DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Přiložený návrh rozhodnutí Rady je právním nástrojem pro uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií (WAEMU) na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

Dohoda o hospodářském partnerství s celým regionem západní Afriky byla sjednána v souladu s cíli stanovenými v Dohodě o partnerství AKT-EU podepsané dne 23. června 2000 v Cotonou, revidované dne 25. června 2005 v Lucemburku a dne 22. června 2010 v Ouagadougou (dohoda z Cotonou) a ve směrnicích pro jednání o dohodě o hospodářském partnerství se státy AKT, jež byly Radou přijaty dne 12. června 2002.

Jednání byla na úrovni hlavních vyjednavačů uzavřena dne 6. února 2014 v Bruselu. Dohoda byla parafována dne 30. června 2014 v Ouagadougou v Burkině Faso.

Od svého vstupu v platnost nahradí dohoda dvě stávající prozatímní dohody o hospodářském partnerství s regionem, konkrétně prozatímní dohodu s Pobřežím slonoviny parafovanou dne 7. prosince 2007, podepsanou dne 26. listopadu 2008 a schválenou Evropským parlamentem dne 25. března 2009 a prozatímní dohodu s Ghanou parafovanou dne 13. prosince 2007.

Na Kapverdy se v současné době vztahuje zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných systému všeobecných celních preferencí (GSP+) a na Nigérii se vztahuje obecný režim systému všeobecných celních preferencí (GSP). Dohoda bude od svého vstupu v platnost v těchto režimech pokračovat. Na ostatní země regionu se v současné době vztahuje iniciativa „Vše kromě zbraní“, protože spadají mezi nejméně rozvinuté země.

Dohoda po svém vstupu v platnost zajistí harmonizovaný obchodní režim mezi Evropskou unií a regionem západní Afriky, a podpoří tak regionální integraci a provádění společné vnější sazby ECOWAS.

2.           POVAHA A PŮSOBNOST DOHODY

Dohoda o hospodářském partnerství obsahuje ustanovení týkající se obchodu se zbožím, cel a usnadnění obchodu, technických překážek obchodu, sanitárních a fytosanitárních opatření, zemědělství a rybolovu.

Ustanovení týkající se spolupráce na provádění rozvojového aspektu dohody kromě toho určují prioritní oblasti činnosti provádění dohody o hospodářském partnerství, které jsou stanoveny v rozvojovém programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED), jehož způsoby financování jsou popsány v dohodě. Prohlášení Rady ze dne 10. května 2010 a ze dne 17. března 2014 potvrzují odhodlání Evropské unie a jejích členských států finančně podporovat rozvoj západní Afriky.

Dohoda obsahuje závazky v otázkách regionální integrace, státy západní Afriky se zavazují uplatňovat recipročně preferenční zacházení udělené Evropské unii v rámci této dohody.

Dohoda rovněž předpokládá, že by na regionální úrovni měla pokračovat jednání o investicích, službách, duševním vlastnictví a inovacích, běžných platbách a pohybu kapitálu, ochraně osobních údajů, hospodářské soutěži, ochraně spotřebitelů, udržitelném rozvoji a zadávání veřejných zakázek.

Institucionální ustanovení stanoví zřízení Smíšené rady dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií, která má dohlížet na provádění dohody o hospodářském partnerství. Rada se bude skládat ze členů ministerského výboru pro sledování dohody o hospodářském partnerství se západní Afrikou a ze členů Rady Evropské unie a Komise. Nápomocen jí bude Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství. Parlamentní výbor západní Afriky a Evropské unie bude sloužit jako fórum pro členy Evropského parlamentu a regionálních parlamentů ECOWAS a WAEMU. Smíšený poradní výbor západní Afriky a Evropské unie bude rovněž nápomocen Smíšené radě dohody o hospodářském partnerství a bude podporovat dialog a spolupráci mezi zástupci občanské společnosti a soukromého sektoru. Dohoda o hospodářském partnerství předpokládá, že bude důkladně sledován a každých pět let přezkoumán její dopad.

3.           POSTUPY

Komise došla k závěru, že výsledky jednání jsou uspokojivé a že jsou v souladu se směrnicemi Rady pro jednání, a žádá tedy Radu, aby:

– uzavřela dohodu jménem Evropské unie.

2014/0267 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 3 a 4 a článek 208 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[1],

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dne 12. června 2002 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání o uzavření dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT.

(2)       Jednání byla úspěšně ukončena a dne 30. června 2014 byla parafována Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky (Beninská republika, Burkina Faso, Kapverdská republika, Republika Pobřeží slonoviny, Gambijská republika, Ghanská republika, Guinejská republika, Republika Guinea-Bissau, Liberijská republika, Mauritánská islámská republika, Republika Mali, Nigerská republika, Nigérijská federativní republika, Senegalská republika, Republika Sierra Leone a Tožská republika), Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií (WAEMU) na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

(3)       V souladu s rozhodnutím Rady [..] ze dne [..][2] byla dne [..] uzavřena Dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na straně druhé s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu.

(4)       Dohoda o hospodářském partnerství se uplatňuje na prozatímním základě ode dne […] až do svého vstupu v platnost.

(5)       Dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT jsou nezbytné k provádění obchodní politiky a rozvojové spolupráce Evropské unie se zeměmi AKT.

(6)       Dohoda by měla být jménem Evropské unie schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Uzavírá se Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 107 odst. 2 dohody[3].

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY S ROZPOČTOVÝM DOPADEM VÝLUČNĚ NA STRANĚ PŘÍJMŮ

1.           NÁZEV NÁVRHU:

ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé.

2.           ROZPOČTOVÉ LINIE:

Kapitola a článek: kapitola 12 čl. 120

Částka zahrnutá do rozpočtu na rok 2014: 16 185 600 000 €

3.           FINANČNÍ DOPAD

¨      Návrh nemá žádné finanční dopady

x     Návrh nemá finanční dopad na výdaje, má však finanční dopad na příjmy s následujícím účinkem:

(v milionech EUR zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

|| ||

Rozpočtová položka || Příjmy[4] || Období 12 měsíců ode dne dd/mm/rrrr || [Rok n]

Článek 120 || Dopad na vlastní zdroje || || 4,3

Situace po akci

|| [n + 1] || [n + 2] || [n + 3] || [n + 4] || [n + 5]

Článek 120 || 4,3 || 4,3 || 4,3 || 4,3 || 4,3

4.           OPATŘENÍ K ZAMEZENÍ PODVODŮ

Aby byly chráněny vlastní zdroje Evropské unie, obsahuje dohoda ustanovení, která mají za cíl zajistit, aby partnerská země řádně uplatňovala podmínky stanovené pro uplatnění obchodních opatření uvedených v bodě 3 („Finanční dopad“), zejména protokol o pravidlech původu (příloha A dohody) a protokol o vzájemné správní pomoci v celních otázkách (příloha E dohody). Tato ustanovení doplňují celní předpisy Evropské unie uplatňované na všechno dovážené zboží (zejména celní kodex Evropské unie a prováděcí předpisy), jakož i ustanovení o odpovědnosti členských států týkající se řízení vlastních zdrojů (zejména nařízení Rady č. 1150/2000).

5.           DALŠÍ POZNÁMKY

Tento odhad vychází z objemu dovozu v roce 2012. S výjimkou velmi omezeného množství výrobků dovážených ze zemí, které nepatří mezi nejméně rozvinuté země, ani nepodepsaly prozatímní dohodu o hospodářském partnerství, vstupuje naprostá většina dovozu ze západní Afriky do Evropské unie již nyní bez cla.

[1]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[2]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[3]               Datum vstupu dohody v platnost zveřejní Generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

[4]               Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (zemědělské poplatky, dávky z cukru, cla), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

PŘÍLOHA

DOHODA O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ MEZI

STÁTY ZÁPADNÍ AFRIKY, ECOWAS A WAEMU

NA JEDNÉ STRANĚ

A

EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA STRANĚ DRUHÉ

Obsah

Seznam stran dohody:           

Úvod  

           

ČÁST I: HOSPODÁŘSKÉ A OBCHODNÍ PARTNERSTVÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ

ČÁST II: OBCHODNÍ POLITIKA A OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE OBCHODU

Kapitola 1: Cla

Kapitola 2: Nástroje na ochranu obchodu

Kapitola 3: Technické překážky obchodu a sanitární a fytosanitární opatření

Kapitola 4: Jiné necelní překážky

Kapitola 5: Usnadnění obchodu, celní spolupráce a vzájemná správní pomoc

Kapitola 6: Zemědělství, rybolov a zabezpečení potravin

ČÁST III: SPOLUPRÁCE V ZÁJMU PROVÁDĚNÍ ROZVOJOVÉHO HLEDISKA A USKUTEČNĚNÍ CÍLŮ DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ

ČÁST IV: PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM A JEJICH ŘEŠENÍ

Kapitola 1: Cíl, oblast působnosti a strany

Kapitola 2: Předcházení sporům: konzultace a zprostředkování

Kapitola 3: Postupy řešení sporů

Kapitola 4: Obecná ustanovení

ČÁST V: OBECNÉ VÝJIMKY

ČÁST VI: INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

ČÁST VII: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

PŘÍLOHY

Beninská republika,

Burkina Faso,

Kapverdská republika,

Republika Pobřeží slonoviny,

Gambijská republika,

Ghanská republika,

Guinejská republika,

Republika Guinea-Bissau,

Liberijská republika,

Mauritánská islámská republika,

Republika Mali,

Nigerská republika,

Nigerijská federativní republika

Senegalská republika,

Republika Sierra Leone,

Tožská republika

a

HOSPODÁŘSKÉ SPOLEČENSTVÍ STÁTŮ ZÁPADNÍ AFRIKY (ECOWAS)

a

ZÁPADOAFRICKÁ HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE (WAEMU)

na jedné straně

a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

a

EVROPSKÁ UNIE

na straně druhé,

S OHLEDEM NA dohodu z Georgetownu o založení skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) států, smlouvy o založení Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrické hospodářské a měnové unie (WAEMU) na jedné straně a Smlouvu o Evropské unii (EU) a Smlouvu o fungování Evropské unie na straně druhé;

S OHLEDEM NA dohodu o partnerství AKT-ES podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 a revidovanou dne 25. června 2005 v Lucemburku a dne 22. června 2010 v Ouagadougou, dále jen „dohoda z Cotonou“;

VZHLEDEM K významu jak stávajících vztahů mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a regionem západní Afriky, tak jejich společných hodnot;

VZHLEDEM K TOMU, ŽE si Evropská unie, její členské státy a region západní Afriky přejí posílit své úzké vazby a navázat trvalé vztahy založené na partnerství, rozvoji a solidaritě;

PŘESVĚDČENY O TOM, ŽE je nezbytné podpořit hospodářský a sociální pokrok obyvatelstva a zároveň brát v úvahu požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí;

S OHLEDEM NA význam, jaký má pro strany dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a zejména dodržování lidských práv;

S OHLEDEM NA svůj závazek dodržovat zásady a pravidla, kterými se řídí mezinárodní obchod, zejména ta, která jsou obsažena v Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (WTO);

S OHLEDEM NA nezbytnou potřebu posílit integraci států západní Afriky a vztahy mezi Evropou a Afrikou;

PŘIPOMÍNAJÍCE, ŽE úkolem Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrické hospodářské a měnové unie (WAEMU) je podpora regionální spolupráce a integrace z hlediska západoafrické hospodářské unie, a to za účelem zlepšení životní úrovně obyvatel, zachování a zvýšení hospodářské stability, posílení vztahů mezi členskými státy a podpora pokroku a rozvoje afrického kontinentu;

POTVRZUJÍCE svůj závazek spolupracovat na provedení cílů partnerství AKT a EU, jak je stanoví dohoda z Cotonou, tzn. snížení a vymýcení chudoby, trvalý rozvoj a úspěšná a harmonická integrace zemí AKT do světového hospodářství;

S OHLEDEM NA to, že rozvojové cíle tisíciletí, které vycházejí z Deklarace tisíciletí, kterou v roce 2000 přijalo Valné shromáždění OSN, a mezi něž patří odstranění extrémní chudoby a hladu, a také rozvojové cíle a zásady dohodnuté na zasedáních Spojených národů nabízejí jasnou vizi a musí být základem partnerství mezi regionem západní Afriky a Evropskou unií a jejími členskými státy v rámci této dohody;

S OHLEDEM NA to, že Evropská unie a její členské státy hodlají významným způsobem podpořit úsilí západní Afriky o reformu a úpravu hospodářství a sociálního rozvoje, a na jejich odhodlání provést společnou strategii Evropské unie a Afriky;

S OHLEDEM NA rozdílnou úroveň hospodářského a sociálního rozvoje mezi regionem západní Afriky a Evropskou unií a jejími členskými státy a také na potřebu posílit proces integrace a hospodářského rozvoje regionu západní Afriky;

S OHLEDEM zejména na to, že region západní Afriky sestává z velkého počtu nejméně rozvinutých zemí, a že proto čelí závažným problémům týkajícím se jeho zvláštní ekonomické situace a jeho specifických potřeb v oblasti rozvoje, podpory obchodu a financí;

ZDŮRAZŇUJÍCE, že dohoda o hospodářském partnerství je založena především na postupné a asymetrické liberalizaci obchodu zbožím a službami ve prospěch států západní Afriky;

POTVRZUJÍCE, že dohoda o hospodářském partnerství musí být nástrojem rozvoje, který má zejména podpořit udržitelný růst, zvýšit výrobní a vývozní kapacitu států západní Afriky, podpořit strukturální transformaci západoafrických ekonomik a také jejich diverzifikaci a konkurenceschopnost a vést k rozvoji obchodu, technologií, vytváření pracovních míst ve státech západní Afriky a k přilákání investic do tohoto regionu;

POTVRZUJÍCE mimo jiné, že trvalá stabilita a mír jsou zásadními faktory úspěchu účinné regionální integrace západní Afriky, k níž by měla dohoda o hospodářském partnerství přispět;

VYJADŘUJÍCE odhodlání dosáhnout společně výše zmíněných cílů a přitom zachovat acquis dohody z Cotonou a přejíce si za tímto účelem uzavřít vzájemně výhodnou dohodu o hospodářském partnerství, jež povede ke skutečnému rozvoji,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I

HOSPODÁŘSKÉ A OBCHODNÍ PARTNERSTVÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Článek 1

Cíle

1.           Cíle této dohody jsou následující:

a)      zřídit hospodářské a obchodní partnerství, jehož účelem je dosáhnout rychlého a trvalého hospodářského růstu, který povede k tvorbě pracovních míst, snížit a posléze vymýtit chudobu, zvýšit životní úroveň, dosáhnout plné zaměstnanosti, diverzifikovat hospodářství, zvýšit reálné příjmy a produkci, a to podle potřeb regionu západní Afriky a s ohledem na různé úrovně hospodářského rozvoje stran;

b)      podporovat regionální integraci, hospodářskou spolupráci a řádnou správu ekonomických záležitostí ve státech regionu západní Afriky;

c)      zvýšit obchod v rámci regionu a podpořit vznik jednotného a účinného regionálního trhu v západní Africe;

d)      přispět k harmonické a postupné integraci regionu západní Afriky do světového hospodářství v souladu s jeho politickými rozhodnutími, prioritami a rozvojovými strategiemi;

e)      posílit hospodářské a obchodní vztahy mezi stranami na základě solidarity a společných zájmů, a to v souladu s povinnostmi WTO a s přihlédnutím ke značným rozdílům v konkurenceschopnosti obou regionů.

2.           Aby se dosáhlo cílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zavazují se strany, že:

a)      budou podporovat zvýšení kapacity nabídky a konkurenceschopnost výrobních odvětví regionu západní Afriky;

b)      budou posilovat kapacity regionu západní Afriky v oblasti obchodních politik a pravidel týkajících se obchodu;

c)      budou přispívat k účinnému provádění závazků, jež strany přijaly na mezinárodních fórech, pokud jde o udržitelný rozvoj, financování rozvoje, posílení úlohy obchodu v rozvoji, zvýšení objemu a účinnosti pomoci;

d)      zřídí a provedou účinný, předvídatelný a transparentní regionální rámec právních předpisů v regionu západní Afriky, kterým by se podpořily investice, rozvoj západoafrického soukromého sektoru, dialog veřejné a soukromé sféry a partnerství mezi soukromými sektory západní Afriky a Evropské unie;

e)      zavedou účinný, předvídatelný a transparentní rámec pro opatření spolupráce, který umožní podporovat cíle této dohody, včetně rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED) a ustanovení týkajících se jeho provádění;

f)       přistoupí k postupné a asymetrické liberalizaci obchodu mezi nimi a posílí spolupráci v odvětvích souvisejících s obchodem zbožím a službami.

Článek 2

Zásady

1.           Dohoda o hospodářském partnerství vychází ze zásad a základních prvků dohody z Cotonou, jak jsou uvedeny v článcích 2, 9, 19 a 35 zmíněné dohody. Dohoda o hospodářském partnerství vychází z acquis dohody z Cotonou a dřívějších úmluv AKT-EU v oblastech finanční spolupráce, regionální integrace a hospodářské a obchodní spolupráce.

2.           Dohoda o hospodářském partnerství se provádí doplňkově s acquis dohody z Cotonou a k tomuto provádění je nezbytně nutné, aby obě strany účinně dodržovaly své závazky, a to i závazky Evropské unie v oblasti spolupráce ve financování rozvoje a podpory obchodu.

3.           Strany ctí své závazky, pokud jde o rozvojovou spolupráci po celou dobu trvání dohody o hospodářském partnerství a zavazují se, že zavedou mechanismy nezbytné k zajištění souladu potřeb souvisejících s dohodou o hospodářském partnerství, jak jsou uvedeny v rozvojovém programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED) v části III této dohody, a rozvojové spolupráce, a to po celou dobu.

4.           Obchodní vztahy mezi oběma regiony se budou zakládat na reciprocitě a na rozdílu mezi úrovněmi rozvoje. V tomto ohledu jsou závazky přijaté v rámci této dohody v souladu s článkem 34 dohody z Cotonou, který stanoví zvláštní a diferencované zacházení v závazcích mezi oběma stranami. Strany budou dbát zejména na to, aby se bral ohled na zranitelnost hospodářství regionu západní Afriky, aby se do procesu liberalizace obchodu začlenily zásady progresivity, flexibility a asymetrie ve prospěch regionu západní Afriky.

5.           V souladu s obchodními závazky, které strany v rámci této dohody přijaly, nebudou brzdit provádění zemědělských politik a politik týkajících se zabezpečení potravin, veřejného zdraví, vzdělávání ani jakýchkoli jiných hospodářských a sociálních politik, které přijímá region západní Afriky v rámci své strategie udržitelného rozvoje.

6.           K úspěšnému provedení dohody o hospodářském partnerství je zapotřebí zavést náročné partnerství založené na společné odpovědnosti stran za její provádění. Zavazují se tudíž k tomu, že budou usilovat o zajištění jeho udržitelnosti.

7.           Strany opětovně potvrzují své závazky přijaté v rámci rozvojového programu z Dohá omezit opatření, jež by mohla vést k narušení obchodu, a jejich podporu nebo se jim úplně vyhnout, a to ve prospěch ambiciózního výsledku na tomto poli.

8.           S ohledem na účinné provádění dohody zřizují strany společné instituce a zavádějí trvalý mechanismus řízení a sledování či hodnocení, který umožní provést v případě potřeby úpravy právních předpisů nezbytné k dosažení cílů této dohody.

Článek 3

Hospodářský růst a udržitelný rozvoj

1.           Strany znovu potvrzují, že se cíl udržitelného rozvoje musí uplatnit a začlenit na všech úrovních jejich hospodářského partnerství při plnění závazků stanovených v článcích 1, 2, 9, 19, 21, 22, 23, 28 a 29 dohody z Cotonou, a zejména obecného závazku hospodářského rozvoje, omezení a následně vymýcení chudoby způsobem, který je ve shodě s cíli udržitelného rozvoje.

2.           V rámci této dohody považují strany cíl udržitelného rozvoje za závazek, jenž musí plně zohlednit zájmy lidí, kulturní, hospodářské, sociální, zdravotní a environmentální zájmy jejich občanů a budoucích generací.

3.           Strany opětovně potvrzují své závazky v rámci boje proti chudobě vypracovat a provádět programy, jež by podpořily makroekonomický rámec, rychlý a udržitelný hospodářský růst a vytvořily infrastruktury nezbytné k rozvoji obchodu mezi regiony a mezinárodního obchodu regionu západní Afriky. Za tímto účelem strany podporují institucionální reformy, jejichž cílem je přizpůsobit vnitrostátní a regionální správu požadavkům na liberalizaci obchodu a posílit kapacity výrobního odvětví regionu západní Afriky.

4.           Strany podporují úsilí regionu západní Afriky ve věci udržitelného obhospodařování lesů, rybolovu a moderního zemědělství. Za tímto účelem podněcují a provádějí inovativní formy obchodu, jež pomáhají uchovávat přírodní zdroje.

5.           Strany usilují o posílení kapacit a technických schopností činitelů v zájmu podpory vytváření pracovních míst a úpravy dohody o hospodářském partnerství týkající se sociálních věcí.

Článek 4

Regionální integrace

1.           Strany uznávají, že regionální integrace je zásadním prvkem jejich partnerství a důležitým nástrojem dosažení cílů této dohody a je třeba ji plně podpořit.

2.           Aby bylo dosaženo cíle uvedeného v odstavci 1, přispívá strana Evropské unie podle ustanovení části III technickou pomocí a také finančně k úsilí regionu, pokud jde o integraci, zejména k realizaci celní unie a společného trhu, provádění makroekonomického a obchodního dozoru a vypracování regionálních pravidel, jež by umožnila obchod v regionu západní Afriky zatraktivnit.

ČÁST II

OBCHODNÍ POLITIKA A OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE OBCHODU

KAPITOLA 1

CLA

Článek 5

Oblast působnosti

Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se zbožím mezi stranami.

Článek 6

Pravidla původu

1.           Ve smyslu tohoto článku se za původní považuje zboží splňující pravidla původu stanovená v příloze A protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce.

2.           Nejpozději pět let po dni vstupu této dohody v platnost vypracují strany nová pravidla původu s cílem zjednodušit pojmy a metody používané ke stanovení původu s ohledem na rozvojové cíle regionu západní Afriky a integrační proces Africké unie. V tomto rámci strany zohlední technologický rozvoj, výrobní proces a všechny ostatní důležité aspekty, které by mohly vyžadovat změny protokolu o pravidlech původu.

3.           Veškeré změny nebo úpravy pravidel původu zmíněné v odstavci 1 se provedou rozhodnutím Smíšené rady dohody o hospodářském partnerství.

Článek 7

Cla

1.           Cly se rozumí jakékoli odvody nebo poplatky, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, avšak nezahrnují:

a)      daně a ostatní vnitřní poplatky uložené podle článku 35;

b)      antidumpingová, vyrovnávací nebo ochranná opatření uplatňovaná podle kapitoly 2;

c)      poplatky a jiné dávky používané podle článku 8 o poplatcích a jiných dávkách.

2.           Základní celní sazba pro každý produkt, na nějž se mají uplatňovat postupná snížení podle dohody, je skutečně použitelná ode dne vstupu této dohody v platnost.

Článek 8

Poplatky a jiné dávky

Poplatky a jiné dávky, jež zmiňuje článek 7, podléhají zvláštní sazbě odpovídající reálné hodnotě poskytnutých služeb a nesmí představovat nepřímou ochranu vnitrostátních produktů nebo zdanění dovozu či vývozu pro daňové účely.

Článek 9

Zachování současného stavu

1.           Od data vstupu této dohody v platnost nebude na produkty, jichž se týká liberalizace mezi stranami, zavedeno žádné nové dovozní clo, ani nebude zvýšeno clo stávající.

2.           Bez ohledu na odstavec 1 bude moci region západní Afriky v rámci finalizace zavádění společné vnější sazby ECOWAS nejpozději do 31. prosince 2014 revidovat svá základní cla uplatňovaná v případě zboží pocházejícího z Evropské unie, nebude-li obecný dopad těchto cel vyšší než dopad cel stanovených v příloze C. Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství odpovídajícím způsobem změní přílohu C.

Článek 10

Odstranění dovozních cel

1.           Produkty pocházející ze strany západní Afriky se dovážejí do Evropské unie bez cla podle článku 7, s výjimkou produktů uvedených v příloze B a za podmínek v ní stanovených.

2.           Region západní Afriky postupně sníží a odstraní cla podle článku 7 na produkty pocházející z Evropské unie podle harmonogramu stanoveného v příloze C.

Článek 11

Autonomní zdroje regionálních hospodářských společenství západní Afriky

V rámci této dohody strany souhlasí, že bude zachován autonomní mechanismus financování západoafrických organizací pověřených regionální integrací (ECOWAS A WAEMU), a to až do zavedení nového způsobu financování.

Článek 12

Změny závazků v oblasti celních sazeb západní Afriky a společné odvětvové politiky regionu západní Afriky

1.           Aniž jsou dotčena ustanovení článku 10 o odstranění cel regionu západní Afriky, s ohledem na zvláštní potřeby tohoto regionu v oblasti rozvoje, zejména na nezbytnou podporu jeho společných odvětvových politik, může strana západní Afriky po dohodě v rámci Smíšené rady dohody o hospodářském partnerství rozhodnout o změně úrovně cel stanovených v příloze C a uplatňovaných na zboží pocházející ze strany Evropské unie při dovozu do západní Afriky. Za tímto účelem přijme Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství rozhodnutí do šesti (6) měsíců po žádosti strany Evropské unie.

2.           Strany dbají o to, aby jakákoli taková změna nevedla k neslučitelnosti této dohody s požadavky článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994.

3.           Změny závazků v oblasti celních sazeb se zachovávají pouze po dobu nezbytnou k řešení zvláštních rozvojových potřeb západní Afriky.

Článek 13

Vývozní cla a daně

1.           Ode dne vstupu této dohody v platnost nebude v rámci obchodu mezi stranami zavedeno žádné nové vývozní clo, daň ani poplatky s rovnocenným účinkem a žádné stávající vývozní clo, daň ani poplatky s rovnocenným účinkem nebudou zvýšeny.

2.           Vývozní cla, daně ani poplatky s rovnocenným účinkem nebudou vyšší než stejná cla a daně platné pro podobné zboží vyvážené do jakékoli jiné země, jež není stranou této dohody.

3.           Může-li strana západní Afriky odůvodnit zvláštní potřeby, pokud jde o příjmy, podporu vznikajícího průmyslu nebo ochranu životního prostředí, může výjimečně, dočasně a po konzultaci se stranou Evropské unie zavést vývozní cla, daně nebo poplatky s rovnocenným účinkem u omezeného počtu dalšího zboží nebo zvýšit zatížení stávajících cel.

4.           Strany se dohodly, že v souladu s ustanovením o přezkumu této dohody přezkoumají ustanovení tohoto článku ve Smíšené radě dohody o hospodářském partnerství, přičemž plně zohlední jejich dopad na rozvoj a diverzifikaci hospodářství strany západní Afriky.

Článek 14

Pohyb zboží

1.           Zboží pocházející z jedné ze stran podléhá clu na území druhé strany pouze jednou. Může se na území druhé strany pohybovat volně, aniž by podléhalo dodatečnému clu.

2.           Aby se uplatnila ustanovení odstavce 1, má region západní Afriky na provedení režimu volného oběhu k dispozici přechodné období pěti (5) let počínající datem vstupu této dohody v platnost. Tuto lhůtu lze ve spolupráci s Evropskou unií změnit podle výsledků fiskálních reforem, které region západní Afriky provede. Za tímto účelem strany periodicky posuzují provádění těchto reforem.

3.           Strany spolupracují za účelem usnadnění oběhu zboží a zjednodušení celních postupů v souladu s ustanoveními kapitoly 5 o usnadnění obchodu.

Článek 15

Zařazení zboží

Zařazení zboží, na něž se vztahuje tato dohoda, odpovídá příslušné celní nomenklatuře každé strany v souladu s harmonizovaným systémem popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“).

Článek 16

Doložka nejvyšších výhod

1.           Strany opětovně potvrzují svůj závazek týkající se zmocňovací doložky.

2.           Strana Evropské unie udělí straně západní Afriky příznivější celní zacházení, jaké udílí třetím stranám, pokud se strana Evropské unie stane po podpisu této dohody stranou preferenční dohody s dotčenou třetí stranou.

3.           Strana západní Afriky udělí straně Evropské unie příznivější celní zacházení, než po podpisu této dohody udělí jinému obchodnímu partnerovi než africkým zemím a státům AKT, jejichž podíl na světovém obchodu přesahuje v roce předcházejícím vstupu preferenční dohody podle tohoto odstavce 1,5 % a podíl průmyslu měřený poměrem přidané hodnoty výroby k HDP je vyšší než 10 %. Je-li preferenční dohoda podepsána se skupinou zemí jednajících samostatně, kolektivně nebo prostřednictvím dohody o volném obchodu, zvýší se práh, pokud jde o podíl na světovém obchodu, na 2 %. K tomuto výpočtu se používají oficiální údaje Světové obchodní organizace o předních vývozcích na světovém trhu se zbožím (mimo obchod v EU) a Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), pokud jde o přidanou hodnotu výroby.

4.           Obdrží-li strana západní Afriky od obchodního partnera podle odstavce 3 výrazně příznivější zacházení, než jaké nabízí strana Evropské unie, strany věc projednají a společně rozhodnou o provedení ustanovení odstavce 3.

5.           Strany se snaží veškeré spory ohledně výkladu a uplatňování tohoto článku řešit v dobré víře konzultacemi s cílem dohodnout se na vzájemně přijatelném řešení.

6.           Ustanovení této kapitoly nelze vykládat jako povinnost stran vzájemně si udělit preferenční zacházení na základě toho, že ke dni vstupu této dohody v platnost je jedna ze stran stranou preferenční dohody se třetí stranou.

Článek 17

Zvláštní ustanovení o správní spolupráci

1.           Strany se dohodly, že pro provádění a kontrolu preferenčního zacházení poskytovaného podle této kapitoly má zásadní význam správní spolupráce, a zavazují se bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v oblasti cel a v souvisejících záležitostech.

2.           Získá-li jedna ze stran důkaz, zakládající se na prokázaných informacích, o nedostatečné správní spolupráci a/nebo o nesrovnalostech nebo podvodu, může tato strana v souladu s tímto článkem dočasně pozastavit preferenční zacházení poskytované danému produktu nebo produktům.

3.           Pro účely tohoto článku se nedostatečná správní spolupráce mimo jiné definuje jako:

a)      opakované porušování povinnosti ověřit status původu dotčeného produktu / dotčených produktů;

b)      opakované odmítnutí nebo neoprávněné zpoždění při provádění a/nebo sdělování výsledků následného ověření dokladu o původu;

c)      opakované odmítnutí nebo neoprávněné zpoždění při udílení povolení ke spolupráci při ověřování pravosti dokumentů či přesnosti informací významných pro udělení daného preferenčního zacházení.

4.           Použití dočasného pozastavení je podmíněno následujícími podmínkami:

a)      strana, která získá důkaz zakládající se na prokázaných informacích o nedostatečné správní spolupráci a/nebo o nesrovnalostech nebo podvodu, musí bezodkladně tento důkaz a prokázané informace oznámit Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství a musí s tímto výborem na základě veškerých důležitých informací a objektivních důkazů vést konzultace a nalézt řešení přijatelné pro obě strany;

b)      jednají-li strany se Smíšeným výborem pro provádění dohody o hospodářském partnerství, jak je stanoveno výše, a nemohou se dohodnout na přijatelném řešení do tří (3) měsíců po oznámení, může dotčená strana dočasně pozastavit preferenční zacházení poskytované dotčenému produktu nebo produktům. Dočasné pozastavení musí být bezodkladně oznámeno Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství;

c)      dočasné pozastavení podle tohoto článku se omezuje pouze na případy, kdy je to nezbytně nutné k ochraně finančních zájmů dotčené strany. Nepřekročí dobu šesti (6) měsíců, kterou lze obnovit. Dočasné pozastavení musí být bezodkladně po svém přijetí oznámeno Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství. Ve Smíšeném výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství se o nich pravidelně jedná, zejména s cílem zrušit je ihned poté, co pominou podmínky pro jejich použití.

5.           Současně s oznámením Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství podle odst. 4 písm. a) tohoto článku dotčená strana ve svém úředním věstníku zveřejní oznámení dovozcům. V tomto oznámení dovozcům uvede, že v souvislosti s dotčeným produktem byl na základě prokázaných informací získán důkaz o nedostatečné správní spolupráci a/nebo o nesrovnalostech či podvodu.

Článek 18

Řešení správních chyb

Dojde-li k pochybení orgánů odpovědných za správu preferenčních systémů vývozu, zejména pak při uplatňování protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce uvedeného v příloze A, a má-li tato chyba následky pro dovozní cla, může strana vystavená těmto následkům požádat Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství, aby prošetřil možnosti přijetí veškerých vhodných opatření nezbytných k nápravě situace a tato opatření přijal.

KAPITOLA 2

NÁSTROJE NA OCHRANU OBCHODU

Článek 19

Cíle

1.           Cílem této kapitoly je stanovit podmínky, za nichž budou moci obě strany podporovat rozvoj vzájemného obchodu zbožím, současně však přijímat opatření na ochranu obchodu odchylně od ustanovení článků 9, 10 a 34 této dohody.

2.           Strany budou dbát na to, aby přijatá opatření v rámci ustanovení této kapitoly nepřekračovala to, co je nezbytné k předcházení zde popsaných situací nebo k jejich nápravě.

Článek 20

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

1.           Žádná ustanovení této dohody nemohou Evropské unii nebo státům strany západní Afriky, ať už jednají samostatně nebo kolektivně, zabránit v tom, aby přijaly antidumpingová nebo vyrovnávací opatření v souladu s příslušnými dohodami v rámci WTO, zejména s Dohodou WTO o provádění článku VI dohody GATT 1994 a Dohodou o WTO o dotacích a vyrovnávacích opatřeních.

2.           Za účelem provádění tohoto článku se původ stanoví podle nepreferenčních pravidel původu stran na základě ustanovení dohody WTO o pravidlech původu.

3.           Při zvažování, zda budou uplatněna antidumpingová nebo vyrovnávací opatření, se přihlédne ke konkrétní situaci rozvojových zemí mezi státy regionu západní Afriky. Před uložením konečných antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření zváží strany možná konstruktivní řešení, která stanoví příslušné dohody WTO. Orgány pověřené šetřením budou moci za tímto účelem vést rovněž příslušné konzultace.

4.           Antidumpingová cla nebo vyrovnávací opatření zůstanou v platnosti pouze po dobu nezbytnou k vyrovnání dumpingu nebo subvencí, které způsobily újmu.

5.           Žádný produkt pocházející z jedné ze stran a dovezený na území druhé strany nesmí podléhat antidumpingovým clům a současně vyrovnávacím clům s cílem napravit tutéž situaci vyplývající z dumpingu nebo vývozních subvencí. Strany zaručují, že antidumpingová ani vyrovnávací opatření nemohou být použita současně na tentýž produkt na státní úrovni na jedné straně a na regionální nebo nižší úrovni na straně druhé.

6.           Strany se dohodly, že každá z nich zřídí jedinou instanci soudního přezkumu, a to včetně pro případy odvolání. Rozhodnutí této jediné instance musí být účinná na území všech států, v nichž je dotčené opatření v platnosti.

7.           Ustanovení tohoto článku jsou použitelná na všechna šetření zahájená po vstupu této dohody v platnost.

8.           Ustanovení tohoto článku nepodléhají ustanovením mechanismu řešení sporů vymezeného v této dohodě.

Článek 21

Vícestranná ochranná opatření

1.           S výhradou ustanovení tohoto článku nebrání žádné ustanovení této dohody žádné ze stran přijmout výjimečná dočasná opatření v souladu s článkem XIX Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994, dohodou o ochranných opatřeních a článkem 5 dohody WTO o zemědělství.

2.           Za účelem provádění tohoto článku se původ stanoví podle nepreferenčních pravidel původu stran na základě ustanovení dohody WTO o pravidlech původu.

3.           Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, a s ohledem na obecné rozvojové cíle této dohody a malou velikost hospodářství států západní Afriky vyloučí strana Evropské unie dovoz ze států západní Afriky z působnosti jakýchkoli opatření přijatých v souladu s článkem XIX GATT 1994, dohodou o ochranných opatřeních a článkem 5 dohody WTO o zemědělství.

4.           Ustanovení odstavce 3 se použijí po dobu pěti (5) let počínaje dnem vstupu této dohody v platnost. Nejpozději sto dvacet (120) dní před koncem tohoto období přezkoumá Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství provádění těchto ustanovení s ohledem na rozvojové potřeby států regionu západní Afriky s cílem určit, zda je třeba prodloužit jejich působnost na další období.

5.           Ustanovení tohoto článku nepodléhají ustanovením mechanismu řešení sporů vymezeného v této dohodě.

Článek 22

Dvoustranná ochranná opatření

1.           S výhradou ustanovení tohoto článku může jedna ze stran přijmout dočasná ochranná opatření odchylně od ustanovení článků 9 a 10.

2.           Ochranná opatření uvedená v odstavci 1 mohou být přijata, dováží-li se produkt pocházející z jedné strany na území druhé strany v natolik zvýšeném množství a za takových podmínek, že tento dovoz působí nebo hrozí způsobit:

a)      vážnou újmu domácímu průmyslu vyrábějícímu obdobné nebo přímo konkurující produkty na území dovážející strany;

b)      narušení v hospodářském odvětví, zejména pokud tato narušení působí výrazné sociální problémy nebo obtíže, jež by mohly vést k vážnému zhoršení hospodářské situace dovážející strany, nebo

c)      narušení na trzích s obdobnými nebo přímo konkurujícími zemědělskými produkty[1] nebo mechanismů organizace těchto trhů.

3.           Ochranná opatření uvedená v tomto článku nepřekročí mez potřebnou k nápravě nebo zabránění vzniklé vážné újmě nebo narušení, jak jsou stanoveny v odstavcích 2, 4 a 5. Tato ochranná opatření dovážející strany mohou sestávat pouze z jednoho nebo více následujících opatření:

a)      pozastavení jakéhokoli nového snižování sazby dovozního cla použitelné na dotčený produkt, jak je stanoveno v této dohodě;

b)      zvýšení celní sazby pro dotčený produkt na úroveň, která nepřevýší clo použité v případě ostatních členů WTO, a

c)      zavedení celních kvót pro dotčený produkt.

4.           Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 3 tohoto článku, dováží-li se produkt pocházející z jednoho nebo několika států strany západní Afriky v natolik zvýšeném množství a za takových podmínek, že v jednom nebo více nejvzdálenějších regionech strany Evropské unie působí nebo hrozí způsobit některou ze situací uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c), může strana Evropské unie přijmout kontrolní nebo ochranná opatření omezující se na tento dotčený region nebo regiony v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 6 až 11 tohoto článku.

5.           Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 3 tohoto článku, dováží-li se produkt pocházející z jednoho nebo několika států strany Evropské unie v natolik zvýšeném množství a za takových podmínek, že v jednom nebo více státech strany západní Afriky působí nebo hrozí způsobit některou ze situací uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c), může tento stát nebo tyto státy přijmout kontrolní nebo ochranná opatření omezující se na území tohoto dotčeného státu nebo států v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 6 až 11 tohoto článku.

6.           Ochranná opatření uvedená v tomto článku budou zachována pouze po dobu, která je nezbytná pro zabránění vážné újmě nebo narušením vymezeným v odstavcích 2, 4 a 5 výše nebo k jejich nápravě.

7.           Ochranná opatření uvedená v tomto článku budou uplatňována po dobu nepřesahující čtyři (4) roky. Přetrvají-li okolnosti odůvodňující uložení ochranných opatření, může být platnost těchto opatření prodloužena na nové období čtyř (4) let.

8.           Pro ochranná opatření uvedená v tomto článku, která přesahují jeden (1) rok, bude nejpozději do konce stanoveného období sestaven jasný harmonogram jejich postupného odstraňování.

9.           Kromě případů výjimečných okolností, které posuzuje Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství, se ochranná opatření uvedená v tomto článku nepoužijí u produktů, na které se taková opatření dříve vztahovala, po dobu nejméně jednoho (1) roku od uplynutí platnosti těchto opatření.

10.         Pro používání výše uvedených odstavců platí tato ustanovení:

a)      je-li jedna ze stran toho názoru, že nastala některá z okolností stanovených v odstavcích 2, 4 a 5, neprodleně o tom uvědomí Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství;

b)      Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství může vydat jakékoli doporučení nezbytné k nápravě vzniklých okolností. Nevydá-li Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství doporučení k nápravě okolností nebo nenalezne-li uspokojivé řešení do třiceti (30) dní po oznámení tomuto výboru, dovážející strana může v souladu s tímto článkem přijmout vhodná opatření k nápravě situace;

c)      před přijetím jakýchkoli opatření podle tohoto článku nebo v případech, na které se vztahuje odstavec 11 tohoto článku, předloží dotčená strana Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství co možná nejdříve všechny údaje potřebné k důkladnému posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany;

d)      při výběru ochranných opatření je třeba upřednostnit ta, která umožňují účinně a rychle napravit vzniklý problém a přitom co nejméně narušují řádné fungování této dohody;

e)      přijetí jakýchkoli ochranných opatření v souladu s tímto článkem se okamžitě oznámí Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství a je v jeho rámci předmětem pravidelných jednání, jejichž cílem je zejména stanovit harmonogram odstranění těchto opatření, jakmile to okolnosti umožní.

11.         Vyžadují-li výjimečné okolnosti okamžité přijetí opatření, dotčená dovážející strana, ať již se jedná o stranu Evropské unie, nebo stranu západní Afriky, může v případě potřeby přijmout opatření stanovená v odstavcích 3, 4 a 5 prozatímně, aniž by vyhověla požadavkům odstavce 10. Tato opatření lze přijmout na období nejdéle sto osmdesáti (180) dní, jde-li o opatření přijatá stranou Evropské unie, a dvou set čtyřiceti (240) dní, jde-li o opatření přijatá stranou západní Afriky nebo omezují-li se opatření přijatá stranou Evropské unie na jeho jeden nebo více nejvzdálenějších regionů. Doba trvání těchto prozatímních opatření se započítává jako součást počátečního období nebo jakéhokoliv prodloužení uvedeného v odstavcích 7 a 8 tohoto článku. Při přijímání těchto prozatímních opatření musí být zohledněny zájmy všech zúčastněných stran. Dotčená dovážející strana informuje druhou stranu a předá věc okamžitě Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství k posouzení.

12.         Podrobí-li dovážející strana dovoz produktu správnímu postupu, jehož účelem je rychlé poskytnutí informací o vývoji obchodních toků, které by mohly způsobovat problémy uvedené v tomto článku, neprodleně o tom informuje Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství.

13.         Nepoužije se Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace s cílem zabránit jedné straně, aby přijala ochranná opatření v souladu s ustanoveními tohoto článku.

Článek 23

Doložka týkající se vznikajících průmyslových odvětví

1.           Strana západní Afriky může dočasně pozastavit snižování celních sazeb nebo celní sazby zvýšit na úroveň nepřesahující úroveň cel ukládaných jiným členům WTO, pokud je produkt pocházející z Evropské unie po snížení celní sazby dovážen na její území v natolik zvýšeném množství a za takových podmínek, jež ohrožují vznikající průmyslové odvětví nebo působí nebo hrozí způsobit narušení vznikajícího průmyslového odvětví, jež vyrábí obdobné nebo přímo konkurující produkty.

2.           a)      Domnívá-li se strana západní Afriky, že nastaly okolnosti uvedené v odstavci 1, okamžitě věc předloží k posouzení Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství.

b)      Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství může vydat jakékoli doporučení nezbytné k nápravě vzniklých okolností. Nevydá-li Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství doporučení k nápravě okolností nebo nenalezne-li uspokojivé řešení do třiceti (30) dní po oznámení tomuto výboru, strana západní Afriky může v souladu s tímto článkem přijmout vhodná opatření k nápravě situace.

c)      Před přijetím jakýchkoli opatření podle tohoto článku předloží strana západní Afriky Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství všechny údaje potřebné k důkladnému posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.

d)      Při výběru opatření přijatých v souladu s tímto článkem se upřednostňují taková opatření, která co nejméně narušují řádné fungování této dohody.

e)      Veškerá opatření přijatá v souladu s tímto článkem se neprodleně oznámí Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství, kde budou předmětem pravidelných konzultací.

f)       Za kritických okolností, pokud by prodlení způsobilo obtížně napravitelnou újmu, může strana západní Afriky prozatímně přijmout opatření uvedená v odstavci 1, aniž by musela dodržet požadavky písmen a) až e). K takovému kroku lze přistoupit na dobu nejdéle dvou set (200) dní. Doba trvání těchto prozatímních opatření se započítává jako součást období uvedeného v odstavci 3 tohoto článku. Strana západní Afriky informuje stranu Evropské unie a předá věc okamžitě Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství k posouzení.

3.           Tato opatření lze použít po dobu až osmi (8) let. Použití opatření lze prodloužit rozhodnutím Smíšené rady dohody o hospodářském partnerství.

Článek 24

Spolupráce

1.           Strany uznávají význam spolupráce v oblasti nástrojů na ochranu obchodu k zajištění spravedlivého a transparentního vzájemného obchodu.

2.           Strany se dohodly, že budou spolupracovat, a to rovněž díky jednodušším opatřením pomoci podle ustanovení části III, zejména v těchto oblastech:

a)      příprava právních předpisů a zakládání institucí k zajištění ochrany obchodu;

b)      budování kapacit, zejména příslušných správních orgánů států západní Afriky, v zájmu lepšího ovládání a využití nástrojů na ochranu obchodu stanovených v této dohodě.

KAPITOLA 3

TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU A SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ

Článek 25

Cíle

1.           Cílem této kapitoly je usnadnit obchod se zbožím mezi stranami a zároveň zvýšit schopnost stran zjišťovat zbytečné překážky obchodu plynoucí z technických předpisů, norem a postupů posuzování shody uplatňovaných jednou či druhou stranou, předcházet jim a odstraňovat je, a přitom zachovat schopnost stran chránit rostliny, živočichy a veřejné zdraví.

2.           Každá strana v rámci provádění ustanovení této kapitoly zajistí, aby bylo dováženým produktům pocházejícím z území druhé strany uděleno nediskriminační zacházení ve vztahu k zacházení, které se udílí podobným produktům domácího původu a podobným produktům pocházejícím ze třetích zemí.

3.           V souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 2 a 3 Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních WTO (dále jen „dohoda o SFO“) zajistí každá ze stran, aby sanitární a fytosanitární opatření přijatá za účelem ochrany zdraví či bezpečnosti osob, života nebo zdraví zvířat a za účelem ochrany rostlin a životního prostředí neměla cíl nebo účinek vytvářet zbytečné překážky obchodu zbožím mezi oběma stranami. Za tímto účelem nebudou zmíněná opatření pro obchod více omezující, než je nezbytně nutné.

Článek 26

Oblast působnosti a definice

1.           Ustanovení této kapitoly se vztahují na technické předpisy a normy, na postupy posuzování shody, jak je vymezuje Dohoda o technických překážkách obchodu WTO, a na sanitární a fytosanitárních opatření (dále jen „SFS opatření“) WTO, pokud ovlivňují obchod mezi stranami.

2.           Pro účely této kapitoly, a není-li stanoveno jinak, se použijí definice užívané v Dohodě o technických překážkách obchodu a Dohodě o sanitárních a fytosanitárních opatřeních WTO, v příslušných normách a dokumentech přijatých Komisí pro Codex Alimentarius, v Mezinárodní úmluvě o ochraně rostlin a v rámci Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), včetně všech odkazů na produkty v této kapitole.

Článek 27

Příslušné orgány

1.           Orgány obou stran příslušné pro provádění opatření uvedených v této kapitole jsou popsány v dodatku II přílohy D této dohody.

2.           V souladu s článkem 31 se strany vzájemně a včas uvědomí o veškerých důležitých změnách v odpovědných orgánech uvedených v dodatku II přílohy D. Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství přijme veškeré nezbytné změny dodatku II přílohy D této dohody.

Článek 28

Vzájemné povinnosti

1.           Strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti v rámci příslušných dohod WTO a zejména dohod o technických překážkách obchodu a o sanitárních a fytosanitárních opatřeních. Strany rovněž znovu potvrzují svá práva a povinnosti plynoucí z příslušných norem a dokumentů přijatých Mezinárodní úmluvou o ochraně rostlin, Komisí pro Codex Alimentarius a Světovou organizací pro zdraví zvířat. Státy, které nejsou členy WTO, potvrzují rovněž závazek dodržovat povinnosti uvedené v dohodách o technických překážkách obchodu a o sanitárních a fytosanitárních opatřeních, pokud jde o veškeré otázky týkající se obchodních vztahů mezi stranami.

2.           Strany opětovně potvrzují závazek přispívat ke zlepšení veřejného zdraví na svých příslušných územích, zejména posilováním svých kapacit pro zjišťování produktů, které nejsou v souladu.

3.           V rámci jejich vzájemného obchodu si strany zakazují vyvážet nebo opětovně vyvážet produkty, jež nesplňují platné právní předpisy vyvážející strany. Vývoz či opětovný vývoz produktů, na něž se vztahují sanitární nebo fytosanitární opatření, se však povoluje, pokud tak výslovně stanoví orgány strany dovozu. Vývoz ostatních produktů je povolen, nezakazují-li ho právní předpisy strany dovozu.

4.           Tyto závazky, práva a povinnosti se týkají činností stran ve smyslu této kapitoly.

Článek 29

Rovnocennost

1.           Strany přijímají sanitární a fytosanitární opatření druhé strany jako rovnocenná, a to i pokud jsou tato opatření odlišná od jejich vlastních opatření nebo od opatření používaných třetími zeměmi, jež obchodují se stejným produktem, pokud vyvážející strana objektivně prokáže dovážející straně, že pomocí vnitrostátních opatření bude na území strany dovozu dosaženo příslušné úrovně platné sanitární a fytosanitární ochrany. Za tím účelem je straně dovozu na požádání umožněn rozumný přístup pro inspekci, provedení zkoušek nebo jiných příslušných kroků.

2.           Strany spolu na vyžádání a po vzájemné dohodě konzultují, aby v případě nutnosti dospěly k dvoustranným a vícestranným dohodám o uznání rovnocennosti konkrétních sanitárních a fytosanitárních opatření.

Článek 30

Určení sanitárních a fytosanitárních oblastí

V otázce dovozních podmínek mohou strany s odkazem na článek 6 dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních jednotlivě navrhnout a určit oblasti se stanoveným sanitárním a fytosanitárním statusem. Strany zejména zajistí, aby se jejich sanitární nebo fytosanitární opatření přizpůsobila sanitárním a fytosanitárním podmínkám oblasti, v níž má výrobek původ, a oblasti, do které je určen, ať už se to týká celé země, jedné části země nebo několika zemí nebo jejich částí.

Článek 31

Transparentnost obchodních podmínek a výměna informací

1.           K zajištění souladu jejich předpisů se strany vzájemně informují o veškerých změnách svých právních a správních požadavků týkajících se produktů v souladu s postupy oznamování podle dohod o SFO a o technických překážkách obchodu.

2.           Strany v případě nutnosti souhlasí s tím, že se budou vzájemně písemně informovat o opatřeních, jež byla přijata za účelem zákazu dovozu zboží s cílem co nejrychleji řešit určitý problém týkající se zdraví (veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin), předcházení rizikům a životního prostření v souladu s doporučeními obsaženými v dohodě SFO.

3.           Strany souhlasí s tím, že si ve snaze o spolupráci budou vyměňovat informace, jež zajistí, aby jejich produkty splňovaly požadované technické předpisy a normy, a mohly tak mít přístup na trhy stran.

4.           Strany si budou rovněž v případě nutnosti přímo vyměňovat informace o dalších oblastech, u kterých se strany dohodnou, že mají potenciální význam pro jejich obchodní vztahy, včetně otázek zajišťování bezpečnosti potravin, náhlého výskytu nákaz živočichů a rostlin, vědeckých stanovisek a dalších významných událostí souvisejících s bezpečností výrobků.

5.           Strany v případě nutnosti souhlasí s výměnou informací v oblasti epizootologického dohledu nad nákazami zvířat. Pokud jde o ochranu rostlin, budou si strany rovněž na vyžádání vyměňovat informace o výskytu parazitů představujících známé a bezprostřední nebezpečí pro druhou stranu.

6.           Strany souhlasí s tím, že budou spolupracovat za účelem vzájemného a rychlého varování v případě, že by nová regionální pravidla mohla mít dopad na jejich vzájemný obchod, a to v souladu s postupy oznamování podle dohod o SFO a o technických překážkách obchodu.

Článek 32

Regionální integrace

1.           Za účelem usnadnění vzájemného obchodu se strany zavazují na regionální úrovni a v co největší možné míře harmonizovat normy, opatření a podmínky pro dovoz.

2.           Existují-li již v době vstupu této dohody v platnost podmínky pro dovoz, platí, že než budou zavedeny harmonizované dovozní podmínky, uplatňují je státy regionu západní Afriky a Evropské unie v souladu se zásadou, podle níž produkt pocházející z jedné ze stran a umístěný na trh jednoho státu druhé strany v souladu s pravidly může být zákonně umístěn rovněž na trhy všech ostatních států dotčené strany bez dalších omezení či správních požadavků.

3.           Pokud jde o opatření podle této kapitoly, státy západní Afriky dbají o to, aby zacházení, jež udílejí produktům pocházejícím ze západní Afriky, nebylo méně příznivé, než je zacházení, jež uplatňují na obdobné produkty pocházející z Evropské unie a vstupující do regionu západní Afriky.

Článek 33

Spolupráce

1.           Strany uznávají, že pro dosažení cílů této kapitoly je důležitá spolupráce v oblasti technických předpisů, sanitárních a fytosanitárních opatření, posuzování shody a také sledovatelnosti.

2.           Strany se dohodly, že budou spolupracovat na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti prioritních produktů států regionů západní Afriky, jež jsou uvedeny v dodatku I přílohy D této dohody, a zlepšení přístupu na trh Evropské unie, a to rovněž pomocí opatření finanční pomoci, podle ustanovení části III, zejména v těchto oblastech:

a)      zavádění příslušného rámce pro výměnu informací a sdílení odborných zkušeností mezi stranami;

b)      spolupráce s mezinárodními normalizačními, metrologickými a akreditačními organizacemi, včetně zprostředkování účasti zástupců strany západní Afriky na zasedáních těchto organizací;

c)      přijímání technických norem a předpisů, postupů posuzování shody a sanitárních a fytosanitárních opatření harmonizovaných na regionální úrovni, na základě příslušných mezinárodních norem;

d)      posilování kapacit veřejných a soukromých zúčastněných stran, včetně informací a vzdělávání, za účelem dodržování fytosanitárních norem, předpisů a opatření Evropské unie a účasti v mezinárodních normalizačních orgánech;

e)      rozvoj vnitrostátních kapacit pro dodržování norem, posuzování shody, sledovatelnost produktů a přístup na trh Evropské unie.

KAPITOLA 4

JINÉ NECELNÍ PŘEKÁŽKY

Článek 34

Zákaz množstevních omezení

Při vstupu této dohody v platnost se zruší veškeré zákazy či omezení dovozu nebo vývozu týkající se obchodu mezi oběma stranami, kromě cel, daní, poplatků a jiných výdajů uvedených v článcích 7 a 8 této dohody o clech, které jsou uplatňovány prostřednictvím kvót, dovozních nebo vývozních licencí nebo jiných opatření. Nemohou být zavedena žádná nová opatření. Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčena ustanovení ohledně nástrojů ochrany obchodu podle kapitoly 2 a ustanovení o platební bilanci podle článku 89 této dohody.

Článek 35

Národní zacházení v souvislosti s vnitřními daněmi a předpisy

1.           Dovážené produkty pocházející z jedné strany nemohou podléhat přímo ani nepřímo vnitřním daním ani žádným jiným vnitřním poplatkům, které by převyšovaly daně nebo poplatky uvalené přímo nebo nepřímo na obdobné produkty druhé strany. Strany nebudou používat žádný jiný způsob vnitřních daní nebo jiných poplatků s cílem poskytnout ochranu domácí výrobě.

2.           Dovážené produkty pocházející z jedné strany využívají neméně příznivého zacházení, jakého se dostává obdobným produktům druhé strany v rámci všech právních a správních předpisů a požadavků uplatňovaných na jejich prodej, uvedení do prodeje, nákup, přepravu, distribuci nebo používání na domácím trhu. Ustanoveními tohoto odstavce není dotčeno uplatnění rozdílných sazeb za vnitrostátní dopravu, které vycházejí výhradně z hospodářského provozu dopravních prostředků, a nikoli z místa původu produktu.

3.           Žádná strana nebude zavádět či zachovávat v platnosti jakékoli vnitřní předpisy vztahující se k míchání, zpracování nebo použití produktů v určeném množství nebo podílech, které by přímo či nepřímo vyžadovalo, aby jakékoli takto stanovené množství nebo podíl produktu musel pocházet z domácích zdrojů. Kromě toho žádná strana nebude jakýmkoli jiným způsobem využívat vnitřních množstevních opatření s cílem poskytnout ochranu své výrobě.

4.           Ustanoveními tohoto článku není dotčeno vyplácení subvencí určených výhradně domácím výrobcům, včetně plateb pocházejících z výnosů vnitřních daní nebo poplatků uplatňovaných v souladu s ustanoveními tohoto článku a subvencí ve formě nákupu domácích produktů orgány veřejné moci.

5.           Ustanovení tohoto článku se neuplatní na právní a správní předpisy, postupy nebo praxi týkající se veřejných zakázek.

6.           Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčena ustanovení této dohody týkající se nástrojů ochrany obchodu.

KAPITOLA 5

USNADNĚNÍ OBCHODU, CELNÍ SPOLUPRÁCE A VZÁJEMNÁ SPRÁVNÍ POMOC

Článek 36

Cíle

1.           Strany uznávají význam celní spolupráce a usnadnění obchodu s ohledem na vývoj světového obchodu. Strany souhlasí s tím, že posílí spolupráci v této oblasti s cílem zajistit, aby příslušné právní předpisy a postupy a rovněž správní kapacita příslušných správních orgánů splňovaly cíle stanovené v oblasti účinné kontroly a usnadňování obchodu a pomáhaly rozvoji a regionální integraci signatářských států dohody o hospodářském partnerství.

2.           Strany uznávají, že nebudou nijak ohroženy legitimní cíle veřejné politiky, včetně cílů týkajících se bezpečnosti a předcházení podvodům.

3.           Strany se zavazují, že na svých územích zajistí volný pohyb zboží, na které se vztahuje tato dohoda.

Článek 37

Celní spolupráce a vzájemná správní pomoc

1.           Ve snaze zajistit, že ustanovení této kapitoly budou dodržována a že bude účinně dosaženo cílů stanovených v článku 36, strany:

a)      provádějí výměny informací o celních předpisech a postupech;

b)      rozvíjejí společné iniciativy související s postupy dovozu, vývozu a tranzitu a také iniciativy, jejichž cílem je poskytnout obchodnímu společenství efektivní služby;

c)      spolupracují na automatizaci celních a jiných obchodních postupů a na vypracování společných norem pro výměnu informací;

d)      nakolik je to možné, zaujímají společné postoje v mezinárodních organizacích v oblasti cel, jako je WTO, Světová celní organizace (WCO), Organizace spojených národů (OSN) a Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD);

e)      spolupracují v oblasti plánování a provádění technické pomoci, zejména v oblasti celních reforem a usnadnění obchodu v souladu s ustanoveními této dohody, a

f)       podporují spolupráci mezi všemi dotčenými správami, organizacemi a jinými dotčenými orgány, a to jak v rámci země, tak mezi zeměmi.

2.           Bez ohledu na odstavec 1 si celní správy stran poskytují vzájemnou správní pomoc v celních otázkách v souladu s ustanoveními protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách podle přílohy E.

Článek 38

Celní předpisy a postupy

1.           Strany zajistí a přijmou kroky, aby jejich právní a správní předpisy a postupy v oblasti obchodu a cel byly založeny na:

a)      platných mezinárodních nástrojích a normách v celní a obchodní oblasti, zejména na podstatných prvcích Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů (revidované Kjótské úmluvy), rámcových normách Světové celní organizace (WCO) pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu, modelu celních údajů WCO a Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“);

b)      používání jednotného správního dokumentu nebo jeho elektronického ekvivalentu k zavedení celního prohlášení o dovozu a vývozu;

c)      předpisech, které brání uvalování zbytečných a diskriminačních opatření na hospodářské subjekty, poskytují záruky proti podvodům a stanoví další úlevy pro subjekty, které ve vysoké míře dodržují celní předpisy;

d)      používání moderních celních postupů, včetně posouzení rizika, zjednodušených postupů pro vstup a propouštění zboží, kontroly po propuštění zboží a auditů společností;

e)      postupném rozvoji systémů, včetně systémů založených na informačních technologiích, pro usnadnění elektronické výměny dat mezi hospodářskými subjekty, celními správami a dalšími příslušnými strukturami;

f)       systému závazných informací v celní oblasti, zejména pokud jde o celní klasifikaci a pravidla původu, v souladu s pravidly stanovenými právními předpisy každé ze stran, pokud celní orgány disponují všemi informacemi, jež považují za nezbytné;

g)      pravidlech týkajících se pokut za porušení celních předpisů nebo procesních požadavků, jež jsou přiměřené a nediskriminační a jejichž uplatňování nevede k neoprávněným zpožděním;

h)      transparentních, nediskriminačních a přiměřených pravidlech ohledně udělování oprávnění celním agentům. Strany uznávají, že hodlají v budoucnu dospět k odstranění povinnosti využívat služeb celních agentů. Strany se budou touto záležitostí zabývat ve Zvláštním výboru pro celní otázky a usnadnění obchodu;

i)       dodržování ustanovení dohody WTO o kontrole před odesláním. Strany uznávají, že hodlají v budoucnu dospět k odstranění povinnosti provádět povinné kontroly před odesláním zboží nebo v místě určení. Strany se budou touto záležitostí zabývat ve Zvláštním výboru pro celní otázky a usnadnění obchodu.

2.           Aby mohly být zlepšeny pracovní postupy a aby bylo možno dohlížet na dodržování zásad nediskriminace, transparentnosti a účinnosti, zavazují se strany k tomu, že:

a)      přijmou opatření nezbytná ke snížení, zjednodušení a normalizaci údajů a dokumentů požadovaných celními orgány a jinými souvisejícími strukturami;

b)      pokud možno zjednoduší celní požadavky a formality v zájmu rychlého propuštění a odbavení zboží;

c)      zajistí účinné, rychlé, nediskriminační a pro žadatele dostupné postupy, které zaručí právo na odvolání proti postupu nebo rozhodnutí celní správy ve věci dovozu nebo vývozu zboží nebo zboží v režimu tranzitu;

d)      budou dohlížet na dodržování etických norem prostřednictvím uplatňování opatření, která odrážejí zásady příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů v této oblasti, zejména prohlášení z Arushe revidovaného v roce 2003.

Článek 39

Usnadnění tranzitu

1.           Strany dbají na volný tranzit zboží přes své území za použití co nejpříhodnější trasy pro tento tranzit. Za tímto účelem musí být omezení, kontroly nebo případné požadavky založeny na objektivní veřejné politice, musí být nediskriminační, přiměřené a musí být uplatňovány jednotně.

2.           Aniž je dotčeno další provádění zákonných celních kontrol, udílí strany zboží v režimu tranzitu pocházejícímu z území druhé strany zacházení neméně příznivé, než je zacházení udílené zboží domácího trhu v případě vývozu, dovozu a jejich pohybu.

3.           Strany zavádějí celní režimy tranzitu umožňující pohyb zboží, aniž by bylo nutné zaplatit clo a jiné poplatky, s výhradou poskytnutí přiměřených záruk.

4.           Strany usilují o podporu a zavádění regionálních režimů tranzitu, jejichž cílem je odstranění překážek obchodu.

5.           Strany využívají normy a příslušné mezinárodní nástroje týkající se tranzitu zboží.

6.           Strany zajišťují spolupráci a koordinaci všech dotčených orgánů na svých územích v zájmu usnadnění tranzitní dopravy a podpory přeshraniční spolupráce.

Článek 40

Vztahy s obchodním společenstvím

Strany se dohodly, že:

a)           budou dbát na to, aby veškeré právní předpisy, postupy, dávky a poplatky byly veřejně dostupné vhodnými prostředky, a to pokud možno elektronicky;

b)           budou podporovat spolupráci mezi hospodářskými subjekty a dotčenými správními orgány uplatněním objektivních a veřejně dostupných postupů, jako jsou protokoly k dohodě založené na dohodách Světové celní organizace;

c)           budou dbát na to, aby jejich celní a související požadavky a předpisy a postupy s tím spojené nadále odpovídaly potřebám obchodního společenství, byly v souladu s osvědčenými postupy a byly i nadále pro obchod co nejméně omezující;

d)           jsou nutné včasné a pravidelné konzultace legislativních návrhů a postupů týkajících se celních a obchodních otázek se zástupci obchodu. Za tímto účelem jednotlivé strany stanoví vhodné a pravidelné mechanismy konzultací mezi správními orgány a obchodním společenstvím;

e)           mezi zveřejněním a vstupem v platnost veškerých nových nebo změněných právních předpisů, postupů, cel nebo poplatků musí uplynout dostatečně dlouhá doba. Strany zveřejňují správní informace týkající se zejména požadavků agentur, postupů pro vstup, pracovní doby a provozních postupů celních orgánů v přístavech a na hraničních přechodech a také na kontaktních nebo informačních místech.

Článek 41

Celní hodnota

Dohoda Světové obchodní organizace ohledně provedení článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 upravuje stanovení celní hodnoty uplatňované na reciproční obchod stran. Strany spolupracují za účelem dosažení společného přístupu k otázkám týkajícím se celní hodnoty.

Článek 42

Regionální integrace v regionu západní Afriky

1.           Strany souhlasí s tím, že budou v zájmu usnadnění obchodu v regionu západní Afriky podporovat celní reformy, zejména harmonizaci postupů a předpisů.

2.           Za výše uvedeným účelem zavedou strany úzkou spolupráci všech příslušných struktur podílejících se na provádění příslušných mezinárodních norem v celní oblasti.

Článek 43

Spolupráce

1.           Strany uznávají význam celní spolupráce a usnadnění obchodu pro provedení této dohody.

2.           V souladu s odstavcem 6 přílohy D Rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004 a s výhradou ustanovení části III se strany dohodly, že zavedou vhodné programy technické a finanční pomoci, jež umožní provedení ustanovení této kapitoly, zejména pokud jde o:

a)      vypracování vhodných a jednoduchých právních a správních předpisů;

b)      zvyšování informovanosti a povědomí hospodářských subjektů, včetně vzdělávání dotčených zaměstnanců;

c)      posilování kapacit, modernizaci a propojení celních správ a souvisejících služeb.

Článek 44

Přechodná opatření

1.           Strany uznávají, že je třeba zavést přechodná opatření, jež zajistí hladké provádění ustanovení této kapitoly.

2.           Aniž jsou dotčeny závazky v rámci WTO, bude strana západní Afriky využívat přechodného období pěti (5) let počínaje vstupem této dohody v platnost, aby splnila povinnosti stanovené v čl. 38 odst. 1 písm. b) a d). Tuto lhůtu lze ve spolupráci s Evropskou unií změnit podle výsledků reforem, které region západní Afriky provede.

Článek 45

Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadnění obchodu

1.           Strany ustavují Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadnění obchodu tvořený zástupci stran.

2.           Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadnění obchodu plní následující úkoly:

a)      zajistí kontrolu provádění a řízení této kapitoly, protokolu o pravidlech původu a protokolu o vzájemné správní pomoci;

b)      slouží jako konzultační a diskuzní fórum ohledně veškerých otázek týkajících se cel, zejména celních režimů a postupů celního odbavení, pravidel původu, celní hodnoty, sazebního zařazení, celní spolupráce a vzájemné správní pomoci;

c)      rozvíjí spolupráci na vypracování, zavedení a kontrole provádění celních režimů a postupů celního odbavení, pravidel původu a vzájemné správní pomoci.

3.           Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadnění obchodu se schází jednou za rok v den a s programem jednání, který si strany dohodnou předem. Strany se mohou rozhodnout, že v případě potřeby svolají schůze výboru ad hoc.

4.           Zvláštnímu výboru pro celní otázky a usnadnění obchodu předsedají střídavě jednotlivé strany.

5.           Zvláštní výbor pro celní otázky a usnadnění obchodu podává zprávy Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství.

KAPITOLA 6

ZEMĚDĚLSTVÍ, RYBOLOV A ZABEZPEČENÍ POTRAVIN

Článek 46

Cíle

1.           Strany uznávají, že v regionu západní Afriky představují zemědělství, včetně chovatelství, a rybolov významnou součást HDP, hrají nesmírně důležitou roli v boji proti neschopnosti zabezpečit potraviny a zajišťují příjem a zaměstnání pro většinu aktivní populace.

2.           Tato dohoda musí svými hospodářskými a obchodními důsledky a opatřeními v rámci rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství přispívat ke zvýšení produktivity, konkurenceschopnosti a diverzifikace výroby v zemědělství a rybolovu. Musí rovněž usnadnit rozvoj zpracovatelských odvětví a rozšíření obchodu se zemědělskými produkty, potravinami a produkty rybolovu mezi stranami, a to v souladu s udržitelným řízením přírodních zdrojů.

3.           Strany uznávají, že v zemědělství regionu západní Afriky existuje dosud nevyužitý potenciál a že je třeba podporovat provádění národních a regionálních zemědělských politik v rámci politik spolupráce prováděných oběma stranami podle ustanovení části III této dohody.

4.           Strany uznávají, že rybolovné, biologické a námořní zdroje mají pro Evropskou unii a region západní Afriky velký význam a že v důsledku existujícího rizika vyčerpání těchto zdrojů, zejména v důsledku průmyslového rybolovu, musí podporovat udržitelné řízení rybolovných a vodních zdrojů.

5.           Strany rovněž uznávají, že rybolov a mořské ekosystémy ve státech západní Afriky jsou složité, biologicky rozmanité a citlivé a že při jejich využívání je třeba k tomu přihlížet prostřednictvím ochrany a udržitelného a účinného řízení rybolovu a souvisejících ekosystémů, a to na základě odborného poradenství a zásady předběžné opatrnosti stanovené v kodexu chování pro odpovědný rybolov Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO).

6.           Strany rovněž uznávají ekonomický a sociální význam aktivit týkajících se rybolovu a využívání živých mořských zdrojů států západní Afriky a potřebu maximalizace jejich přínosu k zajišťování potravin, zaměstnanosti, omezování chudoby, zvyšování příjmů a sociální stabilitě rybářských komunit.

7.           Strany uznávají, že zásadními faktory snížení chudoby, jež je třeba začlenit do širšího rámce udržitelného rozvoje, rozvojových cílů tisíciletí, jsou zabezpečení potravin pro obyvatelstvo a zvýšení prostředků pro obživu ve venkovských oblastech. Dohodly se proto, že budou společně usilovat o to, aby na trzích se zemědělskými produkty a potravinami v západní Africe nedocházelo k výpadkům.

8.           Evropská unie se zavazuje, že bude v rámci svých politik, včetně politiky rybolovu, podporovat státy západní Afriky v jejich úsilí vypracovat účinný systém pro sledování, kontrolu a dohled v oblasti rybolovu.

9.           Strany se mimo jiné dohodly na tom, že pro region je důležité zavést politiky, jež umožní zvýšit užitek rybolovu ve prospěch obyvatel regionu západní Afriky.

10.         Při provádění cílů uvedených v tomto článku mají strany plně na vědomí různorodost hospodářských, sociálních a environmentálních charakteristik a potřeb a také rozvojových strategií strany západní Afriky.

Článek 47

Zabezpečení potravin

Vzhledem k tomu, že provádění této dohody způsobí nebo hrozí způsobit ve straně západní Afriky nebo v některém ze států regionu západní Afriky potíže, pokud jde o dostupnost nebo přístup k produktům nezbytným k zabezpečení potravin, bude moci strana západní Afriky nebo stát regionu západní Afriky přijmout vhodná opatření v souladu s postupy stanovenými v článku 22.

Článek 48

Spolupráce v oblasti zemědělství a zabezpečení potravin

1.           Spolupráce v oblasti zemědělství a zabezpečení potravin je uvedena v článcích 53 a 69 dohody z Cotonou. Strany se dohodly, že ustanovení dohody z Cotonou týkající se této kapitoly a této dohody se provedou tak, aby byla zajištěna doplňkovost a vzájemné posilování.

2.           Aby mohly země regionu západní Afriky zajistit zabezpečení potravin pro své obyvatele a podporovat životaschopné a udržitelné zemědělství, přezkoumají obě strany podle ustanovení části III veškerá opatření spolupráce, jejichž cílem je zejména:

a)      podpořit provádění programů zavlažování a vodohospodářství;

b)      podpořit technický pokrok, inovace a diverzifikaci v zemědělství;

c)      propagovat používání zemědělských vstupů, jež jsou šetrné k životnímu prostředí;

d)      rozvíjet výzkum za účelem výroby kvalitnějších osiv a jejich používání venkovským obyvatelstvem;

e)      rozvíjet integrovaný systém zemědělství a chovatelství;

f)       zlepšit skladování a uchovávání zemědělských produktů;

g)      posílit roli státu jakožto poskytovatele podpory a poradenství pro soukromé provozovatele;

h)      posílit zemědělská odvětví;

i)       vybudovat cesty pro obslužnost na venkově, čímž se zlepší sběr a oběh zemědělských produktů;

j)       přispět ke zlepšení systémů včasného varování pro předcházení krizím;

k)      přispět k rozvoji regionálních burz sloužících ke zlepšení centralizace informací o regionální dostupnosti potravinářských plodin;

l)       podpořit smluvní zemědělství s partnery z Evropské unie, pokud jde například o nabídku biologických produktů;

m)     vyhledávat nové příležitosti k rozvoji a vývozu produktů, po nichž je velká mezinárodní poptávka;

n)      podpořit reformy pozemkového práva, jejichž cílem je zvýšit právní jistotu zemědělců, a podpořit tak rozvoj účinného zemědělství a poskytování úvěrů na soukromé investice do zemědělství.

3.           Strany se dohodly, že konkrétní situace nedostatku potravin si mohou vyžádat zavedení specifických a přesných programů potravinové pomoci ve prospěch zemí, jež se s těmito problémy potýkají. Tyto programy by však v žádném případě neměly narušit politiky zabezpečení potravin, jež se uplatňují ve státech, jež tuto pomoc čerpají.

4.           Aby se omezily případné nepříznivé dopady dovozu potravinové pomoci do regionu západní Afriky, obě strany se zavazují, že budou využívat přednostně třístranného mechanismu potravinové pomoci, který podporuje obchod s místními zemědělskými produkty.

5.           Strany zdůrazňují význam zemědělství pro ekonomiku a zabezpečení potravin v západní Africe a zejména zranitelnost odvětví závislých na mezinárodních trzích. Každá strana zajistí transparentnost svých politik a vnitřních podpůrných opatření. Za tímto účelem Evropská unie pravidelně a jakýmikoli vhodnými prostředky podává západní Africe zprávy o svých opatřeních, včetně zejména právního základu, forem opatření a příslušných částek. Strany si mohou na vyžádání druhé strany vyměňovat informace o veškerých opatřeních zemědělské politiky.

6.           Strana Evropské unie se zavazuje, že nevyužije vývozních subvencí na zemědělské produkty vyvážené do západní Afriky.

7.           S cílem zavedení spolupráce v oblasti zemědělství a zabezpečení potravin strany zřídí mechanismus trvalého dialogu o všech oblastech, jichž se týká tento článek. Podmínky tohoto dialogu budou upřesněny na základě vzájemné dohody stran.

Článek 49

Spolupráce v oblasti rybolovu

1.           S cílem rozvíjet a podporovat spolupráci v oblasti rybolovu se strany podle ustanovení části III zavazují k(e):

a)      spolupráci na udržitelném řízení rybolovných zdrojů regionu západní Afriky a provádění zásady předběžné opatrnosti při určování udržitelné úrovně úlovků a stanovení podmínek přístupu k rybolovným zdrojům, které je třeba dodržovat, aby se zabránilo nadměrnému rybolovu a jakémukoli negativnímu důsledku pro životní prostředí a ekosystém;

b)      podpoře zvýšení kapacity nabídky a konkurenceschopnosti produktů rybolovu. Za tímto účelem se Evropská unie zavazuje podporovat členské státy regionu a reagovat na potřeby vyplývající z použití sanitárních a fytosanitárních opatření a také rozvíjet regionální trh s produkty rybolovu;

c)      podpoře investic a přístupu k financování za účelem zvýšení produktivity podniků zabývajících se rybolovem v regionu;

d)      spolupráci na udržitelném řízení tradičního rybolovu a vypracování a provádění politiky rozvoje akvakultury v západní Africe;

e)      přípravě a návrhu minimálních opatření, jež musí dodržovat plavidla, aby nad nimi mohly být lépe vykonávány sledování, kontrola a dohled;

f)       vynaložení koordinovaného úsilí ke zlepšení prostředků, jimiž lze zabránit nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, odrazovat od něj a eliminovat ho, a k přijetí vhodných opatření za tímto účelem. V tomto rámci se strany zavazují, že přijmou veškerá účinná opatření, aby zabránily nezákonnému rybolovu a zamezily jeho pokračování, aniž by byly dotčeny jiné činnosti, jež považují za vhodné;

g)      zavedení systému kontrol plavidel v celé západní Africe a k tomu, že budou všechny státy západní Afriky odpovídající systém kontroly plavidel využívat;

h)      kromě povinného kompatibilního systému kontrol plavidel se celá západní Evropa společně se stranou Evropské unie zavazuje k vypracování jiných mechanismů, jimiž zajistí účinné politiky kontroly a dohledu;

i)       usnadnění postupů a podmínek sledovatelnosti a certifikace produktů rybolovu vyvážených z regionu na trh Evropské unie;

j)       zlepšení a posílení mechanismů a režimů kontroly, dohledu a sledování rybolovu s cílem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, včetně přijetí minimálních opatření, jež musí dodržovat plavidla, aby mohl být nad jejich činnostmi lépe vykonáván dohled a kontrola;

k)      povolení přijetí vhodných ochranných opatření založených na vědeckých doporučeních a po konzultacích s různými zúčastněnými stranami, včetně Evropské unie, pokud je ohroženo udržitelné řízení rybolovných a vodních zdrojů v regionu;

l)       posílení vědeckého výzkumu o stavu rybolovných zdrojů v regionu západní Afriky;

m)     zlepšení a posílení systému informací a zpracování rybolovných statistik, zejména migrujících druhů;

n)      posílení spolupráce ve všech oblastech společného zájmu, pokud jde o rybolov.

Článek 50

Regionální integrace

1.           Strany uznávají, že větší integrace zemědělských a potravinářských trhů a odvětví mezi státy západní Afriky prostřednictvím postupného odstraňování přetrvávajících překážek a přijetí vhodného rámce právních předpisů napomůže prohloubení regionálního integračního procesu a splnění cílů této kapitoly.

2.           Budou usilovat podle ustanovení části III a rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství o vypracování a provádění regionálních odvětvových zemědělských a rybolovných politik a zvýší účinnost regionálních zemědělských a rybolovných trhů.

Článek 51

Výměna informací a konzultace v otázkách zemědělství a rybolovu

1.           Strany souhlasí s výměnou zkušeností, informací a osvědčených postupů a s konzultacemi ve všech oblastech souvisejících s dosažením cílů této kapitoly a týkajících se obchodu mezi stranami.

2.           Strany souhlasí s tím, že by tento dialog byl zvláště užitečný zejména v těchto oblastech:

a)      výměna informací o zemědělské výrobě, spotřebě a obchodu a o příslušném vývoji na trhu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu;

b)      výměna informací o politikách a právních a správních předpisech v oblasti zemědělství, rozvoje venkova a rybolovu;

c)      diskuse o změnách politik a institucí potřebných pro transformaci zemědělství a rybolovu a rovněž vypracování a provádění regionálních politik týkajících se zemědělství, potravinářství, rozvoje venkova a rybolovu při usilování o regionální integraci;

d)      výměny stanovisek k novým technologiím, politikám a opatřením kontroly kvality;

e)      výměny stanovisek k lepšímu poznání a sledování platných soukromých norem v Evropské unii.

ČÁST III

SPOLUPRÁCE V ZÁJMU PROVÁDĚNÍ ROZVOJOVÉHO HLEDISKA A USKUTEČNĚNÍ CÍLŮ DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ

Článek 52

Cíle

1.           Strany se v rámci této dohody zavazují, že posílí spolupráci, a společně se zavazují k provádění dohody o hospodářském partnerství a jejích cílů. Strana Evropské unie se zavazuje, že bude straně západní Afriky při provádění dohody o hospodářském partnerství, jejímž cílem je rozvoj, pomáhat.

2.           Společný závazek stran má vést k rozvoji regionu západní Afriky a přispěje k realizaci priorit stanovených v části I této dohody. Za tímto účelem strany uznávají, že lepší přístup na trh Evropské unie není dostatečnou podmínkou pro prospěšné začlenění regionu západní Afriky do světového obchodu. Zavazují se rovněž k provedení účinných opatření, jež by měla v regionu západní Afriky přispět ke zřízení pevné, konkurenceschopné a diverzifikované ekonomické základny, k prohloubení jeho hospodářské integrace a přizpůsobení novým skutečnostem plynoucím z této dohody tak, aby měl region z hospodářského partnerství prospěch.

Článek 53

Zásady

1.           Strany se dohodly, že budou spolupracovat na technické a finanční podpoře úsilí západní Afriky o splnění závazků přijatých v rámci této dohody. Spolupráce má rovněž pomoci regionu západní Afriky vypořádat se s problémy, jež přináší diverzifikace a zvýšení produkce, a to s cílem rozšířit vnitroregionální obchod a využít otevření evropského trhu. Zavazují se k provedení rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED), aby zajistily splnění cílů této dohody. Za tímto účelem budou ustanovení dohody z Cotonou týkající se hospodářské a regionální spolupráce a integrace prováděna s cílem získat co největší užitek z této dohody.

2.           Strany se dohodly, že zajistí soulad mezi rozvojovou spoluprací a mezinárodními závazky stran v oblasti udržitelného rozvoje a regionálních rozvojových strategií.

3.           Nový obchodní režim zřízený touto dohodou a závazky přijaté v rámci rozvojové spolupráce se vzájemně doplňují a tvoří společně rozvojový rozměr dohody. V souladu s čl. 2 odst. 4 této dohody vychází nový obchodní režim z reciprocity, zohledňuje různé úrovně rozvoje a zavádí zvláštní a diferencované zacházení a také postupnou a asymetrickou liberalizaci pro západní Afriku.

4.           Strany se rovněž dohodly, že ustanovení této části nelze vykládat tak, že by bránila straně západní Afriky pokračovat v plnění svých cílů růstu a rozvoje, provádět své politiky a regionální integraci.

Článek 54

Způsoby financování

1.           Evropská unie se zavazuje podporovat činnosti a projekty související s rozvojovým rozměrem dohody. Financování ze strany Evropské unie[2] související s rozvojovou spoluprací mezi západní Afrikou a Evropskou unií na podporu provedení této dohody probíhá v rámci:

a)      příslušných pravidel a postupů stanovených v dohodě z Cotonou, zejména programových postupů Evropského rozvojového fondu;

b)      příslušných nástrojů financovaných souhrnným rozpočtem Evropské unie;

c)      ostatních finančních mechanismů, jež budou ustaveny v případě, že skončí platnost dohody z Cotonou.

2.           Členské státy Evropské unie se kolektivně zavazují k podpoře rozvojových činností napomáhajících regionální hospodářské spolupráci a provádění této dohody, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni, prostřednictvím svých příslušných rozvojových politik a nástrojů, mimo jiné v rámci podpory obchodu, v souladu se zásadami účinnosti, koordinace a doplňkovosti pomoci.

3.           Evropská unie a její členské státy se zavazují, že budou financovat rozvojový rozměr dohody v období odpovídajícím přinejmenším době trvání liberalizace obchodu západní Afrikou v rámci této dohody, a to v souladu s finančními nástroji, právními ustanoveními stran a zásadami stanovenými v článku 2 této dohody.

4.           Evropská unie a její členské státy se zavazují, že budou podporovat západní Afriku při zajišťování doplňkového financování rozvojového rozměru dohody u jiných dárců.

Článek 55

Rozvojový program dohody o hospodářském partnerství

Strany podporují autonomní úsilí regionu zajistit svůj rozvoj a současně přijímají finanční a technická ustanovení, jež jsou nutná k provedení rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED) a k dosažení jeho cílů, a to v souladu s ustanoveními článku 54 níže s cílem realizovat rozvojový rozměr této dohody.

Článek 56

Cíle PAPED

1.           Rozvojový program dohody o hospodářském partnerství je součástí dlouhodobého plánu na dosažení rozvojových cílů dohody. Jeho obecným cílem je vytvořit konkurenceschopnou regionální ekonomiku, která bude harmonickou součástí světové ekonomiky a bude stimulovat udržitelný růst a rozvoj. PAPED, program pomoci na podporu obchodu v regionu západní Afriky a také regionální strategie rozvoje hospodářství a odvětvového rozvoje v tomto regionu se vzájemně doplňují.

2.           Konkrétním cílem rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství je umožnit regionu západní Afriky plně využít možností, jež dohoda o hospodářském partnerství nabízí, a čelit nákladům na přizpůsobení a výzvám spojeným s prováděním dohody.

3.           Za tímto účelem by měl program přispívat k:

a)      dosažení rychlého hospodářského růstu, který bude podporovat zaměstnanost a vytvářet nová pracovní místa, přispěje k udržitelnému hospodářskému rozvoji a ke snížení chudoby v regionu západní Afriky;

b)      větší diverzifikaci a konkurenceschopnosti hospodářství regionu západní Afriky;

c)      zvýšení produkce a příjmů obyvatelstva;

d)      prohloubení procesu regionální integrace a zvýšení vnitroregionálního obchodu;

e)      zvýšení podílu trhu regionu západní Afriky na evropském trhu mimo jiné prostřednictvím lepšího přístupu na tento trh;

f)       podpoře investic v západní Africe, partnerství mezi soukromými sektory Evropské unie a západní Afriky a zlepšení podnikatelského prostředí v regionu západní Afriky.

Článek 57

Hlavní rysy PAPED

Oblasti činností zahrnuté do rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství lze shrnout do pěti hlavních rysů:

a)           rozrůznění a navýšení výrobních kapacit;

b)           rozvoj vnitroregionálního obchodu a usnadnění přístupu na mezinárodní trhy;

c)           zlepšení a posílení vnitrostátních a regionálních obchodních infrastruktur;

d)           provedení nezbytných úprav a zohlednění dalších potřeb souvisejících s obchodem;

e)           provedení a následné posouzení dohody o hospodářském partnerství regionem západní Afriky.

Článek 58

Podmínky provádění PAPED

1.           Rozvojový program dohody o hospodářském partnerství je předmětem protokolu, který je nedílnou součástí dohody a je obsažen v příloze F. Podmínky provádění programu budou stanoveny v protokolu.

2.           PAPED se provádí na základě schématu činností, finančního posouzení, harmonogramu a ukazatelů pro kontrolu provádění. Schéma činností je předmětem finančního závazku Evropské unie a jejích členských států k jejich realizaci, a to v souladu s ustanoveními článku 54 níže.

3.           PAPED je průběžně, podle toho, jak se strany dohodnou, posuzován. Je pravidelně revidován na základě výsledků jeho provádění a dopadů dohody. Za tímto účelem umožňuje mechanismus vycházející ze společně definovaných ukazatelů trvale sledovat provádění programu a posouzení dopadů.

4.           V rámci společného posouzení zmíněného v odstavci 3 hledají strany synergie mezi rytmem provádění závazků, jež přijal region západní Afriky, na jedné straně a na straně druhé pokrokem, jehož bylo v provádění činností a programů PAPED dosaženo, a to včetně uvolnění zdrojů na jeho financování, a pokrokem při zlepšování konkurenceschopnosti a výrobních kapacit regionu. Strany přijmou v rámci Smíšené rady dohody o hospodářském partnerství opatření v souladu s ustanoveními této dohody, zejména s článkem 54, k posílení této synergie.

Článek 59

Podpora provádění pravidel

Strany souhlasí, že provádění pravidel týkajících se obchodu, pro něž jsou oblasti spolupráce podrobně uvedeny v různých kapitolách této dohody, je zásadním prvkem pro dosažení jejich cílů. Spolupráce v této oblasti bude probíhat v souladu s podmínkami stanovenými v článku 54.

Článek 60

Úprava daní

1.           Strany uznávají, že odstraňování nebo podstatné snižování cel stanovené touto dohodou mohou pro region západní Afriky představovat problém, a souhlasí se zahájením dialogu a spolupráce v této oblasti.

2.           S ohledem na harmonogram odstraňování cel dohodnutý stranami této dohody strany souhlasí se zahájením hlubšího dialogu o reformách a opatřeních daňových úprav, jež mají odstranit rozpočtový schodek a zajistit rozpočtovou rovnováhu zemí regionu západní Afriky.

3.           Západní Afrika se zavazuje, že provede fiskální reformy v rámci fiskálního přechodu, k němuž povede liberalizace. Evropská unie se zavazuje, že západní Afriku při provádění těchto reforem podpoří. S ohledem na tyto reformy se Evropská unie zavazuje poskytnout finanční prostředky na pokrytí čistého fiskálního dopadu dohodnutého mezi stranami za období odstraňování cel.

Článek 61

Nástroje

1.           V rámci provádění ustanovení části III této dohody se strany dohodly, že zavedou tyto nástroje:

a)      středisko pro sledování konkurenceschopnosti;

b)      regionální fond dohody o hospodářském partnerství.

2.           Středisko pro sledování konkurenceschopnosti je jedním z nástrojů sledování a hodnocení provádění dohody. Stanoví jasné ukazatele pro sledování a hodnocení, aby mohl být posouzen dopad dohody o hospodářském partnerství. Tyto ukazatele budou zavedeny po podpisu dohody.

3.           Strany uznávají, že mechanismy regionálního financování přinášejí užitek. Regionální fond dohody o hospodářském partnerství je hlavním nástrojem financování rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství. Jedná se o preferovaný nástroj k usměrnění toku podpory Evropské unie a jejích členských států.

4.           Z tímto účelem zřizuje region regionální fond dohody o hospodářském partnerství, jehož úkolem je usměrňovat tok financí na regionální úrovni a případně na celostátní úrovni a provádět účinně podpůrná opatření této dohody.

5.           Evropská unie a její členské státy se zavazují, že budou svou podporu usměrňovat do regionu buď prostřednictvím řádných finančních mechanismů, nebo prostřednictvím mechanismů, jež si zvolí signatářské země této dohody. Tyto mechanismy budou provedeny v souladu se zásadami účinnosti pomoci obsaženými v Pařížské deklaraci s cílem zajistit jednoduché, účinné a rychlé provádění. Strany se budou moci dohodnout na jakýchkoli jiných mechanismech nebo způsobech financování.

6.           Podmínky fungování dvou nástrojů uvedených v odstavci 1 tohoto článku upřesní Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství.

ČÁST IV

PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM A JEJICH ŘEŠENÍ

KAPITOLA 1

CÍL, OBLAST PŮSOBNOSTI A STRANY

Článek 62

Cíl

Cílem této části dohody je zavést metody pro předcházení sporům, které by mohly mezi stranami vzniknout, a jejich řešení tak, aby se dosáhlo oboustranně uspokojivého řešení.

Článek 63

Oblast působnosti

1.           Tato část se uplatní při jakýchkoli sporech týkajících se výkladu nebo použití této dohody, s výhradou ustanovení článků 20 a 21.

2.           Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 se v případě sporu ohledně financování rozvojové spolupráce použije postup stanovený v článku 98 dohody z Cotonou.

Článek 64

Strany sporu

1.           Evropská unie a její členské státy se v rámci předcházení sporům vzniklým v důsledku používání této dohody a jejich řešení považují za jednu stranu.

2.           ECOWAS, WAEMU a všechny státy západní Afriky, včetně Mauritánie, se v rámci předcházení sporům vzniklým v důsledku používání této dohody a jejich řešení rovněž považují za jednu stranu.

KAPITOLA 2

PŘEDCHÁZENÍ SPORŮM: KONZULTACE A ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

Článek 65

Konzultace

1.           Strany usilují o řešení sporů, na něž se vztahuje článek 63, prostřednictvím konzultací vedených v dobré víře s cílem dosáhnout oboustranně uspokojivého řešení.

2.           Kterákoli strana, jež si přeje zahájit konzultace, podá druhé straně a v kopii Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství písemnou žádost, ve které uvede dotčené opatření a ustanovení dohody, s nímž je podle jejího názoru toto opatření v rozporu.

3.           Konzultace se uskuteční do čtyřiceti (40) dní od podání žádosti. Konzultace se považují za ukončené do šedesáti (60) dní od podání žádosti, pokud se obě strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat. Veškeré informace sdělené během konzultací zůstávají důvěrné.

4.           V naléhavých situacích, zejména těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, se konzultace zahájí do patnácti (15) dní od podání žádosti a považují se za ukončené do třiceti (30) dní od podání žádosti.

5.           V kterékoli fázi předcházení sporům nebo jejich řešení věnuje strana Evropské unie zvláštní pozornost konkrétní situaci, obavám a zájmům států a regionu západní Afriky.

6.           Pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo odstavci 4 nebo pokud se konzultace uskuteční, ale nevedou k oboustranně přijatelnému řešení, pak může žalující strana využít postupu rozhodčího řízení podle této dohody.

Článek 66

Zprostředkování

1.           Pokud nelze v rámci konzultací dosáhnout oboustranně přijatelného řešení, mohou strany po dohodě vyhledat prostředníka. Nerozhodnou-li strany jinak, jsou podmínky pro zprostředkování stejné jako podmínky uvedené v žádosti o konzultace.

2.           Nedohodnou-li se strany sporu na osobě prostředníka do deseti (10) dní ode dne, kdy podaly žádost o zprostředkování, vybere předseda Smíšeného výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství nebo jeho zástupce, jehož vybere iniciativnější strana, prostředníka losem z osob, které jsou uvedeny na seznamu podle článku 83 a které nejsou státními příslušníky ani jedné ze stran. Výběr se provede do dvaceti (20) dní od podání žádosti o zprostředkování za přítomnosti zástupců jednotlivých stran.

3.           Prostředník se do třiceti (30) dní od svého jmenování sejde se stranami. Strany předloží prostředníkovi veškeré podklady nejpozději patnáct (15) dní před setkáním a prostředník vydá své stanovisko do čtyřiceti pěti (45) dní od svého jmenování.

4.           Stanovisko prostředníka může obsahovat doporučení pro řešení sporu v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 63. Stanovisko prostředníka není pro strany sporu závazné.

5.           Lhůty uvedené v odstavci 3 mohou strany po vzájemné dohodě změnit. Tyto lhůty může změnit také prostředník na základě žádosti některé ze stran nebo z vlastní iniciativy s ohledem na konkrétní problémy dotčené strany nebo z důvodu složitosti případu.

6.           Vlastní zprostředkování a zejména všechny sdělované údaje a stanoviska zaujímaná stranami v těchto řízeních zůstávají důvěrná.

KAPITOLA 3

POSTUPY ŘEŠENÍ SPORŮ

Oddíl I – Rozhodčí řízení

Článek 67

Zahájení rozhodčího řízení

1.           Pokud se stranám nepodaří urovnat spor v rámci konzultací podle článku 65, ani zprostředkováním podle článku 66, může žalující strana požádat o ustavení rozhodčího tribunálu.

2.           Písemná žádost o ustavení rozhodčího tribunálu se zašle žalované straně a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství. Ve své žádosti vysvětlí žalující strana konkrétní situaci a/nebo dotčené opatření a uvede důvody, z nichž je tato situace a/nebo tato opatření v rozporu s ustanoveními této dohody.

Článek 68

Ustavení rozhodčího tribunálu

1.           Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2.           Do deseti (10) dní ode dne doručení žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.

3.           Pokud se strany nejsou schopny dohodnout na jeho složení ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může každá ze stran požádat předsedu Smíšeného výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství nebo jeho zástupce, aby vybral všechny tři členy tribunálu losem ze seznamu podle článku 83, přičemž mezi nimi bude jedna osoba z osob navržených žalující stranou, jedna osoba z osob navržených žalovanou stranou a jedna osoba z osob navržených oběma stranami, která bude jednat jako předseda. V případě, že se strany na jednom či více členech tribunálu dohodnou, zbývající člen či členové se vyberou stejným postupem.

4.           Předseda Smíšeného výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství nebo jeho zástupce vybere členy tribunálu losem do pěti (5) dní od obdržení žádosti uvedené v odstavci 3 za přítomnosti zástupců každé strany. Stranám je oznámeno datum a čas, kdy bude výběr proveden. Opomene-li některá ze stran své zástupce po obdržení pozvánky vyslat, nebude to mít vliv na platnost výběru.

5.           Za datum ustavení rozhodčího tribunálu se považuje datum, kdy byli vybráni všichni tři rozhodci.

6.           Podmínky úhrady výdajů za rozhodčí řízení jsou stanoveny v jednacím řádu.

Článek 69

Průběžná zpráva rozhodčího tribunálu

Rozhodčí tribunál stranám obvykle nejpozději do sto dvaceti (120) dní od svého ustavení předloží průběžnou zprávu obsahující jak popisnou část, tak zjištění a závěry. Kterákoli strana může do patnácti (15) dní od předložení průběžné zprávy tribunálu předložit písemné poznámky ke konkrétním aspektům jeho průběžné zprávy.

Článek 70

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.           Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství nejpozději do sto padesáti (150) dní ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, musí o tom předseda tribunálu písemně uvědomit strany a Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství s uvedením důvodů zpoždění a data předpokládaného dokončení práce tribunálu. Rozhodnutí tribunálu nesmí být v žádném případě učiněno později než do sto osmdesáti (180) dní od ustavení tribunálu.

2.           V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze a sezónního zboží, vyvine tribunál veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí vydáno do sedmdesáti pěti (75) dní ode dne ustavení tohoto tribunálu. Rozhodnutí tribunálu nesmí být v žádném případě učiněno později než do devadesáti (90) dní od ustavení tribunálu. Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že jde o naléhavý případ, může vydat předběžné rozhodnutí do deseti (10) dní ode dne svého ustavení.

3.           Každá strana může požádat rozhodčí tribunál, aby vydal doporučení, jakým způsobem by žalovaná strana měla splnit požadavky rozhodnutí.

Oddíl II – Splnění požadavků

Článek 71

Splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu a strany se snaží dohodnout na lhůtě pro splnění požadavků rozhodnutí.

Článek 72

Přiměřená lhůta pro splnění požadavků rozhodnutí

1.           Nejpozději do třiceti (30) dní poté, co byly strany informovány o rozhodnutí tribunálu, oznámí žalovaná strana písemně žalující straně a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství lhůtu nezbytnou k tomu, aby splnila požadavky rozhodnutí (dále jen „přiměřená lhůta“).

2.           V případě neshody stran v otázce definice přiměřené lhůty pro splnění požadavků rozhodnutí tribunálu požádá žalující strana do dvaceti (20) dní od oznámení podle odstavce 1 písemně tribunál, aby stanovil dobu trvání přiměřené lhůty. Tato žádost je současně sdělena rovněž druhé straně a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství. Tribunál své rozhodnutí oznámí stranám a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství do třiceti (30) dní od podání žádosti.

3.           Rozhodčí tribunál při určování délky přiměřené lhůty vezme v úvahu dobu, kterou obvykle trvá žalované straně přijmout právní či správní opatření srovnatelná s těmi, jejichž přijetí tato strana považuje za nezbytné pro zajištění souladu. Každá ze stran může předložit svůj odhad obvyklé lhůty pro přijetí takových opatření. Tribunál může rovněž vzít v úvahu prokazatelná omezení kapacit, která mohou ovlivnit přijímání potřebných opatření žalovanou stranou.

4.           V případě, že není možné znovu svolat rozhodčí tribunál nebo některé jeho členy, použijí se postupy uvedené v článku 68. Lhůta pro oznámení rozhodnutí je čtyřicet pět (45) dní ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 2.

5.           Přiměřenou lhůtu lze na základě vzájemné dohody mezi stranami prodloužit.

Článek 73

Přezkum opatření přijatých s cílem provést rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.           Žalovaná strana oznámí druhé straně a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství do konce přiměřené lhůty opatření, která přijala s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

2.           V případě neshody mezi stranami, která se týká souladu opatření oznámených podle odstavce 1 s ustanoveními této dohody, může žalující strana písemně požádat tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat konkrétní sporná opatření a vysvětlovat, jakým způsobem opatření porušují ustanovení této dohody. Tribunál oznámí své rozhodnutí do devadesáti (90) dní od podání žádosti. V naléhavých případech, zejména v těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vydá tribunál rozhodnutí do čtyřiceti pěti (45) dní od podání žádosti.

3.           V případě, že není možné znovu svolat rozhodčí tribunál nebo některé jeho členy, použijí se postupy uvedené v článku 68. Lhůta pro oznámení rozhodnutí je sto pět (105) dní ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 2.

Článek 74

Dočasná nápravná opatření v případě nesplnění požadavků rozhodnutí

1.           Neoznámí-li žalovaná strana před uplynutím přiměřené lhůty opatření, jež přijala pro splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu, nebo pokud tento tribunál rozhodne, že opatření oznámená podle čl. 73 odst. 1 nejsou v souladu s povinnostmi dotčené strany podle článku 71, musí žalovaná strana, je-li k tomu vyzvána žalující stranou, nabídnout žalující straně dočasné odškodnění.

2.           Nedohodnou-li se strany na odškodnění do třiceti (30) dní od konce přiměřené lhůty nebo rozhodnutí rozhodčího tribunálu uvedeného v článku 73, podle něhož nejsou opatření přijatá pro splnění požadavků rozhodnutí tribunálu v souladu s ustanoveními článku 71, může žalující strana poté, co o tom druhou stranu informuje, přijmout odpovídající opatření. Při přijímání takových opatření se žalující strana snaží vybrat opatření, která se co nejméně dotknou plnění cílů této dohody. V krajním případě zohledňují dočasná opatření dopad na hospodářství států západní Afriky a nesmí mít vliv na poskytování rozvojové pomoci regionu západní Afriky.

3.           Strana Evropské unie prokáže v žádostech o odškodnění nebo při přijímání odpovídajících opatření v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku umírněnost a zohlední, že státy západní Afriky jsou rozvojovými zeměmi.

4.           Odpovídající opatření nebo odškodnění jsou dočasná a použijí se pouze do doby, než je opatření v rozporu s ustanoveními článku 71 zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s těmito ustanoveními, nebo dokud se strany nedohodnou na ukončení postupu řešení sporu.

Článek 75

Přezkum opatření za účelem splnění požadavků po přijetí odpovídajících opatření

1.           Žalovaná strana oznámí druhé straně a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství opatření, která přijme s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a v tomto oznámení požádá o ukončení používání opatření přijatých žalující stranou.

2.           Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámených opatření s ustanoveními této dohody do třiceti (30) dní ode dne předložení oznámení, žalující strana písemně požádá rozhodčí tribunál o přijetí rozhodnutí v této věci. Žádost je sdělena druhé straně a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství. Tribunál přijme rozhodnutí do čtyřiceti pěti (45) dní od podání žádosti a oznámí je stranám a Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že přijatá opatření nejsou v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody, zjistí, zda žalující strana může pokračovat v uplatňování přijatých opatření. Domnívá-li se, že jsou tato opatření v souladu s požadavky, používání opatření přijatých žalující stranou se ukončí.

3.           V případě, že není možné znovu svolat rozhodčí tribunál nebo některé jeho členy, použijí se postupy uvedené v článku 68. Lhůta pro oznámení rozhodnutí je šedesát (60) dní ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 2.

Oddíl III – Společná a přechodná ustanovení

Článek 76

Oboustranně přijatelné řešení

Strany si mohou kdykoliv sjednat vzájemně dohodnuté řešení sporu. O své dohodě informují Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství. Přijetím oboustranně přijatelného řešení se postup ukončí.

Článek 77

Jednací řád

Jednací řád přijme Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství do tří (3) měsíců po svém ustavení.

Článek 78

Obecné a technické informace

Na žádost jedné ze stran nebo na základě vlastní iniciativy může rozhodčí tribunál požádat o informace jakýkoli zdroj, včetně účastníků sporu, který považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodný. Pokud to bude považovat za vhodné, může tribunál rovněž požádat o stanoviska odborníků. Takto získané informace musí být sděleny oběma stranám, které se k nim mohou vyjádřit.

Článek 79

Jazyky podání

1.           Společnými pracovními jazyky stran při postupech předcházení a řešení sporů jsou angličtina, francouzština nebo portugalština.

2.           Strany předkládají svá písemná či ústní podání v jednom z těchto tří úředních jazyků.

Článek 80

Pravidla výkladu

Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení této dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu veřejného mezinárodního práva, včetně pravidel stanovených ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu. Rozhodnutím rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti stanovené v ustanoveních této dohody.

Článek 81

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.           Rozhodčí tribunál přijímá rozhodnutí cestou konsensu. Pokud není k rozhodnutí možné dospět cestou konsensu, přijme se většinovým hlasováním.

2.           Rozhodnutí obsahuje zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení této dohody a odůvodnění daného zjištění a závěry, k nimž rozhodčí tribunál dospěl. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu zveřejní Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství, nerozhodne-li jinak.

3.           Rozhodnutí rozhodčího tribunálu výslovně uvede způsob, jakým se přihlédne k flexibilním možnostem, včetně zvláštního a diferenciovaného zacházení, jež tato dohoda stanoví a jedna ze stran požaduje.

4.           Aniž jsou dotčena ustanovení článku 64, opatření přijatá k dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu se týkají konkrétně státu nebo států, jejichž opatření byla shledána v rozporu s touto dohodou. Proto nemůže být žádný stát předmětem sankce za to, že nesplnil povinnost podle této dohody, jež se na něj nevztahuje.

Článek 82

Přechodné ustanovení

S ohledem na konkrétní situaci západní Afriky se strany dohodly, že během přechodného období deseti (10) let ode dne vstupu této dohody v platnost využije strana Evropské unie jako způsobu řešení sporů přednostně konzultace a zprostředkování a prokáže ve svých žádostech umírněnost.

KAPITOLA 4

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 83

Seznam rozhodců

1.           Nejpozději tři (3) měsíce od ustavení Smíšeného výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství rozhodne tento výbor o seznamu patnácti (15) rozhodců. Každá strana určí třetinu rozhodců. Obě strany se rovněž dohodnou na výběru zbývající třetiny osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné z nich a které by mohly zastávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství dbá na to, aby byl tento seznam stále kompletní a aby v něm byly zastoupeny osoby s různými specializacemi v oblasti mezinárodního obchodu a hospodářského a obchodního partnerství mezi oběma regiony.

2.           Rozhodci mají odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Jsou nezávislí, zastávají tuto funkci jako soukromé osoby a nejednají podle pokynů žádné organizace nebo vlády, nejsou spojeni se správou žádné ze stran a jednají ve shodě s kodexem chování, který je přílohou jednacího řádu.

Článek 84

Vztah k závazkům WTO

1.           Rozhodčí orgány ustavené podle této dohody nejsou oprávněny rozhodovat spory týkající se práv a povinností stran na základě Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).

2.           Uplatněním ustanovení této dohody o řešení sporů není dotčeno žádné z opatření v rámci WTO, včetně opatření pro řešení sporů. Pokud však některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení za účelem řešení sporu podle čl. 67 odst. 1 této dohody nebo podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, nesmí do doby, než je první řízení ukončeno, zahájit řešení sporu týkajícího se téhož opatření u jiného tribunálu. Pro účely tohoto odstavce se řízení o řešení sporu podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace považuje za zahájené žádostí strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 6 Ujednání WTO o řešení sporů.

3.           Tato dohoda nebrání straně uplatnit pozastavení závazků schválených orgánem pro řešení sporů WTO. Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace nebrání stranám pozastavit výhody udílené v rámci této dohody.

Článek 85

Lhůty

1.           Všechny lhůty stanovené v této části, včetně lhůt, v nichž musí rozhodčí tribunál vydat rozhodnutí, budou vyjádřeny v kalendářních dnech ode dne následujícího aktu nebo skutečnosti, k nimž se vztahuje. Není-li poslední den pracovním dnem, odloží se konec lhůty na následující pracovní den.

2.           Všechny lhůty stanovené v této části dohody mohou být prodlouženy na základě vzájemné dohody mezi stranami.

Článek 86

Spolupráce

Strany se dohodly na spolupráci, včetně finanční, podle ustanovení části III v oblasti právní pomoci a zejména posílení kapacit; cílem této spolupráce je umožnit straně západní Afriky použití mechanismu řešení sporů stanoveného v této dohodě.

ČÁST V

OBECNÉ VÝJIMKY

Článek 87

Doložka o obecných výjimkách

Pokud se taková opatření neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi stranami, kde existují stejné podmínky, nebo skrytého omezení obchodu zbožím nebo službami a usazování, se žádná ustanovení této dohody nevykládají tak, aby kterékoli straně bránila v přijetí nebo provádění opatření:

a)           nutných k ochraně veřejné mravnosti, pořádku nebo bezpečnosti;

b)           nezbytných k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;

c)           nezbytných k zajištění souladu s právními předpisy, které nejsou neslučitelné s ustanoveními této dohody, včetně opatření týkajících se:

i)       předcházení klamavým a podvodným praktikám nebo řešení důsledků neplnění platebních závazků plynoucích ze smluv;

ii)      ochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracování a šíření osobních údajů a ochranu důvěrné povahy záznamů a účtů jednotlivých osob;

iii)     bezpečnosti;

iv)     provedení celních ustanovení nebo

v)      ochrany práv duševního vlastnictví;

d)           vztahujících se k dovozu nebo vývozu zlata nebo stříbra;

e)           týkajících se ochrany národních kulturních památek umělecké, historické nebo archeologické hodnoty;

f)            vztahujících se k ochraně neobnovitelných přírodních zdrojů, pokud jsou tato opatření uplatňována společně s omezeními domácí produkce nebo spotřeby zboží, domácích dodávek nebo spotřeby služeb a domácích investorů;

g)           vztahujících se k produktům vězeňské práce;

h)           zásadních pro získávání nebo šíření obecně nebo lokálně nedostatkových produktů. Tato opatření musí být v každém případě v souladu se zásadou, podle níž mají strany právo na rovný podíl mezinárodních zásob takových produktů. Všechna taková opatření, která nejsou ve shodě s ostatními ustanoveními této dohody, budou zrušena, jakmile přestanou trvat podmínky, kvůli kterým vznikla.

Článek 88

Bezpečnostní výjimky

1.           Žádná ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by:

a)      se od kterékoli strany požadovalo, aby poskytovala informace, jejichž sdělení je podle ní v rozporu s jejími hlavními bezpečnostními zájmy;

b)      bránila stranám učinit jakékoli opatření, které by považovaly za nezbytné pro obranu hlavních bezpečnostních zájmů:

i)       týkajících se štěpných a termonukleárních materiálů nebo materiálů, z nichž jsou vyrobeny;

ii)      týkajících se hospodářských činností prováděných přímo nebo nepřímo za účelem dodávek nebo zásobování vojenských sil;

iii)     týkajících se výroby zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchodu s nimi;

iv)     týkajících se veřejných zakázek nezbytných pro účely národní bezpečnosti nebo pro potřeby národní obrany;

v)      učiněných v době války nebo jiné naléhavé situace v mezinárodních vztazích;

c)      kterékoli straně bránilo přijmout opatření v zájmu splnění svých povinností pro účely zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

2.           Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství musí být o opatřeních přijatých podle odst. 1 písm. b) a c) a o jejich ukončení informován v co největší možné míře.

Článek 89

Potíže s platební bilancí

1.           Pokud má jedna ze stran závažné potíže s platební bilancí a vnější finanční situací nebo jí takové potíže hrozí, může přijmout či zachovat omezující opatření platná jak na obchod zbožím a službami, tak na platby a pohyb kapitálu, zejména související s přímými investicemi.

2.           Strany se snaží, pokud možno, vyhýbat se uplatňování omezujících opatření uvedených v odstavci 1.

3.           Omezující opatření přijatá nebo zachovaná podle tohoto článku musí být nediskriminující, mít omezenou dobu trvání a nesmí přesahovat rámec nezbytný pro napravení situace v oblasti platební bilance a vnější finanční situace. Musí být v souladu s podmínkami stanovenými v dohodách WTO a případně v souladu se stanovami Mezinárodního měnového fondu.

4.           Každá strana, která zachovává, přijímá nebo mění omezující opatření, tuto skutečnost neprodleně oznámí ostatním stranám a co nejrychleji předloží harmonogram jejich odstraňování.

5.           Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství rychle uspořádá konzultace. V rámci těchto konzultací se hodnotí situace ohledně platební bilance dotčené strany či stran a omezení přijatá nebo zachovávaná podle tohoto článku, přičemž se mimo jiné berou v úvahu takové faktory jako:

a)      charakter a rozsah potíží s platební bilancí nebo s vnějším financováním;

b)      vnější hospodářské a obchodní prostředí;

c)      alternativní nápravná opatření, kterých by bylo možné využít.

6.           V rámci konzultací je posouzen soulad omezujících opatření s odstavci 3 a 4 tohoto článku. Jsou přijata veškerá zjištění statistických a jiných skutečností, která předložil Mezinárodní měnový fond a která se týkají deviz, peněžních rezerv a platební bilance, a závěry se opírají o zhodnocení platební bilance a vnější finanční situace dotčené strany provedené Mezinárodním měnovým fondem.

Článek 90

Daně

1.           Žádné ustanovení této dohody ani žádná opatření nebo ujednání přijatá v jejím rámci nelze vykládat tak, že brání stranám rozlišovat při používání příslušných ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

2.           Žádné ustanovení této dohody ani žádná opatření nebo ujednání přijatá v jejím rámci nelze vykládat tak, že stranám brání přijímat nebo používat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit podvodům nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových opatření nebo vnitrostátních daňových předpisů.

3.           Ustanoveními této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle jakýchkoli daňových úmluv. V případě jakéhokoli rozporu mezi touto dohodou a jakoukoli takovou úmluvou má v rozporné otázce přednost příslušná úmluva.

ČÁST VI

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 91

Společné orgány dohody o hospodářské spolupráci

Zřizuje se institucionální rámec pro dohled nad dohodou o hospodářském partnerství mezi stranou západní Afriky a stranou Evropské unie a její provádění, který zahrnuje tyto orgány:

a)           Smíšenou radu dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií;

b)           Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií;

c)           Smíšený parlamentní výbor západní Afriky a Evropské unie;

d)           Smíšený poradní výbor západní Afriky a Evropské unie.

Článek 92

Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií

1.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií má za úkol dohlížet na provádění této dohody. Zasedá na úrovni ministrů.

2.           Aniž jsou dotčeny funkce Rady ministrů AKT-EU stanovené v článku 15 dohody z Cotonou, Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií zajišťuje fungování institucionálních ustanovení této dohody a jejich provádění a sleduje, zda je dosahováno cílů. Posuzuje též veškeré významné problémy vniklé v rámci této dohody a jakékoli jiné dvoustranné, vícestranné nebo mezinárodní otázky společných zájmů ovlivňující stávající hospodářské a obchodní partnerství mezi stranami.

3.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií rovněž zkoumá návrhy a doporučení stran, pokud jde o revizi této dohody, v souladu s postupy stanovenými v článku 11.

4.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií zasedá jednou za dva (2) roky. Vyžadují-li to okolnosti, mohou zasedání proběhnout rovněž častěji.

Článek 93

Složení a jednací řád

1.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií se skládá ze členů Rady Evropské unie a členů Evropské komise na jedné straně a na straně druhé z členů ministerského výboru pro sledování dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií a z předsedů Komise ECOWAS a Komise WAEMU.

2.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií přijme svůj jednací řád.

3.           Předsednictví Smíšené rady dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií zajišťuje střídavě představitel strany Evropské unie a představitel strany západní Afriky podle podmínek stanovených v jejím jednacím řádu.

4.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií předkládá pravidelné zprávy o používání této dohody Radě ministrů zřízené podle článku 15 dohody z Cotonou.

5.           Členové Smíšené rady dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií se mohou nechat zastupovat za podmínek stanovených v jejím jednacím řádu.

Článek 94

Rozhodovací pravomoci a postupy

1.           Za účelem dosažení cílů této dohody má Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií pravomoc přijímat rozhodnutí ve všech záležitostech, kterých se týká tato dohoda.

2.           Přijímaná rozhodnutí jsou závazná pro strany, které přijmou všechna nezbytná opatření pro jejich provedení v souladu s jejich vnitrostátními právními řády.

3.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií může rovněž vydávat doporučení.

4.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií přijímá rozhodnutí a doporučení na základě společné dohody stran.

Článek 95

Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií

1.           Při výkonu svých povinností napomáhá Smíšené radě dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií, který se skládá z vysokých úředníků nebo jejich zástupců řádně jmenovaných stranami. Každá strana může Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií předložit jakékoli otázky týkající se použití dohody nebo sledování jejích cílů.

2.           Jednací řád Smíšeného výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství stanoví a přijímá Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství. Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství předsedá střídavě vždy po jednom (1) roce zástupce jedné a druhé strany. Předkládá Smíšené radě dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií výroční zprávu.

3.           Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství vykonává zejména tyto funkce:

a)      v oblasti obchodu:

i)       zajišťuje provádění a řádné používání ustanovení dohody a projednává a doporučuje v tomto směru priority spolupráce;

ii)      dohlíží na přípravu nových ustanovení této dohody a vyhodnocuje výsledky dosažené jejím použitím;

iii)     podniká kroky pro předcházení sporům a řešení sporů, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem a používáním dohody, v souladu s ustanoveními části IV;

iv)     pomáhá Smíšené radě dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií při výkonu jejích funkcí;

v)      monitoruje vývoj regionální integrace a hospodářských a obchodních vztahů mezi stranami;

vi)     monitoruje a posuzuje dopad provádění této dohody na udržitelný rozvoj stran;

vii)    projednává a podniká kroky, které mohou usnadnit obchod, investiční a obchodní příležitosti mezi stranami;

viii)   projednává veškeré otázky týkající se této dohody a veškeré otázky, jež by mohly mít vliv na plnění jejích cílů;

b)      v oblasti rozvoje:

i)       pomáhá Smíšené radě dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií při plnění jejích funkcí týkajících se rozvojové spolupráce v záležitostech, na které se vztahuje tato dohoda;

ii)      monitoruje provádění ustanovení o spolupráci stanovených v této dohodě a koordinuje tyto aktivity s dárci ze třetích stran;

iii)     vydává doporučení k obchodní spolupráci stran;

iv)     pravidelně přezkoumává priority spolupráce stanovené v této dohodě a v případě potřeby vydává doporučení ohledně zahrnutí nových priorit;

v)      přezkoumává a projednává otázky spolupráce týkající se regionální integrace a provádění této dohody.

4.           Při výkonu svých funkcí může Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství:

a)      zřizovat zvláštní tribunály nebo orgány pro řešení otázek spadajících do jeho působnosti a určovat jejich složení, úkoly a jednací řád a dohlížet na ně;   

b)      posuzovat jakékoli otázky, které spadají do působnosti této dohody, a podnikat odpovídající kroky při výkonu svých funkcí;

c)      přijímat rozhodnutí nebo vydávat doporučení v případech stanovených touto dohodou nebo v případech, kdy mu Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií tuto prováděcí pravomoc svěří. V takových případech Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství přijímá rozhodnutí nebo vydává doporučení na základě vzájemné dohody stran.

5.           Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství zasedá jednou za rok, aby zhodnotil provádění této dohody, přičemž datum a program jednání stanoví strany předem; zasedání se konají střídavě v jedné a druhé straně. Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství může v případě potřeby svolat mimořádné zasedání, aby vykonával funkce stanovené v odst. 3 písm. a) a b).

Článek 96

Smíšený parlamentní výbor západní Afriky a Evropské unie

1.           Smíšený parlamentní výbor západní Afriky a Evropské unie představuje rámec pro konzultace a dialog mezi poslanci Evropského parlamentu a poslanci parlamentů ECOWAS a WAEMU. Schází se ve lhůtách, které si sám určí. Spolupracuje se Smíšeným parlamentním shromážděním podle článku 17 dohody z Cotonou.

2.           Smíšený parlamentní výbor západní Afriky a Evropské unie se skládá na jedné straně z poslanců Evropského parlamentu a z poslanců regionálních parlamentů západní Afriky na straně druhé. Zasedání Smíšeného parlamentního výboru západní Afriky a Evropské unie se mohou účastnit zástupci stran.

3.           Smíšený parlamentní výbor dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií přijme svůj jednací řád a informuje o něm Smíšenou radu dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií.

4.           Předsednictví Smíšeného parlamentního výboru dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií zajišťuje střídavě poslanec Evropského parlamentu a poslanec parlamentů ECOWAS a WAEMU, podle podmínek stanovených v jeho jednacím řádu.

5.           Smíšený parlamentní výbor dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií může požádat Smíšenou radu dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií, aby mu poskytla veškeré důležité informace týkající se provádění této dohody, a Smíšená rada západní Afriky a Evropské unie mu požadované informace poskytne.

6.           Smíšený parlamentní výbor dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií je informován o rozhodnutích a doporučeních přijatých Smíšenou radu dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií.

7.           Smíšený parlamentní výbor dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií může vydávat doporučení pro Smíšenou radu dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií a Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství.

Článek 97

Smíšený poradní výbor západní Afriky a Evropské unie

1.           Smíšený poradní výbor má za úkol pomáhat Smíšené radě dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií podporovat dialog a spolupráci hospodářských a sociálních partnerů obou stran. Tento dialog a spolupráce zahrnují veškeré aspekty vztahů mezi stranami, které mohou vyvstávat v souvislosti s prováděním této dohody a které se týkají hospodářské a sociální oblasti a oblasti životního prostředí.

2.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií určuje účast ve Smíšeném poradním výboru dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií a dohlíží přitom na to, aby bylo zajištěno široké zastoupení všech zainteresovaných aktérů.

3.           Smíšený poradní výbor západní Afriky a Evropské unie provádí své činnosti za konzultace se Smíšenou radou dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií nebo z vlastní iniciativy a vydává doporučení pro Smíšenou radu dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií. Schůzí Smíšeného poradního výboru se účastní zástupci stran.

4.           Smíšený poradní výbor západní Afriky a Evropské unie přijme svůj jednací řád po dohodě se Smíšenou radou dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií. Schází se ve lhůtách, které si sám určí.

5.           Smíšený poradní výbor dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií může vydávat doporučení pro Smíšenou radu dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií a Smíšený výbor pro provádění dohody o hospodářském partnerství.

Článek 98

Financování institucionálních ustanovení

Strany se dohodly, že budou spolupracovat na financování orgánů stanovených v článku 91 podle ustanovení části III této dohody. O podmínkách financování bude rozhodnuto v jednacích řádech těchto orgánů po dohodě se Smíšenou radou dohody o hospodářském partnerství.

ČÁST VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 99

Definice stran a plnění povinností

1.           Stranami této dohody jsou strana Evropské unie a strana západní Afriky.

2.           Strana Evropské unie zahrnuje Evropskou unii a její členské státy nebo Evropskou unii nebo její členské státy v rámci jejich příslušných oblastí pravomocí podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.           Strana západní Afriky zahrnuje Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS), Západoafrickou hospodářskou a měnovou unii (WAEMU) a jejich členské státy v rámci jejich příslušných oblastí pravomocí podle smluv o ECOWAS a WAEMU a Mauritánii.

4.           Strany přijímají veškerá obecná nebo zvláštní opatření nezbytná k plnění jejich povinností a dbají na to, aby bylo dosaženo cílů stanovených v této dohodě.

Článek 100

Kontaktní místa a výměna informací

1.           V zájmu usnadnění komunikace a zajištění účinného provádění této dohody každá strana po vstupu této dohody v platnost určí své kontaktní místo. Stanovením kontaktních míst není dotčeno zvláštní jmenování příslušných orgánů na základě zvláštních ustanovení této dohody.

2.           Na žádost kterékoli strany kontaktní místo druhé strany poskytne informace o úřadu nebo úředníkovi odpovědných za jakoukoli záležitost týkající se provádění této dohody a poskytne potřebnou podporu pro usnadnění komunikace s žádající stranou.

3.           Na žádost druhé strany a v právně přípustném rozsahu poskytne strana prostřednictvím svého kontaktního místa informace a neprodleně odpoví na jakékoli otázky druhé strany týkající se existujícího nebo navrhovaného opatření, které může mít vliv na obchod mezi stranami.

Článek 101

Transparentnost

1.           Strany dbají na to, aby právní předpisy, nařízení, postupy a správní rozhodnutí s obecnou platností a mezinárodní závazky týkající se jakékoli obchodní záležitosti, na niž se vztahuje tato dohoda, byly neprodleně zveřejněny nebo veřejně zpřístupněny a oznámeny druhé straně.

2.           Aniž jsou dotčena ustanovení této dohody o transparentnosti, považují se informace uvedené v tomto článku za poskytnuté v okamžiku, kdy byly sděleny prostřednictvím příslušného oznámení WTO nebo kdy byly zveřejněny na oficiální veřejné a bezplatně přístupné internetové stránce dotčené strany.

Článek 102

Důvěrnost

Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by některé straně ukládalo povinnost poskytovat důvěrné informace, jejichž sdělení by bránilo v prosazování právních předpisů nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo které by ohrožovalo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, veřejných či státních, ledaže by jejich sdělení bylo nezbytné v souvislosti s postupy řešení sporů podle části IV této dohody. Pokud by takové sdělení považoval za nezbytné tribunál ustavený podle článku 68, zajistí tento tribunál, aby byla plně zachována důvěrnost těchto informací.

Článek 103

Regionální preference

1.           Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by stranu zavazovalo poskytnout druhé straně této dohody jakékoli příznivější zacházení, než jaké se uplatňuje v rámci jednotlivých stran v souvislosti s jejich procesem regionální integrace.

2.           V případě, že by bylo Evropské unii nebo některému z jejích členských států některým ze států západní Afriky nebo jejich hospodářským společenstvím nebo naopak uděleno příznivější zacházení nebo jakákoli výhoda podle této dohody, bude tohoto zacházení či výhody okamžitě a bezpodmínečně využívat rovněž každý ze signatářů této dohody.

3.           Ustanovení této dohody nelze vykládat jako povinnost Evropské unie nebo strany západní Afriky vzájemně si udělit preferenční zacházení na základě toho, že ke dni vstupu této dohody v platnost je Evropská unie nebo Hospodářské společenství států západní Afriky a Mauritánie stranou regionální dohody o hospodářské integraci.

Článek 104

Nejvzdálenější regiony Evropské unie

1.           S ohledem na zeměpisnou blízkost nejvzdálenějších regionů Evropské unie a strany západní Afriky a za účelem posílení hospodářských a sociálních vazeb mezi těmito regiony a stranou západní Afriky strany usilují o usnadnění zejména spolupráce ve všech oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje, a o usnadnění obchodu se zbožím a službami, podporu investic a podporu dopravního a komunikačního spojení mezi nejvzdálenějšími regiony a stranou západní Afriky.

2.           Cíle uvedené v odstavci 1 je třeba rovněž v co největší míře plnit podporou společné účasti států západní Afriky a nejvzdálenějších regionů na rámcových a zvláštních programech Evropské unie v oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje.

3.           Strana Evropské unie se snaží zajistit koordinaci různých finančních nástrojů politiky soudržnosti a rozvoje Evropské unie za účelem podpory spolupráce mezi stranou západní Afriky a nejvzdálenějšími regiony Evropské unie v oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje.

4.           Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo straně Evropské unie uplatňovat stávající opatření, jejichž cílem je řešit strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 105

Vztah k jiným dohodám

1.           Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by bránilo přijetí ze strany Evropské unie nebo kterýmkoli ze států západní Afriky jakýchkoli opatření považovaných za vhodná, pokud jde o tuto dohodu, v souladu s příslušnými ustanoveními dohody z Cotonou.

2.           Strany se dohodly, že žádné ustanovení této dohody nevyžaduje, aby jednaly způsobem, který by byl v rozporu s jejich povinnostmi v rámci WTO.

Článek 106

Prověrková doložka

1.           Strany se dohodly, že budou pokračovat v jednáních, aby dosáhly úplné regionální dohody.

2.           Aniž by byla dotčena následující témata ani výsledky těchto jednání, shodly se strany na tom, že zahájí diskuse o:

a)      službách;

b)      duševním vlastnictví a inovacích, včetně tradičních vědomostí a genetických zdrojů;

c)      běžných platbách a pohybu kapitálu;

d)      ochraně osobních údajů;

e)      investicích;

f)       hospodářské soutěži;

g)      ochraně spotřebitele;

h)      udržitelném rozvoji;

i)       veřejných zakázkách.

3.           Pro účely odstavce 1 tohoto článku a do šesti (6) měsíců po uzavření této dohody se strany dohodnou na harmonogramu a podmínkách jednání.

Článek 107

Ratifikace a vstup v platnost

1.           Tuto dohodu ratifikují nebo schválí signatářské strany v souladu se svými příslušnými ústavními pravidly a postupy.

2.           Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce po datu, k němuž byly uloženy listiny o ratifikaci všech členských států Evropské unie a nejméně dvou třetin států regionu západní Afriky a listiny o schválení této dohody Evropskou unií.

3.           Západní Afrika a Evropská unie souhlasí s tím, že do vstupu této dohody v platnost bude dohoda v plném nebo částečném rozsahu uplatňována na základě oznámení prozatímně. O prozatímním uplatňování musí být informován depozitář. Dohoda se uplatňuje prozatímně jeden (1) měsíc od přijetí posledního oznámení o prozatímním uplatňování.

4.           Pokud se strany do vstupu této dohody v platnost rozhodnou, že ji budou uplatňovat prozatímně, veškeré odkazy na data vstupu v platnost se považují za odkazy na datum prozatímního uplatňování.

5.           Bez ohledu na ustanovení odstavce 3 mohou západní Afrika a Evropská unie v proveditelné míře podniknout kroky k uplatňování dohody či její části i před jejím prozatímním uplatňováním.

Článek 108

Depozitáři dohody

Listiny o ratifikaci či schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, pokud jde o stranu Evropské unie a její členské státy, a u Komise Hospodářského společenství států západní Afriky, pokud jde o státy západní Afriky. Komise ECOWAS a Generální sekretariát Rady Evropské unie o tom ihned informují signatářské strany.

Článek 109

Délka trvání

1.           Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou.

2.           Každá strana může podat druhé straně písemné oznámení o svém záměru tuto dohodu vypovědět.

3.           Výpověď nabývá účinku šest (6) měsíců po oznámení druhé straně.

Článek 110

Územní působnost

Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na která se vztahuje Smlouva o založení Evropské unie, a to za podmínek stanovených v uvedené smlouvě, a na straně druhé na území států západní Afriky. Odkazy na výraz „území“ v této dohodě je nutno chápat v tomto smyslu.

Článek 111

Ustanovení o přezkumu

1.           Strany se dohodly, že přistoupí k hodnocení a revizi této dohody každých pět (5) let od data jejího vstupu v platnost, podle toho, bude-li to vhodné, a v souladu s ustanoveními článku 92.

2.           Nejpozději dvanáct (12) měsíců před uplynutím každé pětileté lhůty oznámí strany ustanovení dohody, jejichž revizi požadují, aby mohla být případně pozměněna. Deset (10) měsíců před uplynutím probíhající pětileté lhůty zahájí strany jednání, aby mohly posoudit případné změny dohody. Tato revize proběhne na základě zkušeností, které strany při provádění získají.

3.           Bez ohledu na uvedené lhůty mohou strany v případě potřeby přistoupit k revizi této dohody, zejména po uplynutí platnosti dohody z Cotonou.

4.           Pokud si jedna strana vyžádá přezkoumání kteréhokoli ustanovení dohody, má druhá strana lhůtu dvou (2) měsíců na žádost o rozšíření přezkumu na další ustanovení související s těmi, jež byla předmětem původní žádosti.

Článek 112

Přistoupení nových členských států k Evropské unii

1.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií musí být informována o každé žádosti třetího státu, který si přeje stát se členem Evropské unie. Během vyjednávání mezi Evropskou unií a kandidátským státem poskytne strana Evropské unie straně západní Afriky veškeré důležité informace a tato strana naopak uvědomí stranu Evropské unie o svých obavách, aby je tato strana mohla vzít plně v úvahu. Strana Evropské unie informuje stranu západní Afriky o jakýchkoli přistoupeních k EU.

2.           Každý nový členský stát Evropské unie se stává stranou této dohody od data svého přistoupení k EU prostřednictvím doložky s takovým účinkem v aktu o přistoupení. Pokud akt o přistoupení k Evropské unii nestanoví toto automatické přistoupení členského státu Evropské unie k této dohodě, přistoupí dotčený členský stát uložením aktu o přistoupení u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, jenž zašle ověřenou kopii straně západní Afriky.

3.           Strany přezkoumají důsledky přistoupení nových členských států k Evropské unii na tuto dohodu. Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií může rozhodnout o případných přechodných opatřeních nebo změnách, jež jsou nezbytné.

Článek 113

Závazná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 114

Přílohy

Přílohy, protokoly a prohlášení tvoří nedílnou součást této dohody.

PODPIS STRAN

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A: || Protokol o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce

Příloha B: || Cla z produktů pocházejících ze západní Afriky

Příloha C: || Cla z produktů pocházejících z Evropské unie

Příloha D: || Dodatky kapitoly 3 týkající se technických překážek obchodu a sanitárních a fytosanitárních opatření

Příloha E: || Protokol o vzájemné správní pomoci v celních otázkách

Příloha F: || Protokol týkající se rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED)

[1]               Pro účely tohoto článku se zemědělskými produkty rozumějí produkty, na které se vztahuje příloha I dohody WTO o zemědělství.

[2]               Nezahrnují se členské státy.

PŘÍLOHA B

CLA Z PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZÁPADNÍ AFRIKY

1.           S výhradou odstavců 2, 3 a 4 se dovozní cla strany Evropské unie (dále jen „cla Evropské unie“) ze všech produktů kapitol 1 až 97 harmonizovaného systému, s výjimkou produktů kapitoly 93, pocházejících ze strany západní Afriky zcela odstraní ke dni vstupu této dohody v platnost. Pokud jde o produkty kapitoly 93, uplatňuje strana Evropské unie nadále doložku nejvyšších výhod (dále jen „DNV“).

2.           a)      V období od vstupu této dohody v platnost do 30. září 2015 může strana Evropské unie uplatňovat DNV u produktů čísla 1701 celního sazebníku pocházejících ze strany západní Afriky a dovezených v množství překračujícím níže uvedené limity vyjádřené ekvivalentem bílého cukru, přičemž takový dovoz je považován za příčinu narušení trhu s cukrem ve straně Evropské unie:

i)       3,5 milionu tun za jeden hospodářský rok pro produkty pocházející ze států, které jsou členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (státy AKT) a které podepsaly dohodu z Cotonou, a

ii)      1,6 milionu tun za hospodářský rok 2014/2015 pro produkty pocházející ze států AKT, které Organizace spojených národů (OSN) neuznává jako nejméně rozvinuté země.

b)      Dovoz produktů čísla 1701 celního sazebníku pocházejících z jakéhokoli signatářského státu západní Afriky, který OSN uznává jako nejméně rozvinutou zemi, nepodléhá ustanovením písmene a). Na tento dovoz se však nadále vztahují ustanovení článku 22[1].

c)      Uplatňování DNV se ukončí na konci hospodářského roku, během kterého bylo zavedeno.

d)      Veškerá opatření přijatá v souladu s tímto odstavcem se neprodleně oznámí Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství, kde budou předmětem pravidelných konzultací.

3.           Pro účely uplatňování ustanovení článku 22 lze od 1. října 2015 považovat narušení trhu s produkty čísla 1701 celního sazebníku za událost, ke které dochází v situacích, v nichž je průměrná cena bílého cukru ve Společenství během dvou po sobě následujících měsíců nižší než 80 % průměrné ceny bílého cukru ve Společenství během předcházejícího hospodářského roku.

4.           Od vstupu této dohody v platnost do 30. září 2015 podléhají produkty podpoložek 1704 90 99, 1806 10 30, 1806 10 90, 2106 90 59 a 2106 90 98 celního sazebníku zvláštnímu mechanismu dohledu, aby bylo zajištěno, že nejsou ustanovení odstavce 2 obcházena. Dojde-li během dvanácti (12) po sobě následujících měsíců k celkovému nárůstu objemu dovozu jednoho nebo více těchto produktů pocházejících ze strany západní Afriky o více než 20 % vůči průměru ročního dovozu za tři (3) předcházející období dvanácti (12) měsíců, přezkoumá strana Evropské unie strukturu obchodních toků, hospodářské opodstatnění a obsah cukru v tomto dovozu; jestliže dojde k závěru, že tento dovoz slouží k obcházení ustanovení odstavce 2, může pozastavit preferenční zacházení a zavést doložku zvláštních nejvyšších výhod uplatňovanou na dovoz v souladu se společným celním sazebníkem Evropské unie pro produkty podpoložek 1704 90 99, 1806 10 30, 1806 10 90, 2106 90 59 a 2106 90 98 celního sazebníku pocházející ze strany západní Afriky. Ustanovení odst. 2 písm. b), c) a d) se používají obdobně na opatření stanovená v tomto odstavci.

5.           Odstavec 1 se nevztahuje na produkty podpoložky 0803 00 19 celního sazebníku pocházející ze západní Afriky a propuštěné do volného oběhu v nejvzdálenějších regionech strany Evropské unie. Odstavec 1 se nevztahuje na produkty čísla 1701 celního sazebníku pocházející ze západní Afriky a propuštěné do volného oběhu ve francouzských zámořských departementech. Toto ustanovení je použitelné po dobu deseti (10) let. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, bude toto období prodlouženo o dalších deset (10) let.

[1]               Za tímto účelem a odchylně od článku 22 se mohou na jednotlivé státy západní Afriky, které OSN uznává jako nejméně rozvinuté země, vztahovat ochranná opatření.

PŘÍLOHA C (Část 1)

CLA Z PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z EVROPSKÉ UNIE

1.           V souladu s článkem 10 dohody liberalizuje západní Afrika část produktů pocházejících ze strany Evropské unie dovážených na její území, a to podle následujících kategorií odstraňování cel: A, B a C. Do čtvrté kategorie D spadají produkty, které jsou pro region citlivé a jsou z liberalizace vyloučeny.

2.           Zařazení produktů do jednotlivých skupin liberalizace se v podstatě řídí jejich kategorizací do celních pásem společné vnější sazby ECOWAS. Konkrétně:

a)      do skupiny A patří základní sociální statky, zboží uspokojující základní potřeby, základní suroviny, kapitálové statky a specifické vstupy;

b)      do skupiny B patří především vstupy a meziprodukty a

c)      do skupiny C patří především zboží pro konečnou spotřebu.

3.           Odstraňování cel je rozvrženo tak, aby jejich postupné snižování mohlo být v souladu se strukturou průběžného snižování celních pásem společné vnější sazby ECOWAS. Odstraňování cel z produktů, jež mají být liberalizovány, proběhne každých pět (5) let vždy na konci pětiletého období s účinkem od prvního dne následujícího roku. Liberalizace proběhne během období dvaceti (20) let od roku „T“, který odpovídá roku, kdy dohoda vstoupí v platnost, v souladu s ustanoveními článku 107.

4.           Pro produkty skupiny A, pro které činí společná vnější sazba 0 %, je nicméně v harmonogramu zavedena modulace. Tyto produkty budou považovány za liberalizované od prvního roku vstupu dohody v platnost. Ostatní produkty skupin A, B a C budou liberalizovány postupně na konci každého ze čtyř pětiletých období následujících po vstupu této dohody v platnost. Produkty skupiny B s nulovou celní sazbou však budou považovány za liberalizované od začátku liberalizace skupiny.

5.           Harmonogram liberalizace je následující:

a)      u produktů skupiny A proběhne odstranění cel ve dvou fázích:

i)       při vstupu dohody v platnost liberalizuje západní Afrika 73 celních položek;

ii)      k 1. lednu T+5 budou liberalizovány ostatní celní položky;

b)      v případě produktů skupiny B bude liberalizace probíhat od 1. ledna T+5 do 1. ledna T+15, tj. po dobu deseti (10) let;

c)      v případě produktů skupiny C bude liberalizace probíhat od 1. ledna T+5 do 1. ledna T+20, tj. po dobu patnácti (15) let;

d)      produkty skupiny D liberalizovány nejsou.

6.           Následující tabulka uvádí shrnutí harmonogramu liberalizace:

Souhrn odstraňování cel podle pětiletých období a skupin liberalizace

SKUPINY || Základní celní sazba || T || 1. ledna T+5 || 1. ledna T+10 || 1. ledna T+15 || 1. ledna T+20

Skupina D || 0 || Výjimka

10

20

35

Skupina C || 5 || -0 % || -0 % || -100 % || -100 % || -100 %

10 || -0 % || -0 % || -50 % || -100 % || -100 %

20 || -0 % || -0 % || -50 % || -75 % || -100 %

Skupina B || 0 || -0 % || -100 % || -100 % || -100 % || -100 %

5 || -0 % || -0 % || -100 % || -100 % || -100 %

10 || -0 % || -0 % || -50 % || -100 % || -100 %

Skupina A || 0 || -100 % || -100 % || -100 % || -100 % || -100 %

5 || -0 % || -100 % || -100 % || -100 % || -100 %

PŘÍLOHA D

DODATKY KAPITOLY 3 TÝKAJÍCÍ SE TECHNICKÝCH PŘEKÁŽEK OBCHODU A SANITÁRNÍCH A FYTOSANITÁRNÍCH OPATŘENÍ

Dodatek I

Seznam prioritních produktů ze strany západní Afriky na vývoz do Evropské unie

Tyto produkty stanoví strana západní Afriky a oznámí je Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství nejpozději do tří (3) měsíců od data jeho ustavení.

Dodatek II

Seznam příslušných orgánů

A. Seznam příslušných orgánů Evropské unie

Na kontrolních činnostech se podílejí vnitrostátní útvary členských států a Evropská komise. V této záležitosti platí:

a)           Pokud jde o vývoz do regionu západní Afriky, jsou členské státy odpovědné za kontrolu okolností a požadavků výroby, zejména za provádění povinných kontrol a vydávání veterinárních osvědčení (nebo osvědčení o dobrých životních podmínkách zvířat) potvrzujících dodržení norem a dohodnutých požadavků.

b)           Pokud jde o dovoz z regionu západní Afriky, jsou členské státy odpovědné za kontrolu souladu dovozu s dovozními podmínkami, které stanovila Evropská unie.

c)           Evropská komise je odpovědná za celkovou koordinaci, inspekci a audit kontrolních systémů a za přijímání legislativních iniciativ požadovaných k zajištění jednotného používání norem a požadavků na evropském vnitřním trhu.

Tyto orgány určí strana Evropské unie a oznámí jejich seznam Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství nejpozději do tří (3) měsíců od data jeho ustavení.

B. Seznam příslušných orgánů regionu západní Afriky

Tyto orgány určí strana západní Afriky a oznámí jejich seznam Smíšenému výboru pro provádění dohody o hospodářském partnerství nejpozději do tří (3) měsíců od data jeho ustavení.

PŘÍLOHA E

PROTOKOL O VZÁJEMNÉ SPRÁVNÍ POMOCI V CELNÍCH OTÁZKÁCH

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a)           „celními předpisy“ všechny právní nebo správní předpisy platné na území stran dohody, které upravují dovoz, vývoz a tranzit zboží a jeho propuštění do jakéhokoli jiného celního režimu, včetně opatření týkajících se zákazů, omezení a kontrol;

b)           „dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranami a který podává žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;

c)           „dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranami a který přijímá žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;

d)           „osobními údaji“ veškeré informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby;

e)           „operací porušující celní předpisy“ jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů;

f)            „informacemi“ údaje (ať již zpracované nebo analyzované, či nikoli) a dokumenty, zprávy a jiná sdělení v jakékoli formě (včetně elektronické) a rovněž jejich potvrzené nebo ověřené opisy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.           Strany dohody si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti, způsobem a za podmínek stanovených tímto protokolem, aby bylo zajištěno řádné používání celních předpisů a aby se zejména předcházelo operacím porušujícím celní předpisy a aby se takové operace vyšetřovaly a stíhaly.

2.           Pomoc v celních otázkách stanovená v tomto protokolu se vztahuje na všechny správní orgány stran dohody, které zodpovídají za uplatňování tohoto protokolu. Nejsou jí dotčena ustanovení, která upravují vzájemnou pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudních orgánů, s výjimkou případů, kdy tyto orgány sdělení takových informací povolí.

3.           Tento protokol se nevztahuje na pomoc při vybírání cel, daní nebo pokut.

Článek 3

Pomoc na požádání

1.           Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán sdělí veškeré příslušné informace, které mu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně ustanovení o celní hodnotě a původu zboží. Patří sem rovněž informace o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které jsou nebo by mohly být operacemi porušujícími celní předpisy.

2.           Dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu na jeho žádost informace o tom, zda:

a)      bylo zboží vyvezené z území jedné strany řádně dovezeno na území druhé strany, případně upřesní celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno;

b)      bylo zboží dovezené na území jedné strany řádně vyvezeno z území druhé strany a případně upřesní celní režim, který byl na toto zboží uplatněn;

c)      jsou úřední doklady předložené na celním území dožadující strany společně s celním prohlášením o zboží pravé.

3.           Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v rámci svých právních nebo správních předpisů nezbytné kroky pro zajištění zvláštního sledování:

a)      fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo podílely na operacích porušujících celní předpisy;

b)      míst, kde se zboží skladuje nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že je toto zboží určeno pro operace porušující celní předpisy;

c)      zboží, které je nebo může být přepravováno způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro operace porušující celní předpisy; a

d)      dopravních prostředků, které jsou nebo mohou být používány způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že mají být použity při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 4

Pomoc z vlastního podnětu

Strany si v souladu se svými právními nebo správními předpisy navzájem poskytují pomoc z vlastního podnětu, pokud to považují za nezbytné pro řádné uplatňování celních předpisů, zejména poskytnutím informací, které získají o:

a)           činnostech, které jsou nebo se jeví být operacemi porušujícími celní předpisy a které by mohly být předmětem zájmu druhé strany;

b)           nových způsobech nebo metodách provádění operací porušujících celní předpisy;

c)           zboží, o kterém je známo, že je předmětem operací porušujících celní předpisy;

d)           fyzických nebo právnických osobách, u nichž existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo podílely na operacích porušujících celní předpisy; a

e)           dopravních prostředcích, u nichž existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 5

Doručování a oznamování

1.           Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu s právními či správními předpisy, které se na něj vztahují, veškerá nezbytná opatření, aby:

a)      doručil všechny dokumenty nebo

b)      oznámil všechna rozhodnutí,

jež pocházejí od dožadujícího orgánu a spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, příjemci pobývajícímu nebo usazenému na území dožádaného orgánu.

2.           Žádosti o doručení dokumentů nebo oznámení rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném. V takovém případě se použije ustanovení čl. 6 odst. 3.

Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

1.           Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádostem se přikládají dokumenty potřebné k jejich vyřízení. Pokud to vyžaduje naléhavost situace, lze přijímat i ústní žádosti, které však musí být neprodleně potvrzeny písemně.

2.           Žádosti podle odstavce 1 musí obsahovat tyto informace:

a)      název dožadujícího orgánu;

b)      požadované opatření;

c)      předmět a důvod žádosti;

d)      příslušné právní nebo správní předpisy a jiné právní skutečnosti;

e)      co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou předmětem šetření; a

f)       shrnutí podstatných skutečností a dosud provedených šetření.

3.           Žádosti se podávají v angličtině, francouzštině, portugalštině nebo v jakémkoli jiném jazyce přijatelném pro dožádaný orgán. Je-li to nezbytné, jsou doprovodné dokumenty přeloženy do oboustranně přijatelného jazyka.

4.           Nevyhovuje-li žádost výše uvedeným formálním požadavkům, lze požadovat její opravu nebo doplnění; mezitím však lze nařídit předběžná opatření.

Článek 7

Vyřizování žádostí

1.           Za účelem vyřízení žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v mezích své působnosti a dostupných zdrojů tak, jako by jednal samostatně nebo na žádost jiných orgánů téže strany, a poskytne informace, které již má k dispozici, provede patřičné šetření či zajistí jeho provedení. Toto ustanovení platí i pro jiné orgány, kterým dožádaný orgán postoupil tuto žádost, pokud nemohl jednat sám.

2.           Žádostem o pomoc se vyhovuje v souladu s právními nebo správními předpisy dožádané strany.

3.           Náležitě pověření úředníci strany mohou se souhlasem dožádané strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto stranou získat v prostorách dožádaného orgánu nebo jiného příslušného orgánu podle odstavce 1 informace, které se vztahují k činnostem, jež jsou nebo by mohly být operacemi porušujícími celní předpisy, a které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.

4.           Náležitě pověření úředníci dožadující strany mohou být se souhlasem dožádané strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto stranou přítomni vyšetřováním, která probíhají na území druhé strany.

Článek 8

Způsob předávání informací

1.           Dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu písemně výsledky šetření společně s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady.

2.           Tyto informace lze předávat v elektronické formě.

3.           Originály dokumentů se předávají pouze na žádost v případech, kdy by ověřené kopie byly nedostačující. Tyto originály musí být vráceny při nejbližší příležitosti nebo na vyžádání příslušného orgánu, který je předal.

Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1.           Pomoc může být odmítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků v případech, kdy se strana západní Afriky nebo strana Evropské unie domnívá, že by poskytnutí pomoci podle tohoto protokolu:

a)      mohlo ohrozit svrchovanost státu západní Afriky nebo členského státu Evropské unie, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu; nebo

b)      mohlo ohrozit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné základní zájmy, zejména v případech podle čl. 10 odst. 2; nebo

c)      znamenalo porušení průmyslového, obchodního nebo profesního tajemství.

2.           Dožádaný orgán může pomoc odložit z důvodu, že by zasahovala do probíhajícího vyšetřování, soudního stíhání nebo řízení. V takovém případě dožádaný orgán s dožadujícím orgánem konzultuje, zda lze pomoc poskytnout podle pravidel nebo za podmínek, které dožádaný orgán může požadovat.

3.           Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. V tom případě záleží na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak tuto žádost vyřídí.

4.           Domnívá-li se dožádaný orgán, že k uspokojení žádosti by bylo třeba vynaložit nesrovnatelně více úsilí, než kolik z ní bude mít dožadující orgán užitku, může požadovanou pomoc odmítnout.

5.           V případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 4 musí být rozhodnutí dožádaného orgánu a jeho důvody neprodleně oznámeny dožadujícímu orgánu.

Článek 10

Výměna informací a důvěrnost

1.           Veškeré informace sdělené v jakékoli formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech každé ze stran. Vztahuje se na ně závazek úředního utajení a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle příslušných právních předpisů strany, která je obdržela.

2.           Osobní údaje lze vyměňovat pouze v případech, kdy se strana, která je má obdržet, zaváže zajistit ochranu těchto údajů způsobem alespoň rovnocenným způsobu ochrany používanému v takovém případě stranou, která tyto údaje má poskytnout.

3.           Použití informací získaných podle tohoto protokolu v soudních nebo správních řízeních ve věcech operací porušujících celní předpisy se považuje za použití pro účely tohoto protokolu. Strany tedy mohou ve svých důkazních záznamech, zprávách a svědeckých výpovědích a při soudních řízeních a žalobách používat jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Příslušný orgán, který tyto informace poskytl nebo k těmto dokladům umožnil přístup, musí být o tomto použití informován.

4.           Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Pokud chce jedna ze stran tyto informace použít k jiným účelům, musí k tomu získat předběžný písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Takové použití pak podléhá případným omezením, která tento orgán stanoví.

5.           Na vyžádání informuje dožadující orgán, který obdržel osobní údaje, dožádaný orgán, který tyto údaje poskytl, o tom, jakým způsobem dotčené údaje použil a jakých výsledků dosáhl.

6.           Osobní údaje poskytované na základě tohoto protokolu se uchovávají pouze po dobu nezbytnou k dosažení cíle, který byl důvodem jejich předání.

7.           Dožádaný orgán předávající osobní údaje dbá na to, aby byly tyto údaje v největší možné míře získány čestným a zákonným způsobem, aby byly přesné a aktuální a aby nebyly vzhledem k cílům, které byly důvodem jejich předání, nepřiměřené.

Článek 11

Znalci a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích svého pověření vystupoval jako znalec nebo svědek v soudním nebo správním řízení v záležitostech, na které se vztahuje tento protokol, a předkládal předměty, doklady nebo jejich ověřené kopie nezbytné pro účely řízení. V předvolání musí být konkrétně uvedeno, u jakého soudního nebo správního orgánu má úředník vystupovat, v jaké věci a na základě jakého nároku nebo oprávnění bude úředník vyslechnut.

Článek 12

Výdaje na pomoc

1.           Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na úhradu výdajů vzniklých podle tohoto protokolu, kromě případných výdajů na znalce a svědky, tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy.

2.           Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 tohoto článku a čl. 7 odst. 1, vyžaduje-li vyřízení žádosti mimořádné oprávněné výdaje, strany společně záležitost konzultují a stanoví podmínky, za nichž bude žádosti vyhověno, včetně způsobu, jakým ponesou náklady.

Článek 13

Provádění

1.           Prováděním tohoto protokolu jsou pověřeny celní orgány států západní Afriky na jedné straně a příslušné útvary Evropské komise a případně celní orgány členských států Evropské unie na straně druhé. Tyto subjekty rozhodují o všech praktických opatřeních a ujednáních, která jsou nezbytná pro jeho uplatňování, přičemž zohledňují platné předpisy, zejména předpisy týkající se ochrany údajů. Příslušným orgánům mohou doporučovat změny tohoto protokolu, které považují za vhodné.

2.           Strany společně konzultují a vzájemně se informují o prováděcích pravidlech přijatých v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 14

Jiné dohody

1.           S ohledem na příslušné pravomoci Evropské unie a jejích členských států na jedné straně a příslušných pravomocí ECOWAS, WAEMU a států západní Afriky na straně druhé ustanovení tohoto protokolu:

a)      neovlivňují povinnosti stran vyplývající z jiných mezinárodních dohod nebo úmluv;

b)      se považují za doplňková k dohodám o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi členskými státy Evropské unie a státy západní Afriky; a

c)      se nedotýkají ustanovení Evropské unie o sdělování informací mezi příslušnými útvary Evropské komise a celními orgány členských států získaných podle tohoto protokolu, které mohou být v zájmu Evropské unie;

d)      se nedotýkají příslušných ustanovení strany západní Afriky o sdělování informací mezi příslušnými útvary Komise ECOWAS nebo WAEMU a celními orgány jejich členských států získaných podle tohoto protokolu, které mohou být v zájmu strany západní Afriky.

2.           Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné dohody o vzájemné pomoci, která byla nebo může být uzavřena mezi členskými státy Evropské unie a státem západní Afriky, pokud nejsou ustanovení takové dvoustranné dohody slučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 15

Použití

Strany navzájem konzultují případné otázky použitelnosti tohoto protokolu a jeho ustanovení v rámci Zvláštního výboru pro celní otázky a usnadnění obchodu zřízeného podle kapitoly 5 čl. 45 této dohody.

PŘÍLOHA F

PROTOKOL TÝKAJÍCÍ SE ROZVOJOVÉHO PROGRAMU DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ (PAPED)

PREAMBULE

STRANY DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ MEZI STÁTY ZÁPADNÍ AFRIKY, ECOWAS A WAEMU NA JEDNÉ STRANĚ A EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA STRANĚ DRUHÉ

S OHLEDEM NA cíle uvedené v dohodě o hospodářském partnerství;

PŘESVĚDČENY o tom, že je nezbytné učinit z rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED) jeden z hlavních nástrojů k zajištění rozměru rozvoje dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií;

Berouce na vědomí závěry Rady Evropské unie ze dne 10. května 2010 a ze dne 17. března 2014, které vítají PAPED a uznávají význam mechanismů, jež mají regionu západní Afriky pomoci reagovat na potřeby související s přizpůsobením se a s úpravami v hospodářské, sociální a daňové oblasti, a odhady finančních prostředků, které byly k těmto datům na činnosti související s programem PAPED k dispozici ze všech finančních nástrojů;

PŘEJÍCE SI upřesnit prostřednictvím přílohy, která bude tvořit nedílnou součást dohody o hospodářském partnerství, a v souladu s příslušnými zásadami způsoby provádění a podpory PAPED,

SE DOHODLY takto:

KAPITOLA I - CÍLE A ZÁSADY

Článek 1

Cíle

1.           Cílem tohoto protokolu je upřesnit způsoby provádění rozvojového programu dohody o hospodářském partnerství (PAPED) na základě ustanovení části III dohody. Toto provádění proběhne v duchu partnerství, v rámci podpory úsilí regionu západní Afriky o uskutečnění cílů, jež byly stanoveny v dohodě o hospodářském partnerství a v dohodě z Cotonou.

2.           V souladu s ustanoveními článku 57 dohody se musí provádění PAPED zaměřit zejména na:

a)      rozrůznění a navýšení výrobních kapacit;

b)      rozvoj obchodu mezi regiony a usnadnění přístupu na mezinárodní trhy;

c)      zlepšení a posílení vnitrostátních a regionálních obchodních infrastruktur;

d)      provedení nezbytných úprav a zohlednění dalších potřeb souvisejících s obchodem;

e)      provedení a následné posouzení dohody o hospodářském partnerství regionem západní Afriky.

Článek 2

Zásady

1.           Strany se zavazují, že budou provádět tento protokol s ohledem na mezinárodně dohodnuté závazky ohledně účinnosti rozvojové pomoci a na cíle, strategie a priority rozvoje regionu západní Afriky, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Zohledněna bude zejména zranitelnost vnitrozemských a ostrovních zemí a rovněž specifické potřeby zemí, jež v nedávné době prodělaly nějaký konflikt.

2.           V rámci plnění cílů dohody o hospodářském partnerství a provádění tohoto protokolu potvrzují strany tyto zásady a opětovně se k nim zavazují:

a)      soulad mezi vyjádřenými potřebami a financováním;

b)      přizpůsobení a předvídatelnost pomoci ve smyslu Pařížské deklarace o účinnosti pomoci a akčního programu z Akkry;

c)      udržitelnost zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 3 dohody;

d)      účinnost, soudržnost a koordinace činností;

e)      subsidiarita mezi regionální a celostátní úrovní;

f)       víceleté programování činností plánovaných v PAPED.

KAPITOLA II - ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ PAPED

Článek 3

Příprava programů

1.           PAPED se provádí podle orientačního plánu činností uvedeného v operačních plánech upřesňujících prioritní činnosti regionu západní Afriky na celostátní i regionální úrovni, předběžné náklady a harmonogram provádění. Operační plány se vypracují na základě participativního postupu a v dialogu s technickými a finančními partnery na každé prováděcí období, a to podle rámcového dokumentu PAPED.

2.           Podle článku 54 dohody se příprava programů podpory Evropské unie provádí pro Evropské rozvojové fondy (ERF) v souladu s ustanoveními dohody z Cotonou a národních a regionálních orientačních programů. Příprava programů podpory, kterou poskytují členské státy Evropské unie, se provádí v souladu s ustanoveními jejich příslušných dvoustranných nástrojů spolupráce. Pokud jde o ostatní nástroje, provádí se v souladu s jejich příslušnými právními základy.

3.           Operační programy jsou dostatečně flexibilní, aby zajistily trvalý soulad činností s cíli PAPED a aby zohledňovaly změny, k nimž může dojít v situaci států a regionálních organizací. Za tímto účelem přistoupí strany k periodické revizi plánů.

4.           Strany se dohodly, že se budou snažit o součinnost a doplňkovost činností PAPED a jiných programů podpory obchodu ve fázích přípravy, provádění, sledování a hodnocení, včetně provádění pracovního ujednání.

5.           Strany si v rámci postupů zmíněných v článku 54 dohody ujednaly předběžné plány financování související s operačními plány, jež vycházejí z dialogu, jehož se účastní ostatní techničtí a finanční partneři a jehož závěry jsou vypracovány společně a podepsány stranami západní Afriky a Evropské unie.

6.           Strana západní Afriky se zavazuje, že zajistí soudržnost mezi prováděním PAPED na jedné straně a svými politikami a strategiemi hospodářského a odvětvového rozvoje a svými nástroji plánování rozpočtu na straně druhé.

KAPITOLA III - ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ

Článek 4

Zdroje financování

1.           Způsoby financování ze strany Evropské unie a jejích členských států jsou popsány v článku 54 dohody.

2.           Strana západní Afriky k provádění PAPED přispívá, a to i finančně.

3.           V rámci spolupráce zmíněné v čl. 54 odst. 4 dohody pomáhají Evropská unie a její členské státy hledat potřebné doplňkové financování zejména tím, že zprostředkují příspěvky jiných dárců.

Článek 5

Výše financování

1.           V rámci článků 3 a 4 tohoto protokolu a části III dohody se strany zavazují uvolnit zdroje na financování víceletých operačních plánů.

2.           Orientační výše financování, kterou má přispět evropská strana na každý víceletý plán, se sdělí straně západní Afriky na začátku období, s výhradou trvání programových cyklů nástrojů spolupráce využívaných za tímto účelem, v souladu s čl. 3 odst. 5 tohoto protokolu.

3.           Před skončením každého období provádění operačních plánů zhodnotí strany úroveň provádění programů, stupeň uskutečnění závazků a úroveň čerpání finančních prostředků. Toto společné hodnocení slouží jako základ pro orientaci operačních plánů na další období.

4.           Smíšená rada dohody o hospodářském partnerství mezi západní Afrikou a Evropskou unií přezkoumá veškeré otázky týkající se rozvojových aspektů dohody a udílí vhodná doporučení k jejímu účinnému provádění.

Článek 6

Způsobilost pro financování

K financování v rámci PAPED jsou s výhradou ustanovení zvláštních nástrojů spolupráce mobilizovaných za tímto účelem způsobilé následující subjekty a organizace (výčet není vyčerpávající). Jedná se o:

a)           státy západní Afriky a jejich části;

b)           organizace pro místní integraci (ECOWAS, WAEMU) a rovněž jejich specializované struktury;

c)           jiné mezivládní organizace, k nimž náleží jeden nebo několik států západní Afriky, včetně organizací sdružujících státy, které nenáležejí k západní Africe, ale které státy západní Afriky nebo dvě uvedené regionální organizace pověřily;

d)           smíšené subjekty zřízené státy západní Afriky a Evropskou unií k provádění určitých konkrétních cílů;

e)           veřejné nebo poloveřejné národní a/nebo regionální agentury a finanční instituce a rozvojové banky států západní Afriky; společnosti, podniky a jiné subjekty soukromého sektoru států nebo regionu západní Afriky;

f)            finanční zprostředkovatelé západní Afriky, kteří poskytují, podporují a financují soukromé investice ve státech západní Afriky;

g)           nestátní činitelé států západní Afriky.

Článek 7

Regionální fond dohody o hospodářském partnerství

1.           V souladu s ustanoveními článku 61 dohody zřídí strana západní Afriky po konzultaci s technickými a finančními partnery regionální fond dohody o hospodářském partnerství, jehož cílem bude uvolňovat, směřovat a koordinovat zdroje Evropské unie, západní Afriky a jiných dárců v souvislosti s PAPED. Oblasti působnosti regionálního fondu dohody o hospodářském partnerství jsou tytéž, jaké pokrývá PAPED.

2.           Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 tohoto článku, mohou se strany dohodnout na jiném mechanismu nebo způsobu financování PAPED. Strany případně zavedou postupy odpovídající Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci, aby zajistily zjednodušené, účinné a rychlé provádění pomoci.

KAPITOLA IV

PROVOZNÍ USPOŘÁDÁNÍ

Článek 8

Provozní uspořádání

1.           S ohledem na své závazky, pokud jde o účinnost pomoci, zavede strana Evropské unie řádné provozní uspořádání v souladu s institucionálními ustanoveními dohody o hospodářském partnerství, jehož úkolem bude zajistit v rámci své podpory PAPED zejména tyto funkce:

a)      koordinaci evropské podpory v souladu s kodexem chování Evropské unie ohledně rozdělení práce v oblasti rozvojové politiky;

b)      sledování poskytované pomoci;

c)      dialog se zúčastněným stranami o provádění PAPED a o příslušných politikách a strategiích hospodářského rozvoje a odvětvových politikách a strategiích;

d)      uvolnění zdrojů v souladu s článkem 54 dohody;

e)      rovnováhu a přiměřenost mezi potřebami, podporou a zdroji financování.

2.           Strana západní Afriky zavede řádné provozní uspořádání v souladu s institucionálními ustanoveními dohody o hospodářském partnerství, jehož úkolem bude zajistit provádění činností v rámci PAPED v synergii s prováděním agendy pro regionální integraci, zejména provedení regionálních politik státy a uplatnění regionálního rámce právních předpisů a jeho sledování.

KAPITOLA V – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Hodnocení

1.           Strany zajistí hodnocení PAPED v takové periodicitě, na jaké se dohodnou. Základními prvky tohoto hodnocení jsou strategický rámec PAPED, jeho plán činností a operační plány.

2.           V rámci Střediska pro sledování konkurenceschopnosti, které zavádí článek 61 dohody, definují strany společně ukazatele výstupů a výsledků týkající se zejména účinků a dopadů dohody o hospodářském partnerství a PAPED v regionu západní Afriky mimo jiné na konkurenceschopnost a diverzifikaci výroby, investice, regionální obchod, obchod s Evropskou unií a zbytkem světa, zejména vývoz zpracovaných produktů a služeb ze strany západní Afriky, zaměstnanost a z širšího hlediska na hospodářský a sociální rozvoj států západní Afriky.

3.           Podle ustanovení části III dohody využívají strany společně definované ukazatele k tomu, aby nalezly synergii mezi rytmem provádění závazků přijatých stranou západní Afriky na jedné straně a pokrokem dosaženým v provádění činností a programů v rámci PAPED na straně druhé.

Článek 10

Revize protokolu

Změny a revize tohoto protokolu se řídí stejnými pravidly a postupy, jaké stanoví článek 111 dohody.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O ZEMÍCH, KTERÉ S EVROPSKOU UNIÍ ZŘÍDILY CELNÍ UNII

Strana Evropské unie připomíná zemím, které s Evropskou unií zřídily celní unii, že musí svůj obchodní režim přizpůsobit obchodnímu režimu Evropské unie, a některým z nich připomíná povinnost uzavřít preferenční dohody se zeměmi, které mají preferenční dohody s Evropskou unií.

V této souvislosti vyzývá Evropská unie stranu západní Afriky, aby co nejdříve zahájila jednání se zeměmi:

a)           které zřídily s Evropskou unií celní unii a

b)           na jejichž produkty se neuplatňují celní podmínky stanovené touto dohodou,

a aby tak uzavřela dvoustrannou dohodu, kterou se zřizuje zóna volného obchodu.

Strana západní Afriky vezme na vědomí a oznámí straně Evropské unie, že pečlivě a náležitě přezkoumá žádost Evropské unie o vyjednání dohod o volném obchodu s dotčenými zeměmi.