Věc C‑487/12

Vueling Airlines SA

v.

Instituto Galego de Consumo de la Xunta de Galicia

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Contencioso-Administrativo no 1 de Ourense)

„Řízení o předběžné otázce — Letecká doprava — Společná pravidla pro provozování leteckých služeb v Evropské unii — Nařízení (ES) č. 1008/2008 — Volná tvorba cen — Odbavení zavazadel — Příplatek — Pojem ‚letecké tarify‘ — Ochrana spotřebitelů — Uložení pokuty dopravci z důvodu zneužívající smluvní klauzule — Pravidlo vnitrostátního práva, podle kterého musí být přeprava cestujícího a odbavení zavazadla zahrnuty v základní ceně letenky — Slučitelnost s unijním právem“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. září 2014

1. Předběžné otázky — Pravomoci Soudního dvora — Výklad vnitrostátního práva — Vyloučení

   (Článek 267 SFEU)

2. Právo Evropské unie — Výklad — Vícejazyčné texty — Rozdíly mezi jednotlivými jazykovými verzemi — Zohlednění celkové systematiky a účelu dotčené právní úpravy

3. Doprava — Letecká doprava — Společná pravidla pro provozování leteckých služeb v Unii — Nařízení č. 1008/2008 — Stanovování cen — Vnitrostátní právní úprava, která leteckým dopravcům ukládá povinnost přepravit za cenu letenky nejen cestujícího, ale i jeho odbavená zavazadla, aniž lze požadovat příplatek — Nepřípustnost

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1008/2008, čl. 22 odst. 1)

4. Právo Evropské unie — Přímo použitelná ustanovení — Kolize mezi unijním právem a vnitrostátní normou — Povinnosti a pravomoci vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen — Nepoužití vnitrostátní normy

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 26)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 30, 31)

3.  Článek 22 odst. 1 nařízení č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě, která leteckým dopravcům ukládá povinnost přepravit za všech okolností za cenu letenky nejen cestujícího, ale i jeho odbavená zavazadla, pokud tato zavazadla splňují určité požadavky týkající se mimo jiné jejich váhy, aniž lze za přepravu takových zavazadel požadovat jakýkoli příplatek.

   Vnitrostátní právní úprava, která vyžaduje, aby byla cena, jež má být zaplacena za přepravu odbavených zavazadel, za všech okolností zahrnuta v základní ceně letenky, totiž zakazuje jakékoli stanovení odlišné ceny za přepravní doklad, který zahrnuje právo odbavit zavazadla, a přepravní doklad, který takovou možnost nenabízí. Je tudíž v rozporu nejen s právem leteckých dopravců volně stanovit cenu, jež má být zaplacena za přepravu cestujících, jakož i podmínky pro použití těchto cen v souladu s čl. 2 bodem 18 a čl. 22 odst. 1 nařízení č. 1008/2008, ale může rovněž zpochybnit zejména cíl sledovaný tímto nařízením, který spočívá v umožnění účinného srovnání takových cen, neboť letečtí dopravci dotčení takovou vnitrostátní právní úpravou nejsou oprávněni uvádět samostatnou cenu za službu spočívající v přepravě odbavených zavazadel, zatímco letecké společnosti, na které se vztahuje právní úprava jiného členského státu, tak činit mohou.

   (viz body 45, 49 a výrok)

4.  Nelze-li výsledku, k němuž má vést unijní právo, dosáhnout na základě konformního výkladu vnitrostátního práva, má vnitrostátní soud zejména povinnost zajistit plný účinek ustanovení unijního práva tak, že na základě své vlastní pravomoci podle potřeby upustí od použití jakéhokoli odporujícího ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

   (viz bod 48)