This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32008G1216(01)
Council Resolution of 21 November 2008 on a European strategy for multilingualism
Usnesení Rady ze dne 21. listopadu 2008 o evropské strategii pro mnohojazyčnost
Usnesení Rady ze dne 21. listopadu 2008 o evropské strategii pro mnohojazyčnost
Úř. věst. C 320, 16.12.2008, p. 1–3
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
16.12.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 320/1 |
USNESENÍ RADY
ze dne 21. listopadu 2008
o evropské strategii pro mnohojazyčnost
(2008/C 320/01)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
S OHLEDEM NA:
1) |
usnesení Rady ze dne 14. února 2002 o prosazování jazykové rozmanitosti a studia jazyků (1), jež zdůraznilo, že znalost jazyků je jednou ze základních dovedností, kterou potřebuje získat každý občan, aby se mohl účinně podílet na životě evropské znalostní společnosti, a která tudíž usnadňuje začlenění do společnosti a sociální soudržnost; |
2) |
závěry Evropské rady ze zasedání v Barceloně konaného ve dnech 15. a 16. března 2002, které vyzývají k přijetí dalších opatření k lepšímu získávání základních dovedností, zejména obecným zavedením výuky dvou cizích jazyků od útlého věku (2); |
3) |
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1983/2006/ES ze dne 30. prosince 2006 o Evropském roku mezikulturního dialogu (2008) (3); |
4) |
závěry Rady ze dne 19. května 2006 o Evropském ukazateli jazykových kompetencí (4), v nichž bylo znovu potvrzeno, že znalost cizích jazyků nejen pomáhá podporovat vzájemné porozumění mezi národy, ale je i předpokladem mobility pracovní síly a přispívá ke konkurenceschopnosti hospodářství Evropské unie; |
5) |
závěry Rady ze dne 22. května 2008 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2008 až 2010 (5), ve kterých je zdůrazněn kulturní rozměr mnohojazyčnosti, a zejména její úloha, pokud jde o přístup ke kultuře, a její přispění k tvořivosti; |
6) |
závěry Rady ze dne 22. května 2008 o mezikulturních kompetencích, v nichž se uznává úloha studia jazyků a překladu při získávání mezikulturních kompetencí; |
7) |
závěry Rady ze dne 22. května 2008 o mnohojazyčnosti, v nichž se Komise mimo jiné vyzývá, aby do konce roku 2008 vypracovala návrhy komplexního rámce činnosti v oblasti mnohojazyčnosti. |
VÍTÁ:
— |
sdělení Komise ze dne 18. září 2008 nazvané „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“ (6). |
BERE NA VĚDOMÍ:
— |
zelenou knihu Komise ze dne 3. července 2008 nazvanou „Migrace a mobilita: výzvy a příležitosti pro evropské vzdělávací systémy“ (7), |
a s ohledem na činnost „konventu pro mnohojazyčnost“, jenž byl uspořádán v Paříži dne 26. září 2008.
DOMNÍVÁ SE, ŽE:
— |
jazyková a kulturní rozmanitost je nedílnou součástí evropské identity; pro Evropu tato rozmanitost představuje společné dědictví, bohatství, výzvu i přínos, |
— |
mnohojazyčnost představuje významné mezioborové téma, které zahrnuje sociální, kulturní, hospodářskou, a tedy i vzdělávací oblast, |
— |
podpora méně používaných evropských jazyků je pro mnohojazyčnost významným přínosem, |
— |
za účelem podpory studia cizích jazyků a ocenění kulturních aspektů jazykové rozmanitosti na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy je třeba vykonat ještě mnoho práce, přičemž je rovněž třeba poskytovat lepší informace o rozmanitosti jazyků v Evropě a lépe tyto jazyky šířit po světě, |
— |
mnohojazyčnost má rovněž zvláštní význam při prosazování kulturní rozmanitosti, mimo jiné v oblasti sdělovacích prostředků a obsahu online, a mezikulturního dialogu v Evropě, jakož i s ostatními oblastmi světa; překlady hrají v tomto procesu zvláštní úlohu, neboť propojují jazyky a kultury a zpřístupňují díla a myšlenky široké veřejnosti, |
— |
jazyková rozmanitost v Evropě znamená přidanou hodnotu pro rozvoj hospodářských a kulturních vztahů mezi Evropskou unií a zbytkem světa, |
— |
mnohojazyčnost přispívá k rozvoji tvořivosti tím, že zpřístupňuje jiné způsoby myšlení, chápání světa a vyjadřování představ. |
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A V PLNÉM SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY:
1) Prosazovaly mnohojazyčnost s cílem posílit sociální soudržnost, mezikulturní dialog a utváření Evropy
a) |
zvyšovaly informovanost o přínosech jazykové rozmanitosti a studia jazyků mezi veřejností, a zejména mladými lidmi v počáteční fázi jejich obecného i odborného vzdělávání; |
b) |
poskytovaly migrantům, zejména mladým lidem, výuku jazyka hostitelské země jakožto prvku nezbytného pro úspěšné začlenění a pracovní uplatnění, přičemž je třeba respektovat jazyky jejich zemí původu. |
2) Podporovaly celoživotní studium jazyků
a) |
přičinily se o to, aby byla mladým lidem od nejútlejšího věku a dále v průběhu obecného vzdělávání až po odborné a vysokoškolské vzdělávání poskytována rozmanitá a vysoce kvalitní výuka jazyků a kulturních reálií, která jim umožní osvojit si nejméně dva cizí jazyky, což je důležitý faktor pro začlenění do znalostní společnosti; |
b) |
vynaložily úsilí s cílem prosadit, aby všichni mohli získávat jazykové dovednosti a pravidelně se v nich zdokonalovat, a to ve formálním, neformálním a informálním kontextu; |
c) |
usilovaly o rozšíření výběru jazyků, jež jsou vyučovány na různých úrovních vzdělávání, včetně uznaných jazyků, které jsou méně používány, s cílem umožnit žákům volbu jazyka například s ohledem na osobní zájmy či na zeměpisnou polohu; |
d) |
podporovaly studium a šíření evropských jazyků prostřednictvím využívání inovačních nástrojů, jako jsou digitální komunikační technologie a distanční učení, jakož i přístupů, jež jsou například založeny na vzájemné srozumitelnosti příbuzných jazyků; |
e) |
prosazovaly hodnocení studentů prostřednictvím uznávaných nástrojů, jako je společný evropský referenční rámec pro jazyky vytvořený Radou Evropy a jazykový pas Europass a případně Evropský ukazatel jazykových kompetencí; |
f) |
věnovaly zvláštní pozornost další odborné přípravě pedagogů vyučujících jazyky a rozšiřování jazykových dovedností u vyučujících obecně s cílem podpořit výuku nejazykových předmětů v cizím jazyce (CLIL – společná výuka předmětu a jazyka); |
g) |
posílily evropskou mobilitu a výměny mezi pedagogy vyučujícími jazyky s cílem dosáhnout toho, aby co největší počet z nich strávil určitou dobu v zemi, v níž se hovoří jazykem, jemuž vyučují; |
h) |
využily programu celoživotního učení a příslušných vnitrostátních režimů tak, aby byly všem cílovým skupinám, zejména mladým studentům a učitelům, poskytnuty příležitosti k mobilitě, jež jim mohou pomoci zlepšit jejich jazykové dovednosti, a využily iniciativ, jako je Evropská jazyková cena LABEL, pro vypracování materiálů pro studium a výuku jazyků. |
3) Lépe prosazovaly mnohojazyčnost jako důležitý faktor pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a pro mobilitu a pracovní uplatnění obyvatel
a) |
podporovaly výuku a studium celé škály jazyků s cílem pomoci podnikům, zejména malým a středním podnikům, rozšířit jejich přístup na trhy na celém světě, obzvláště na trhy nově vznikající; |
b) |
prosazovaly, aby se jazykové dovednosti více zohledňovaly při kariérním rozvoji zaměstnanců, zejména v malých a středních podnicích; |
c) |
případně využily evropské strukturální fondy s cílem poskytovat v rámci dalšího odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých jazykové kurzy pro potřeby konkrétních zaměstnání; |
d) |
vyhodnotily a využívaly jazykové dovednosti občanů z rodin migrantů jako prostředky k posílení mezikulturního dialogu a hospodářské konkurenceschopnosti. |
4) Prosazovaly jazykovou rozmanitost a mezikulturní dialog zvýšením podpory určené překladatelské činnosti s cílem podpořit šíření děl, myšlenek a znalostí v Evropě i po celém světě:
A. |
V rámci stávajících politik a programů:
|
B. |
zahájily debatu o dlouhodobém významu a dlouhodobé proveditelnosti zvláštního programu na podporu překladů, který bude schopen dostát kulturním, technologickým a odborným výzvám, které jsou s ním spojeny. |
5) Propagovaly jazyky Evropské unie ve světě
a) |
posílily spolupráci mezi členskými státy, jakož i mezi jejich kulturními institucemi či jinými zastupujícími orgány ve třetích zemích, a prosazovaly jazyková partnerství a mezikulturní dialog se třetími zeměmi; |
b) |
co nejlépe využívaly potenciál evropských jazyků pro rozvoj kulturního a hospodářského dialog s ostatními částmi světa a posílení úlohy EU na mezinárodní úrovni; |
c) |
posílily spolupráci s vnitrostátními i mezinárodními organizacemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání a jazykové a kulturní rozmanitosti, zejména s Radou Evropy a organizací UNESCO. |
VYZÝVÁ KOMISI, ABY:
1) |
podporovala členské státy v jejich úsilí za účelem dosažení cílů stanovených v tomto usnesení, a to tím, že bude plně využíváno možností skýtaných evropskou spoluprácí ve vzdělávání, v kultuře a v dalších příslušných oblastech politiky; |
2) |
v souvislosti s novým komplexním politickým rámcem pro mnohojazyčnost a v rámci svých pravomocí přijala opatření s cílem patřičně zohlednit jazykové potřeby občanů a orgánů, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat vztahům mezi evropskými orgány a veřejností;
|
3) |
do poloviny roku 2011 předložila zprávu o provádění tohoto usnesení, a to ve spolupráci s členskými státy a se zvláštním důrazem na příklady osvědčených postupů; |
4) |
pravidelně posuzovala situaci v souvislosti s jazykovými dovednostmi v Evropě, zejména na základě veškerého stávajícího výzkumu prováděného členskými státy, společného evropského referenčního rámce pro jazyky a případně Evropského ukazatele jazykových kompetencí. |
(1) Úř. věst. C 50, 23.2.2002.
(2) Dokument SN 100/02, bod 44, s. 19.
(3) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 44.
(4) Úř. věst. C 172, 25.7.2006, s. 1.
(5) Úř. věst. C 143, 10.6.2008.
(6) 13253/08 + ADD 1 + ADD 2 + ADD 3.
(7) 11631/08 + ADD 1 (KOM(2008) 423 v konečném znění).