Pravidla pro povinný audit subjektů veřejného zájmu

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) č. 537/2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

• Cílem nařízení je zvýšit transparentnost na trhu auditu, aby se posílila důvěra veřejnosti v roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky subjektů veřejného zájmu* v Evropské unii (EU).
• Dosahuje toho tím, že stanoví pravidla pro:
  • audity subjektů veřejného zájmu,
  • organizaci a výběr statutárních auditorů a auditorských společností s cílem zaručit jejich nezávislost a zabránit střetu zájmů,
  • dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi.
• Bylo několikrát novelizováno, naposledy směrnicí (EU) 2022/2464, směrnicí o podávání zpráv o udržitelnosti podniků, pokud jde o zajištění ročních a konsolidovaných zpráv o udržitelnosti.

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení stanoví následující podmínky pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu.

Struktura poplatků

• Platby za povolené neauditorské služby, pokud byly poskytnuty za tři nebo více po sobě jdoucích let, by měly být omezeny na maximálně 70 % průměru odměn za povinný audit zaplacených v předchozích třech letech.
• Podle pozměňující směrnice (EU) 2022/2464 musí být ujištění o zprávách o udržitelnosti vyloučeno z výpočtu limitu týkajícího se odměn za ostatní služby, které může statutární auditor získat.
• Statutární auditoři nebo firmy musí výboru pro audit* oznámit pokud po dobu tří po sobě jdoucích let dostávají od jednoho subjektu veřejného zájmu více než 15 % svých celkových příjmů, aby se určilo, zda to ohrožuje jejich nezávislost a zda jsou zavedena ochranná opatření.

Zákaz poskytování neauditorských služeb

• Auditoři provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu nesmějí během provádění auditu nebo během předchozího účetního období poskytovat společnosti, ani její mateřské či dceřiné společnosti, širokou škálu neauditorských služeb, jako je daňové a právní poradenství nebo příprava účetních závěrek. Novela směrnice (EU) 2022/2464 doplňuje tento seznam o poradenské služby pro přípravu zpráv o udržitelnosti.
• Vlády členských států EU mohou některá omezení zmírnit nebo určité služby zakázat v závislosti na jejich dopadu na nezávislost auditora.
• Auditoři provádějící povinný audit mohou se souhlasem výboru pro audit poskytovat neauditorské služby, které nejsou výslovně zakázány.

Příprava na povinný audit

• Před přijetím nebo pokračováním zakázky na povinný audit subjektu veřejného zájmu musí auditoři:
  • zajistit, že jsou splněny požadavky na nezávislost,
  • každoročně výboru pro audit písemně potvrdit, že auditorská společnost, auditorští partneři a členové vyššího vedení jsou na subjektu veřejného zájmu nezávislí,
  • projednat s výborem pro audit jakékoliv skutečnosti ohrožující jejich nezávislost a uplatněné záruky.

Porušení ustanovení úmluvy

• Auditoři musí:
  • informovat společnost, pokud mají podezření, že došlo k podvodu nebo finančním nesrovnalostem, a požádat ji, aby přijala nezbytná opatření – pokud tak neučiní, informují příslušné orgány,
  • neprodleně informovat příslušné orgány, pokud během auditu odhalí protiprávní jednání, hrozbu nebo pochybnosti o životaschopnosti subjektu veřejného zájmu nebo se rozhodne odmítnout vydat výrok auditora nebo vydat záporný výrok či výrok s výhradou,
  • nahlásit nesrovnalosti, pokud jde o jejich práci na ověřování zpráv o udržitelnosti subjektů veřejného zájmu.

Zprávy auditora

• Statutární auditoři vypracovávají zprávu auditora a dodatečnou zprávu pro výbor pro audit. Každý z nich je před zveřejněním podroben kontrole kvality.
• Zpráva auditora, formulovaná jasně a srozumitelně, popisuje mimo jiné nejvýznamnější zjištěná rizika a reakci auditora na ně spolu s klíčovými připomínkami.
• Dodatečná zpráva poskytuje výboru pro audit podrobnější informace, například o rozsahu a načasování auditu a použité metodice.

Další požadavky na statutární auditory

• Další požadavky zahrnují:
  • zveřejnění výroční zprávy o transparentnosti, která obsahuje podrobné informace o společnosti a jejích činnostech a která bude dostupná na internetové stránce po dobu nejméně pěti let,
  • každoroční předložení zprávy o příjmech od subjektů veřejného zájmu příslušnému orgánu, rozdělené podle příjmů obdržených za povinný audit a různé neauditorské služby,
  • uchování dokumentů a informací uvedených v nařízení po dobu nejméně pěti let.

Jmenování statutárních auditorů nebo auditorských společností subjekty veřejného zájmu

• Valná hromada akcionářů nebo členů subjektu veřejného zájmu jmenuje auditora na základě doporučení výboru pro audit. To obsahuje alespoň dvě možnosti a vysvětlení, proč je určitý auditor upřednostňován.
• Subjekt veřejného zájmu může vyzvat kteréhokoli auditora nebo společnost k předložení návrhů a z výběrového řízení by neměly být vyloučeny malé společnosti, které v předchozím kalendářním roce obdržely od subjektů veřejného zájmu méně než 15 % svých celkových odměn za audit.
• Subjekt veřejného zájmu jmenuje auditora zpočátku na 1 rok a maximálně na 10 let, což může být prodlouženo na 20 let v případě veřejného výběrového řízení a na 24 let v případě, že společnost je auditována alespoň dvěma auditorskými společnostmi.
• Než může auditor znovu provést audit téže společnosti, musí uplynout lhůta 4 let.
• Auditoři předávají svému nástupci spis obsahující všechny relevantní informace a poslední audit.

Dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi

• Vlády členských států jmenují orgán, který dohlíží na auditory a firmy provádějící povinný audit subjektů veřejného zájmu. Orgány:
  • jsou nezávislé na statutárních auditorech a auditorských společnostech,
  • zachovávají mlčenlivost,
  • nesmějí zasahovat do obsahu zpráv auditora,
  • mají nezbytné dozorové a vyšetřovací pravomoci, včetně přístupu k údajům a kontroly podniků, a to buď samostatně, ve spolupráci s jinými orgány, nebo s pomocí soudních orgánů,
  • zavedou a použijí účinné systémy zajištění kvality auditu,
  • řídí se jasnými pravidly o jmenování kontrolorů a jejich činnostech,
  • sledují trh s poskytováním služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu, obzvláště činnost výborů pro audit, koncentraci trhu v konkrétních odvětvích nebo jakékoliv nedostatky ze strany společností,
  • měly do 17. června 2016 zveřejnit zprávu o vývoji trhu a poté tak činit každé tři roky (na základě těchto zpráv zveřejní Evropská komise společnou zprávu o tomto vývoji na úrovni EU),
  • zveřejní roční zprávy o činnosti, pracovní programy a hodnocení systému zajištění kvality,
  • spolupracují se svými protějšky v jiných členských státech, zejména při kontrolách zajištění kvality, šetřeních a inspekcích na místě,
  • mohou si za určitých podmínek vyměňovat informace s kolegy ze zemí mimo EU.
• Nařízením se zřizuje Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem, který:
  • tvoří jeden vysoce postavený zástupce z každého vnitrostátního orgánu a z Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy,
  • poskytuje poradenství Komisi a vnitrostátním orgánům, přispívá technickými znalostmi, hraje koordinační roli a podporuje výměnu informací, odborných znalostí a osvědčených postupů,
  • může zřizovat stálé podskupiny pro konkrétní otázky nebo podskupiny podle potřeby.

Přechodná opatření

• Od 17. června 2020 nesmí subjekt veřejného zájmu obnovit smlouvu se statutárním auditorem nebo auditorskou společností, pokud mu v době vstupu nařízení v platnost poskytoval auditorské služby po dobu 20 nebo více po sobě jdoucích let.
• od 17. června 2023 se toto omezení vztahuje na služby poskytované nepřerušeně v délce od 11 do 20 let.

Nařízením se zrušuje rozhodnutí Komise 2005/909/ES.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Uplatňuje se ode dne 17. června 2016.

KONTEXT

• Nařízení doplňuje směrnici 2006/43/ES, která se vztahuje na všechny povinné audity (viz shrnutí), pokud jde o subjekty veřejného zájmu.
• V roce 2021 Komise zveřejnila zprávu o sledování vývoje na trhu EU v oblasti poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného sektoru.
• Kromě zvýšení transparentnosti trhu s audity podporuje nařízení také širší možnost výběru poskytovatele auditu v oblasti s vysokou koncentrací několika velkých účetních společností.
• Další informace viz:
  • Nařízení o povinném auditu subjektů veřejného zájmu (nařízení o auditu) (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zvláštních požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77–112).

Postupné změny nařízení (EU) č. 537/2014 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15–80).

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance a Evropské radě pro systémová rizika o vývoji na trhu EU se službami povinného auditu pro subjekty veřejného zájmu podle článku 27 nařízení (EU) 537/2014 (COM(2021) 29 final, 28.1.2021).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87–107).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 20.11.2023