtu clearingového prahu vyloučeny, důsledky překročení clearingového prahu nesouvisejí jen s povinností clearingu, ale vztahují se i na techniky zmírňování rizika, a přístup v souvislosti s příslušnými povinnostmi platnými podle nařízení (EU) č. 648/2012 pro nefinanční smluvní strany by měl být vzhledem k nekomplikované povaze většiny z nich jednoduchý.

(26)

U těch OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí clearing, by se měly používat techniky zmírňování rizika, jako je včasné potvrzení. Potvrzení OTC derivátových smluv se může týkat jedné nebo více rámcových smluv, rámcových potvrzovacích smluv nebo jiných standardních obchodních podmínek. Může mít podobu elektronicky provedené smlouvy nebo dokumentu podepsaného oběma protistranami.

(27)

Je nezbytné, aby protistrany potvrdily podmínky svých obchodů co nejdříve po provedení obchodu, zejména pokud je obchod prováděn nebo zpracován elektronicky, aby bylo zajištěno vzájemné porozumění a právní jistota podmínek obchodu. Zejména v případě protistran, které uzavírají nestandardní či složité OTC derivátové smlouvy, může být nutné, aby zavedly nástroje, jež jim umožní splnit požadavek, aby své OTC derivátové smlouvy včas potvrdily. Včasné potvrzení by rovněž předpokládalo, že se v této oblasti vytvoří příslušné tržní postupy.

(28)

Za účelem dalšího zmírnění rizik umožňuje sesouhlasení portfolií každé protistraně provést komplexní přezkum portfolia obchodů, jak jej vidí její protistrana, a okamžitě identifikovat jakákoli nedorozumění ohledně klíčových podmínek obchodu. Mezi tyto podmínky by mělo patřit ocenění každého obchodu a mohou mezi ně rovněž patřit ostatní relevantní údaje, jako je datum účinnosti, plánované datum splatnosti, jakákoli data plateb či vypořádání, jmenovitá hodnota smlouvy a měna obchodu, podkladový nástroj, pozice protistran, konvence obchodního dne a jakékoli příslušné pevné nebo pohyblivé úrokové sazby OTC derivátové smlouvy.

(29)

S ohledem na různé rizikové profily a v zájmu toho, aby sesouhlasení portfolií představovalo přiměřenou techniku zmírňování rizik, by se četnost sesouhlasení a velikost zvažovaného portfolia měly lišit v závislosti na povaze protistran. Náročnější požadavky by se měly vztahovat na finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které překročí clearingový práh, zatímco na nefinanční smluvní stranu, která clearingový práh nepřekročí, by se měla uplatnit nižší četnost sesouhlasení, a to bez ohledu na kategorii její protistrany, která by na uvedenou část svého portfolia mohla rovněž uplatnit toto méně časté sesouhlasení.

(30)

Komprese portfolií může být také účinným nástrojem pro účely zmírňování rizika v závislosti na okolnostech, jako je velikost portfolia s určitou protistranou, splatnost, účel a míra standardizace OTC derivátových smluv. Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které mají portfolio OTC derivátových smluv, u nichž ústřední protistrana neprovedla clearing, nad úrovní stanovenou v tomto nařízení, by měly mít zavedené postupy pro analýzu možnosti využít kompresi portfolií, která by jim umožnila snížit jejich úvěrové riziko protistrany.

(31)

Cílem řešení sporů je zmírnění rizik plynoucích ze smluv, u nichž není clearing prováděn centrálně. Při uzavírání vzájemných obchodů s OTC deriváty by protistrany měly mít dohodnutý rámec pro řešení jakéhokoli souvisejícího sporu, k němuž může dojít. Tento rámec by měl odkazovat na mechanismy řešení sporů, jako je rozhodčí řízení vedené třetí stranou nebo mechanismus poptávání trhu. Jeho cílem je zamezit tomu, aby nevyřešené spory eskalovaly a vystavily protistrany dalším rizikům. Spory by měly být identifikovány, řízeny a odpovídajícím způsobem oznámeny.

(32)

Pro účely určení tržních podmínek, které brání oceňování podle tržní hodnoty, je nezbytné specifikovat neaktivní trh. Trh může být neaktivní z několika důvodů, včetně případů, kdy se neuskutečňují pravidelné obchody za obvyklých tržních podmínek, přičemž obvyklé tržní podmínky by měly mít stejný význam jako pro účely účetnictví.

(33)

Toto nařízení se vztahuje na finanční smluvní strany a na nefinanční smluvní strany, které překročí clearingový práh, a zohledňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (4), která rovněž stanoví požadavky, které musí být splněny pro oceňování podle modelu.

(34)

Struktura modelu použitého pro oceňování podle modelu může být navržena interně nebo externě, avšak v zájmu zajištění řádné odpovědnosti je za schválení modelu odpovědná správní rada nebo její pověřený výbor.

(35)

Pokud mohou protistrany uplatnit osvobození v rámci skupiny poté, co podají oznámení příslušným orgánům, avšak aniž by čekaly na konec lhůty pro vyjádření případných námitek těmito příslušnými orgány, je důležité zajistit, aby příslušné orgány včas získaly vhodné a dostatečné informace, aby mohly posoudit, zda mají vůči osvobození vznést námitku.

(36)

Předpokládanou velikost, objemy a četnost vnitroskupinových OTC derivátových smluv lze určit na základě minulých vnitroskupinových obchodů protistran, jakož i předpokládaného modelu a činnosti očekávané v budoucnosti.

(37)

Pokud protistrany uplatní osvobození v rámci skupiny, měly by zveřejnit informace v zájmu zajištění transparentnosti vůči účastníkům trhu a potenciálním věřitelům. Z hlediska posuzování rizik je to obzvláště důležité pro potenciální věřitele protistran. Cílem tohoto zveřejnění je zabránit nesprávnému dojmu, že u OTC derivátových smluv probíhá centrální clearing nebo že se jich týkají techniky zmírňování rizika, zatímco tomu tak není.

(38)

Časový rámec pro dosažení včasného potvrzení vyžaduje adaptační úsilí, včetně změn tržních postupů a zdokonalení systémů informačních technologií. Vzhledem k tomu, že tempo přizpůsobení s cílem dosáhnout souladu se může lišit podle kategorie protistran a podle kategorie aktiv OTC derivátů, umožnilo by stanovení postupných lhůt pro uplatňování, které tyto rozdíly zohlední, posílení časového rámce pro potvrzení pro ty protistrany a produkty, které mohou být připraveny rychleji.

(39)

Standardy stanovené pro sesouhlasení portfolií, kompresi portfolií nebo pro řešení sporů by od protistran vyžadovaly, aby zavedly postupy, strategie a procesy a aby změnily dokumentaci, což by vyžadovalo čas. Vstup příslušných požadavků v platnost by měl být odložen, aby se protistranám poskytl čas provést nezbytné kroky pro dosažení souladu.

(40)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(41)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010,

a)

„nepřímým klientem“ se rozumí klient klienta člena clearingového systému;

b)

„ujednáním o nepřímém clearingu“ se rozumí soubor smluvních vztahů mezi ústřední protistranou, členem clearingového systému, klientem člena clearingového systému a nepřímým klientem, který klientovi člena clearingového systému umožňuje poskytovat nepřímému klientovi clearingové služby;

c)

„potvrzením“ se rozumí dokumentace souhlasu protistran se všemi podmínkami OTC derivátové smlouvy.

a)

vést oddělené záznamy a účetnictví, které každému klientovi umožní rozlišit v účtech se členem clearingového systému aktiva a pozice klienta od aktiv a pozic držených na účet svých nepřímých klientů;

b)

vést oddělené záznamy a účetnictví, které každému klientovi umožní rozlišit v účtech se členem clearingového systému aktiva a pozice držené na účet nepřímého klienta od aktiv a pozic držených na účet ostatních nepřímých klientů.

a)

identifikaci kategorie OTC derivátových smluv;

b)

identifikaci OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie OTC derivátových smluv;

c)

ostatní informace, které mají být uvedeny ve veřejném rejstříku v souladu s článkem 8;

d)

jakékoli další charakteristiky nezbytné k rozlišení OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie OTC derivátových smluv od OTC derivátových smluv mimo danou kategorii;

e)

důkazy o míře standardizace smluvních podmínek a provozních postupů u příslušné kategorie OTC derivátových smluv;

f)

údaje o objemu kategorie OTC derivátových smluv;

g)

údaje o likviditě kategorie OTC derivátových smluv;

h)

důkazy o tom, že jsou účastníkům trhu dostupné spravedlivé, spolehlivé a všeobecně přijímané cenové informace o smlouvách v dané kategorii OTC derivátových smluv;

i)

důkazy o tom, jaký dopad má pro účastníky trhu povinnost clearingu na dostupnost cenových informací.

a)

údaje důležité pro posouzení očekávaného objemu kategorie OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu;

b)

důkazy o schopnosti ústřední protistrany zvládnout očekávaný objem kategorie OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu, a řídit riziko vyplývající z clearingu příslušné kategorie OTC derivátových smluv, a to i prostřednictvím clearingových ujednání zahrnujících klienta nebo nepřímého klienta;

c)

druh a počet protistran, jež jsou aktivní a u nichž se očekává, že budou aktivní na trhu pro kategorii OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu;

d)

nástin různých úkolů, které mají být provedeny s cílem zahájit clearing s ústřední protistranou, spolu s určením doby nutné ke splnění každého úkolu;

e)

informace o řízení rizik, právní a provozní kapacitě škály protistran, jež jsou aktivní na trhu pro kategorii OTC derivátových smluv, pokud se na ni začne vztahovat povinnost clearingu.

a)

počtu obchodů;

b)

celkového objemu;

c)

celkových otevřených úrokových pozic;

d)

množství otevřených pokynů včetně průměrného počtu pokynů a žádostí o kotaci;

e)

velikosti rozpětí;

f)

likviditních opatření za krizových podmínek na trhu;

g)

likviditních opatření pro provádění postupů v případě selhání.

a)

zda smluvní podmínky příslušné kategorie OTC derivátových smluv zahrnují společnou právní dokumentaci, včetně rámcových nettingových dohod, definic, standardních podmínek a potvrzení, které stanoví smluvní specifikace běžně užívané protistranami;

b)

zda provozní postupy uvedené příslušné kategorie OTC derivátových smluv podléhají automatizovanému poobchodnímu zpracování a událostem v životním cyklu, které jsou řízeny stejným způsobem podle harmonogramu, o němž mezi protistranami existuje široká shoda.

a)

zda by marže nebo finanční požadavky ústřední protistrany byly přiměřené riziku, které má povinnost clearingu zmírnit;

b)

stabilitu velikosti a hloubky trhu v souvislosti s produktem v průběhu času;

c)

pravděpodobnost, že by rozptýlení trhu zůstalo dostatečné v případě selhání člena clearingového systému;

d)

počet a hodnotu obchodů.

a)

kategorii aktiv OTC derivátových smluv;

b)

druh OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

c)

podkladové nástroje OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

d)

u podkladových nástrojů, které jsou finančními nástroji, informaci o tom, zda je podkladový nástroj jediným finančním nástrojem nebo emitentem nebo indexem nebo portfoliem;

e)

u ostatních podkladových nástrojů informaci o kategorii podkladového nástroje;

f)

jmenovité a vypořádací měny OTC derivátových smluv v rámci dané kategorie;

g)

rozsah splatností OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

h)

podmínky vypořádání OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

i)

rozsah četnosti plateb OTC derivátových smluv v rámci kategorie;

j)

identifikační kód produktu příslušné kategorie OTC derivátových smluv;

k)

jakoukoli jinou charakteristiku nutnou k rozlišení jedné smlouvy v příslušné kategorii OTC derivátových smluv od jiné.

a)

identifikační kód v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1247/2012 (6);

b)

úplný název;

c)

zemi usazení;

d)

příslušný orgán určený v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

identifikaci kategorií protistran, na něž se vztahuje každé období postupného zavádění;

b)

jakékoli jiné podmínky pro uplatnění období postupného zavádění požadované na základě regulačních technických norem přijatých podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

identifikaci ústřední protistrany;

b)

kategorii aktiv OTC derivátových smluv, které jsou předmětem oznámení;

c)

druh OTC derivátových smluv;

d)

datum oznámení;

e)

identifikaci příslušného orgánu, který provádí oznámení.

a)

prostřednictvím alespoň jedné společné ústřední protistrany;

b)

prostřednictvím clearingových ujednání vytvořených ústředními protistranami.

a)

kryje rizika vyplývající z možné změny hodnoty aktiv, služeb, vstupů, produktů, komodit nebo závazků, které nefinanční smluvní strana nebo její skupina vlastní, produkuje, vyrábí, zpracovává, poskytuje, nakupuje, uvádí na trh, pronajímá, prodává nebo které jí vznikají nebo o nichž důvodně předpokládá, že je v rámci své běžné obchodní činnosti bude vlastnit, produkovat, vyrábět, zpracovávat, poskytovat, nakupovat, uvádět na trh, pronajímat, prodávat nebo že jí vzniknou;

b)

kryje rizika vyplývající z možného nepřímého vlivu na hodnotu aktiv, služeb, vstupů, produktů, komodit nebo závazků uvedených v písmeni a), jež jsou způsobena kolísáním úrokových sazeb, míry inflace, směnných kurzů nebo úvěrového rizika;

c)

splňuje parametry zajišťovací smlouvy podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (7).

a)

1 miliarda EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC úvěrových derivátových smluv;

b)

1 miliarda EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC akciových derivátových smluv;

c)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC úrokových derivátových smluv;

d)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC měnových derivátových smluv;

e)

3 miliardy EUR hrubé jmenovité hodnoty u OTC komoditních derivátových smluv a ostatních OTC derivátových smluv, které nejsou stanoveny v písmenech a) až d).

a)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených do 28. února 2014 do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

b)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 28. únoru 2014 do konce pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

c)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny do 31. srpna 2013, do konce třetího pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

d)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014, do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

e)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2014, do konce pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy.

a)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených do 31. srpna 2013 do konce pátého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

b)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014 do konce třetího pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

c)

u swapů úvěrového selhání a úrokových swapů uzavřených po 31. srpnu 2014 do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení OTC derivátové smlouvy;

d)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny do 31. srpna 2013, do konce sedmého pracovního dne následujícího po dni provedení derivátové smlouvy;

e)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2013 a do 31. srpna 2014, do konce čtvrtého pracovního dne následujícího po dni provedení derivátové smlouvy;

f)

u akciových swapů, měnových swapů, komoditních swapů a veškerých ostatních derivátů neuvedených v písmeni a), jež byly uzavřeny po 31. srpnu 2014, do konce druhého pracovního dne následujícího po dni provedení.

a)

u finanční smluvní strany nebo nefinanční smluvní strany uvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012:

b)

u nefinanční smluvní strany neuvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

identifikaci, zaznamenávání a sledování sporů týkajících se uznání nebo ocenění smlouvy a výměny zajištění mezi protistranami. Tyto postupy musí zaznamenat alespoň dobu, po kterou zůstává spor nevyřešený, protistranu a spornou částku;

b)

včasnému řešení sporů, se specifickým procesem pro ty spory, jež nejsou vyřešeny do pěti pracovních dnů.

a)

pokud je trh neaktivní;

b)

pokud mají odhady přiměřené spravedlivé hodnoty velké rozpětí a pravděpodobnost různých odhadů nelze přiměřeně posoudit.

a)

zahrnuje veškeré faktory, které by protistrany zohlednily při stanovení ceny, včetně využití co největšího množství informací pro oceňování podle tržní hodnoty;

b)

je v souladu s přijímanými ekonomickými metodikami pro oceňování finančních nástrojů;

c)

je nastaven a jeho platnost je odzkoušena za použití cen ze zjistitelných obchodů se stejným finančním nástrojem na aktuálním trhu nebo na základě dostupných zjistitelných tržních údajů;

d)

je potvrzen a monitorován nezávisle jinou divizí než je divize, která přijímá riziko;

e)

je řádně zdokumentován a schvalován správní radou tak často, jak je třeba, po každé podstatné změně, nejméně však jednou ročně. Tímto schválením lze pověřit výbor.

a)

právní protistrany obchodů, včetně jejich identifikačních kódů v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1247/2012;

b)

vztah mezi protistranami v rámci společnosti;

c)

podrobnosti o podpůrných smluvních vztazích mezi stranami;

d)

kategorii obchodu uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

údaje o obchodech, u nichž protistrana žádá o osvobození, včetně:

a)

do jednoho měsíce od obdržení oznámení, pokud jde o oznámení podle čl. 11 odst. 7 nebo 9 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

do jednoho měsíce od předání rozhodnutí protistraně, pokud jde o rozhodnutí příslušného orgánu podle čl. 11 odst. 6, 8 nebo 10 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

informace uvedené v článku 18;

b)

informaci o tom, zda došlo ke kladnému nebo zápornému rozhodnutí;

c)

v případě kladného rozhodnutí:

d)

v případě záporného rozhodnutí:

a)

právní protistrany obchodů, včetně jejich identifikačních kódů v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1247/2012;

b)

vztah mezi protistranami;

c)

informaci o tom, zda se jedná o úplné osvobození nebo částečné osvobození;

d)

jmenovitou celkovou výši OTC derivátových smluv, na něž se osvobození v rámci skupiny vztahuje.