EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 18.1.2022

COM(2022) 17 final

2022/0008(NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o budování mostů pro účinnou evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2022) 6}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

1)Strukturální a provozní otázky, které má řešit navrhované doporučení Rady s cílem umožnit užší nadnárodní spolupráci

Právní statut aliancí vysokoškolských institucí by usnadnil přístup ke společným zdrojům, jejich sdílení a sdružování – například pokud jde o finanční, lidské, digitální a fyzické zdroje a služby. Skutečnost, že takový statut neexistuje, ztěžuje vysokoškolským institucím dosažení hlubší úrovně spolupráce a omezuje jejich konkurenceschopnost.

Udělování společných diplomů brání neslučitelné požadavky na provádění společných nadnárodních vzdělávacích činností a programů, např. rozdíly v hodnocení a přidělování kreditů (a to i v případě, že je dodržován evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS)), kurikula s různými minimálními nebo maximálními počty kreditů ECTS za jednotlivý kurz a odlišné formy institucionální autonomie. K podpoře ambiciózní a užší nadnárodní spolupráce je nezbytné tyto právní a administrativní problémy překonat. To by představovalo základ progresivního přístupu k vytvoření společného evropského diplomu zahrnujícího všechny stupně studia (bakalářské, magisterské a doktorské studium a možnosti celoživotního učení).

Navýšení příležitostí k mobilitě účastníků vzdělávání zakotvených v nadnárodních společných programech je omezeno kvůli chybějícím pokynům a nedostatečné digitalizaci a zjednodušení postupů. Iniciativa „Evropská studentská karta“ usnadňuje studentům vzdělávání a odbornou přípravu ve více institucích. Mobilita akademických pracovníků, výzkumných pracovníků a odborných pracovníků není dostatečně zhodnocována v jejich kariérním rozvoji.

Nedostatečné udržitelné dlouhodobé financování institucionalizované nadnárodní spolupráce brání jejímu rozvoji a hluboké transformaci všech jejích úkolů. Dlouhodobější výhled by poskytl lepší příležitosti pro budování kapacit a udržitelných aliancí s cílem dosáhnout vytyčené úrovně ambicí. To lze usnadnit vytvořením právního statutu, který aliancím umožní sdružovat zdroje a podporovat synergie mezi regionálními, vnitrostátními a evropskými nástroji a příležitostmi financování.

V zemích, kde se externí zajišťování kvality a akreditace zakládají primárně na programech, je stále nedostatečně uplatňován evropský přístup k zajišťování kvality společných programů, a to ve všech členských státech, což brání vzniku a akreditaci společných vzdělávacích programů na krátkodobé, bakalářské, magisterské a doktorské úrovni. V důsledku toho se pro společné programy v každé zapojené zemi mohou používat různé postupy externího zajišťování kvality s různými vnitrostátními pravidly, jež vytvářejí administrativní zátěž a brání zavádění inovativních mezioborových pedagogických přístupů ve více zemích. Země s externím zajišťováním kvality na institucionální úrovni mohou zároveň snáze zřizovat nadnárodní společné programy.

Vzniku evropských (virtuálních) meziuniverzitních kampusů a platforem pro společné digitální nebo kombinované činnosti brání nedostatečná interoperabilita digitálních infrastruktur vysokoškolských institucí v celé EU. Základními příčinami problému jsou nerovnosti v kapacitě a dostupných zdrojích jednotlivých vysokoškolských institucí pro rozvoj digitální infrastruktury a přístup k ní, což omezuje potenciál on-line učení a výuky založených na spolupráci. Řešením by bylo usilovat o sdílenou interoperabilní digitální infrastrukturu a řešení za pomoci institucí, které by poskytly vzájemný přístup k infrastruktuře, službám a odborné přípravě dostupným pro všechny 2 .

Vnitrostátní legislativní rámce upravující posuzování jednotlivých oborových oblastí brání rozvoji mezioborových modulů, zejména při přípravě nadnárodních společných diplomů. Důležitým cílem aliancí Evropských univerzit je pracovat prostřednictvím přístupů založených na výzvách, a řešit tak společenské výzvy pomocí mezioborových přístupů, vnitrostátní rámce však aliancím v tomto postupu často brání.

Ujednání o správě, která zapojují studenty a zaměstnance do rozhodnutí ovlivňujících jejich vzdělávací a pracovní prostředí, umožňují hlubokou a ambiciózní nadnárodní spolupráci a podporují smysluplný přínos vysokoškolského vzdělávání k rozvoji a udržitelnosti jejich ekosystémů. Struktury institucionálního řízení a řídící postupy pro činnost nadnárodních aliancí by mohly využívat aktivnějšího zapojení studentů a akademických, výzkumných a odborných pracovníků, aby tak co nejlépe reagovaly na jejich potřeby a umožnily šíření inovačních postupů vyvinutých prostřednictvím nadnárodní spolupráce v rámci dané instituce. V současné době tyto struktury často neodrážejí skladbu společnosti a rozmanitost zkušeností a myšlenek.

Sdílené hodnoty našeho evropského způsobu života jsou nezbytným východiskem nadnárodní spolupráce jako základu pro rozvoj kvalitního učení, výuky a výzkumu. Nadnárodní spolupráce posiluje akademickou kulturu a přispívá k posílení demokratických společností. Naopak pokud nejsou dodržovány základní hodnoty, dochází k oslabování učení, výuky a výzkumu, což narušuje hlubokou nadnárodní spolupráci. Nedostatečná autonomie omezuje možnosti vysokoškolských institucí uzavírat nadnárodní dohody, rovným způsobem k nim přispívat s ostatními partnery, poskytovat spolufinancování a odpovídající personální obsazení k provádění těchto dohod. Autonomie v oblasti řízení a správy je proto zásadní podmínkou umožňující účinnou nadnárodní spolupráci.

2)Cíle navrhovaného doporučení Rady

Spojení sil v náročném a vysoce konkurenčním globálním prostředí posílí evropský sektor vysokoškolského vzdělávání a upevní jeho celosvětovou přitažlivost a konkurenceschopnost. Aby se Evropa mohla vypořádat se společnými výzvami, zejména se souběžnou digitální a ekologickou transformací, pomůže rozsáhlejší nadnárodní spolupráce využít potenciál všech dostupných zdrojů a zapojit různé typy vysokoškolských institucí s doplňujícími se vzdělávacími a výzkumnými kapacitami a silnými stránkami. Budování robustních řešení pro zvládání složitých vícerozměrných výzev vyžaduje čas a úsilí na všech úrovních. Toto doporučení Rady je prvním krokem k řešení strukturálních a operativních otázek bránících hlubší a ambicióznější evropské institucionální nadnárodní spolupráci a umožní bezproblémové uplatňování svobody sdružování. Právní statut aliancí vysokoškolských institucí umožní těmto institucím sdružovat zdroje, kapacity a silné stránky; společný evropský diplom uzná hodnotu nadnárodních zkušeností v rámci vysokoškolské kvalifikace, kterou studenti získají, a omezí byrokracii při realizaci společných programů; a všeobecné využívání iniciativy „Evropská studentská karta“ zpřístupněné všem mobilním studentům do poloviny roku 2024 napříč všemi vysokoškolskými institucemi v Evropě usnadní mobilitu na všech úrovních. Tyto inovativní nástroje budou fungovat v synergii a předpokládá se, že budou utvářet evropskou identitu, pozvednou nadnárodní spolupráci na vyšší úroveň a podpoří silný pocit evropské sounáležitosti. Budování mostů pro systémovější, strukturálnější a udržitelnější nadnárodní spolupráci na institucionální úrovni má zásadní význam pro urychlení transformace vysokoškolských institucí ve všech jejich posláních v oblasti vzdělávání, výzkumu, inovací a služeb pro společnost a může pomoci řešit evropské a globální výzvy.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Sdělení Komise o Evropské strategii pro univerzity 3 si klade za cíl vytvořit skutečně evropský rozměr v oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Sdělení Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 4 požaduje vytvoření „politického rámce, který umožní hladkou a ambiciózní nadnárodní spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi“. Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) 5 požaduje „[p]ovzbuzování užší a hlubší spolupráce (…), která umožní aliancím vysokoškolských institucí, jako jsou instituce zapojené do iniciativy „Evropské univerzity“, využít jejich silných stránek a společně poskytovat transformativní vysokoškolské vzdělávání“. Závěry Rady o iniciativě „Evropské univerzity“ 6 vyzvaly členské státy, aby spolupracovaly s cílem určit a odstranit překážky, které brání kompatibilnějším systémům vysokoškolského vzdělávání. Ministerské komuniké z Říma o Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání 7 obsahuje závazek k usnadnění a posílení hlubší spolupráce. Doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí 8 vyzývá k podpoře spolupráce členských států. Sdělení Komise o novém EVP pro výzkum a inovace 9 uvádí, že rozvoj společných strategií v oblasti výzkumu a inovací a sdílení kapacit a zdrojů umožňuje evropskému odvětví vysokoškolského vzdělávání plnit evropské výzvy. Doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě 10 podporuje spolupráci a synergie mezi Evropským výzkumným prostorem a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání. Sdělení Komise o globálním přístupu k výzkumu a inovacím 11 podporuje přeshraniční spolupráci v dosud nebývalém rozsahu za účelem vývoje inovativních řešení spravedlivé ekologické a digitální transformace. Cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv 12 je „plně využít potenciál vysokoškolských institucí pro oživení zaměřené na udržitelnou, inkluzivní, zelenou a digitální transformaci“ s podporou ze strany Evropské agendy dovedností 13 .

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Přehled konkrétních ustanovení návrhu

2022/0008 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o budování mostů pro účinnou evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pro zachování hodnot, identity a demokracie Unie, budování odolnosti evropské společnosti a hospodářství a zajištění udržitelné budoucnosti má zásadní význam prohloubená a účinnější nadnárodní spolupráce v odvětví vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě. Aby Evropa mohla řešit výzvy spojené s ekologickou a digitální transformací a se stárnutím obyvatelstva a mohla posílit svou konkurenceschopnost založenou na technologiích, potřebuje silné a vzájemně propojené vysokoškolské instituce.

(2)Budování mostů, které umožní vysokoškolským institucím rozvíjet užší, trvalou a účinnou nadnárodní spolupráci na institucionální úrovni, má zásadní význam pro společné posílení vysokoškolských institucí a pro přípravu studentů, účastníků celoživotního učení a výzkumných pracovníků na globální budoucnost. Vysokoškolské instituce v celé Evropě se přizpůsobují rychle se měnícímu světu, v němž se rychle mění i obory a prostředí vzdělávání, například v souvislosti se souběžnou ekologickou a digitální transformací. To vyžaduje nové myšlení a nové struktury pro spolupráci a mobilitu studentů, zaměstnanců a výzkumných pracovníků napříč obory a zeměmi. Tato nová realita související s digitální transformací zahrnuje novou atraktivní nabídku vzdělávání, nové formáty a příležitosti pro nadnárodní spolupráci a mobilitu, a to prezenční i on-line, pro všechny studenty včetně osob s omezenými příležitostmi nebo osob z odlehlých oblastí, a podporuje rozmanitost akademických, výzkumných a odborných pracovníků.

(3)Intenzivnější spolupráce mezi různými vysokoškolskými institucemi včetně univerzit, výzkumných univerzit, vysokých škol, univerzit aplikovaných věd, institucí vyššího odborného vzdělávání a přípravy a uměleckých vysokoškolských institucí v celé EU je klíčovou zásadou, která je základem a neoddělitelným prvkem Evropského prostoru vzdělávání 16 a Evropského výzkumného prostoru 17 . Hlubší nadnárodní spolupráce mezi různými a vzájemně se doplňujícími institucemi podporuje spravedlivý přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu, napomáhá vytváření a oběhu znalostí, usnadňuje sdílení kapacit a infrastruktury, přispívá k životaschopnosti regionů a komunit těchto institucí a pomáhá překonávat znevýhodnění a zeměpisné rozdíly. Nadnárodní spolupráce rovněž přispívá k využití plného potenciálu odvětví vysokoškolského vzdělávání jako propagátora dovedností a znalostí, například pro souběžnou digitální a ekologickou transformaci, a přispívá k plnění evropského pilíře sociálních práv.

(4)Sdělení Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 18 vyzývá k hladké a ambiciózní nadnárodní spolupráci, k usnadnění udělování společných diplomů a k prozkoumání proveditelnosti právního statutu pro aliance, jako jsou Evropské univerzity. Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) 19 podporuje hlubší spolupráci, sdílení znalostí a zdrojů a vytváření více příležitostí pro mobilitu studentů, akademických pracovníků a výzkumných pracovníků, mimo jiné i prostřednictvím plného provedení iniciativ „Evropské univerzity“ 20 a „Evropská studentská karta“ 21 . Ve svých závěrech o iniciativě „Evropské univerzity“ 22 Rada vyzvala členské státy, aby odstranily překážky pro kompatibilnější systémy vysokoškolského vzdělávání a aby prozkoumaly proveditelnost společných evropských diplomů. Sdělení Komise o novém EVP pro výzkum a inovace 23 a Pakt pro výzkum a inovace v Evropě 24 vyzývají k hlubší spolupráci a uznávají potenciál iniciativ, například iniciativy „Evropské univerzity“, pro transformaci vysokoškolského vzdělávání. Evropská agenda dovedností 25 rovněž vyzývá k odstranění překážek bránících účinné a hlubší nadnárodní spolupráci.

(5)Římské ministerské komuniké o Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání 26 a doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí 27 vyžadují podporu a usnadnění užší nadnárodní spolupráce. Usnesení Evropského parlamentu „Evropský prostor vzdělávání: sdílený holistický přístup“ 28 zdůrazňuje potřebu větší spolupráce a vyzývá k využití součinnosti mezi Evropským prostorem vzdělávání, Evropským výzkumným prostorem a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání.

(6)Čtyřicet jedna aliancí Evropských univerzit podporovaných programem Erasmus+ a doplněných programem Horizont 2020 pro oblast výzkumu a inovací nabízí užitečné poznatky získané při testování modelů hlubší nadnárodní spolupráce, které přesahují stávající individuální institucionální strategie a ekosystémy správy a spolupráce. Jsou zdrojem inspirace pro širší komunitu vysokoškolského vzdělávání a mají být hybnou silou reforem na systémové úrovni a zároveň usnadňovat lepší koordinaci mezi evropskými politikami v oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu.

(7)Pro účely tohoto doporučení Rady se „aliancemi Evropských univerzit“ 29 rozumí aliance financované z programu Erasmus+, s případnou doplňkovou podporou z programu Horizont pro výzkum a inovace. Výraz „aliance vysokoškolských institucí“ označuje všechny ostatní modely spolupráce. Cílem tohoto doporučení Rady je usnadnit nadnárodní spolupráci pro všechny evropské vysokoškolské instituce nad rámec těch, které jsou podporovány v rámci iniciativy „Evropské univerzity“.

(8)Ambiciózní aliance v oblasti vysokoškolského vzdělávání by měly získat prospěch z právní jistoty dané právním statutem, který jim umožní sdílet společné finanční, lidské, digitální a fyzické zdroje a služby a provozovat virtuální meziuniverzitní kampusy a interoperabilní platformy pro společné digitální nebo kombinované činnosti. K prohloubení nadnárodní spolupráce při účinném řešení souběžné ekologické a digitální transformace je třeba ve vnitrostátním legislativním prostředí dále usnadnit rozvoj mezioborových modulů a vytvoření společných evropských diplomů. Začlenění flexibilní a inkluzivní mobility prostřednictvím soudržnějších rámců mobility a rozšíření využití iniciativy „Evropská studentská karta“ navyšuje příležitosti pro studenty, akademické a výzkumné pracovníky a zaměstnance. K vybudování kapacit a dosažení plánované úrovně ambicí v oblasti nadnárodní spolupráce je zapotřebí dostatečné dlouhodobé a trvalé financování. 

(9)Hlubší spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi vyžaduje řešení komplexních výzev. Bezproblémovému nastavení, externímu zajištění kvality a akreditaci společných nadnárodních vzdělávacích činností a programů na všech úrovních brání rozdíly v externím zajišťování kvality, míře automatického vzájemného uznávání kvalifikací a doby studia v zahraničí, jakož i v provádění souvisejících klíčových závazků v rámci boloňského procesu, včetně rozdílů ve struktuře diplomů a v uplatňování evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) 30 a částečného uznávání virtuálního a kombinovaného učení. Řešení těchto otázek by snížilo administrativní zátěž a podpořilo zavádění inovativních mezioborových pedagogických postupů v jednotlivých zemích.

(10)Evropská nadnárodní spolupráce na institucionální úrovni je významným předpokladem hluboké transformace za účelem vybudování excelentních, inkluzivních, konkurenceschopných, udržitelných a přitažlivých vysokoškolských institucí s ohledem na všechny jejich úkoly (vzdělávání, výzkum, inovace a služby pro společnost), zajišťuje přínosy v odvětví vysokoškolského vzdělávání i v dalších oblastech pro dosažení Evropy založené na znalostech, odolnosti a demokracii a odráží náš evropský způsob života a naše hodnoty. Nadnárodní spolupráci je třeba usnadnit prostřednictvím soudržného právního rámce, který stanoví evropská a vnitrostátní legislativní opatření, účinné provádění dostupných evropských iniciativ, prostředků a nástrojů, jako jsou Evropské univerzity, nástroje boloňského procesu nebo iniciativa „Evropská studentská karta“, jakož i cestu k rozvoji nových nástrojů, jako je společný evropský diplom a právní statut aliancí v oblasti vysokoškolského vzdělávání, například Evropských univerzit. Rámec by měl být vytvořen na základě postupného přístupu, který vysokoškolským institucím umožní budovat mosty a účinněji mezinárodně spolupracovat a systémům vysokoškolského vzdělávání umožní stát se soudržnější ve prospěch celé komunity vysokoškolského vzdělávání a přinášet hodnotu společnosti,

DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY 

při plném zohlednění zásady subsidiarity, institucionální autonomie a akademické svobody v souladu s vnitrostátní situací a v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami:

1.umožnily vysokoškolským institucím vyzkoušet proveditelnost zavedení právního statutu pro aliance vysokoškolských institucí, jako jsou Evropské univerzity, s cílem usnadnit hlubší spolupráci sdílením lidských, technických, datových, vzdělávacích, výzkumných a inovačních kapacit; umožnily jim experimentovat s příležitostmi, které nabízejí stávající evropské nástroje; v této souvislosti podnikly kroky k plnému uplatňování nařízení o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) 31 a otestovaly je formou pilotních projektů, jak je uvedeno v bodě 11a;

2.podporovaly vysokoškolské instituce zapojené do nadnárodní spolupráce v poskytování společných programů a udělování společných diplomů a tuto činnost jim usnadňovaly. V této souvislosti a na základě výsledků průzkumných akcí vymezených v bodě 12 by členské státy měly usnadnit udělování společného evropského diplomu na vnitrostátní úrovni, včetně vazby na vnitrostátní rámce kvalifikací 32 ;

3.umožňovaly vysokoškolským institucím rozvíjet a provádět inovativní společné nadnárodní vzdělávací činnosti, a to tím, že jim poskytnou možnost zavést vhodné přístupy a opatření týkající se:

a)kritérií pro přijímání a zápis studentů a účastníků celoživotního učení;

b)vymezení vyučovacích jazyků;

c)podílu on-line učení na celkové nabídce vzdělávání; podílu mobility studentů (fyzické mobility, virtuálního učení nebo kombinované mobility), která je součástí společné vzdělávací činnosti; a sdílení a organizace stáží, činností v rámci „učení se prací“, přístupů založených na výzvách a mezioborových přístupů;

d)začlenění flexibilních forem učení, například drobných studijních zkušeností vedoucích k získání mikrocertifikátů;

e)pravidel pro přidělování a převod kreditů a transparentnost klasifikace podle Příručky pro uživatele evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) z roku 2015 jako jediného základu pro nadnárodní společné programy bez dalších pravidel či omezení;

f)využívání informací o externím zajišťování kvality evropských programů a/nebo institucí vysokoškolského vzdělávání v souladu se Standardy a směrnicemi pro zajištění kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (ESG), které jsou součástí Databáze výsledků externího zajišťování kvality (DEQAR), k provádění automatického vzájemného uznávání 33 pro účely dalšího vzdělávání;

g)možnosti uznávání předchozího učení na základě transparentních a spravedlivých požadavků na kvalitu a organizace vhodného hodnocení účastníků vzdělávání a udělování příslušných kreditů za toto vzdělání;

h)možnosti větší flexibility při definování vzoru společných diplomů, včetně použití společného vzoru pro společný evropský diplom, při provádění společných nadnárodních programů;

4.podporovaly mobilitu začleněnou ve společných nadnárodních vzdělávacích programech:

a)podporovaly vysokoškolské instituce, aby systematičtěji a pružněji začleňovaly mobilitu (fyzickou mobilitu, virtuální učení, kombinovanou mobilitu) do svých společných vzdělávacích programů na všech úrovních, a umožnily tak většímu počtu studentů a akademických a výzkumných pracovníků využívat dynamiky integrované spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a prosazovaly vyvážený oběh talentů;

b)podporovaly digitalizaci řízení mobility v rámci mnohostranných partnerství vysokoškolských institucí díky širšímu využívání iniciativy „Evropská studentská karta“, zejména prostřednictvím standardizace a digitalizace provozních procesů v souvislosti s podpisem mnohostranných interinstitucionálních dohod;

c)usilovaly o soudržnější přístupy k mobilitě ve vzdělávání, pokud jde o přijímací systémy, akademické kalendáře, systémy školného, přístup k zařízením vysokoškolského vzdělávání a jejich využívání během letních/prázdninových měsíců;

5.zavázaly se k zachování finanční podpory pro aliance Evropských univerzit a k prohloubení nadnárodní institucionální spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání:

a)mobilizovaly dostupné zdroje financování na regionální, celostátní a unijní úrovni 34 , aby pokud možno vhodně doplňovaly podporu z programů Erasmus+ a Horizont Evropa pro účely úspěšné účasti vysokoškolských institucí v aliancích Evropských univerzit;

b)podporovaly vysokoškolské instituce při přípravě jejich žádostí a účasti v této prohloubené institucionální nadnárodní spolupráci;

c)mezi vysokoškolskými institucemi propagovaly a rozvíjely kulturu nadnárodní spolupráce tím, že její podporu zahrnou do vnitrostátních politik, stanovování priorit a postupů financování;

6.podporovaly a chránily základní zásady institucionální autonomie jako předpoklad vytvoření společného systému správy pro hlubší nadnárodní spolupráci; umožnily univerzitám přijímat nezávislá rozhodnutí o vnitřním řízení a o finančních, personálních a akademických záležitostech a chránily akademickou svobodu; smysluplně zapojovaly akademické pracovníky a studenty do rozhodování týkajícího se jejich instituce;

7.posilovaly vzájemnou důvěru prostřednictvím externího zajišťování kvality a akreditace společných vzdělávacích programů a jiných forem společných nabídek vzdělávání vypracovaných Evropskými univerzitami a podobných modelů institucionální nadnárodní spolupráce:

a)dále pokročily při využívání institucionálního externího zajišťování kvality. To podporuje rozvoj skutečné institucionální kultury kvality, jež vede k větší odpovědnosti a kompatibilitě systémů v celé Evropě, přičemž vychází z nástrojů a rámců, které jsou již zavedeny v kontextu Evropského prostoru vzdělávání, Evropského výzkumného prostoru a Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

b)zvážily možnost povolit vysokoškolským institucím vlastní akreditaci programů na základě institucionálního zajišťování kvality s cílem podpořit jejich vlastní odpovědnost;

c)v zemích, které stále využívají externí zajišťování kvality založené na programech, zvážily možnost:

i)umožnit úplné provedení evropského přístupu k zajišťování kvality společných programů bez dalších dodatečných vnitrostátních požadavků nebo podmínek k používání evropského přístupu;

ii)zajistit, aby externí hodnocení společných nadnárodních programů mohla provádět jediná agentura zapsaná v Evropském registru agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR) 35 a aby výstupy byly automaticky přijímány ve všech ostatních dotčených systémech vysokoškolského vzdělávání bez dalších dodatečných vnitrostátních požadavků nebo procesních kroků; a

iii)zajistit, aby se opětovná akreditace společných nadnárodních programů vyžadovala pouze v případě zjevně podstatných změn, s cílem posílit jejich pružnost;

8.podporovaly rozvoj vysoce kvalitního virtuálního učení založeného na spolupráci jako nedílné součásti výuky, učení a výzkumu s cílem podporovat a usnadňovat inkluzivní nadnárodní spolupráci zaměřenou na studenty, která doplňuje osobní interakce, a zejména:

a)podporovaly vysokoškolské instituce při vývoji mezinárodních modelů virtuálního učení založeného na spolupráci jakožto nedílné součásti hybridního vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím závazku vedení, strategického plánování, robustní a internacionalizované pedagogické odborné přípravy a podpůrných služeb a vhodného financování; 

b)zhodnocovaly a v kariérním hodnocení uznávaly dobu, kterou akademičtí pracovníci věnují rozvoji nových inovativních pedagogických postupů prostřednictvím nadnárodní spolupráce;

c)podporovaly aliance Evropských univerzit a obdobné institucionalizované modely spolupráce v jejich úsilí o sdílení odborných znalostí a zdrojů s cílem rozvíjet a provádět společné digitální strategie a sdílenou interoperabilní infrastrukturu IT, například poskytnutím vzájemného přístupu k on-line učebním a výzkumným prostředím, systémům řízení učení, digitálním knihovnám nebo platformám hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC), vzdělávacím a podpůrným službám, bezproblémovému přístupu k dohledatelným, přístupným, interoperabilním a opakovaně použitelným (FAIR) datům a dalším interoperabilním službám;

d)podporovaly pilotní projekty a testování řešení s otevřeným zdrojovým kódem s cílem překonat společné problémy, a přispět tak k interoperabilitě, digitální připravenosti, datové suverenitě a odpovědnosti systémů vysokoškolského vzdělávání;

9.podporovaly vysokoškolské instituce při rozvoji mezioborových společných nadnárodních vzdělávacích činností na všech úrovních (krátkodobé cykly, bakalářské, magisterské a doktorské studium):

a)umožňovaly a usnadňovaly nadnárodní přístupy vycházející z výzev, kdy účastníci vzdělávání z různých oborů, kultur a zemí spolupracují s výzkumnými pracovníky, podniky, městy, regiony, nevládními organizacemi a místními komunitami při hledání kreativních a inovativních řešení celosvětových výzev;

b)podporovaly nabídky vysoce kvalitních příležitostí k celoživotnímu učení pro všechny s cílem usnadnit prohlubování dovedností a změny kvalifikace se zaměřením na nejžádanější oblasti;

10.povzbuzovaly vysokoškolské instituce k většímu zapojování studentů, akademických pracovníků a výzkumných pracovníků do správy struktur institucionální nadnárodní spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání, a zejména

a)vybízely vysokoškolské instituce, aby ve strukturách řízení zohledňovaly stále rozmanitější zázemí účastníků vzdělávání a zaměstnanců, jakož i různé pracovní a vzdělávací zkušenosti v souladu se zásadami začleňování a rovnosti;

b)podporovaly budování kapacit pro silné a účinné vedení jako důležitou hnací sílu komplexní institucionální nadnárodní spolupráce;

c)podporovaly vyvážené zastoupení žen a mužů ve strukturách řízení;

d)vytvářely příležitosti ke vzájemnému učení a k učení na základě srovnání s cílem podněcovat a podporovat iniciativy, jejichž prostřednictvím mohou vysokoškolské instituce sdílet zkušenosti a zapojit se do vzájemného učení a výměny znalostí.

Členským státům se doporučuje, aby provedly toto doporučení co nejdříve a do [vložte datum – 6 měsíců po přijetí Radou] předložily Komisi akční plán, který stanoví odpovídající opatření, jež mají být přijata na vnitrostátní úrovni na podporu dosažení cílů tohoto doporučení do roku 2025 jako nezbytné kroky k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

11.souběžně s analýzou probíhajících studií a dalších přípravných prací podporovala členské státy a vysokoškolské instituce v pilotním využívání stávajících evropských nástrojů, což by mělo vést k vypracování právního statutu aliancí vysokoškolských institucí do poloviny roku 2024. Tento statut by usnadnil hlubší, dlouhodobou a pružnou nadnárodní spolupráci umožňující a usnadňující sdílení kapacit a údajů a výměnu zaměstnanců a provádění společných programů s cílem udělovat na úrovni aliance společné diplomy, včetně společného evropského diplomu.

a)Nejprve by Komise měla od roku 2022 poskytovat finanční podporu v rámci programu Erasmus+ těm aliancím vysokoškolských institucí, které hodlají formou pilotního projektu ověřit provádění stávajících evropských nástrojů 36 ;

12.v úzké spolupráci s členskými státy, vysokoškolskými institucemi, studentskými organizacemi a zúčastněnými stranami prozkoumala možnosti a nezbytné kroky směřující ke společnému evropskému diplomu, který by byl k dispozici do poloviny roku 2024. Společný evropský diplom udělovaný na úrovni členského státu by osvědčoval výsledky učení dosažené v rámci nadnárodní spolupráce několika institucí, nabízené například v rámci aliancí Evropských univerzit, a to na základě společného souboru evropských kritérií. Evropský diplom by měl umožňovat snadné vydání, uložení, sdílení, potvrzení a ověření a měl by být uznáván v celé EU.

a)Od roku 2022 by měly být v rámci programu Erasmus+ pilotně prováděny první kroky ke společnému evropskému diplomu včetně shromažďování zkušeností, a to nejprve s cílem vypracovat evropská kritéria pro udělování označení „evropský diplom“. Toto označení by bylo vydáno jako doplňkové osvědčení kvalifikace studentů, kteří absolvují společné programy v rámci nadnárodní spolupráce mezi několika vysokoškolskými institucemi;

13.pokračovala v dalším rozvoji iniciativy „Evropské univerzity“ prostřednictvím programu Erasmus+ v součinnosti s programem Horizont Evropa a dalšími programy EU jakožto nejvíce ambiciózní a strategické akce nadnárodní spolupráce v rámci všech ostatních příležitostí k nadnárodní spolupráci v programu Erasmus+. Od roku 2022 by měla Komise poskytovat vyšší a udržitelné financování úspěšným stávajícím aliancím Evropských univerzit na základě soutěžní a kvalitativní výzvy a měla by umožnit vytváření nových Evropských univerzit. V rámci přezkumu programů víceletého finančního rámce v polovině období by měla Komise vypracovat investiční postup, který zohlední regionální, vnitrostátní a evropské financování s cílem předložit návrhy do roku 2024;

14.podporovala provádění iniciativy „Evropská studentská karta“, zejména digitalizaci provozních procesů, které zahrnují více signatářů, a výměny údajů s cílem snížit administrativní zátěž spojenou s řízením mobility studentů a zaměstnanců a výměn v rámci nadnárodních partnerství vysokoškolských institucí.

Komise se vyzývá, aby posoudila a vyhodnotila pokrok dosažený v akčních plánech členských států pro provádění tohoto doporučení, jakož i jeho využití v souvislosti s prováděním strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení, a to prostřednictvím příslušných rámců Unie pro monitorování a podávání zpráv, ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci s dotčenými zúčastněnými stranami, a aby Radě podala zprávu do pěti let od přijetí doporučení.

Ve Štrasburku dne

(1)     https://www.consilium.europa.eu/media/32207/14-final-conclusions-rev1-cs.pdf

(2)    V souladu se směrnicí 2019/882/EU (evropský akt o přístupnosti) a směrnicí 2016/2102/EU o přístupnosti webových stránek.

(3)    COM(2022) 16.

(4)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0625

(5)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=uriserv:OJ.C_.2021.066.01.0001.01.CES

(6)     https://www.consilium.europa.eu/media/49659/st08658-en21.pdf

(7)     BFUG_Final_Draft_Rome_Communique-link.pdf (ehea2020rome.it)

(8)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1568891859235&uri=CELEX:32018H1210(01)

(9)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2020:628:FIN

(10)    Úř. věst. L 431, 2.12.2021, s. 1.

(11)    COM(2021) 252 final.

(12)     Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv | Evropská komise (europa.eu)  

(13)     https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1223&langId=cs  

(14)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A12012E%2FTXT

(15)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012.

(16)     Evropský prostor vzdělávání (europa.eu) .

(17)     Evropský výzkumný prostor (EVP) | Evropská komise (europa.eu) . 

(18)    COM(2020) 625 final.

(19)    Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1.

(20)     Iniciativa „Evropské univerzity“ | Vzdělávání a odborná příprava (europa.eu) .

(21)     Iniciativa „Evropská studentská karta“ | Vzdělávání a odborná příprava (europa.eu) .

(22)    Úř. věst. C 221, 10.6.2021, s. 14.

(23)    COM(2020) 628 final.

(24)    Úř. věst. L 431, 2.12.2021, s. 1.

(25)     Evropská agenda dovedností – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu) .

(26)     BFUG_Final_Draft_Rome_Communique-link.pdf (ehea2020rome.it) .

(27)    Úř. věst. C 444, 10.12.2018, s. 1.

(28)    P9_TA(2021)0452.

(29)     https://education.ec.europa.eu/cs/iniciativa-evropske-univerzity

(30)     Evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) | Vzdělávání a odborná příprava (europa.eu)

(31)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32013R1302 , Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(32)     https://webgate.acceptance.ec.europa.eu/europass/cs/national-qualifications-frameworks-nqfs

(33)    Podle definice v doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí, Úř. věst. C 444, 10.12.2018.

(34)    Například Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond+, Nástroj pro oživení a odolnost a Fond InvestEU.

(35)    EQAR je oficiální rejstřík vnitrostátních externích agentur pro zajišťování kvality, které dodržují závazky v rámci boloňského procesu.

(36)    Jedním ze stávajících nástrojů je evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) https://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/cooperation/european-territorial/egtc/