|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi
|
|
_____________
|
|
Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi
(stanovisko z vlastní iniciativy)
|
|
|
|
SOC/728
|
|
|
|
Zpravodajka: Katrĩna LEITĀNE
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
24/02/2022
|
|
Právní základ
|
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
06/09/2022
|
|
Datum přijetí na plenárním zasedání
|
21/09/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
572
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
158/0/5
|
1.Závěry a doporučení
1.1Politická účast je základem každé fungující demokracie. Hlavní hodnotou EU pro mladé Evropany je respekt k demokracii, lidským právům a právnímu státu. Je klíčové zajistit, aby se mladí lidé mohli vyjádřit k rozhodnutím, která mají vliv na jejich budoucnost, neboť i nepřímý účinek může mít výrazný dopad na mladé lidi a budoucí generace. I politiky, které se přímo nezaměřují na mladé lidi nebo nejsou považovány za součást tradiční oblasti politiky mládeže, mohou mít výrazný dopad na život mladých lidí. Je důležité poskytnout účinné mechanismy, jež doplní stávající participativní mechanismy, jsou v souladu s demokratickými zásadami a jsou přizpůsobené potřebám mladých lidí. Může to přispět k lepší a účinnější tvorbě politik.
1.2EHSV se domnívá, že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak oslovit mladé lidi a informovat je o všech možných formách účasti a o hodnotách evropského projektu, je vzdělání. Stávající programy podporující formální a neformální vzdělávání, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, úspěšně zlepšily názory mladých lidí, pokud jde o demokratickou účast a hodnoty a zásady Evropské unie.
1.3EHSV poukazuje na to, že je výslovně nutné zapojit mladé lidi do tvorby politik prostřednictvím jejich smysluplné účasti způsobem, který je pro mladé lidi nejvhodnější, a následně monitorovat, hodnotit a posuzovat dopady, aby se zajistilo, že budou názory mladých lidí zohledněny při přijímání politických rozhodnutí. Zapojení do celého procesu tvorby politiky vzbuzuje v mladé generaci – a nejen v ní – důvěru a umožňuje, aby byla vnímána jako relevantní a důležitá součást tohoto procesu. Součástí těchto procesů by mělo být i viditelné a transparentní informování o výsledcích tohoto zapojení. Tento prvek má zásadní význam pro budování důvěry mladých lidí, pokud jde o tvorbu politik. Kromě toho je velmi důležité sociální začlenění a oslovení skupin s různými potřebami.
1.4EHSV souhlasí s tím, že organizace občanské společnosti mohou hrát zásadní úlohu při zapojování mladých lidí do společenských výzev, a tedy i v jejich účasti na tvorbě politik a demokratickém procesu. Tyto organizace mohou sloužit jako mosty a podpůrné sítě, které pomáhají mladým lidem se zapojením do činnosti formálních veřejných orgánů a umožňují mladým lidem stát se aktivními občany. EHSV podporuje tyto organizace a mladé občany v jejich činnosti a vyzývá k přijetí opatření, která by jim to umožnila.
1.5EHSV vybízí orgány EU a členské státy k provádění opatření a mechanismů, které zajistí, že názory mladých lidí budou zohledňovány v každé oblasti politik a zároveň vytvoří pro mladé lidi prostor, aby mohli poskytovat konzistentní a odborné podněty k výzvám, jimž čelí. Tyto struktury by rovněž měly zahrnovat transparentní a viditelná návazná opatření a mechanismy monitorování a doplňovat stávající nástroje účasti mládeže, aniž by vedly ke snížení financování. Pro smysluplnou účast mladých lidí na tvorbě politik by měly být k dispozici vhodné zdroje.
1.6Účast mladých lidí na politických a rozhodovacích procesech může podpořit zlepšování právní úpravy a politik díky mapování a pochopení současných i budoucích trendů, které mají dopad na životy mladých lidí a budoucích generací. Může to rovněž usnadnit úkol autora návrhu, neboť mu to umožní získat kvalitativní vstupy pro doplnění sekundárních údajů.
1.7EHSV by rád zdůraznil, že ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi je postaveno na klíčových cílech strategie EU pro mládež a Evropského roku mládeže, přičemž obě tyto iniciativy zdůrazňují význam začlenění problematiky mládeže do tvorby politik, což vyžaduje meziodvětvový přístup. Je také jedním z opatření uvedených ve zprávě o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy, kterou schválily všechny hlasující složky na plenárním zasedání konference i občané. V zájmu dosažení dlouhodobého dopadu a odkazu po skončení Evropského roku mládeže je třeba mladé lidi podporovat, aby stáli v čele změn a vytvářeli lepší budoucnost.
1.8EHSV bere na vědomí odkaz na ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi uvedený ve sdělení Evropské komise o výsledku Konference o budoucnosti Evropy. Zdůrazňuje však, že návrh Komise není v souladu s cíli a prostředky původního návrhu, opomíjí smysluplnou spolupráci s mládežnickými organizacemi a odborníky a začlenění problematiky mládeže do všech politik a nezohledňuje dlouhodobý dopad politik na budoucí generace. EHSV se domnívá, že ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi by mělo být součástí souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy jako samostatný nástroj, neboť budoucí generace a mladí lidé zasluhují zvláštní pozornost.
1.9EHSV vyzývá k větší spolupráci mezi orgány a institucemi při slaďování stávajících úspěšných iniciativ, jako je dialog EU s mládeží, „Vaše Evropa, váš názor“ a Evropské setkání mládeže, a k jejich propojování s budoucími iniciativami, jako je ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, v souladu se strategií EU pro mládež. EHSV dále předkládá seznam návrhů, jež se týkají zapojení mládeže do činnosti EHSV, a usiluje o zavedení koncepce ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi do své práce.
2.Obecné připomínky
2.1Úloha mladých lidí při budování evropského projektu
2.1.1Mladí lidé jsou motorem evropského projektu a jejich kreativita, energie a nadšení jsou hnací silou jeho udržitelnosti. Aktuální rok 2022 byl nazván Evropským rokem mládeže. Jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, „Evropa potřebuje všechny své mladé lidi“ a „naše Unie musí mít ducha a vizi, jež v nich bude rezonovat.“
2.1.2Projekt EU nelze v současném demokratickém prostředí účinně a řádně realizovat bez uznání diskuze o politické účasti mladých lidí
v rámci demokratických tradic a geopolitických souvislostí. Místopředseda pro podporu evropského způsobu života Margaritis Schinas prohlásil, že „Evropský rok mládeže by měl přinést změnu paradigmatu, pokud jde o způsob, jak zapojujeme mladé lidi do tvorby politik a rozhodování.“ Hlavní motivací je poskytnout mladým lidem přístup ke smysluplnému zapojení a posílit v této souvislosti jejich postavení
.
2.1.3Podle průzkumů Eurobarometru
důvěřuje EU méně než polovina (47 %) Evropanů a pouze 44 % o ní smýšlí kladně. Budoucnost evropského projektu silně závisí na tom, jak silná bude sounáležitost mladých lidí s evropskými hodnotami a jejich ochota přijmout evropskou identitu. Aktivní zapojení mladých lidí do politických a rozhodovacích procesů je klíčové, protože dnešní rozhodnutí budou utvářet jejich budoucnost. Proto by měly být zavedeny nástroje účasti, které zajistí, že na názory mladých lidí bude brán zřetel. Účast na občanském a demokratickém životě musí být posílena na všech úrovních, aby byla zajištěna budoucí prosperita Evropy, přičemž je třeba uznat, že demokratická vyspělost ovlivňuje
vzorce politické účasti mladých lidí v EU.
2.1.4Iniciativa EU svolat Konferenci o budoucnosti Evropy byla impulzem k prosazování participativního dialogu s občany v celé Unii. Za cestu vpřed je považováno zlepšení účinnosti stávajících mechanismů účasti mládeže a rozvoj mechanismů nových. Jak bylo navrženo ve zprávě o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy, mohlo by to zahrnovat „ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi“
s posouzením dopadů a konzultačním mechanismem, do něhož by byli zapojeni zástupci mladých lidí.
2.1.5Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi funguje jako metoda strategického výhledu pro tvorbu politik. Strategický výhled je cenná koncepce, kterou chce Evropská komise používat v rámci procesu tvorby politiky. Vychází z principů, jako je mapování situace, analýza megatrendů, plánování scénářů a vytváření vizí, a zohledňovat v tomto rámci perspektivu mladých lidí a budoucích generací je proto nevyhnutelné. I když proces výhledu uznává, že budoucnost není předem určena, shromažďuje informace o možných scénářích a jeho cílem je připravit se na nově se objevující výzvy. Mezigenerační dialog může obsahovat cenné nástroje, které zajistí, aby navrhované politiky tyto trendy a budoucí scénáře zohlednily. Provádění analýz, které zohledňují perspektivu mladých lidí a budoucích generací, může a mělo by přispívat k lepším a lépe přizpůsobeným politikám, které jsou schopny řešit výzvy budoucích generací.
2.1.6V zájmu tvorby lepších politik, jež budou připraveny na budoucí výzvy, je třeba, aby tyto politiky uznaly a chránily práva mladých lidí a budoucích generací a zajistily, že nebude nedocházet k negativním dopadům na konkrétní generační a sociální skupiny. Tyto skupiny jsou v současné době často ignorovány nebo považovány za součást jiných skupin, což neodpovídá skutečnosti. V důsledku toho politiky náležitě neřeší výzvy a přispívají k poklesu důvěry a odklonu od spolupráce s formálními institucemi.
2.2Potřeba smysluplné účasti mladých lidí
2.2.1Smysluplné zapojení znamená sdílení moci, schopnost přijímat rozhodnutí při zapojení dalších zúčastněných stran, a to za transparentních podmínek známých všem dotčeným subjektům. Dobře navržené procesy odpovědnosti nastolují důvěru všech zúčastněných stran v procesy účasti na politickém životě a všechny zúčastněné strany by měly být informovány o výslovné odpovědnosti jednotlivých aktérů.
2.2.2Od celosvětové finanční krize na počátku nového tisíciletí se zhoršila důvěra mladých lidí ve veřejné instituce
a jejich vnímání politického vlivu a zastoupení při rozhodování se nemění. Účast mladých lidí na demokratickém životě může mít řadu podob. Za nejefektivnější způsob, jak dát na vědomí svůj názor rozhodujícím činitelům, je však považováno hlasování v místních, vnitrostátních nebo evropských volbách (39 %)
, přičemž podíl mladých lidí, kteří tomuto typu demokratické účasti důvěřují, je stále velmi nízký. Současně u těch, kdo se budou pravděpodobně držet stranou od politiky, je to způsobeno nedostatkem smysluplného zapojení a důvěry a pocitem, že nemá smysl se účastnit, není-li jejich příspěvek zohledňován. Jednou z hlavních překážek účasti mladých lidí je přesvědčení, že tvůrci rozhodnutí „nenaslouchají lidem, jako jsem já“
. Podpora důvěry a posílení dialogu mezi mladými lidmi a veřejnými institucemi je tedy zásadní pro zajištění připravenosti a odolnosti společností vůči budoucím otřesům
.
2.2.3Většina (70 %)
mladých lidí se domnívá, že nemají velký nebo žádný vliv na důležitá rozhodnutí, zákony a politiky, které ovlivňují EU jako celek. 24,8 %
mladých lidí se domnívá, že nemůže vůbec ovlivnit, jaká témata se objevují ve veřejných nebo politických diskuzích, a dalších 40,8 % uvádí, že to nemůže příliš ovlivnit. Kromě toho 2/3 respondentů mají za to, že větší povědomí politiků o záležitostech mladých lidí by mladým lidem pomohlo více ovlivňovat politiku, a přes 50 % z nich se domnívá, že by tomuto účelu posloužila také silnější úloha organizací mladých lidí v politice.
2.2.4Mladí lidé změnili své způsoby účasti a v současné době preferují neinstitucionalizované, a zejména nevolební formy politického zapojení. Výzkum v rostoucí míře ukazuje, že to souvisí se snižující se mírou důvěry ve veřejné orgány a nespokojeností s fungováním zastupitelské demokracie. Nekonvenční politická účast mladých lidí je stále proměnlivější, individualizovanější a personalizovanější. Upřednostňováno je zapojení do jednotlivých otázek a témat, jakož i forma přímého aktivismu a protestu ve smyslu „individuální volby životního stylu“. Obecně se mladí lidé vyznačují vysokou politickou motivací. Odborníci na účast na politickém životě se při posuzování otázky účasti mládeže nezaměřují ani tak na to, zda se mladí lidé chtějí zapojit, ale spíše na to, jaká místa a způsoby volí pro vyjadřování svých politických názorů. Vzhledem k široké škále způsobů, jimiž se dnes mladí lidé snaží ovlivňovat politiku a politická opatření, je zřejmé, že je třeba v rámci demokratických institucí zohlednit nekonvenční povahu politické účasti, participativního rozhodování, posílených mechanismů komunikace a transparentnosti. Tvorba politiky v rámci veřejných orgánů by měla být odpovídajícím způsobem upravena a navržena tak, aby byla při přijímání politických rozhodnutí zajištěna osvěta a zapojení všech skupin mladých lidí. Mechanismy účasti by měly být skutečně inkluzivní a měly by být komunikovány tak, aby oslovily různorodé publikum a ty, kteří jsou obtížně dosažitelní.
2.2.5Organizace vedené mladými lidmi získaly odborné znalosti a vědomosti o široké škále témat souvisejících s problémy, s nimiž se jejich vrstevníci potýkají. Jejich zapojení do procesu tvorby politik povede k vytvoření ucelenějších a uzpůsobenějších pravidel a předpisů. To podporuje i neustále rostoucí počet mladých lidí, kteří se k těmto organizacím připojují.
2.2.6Smysluplné zapojení mladých lidí má zásadní význam. Je třeba zlepšit jejich účast a řešit zejména: nedostatečné demokratické zastoupení mladých lidí a chybějící perspektivu mládeže mimo tradiční oblast politiky mládeže. Mladí lidé si přejí být zapojování do utváření politik, které ovlivňují jejich životy. Mezigenerační spravedlnost
je způsob, jímž lze ve stárnoucích společnostech napravit nerovnost mezi generacemi.
2.2.7Stávající nástroje analýzy dopadů na mládež, jako je například nástroj č. 31 v souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, neupravují začlenění problematiky mládeže a zapojení mládežnických organizací a mladých lidí s odpovídajícími odbornými znalostmi, kteří by byli schopni poskytnout systematický přehled problematiky z perspektivy mladých lidí. Navíc na základě dostupných publikací se takové nástroje uplatňují méně často, než by si důležitost a význam návrhů žádaly.
3.Konkrétní připomínky
3.1Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi
3.1.1Návrh se opírá o tři pilíře: konzultace, posouzení dopadů a zmírňující opatření. Poskytuje rámec pro zlepšení účinnosti a účelnosti politiky založený na posílené účasti mládeže a začlenění problematiky mládeže do tvorby politik. Zohledňuje rovněž zranitelné skupiny mladých lidí, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením, tzv. NEET
(osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), mladí lidé žijící v odlehlých oblastech atd. Díky různým složkám poskytuje ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi ucelenou strukturu pro tvorbu vysoce kvalitních a lepších politik, které řeší problémy, s nimiž se mohou budoucí generace potýkat.
3.1.2Prvním krokem ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi je zjištění významu připravovaných návrhů politik pro mladé lidi a budoucí generace a dopadu na ně. To pomůže určit, zda by mělo být provedeno úplné ověření dopadu připravované politiky na mladé lidi. Hodnotitelé za pomoci kontrolního seznamu určí, zda má předkládaný návrh pro mladé lidi skutečně význam a zda má na ně a na budoucí generace přímý a nepřímý dopad. Pokud tomu tak je, přikročí se k fázi úplných konzultací, posouzení dopadů a hledání zmírňujících opatření. Ukazatele v kontrolním seznamu by měly vycházet z potřeb a nápadů mladých lidí, aby bylo zajištěno, že budou zohledněny návrhy, jež jsou z jejich pohledu relevantní.
3.1.3V rámci dalšího kroku se očekává, že příslušní hodnotitelé budou smysluplně konzultovat zúčastněné strany činné v oblasti problematiky mladých lidí, aby bylo zajištěno systematické poskytování odborných znalostí pro důkladnou analýzu. Na základě tohoto zapojení budou hodnotitelé usilovat o zjištění obav mladých lidí ohledně možných dopadů zkoumaného návrhu politiky. Tato participační složka musí být transparentní a musí poskytovat prostor širokému spektru zástupců mládeže, organizací vedených mládeží a mladých lidí s odpovídajícími odbornými znalostmi, aby mohli poskytnout své příspěvky. Tímto způsobem lze zajistit systematický přístup k otázkám, jimiž se návrhy politik zabývají. Zapojení mládežnických organizací, zástupců mládeže a mladých lidí s příslušnými odbornými znalostmi může poskytnout velmi rozmanité a jedinečné souvislosti pro posouzení dopadů. Díky takovému smysluplnému zapojení mohou hodnotitelé získat komplexní přehled založený na zastřešujících znalostech a odborných poznatcích, jimiž tito mladí lidé disponují. Na základě těchto vstupních informací může být analýza dopadů dostatečně podrobná, aby odhalila problémy a aspekty, v nichž by navrhované politiky mohly způsobit narušení.
3.1.4Na základě dostupných údajů shromážděných v průběhu celého procesu a výsledků konzultací mohou hodnotitelé vypracovat analýzu dopadů navazující na témata uvedená v kontrolním seznamu a poskytnout výhledovou analýzu pro budoucí generace.
3.1.5Při zjištění negativního dopadu by měl hodnotitel navrhnout zmírňující opatření, která by se měla primárně zaměřit na skupiny žijící ve zranitelných situacích a na znevýhodněné mladé lidi. Doporučuje se, aby hodnotitelé do konzultací začlenili otázky týkající se možných zmírňujících opatření, která by mohla být zahrnuta do analýzy. V nadcházejících letech se doporučuje provést hodnocení, aby bylo možné sledovat dopad politik a to, jak zmírňující opatření řešila negativní dopady.
3.1.6Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi by nemělo nahrazovat smysluplnou interakci s nimi obecně a mělo by doplňovat stávající mechanismy účasti.
3.1.7Návrh je výsledkem řady diskusí s největšími evropskými sítěmi mládeže a od doby vytvoření dialogu EU s mládeží (a strukturovaného dialogu coby jeho předchůdce) byl rovněž výslovně zmíněn v několika jeho doporučeních. Mladí lidé vyjádřili silné přání mít transparentní postup tvorby politik, který by jim umožnil podílet se na přípravě návrhů a monitorovat výsledky.
3.1.8Návrh rovněž vychází ze struktury testu dopadů na malé a střední podniky, který je příkladem vhodného nástroje pro posouzení dopadů na úrovni EU založeného na třech pilířích – konzultaci, analýze dopadů a zmírňujících opatřeních. Kromě toho má být ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi stejně jako test dopadů na malé a střední podniky součástí souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy coby samostatný nástroj, jehož cílem je – v souladu se sdělením předsedkyně Evropské komise – vyzdvihnout úlohu mladých lidí v budoucnosti Evropy.
3.1.9Návrh vychází z příkladů nástrojů posouzení dopadů na mládež, které již existují v několika členských státech, například v Rakousku, Německu, Francii, ve Vlámsku v Belgii a také mimo EU, například na Novém Zélandu a v Kanadě.
3.1.10Navrhované posouzení dopadů poskytuje řešení, jak zajistit, aby dopady politik zohledňovaly potřeby a očekávání mladých lidí, a poskytuje prostor mimo tradiční oblast politiky mládeže. Pouze malá část návrhů Evropské komise je analyzována optikou mladých lidí. Významná část těchto návrhů však přímo i nepřímo ovlivňuje kvalitu jejich života.
3.1.11Navrhuje se začlenit ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi do veřejně dostupných posouzení dopadů zlepšování právní úpravy a zveřejnit ho na Evropském portálu pro mládež. Nejúčinnější způsob by však měl být dále zkoumán. EHSV nicméně vyzývá Generální ředitelství pro komunikaci, aby jej aktivně propagovalo s cílem zajistit jeho viditelnost, přičemž generální sekretariát by měl podporovat jeho přijetí v jednotlivých generálních ředitelstvích. Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi by mohly zveřejnit i instituce, které se rozhodnou jej provádět, a to mimo jiné prostřednictvím internetových stránek EHSV. Zveřejněním posouzení a konečné verze návrhu budou mít zúčastněné strany z řad mladých lidí, které se účastnily konzultací, možnost zjistit, jak byl jejich příspěvek zohledněn.
3.1.12Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi se navrhuje jako struktura, kterou lze provádět na místní, regionální a vnitrostátní úrovni společně s orgány Evropské unie.
3.1.13Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi může potenciálně zlepšit politiky, ale musí být rovněž založen na smysluplných participativních mechanismech, protože využívání znalostí komunit je způsob, jak zajistit účinnost a dosáhnout zlepšení.
3.2Zapojení mládeže v rámci EHSV
3.2.1EHSV si uvědomuje význam zapojení mládeže do utváření budoucnosti Evropy, a proto provádí několik úspěšných iniciativ, jako je „Vaše Evropa, váš názor“, kulaté stoly mládeže o klimatu a udržitelnosti a summit EU mládeže o klimatu, který pořádá společně s Evropským parlamentem. V návaznosti na své stanovisko NAT/788
EHSV poprvé začlenil do své oficiální delegace na zasedání konference smluvních stran UNFCCC v roce 2021 u příležitosti 26. zasedání konference smluvních stran zástupce mladých lidí. Kromě toho bude cena EHSV pro občanskou společnost za rok 2022 v souvislosti s Evropským rokem mládeže udělena za účinné, inovativní a kreativní iniciativy, jejichž cílem je vytvořit lepší budoucnost pro mladé Evropany a ve spolupráci s nimi.
3.2.2EHSV se bude snažit posílit hlasy mladých lidí a mládežnických organizací prostřednictvím strukturovanějších, smysluplnějších a cílenějších mechanismů účasti mládeže s cílem zvýšit vnitřní zapojení mladých lidí a mládežnických organizací do práce EHSV. V souladu s tím by EHSV měl podniknout následující kroky:
·měly by být zavedeny transparentní a průřezové koordinační mechanismy s cílem začlenit hledisko mladých lidí do práce EHSV a do jeho právních předpisů,
·ke klíčovým stanoviskům by mohli být zváni mladí odborníci s příslušnými znalostmi,
·v souvislosti s Evropským rokem mládeže by se mohla tematika mladých lidí stát společným tématem podzimního kola stanovisek z vlastní iniciativy,
·mohl by pořádat tematické debaty s evropskými mládežnickými organizacemi a občanskými organizacemi, aby se účinněji propojily vnitrostátní a evropské perspektivy,
·témata týkající se mládeže by mohla být každoročně vybírána pro studie EHSV
,
·všechna stanoviska vypracovaná EHSV by měla vždy zohledňovat také mezigenerační hledisko (stejně jako je tomu v případě hlediska genderového),
·budovat aktivní vztahy s ostatními orgány EU s cílem zmapovat mechanismy účasti mládeže a posílit informační činnost s mládeží a mládežnickými organizacemi na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,
·přijmout usnesení o zapojení mládeže do EHSV, které připravuje koordinační skupina pro Evropský rok mládeže,
·vytvořit na internetových stránkách EHSV záložku „zapojení mladých lidí“, která by upozorňovala na minulé, aktuální a budoucí aktivity týkající se mládeže, včetně stanovisek, veřejných slyšení, akcí atd.,
·v rámci EHSV by mohla být zřízena stálá struktura, která by zajistila, že práce na zapojení mládeže v rámci EHSV a ostatních orgánů bude pokračovat i po roce 2022.
3.2.3EHSV bude dále zkoumat a zvažovat možné způsoby uplatňování koncepce ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi ve své práci s cílem vytvořit jednotný přístup k zapojení mládeže do činnosti EHSV.
3.2.4EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby na toto stanovisko z vlastní iniciativy a na návrh ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi reagovala a aby společné diskutovaly o jeho provádění.
V Bruselu dne 21. září 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
APPENDIX
The Concept Note The EU Youth Test: Investing Now in the Union's Future
Young people are not only the present, but the future as well. As a result of the pandemic and the severe financial crises in the last decade, we have seen that young people are one of the first groups within our society who are affected by the new measures, such as austerity measures or lockdowns. These policies not only impact the economic possibilities of future generations, but also create inequalities and serious consequences on mental health, among other things. In 2019, we saw a record turnout at the European elections which included a significant increase in youth participation. Young people have a strong opinion on issues that impact them, such as economic growth, digitalisation or the climate crisis. It is time to provide sufficient means to include them in policy-making since they are the ones who need to carry the burden of these decisions.
Several participatory processes exist in the European Union (EU), such as the "Have your say" portal. Young people have a number of opportunities to express their view on topics they are asked about. However, it is not enough to consult with young people, invite them on stage and just move on without taking them into consideration. There is a clear call for meaningful participation and engagement, while there is also a need for follow-up on how the voice of young people has been heard. By now, it is clear that young people are affected by policies that are outside the scope of traditional youth policies, yet they are rarely included in the policy-making process. The EU needs to step up and work on policies that consider the impact on those who will suffer the consequences: young people today and future generations.
The EU Youth Test is an impact assessment tool that will ensure that young people are considered during the policy-making processes within the EU. As a result, the EU will be able to create better policies that are long-lasting and impactful, actively close inequality gaps, and take into account current and future generations. Policies will address the experiences, needs and expectations of young people and they will help Europe's youngest generation maximise their potential.
·EU Youth Test: with and for youth
The EU Youth Test is designed to evaluate the impact that any new proposals may have on young people in the EU and identify mitigation measures necessary to avoid any negative impacts.
It is based on three pillars:
·Meaningful engagement with relevant youth stakeholders.
·Impact assessments of draft proposals.
·Mitigation measures to address adversities facing groups of young people, with a special focus on groups living in vulnerable situations.
It supports the mainstreaming of young people by addressing the lack of involvement in policy fields that are not usually considered youth-related, e.g. sustainability, economic or infrastructure policies.
The EU Youth Test will focus on all proposals coming from the European Commission. All EU proposals should be assessed to see the impact on the lives of young people. The assessment carried out by each Directorate-General (DGs) would include the following steps:
·application of a standardised checklist to determine how relevant the proposal is to young people and future generations (those yet to be born);
·qualitative consultation with representatives of young people from youth-led organisations and experts;
·analysis of the draft proposal based on the available data and the outcomes of the discussions;
·summary of the impact on young people with clear indication of the proposal's degree of suitability;
·in case of a low level of suitability, clear recommendations for changes to mitigate the potential negative impact;
·publication of the result of the EU Youth Test (e.g. on the Youth Portal).
The EU Youth Test should be conducted by every DG. DGs should be prepared to use the impact assessment tool and would need to be properly trained to include youth stakeholders meaningfully in the policy-making process.
·Bringing the missing 25% to the forefront
Young people make up 25% of the whole EU population and, while they will live the longest with the consequences and impacts of the regulations designed today, they are underrepresented in political processes and in consultations.
The EU Youth Test has already proven to be useful in several national legislative processes. For example, in Germany in the last four years, the level of relevance was checked in the case of more than 500 laws, with more than 100 impact assessments conducted. These assessments cover a wide range of topics such as the implementation of the Climate Protection Programme 2030 in tax law. While in Germany the test does not include mitigation measures, it highlights how certain legislation can impact the life of young people. The assessment pointed out several benefits for young people in terms of affordable, long-distance commuting opportunities, but also warned that the increased access to mobility is relevant only for those young people who live close to existing infrastructure.
Furthermore, we believe a youth impact assessment could have been highly beneficial for the EU in several instances in the past. One of the most recent examples would be the EU taxonomy proposal. This exact proposal is highly relevant for young people and future generations. As we are aware, climate change and the destruction of our environment is something that not only the future generations will have to live with, but is already taking the lives of millions of young people every year. It is therefore the bare minimum to include young people in the discussion about energy sources such as nuclear power or natural gas. Based on recent events, it is clear that young people would have provided stronger political momentum in opposing the clear error of including gas and nuclear as sustainable energy sources. Furthermore, young people are considered to be the drivers of the circular economy and future generations should be the main beneficiaries of sustainable investment opportunities. Policies addressing the new ways of the economy will have an impact on the employment, health and wellbeing of future generations. This needs to be considered now, otherwise such policies will cause further disruptions, barriers and inequalities within our society.
As has been said many times, young people are not only the future, but also the present. As rightly pointed out by Commission President Ursula von der Leyen, young people have been one of the groups within our society most affected by the previous financial crisis and the current health crisis and faltering economy. There is now a clear need to create policies that consider their point of view.
Mainstreaming young people into all policies: an existing objective at EU Level
An EU level Youth Test is one of the measures set out in the Conference on the Future of Europe Outcomes Report that was endorsed by all voting components in the Conference plenary and citizens. Young people are demanding proper consultation on all policies that affect them, and to have their voice taken into account in the shaping of these policies. While the Youth Test meets these expectations, it also acknowledges that young people's interests are wide-ranging and go far beyond traditional "youth" topics such as education and mobility exchanges. Mainstreaming youth into all policies is also an aim of the EU Youth Strategy (2019-2027) and one of the four key objectives of the European Year of Youth 2022. Adoption of the Youth Test is therefore a way to implement this strand of the Strategy, to realise this 2022 objective, hence providing a long-lasting legacy and following up concretely on a measure coming from the Conference on the Future of Europe.
·Numerous "Best Practices"
The EU Youth Test exists in several Member States at national and regional levels in different forms, but always for the benefit of and involving young people. In some cases, it is conducted by a separate entity (Germany, Flanders) while in others it is carried out by the respective ministries (Austria, France). Several child and youth impact assessment tools were launched as a result of the recommendation of the UN Convention on the Rights of the Child (New Zealand, Canada, Scotland). Even though these tools only partially address the challenges, since they are conducted after the approval of the legislation rather than beforehand, and hence without including young people in the decision-making process, they prove that there is a global trend towards assessing the impact of legislation on young people by involving them. We can also see that, thanks to NextGenerationEU, more and more countries are working on youth impact assessments (Italy), which should be something that the Commission not only expects from the Member States but should also champion, including by introducing a standardised mechanism for them.
While these best practices prove to be rather diverse in terms of methodology and scope, after the Youth Forum conducted interviews with several National Youth Councils, we found that the youth impact assessment tools are considered to be a great way to mainstream youth policy, ensure that youth inequalities are mitigated and removed, and include young people's perspective in the policy-making procedure.
Last year, the European Youth Forum collected and analysed several examples of youth impact assessment tools based on the input from five National Youth Councils and available online information. These examples cover both the national and regional level and focus on the implementation of youth impact assessments on legislative proposals. However, the spectrum and the methodology of each differ, in some cases significantly. Further research is expected to be conducted to include the perspective of the representatives of the authorities, particularly EU Member State representatives. The table below is intended to indicate the scope and the methodology of the impact assessment tools, identify the entities conducting them, and suggest relevant aspects to be considered for the development of an EU Youth Test.
|
Region/
Country
|
Scope
|
Methodology
|
Conducted By
|
Transferable best practice principles to be considered in the development of the EU Youth Test
|
|
Flanders
|
Young people 0-25 years of age
|
An extensive report with 14 questions. During the assessment, data and indicators are expected to be provided by the assessor
|
Respective ministry
|
The assessment report is easily understandable and thorough
|
|
Austria
|
Children and youth (under 18 years of age)
|
Either an extensive assessment with concrete indicators or a simplified questionnaire, depending on the relevance
|
Federal administration, the department that is proposing the initiative or legislation
|
The checklist can be a good way to assess the relevance of the draft policy for young people, and as such decide on further steps in the impact assessment
|
|
France
|
Young people 16-25 years of age
|
N/A
|
Respective ministry
|
The impact assessment clause is part of the legislative framework that could make it binding and highly visible. High level political support.
|
|
Germany
|
Young people 12-27 years of age
|
Standardised assessment tool and a two-stage assessment process considering areas of life and several impact dimensions
|
Competence Centre Youth-Check - a separate institution from the ministry
|
The two–fold assessment process gives a detailed picture of the impact on youth
|
|
Italy
|
Young people
|
Under development
|
Several stakeholders are involved in the impact assessment, such as scholars, youth representatives and policy-makers
|
Related to the NextGenerationEU funds and the National Recovery and Resilience Plans
|
|
New Zealand
|
Children and young people
|
Two-step screening based on an extensive questionnaire
|
Public authorities but it can be freely used by anyone - enhancing transparency and widespread adoption
|
Publicly available and to be carried out by anyone
|
·Road to the EU Youth Test
The European Youth Forum and its more than 100 member organisations urge the Commission to adopt an EU Youth Test and make the promises of the European Year of Youth a reality for all young Europeans. It is a chance to create a long-lasting legacy that will support the future generations in living a sustainable life. Together with other relevant stakeholders, such as EU institutions, representatives of youth-led organisations and Member States, the Youth Forum has started to map the possible scenarios for an EU Youth Test. Based on the previous discussions, we suggest that the European Commission take the following steps in the coming months of 2022:
·conduct research and analysis on existing youth impact assessment tools;
·finalise the proposal for an EU Youth test with the involvement of youth stakeholders;
·together with youth stakeholders, draft the procedure and guidelines, including the checklist and the analysis;
·expression of interest by DGs to include a youth perspective and future generations in policy-making processes;
·capacity-building of DGs to readily apply the EU Youth Test when drafting new proposals;
·monitor the implementation of the EU Youth Test on an ongoing basis.
The EU Youth Test can be a successful instrument if it is used widely by DGs and if policy-makers are able to have meaningful engagement with young people. While the EU Youth Test might seem to require additional resources from the EU institutions, it is in the utmost interest of all EU Member States that the policies do not impose threats and negative impacts on future generations.
Regional youth impact assessment:
Flanders
The Child and Youth Impact Report, or JoKER for short, assesses the effects of new proposed decrees on children and young people. Every time a minister submits a draft decree to the Flemish Parliament that directly affects the interests of persons under the age of 25, it must be accompanied by a JoKER. This consists of the impact of the proposal and alternatives, while also providing data to strengthen the assessment. JoKER mainly relies on the 2003 comments on "general measures of implementation" of the UN Convention on the Rights of the Child, including a child impact analysis. The competent minister and administration are responsible for drawing up a JoKER when submitting a decree, and involve the contact point for youth and children's rights policy. They can also ask for help from the Department of Culture, Youth and Media. The assessment follows a questionnaire that details the objectives, the alternative policy options, the analysis of impacts, and the outline of the consultation included, among other things.
EU Member States' youth impact assessment:
Austria
In 2013, Austria introduced an overarching impact assessment on proposed legislation. This impact assessment aims to provide clarity on the priorities, effects on the budget and effectiveness of the proposals. It is carried out during the drafting phase and considers several policy areas ("impact dimensions"), such as finance, environment, consumer protection, businesses, children and youth, and gender equality. If a piece of legislation does not affect the state budget, or does not have substantial financial relevance (below EUR 1 million), it is enough to carry out a simplified assessment first to see in which policy areas the legislation has relevance. This simplified assessment is a short survey, which is now also digitalised. The impact assessment consists of a problem analysis (why government action is necessary), formulation of objectives (what impact is to be achieved in society), formulation of measures (how the respective goals are being pursued) and assessment of the effects. In case a youth perspective is found to be relevant, the impact assessment is carried out by considering the following aspects:
·protection and promotion of the health, development and upbringing of children and young adults;
·care and support of children and eligible young adults, and compensation for child costs;
·security of the future of children and young adults in the medium term.
In case of the simplified impact assessment, no indicators are used and no assessment of the effects is carried out.
The underlying initiative will be evaluated after five years at the latest, which means that the respective departments carry out an internal evaluation, during which effects that actually occurred are compared with the assumptions made at the time of the assessment. In case of a simplified impact assessment, this step is not carried out either.
France
French Law requires all draft laws to include a preliminary evaluation of the economic, financial, social, and environmental consequences of the adoption of the law (with the exception of finance and budget laws, Organic Laws, laws modifying the Constitution, etc.). An internal note from the Prime Minister from 2016 stresses the need to systematically conduct youth impact assessments (but this is not binding). All impact evaluations are supposed to be available on the website of the SGG (Secrétariat général du gouvernement). In the Ministry of Education, the DJEPVA (Direction de la jeunesse, de l’éducation populaire et de la vie associative – in charge of developing, coordinating, and evaluating policies in favour of youth, community education, and the voluntary sector) is in theory consulted and involved in the development of impact assessments of draft regulations. The drafting ministry (which also drafts the impact assessment) can ask for the support of the DJEPVA in doing this. Upon receipt of these documents, the SGG can ask the advice of the DJEPVA if it considers the impact assessment insufficient. The SGG then convenes a scoping meeting bringing together the drafting ministry, the DJEPVA and all other services concerned by the cross-cutting impact. A notice of 48 hours is required which means that observations on the impact assessment are only circulated for a period of 48 hours. In practice, most of the time, this scoping meeting is the first time the DJEPVA sees the impact evaluation. The policy pursued in favour of young people aims in particular to support them in their efforts to gain access to employment and become independent. It also aims to guarantee all young people access to public services, essential for building their life project.
Germany
The Youth-Check in Germany was introduced in 2017. So far, the Competence Centre Youth-Check (ComYC) has examined over 500 pieces of legislation. The examination of legislation can be initiated by the Minister for Youth or by the ComYC itself through its monitoring process. The ComYC conducts a preliminary examination of all laws that are accessible to the ComYC (usually all laws where the Ministry of Youth is involved or is in charge). Where there is a relevant, non-obvious impact on young people, the Youth-Check is carried out and the results published. The assessment is carried out during the drafting phase (pre-parliamentary). The ComYC has the possibility to carry out an initial assessment and, if the legislation changes after the input of other stakeholders (i.e. cabinet, local reps), the ComYC still has the chance to give final input. The Ministry forwards the Youth-Check together with the legislation to the lead ministry which proposes it as a government bill to the Parliament. The ComYC also publishes the shorter version of the Youth-Check to support the discussion in the Parliament. The Youth-Check is based on a standardised assessment tool and a two-stage assessment process. As a first step, it is confirmed whether the legislation is relevant for young people and it is determined whether young people or specific groups of them between the ages of 12 and 27 are affected by the proposed legislation. If the legislation is relevant for young people, the next step is the main impact assessment. During the main impact assessment, the legislation is examined in terms of which individual areas of life are affected by the proposed legislation.
Source:https://www.jugend-check.de/wp-content/uploads/2021/08/the-youth-check-in-germany-regulatory-impact-assessment-for-the-young-generation.pdf
Various methodological approaches are chosen in order to obtain indications of the possible effects, and data from several sources is used as well. Secondary data is primarily used (statistics, available publications, etc.). However, in isolated cases, if there is no available data, ComYC conducts surveys and interviews with experts and youth representatives. In general, the youth-check consists of a description of the affected groups and the relevant passages of the bill as well as the resulting effects on young people. In addition, the affected areas of life are identified and, if necessary, "notes and remarks" are given. As already mentioned, a shorter version is produced and sent out to members of the Bundestag and another short version is drafted that uses a youth-friendly language that is published on the website under the corresponding section. However, these versions are not drafted in every case. The youth-friendly language makes it accessible for young people with different backgrounds and education. Finally, besides sending the Youth-Check to the respective decision-makers, all versions are published on the Youth-Check's website. Furthermore, there is the ComYC App, which provides information on the legislative process and the assessment procedure and which enables the Youth-Check to be tried out interactively.
Italy
In 2021, Italy established a Committee to monitor the impact of public policy on young people and future generations. The idea is mainly related to the NextGenerationEU (NGEU) funds and the National Recovery and Resilience Plans (PNRR in Italian). It consists of several stakeholders such as the youth ministry, the National Youth Council, the national agency, the national statistical office, the public health authorities and experts on impact assessments. The stakeholders collaborate in four groups covering different areas of work, namely:
·Group for a shared definition of measures for young people;
·Group for the assessment of generational impact and models practised in other EU countries also with reference to the Agenda 2030 SDGs;
·Group analysing good practices and reforms of youth policies at European level;
·Group to support the monitoring of the implementation of Pillar "F" of Regulation (EU) 2021/241.
As a result of this distribution of tasks, the Committee's ultimate aim is to provide data and information useful for more effective government action on the coordination and implementation of youth policies. The measures analysed initially are those with a direct impact on young people. The impact assessments are not public and are submitted to the Youth Minister every six months.
The stakeholders collaborate in groups covering four areas of work:
1.Group for a shared definition of measures for young people: the group is responsible for analysing all of the government's measures for young people in the budget law, in the PNRRs – which is the plan using NGEU funds – and in the National Investment Plan that complements the PNRR.
2.Group for the assessment of generational impact and models practised in other EU countries also with reference to the Agenda 2030 SDGs: the group deals with establishing the national (and local) taxonomy of indicators for the assessment of generational impact, with a view to ensuring intergenerational equity.
3.Group analysing good practices and reforms of youth policies at European level: the group will set indicators to determine good practices at European level and their transferability.
4.Group to support the monitoring of the implementation of Pillar "F" of Regulation (EU) 2021/241: in order to assess the ongoing consistency of the "youth priority" – a priority identified as cross-cutting in the PNRR – with the specific objective of Pillar "F" of Regulation (EU) 2021/241. Quantitative and qualitative indicators will be established in conjunction with the PNRR "Control Room" of the Presidency of the Council of Ministers and the Ministry of the Economy.
Third country impact assessment
New Zealand
Following the 2011 UN Committee on the Rights of the Child recommendation, New Zealand established the Child Impact Assessment (CIA), which is a tool for public officials to assess whether policy proposals will improve the wellbeing of children and young people. It is also based on the UN Convention on the Rights of the Child. The tool is used to support the debate and decision-making surrounding a proposal and can be freely used by the conducting entity. With this tool, the first step is to check whether the proposal has any youth relevance through the screening sheet. When completing the screening sheet, note should be made of:
·positive impacts on children and young people by the proposal;
·mitigations for any negative effects or unintended consequences.
If there is a direct impact on young people, the full impact assessment is conducted. There is more scope in the full Child Impact Assessment (than in the screening sheet) to unpack the broader context of any proposal, for example, how it may impact on issues such as school engagement, socio-economic factors (such as child poverty), youth wellbeing/development or disability. During the assessment, consultation is encouraged with all relevant stakeholders, such as experts, youth representatives, policy-makers, etc.
Further examples to be discovered:
·
Netherlands
·
Sweden
·
Finland
·
Scotland
·
Canada
Global report:
https://www.oecd.org/gov/fit-for-generations-global-youth-report-highlights.pdf
Provisional structure of the checklist to assess the relevance of the proposal for young people
|
|
Questions
|
On a 1-3 scale
|
|
|
Score
|
|
Which level does the proposal impact...
|
|
Direct impact
|
3
|
|
Basic Human Needs
|
approximately 5 questions related to the basic needs of young people, such as clean and safe energy, affordable housing or access to information.
|
each question to be scored by the assessor
|
|
Indirect impact
|
2
|
|
Creation of wellbeing
|
approximately 5 questions related to wellbeing aspects, such as health care, material footprint or transition to adulthood
|
each question to be scored by the assessor
|
|
No impact
|
1
|
|
Opportunity
|
approximately 5 questions related to opportunities for young people, such as participation, freedom of expression or access to infrastructure
|
each question to be scored by the assessor
|
|
|
|
|
Average
|
|
if the average is over 1.5 the proposal is youth relevant
|
__________________