32000L0060

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES

ze dne 23. října 2000,

kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4] a s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 18. července 2000,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Voda není běžný obchodní produkt, ale spíše dědictví, které je třeba chránit, střežit a podle toho s ním nakládat.

(2) Závěry semináře ministrů o vodní politice Společenství ve Frankfurtu v roce 1988 zdůraznily potřebu právních předpisů Společenství, které by se týkaly ekologické kvality. Rada ve svém usnesení ze dne 28. června 1988 [5] požádala Komisi, aby předložila návrhy na zlepšení ekologické kvality povrchových vod Společenství.

(3) Prohlášení Semináře ministrů o podzemních vodách konaného v roce 1991 v Haagu vyjádřilo potřebu opatření, která by odvrátila dlouhodobé zhoršování jakosti a snižování množství sladkých vod, a požadovalo, aby byl do roku 2000 uskutečněn program činností zaměřený na udržitelné hospodaření se zdroji sladkých vod a jejich ochranu. Rada v usneseních ze dne 25. února 1992 [6] a ze dne 20. února 1995 [7] vznesla požadavek na akční program pro podzemní vody a revizi směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami [8] jako součást celkové politiky ochrany sladkých vod.

(4) Vody ve Společenství podléhají vzrůstajícím nárokům vyplývajícím ze stále rostoucích požadavků na dostatečné množství vody dobré jakosti ke všem účelům. Dne 10. listopadu 1995 uvedla Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě "Životní prostředí v Evropské unii — 1995" aktualizované sdělení o stavu životního prostředí, které potvrdilo potřebu opatření na ochranu vod Společenství jak z hlediska jakosti, tak i množství.

(5) Dne 18. prosince 1995 přijala Rada závěry požadující mimo jiné vypracování návrhu nové rámcové směrnice, která by stanovila základní zásady udržitelné vodní politiky v Evropské unii a vyzvala Komisi k předložení návrhu.

(6) Dne 21. února 1996 schválila Komise sdělení Evropskému parlamentu a Radě o vodní politice Evropského společenství, které stanoví zásady vodní politiky Společenství.

(7) Dne 9. září 1996 předložila Komise návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o akčním programu pro integrovanou ochranu podzemních vod a hospodaření s nimi [9]. V tomto návrhu Komise zdůraznila potřebu stanovení postupů pro regulaci odběrů sladkých vod a pro monitorování jakosti a množství sladkých vod.

(8) Dne 29. května schválila Komise sdělení Evropskému parlamentu a Radě o uvážlivém využívání a zachování mokřadů, které uznalo jejich důležitou funkci pro ochranu vodních zdrojů.

(9) Je nezbytné vytvořit provázanou vodní politiku Společenství.

(10) Rada dne 25. června 1996, Výbor regionů dne 19. září 1996, Hospodářský a sociální výbor dne 26. září 1996 a Evropský parlament 23. října 1996 vyzvaly Komisi, aby předložila návrh směrnice Rady, kterou se ustanoví rámec evropské vodní politiky.

(11) Podle článku 174 Smlouvy má politika Společenství pro životní prostředí přispět k prosazování cílů zachování, ochrany a zvýšení kvality životního prostředí, při uvážlivém a rozumném využívání přírodních zdrojů a má být založena na zásadě předběžné opatrnosti, přijímání preventivních opatření, a především na zásadě nápravy škod na životním prostředí u zdroje a na zásadě, že znečišťovatel má platit.

(12) Ve smyslu článku 174 Smlouvy má Společenství vzít při přípravě své politiky životního prostředí v úvahu dostupné vědecké a odborné údaje, podmínky životního prostředí v různých oblastech Společenství a hospodářský a sociální rozvoj Společenství jako celku a vyvážený rozvoj svých regionů, jakož i potenciální přínosy a náklady související s prováděním nebo nedostatkem opatření.

(13) Ve Společenství existují rozdílné podmínky a potřeby, které vyžadují různá specifická řešení. Tato rozdílnost má být zohledněna při plánování a provádění opatření k zajištění ochrany a udržitelného užívání vod v rámci povodí. Rozhodnutí mají být přijímána na úrovni, která má nejblíže k místům, kde je voda ovlivňována nebo užívána. Přednost má být dávána působnosti členských států v rámci jejich pravomocí prostřednictvím návrhů programů opatření přizpůsobených regionálním a místním podmínkám.

(14) Úspěšnost této směrnice závisí na úzké spolupráci a provázané činnosti na úrovni Společenství, členských států a na místní úrovni, jakož i na informovanosti, konzultacích a zapojení veřejnosti včetně uživatelů.

(15) Zásobování vodou je službou v obecném zájmu, jak je vyjádřeno ve sdělení Komise o službách v obecném zájmu v Evropě [10].

(16) Je nutná hlubší integrace udržitelného hospodaření s vodou do ostatních oblastí politiky Společenství, jako je energetika, doprava, zemědělství, rybářství, regionální politika a turistika. Tato směrnice má poskytnout základ pro pokračující dialog a rozvoj strategií k dalšímu sbližování oblastí politik. Tato směrnice může též významně přispět ke spolupráci mezi členskými státy v dalších oblastech, mimo jiné v rámci Perspektivy evropského územního rozvoje (ESDP).

(17) Účinná a důsledná vodní politika musí vzít v úvahu zranitelnost vodních ekosystémů ležících v blízkosti pobřeží a ústí řek, zálivů nebo relativně uzavřených moří, neboť jejich rovnováha je silně ovlivněna jakostí vnitrozemských vod, které do nich ústí. Ochrana stavu vod v rámci povodí přinese hospodářský užitek tím, že přispěje k ochraně rybích populací, včetně rybích populací v pobřežních oblastech.

(18) Vodní politika Společenství vyžaduje průhledný, účinný a provázaný právní rámec. Společenství má zajistit obecné zásady a celkový rámec pro příslušná opatření. Tato směrnice má takový rámec poskytnout a koordinovat, integrovat a v delší perspektivě dále rozvíjet společné zásady a struktury pro ochranu a udržitelné užívání vod v rámci Společenství v souladu se zásadami subsidiarity.

(19) Tato směrnice usiluje o udržení a zlepšení vodního prostředí ve Společenství. Tento účel se v první řadě týká jakosti příslušných vod. Řízení množství je podpůrným prvkem při dosahování dobré jakosti vod, a proto mají být rovněž přijata opatření týkající se množství, která podporují cíl spočívající v zajištění dobré jakosti.

(20) Kvantitativní stav útvaru podzemní vody může mít vliv na ekologickou kvalitu povrchových vod a suchozemských ekosystémů spojených s takovým útvarem podzemní vody.

(21) Společenství a členské státy jsou smluvními stranami různých mezinárodních dohod obsahujících důležité závazky na ochranu mořských vod před znečišťováním, zejména Úmluvy o ochraně mořského prostředí v oblasti Baltského moře, podepsané v Helsinkách dne 9. dubna 1992 a schválené rozhodnutím Rady 94/157/ES [11], Úmluvy na ochranu mořského prostředí severovýchodního Atlantiku, podepsané v Paříži dne 22. září 1992 a schválené rozhodnutím Rady 98/249/ES [12] a Úmluvy o ochraně Středozemního moře před znečišťováním, podepsané dne 16. února 1976 v Barceloně a schválené rozhodnutím Rady 77/585/EHS [13] a jejím Protokolem o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů, podepsaným v Aténách dne 17. května 1980 a schváleným rozhodnutím Rady 83/101/EHS [14]. Tato směrnice má napomoci Společenství a členským státům splnit tyto závazky.

(22) Tato směrnice má přispět k postupnému snižování vypouštění nebezpečných látek do vod.

(23) Je třeba společných zásad pro koordinaci úsilí členských států ke zlepšení ochrany vod Společenství z hlediska množství a jakosti, k podpoře udržitelného užívání vod, k řešení problémů na vodách přesahujících hranice států, k ochraně vodních a suchozemských ekosystémů a mokřadů přímo na nich závislých a k zachování a rozvoji potenciálního užívání vod Společenství.

(24) Dobrá jakost vody přispěje k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

(25) Má být stanovena obecná definice stavu vod, pokud jde o jejich jakost, a ve vztahu k účelům ochrany životního prostředí i definice množství. Mají být stanoveny environmentální cíle k tomu, aby bylo dosaženo dobrého stavu povrchových a podzemních vod v celém Společenství a na úrovni Společenství zabráněno zhoršování stavu vod.

(26) Členské státy mají usilovat o dosažení přinejmenším dobrého stavu vod prostřednictvím stanovení a zavedení nezbytných opatření v rámci integrovaných programů opatření, a to s ohledem na stávající požadavky Společenství. Pokud dobrý stav vody již existuje, má být udržován. U podzemních vod má být navíc v rámci požadavku dobrého stavu identifikován a zvrácen jakýkoli významný a trvalý vzestupný trend koncentrace kterékoli znečišťující látky.

(27) Konečným cílem této směrnice je dosáhnout odstranění prioritních nebezpečných látek a přispět k dosažení koncentrací látek v mořském prostředí, které jsou blízké hodnotám jejich přirozeného výskytu.

(28) Povrchové a podzemní vody jsou v zásadě obnovitelné přírodní zdroje; obzvláště úkol zajistit dobrý stav podzemních vod vyžaduje včasné zásahy a trvalé dlouhodobé plánování ochranných opatření s ohledem na přirozené zpoždění při jejich vytváření a obnově. Tento časový posun ve zlepšení stavu je třeba vzít v úvahu v harmonogramech při stanovování opatření zaměřených na dosažení dobrého stavu podzemních vod a zvrácení každého významného a trvalého vzestupného trendu koncentrace kterékoli znečišťující látky v podzemních vodách.

(29) Při snaze dosáhnout cílů stanovených touto směrnicí a při tvorbě programu opatření k jejich zajištění mohou členské státy rozdělit program opatření na etapy, aby rozložily náklady na jeho provádění.

(30) K zajištění plného a důsledného provedení této směrnice má být jakékoli prodloužení lhůty podloženo odpovídajícími, jasnými a průhlednými kritérii a zdůvodněno členskými státy v plánech povodí.

(31) V případech, kdy je vodní útvar natolik ovlivněn lidskou činností nebo jsou jeho přírodní poměry takové, že by dosažení dobrého stavu bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, mohou být na základě odpovídajících, jasných a průhledných kritérií stanoveny méně přísné environmentální cíle a měly by být podniknuty všechny možné kroky, aby se zamezilo jakémukoli dalšímu zhoršování stavu vod.

(32) Ve specifických podmínkách mohou existovat důvody pro výjimky z požadavku na zamezení dalšího zhoršování nebo dosažení dobrého stavu, pokud je neúspěch výsledkem neočekávaných nebo výjimečných okolností, zejména povodní nebo suchých období, nebo z důvodů nadřazeného veřejného zájmu, nově změněných fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin u útvarů podzemní vody, za předpokladu, že se podstoupí všechny dostupné kroky ke zmírnění nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru.

(33) Cíl dosažení dobrého stavu vod má být uplatňován pro každé povodí, aby tak mohla být koordinována opatření ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám náležejícím ke stejnému ekologickému, hydrologickému a hydrogeologickému systému.

(34) Za účelem ochrany životního prostředí je třeba většího provázání kvalitativních a kvantitativních aspektů jak povrchových, tak podzemních vod se zřetelem na přirozené odtokové poměry v rámci hydrologického cyklu.

(35) V povodích, kde může mít užívání vod přeshraniční účinky, mají být požadavky na dosažení environmentálních cílů stanovené touto směrnicí, a zvláště všechny programy opatření, koordinovány v celé oblasti povodí. Pro povodí přesahující hranice Společenství mají členské státy usilovat o zajištění odpovídající koordinace s příslušnými třetími zeměmi. Tato směrnice má přispět k plnění závazků Společenství podle mezinárodních úmluv o ochraně vod a hospodaření s nimi, zejména Úmluvy Organizace spojených národů o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice států a mezinárodních jezer, schválené rozhodnutím Rady 95/308/ES [15], a každé návazné dohody o jejím uplatnění.

(36) Je nutné, aby byly provedeny analýzy charakteristik povodí a dopadů lidské činnosti, stejně jako ekonomická analýza užívání vod. Vývoj stavu vod má být sledován členskými státy na systematickém a srovnatelném základě v rámci celého Společenství. Tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby poskytly spolehlivý základ členským státům k vytvoření programů opatření směřujících k dosažení cílů stanovených touto směrnicí.

(37) Členské státy mají určit vody užívané pro odběr pitné vody a zajistit dosažení souladu se směrnicí Rady 80/778/EHS ze dne 15. července 1980 o jakosti vody určené k lidské spotřebě [16].

(38) Využití ekonomických nástrojů může být vhodné jako součást programu opatření. Přitom má být vzata v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na životní prostředí a vodní zdroje spojených s poškozením nebo nepříznivým dopadem na vodní prostředí, a to zejména v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí. Pro tento účel bude nezbytná ekonomická analýza vodohospodářských služeb založená na dlouhodobé předpovědi nabídky a poptávky po vodě v oblasti povodí.

(39) Je zapotřebí snížit dopad nehod, v důsledku kterých jsou vody havarijně znečištěny, nebo jim předcházet. Cíleně zaměřená opatření by měla být součástí programu opatření.

(40) S ohledem na prevenci a omezování znečišťování má být vodní politika Společenství založena na sdruženém přístupu s využitím omezování znečišťování u zdroje stanovením mezních hodnot emisí a norem environmentální kvality.

(41) Pokud jde o množství vody, mají být stanoveny všeobecné zásady pro omezení odběrů a vzdouvání vody, aby byla zajištěna environmentální udržitelnost dotčených vodních systémů.

(42) Společné normy environmentální kvality a mezní hodnoty emisí pro určité skupiny nebo druhy znečišťujících látek mají být jako minimální požadavky stanoveny právními předpisy Společenství. Opatření k přijetí takových norem mají být zajištěna na úrovni Společenství.

(43) Znečišťování vypouštěním, emisemi nebo úniky prioritních nebezpečných látek se musí zastavit nebo postupně odstranit. Evropský parlament a Rada se mají na návrh Komise dohodnout na látkách, které se budou přednostně zohledňovat při přijímání opatření, a na specifických opatřeních, která mají být přijata proti znečišťování vod těmito látkami, přičemž je třeba vzít v úvahu všechny významné zdroje a stanovit rentabilní a proporcionální úroveň a kombinaci omezujících opatření.

(44) Při identifikaci prioritních nebezpečných látek by měla být vzat v úvahu zásada předběžné opatrnosti, opírající se zejména o určení všech potenciálně nepříznivých účinků příslušného výrobku a odborné posouzení rizika.

(45) Členské státy mají přijmout opatření k odstranění znečištění povrchových vod prioritními látkami a k postupnému snižování znečišťování dalšími látkami, což by jinak znemožnilo členským státům dosáhnout příslušných cílů pro útvary povrchových vod.

(46) Pro zajištění účasti veřejnosti včetně uživatelů vody na sestavování a aktualizaci plánů povodí je nezbytné poskytovat patřičné informace o plánovaných opatřeních a podávat zprávu o postupu jejich realizace s ohledem na zapojení veřejnosti před přijetím konečných rozhodnutí o nutných opatřeních.

(47) Tato směrnice má vytvořit mechanismy přístupu k překážkám bránícím postupu při zlepšování stavu vod tam, kde spadají mimo působnost právních předpisů Společenství vztahujících se k vodě, a to s ohledem na vytvoření vhodných strategií Společenství pro jejich překonání.

(48) Komise má každoročně předložit aktualizovaný plán všech záměrů, které má v úmyslu navrhnout pro oblast vod.

(49) Jako součást této směrnice mají být stanoveny technické specifikace zajišťující provázaný přístup v rámci Společenství. Kritéria pro hodnocení stavu vod jsou důležitým krokem vpřed. Přizpůsobování určitých technických prvků technickému pokroku a normalizace monitorování, metod odběru vzorků a rozborů mají být přijaty postupem výboru. K podpoře důkladného pochopení a důsledného uplatnění kritérií pro charakterizaci oblastí povodí a hodnocení stavu vod může Komise přijmout pokyny určující způsob použití těchto kritérií.

(50) Opatření nezbytná pro zavedení této směrnice mají být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [17].

(51) Provedením této směrnice má být dosaženo přinejmenším stejného stupně ochrany vod, jaký je zajištěn určitými předchozími předpisy, které by tudíž měly být zrušeny, jakmile budou ustanovení této směrnice plně provedena.

(52) Ustanovení této směrnice přebírají rámec pro omezování znečišťování nebezpečnými látkami, zavedený směrnicí 76/464/EHS [18]. Ta má být proto zrušena, jakmile budou ustanovení této směrnice plně provedena.

(53) Má být zajištěno plné provedení a vymahatelnost stávajících environmentálních právních předpisů k ochraně vod. Je zapotřebí zajistit řádné uplatnění ustanovení provádějících tuto směrnici v rámci Společenství prostřednictvím odpovídajících sankcí podle právních předpisů členských států. Takové sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel

Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod, který:

a) zabrání dalšímu zhoršování a ochrání a zlepší stav vodních ekosystémů, a s ohledem na jejich potřebu vody, suchozemských ekosystémů a mokřadů, které přímo závisejí na vodních ekosystémech;

b) podpoří udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochraně dosažitelných vodních zdrojů;

c) usiluje o zvýšenou ochranu a zlepšení vodního prostředí, mimo jiné též prostřednictvím specifických opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek a zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek;

d) zajistí cílené snižování znečišťování podzemních vod a zabrání jejich dalšímu znečišťování a

e) přispěje ke zmírnění účinků povodní a období sucha, a tím také k

- zajištění dostatečných zásob povrchových vod a podzemních vod dobré jakosti potřebných pro udržitelné, vyvážené a vyrovnané užívání vod,

- významnému snížení znečišťování podzemních vod,

- ochraně teritoriálních a mořských vod a

- dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod včetně těch, které jsou zaměřeny na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí, v souladu s opatřeními Společenství podle čl. 16 odst. 3 k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout v mořském prostředí koncentrací blízkých hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkých nule pro uměle vyráběné syntetické látky.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

"povrchovými vodami" rozumějí vnitrozemské vody s výjimkou vod podzemních, brakické a pobřežní vody; ve vztahu k problematice chemického stavu se též zahrnou teritoriální vody;

"podzemními vodami" rozumějí veškeré vody pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém kontaktu s horninovým prostředím nebo půdním podložím;

"vnitrozemskými vodami" rozumějí veškeré stojaté nebo tekoucí vody na zemském povrchu a všechny podzemní vody na straně pevniny od základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod;

"řekou" rozumí útvar vnitrozemské vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který ale může téci v části toku pod povrchem;

"jezerem" rozumí útvar stojaté vnitrozemské povrchové vody;

"brakickými vodami" rozumějí útvary povrchové vody poblíž ústí řek, které jsou svou povahou částečně slané v důsledku své blízkosti k pobřežním vodám, avšak jsou podstatně ovlivněné přítokem sladké vody;

"pobřežními vodami" rozumějí povrchové vody, které se nacházejí směrem k pevnině od čáry, jejíž každý bod je ve vzdálenosti jedné námořní míle směrem do moře z nejbližšího bodu základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod, a které případně dosahují až k vnější hranici brakických vod;

"umělým vodním útvarem" rozumí útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností;

"silně ovlivněným vodním útvarem" rozumí útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností podstatně změněný charakter, jak jej vymezil členský stát v souladu s ustanoveními přílohy II;

"útvarem povrchové vody" rozumí samostatný a významný prvek povrchové vody, jako jsou jezero, nádrž, tok, řeka nebo kanál, část toku, řeky nebo kanálu, brakické vody nebo úsek pobřežních vod;

"zvodnělou vrstvou" rozumí podzemní vrstva nebo souvrství hornin nebo jiných geologických vrstev o dostatečné pórovitosti a propustnosti umožňující buď významné proudění podzemních vod, nebo odběr významných množství podzemních vod;

"útvarem podzemních vod" rozumí příslušný objem podzemních vod ve zvodnělé vrstvě nebo vrstvách;

"povodím" rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí potoků, řek a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě toku;

"dílčím povodím" rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká systémem potoků, řek a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek);

"oblastí povodí" rozumí území pevniny a moře tvořené jedním nebo více sousedícími povodími, společně s podzemními a pobřežními vodami, které k nim přísluší, určené podle čl. 3 odst. 1 jako hlavní jednotka pro správu povodí;

"příslušným orgánem" rozumí orgán nebo orgány určené podle čl. 3 odst. 2 nebo 3;

"stavem povrchových vod" rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;

"dobrým stavem povrchových vod" rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho jak ekologický, tak chemický stav přinejmenším "dobrý";

"stavem podzemních vod" rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;

"dobrým stavem podzemních vod" rozumí takový stav útvaru podzemní vody, kdy je jeho jak kvantitativní, tak chemický stav přinejmenším "dobrý";

"ekologickým stavem" rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů spojených s povrchovými vodami klasifikovanými v souladu s přílohou V;

"dobrým ekologickým stavem" rozumí stav útvaru povrchové vody klasifikovaný v souladu s přílohou V;

"dobrým ekologickým potenciálem" rozumí stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle klasifikace v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy V;

"dobrým chemickým stavem povrchových vod" rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody podle čl. 4 odst. 1 písm. a), tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují normy environmentální kvality stanovené v příloze IX, podle čl. 16 odst. 7 a podle dalších příslušných právních předpisů Společenství, které stanoví normy environmentální kvality na úrovni Společenství;

"dobrým chemickým stavem podzemních vod" rozumí chemický stav útvaru podzemní vody, který splňuje všechny podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V;

"kvantitativním stavem" rozumí vyjádření stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry;

"dosažitelným zdrojem podzemní vody" rozumí dlouhodobé roční průměrné množství celkového doplňování útvaru podzemní vody snížené o dlouhodobé průměrné roční množství odtoku nutného pro dosažení cílů ekologické kvality u souvisejících povrchových vod určených podle článku 4, aby nedošlo k jakémukoli významnému zhoršení ekologického stavu těchto vod a vyloučilo se jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů;

"dobrým kvantitativním stavem" rozumí stav definovaný v tabulce 2.1.2 přílohy V;

"nebezpečnými látkami" rozumějí látky nebo skupiny látek, které jsou toxické, perzistentní a náchylné k bioakumulaci, a další látky nebo skupiny látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení;

"prioritními látkami" rozumějí látky určené v souladu s čl. 16 odst. 2 a uvedené v příloze X. Mezi těmito látkami jsou "prioritní nebezpečné látky", což jsou látky určené v souladu s čl. 16 odst. 3 a 6, pro které musí být přijata opatření v souladu s čl. 16 odst. 1 a 8;

"znečišťující látkou" rozumí jakákoli látka schopná způsobit znečištění, zejména látky uvedené v příloze VIII;

"přímým vypouštěním do podzemních vod" rozumí vypouštění znečisťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím;

"znečišťováním" rozumí přímé nebo nepřímé zavádění, jako důsledek lidské činnosti, látek nebo tepla do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro lidské zdraví nebo pro kvalitu vodních ekosystémů nebo suchozemských ekosystémů přímo na nich závislých, má za následek poškození hmotného majetku nebo zhoršuje či narušuje hodnoty životního prostředí a další legitimní způsoby jeho užívání;

"environmentálními cíli" rozumějí cíle stanovené v článku 4;

"normou environmentální kvality" rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena;

"sdruženým přístupem" rozumí omezování vypouštění a emisí do povrchových vod podle přístupu stanoveného v článku 10;

"vodou určenou k lidské spotřebě" rozumí totéž jako ve směrnici 80/778/EHS ve znění směrnice 98/83/ES;

"vodohospodářskými službami" a) odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod;

b) odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod;

"využíváním vod"

rozumějí vodohospodářské služby spolu s jakoukoli další činností podle článku 5 a podle přílohy II, s významným vlivem na stav vod.

Toto pojetí se vztahuje k účelům článku 1 a k ekonomické analýze zpracované podle článku 5 a podle přílohy III písm. b);

"mezní hodnotou emisí"

rozumějí množství vyjádřená určitými specifickými ukazateli, koncentracemi nebo úrovněmi emisí, které nesmějí být v jednom časovém období nebo v několika časových obdobích překročeny. Mezní hodnoty emisí mohou být rovněž stanoveny pro určité skupiny, třídy nebo kategorie látek, zejména těch, které jsou uvedeny v článku 16.

Mezní hodnoty emisí pro jednotlivé látky se obvykle uplatní v místě, kde emise opouštějí určité zařízení, přičemž se při jejich určování nebere v úvahu ředění. Při nepřímém vypouštění do vod lze při určování mezních hodnot emisí daného zařízení vzít v úvahu účinek čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena stejná úroveň ochrany životního prostředí jako celku, a že přitom nedojde ke zvýšení úrovně znečištění v životním prostředí;

"omezováním emisí" rozumějí opatření určující specifické požadavky na omezování emisí, např. stanovením mezní hodnoty emisí nebo jinak určenými mezními hodnotami nebo podmínkami týkajícími se účinků, povahy nebo jiné vlastnosti emisí nebo provozních podmínek, které emise ovlivňují. Užití pojmu "omezováním emisí" v této směrnici se v žádném ohledu nepovažuje za nový výklad příslušných ustanovení jakýchkoli jiných směrnic.

Článek 3

Koordinace správních opatření v rámci oblastí povodí

1. Členské státy vymezí jednotlivá povodí na svém území a pro účely této směrnice je přiřadí jednotlivým oblastem povodí. Malá povodí mohou být případně spojena s většími povodími nebo se sousedícími malými povodími tak, aby se vytvořily jednotlivé oblasti povodí. Pokud podzemní vody zcela nesledují určité povodí, vymezí se a přiřadí k nejbližší nebo nejvhodnější oblasti povodí. Pobřežní vody se vymezí a přiřadí k nejbližší nebo nejvhodnější oblasti nebo oblastem povodí.

2. Členské státy zajistí patřičná správní opatření, včetně určení příslušného orgánu pro uplatnění pravidel této směrnice v rámci každé oblasti povodí, jež leží na jejich území.

3. Členské státy zajistí, aby povodí rozkládající se na území více než jednoho členského státu bylo přiřazeno k mezinárodní oblasti povodí. Na žádost zúčastněných členských států podnikne Komise kroky, aby přiřazení k takovýmto mezinárodním oblastem povodí usnadnila.

Každý členský stát zajistí patřičná správní opatření, včetně určení příslušného orgánu pro uplatnění pravidel této směrnice v části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jeho území.

4. Členské státy zajistí, aby požadavky této směrnice na dosažení environmentálních cílů stanovených v článku 4, a zejména všechny programy opatření byly koordinovány v celé oblasti povodí. V mezinárodních oblastech povodí zajistí dotyčné členské státy tuto koordinaci společně a mohou pro tento účel využít stávajících struktur vyplývajících z mezinárodních dohod. Na žádost dotyčných členských států podnikne Komise kroky, aby ustanovení programů opatření usnadnila.

5. Pokud oblast povodí přesahuje území Společenství, usiluje dotyčný členský stát nebo státy o zajištění odpovídající koordinace s příslušnými třetími zeměmi se záměrem dosáhnout cílů této směrnice v rámci celé oblasti povodí. Členské státy přitom zajistí uplatnění pravidel této směrnice na svém území.

6. Členské státy mohou určit za příslušný orgán pro účely této směrnice stávající vnitrostátní nebo mezinárodní subjekt.

7. Členské státy určí příslušný orgán do dne uvedeného v článku 24.

8. Členské státy předají Komisi seznam svých příslušných orgánů a příslušných orgánů všech mezinárodních subjektů, kterých jsou členy, nejpozději do šesti měsíců ode dne uvedeného v článku 24. Ke každému příslušnému orgánu budou poskytnuty údaje podle přílohy I.

9. Členské státy uvědomí Komisi o jakékoli změně v údajích poskytnutých podle odstavce 8 do tří měsíců od vstupu této změny v platnost.

Článek 4

Environmentální cíle

1. Při uskutečňování programů opatření uvedených v plánech povodí:

a) pro povrchové vody

i) členské státy provedou potřebná opatření k zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod s výhradou uplatnění odstavců 6 a 7 a aniž je dotčen odstavec 8;

ii) členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů povrchových vod, s ohledem na ustanovení bodu iii) pro umělé a silně ovlivněné vodní útvary, s cílem dosáhnout dobrého stavu povrchových vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, v souladu s ustanoveními podle přílohy V, s výhradou prodloužení lhůty podle odstavce 4 a uplatnění odstavců 5, 6 a 7 a aniž je dotčen odstavec 8;

iii) členské státy zajistí ochranu a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu povrchových vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, v souladu s ustanoveními podle přílohy V, s výhradou prodloužení lhůty podle odstavce 4 a uplatnění odstavců 5, 6 a 7 a aniž je dotčen odstavec 8;

iv) členské státy provedou nezbytná opatření v souladu s čl. 16 odst. 1 a 8 s cílem postupně snížit znečišťování prioritními látkami a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek,

aniž jsou dotčeny příslušné mezinárodní dohody zúčastněných stran uvedené v článku 1;

b) pro podzemní vody

i) členské státy provedou nezbytná opatření k zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a k zamezení zhoršení stavu všech útvarů podzemních vod s výhradou uplatnění odstavců 6 a 7 a aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku a s výhradou uplatnění čl. 11 odst. 3 písm. j);

ii) členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zajišťují vyvážený stav mezi odběrem podzemních vod a jejich doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu podzemních vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, v souladu s přílohou V, s výhradou prodloužení lhůty podle odstavce 4 a uplatnění odstavců 5, 6 a 7, aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku a s výhradou čl. 11 odst. 3 písm. j);

iii) členské státy provedou za účelem účinného snížení znečišťování podzemních vod nezbytná opatření k tomu, aby zvrátily jakýkoli významný a trvající vzestupný trend koncentrace jakékoli znečišťující látky jako důsledku dopadů lidské činnosti.

Opatření ke zvrácení trendů musí být provedena v souladu s odstavci 2, 4 a 5 článku 17, přičemž se vezmou v úvahu příslušné normy stanovené v odpovídajících právních předpisech Společenství, s výhradou uplatnění odstavců 6 a 7 a aniž je dotčen odstavec 8;

c) pro chráněné oblasti

členské státy dosáhnou souladu se všemi normami a cíli nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, pokud právní předpisy Společenství, podle kterých byly jednotlivé chráněné oblasti zřízeny, nestanoví jinak.

2. Pokud se na příslušný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

3. Členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by:

a) změny hydromorfologických vlastností, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu tohoto útvaru, měly výrazně nepříznivé účinky na:

i) širší okolí;

ii) plavbu, včetně přístavních zařízení, nebo rekreaci;

iii) činnosti, pro něž je voda jímána, jako je zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy;

iv) úpravu vodních poměrů, ochranu před povodněmi, odvodňování, nebo

v) jiné stejně důležité udržitelné rozvojové činnosti člověka;

b) užitečných funkcí poskytovaných umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohlo být, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, rozumně dosaženo jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.

Takové vymezení vodních útvarů a jeho důvody se výslovně uvedou v plánech povodí požadovaných podle článku 13 a přezkoumávaných každých šest let.

4. Lhůty stanovené podle odstavce 1 mohou být prodlouženy za účelem postupného dosahování cílů pro vodní útvary za předpokladu, že se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, a to při splnění všech následujících podmínek:

a) členské státy dojdou k závěru, že všech potřebných zlepšení stavu vodních útvarů nelze rozumně dosáhnout ve lhůtách uvedených ve zmíněném odstavci, a to nejméně z jednoho z těchto uvedených důvodů:

i) míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které lhůty přesahují;

ii) dosažení odpovídajícího zlepšení v rámci dané lhůty by bylo neúměrně nákladné;

iii) přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru;

b) prodloužení lhůty a jeho důvody se jmenovitě uvedou a vysvětlí v plánu povodí požadovaném podle článku 13;

c) prodloužení lhůty se omezí na období maximálně dvou následných aktualizací plánu povodí s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovených cílů nemůže být v těchto obdobích dosaženo;

d) souhrn opatření požadovaných podle článku 11, která jsou považována za nezbytná k postupnému dosažení požadovaného stavu vodního útvaru v prodloužené lhůtě, důvody jakéhokoli významného zpoždění funkčnosti těchto opatření a očekávaný časový plán jejich provedení jsou uvedeny v plánu povodí. Přehled provádění těchto opatření a souhrn všech dodatečných opatření tvoří součást aktualizovaného plánu povodí.

5. Členské státy mohou připustit pro specifické vodní útvary dosažení méně přísných environmentálních cílů než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) environmentálních a sociálně-ekonomických potřeb zajišťovaných takovou lidskou činností nemůže být dosaženo jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady;

b) členské státy zajistí, aby:

- povrchové vody dosáhly nejvyššího možného ekologického a chemického stavu, při daných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění;

- podzemní vody dosáhly nejmenších možných změn oproti dobrému stavu podzemních vod, při daných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění;

c) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru;

d) stanovení méně přísných environmentálních cílů a příslušné důvody se jmenovitě uvedou v plánu povodí podle článku 13 a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.

6. Dočasné zhoršení stavu vodních útvarů není porušením požadavků této směrnice, pokud je výsledkem okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předpokládány, zejména extrémních povodní a déletrvajících suchých období, nebo důsledkem okolností způsobených haváriemi, které nebylo možné rozumně předvídat, a budou-li splněny všechny následující podmínky:

a) přijmou se všechny schůdné kroky s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a za účelem neustoupit od dosažení cílů této směrnice u ostatních vodních útvarů neovlivněných uvedenými mimořádnými okolnostmi;

b) podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředvídatelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí;

c) opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a neoslabí obnovu kvality daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností;

d) důsledky mimořádných nebo rozumně nepředvídatelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody stanovené v odst. 4 písm. a) se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem obnovit v co možná nejkratším čase ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou událostí, a

e) souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvede v nejbližší aktualizaci plánu povodí.

7. Členské státy neporuší tuto směrnici, pokud:

- nedosažení dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu nebo případně dobrého ekologického potenciálu nebo neúspěch při předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody jsou důsledkem nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod, nebo

- neúspěch při zamezení zhoršování stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý je důsledkem nových trvalých činností, které souvisejí s lidským rozvojem, a

jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru;

b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí požadovaném podle článku 13 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají;

c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů stanovených v odstavci 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj, a

d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.

8. Při uplatňování odstavců 3, 4, 5, 6 a 7 členské státy zabezpečí, že nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů požadovaných touto směrnicí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a že uplatňování je v souladu se zaváděním jiných předpisů Společenství v oblasti životního prostředí.

9. Je třeba učinit kroky k zajištění toho, aby uplatňování nových ustanovení, včetně uplatňování odstavců 3, 4, 5, 6 a 7, zaručilo přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako stávající právní předpisy Společenství.

Článek 5

Charakteristiky oblasti povodí, přezkoumání environmentálních důsledků lidské činnosti a ekonomická analýza využívání vod

1. Každý členský stát zajistí, aby byla pro každou oblast povodí a pro část mezinárodní oblasti povodí ležící na jeho území zpracována:

- analýza jejích charakteristik,

- přezkoumání dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod a podzemních vod a

- ekonomická analýza využívání vod,

a to podle technických specifikací uvedených v přílohách II a III a ve lhůtě nejpozději do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

2. Analýzy a přezkoumání uvedené v odstavci 1 se přehodnotí a podle potřeby aktualizují nejpozději do 13 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a dále každých šest let.

Článek 6

Registr chráněných oblastí

1. Členské státy zajistí zřízení registru nebo registrů všech oblastí nacházejících se v každé oblasti povodí, které byly podle příslušných právních předpisů Společenství na ochranu povrchových a podzemních vod nebo na zachování stanovišť a druhů živočichů a rostlin přímo závislých na vodě vymezeny jako oblasti vyžadující zvláštní ochranu. Členské státy zajistí, aby registry byly dokončeny nejpozději do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

2. Registr nebo registry zahrnou všechny vodní útvary určené podle čl. 7 odst. 1 a chráněné oblasti uvedené v příloze IV.

3. Registr nebo registry chráněných oblastí se pro každou oblast povodí průběžně přezkoumávají a aktualizují.

Článek 7

Vody využívané k odběru pitné vody

1. Členské státy určí pro každou oblast povodí:

- všechny vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, pokud poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den nebo slouží více než 50 osobám, a

- vodní útvary uvažované pro tento účel.

V souladu s přílohou V členské státy monitorují vodní útvary, které podle přílohy V poskytují průměrně více než 100 m3 vody za den.

2. Kromě splnění cílů podle článku 4 v souladu s požadavky této směrnice pro povrchové vody, včetně norem kvality stanovených na úrovni Společenství podle článku 16, zajistí členské státy pro každý vodní útvar určený podle odstavce 1, aby za použitého režimu úpravy vody a v souladu s právními předpisy Společenství splnila upravená voda požadavky směrnice 80/778/EHS ve znění směrnice 98/83/ES.

3. Členské státy zajistí nezbytnou ochranu vodních útvarů určených s cílem zabránit zhoršování jejich kvality, čímž přispějí ke snížení stupně úpravy potřebného pro výrobu pitné vody. Pro tyto vodní útvary mohou členské státy zřídit ochranná pásma.

Článek 8

Monitorování stavu povrchových vod, podzemních vod a chráněných oblastí

1. Členské státy zajistí zřízení programů pro monitorování stavu vod za účelem zajištění provázaného a úplného přehledu o stavu vod v každé oblasti povodí:

- pro povrchové vody tyto programy zahrnou:

i) objem a hladinu nebo průtok vody v rozsahu, který je relevantní pro ekologický a chemický stav a ekologický potenciál, a

ii) ekologický a chemický stav a ekologický potenciál;

- pro podzemní vody zahrnou tyto programy monitorování chemického a kvantitativního stavu,

- pro chráněné oblasti se tyto programy doplní o požadavky právních předpisů Společenství, podle nichž byly jednotlivé chráněné oblasti zřízeny.

2. Tyto programy musí být proveditelné nejpozději do šesti let ode dne vstupu této směrnice v platnost, pokud příslušné právní předpisy nestanoví jinak. Takové monitorování je v souladu s požadavky uvedenými v příloze V.

3. Technické specifikace a normalizované metody analýzy a monitorování stavu vod se stanoví postupem podle článku 21.

Článek 9

Návratnost nákladů na vodohospodářské služby

1. Členské státy vezmou v úvahu zásadu návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, s ohledem na ekonomickou analýzu provedenou podle přílohy III, a zejména v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.

Do roku 2010 členské státy zajistí,

- aby politika poplatků v oblasti vody vytvořila uživatelům dostatečné podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů této směrnice,

- aby různá hospodářská odvětví, rozčleněná přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, přiměřeně přispívala k úhradě nákladů na vodohospodářské služby, a to na základě ekonomické analýzy provedené v souladu s přílohou III a v duchu zásady, že znečišťovatel platí.

Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí.

2. Členské státy podají v plánech povodí informaci o plánovaných krocích směřujících k provedení odstavce 1, které přispějí k dosažení environmentálních cílů této směrnice, a o výnosech z různých způsobů využívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby.

3. Tento článek nijak nebrání financování konkrétních preventivních nebo nápravných opatření směřujících k dosažení cílů této směrnice.

4. Členské státy neporuší tuto směrnici, pokud se rozhodnou v souladu se zavedenou praxí neuplatňovat ustanovení druhé věty odstavce 1 a s tím souvisejících ustanovení odstavce 2 pro dané využívání vod tam, kde to nenaruší účely a dosažení cílů této směrnice. Členské státy uvedou důvody pro neúplné uplatnění druhé věty odstavce 1 v plánech povodí.

Článek 10

Sdružený přístup k bodovým a difúzním zdrojům znečišťování

1. Členské státy zajistí, aby všechna vypouštění do povrchových vod podle odstavce 2 byla omezována podle sdruženého přístupu uvedeného v tomto článku.

2. Členské státy zabezpečí zavedení nebo provedení:

a) omezování emisí na základě nejlepších dostupných technologií, nebo

b) odpovídajících mezních hodnot emisí, nebo

c) v případě difúzních vlivů, omezování znečištění, popřípadě zahrnující nejlepší environmentální postupy

podle:

- směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění [19],

- směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod [20],

- směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů [21],

- směrnic přijatých podle článku 16 této směrnice,

- směrnic uvedených v příloze IX,

- jakýchkoli dalších příslušných právních předpisů Společenství

nejpozději do 12 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, pokud příslušné právní předpisy nestanoví jinak.

3. Pokud jakostní cíl nebo norma kvality, ať už jsou stanoveny na základě této směrnice, na základě směrnic uvedených v příloze IX, nebo na základě jakéhokoli jiného právního předpisu Společenství, vyžadují přísnější podmínky, než které by vyplývaly z uplatnění odstavce 2, bude v souladu s tím stanoveno přísnější omezování emisí.

Článek 11

Program opatření

1. Každý členský stát vzhledem k výsledkům analýz požadovaných podle článku 5 a k dosažení cílů stanovených podle článku 4 zajistí, aby byl pro každou oblast povodí nebo část mezinárodní oblasti povodí ležící na jeho území vypracován program opatření. Tyto programy mohou odkazovat na opatření, která vyplývají z právních předpisů přijatých na vnitrostátní úrovni a pokrývají celé území členského státu. Členský stát může případně přijmout opatření uplatňovaná pro všechny oblasti povodí nebo pro všechny části mezinárodních oblastí povodí ležící na jeho území.

2. Každý program opatření musí zahrnovat "základní" opatření uvedená dále v odstavci 3, a je-li to nutné, i "doplňující" opatření.

3. "Základní opatření" představují minimální požadavky, které mají respektovat a zahrnovat:

a) opatření vyžadovaná k provádění právních předpisů Společenství pro ochranu vod, včetně opatření požadovaných podle právních předpisů v článku 10 a v části A přílohy VI;

b) opatření považovaná za odpovídající účelům článku 9;

c) opatření na podporu účinného a udržitelného využívání vody za účelem zabránění ústupkům při dosahování cílů podle článku 4;

d) opatření ke splnění požadavků článku 7, včetně opatření na ochranu jakosti vody za účelem snížení stupně úpravy potřebného k výrobě pitné vody;

e) omezení odběrů sladkých povrchových a podzemních vod a vzdouvání sladkých povrchových vod, včetně registru nebo registrů odběrů vod a požadavku na předchozí povolení k odběrům a vzdouvání vod. Tato opatření budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována. Členské státy mohou z těchto omezení vyjmout ty odběry nebo vzdouvání vod, které nemají významný dopad na stav vodních útvarů;

f) omezení umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních vod, včetně požadavku na předchozí povolení. Použitá voda může pocházet z jakéhokoli povrchového nebo podzemního zdroje za předpokladu, že použití tohoto zdroje nepovede k ústupkům v dosažení environmentálních cílů stanovených pro tento zdroj nebo nadlepšovaný či doplňovaný útvar podzemní vody. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;

g) pro bodové zdroje vypouštění, které mohou způsobit znečištění, požadavek na předchozí omezení prostřednictvím např. zákazu vnosu znečišťujících látek do vod nebo předchozího povolení nebo registrace založené na všeobecně závazných pravidlech stanovujících postupy omezování emisí příslušných znečišťujících látek, včetně omezování v souladu s články 10 a 16. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;

h) pro difúzní zdroje, které mohou způsobit znečištění, opatření k zabránění nebo omezení vnosů znečišťujících látek. Opatření mohou mít podobu požadavku na předchozí omezení, jako je zákaz vnosu znečišťujících látek do vod, předchozího povolení nebo registrace založené na všeobecně závazných pravidlech, pokud takový požadavek není jinak stanoven v rámci právních předpisů Společenství. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;

i) pro jakékoli jiné významné nepříznivé vlivy na stav vod podle článku 5 a přílohy II, zejména opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodního útvaru, které umožní dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary označené jako umělé nebo silně ovlivněné. Omezení sledující tento účel mohou mít podobu požadavku na předchozí povolení nebo registrace založené na všeobecně závazných pravidlech, pokud takový požadavek není jinak stanoven v rámci právních předpisů Společenství. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;

j) zákaz přímého vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod s ohledem na následující ustanovení:

Členské státy mohou vydat povolení pro zpětné vtlačování geotermálně užívané vody do téže zvodnělé vrstvy.

Mohou též vydat povolení s vymezením podmínek pro:

- vtlačování vody obsahující látky, které vznikají při činnostech spojených s průzkumem a těžbou ropných látek nebo s důlní činností, a vtlačování vody pro technické účely do geologických struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky, nebo do geologických struktur, které jsou z důvodů přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely. Toto vtlačování nesmí obsahovat jiné látky než ty, které vznikly při výše uvedených činnostech,

- zpětné vtlačování podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti s výstavbou nebo údržbou stavebních děl,

- vtlačování zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do geologických struktur, které jsou z důvodu přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely,

- vtlačování zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do jiných geologických struktur, pokud existuje nadřazená potřeba zajištění zásobování plynem a pokud je vtlačování prováděno tak, aby se zamezilo jakémukoli současnému nebo budoucímu ohrožení jakosti jakýchkoli souvisejících podzemních vod,

- konstrukční, inženýrské a jiné stavební práce a podobné činnosti na zemském povrchu nebo pod ním, které přicházejí do kontaktu s podzemními vodami. Pro tyto účely mohou členské státy stanovit, že tyto činnosti mohou být prováděny, jako by byly povoleny, za předpokladu, že budou prováděny v souladu s obecně závaznými pravidly, která členský stát pro tyto činnosti stanoví,

- vypouštění malých množství látek k vědeckým účelům pro charakterizování, ochranu nebo zlepšení stavu vodních útvarů, přičemž je toto vypouštění omezeno na množství nezbytně nutné k těmto účelům,

pokud takovéto vypouštění neovlivní dosažení environmentálních cílů přijatých pro daný útvar podzemní vody;

k) opatření, která jsou v souladu s opatřeními podle článku 16, k odstranění znečišťování povrchových vod látkami určenými v seznamu prioritních látek přijatém na základě čl. 16 odst. 2 a k postupnému snižování znečišťování dalšími látkami, které by jinak členským státům bránily dosáhnout cílů pro útvary povrchových vod stanovených v článku 4;

l) jakákoli opatření potřebná k předcházení významným únikům znečišťujících látek z technických zařízení a k předcházení nebo zmírnění důsledků událostí způsobujících havarijní znečištění, jako např. v důsledku povodní, a to včetně detekčních nebo varovných systémů k těmto účelům a pro havárie, které nemohly být rozumně předvídány, včetně všech přiměřených opatření ke snížení ohrožení vodních ekosystémů.

4. "Doplňující opatření" jsou opatření navržená a provedená k doplnění základních opatření za účelem dosažení cílů stanovených podle článku 4. Část B přílohy VI obsahuje seznam takových vzorových opatření.

Členské státy mohou rovněž přijmout další doplňující opatření s cílem zabezpečit dodatečnou ochranu nebo zlepšení vod, na něž se vztahuje tato směrnice, a to včetně provedení odpovídajících mezinárodních dohod zmíněných v článku 1.

5. Pokud monitorování nebo jiné údaje naznačují, že cílů stanovených pro příslušný vodní útvar podle článku 4 nebude pravděpodobně dosaženo, zajistí členský stát, aby:

- byly vyšetřeny příčiny možného nesplnění,

- byla příslušně ověřena a přezkoumána odpovídající povolení a oprávnění,

- byly příslušně přezkoumány a upraveny monitorovací programy a

- byla přijata dodatečná opatření, která mohou být potřebná pro dosažení těchto cílů, popřípadě včetně stanovení přísnějších environmentálních kvalitativních cílů podle postupů stanovených v příloze V.

Jsou-li tyto příčiny důsledkem okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné a nemohly být rozumně předvídány, zejména extrémní povodně a období déletrvajícího sucha, může členský stát označit doplňující opatření za prakticky neuskutečnitelná, s výhradou čl. 4 odst. 6.

6. Při provádění opatření podle odstavce 3 podniknou členské státy všechny příslušné kroky, aby se nezvýšilo znečištění mořských vod. Aniž jsou dotčeny stávající právní předpisy, nesmí uplatnění opatření podle odstavce 3 v žádném případě vést k přímému ani k nepřímému zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.

7. Programy opatření se stanoví nejpozději do devíti let ode dne vstupu této směrnice v platnost a všechna opatření musí být proveditelná nejpozději do 12 let od tohoto data.

8. Programy opatření budou přezkoumány a podle potřeby aktualizovány nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a dále každých šest let. Všechna nová nebo revidovaná opatření ustanovená podle aktualizovaného programu musí být proveditelná do tří let od svého přijetí.

Článek 12

Problémy, které nelze řešit na úrovni členského státu

1. Pokud se členský stát setká s problémem, který ovlivňuje hospodaření s jeho vodami, a nemůže být tímto členským státem vyřešen, může tento problém oznámit Komisi a jakémukoli dalšímu členskému státu, jehož se to týká, a doporučit přitom jeho řešení.

2. Komise odpoví na každé oznámení nebo doporučení členského státu nejpozději do šesti měsíců.

Článek 13

Plány povodí

1. Členské státy zajistí, aby byl pro každou oblast povodí ležící zcela na jejich území zpracován plán povodí.

2. V případě mezinárodní oblasti povodí zcela ležící na území Společenství zabezpečí členské státy koordinaci s cílem vypracování jednotného mezinárodního plánu povodí. Pokud takový mezinárodní plán povodí není zpracován, členské státy zpracují k dosažení cílů této směrnice plány povodí, které zahrnou přinejmenším ty části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území.

3. U mezinárodních oblastí povodí přesahujících hranice Společenství usilují členské státy o vypracování jednotného plánu povodí, a pokud to není možné, zahrne plán minimálně tu část mezinárodní oblasti povodí, která leží na území dotyčného členského státu.

4. Plán povodí obsahuje informace podrobně uvedené v příloze VII.

5. Plány povodí mohou být doplněny vypracováním podrobnějších programů a plánů pro dílčí povodí, odvětví, problém nebo typ vod, které se budou zabývat jednotlivými aspekty hospodaření s vodou. Provedení těchto opatření nezbavuje členské státy žádné povinnosti uvedené v ostatních částech této směrnice.

6. Plány povodí se zveřejní nejpozději do devíti let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

7. Plány povodí budou přezkoumány a aktualizovány nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a následně po každých šesti letech.

Článek 14

Informování veřejnosti a konzultace

1. Členské státy podpoří aktivní zapojení všech zúčastněných stran při provádění této směrnice, zejména při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí. Členské státy zajistí, aby pro každou oblast povodí byly k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů zveřejněny a zpřístupněny:

a) časový plán a program prací pro vypracování plánu, včetně prohlášení o konzultačních opatřeních, která mají být přijata, nejméně tři roky před začátkem období, kterého se plán týká;

b) předběžný přehled významných problémů hospodaření s vodou zjištěných v povodí, a to nejméně dva roky před začátkem období, kterého se plán týká;

c) kopie návrhu plánu povodí, a to nejméně jeden rok před začátkem období, kterého se plán týká.

Na žádost musí být umožněn přístup k podkladovým dokumentům a informacím použitým pro vypracování návrhu plánu povodí.

2. Členské státy poskytnou nejméně šest měsíců na písemné připomínky k těmto dokumentům, aby byly umožněny aktivní zapojení a konzultace.

3. Odstavce 1 a 2 se rovněž uplatní pro aktualizované plány povodí.

Článek 15

Podávání zpráv

1. Členské státy zašlou kopie plánů povodí a všechny jejich pozdější aktualizace Komisi a všem dalším členským státům, jichž se to týká, a to do tří měsíců od jejich zveřejnění:

a) pro oblasti povodí, které leží zcela na území členského státu, všechny plány povodí zahrnující toto státní území a zveřejněné podle článku 13;

b) pro mezinárodní oblasti povodí alespoň tu část plánů povodí, která zahrnuje území členského státu.

2. Členské státy předloží souhrnné zprávy o:

- analýzách požadovaných podle článku 5 a

- monitorovacích programech podle článku 8,

zpracované pro potřeby prvního plánu povodí do tří měsíců od jejich dokončení.

3. Členské státy předloží do tří let od zveřejnění každého plánu povodí nebo jeho aktualizace podle článku 13 dílčí zprávu, která popíše pokrok dosažený při provádění plánovaného programu opatření.

Článek 16

Strategie proti znečišťování vod

1. Evropský parlament a Rada přijmou specifická opatření proti znečišťování vod jednotlivými znečišťujícími látkami nebo jejich skupinami, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, a to včetně rizik pro vody využívané k odběru pitné vody. Pro tyto znečišťující látky se příslušná opatření zaměří na postupné omezování a pro prioritní nebezpečné látky definované v čl. 2 odst. 30 na zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků. Tato opatření se přijímají na základě návrhů předložených Komisí v souladu s postupy uvedenými ve Smlouvě.

2. Komise předloží návrh seznamu prioritních látek vybraných z látek, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím. Pro následná opatření se látky rozdělí podle priority na základě rizika pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, přičemž riziko se určí podle:

a) hodnocení rizik podle nařízení Rady (EHS) č. 793/93 [22], směrnice Rady 91/414/EHS [23] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES [24], nebo

b) hodnocení rizik zaměřeného (metodou podle nařízení (EHS) č. 793/93) výhradně na akvatickou ekotoxicitu a na toxicitu pro člověka prostřednictvím vodního prostředí.

Je-li to nutné pro splnění časového plánu stanoveného v odstavci 4, látky pro opatření se rozdělí podle priority na základě rizika pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, přičemž riziko se určí zjednodušeným postupem hodnocení rizika na základě vědeckých zásad s důrazem na:

- zjištění vlastního rizika spojeného s danou látkou, zejména s její akvatickou ekotoxicitou a toxicitou pro člověka prostřednictvím expozice vodnímu prostředí a

- zjištění rozšíření kontaminace prostředí získané prostřednictvím monitorování a

- jiné prokázané faktory, které mohou indikovat možnost rozšíření kontaminace prostředí, jako je produkce nebo používaný objem dané látky a způsoby jejího užití.

3. Návrh Komise také určí prioritní nebezpečné látky. Přitom vezme Komise v úvahu výběr uvažovaných látek, jež jsou předmětem příslušných právních předpisů Společenství týkajících se nebezpečných látek nebo příslušných mezinárodních dohod.

4. Komise přezkoumá přijatý seznam prioritních látek nejpozději do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost a poté nejpozději každé čtyři roky a předloží případné návrhy.

5. Při přípravě svého návrhu vezme Komise v úvahu doporučení Vědeckého výboru pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí, členských států, Evropského parlamentu, Evropské agentury pro životní prostředí, výzkumných programů Společenství, mezinárodních organizací, ve kterých je Společenství zastoupeno, evropských obchodních organizací včetně těch, které zastupují malé a střední podniky, evropských organizací ochrany životního prostředí a další příslušné informace, které zaznamená.

6. Komise předloží návrhy na omezení prioritních látek za účelem:

- postupného snižování vypouštění, emisí a úniků příslušných látek, a zejména

- zastavení nebo postupného odstranění vypouštění, emisí a úniků látek určených podle odstavce 3, včetně příslušného časového plánu. Tento časový plán nepřekročí období 20 let od přijetí těchto návrhů Evropským parlamentem a Radou v souladu s tímto článkem.

Přitom Komise zjistí odpovídající rentabilní a úměrnou úroveň a kombinaci kontroly výrobků a výrobních procesů, a to jak pro bodové, tak difúzní zdroje, a vezme v úvahu hodnoty jednotných mezních hodnot emisí Společenství pro kontrolu výrobních procesů. Je-li to vhodné, mohou být na úrovni Společenství podniknuta opatření pro kontrolu výrobních procesů po jednotlivých odvětvích. Pokud kontroly výrobků zahrnují přezkoumání příslušných povolení vydaných podle směrnice 91/414/EHS a směrnice 98/8/ES, provedou se tato přezkoumání v souladu s těmito směrnicemi. Každý návrh kontrol upřesní postup jejich přezkoumání, aktualizaci a posouzení jejich efektivnosti.

7. Komise předloží návrhy norem jakosti použitelných pro koncentrace prioritních látek v povrchových vodách, v sedimentech nebo biotě.

8. Komise v souladu s odstavci 6 a 7 předloží návrhy přinejmenším k omezování emisí z bodových zdrojů a pro normy environmentální kvality do dvou let od začlenění příslušné látky do seznamu prioritních látek. Pro látky začleněné do prvního seznamu prioritních látek, v případě absence úmluvy na úrovni Společenství do šesti let ode dne vstupu této směrnice v platnost, stanoví členské státy normy environmentální kvality pro tyto látky pro všechny povrchové vody ovlivněné vypouštěním těchto látek a stanoví omezení hlavních zdrojů vypouštění těchto látek, které jsou mimo jiné založeny na zvážení všech technických možností snížení znečišťování. Pro látky následně začleněné do seznamu prioritních látek, v případě absence úmluvy na úrovni Společenství, uskuteční členské státy tato opatření do pěti let ode dne začlenění těchto látek do seznamu.

9. Komise může připravit strategie proti znečišťování vod jakýmikoli jinými znečišťujícími látkami nebo jejich skupinami, včetně jakéhokoli znečištění, které vznikne jako následek havárií.

10. V rámci přípravy svých návrhů ve smyslu odstavců 6 a 7 přezkoumá Komise rovněž všechny směrnice uvedené v příloze IX. Ve lhůtě podle odstavce 8 navrhne Komise revizi omezení v příloze IX pro všechny látky začleněné do seznamu prioritních látek a navrhne odpovídající opatření, včetně možného zrušení omezení podle přílohy IX pro všechny ostatní látky.

Všechna omezení v příloze IX, pro která se navrhuje přezkoumání, se zrušují ke lhůtě, kdy příslušné revize vstoupí v platnost.

11. Seznam prioritních látek podle odstavců 2 a 3 navržený Komisí se po přijetí Evropským parlamentem a Radou stane přílohou X této směrnice. Jeho revize zmíněná v odstavci 4 proběhne stejným postupem.

Článek 17

Strategie k předcházení a omezování znečišťování podzemních vod

1. Evropský parlament a Rada přijmou specifická opatření k předcházení a omezování znečišťování podzemních vod. Tato opatření se zaměří na dosažení dobrého chemického stavu podzemních vod v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) a během dvou let od vstupu této směrnice v platnost budou na základě předloženého návrhu přijata Komisí postupem podle Smlouvy.

2. Při navrhování opatření vezme Komise v úvahu analýzu zpracovanou podle článku 5 a přílohy II. Jsou-li k dispozici údaje, jsou tato opatření navržena dříve a zahrnují:

a) kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod podle přílohy II oddílu 2.2 a přílohy V oddílů 2.3.2 a 2.4.5;

b) kritéria pro zjišťování významného a trvalého vzestupného trendu a pro definování počátku změny trendu, což se využije v souladu s přílohou V oddílem 2.4.4.

3. Opatření vyplývající z uplatnění odstavce 1 se zahrnou do programů opatření vyžadovaných podle článku 11.

4. Při nedostatku kritérií podle odstavce 2 na úrovni Společenství stanoví příslušná kritéria členské státy, a to nejpozději do pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

5. Při nedostatku kritérií podle odstavce 4 na vnitrostátní úrovni se za počátek obratu trendu považuje maximum ze 75 % úrovně norem jakosti stanovených ve stávajících právních předpisech Společenství, které se vztahují na podzemní vody.

Článek 18

Zpráva Komise

1. Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice nejpozději do 12 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a dále každých šest let a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

2. Zpráva obsahuje:

a) přehled pokroku při provádění této směrnice;

b) přehled stavu povrchových a podzemních vod Společenství vypracovaný ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí;

c) přehled plánů povodí předložených podle článku 15, včetně doporučení pro zlepšení budoucích plánů;

d) souhrn stanovisek k jednotlivým zprávám nebo doporučením předloženým Komisi členskými státy podle článku 12;

e) souhrn všech návrhů, opatření k omezování a strategií zpracovaných podle článku 16;

f) souhrn stanovisek k připomínkám Evropského parlamentu a Rady k předchozím zprávám o provádění.

3. Komise rovněž zveřejní zprávu o postupu provádění směrnice založenou na souhrnných zprávách členských států předložených podle čl. 15 odst. 2 a postoupí ji Evropskému parlamentu a členským státům nejpozději do dvou let od lhůt uvedených v článcích 5 a 8.

4. V průběhu tří let od zveřejnění jednotlivých zpráv podle odstavce 1 zveřejní Komise dílčí zprávu o pokroku při provádění na základě průběžných zpráv členských států zmíněných v čl. 15 odst. 3. Tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě.

5. V návaznosti na cyklus podávání zpráv svolá Komise v přiměřenou dobu konferenci zúčastněných stran z jednotlivých členských států o vodní politice Společenství, aby vyjádřily připomínky ke zprávám Komise o provádění a aby si vyměnily zkušenosti.

Mezi účastníky konference by měli být zástupci příslušných orgánů, Evropského parlamentu, nevládních organizací, sociální a hospodářští partneři, spotřebitelské organizace, zástupci akademické obce a další experti.

Článek 19

Plány pro budoucí opatření Společenství

1. Komise pro informaci předloží výboru uvedenému v článku 21 jednou za rok přehledný plán opatření, která mají dopad na právní předpisy v oblasti vody, jež má v úmyslu navrhnout v blízké budoucnosti, včetně všech opatření, která vyplývají z návrhů, opatření k omezování a strategií podle článku 16. První takovou prezentaci připraví Komise nejpozději do dvou let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

2. Komise přezkoumá tuto směrnici nejpozději do 19 let ode dne jejího vstupu v platnost a navrhne veškeré její nezbytné změny.

Článek 20

Technická přizpůsobení směrnice

1. Přílohy I, III a oddíl 1.3.6 přílohy V mohou být přizpůsobeny vědeckému a technickému pokroku postupem podle článku 21 se zřetelem na období, ve kterém se přezkoumávají a aktualizují plány povodí podle článku 13. Je-li to nezbytné, může Komise vydat pokyny pro provádění příloh II a V v souladu s postupy podle článku 21.

2. Pro předávání a zpracování údajů, včetně statistických a kartografických dat, mohou být technické formáty pro účely odstavce 1 přizpůsobeny postupy podle článku 21.

Článek 21

Řídící výbor

1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen "výbor").

2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 22

Zrušující a přechodná ustanovení

1. Následující předpisy se zrušují po uplynutí sedmi let ode dne vstupu této směrnice v platnost:

- směrnice Rady 77/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody [25],

- rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství [26],

- směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody [27].

2. Následující předpisy se zrušují po uplynutí 13 let ode dne vstupu této směrnice v platnost:

- směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb [28],

- směrnice Rady 79/923/EHS ze dne 30. října 1979 o požadované jakosti vod pro měkkýše [29],

- směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním určitými nebezpečnými látkami a

- směrnice Rady 76/464/EHS s výjimkou článku 6, který se zrušuje dnem vstupu této směrnice v platnost.

3. Na směrnici 76/464/EHS se vztahují tato přechodná ustanovení:

a) seznam prioritních látek podle článku 16 této směrnice nahradí seznam látek ve sdělení Komise Radě ze dne 22. června 1982;

b) pro účely článku 7 směrnice 76/464/EHS mohou členské státy uplatňovat zásady pro určení problémů znečišťování a látek, které je způsobují, stanovení norem jakosti a přijímání opatření podle této směrnice.

4. Environmentální cíle uvedené v článku 4 a normy environmentální kvality stanovené v příloze IX a podle čl. 16 odst. 7 a členskými státy podle přílohy V pro látky, které nejsou v seznamu prioritních látek, a podle čl. 16 odst. 8, pokud jde o prioritní látky, pro které dosud nebyly stanoveny normy Společenství, se považují za normy environmentální kvality pro účely čl. 2 odst. 7 a článku 10 směrnice 96/61/ES.

5. Pokud některá látka na seznamu prioritních látek podle článku 16 není zahrnuta do přílohy VIII této směrnice nebo do přílohy III směrnice 96/61/ES, bude do těchto příloh doplněna.

6. Environmentální cíle útvarů povrchových vod stanovené v rámci prvního plánu povodí, požadovaném touto směrnicí, budou jako minimum uplatňovat normy jakosti nejméně tak přísné jako normy požadované pro provádění směrnice 76/464/EHS.

Článek 23

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě této směrnice. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 24

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 22. prosince 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 25

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 26

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 23. října 2000.

Za Evropský parlament

předsedkyně

N. Fontaine

Za Radu

předseda

J. Glavany

[1] Úř. věst. C 184, 17.6.1997, s. 20,Úř. věst. C 16, 20.1.1998, s. 14 aÚř. věst. C 108, 7.4.1998, s. 94.

[2] Úř. věst. C 355, 21.11.1997, s. 83.

[3] Úř. věst. C 180, 11.6.1998, s. 38.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. února 1999 (Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 419), potvrzené dne 16. září 1999, společný postoj Rady ze dne 22. října 1999 (Úř. věst. C 343, 30.11.1999, s. 1). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. září 2000 a rozhodnutí Rady ze dne 14. září 2000.

[5] Úř. věst. C 209, 9.8.1988, s. 3.

[6] Úř. věst. C 59, 6.3.1992, s. 2.

[7] Úř. věst. C 49, 28.2.1995, s. 1.

[8] Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43. Směrnice ve znění směrnice 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

[9] Úř. věst. C 355, 25.11.1996, s. 1.

[10] Úř. věst. C 281, 26.9.1996, s. 3.

[11] Úř. věst. L 73, 16.3.1994, s. 19.

[12] Úř. věst L 104, 3.4.1998, s. 1.

[13] Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 1.

[14] Úř. věst. L 67, 12.3.1983, s. 1.

[15] Úř. věst. L 186, 5.8.1995, s. 42.

[16] Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/83/ES (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

[17] Úř. věst. C 184, 17.7.1999, s. 23.

[18] Úř. věst. L 129, 18.5.1976, s. 23. Směrnice ve znění směrnice 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

[19] Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26.

[20] Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice ve znění směrnice Komise 98/15/ES (Úř. věst. L 67, 7.3.1998, s. 29).

[21] Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

[22] Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1.

[23] Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/47/ES (Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 50).

[24] Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

[25] Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

[26] Úř. věst. L 334, 24.12.1977, s. 29. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.

[27] Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.

[28] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.

[29] Úř. věst. L 281, 10.11.1979, s. 47. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

INFORMACE VYŽADOVANÉ K SEZNAMU PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

Jak požaduje čl. 3 odst. 8, poskytnou členské státy následující informace o všech příslušných orgánech pro každou ze svých oblastí povodí, jakož i pro každou část mezinárodní oblasti povodí, která leží na jejich území.

i) Název a adresa příslušného orgánu — oficiální název a adresa orgánu zřízeného podle čl. 3 odst. 2.

ii) Geografický rozsah oblasti povodí — názvy hlavních řek oblasti povodí spolu s přesným popisem hranic oblasti povodí. Tyto informace by měly být v co největší míře připraveny k vložení do geografického informačního systému (GIS) nebo do geografického informačního systému Komise (GISCO).

iii) Právní statut příslušného orgánu — popis právního statutu příslušného orgánu a popřípadě souhrn nebo kopii jeho statutu, zakládající listiny nebo ekvivalentního právního dokumentu.

iv) Působnost — popis právní a správní působnosti každého příslušného orgánu a jeho úlohy v každé oblasti povodí.

v) Členství — pokud příslušný orgán působí jako koordinující subjekt pro jiné příslušné orgány, je požadován jejich seznam společně se souhrnem institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.

vi) Mezinárodní vztahy — pokud oblast povodí pokrývá území více než jednoho členského státu nebo zahrnuje území nečlenských států, je požadován přehled institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

1. POVRCHOVÉ VODY

1.1 Charakterizace typů útvarů povrchových vod

Členské státy určí umístění a hranice útvarů povrchových vod a zpracují výchozí charakterizaci všech těchto útvarů v souladu s následující metodou. Členské státy mohou pro tento výchozí popis zařadit útvary povrchových vod do skupin.

i) Útvary povrchových vod v rámci oblasti povodí se zařadí do jedné z následujících kategorií povrchových vod — řeky, jezera, brakické vody nebo pobřežní vody — nebo se určí jako umělé útvary povrchových vod nebo jako silně ovlivněné útvary povrchových vod.

ii) Pro každou kategorii povrchových vod se odpovídající vodní útvary v oblasti povodí rozdělí na typy. Typy jsou definovány buď s použitím "systému A" nebo "systému B", jak jsou popsány v oddílu 1.2.

iii) Pokud se použije systém A, útvary povrchových vod v oblasti povodí se nejprve rozdělí do odpovídajících ekoregionů v souladu s geografickými oblastmi podle oddílu 1.2 a znázorněnými na odpovídající mapě v příloze XI. Vodní útvary v každém ekoregionu se pak rozdělí na typy vodních útvarů povrchových vod podle popisných charakteristik uvedených v tabulkách pro systém A.

iv) Pokud se použije systém B, musí členské státy dosáhnout přinejmenším stejného stupně rozlišení, který by byl dosažen systémem A. Útvary povrchových vod v oblasti povodí se dle toho rozdělí na typy s použitím hodnot závazných popisných charakteristik a takových volitelných charakteristik nebo jejich kombinací, které jsou potřebné pro spolehlivé určení specifických referenčních biologických poměrů.

v) Pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se rozdělení provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému silně ovlivněnému nebo umělému vodnímu útvaru.

vi) Členské státy předloží Komisi mapu nebo mapy (ve formátu GIS) geografické polohy typů shodných se stupněm rozlišení požadovaném v systému A.

1.2 Ekoregiony a typy útvarů povrchových vod

1.2.1 Řeky

Systém A

Pevná typologie | Popisné charakteristiky |

Ekoregion | Ekoregiony zakreslené v mapě A v příloze XI |

Typ | Typologie nadmořské výšky vysočina: > 800 mstřední výška: 200 až 800 mnížina: < 200 mTypologie založená na velikosti plochy povodí malá: 10 až 100 km2střední: > 100 až 1000 km2velká: > 1000 až 10000 km2velmi velká: > 10000 km2Geologický typ vápnitýkřemitýorganický |

Systém B

Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky řeky nebo její části a tím i skladbu a strukturu biologických populací |

Závazné faktory | nadmořská výška zeměpisná šířka zeměpisná délka geologie velikost |

Volitelné faktory | vzdálenost od pramene energie vodního toku (funkce průtoku a sklonu) průměrná šířka hladiny vody průměrná hloubka vody průměrný sklon hladiny vody uspořádání a tvar hlavního říčního koryta kategorie dle velikosti průtoku tvar údolí transport pevných látek kyselinová neutralizační kapacita průměrné složení substrátu chloridy rozpětí teplot vzduchu průměrná teplota vzduchu srážky |

1.2.2 Jezera

Systém A

Pevná typologie | Popisné charakteristiky |

Ekoregion | Ekoregiony zakreslené na mapě A v příloze XI |

Typ | Typologie nadmořské výšky vysočina> 800 mstřední výška200 až 800 mnížina< 200 mTypologie založená na průměrné hloubce < 3 m3 až 15 m> 15 mTypologie podle velikosti plochy 0,5 až 1 km21 až 10 km210 až 100 km2> 100 km2Geologický typ vápnitýkřemitýorganický |

Systém B

Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky jezera a tím i skladbu a strukturu biologických populací |

Závazné faktory | nadmořská výška zeměpisná šířka zeměpisná délka hloubka geologie velikost |

Volitelné faktory | průměrná hloubka vody tvar jezera doba zdržení průměrná teplota vzduchu rozpětí teplot vzduchu směšovací charakteristiky (např. monomiktické, dimiktické, polymiktické) kyselin. neutralizační kapacita stav živin pozadí průměrné složení substrátu kolísání hladiny vody |

1.2.3 Brakické vody

Systém A

Pevná typologie | Popisné charakteristiky |

Ekoregion | Následující regiony zakreslené na mapě B v příloze XI: Baltské mořeBarentsovo mořeNorské mořeSeverní mořeSeverní Atlantický oceánStředozemní moře |

Typ | Na základě průměrné roční slanosti: 0,5 ‰sladká voda0,5 až < 5 ‰oligohalinní5 až < 18 ‰mezohalinní18 až < 30 ‰polyhalinní30 až < 40 ‰euhalinníNa základě průměrného rozmezí přílivu a odlivu < 2 mmikropřílivové2 až 4 mmezopřílivové> 4 mmakropřílivové |

Systém B

Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky brakické vody a tím i skladbu a strukturu biologických populací |

Závazné faktory | zeměpisná šířka zeměpisná délka rozmezí přílivu a odlivu slanost |

Volitelné faktory | hloubka rychlost proudění vystavení vlivu vln doba zdržení průměrná teplota vody směšovací charakteristiky zákal průměrné složení substrátu tvar rozpětí teplot vody |

1.2.4 Pobřežní vody

Systém A

Pevná typologie | Popisné charakteristiky |

Ekoregion | Následující regiony zakreslené v mapě B v příloze XI: Baltské mořeBarentsovo mořeNorské mořeSeverní mořeSeverní Atlantický oceánStředozemní moře |

Typ | Na základě průměrné roční slanosti: < 0,5 ‰sladká voda0,5 až < 5 ‰oligohalinní5 až < 18 ‰mezohalinní18 až < 30polyhalinní30 až < 40 ‰euhalinníNa základě průměrné hloubky mělké< 30 mstředně hluboké(30 až 200 m)hluboké> 200 m |

Systém B

Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky pobřežní vody, a tím i skladbu a strukturu biologických populací |

Závazné faktory | zeměpisná šířka zeměpisná délka rozpětí přílivu a odlivu slanost |

Volitelné faktory | rychlost proudění vystavení vlivu vln průměrná teplota vody směšovací charakteristiky zákal doba zdržení (v uzavřených zálivech) průměrné složení substrátu rozpětí teplot vody |

1.3 Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod

i) Pro každý typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 se stanoví typově specifické hydromorfologické a fyzikálně-chemické podmínky, jež představují hodnoty hydromorfologických a fyzikálně-chemických kvalitativních složek specifikované pro daný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav definovaný v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V. Stanoví se typově specifické biologické referenční podmínky, jež představují hodnoty složek biologické kvality specifikované pro příslušný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav, který je definován v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V.

ii) Při uplatnění postupů uvedených v této části pro silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary se odkazy na velmi dobrý ekologický stav chápou jako odkazy na maximální ekologický potenciál definovaný v tabulce 1.2.5 přílohy V. Hodnoty maximálního ekologického potenciálu vodního útvaru se přezkoumávají každých šest let.

iii) Typově specifické podmínky pro účely bodů i) a ii) a typově specifické biologické referenční podmínky mohou být stanoveny buď prostorově, nebo modelováním, nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. Pokud tyto metody uplatnit nelze, mohou členské státy použít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických syntetických znečišťujících látek se za detekční limity považují hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické podmínky mají stanovit.

iv) Pro prostorově určené typově specifické biologické referenční podmínky vybudují členské státy pro každý typ útvaru povrchové vody referenční síť. Síť musí obsahovat dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, aby poskytla potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních složek odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchové vody a pro modelovací postupy, které mají být uplatněny ve smyslu bodu v).

v) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování mohou být odvozeny buď s použitím prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při uplatnění těchto metod se použijí historické, paleontologické a jiné dostupné údaje a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky, aby se zabezpečilo, že takto odvozené podmínky budou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchové vody.

vi) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některou složku kvality některého typu útvaru povrchové vody v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti této složky, avšak nikoli pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tato složka z posouzení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučena. Za těchto okolností uvedou členské státy důvody tohoto vyloučení v plánu povodí.

1.4 Určení vlivů

Členské státy musí shromažďovat a spravovat informace o typu a míře významných antropogenních vlivů, kterým jsou útvary povrchových vod v každé oblasti povodí vystaveny, zejména následující.

Odhady a identifikace významných bodových zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:

i) článků 15 a 17 směrnice 91/271/EHS;

ii) článků 9 a 15 směrnice 96/61/ES [1]

a pro účely výchozího plánu povodí podle:

iii) článku 11 směrnice 76/464/EHS a

iv) směrnic 75/440/EHS, 76/160/EHS [2], 78/659/EHS a 79/923/EHS [3].

Odhady a identifikace významných difúzních zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:

i) článků 3, 5 a 6 směrnice 91/676/EHS [4];

ii) článků 7 a 17 směrnice 91/414/EHS;

iii) směrnice 98/8/ES

a pro účely prvního plánu povodí:

iv) směrnic 75/440/EHS, 76/160/EHS, 76/464/EHS, 78/659/EHS a 79/923/EHS.

Odhady a identifikace významných odběrů vody pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich sezónní proměnlivosti a celkové roční potřeby a ztrát vody v rozvodných systémech.

Odhady a identifikace vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod, na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilance.

Identifikace významných morfologických úprav/vodních útvarů.

Odhady a identifikace dalších významných vlivů lidské činnosti na stav povrchových vod.

Odhady způsobů užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí a popřípadě i rybářských oblastí a lesů.

1.5 Vyhodnocení dopadů

Členské státy vyhodnotí citlivost stavu vodních útvarů povrchových vod na výše určené vlivy.

Členské státy využijí výše uvedené shromážděné informace a jakékoli další příslušné informace včetně údajů ze sledování životního prostředí k vyhodnocení možnosti, že útvary povrchových vod v oblasti povodí nebudou schopny vyhovět cílům environmentální kvality, které pro ně byly stanoveny podle článku 4. Členské státy mohou k usnadnění tohoto hodnocení využít modelovacích postupů.

Pro vodní útvary určené z hlediska splnění cílů environmentální kvality jako rizikové bude v odpovídajících případech provedena další charakterizace sloužící k optimalizaci návrhu jak programů monitorování požadovaných ve smyslu článku 8, tak programů opatření požadovaných článkem 11.

2. PODZEMNÍ VODY

2.1 Výchozí charakterizace

Členské státy zpracují výchozí charakterizaci všech útvarů podzemních vod za účelem posouzení jejich využívání a stupně rizika nedosažení cílů pro každý útvar podzemní vody podle článku 4. Pro tuto výchozí charakterizaci mohou členské státy slučovat útvary podzemních vod do skupin. Tato analýza může využívat stávající hydrologické, geologické a pedologické údaje, údaje o užívání území, odtoku, odběrech a jiných veličinách, avšak musí stanovit:

- umístění a hranice útvaru nebo útvarů podzemních vod,

- vlivy, kterým jsou tyto útvary podzemních vod vystaveny včetně:

- difúzních zdrojů znečištění,

- bodových zdrojů znečištění,

- odběrů vody,

- umělého doplňování,

- všeobecný charakter nadložních vrstev v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje,

- útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy.

2.2 Další charakterizace

Po výchozí charakterizaci zpracují členské státy další charakterizaci útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové, a to za účelem získat přesnější hodnocení významu tohoto rizika a stanovit opatření požadovaná podle článku 11. Tato charakterizace by měla tedy zahrnovat odpovídající informace o dopadu lidské činnosti a popřípadě i informace týkající se:

- geologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně rozsahu a typu geologických jednotek,

- hydrogeologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti,

- charakteristik povrchových sedimentů a půd v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,

- stratifikačních charakteristik podzemních vod v daném útvaru,

- soupisu souvisejících povrchových systémů, včetně suchozemských ekosystémů a útvarů povrchových vod, se kterými je útvar podzemní vody hydraulicky spojen,

- odhadů směrů a podílu výměny vody mezi útvarem podzemních vod a souvisejícími povrchovými systémy,

- dostačujících údajů potřebných pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství celkového doplňování podzemních vod,

- popisu chemického složení podzemních vod, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností. Při stanovování koncentrací přirozeného pozadí pro tyto útvary podzemních vod mohou členské státy použít typologie pro charakterizaci podzemních vod.

2.3 Přezkoumání dopadu lidské činnosti na podzemní vody

Pro útvary podzemních vod, které překračují hranice mezi dvěma nebo více členskými státy nebo které byly určeny podle výchozí charakterizace zpracované v souladu s oddílem 2.1 jako rizikové vzhledem k dosažení cílů stanovených pro každý vodní útvar podle článku 4, budou pro každý útvar podzemní vody popřípadě shromažďovány a vedeny následující informace:

a) místa odběrů vody v útvaru podzemní vody s výjimkou:

- míst odběru vody poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den, nebo

- míst odběru vody určené k lidské spotřebě poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den nebo sloužících méně než 50 osobám;

b) roční průměrný odběr vody z těchto míst;

c) chemické složení vody odebrané z útvaru podzemní vody;

d) poloha míst v útvaru podzemní vody, do kterých je voda přímo vypouštěna;

e) velikost vypouštění v těchto bodech;

f) chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody a

g) využívání území v infiltrační oblasti nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a antropogenních změn charakteristik doplňování, jako je např. odklonění odtoku a srážkových vod pro nepropustnost pozemků, umělé doplňování, ohrázování nebo odvodnění.

2.4 Přezkoumání dopadů změn úrovně hladin podzemních vod

Členské státy také určí útvary podzemní vody, pro které mají být podle článku 4 stanoveny nižší cíle, včetně zvážení účinků stavu příslušného útvaru na:

i) povrchové vody a související suchozemské ekosystémy;

ii) regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění území;

iii) rozvoj společnosti.

2.5 Přezkoumání vlivu znečišťování na jakost podzemních vod

Členské státy určí útvary podzemní vody, pro které mají být v souladu s čl. 4 odst. 5 určeny nižší cíle, tj. kde je v důsledku dopadu lidské činnosti podle čl. 5 odst. 1 útvar podzemní vody natolik znečištěn, že dosažení dobrého chemického stavu podzemní vody je neproveditelné nebo neúměrně nákladné.

[1] Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/15/ES (Úř. věst. L 67, 7.3.1998, s. 29).

[2] Úř. věst. L 31, 5.2.1976, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[3] Úř. věst. L 281, 10.11.1979, s. 47. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

[4] Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

EKONOMICKÁ ANALÝZA

Ekonomická analýza musí obsahovat dostatečně podrobné informace (se zřetelem k nákladům souvisejícím se získáváním potřebných údajů) s cílem:

a) provést odpovídající výpočty nezbytné k uplatnění zásady návratnosti nákladů za vodohospodářské služby podle článku 9 se zřetelem k dlouhodobé prognóze nabídky a poptávky ve vztahu k užívání vody v oblasti povodí a tam, kde je to nezbytné na:

- odhady objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými službami a

- odhady souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic;

b) provést posouzení ohledně nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se užívání vody, která mají být začleněna do programu opatření ve smyslu článku 11, na základě odhadů potenciálních nákladů na tato opatření.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

CHRÁNĚNÉ OBLASTI

1. Registr chráněných oblastí požadovaný článkem 6 musí obsahovat tyto typy chráněných oblastí:

i) oblast vymezená pro odběr vody určené k lidské spotřebě podle článku 7;

ii) oblast vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí;

iii) vodní útvary určené jako vody k rekreaci, včetně oblastí určených jako vody ke koupání podle směrnice 76/160/EHS;

iv) oblasti citlivé na živiny, včetně oblastí určených jako zranitelné podle směrnice 91/676/EHS a oblastí vymezených jako citlivé podle směrnice 91/271/EHS a

v) oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem jejich ochrany, včetně území Natura 2000 určených podle směrnice 92/43/EHS [1] a směrnice 79/409/EHS [2].

2. Souhrn informací v registru požadovaný jako součást plánu povodí musí obsahovat mapy znázorňující umístění každé chráněné oblasti a popis právních předpisů Společenství a vnitrostátních nebo místních právních předpisů, na jejichž základě byly tyto oblasti určeny.

[1] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/62/ES (Úř. věst. L 305, 8.11.1997, s. 42).

[2] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/49/ES (Úř. věst. L 223, 13.8.1997, s. 9).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

1.

1.1

1.1.1

1.1.2

1.1.3

1.1.4

1.1.5

1.2

1.2.1

1.2.2

1.2.3

1.2.4

1.2.5

1.2.6

1.3

1.3.1

1.3.2

1.3.3

1.3.4

1.3.5

1.3.6

1.4

1.4.1

1.4.2

1.4.3

2.

2.1

2.1.1

2.1.2

2.2

2.2.1

2.2.2

2.2.3

2.2.4

2.3

2.3.1

2.3.2

2.4

2.4.1

2.4.2

2.4.3

2.4.4

2.4.5

2.5

1. STAV POVRCHOVÝCH VOD

1.1 Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu

1.1.1 Řeky

Biologické složky

Složení a četnost akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

propojení na útvary podzemní vody

Kontinuita toku

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky a šířky koryta toku

struktura a substrát dna toku

struktura příbřežní zóny

Chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Všeobecné

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

Specifické znečišťující látky

Znečištění všemi prioritními látkami vypouštěnými do vodního útvaru

Znečištění jinými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

1.1.2 Jezera

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

doba zdržení

propojení na útvar podzemní vody

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky jezera

velikost, struktura a substráty dna jezera

struktura břehů jezera

Chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Všeobecné

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

Specifické znečišťující látky

Znečištění všemi prioritními látkami vypouštěnými do vodního útvaru

Znečištění jinými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

1.1.3 Brakické vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení a četnost fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

velikost, struktura a substráty dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

přítok sladké vody

vystavení účinkům vln

Chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Všeobecné

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky

Specifické znečišťující látky

Znečištění všemi prioritními látkami vypouštěnými do vodního útvaru

Znečištění jinými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

1.1.4 Pobřežní vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

struktura a substráty pobřežního dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

směr převládajících proudů

vystavení účinkům vln

Chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Všeobecné

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky

Specifické znečišťující látky

Znečištění všemi prioritními látkami vypouštěnými do vodního útvaru

Znečištění jinými látkami vypouštěnými do vodního útvaru ve významných množstvích

1.1.5 Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod

Za kvalitativní složky využitelné pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se považují složky využitelné jakoukoli z předcházejících čtyř kategorií přirozených povrchových vod, která se příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému útvaru povrchové vody nejvíce podobá.

1.2 Normativní definice klasifikace ekologického stavu

Tabulka 1.2 Všeobecná definice pro řeky, jezera, brakické vody a pobřežní vody

Následující text poskytuje všeobecnou definici ekologické kvality. Pro účely klasifikace jsou v tabulkách 1.2.1 až 1.2.4 uvedeny hodnoty kvalitativních složek ekologického stavu pro každou kategorii povrchových vod.

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Všeobecné | Nevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody ve srovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních složek daného útvaru povrchové vody odpovídají hodnotám, které se obvykle vyskytují u tohoto typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo vykazují jen malé známky narušení. Jde o typově specifické podmínky a společenstva. | Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak od těch, které se obvykle vyskytují u tohoto typu vodního útvaru v nenarušených podmínkách, se odlišují pouze málo. | Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody se středně odlišují od hodnot, které se obvykle vyskytují u tohoto typu útvaru povrchové vody v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou výrazně více ovlivněny než u dobrého stavu. |

Vody dosahující nižšího stavu, než je střední stav, se klasifikují jako poškozené nebo zničené.

Vody, jež vykazují známky výrazných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako poškozené.

Vody, jež vykazují známky vážných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako zničené.

1.2.1 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu řek

Složky biologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Fytoplankton | Taxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Četnost je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně-chemických kvalitativních složek. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |

Makrofyta a fytobentos | Taxonomické složení zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám. V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. | Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. |

Fauna bentických bezobratlých | Taxonomické složení a četnost zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám.. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním | Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu |

Fauna ryb | Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenství vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu. | Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura rybích společenství vykazuje známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality, a v několika případech indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět. | Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura rybích společenství vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo četný. |

Složky hydromorfologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Hydrologický režim | Velikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Kontinuita toku | Kontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů i transport sedimentů. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Morfologické podmínky | Uspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Složky fyzikálně-chemické kvality [1]

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Všeobecné podmínky | Hodnoty fyzikálně chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce typově specifického ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické syntetické znečišťující látky | Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů. | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické nesyntetické znečišťující látky | Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl). | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6 [2], aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

1.2.2 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer

Složky biologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Fytoplankton | Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Biomasa je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení stavu jiných biologických kvalitativních složek a fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |

Makrofyta a fytobentos | Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. | Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než při dobré kvalitě. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. |

Fauna bentických bezobratlých | Taxonomické složení a četnost zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním. | Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických podmínek. Nevyskytují se hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu. |

Fauna ryb | Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje zanedbatelné známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu. | Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura rybích společenstev vykazuje známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality, a někde indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět. | Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality. Věková struktura rybích společenstev vykazuje silné známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality a které dosahuje té míry, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo hojný. |

Složky hydromorfologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Hydrologický režim | Velikost a dynamika proudění, úroveň hladiny, doba zdržení a z nich plynoucí souvislosti s podzemními vodami zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Morfologické podmínky | Proměnlivost hloubky jezera, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny jezera zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Složky fyzikálně-chemické kvality [3]

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Všeobecné podmínky | Hodnoty fyzikálně chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické syntetické znečišťující látky | Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik. | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické nesyntetické znečišťující látky | Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl). | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, [4] aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

1.2.3 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu brakických vod

Složky biologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Fytoplankton | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu. Existují slabé změny v biomase v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických podmínek. Biomasa je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení vlastností jiných biologických kvalitativních složek. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |

Makroskopické řasy | Složení taxonů makroskopických řas odpovídá nenarušeným podmínkám. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v pokryvu makroskopických řas v důsledku antropogenních činností. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makroskopických řas v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody. | Složení taxonů makroskopických řas se středně odlišuje od typově specifických podmínek a je významně více narušeno než u dobré kvality. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makroskopických řas a mohou být takové, že způsobují nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru. |

Krytosemenné rostliny | Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny. | Vyskytují se slabé změny ve složení taxonů krytosemenných rostlin v porovnání s typově specifickými společenstvy. Četnost krytosemenných rostlin vykazuje slabé známky narušení. | Složení taxonů krytosemenných rostlin se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než u dobré kvality. Existuje střední narušení četnosti taxonů krytosemenných rostlin. |

Fauna bentických bezobratlých | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých zůstává v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Vyskytují se všechny taxony citlivé na narušení, které odpovídají nenarušeným podmínkám. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je mírně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytuje se většina citlivých taxonů typově specifických společenství. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je středně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytují se taxony indikující znečištění. Chybí mnoho citlivých taxonů typově specifických společenstev. |

Fauna ryb | Druhové složení a četnost odpovídají nenarušeným podmínkám. | Četnost druhů citlivých na narušení prostředí vykazuje lehké známky narušení typově specifických podmínek, které jsou přisouditelné antropogenním dopadům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvalitativní složky. | Střední podíl typově specifických druhů citlivých na narušení prostředí chybí v důsledku antropogenních vlivů na fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvalitativní složky. |

Složky hydromorfologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Přílivový režim | Režim proudění sladké vody zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Morfologické podmínky | Proměnlivost hloubky, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti přílivových zón zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Složky fyzikálně-chemické kvality [5]

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Všeobecné podmínky | Fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Teplota, kyslíková bilance a průhlednost nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíková bilance a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické syntetické znečišťující látky | Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů. | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES (< EQS)) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické nesyntetické znečišťující látky | Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl). | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6 [6], aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

1.2.4 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu pobřežních vod

Složky biologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Fytoplankton | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu vykazují slabé známky narušení. Vyskytují se slabé změny v biomase v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo jakosti vody. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu vykazují známky středního narušení. Biomasa řas je významně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám a ovlivňuje jiné složky biologické kvality. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |

Makroskopické řasy a krytosemenné rostliny | Vyskytují se všechny taxony makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivé na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách. Úroveň pokryvu makroskopických řas a četnosti krytosemenných rostlin odpovídá nenarušeným podmínkám. | Vyskytuje se většina taxonů makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivých na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách. Úroveň pokryvu makroskopických řas a četnosti krytosemenných rostlin vykazuje slabé známky narušení. | V porovnání s nenarušenými podmínkami chybí určitý počet taxonů makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivých na narušené prostředí. Pokryv makroskopických řas a četnost krytosemenných rostlin jsou středně narušeny a mohou způsobit nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodě. |

Fauna bentických bezobratlých | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je v rozmezí obvyklém v nenarušených podmínkách. Vyskytují se všechny taxony citlivé na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je mírně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytuje se většina citlivých taxonů typově specifických společenství. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je středně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytují se taxony indikující znečištění. Chybí mnoho citlivých taxonů vyskytujících se v typově specifických podmínkách. |

Složky hydromorfologické kvality

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Přílivový režim | Režim proudění sladkých vod, směr a rychlost převažujícího proudění plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Morfologické podmínky | Proměnlivost hloubky, struktura a substrát příbřežního dna a jak struktura, tak vlastnosti přílivových zón zcela nebo téměř zcela odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Složky fyzikálně-chemické kvality [7]

Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |

Všeobecné podmínky | Fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Teplota, kyslíková bilance a průhlednost vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíkové poměry a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické syntetické znečišťující látky | Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik. | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické nesyntetické znečišťující látky | Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek (hodnoty pozadí = bgl). | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6 [8] aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

1.2.5 Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých vodních útvarů

Složka | Maximální ekologický potenciál | Dobrý ekologický potenciál | Střední ekologický potenciál |

Složky biologické kvality | Hodnoty příslušných složek biologické kvality v co největší míře odpovídají hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchové vody při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru. | Existují slabé změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnáním s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. | Existují středně velké změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě. |

Hydromorfologické složky | Hydromorfologické podmínky odpovídají podmínkám, při kterých je ovlivnění útvaru povrchové vody výhradně výsledkem umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru poté, co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti vodních útvarů, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Fyzikálně-chemické složky | | | |

Všeobecné podmínky | Fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a pH odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchové vody za nenarušených podmínek. | Hodnoty fyzikálně chemických složek jsou v rozmezí stanoveném tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Teplota a pH nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické syntetické znečisťující látky | Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů. | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |

Specifické nesyntetické znečisťující látky | Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem (hodnoty pozadí = bgl) | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6 [9], aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS)Podmínky | v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality |

1.2.6 Postup pro stanovení norem chemické kvality členskými státy

Při odvozování norem environmentální kvality pro znečišťující látky vyjmenované v bodech 1 až 9 přílohy VIII k ochraně vodní bioty postupují členské státy v souladu s následujícími ustanoveními. Normy mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu.

Všude, kde je to možné, je třeba získat jak bezprostřední, tak i dlouhodobé údaje pro níže uvedené taxony, které jsou relevantní pro dané typy vodních útvarů a také pro ostatní akvatické taxony, pro které existují dostupné údaje. "Základní soubor" taxonů zahrnuje:

- řasy nebo makrofyty,

- dafnie nebo reprezentativní organismy pro slané vody,

- ryby.

Stanovení normy environmentální kvality

Pro stanovení maximální průměrné roční koncentrace platí následující postup:

i) členské státy stanoví přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných údajů a. s. pokyny uvedenými v oddílu 3.3.1 části II

"Technického návodu na podporu směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově oznámených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek"

a bezpečnostními faktory uvedenými v této tabulce:

| Bezpečnostní faktor |

Nejméně jeden akutní L(E)C50 z každého ze tří trofických úrovní základního souboru | 1000 |

Jeden chronický NOEC (buď ryba nebo dafnie nebo organismus reprezentativní pro slané vody) | 100 |

Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody nebo řasy) | 50 |

Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo organismus reprezentativní pro slané vody a řasy) představující tři trofické úrovně | 10 |

Ostatní případy včetně údajů získaných v terénu nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a uplatnění přesnějších bezpečnostních faktorů | Hodnocení případ od případu |

ii) pokud existují dostupné údaje o perzistenci a bioakumulaci, vezmou se v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální kvality;

iii) takto odvozené normy by měly být porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud se zjistí rozdíly, bude odvození přezkoumáno, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor;

iv) odvozená norma bude podroben podrobnému přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor.

1.3 Monitorování ekologického stavu a chemického stavu povrchových vod

Monitorovací síť povrchových vod musí být zřízena v souladu s požadavky článku 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla souvislý a souhrnný přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého povodí a aby umožnila klasifikaci vodních útvarů do pěti tříd odpovídajících normativním definicím v části 1.2. Členské státy zařadí do plánu povodí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť povrchových vod.

Na základě charakteristik a zhodnocení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program a provozní monitorovací program. Pro členské státy může být v některých případech též potřebné zřídit programy situačního monitorování.

Členské státy monitorují ukazatele, které jsou indikativní pro stav každé příslušné kvalitativní složky. Při výběru ukazatelů pro složky biologické kvality určí členské státy přiměřenou taxonomickou úroveň požadovanou pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních složek. Odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků získaných monitorovacími programy budou uvedeny v plánu.

1.3.1 Návrh situačního monitorování

Cíl

Členské státy zřídí programy situačního monitorování, aby získaly informace pro:

- doplnění a potvrzení postupu posouzení dopadů popsaného v příloze II,

- účelný a efektivní návrh budoucích monitorovacích programů,

- hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek a

- hodnocení dlouhodobých změn způsobených všeobecnou antropogenní činností.

Výsledky monitorování musí být přezkoumávány a využívány, v kombinaci s postupem posouzení dopadů popsaným v příloze II, k určení požadavků na monitorovací programy ve stávajících a následných plánech povodí.

Výběr monitorovacích míst

Situační monitorování musí být prováděno na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnilo hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí v oblasti povodí. Při výběru těchto vodních útvarů členské státy zajistí, aby bylo monitorování podle okolností prováděno v místech:

- kde je velikost průtoků významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2500 km2,

- kde je objem vody v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,

- kde významné vodní útvary přesahují hranice členských států,

- stanovených rozhodnutím o výměně informací 77/795/EHS, a

na dalších místech, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přesahujícím přes hranice členských států a do mořského prostředí.

Výběr kvalitativních složek

Situační monitorování musí být prováděno na každém monitorovacím místě po období jednoho roku v průběhu období, na které se plán povodí vztahuje, pro:

- indikativní ukazatele pro všechny složky biologické kvality,

- indikativní ukazatele pro všechny složky hydromorfologické kvality,

- indikativní ukazatele pro všechny všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality,

- prioritní znečišťující látky vypouštěné v povodí nebo dílčím povodí a

- ostatní znečišťující látky vypouštěné v povodí nebo dílčím povodí ve významných množstvích,

pokud předcházející situační monitorování neprokázalo, že předmětný vodní útvar dosáhl dobrého stavu a zároveň posouzení vlivů lidských činností uskutečněné ve smyslu přílohy II nepřineslo důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily. V takovýchto případech bude situační monitorování prováděn jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí.

1.3.2 Návrh provozního monitorování

Provozní monitorování musí zajistit:

- zjištění stavu vodních útvarů, které byly určeny z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové, a

- vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.

V období platnosti plánu povodí může být program pozměněn podle informací získaných jako součást požadavků přílohy II nebo jako součást této přílohy, zejména aby se umožnilo snížení četnosti tam, kde byl dopad posouzen jako nevýznamný nebo kde byl odstraněn hlavní vliv.

Výběr monitorovacích míst

Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4 a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí látky ze seznamu prioritních látek. Pro látky ze seznamu prioritních látek se monitorovací místa zvolí tak, jak je uvedeno v právních předpisech stanovujících příslušné normy environmentální kvality. Ve všech ostatních případech, včetně těch, kde pro látky ze seznamu prioritních látek příslušné právní předpisy neuvádějí specifický návod, se monitorovací místa vyberou takto:

- pro vodní útvary ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je vodní útvar vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,

- pro vodní útvary ohrožené vlivy významných difúzních zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů těchto difúzních zdrojů. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby reprezentovaly relativní rizika vyplývající z výskytu vlivů difúzních zdrojů a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,

- pro vodní útvary ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny vodní útvary vystaveny.

Výběr kvalitativních složek

Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, musí členské státy monitorovat ty kvalitativní složky, které jsou indikativní pro vlivy, jimž jsou vodní útvary vystaveny. Pro posouzení dopadu těchto vlivů musí členské státy monitorovat jako relevantní:

- ukazatele indikativní pro složku nebo složky biologické kvality, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou vodní útvary vystaveny,

- všechny vypouštěné prioritní látky a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných množstvích,

- ukazatele indikativní pro tu složku hydromorfologické kvality, která je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.

1.3.3 Návrh průzkumného monitorování

Cíl

Průzkumné monitorování musí být prováděno:

- tam, kde nejsou známy příčiny jakýchkoli mimořádných jevů,

- tam, kde situační monitorování indikuje, že není pravděpodobné dosáhnout cílů stanovených pro daný vodní útvar podle článku 4 a dosud nebylo zřízeno provozní monitorování, a to s cílem zjistit příčiny nedosažení environmentálních cílů vodního útvaru nebo útvarů nebo

- ke zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění,

a musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.

1.3.4 Četnost monitorování

Pro období situačního monitorování mají být uplatněny níže uvedené hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní složky, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly. Pro biologické nebo hydromorfologické kvalitativní složky by se monitorování mělo provádět alespoň jednou v průběhu období průzkumného monitorování.

Pro provozní monitorování stanoví členské státy potřebnou četnost monitorování pro každý ukazatel tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušné kvalitativní složky. Vodítkem je, že se monitorování má uskutečňovat v intervalech, které nepřesahují intervaly uvedené v následující tabulce, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly.

Četnost musí být zvolena tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti. Odhady spolehlivosti a přesnosti dosažené provozovaným monitorovacím systémem se uvedou v plánu povodí.

Četnost monitorování musí být zvolena se zřetelem k proměnlivosti ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, ve kterých se bude monitorování provádět, musí být vybrána tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti na výsledky a tím se zajistilo, že výsledky odrážejí změny ve vodním útvaru v důsledku změn antropogenních vlivů. Bude-li to nezbytné pro dosažení tohoto cíle, musí být prováděno dodatečné monitorování v průběhu různých ročních období téhož roku.

Složky kvality | Řeky | Jezera | Brakické vody | Pobřežní vody |

Biologické

Fytoplankton | 6 měsíců | 6 měsíců | 6 měsíců | 6 měsíců |

Jiná akvatická flóra | 3 roky | 3 roky | 3 roky | 3 roky |

Makrobezobratlí | 3 roky | 3 roky | 3 roky | 3 roky |

Ryby | 3 roky | 3 roky | 3 roky | |

Hydromorfologické

Kontinuita | 6 let | | | |

Hydrologie | nepřetržitě | 1 měsíc | | |

Morfologie | 6 let | 6 let | 6 let | 6 let |

Fyzikálně-chemické

Teplotní poměry | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce |

Kyslíkové poměry | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce |

Slanost | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce | |

Stav živin | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce |

Stav acidifikace | 3 měsíce | 3 měsíce | | |

Ostatní znečišťující látky | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce | 3 měsíce |

Prioritní látky | 1 měsíc | 1 měsíc | 1 měsíc | 1 měsíc |

1.3.5 Dodatečné monitorovací požadavky pro chráněné oblasti

Výše požadované monitorovací programy musí být doplněny s cílem splnit následující požadavky:

Místa odběru pitné vody

Útvary povrchové vody určené podle článku 7, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, se určí jako monitorovací místa a stanou se předmětem doplňkového monitorování, které může být nezbytné pro splnění požadavků tohoto článku. Na těchto útvarech se monitorují všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav vodního útvaru a které jsou omezovány podle ustanovení směrnice o pitné vodě. Monitorování se provádí v souladu s následujícími četnostmi:

Počet zásobovaných obyvatel | Četnost |

< 10000 | 4 x za rok |

10000 až 30000 | 8 x za rok |

> 30000 | 12 x za rok |

Stanoviště a chráněné oblasti výskytu druhů

Vodní útvary vytvářející tyto oblasti se začlení do výše uvedených programů provozního monitorování, pokud budou na základě posouzení dopadů a situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska dosažení environmentálních cílů podle článku 4. Monitorování se provádí k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitorování bude pokračovat, dokud tyto oblasti nesplní požadavky na vodu v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny, a dokud nebudou splněny cíle podle článku 4.

1.3.6 Normy pro monitorování kvalitativních složek

Metody použité pro monitorování typových ukazatelů musí odpovídat dále uvedeným mezinárodním normám nebo takovým národním nebo mezinárodním normám, které zabezpečí získání údajů stejné odborné kvality a srovnatelnosti.

Odběry vzorků makrobezobratlých

ISO 5667-3:1995 | Jakost vody — Odběr vzorků — Část 3: Návod k uchovávání vzorků a zacházení s nimi |

EN 27828:1994 | Jakost vody — Metody odběru biologických vzorků — Návod na odběr vzorků bentických makrobezobratlých ruční síťkou |

EN 28265:1994 | Jakost vody — Metody odběru biologických vzorků — Návod pro navrhování a používání kvantitativních vzorkovačů pro bentické makrobezobratlé na kamenitých substrátech v mělkých vodách |

EN ISO 9391:1995 | Jakost vody — Odběr vzorků makrobezobratlých v hlubokých vodách — Návod na použití kolonizace, kvalitativních a kvantitativních vzorkovačů |

EN ISO 8689-1:1999 | Biologická klasifikace řek, Část I: Návod na interpretaci údajů biologické kvality z průzkumů bentických makrobezobratlých v tekoucích vodách |

EN ISO 8689-2:1999 | Biologická klasifikace řek, Část II: Návod na interpretaci dat biologické kvality z průzkumů bentických makrobezobratlých v tekoucích vodách |

Odběr vzorků makrofyt

Příslušné normy CEN/ISO, až budou vydány

Odběr vzorků ryb

Příslušné normy CEN/ISO, až budou vydány

Odběr vzorků rozsivek

Příslušné normy CEN/ISO, až budou vydány

Normy pro fyzikálně-chemické ukazatele

Příslušné normy CEN/ISO

Normy pro hydromorfologické ukazatele

Příslušné normy CEN/ISO

1.4 Klasifikace a znázornění ekologického stavu

1.4.1 Porovnatelnost výsledků biologického monitorování

i) Členské státy zřídí monitorovací systémy pro účely odhadování hodnot složek biologické kvality specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při uplatnění dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary mají být odkazy na ekologický stav chápány jako odkazy na ekologický potenciál. Takové systémy mohou využívat specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní složku jako celek.

ii) Pro zabezpečení srovnatelnosti těchto monitorovacích systémů musí být výsledky systémů provozovaných jednotlivými členskými státy pro účely klasifikace ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry představují vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchové vody a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínek uplatněných na tento útvar. Každý poměr se vyjádří ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.

iii) Každý členský stát rozdělí rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro svůj monitorovací systém a každou kategorii povrchových vod do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavu, jak je definováno v oddílu 1.2, tím, že přiřadí každé hranici mezi třídami číselnou hodnotu. Číselná hodnota pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hodnota pro hranici mezi dobrým a středním stavem se stanoví dále popsaným mezikalibračním porovnáním.

iv) Komise usnadní toto mezikalibrační porovnání s cílem zajistit, aby byly hranice tříd stanoveny v souladu s normativními definicemi v oddílu 1.2 a aby byly srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy.

v) Jako součást tohoto porovnání Komise napomůže výměně informací mezi členskými státy, což povede k identifikaci rozmezí míst v každém ekoregionu ve Společenství; tato místa vytvoří mezikalibrační síť. Tato síť se skládá z míst vybraných z rozmezí typů útvarů povrchových vod vyskytujících se v každém ekoregionu. Pro každý vybraný typ útvaru povrchové vody obsahuje síť nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi velmi dobrého a dobrého stavu a nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi dobrého a středního stavu. Tato místa se vyberou expertním posudkem založeným na společných průzkumech a veškerých dalších dostupných informacích.

vi) Každý monitorovací systém členského státu se uplatní na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchové vody, na který má být systém uplatněn ve shodě s požadavky této směrnice. Výsledky tohoto uplatnění se použijí ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd v každém monitorovacím systému členského státu.

vii) Do tří let ode dne vstupu této směrnice v platnost připraví Komise návrh registru míst, která mají tvořit mezikalibrační síť, která může být upravena postupy podle článku 21. Konečný registr míst se založí do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost a bude Komisí zveřejněn.

viii) Komise a členské státy dokončí mezikalibrační porovnání do 18 měsíců ode dne zveřejnění výsledného registru.

ix) Výsledky mezikalibračního porovnání a hodnoty stanovené pro klasifikace monitorovacích systémů členských států Komise zveřejní do šesti měsíců od dokončení mezikalibračního porovnání.

1.4.2 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu

i) Pro kategorie povrchových vod se klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádří použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého vodního útvaru, který bude barevně označen podle druhého sloupce následující tabulky vyjadřující klasifikaci ekologického stavu vodního útvaru:

Klasifikace ekologického stavu | Barevné označení |

Velmi dobrý | Modrá |

Dobrý | Zelená |

Střední | Žlutá |

Poškozený | Oranžová |

Zničený | Červená |

ii) Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary bude klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého vodního útvaru, který bude v případě umělých vodních útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce následující tabulky:

Klasifikace ekologického potenciálu | Barevné označení |

Umělé vodní útvary | Silně ovlivněné |

Dobrý a lepší | Stejné zelené a světlešedé pruhy | Stejné zelené a tmavošedé pruhy |

Střední | Stejné žluté a světlešedé pruhy | Stejné žluté a tmavošedé pruhy |

Poškozený | Stejné oranžové a světlešedé pruhy | Stejné oranžové a tmavošedé pruhy |

Zničený | Stejné červené a světlešedé pruhy | Stejné červené a tmavošedé pruhy |

iii) Členské státy rovněž označí černou tečkou na mapě ty vodní útvary, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jednoho nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento vodní útvar pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky (v souladu s harmonogramem plnění stanoveným členským státem).

1.4.3 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace chemického stavu

Pokud vodní útvar vyhoví všem normám environmentální kvality stanoveným v příloze IX článku 16 a jiným příslušným právním předpisům Společenství, které stanoví normy environmentální kvality, bude označen jako dosahující dobrého chemického stavu. V opačném případě bude zaznamenáno, že nedosáhl dobrého chemického stavu.

Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující chemický stav každého vodního útvaru, který bude barevně označen podle druhého sloupce následující tabulky vyjadřující klasifikaci chemického stavu vodního útvaru:

Klasifikace chemického stavu | Barevné označení |

Dobrý | Modrá |

Nedosažení dobrého stavu | Červená |

2. PODZEMNÍ VODY

2.1 Kvantitativní stav podzemních vod

2.1.1 Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu

Režim hladiny podzemní vody

2.1.2 Definice kvantitativního stavu

Složky | Dobrý stav |

Úroveň hladiny podzemní vody | Úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemní vody je taková, že dlouhodobé průměrné roční odebírané množství nepřevyšuje dosažitelnou kapacitu zdroje podzemní vody. Zároveň úroveň hladiny podzemní vody není vystavena antropogenním změnám, které by způsobily: nedosažení environmentálních cílů specifikovaných podle článku 4 pro související povrchové vody,jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,jakékoli významné poškození suchozemských ekosystémů, přímo závislých na útvaru podzemní vody,a změny ve směrech proudění vyplývající ze změn úrovně hladiny se mohou vyskytovat dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale takovéto zvraty nezpůsobí vnikání slané vody nebo jiné vniky ani neznačí setrvalý a jasně identifikovatelný antropogenně vyvolaný trend ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání. |

2.2 Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod

2.2.1 Monitorovací síť úrovně hladin podzemních vod

Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla spolehlivé hodnocení kvantitativního stavu všech vodních útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod, včetně vyhodnocení dosažitelného zdroje podzemních vod. Členské státy zařadí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť podzemních vod do plánu povodí.

2.2.2 Hustota monitorovacích míst

Monitorovací síť musí obsahovat dostatečný počet reprezentativních monitorovacích míst pro odhad hladiny podzemní vody v každém útvaru nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování a zejména:

- pro útvary podzemních vod určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4 zajištění dostatečné hustoty monitorovacích míst pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,

- pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečného počtu monitorovacích míst pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.

2.2.3 Četnost monitorování

Četnost monitorování musí být dostatečná, aby umožnila vyhodnotit kvantitativní stav každého útvaru podzemní vody nebo jejich skupiny se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování. Zejména:

- pro útvary podzemích vod, určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,

- pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.

2.2.4 Interpretace a znázornění kvantitativního stavu podzemních vod

Výsledky získané z monitorovací sítě pro útvar podzemní vody nebo jejich skupinu se užijí k vyhodnocení kvantitativního stavu tohoto útvaru nebo útvarů. V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu výsledného vyhodnocení kvantitativního stavu podzemních vod, která bude barevně označena takto:

Dobrý stav : zelená

Nevyhovující stav : červená

2.3 Chemický stav podzemních vod

2.3.1 Ukazatele pro určení chemického stavu podzemních vod

Vodivost

Koncentrace znečišťujících látek

2.3.2 Definice dobrého chemického stavu podzemních vod

Složky | Dobrý stav |

Všeobecné | Chemické složení útvaru podzemní vody je takové, že koncentrace znečišťujících látek: jak je specifikováno níže, nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků,nepřesahují normy kvality uplatnitelné podle jiných příslušných právních předpisů Společenství podle článku 17,nejsou takové, aby způsobily nedosažení environmentálních cílů podle článku 4 pro související povrchové vody, významné snížení ekologické nebo chemické kvality těchto vodních útvarů ani ve významné poškození suchozemských ekosystémů, které přímo závisejí na útvaru podzemní vody. |

Vodivost | Změny vodivosti neindikují zasolování ani jiné vniky do útvaru podzemní vody. |

2.4 Monitorování chemického stavu podzemních vod

2.4.1 Monitorovací síť podzemních vod

Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť se navrhne tak, aby poskytla souvislý a vyčerpávající přehled o chemickém stavu podzemních vod v každém povodí a aby odhalila dlouhodobé antropogenně vyvolané vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek.

Na základě charakteristik a posouzení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program. Výsledky tohoto programu se využijí ke zřízení provozního monitorovacího programu, který se uplatní ve zbylém období platnosti plánu.

Odhady spolehlivosti a přesnosti výsledků monitorovacích programů se uvedou v plánu.

2.4.2 Situační monitorování

Cíl

Situační monitorování se provede za účelem:

- doplnění a ověření postupu posouzení dopadů,

- získání informací pro vyhodnocení dlouhodobých trendů způsobených jak změnami přírodních podmínek, tak antropogenní činností.

Výběr monitorovacích míst

Pro oba následující případy se vybere dostatečný počet monitorovacích míst:

- útvary určené jako rizikové po charakterizaci uskutečněné v souladu s přílohou II,

- útvary, které přesahují hranice členských států.

Výběr ukazatelů

Na všech vybraných útvarech podzemních vod se monitoruje následující soubor klíčových ukazatelů:

- obsah kyslíku,

- hodnota Ph,

- vodivost,

- dusičnany,

- amonium.

U útvarů určených v souladu s přílohou II jako významně rizikové z hlediska nedosažení dobrého stavu se dále monitorují ty ukazatele, které jsou indikativní vůči dopadům příslušných vlivů.

U přeshraničních vodních útvarů se také monitorují ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání závislých na proudění podzemní vody.

2.4.3 Provozní monitorování

Cíl

Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi uskutečňováním situačních monitorovacích programů s cílem:

- zjistit chemický stav všech útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové,

- zjistit existenci jakéhokoli dlouhodobého, antropogenně vyvolaného vzestupného trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky.

Výběr monitorovacích míst

Provozní monitorování se provádí pro všechny útvary podzemních vod nebo jejich skupiny, které byly buď na základě posouzení dopadů zpracovaného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování, určeny jako rizikové z hlediska splnění cílů podle článku 4. Výběr monitorovacích míst také odráží hodnocení reprezentativnosti údajů monitorovaných v daném místě z hlediska kvality příslušného útvaru nebo útvarů podzemní vody.

Četnost monitorování

Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi programy situačního monitorování s četností dostatečnou ke zjištění dopadů relevantních vlivů, avšak nejméně jednou ročně.

2.4.4 Identifikace trendů znečišťujících látek

Členské státy použijí údaje jak ze situačního, tak z provozního monitorování k identifikaci dlouhodobých antropogenně vyvolaných vzestupných trendů koncentrací znečišťujících látek a ke zvrácení takových trendů. Přitom musí být identifikován základní rok nebo období, od kterého má být identifikace trendu počítána. Výpočet trendů musí být uskutečněn pro útvar nebo popřípadě pro skupinu útvarů podzemní vody. Zvrat trendu musí být prokázán statisticky s uvedením meze spolehlivosti související s jeho identifikací.

2.4.5 Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod

Při vyhodnocování stavu se výsledky z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru podzemní vody seskupí pro tento vodní útvar jako celek. Aniž jsou dotčeny příslušné směrnice, se pro dobrý stav, kterého má být u útvaru podzemní vody dosaženo, a pro chemické ukazatele, pro které byly stanoveny normy environmentální kvality v právních předpisech Společenství:

- vypočte průměrná hodnota výsledků monitorování v každém bodě útvaru podzemní vody nebo jejich skupiny a

- v souladu s článkem 17 tyto průměrné hodnoty použijí k prokázání souladu s dobrým chemickým stavem podzemní vody.

V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu chemického stavu podzemních vod, který bude barevně označen následovně:

Dobrý stav : zelená

Nevyhovující stav : červená

Členské státy rovněž černou tečkou vyznačí na mapě útvary podzemních vod, které vykazují významný a setrvalý vzestupný trend koncentrace některé znečišťující látky v důsledku vlivu lidské činnosti. Zvrat trendu se na mapě znázorní modrou tečkou.

Tyto mapy musí být součástí plánu povodí.

2.5 Znázornění stavu podzemních vod

Členské státy zařadí do plánu povodí mapu, která pro každý útvar podzemní vody nebo skupinu útvarů podzemní vody znázorní jak kvantitativní, tak chemický stav tohoto útvaru nebo jejich skupiny, barevně označený v souladu s požadavky oddílů 2.2.4 a 2.4.5. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou zpracovávat oddělené mapy podle oddílů 2.2.4 a 2.4.5, avšak v tomto případě, v souladu s požadavky oddílu 2.4.5, musí také provést na mapě požadované podle tohoto bodu označení útvarů, které jsou vystaveny významnému a setrvalému vzrůstajícímu trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky nebo jakéhokoli zvratu takového trendu.

[1] Používají se tyto zkratky: bgl = hodnota pozadí, EQS = norma environmentální kvality

[2] Uplatnění norem odvozených podle tohoto protokolu nevyžaduje snížení koncentrace znečišťujících látek pod úroveň hodnot pozadí: (EQS > bgl)

[3] Používají se tyto zkratky: bgl = hodnota pozadí, EQS = norma environmentální kvality

[4] Uplatnění norem odvozených podle tohoto protokolu nevyžaduje snížení koncentrace znečišťujících látek pod úroveň hodnot pozadí: (EQS > bgl)

[5] Používají se tyto zkratky: bgl = hodnota pozadí, EQS = norma environmentální kvality

[6] Uplatnění norem odvozených podle tohoto protokolu nevyžaduje snížení koncentrace znečišťujících látek pod úroveň hodnot pozadí: (EQS > bgl).

[7] Používají se tyto zkratky: bgl = hodnota pozadí, EQS = norma environmentální kvality

[8] Uplatnění norem odvozených podle tohoto protokolu nevyžaduje snížení koncentrace znečišťujících látek pod úroveň hodnot pozadí: (EQS > bgl).

[9] Uplatnění norem odvozených na základě tohoto protokolu nevyžaduje snížení koncentrací znečisťujících látek pod úroveň hodnot pozadí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

SEZNAM OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO PROGRAMŮ OPATŘENÍ

ČÁST A

Opatření požadovaná podle následujících směrnic:

i) směrnice o vodách ke koupání (76/160/EHS);

ii) směrnice o ptácích (79/409/EHS) [1] 37;

iii) směrnice o pitné vodě (80/778/EHS) ve znění směrnice (98/83/ES);

iv) směrnice o závažných haváriích (Seveso) (96/82/ES) [2];

v) směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (85/37/EHS) [3];

vi) směrnice o kalech z čistíren odpadních vod (86/278/EHS) [4];

vii) směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS);

viii) směrnice o přípravcích na ochranu rostlin (91/414/EHS);

ix) směrnice o dusičnanech (91/676/EHS);

x) směrnice o stanovištích (92/43/EHS) [5];

xi) směrnice o sdružené prevenci a omezování znečišťování (96/61/ES).

ČÁST B

Z následujícího neuzavřeného seznamu vzorových doplňujících opatření si mohou členské státy pro každou oblast povodí vybrat a přijmout je jako součást programu opatření podle čl. 11 odst. 4:

i) právní nástroje;

ii) správní nástroje;

iii) ekonomické nebo fiskální nástroje;

iv) sjednané environmentální dohody;

v) omezování emisí;

vi) kodexy správné praxe;

vii) znovuzřízení a obnova mokřadů;

viii) omezování odběrů vody;

ix) opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem;

x) opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu;

xi) stavební projekty;

xii) odsolovací stanice;

xiii) revitalizační projekty;

xiv) umělé doplňování zvodnělých vrstev;

xv) vzdělávací projekty;

xvi) výzkumné, vývojové a demonstrační projekty;

xvii) další příslušná opatření.

[1] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

[2] Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13.

[3] Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/11/ES (Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5).

[4] Úř. věst. L 181, 8.7.1986, s. 6.

[5] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

PLÁNY POVODÍ

A. Plány povodí zahrnují následující části:

1. Všeobecný popis charakteristik oblasti povodí podle požadavků článku 5 a přílohy II. Popis zahrne:

1.1 pro povrchové vody:

- mapy umístění a hranic vodních útvarů,

- mapy ekoregionů a typů útvarů povrchové vody v rámci povodí,

- identifikaci referenčních podmínek pro typy útvarů povrchové vody;

1.2 pro podzemní vody:

- mapové znázornění umístění a hranic útvarů podzemní vody.

2. Přehled významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, včetně:

- odhadu bodových zdrojů znečištění,

- odhadu difúzních zdrojů znečištění, včetně přehledu využití půdy,

- odhadu vlivů na kvantitativní stav vod včetně odběrů,

- analýzy jiných dopadů lidských činností na stav vod.

3. Identifikaci a mapové znázornění chráněných oblastí podle požadavků článku 6 a přílohy IV.

4. Mapu monitorovacích sítí zřízených pro účely článku 8 a přílohy V a, v podobě mapy, znázornění výsledků monitorovacích programů provozovaných podle příslušných ustanovení pro stav:

4.1 povrchových vod (ekologický a chemický);

4.2 podzemních vod (chemický a kvantitativní);

4.3 chráněných oblastí.

5. Seznam environmentálních cílů přijatých podle článku 4 pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti, zejména s uvedením případů, ve kterých byl použit čl. 4 odst. 4, 5, 6 a 7 a související informace požadované podle tohoto článku.

6. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vody, jak je vyžaduje článek 5 a příloha III.

7. Shrnutí programu nebo programů opatření přijatých podle článku 11, včetně postupů, jejichž prostřednictvím má být dosaženo cílů přijatých podle článku 4:

7.1 souhrn opatření potřebných k provádění právních předpisů Společenství v oblasti ochrany vod;

7.2 zprávu o praktických krocích a opatřeních provedených k uplatnění zásady návratnosti nákladů na využívání vody podle článku 9;

7.3 souhrn opatření provedených ke splnění požadavků článku 7;

7.4 souhrn opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odkazů na registry a identifikaci případů, ve kterých byly učiněny výjimky podle čl. 11 odst. 3 písm. e);

7.5 souhrn omezení přijatých ve vztahu k vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 písm. g) a i);

7.6 identifikace případů, ve kterých bylo povoleno přímé vypouštění do podzemních vod podle ustanovení čl. 11 odst. 3 písm. j);

7.7 souhrn opatření provedených v souladu s článkem 16 o prioritních látkách;

7.8 souhrn opatření provedených k přecházení nebo snížení dopadu případů havarijního znečištění;

7.9 souhrn opatření provedených podle čl. 11 odst. 5 pro vodní útvary, u kterých je nepravděpodobné dosažení cílů stanovených podle článku 4;

7.10 podrobnosti o doplňujících opatřeních určených jako nezbytných pro splnění přijatých environmentálních cílů;

7.11 podrobnosti o opatřeních přijatých k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod v souladu s čl. 11 odst. 6.

8. Registr dalších podrobnějších programů a plánů pro danou oblast povodí, týkajících se zejména dílčích povodí, odvětví, problémů nebo vodních typů, a to zároveň se shrnutím jejich obsahu.

9. Souhrn uskutečněných opatření pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v plánu.

10. Seznam příslušných orgánů v souladu s přílohou I.

11. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací podle čl. 14 odst. 1, a zejména podrobností o omezujících opatřeních přijatých v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. g) a i) a o aktuálních monitorovaných údajích shromažďovaných v souladu s článkem 8 a přílohou V.

B. První aktualizace plánu povodí a všechny další zahrnou také:

1. shrnutí všech změn nebo aktualizací provedených od zveřejnění předchozí verze plánu povodí, včetně přehledu přezkoumání, která se mají provést podle čl. 4 odst. 4, 5, 6 a 7;

2. vyhodnocení pokroku při dosahování environmentálních cílů, včetně mapového znázornění výsledků monitorování v období platnosti předchozího plánu, a vysvětlení důvodů pro nesplnění kterýchkoli environmentálních cílů;

3. shrnutí a vysvětlení všech opatření předpokládaných v předchozí verzi plánu povodí, která nebyla provedena;

4. shrnutí všech dodatečných prozatímních opatření přijatých podle čl. 11 odst. 5 od zveřejnění předchozí verze plánu povodí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

SMĚRNÝ SEZNAM HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

1. Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.

2. Organofosforové sloučeniny.

3. Organocínové sloučeniny.

4. Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.

5. Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arsen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Nerozpuštěné látky.

11. Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).

12. Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny použitím ukazatelů jako jsou BSK, CHSK, atd.).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

MEZNÍ HODNOTY EMISÍ A NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY

Pro účely této směrnice se "mezními hodnotami" a "jakostními cíli" stanovenými podle směrnic přijatých na základě směrnice 76/464/EHS rozumějí mezní hodnoty emisí a normy environmentální kvality. Tyto hodnoty jsou stanoveny v následujících směrnicích:

i) směrnice o vypouštění rtuti (82/176/EHS) [1];

ii) směrnice o vypouštění kadmia (83/513/EHS) [2];

iii) směrnice o rtuti (84/156/EHS) [3];

iv) směrnice o vypouštění hexachlorcyklohexanu (84/491/EHS) [4] a

v) směrnice o vypouštění nebezpečných látek (86/280/EHS) [5].

[1] Úř. věst. L 81, 27.3.1982, s. 29.

[2] Úř. věst. L 291, 24.10.1983, s. 1.

[3] Úř. věst. L 74, 17.3.1984, s. 49.

[4] Úř. věst. L 274, 17.10.1984, s. 11.

[5] Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 16.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA X

SEZNAM PRIORITNÍCH LÁTEK

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XI

MAPA A

Systém A: Ekoregiony pro řeky a jezera

+++++ TIFF +++++

1. Ibersko-makaronéská oblast

2. Pyreneje

3. Itálie, Korsika a Malta

4. Alpy

5. Dinarský západní Balkán

6. Helénský západní Balkán

7. Východní Balkán

8. Západní vysočina

9. Centrální vysočina

10. Karpaty

11. Maďarská nížina

12. Černomořská oblast

13. Západní plošiny

14. Centrální plošiny

15. Baltská oblast

16. Východní plošiny

17. Irsko a Severní Irsko

18. Velká Británie

19. Island

20. Boreální vrchovina

21. Tundra

22. Finsko-skandinávský štít

23. Tajga

24. Kavkaz

25. Kaspická proláklina

MAPA B

Systém A: Ekoregiony pro brakické a pobřežnívody

+++++ TIFF +++++

1. Atlantský oceán

2. Norské moře

3. Barentsovo moře

4. Severní moře

5. Baltské moře

6. Středozemní moře

--------------------------------------------------