|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Rekapitalizace podniků v EU –
inovativní prostředek k dosažení trvalého a inkluzivního oživení
|
|
_____________
|
|
Rekapitalizace podniků v EU – inovativní prostředek k dosažení trvalého a inkluzivního oživení
(stanovisko z vlastní iniciativy)
|
|
|
|
ECO/582
|
|
|
|
Zpravodaj: Antonio GARCÍA DEL RIEGO
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
20/01/2022
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
Odpovědná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato v sekci
|
06/10/2022
|
|
Datum přijetí na plenárním zasedání
|
26/10/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
573
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
186/0/2
|
1.Závěry a doporučení
1.1Podle posledních odhadů dosahuje deficit vlastního kapitálu a hybridního kapitálu
450–600 miliard EUR. V důsledku toho se řada podniků ocitá v ohrožení, a to zejména s ohledem na to, že v ekonomice vznikají nové zdroje napětí a podniky v EU jsou nadměrně zadluženy. Podniky v EU se spoléhají především na bankovní financování. Je proto třeba podporovat rozvoj dalších zdrojů financování. To vyžaduje zapojení takových subjektů, jako jsou správci aktiv, pojišťovny a penzijní fondy.
1.2V této souvislosti EHSV doporučuje, aby byl vytvořen rámec na podporu hybridních finančních nástrojů, díky němuž budou tyto nástroje snadno proveditelné, posílí rozvahy podniků a umožní jim zachovat investice i bez navyšování dluhu. Podniky by si tak mohly udržet konkurenceschopnost a mohly by se připravit na budoucnost díky zintenzivnění své ekologické a digitální transformace.
1.3Nejlepší alternativou jsou hluboce podřízené nástroje, a to z několika důvodů:
I)již existují a v různých evropských zemích jsou právně upraveny, což z nich činí bezpečný nástroj pro mikropodniky a malé a střední podniky;
II)ve srovnání se sofistikovanějšími alternativami, jako jsou dluhopisy nebo akcie, se jedná o pružné dlouhodobé řešení, jež je snadno proveditelné a je vhodné pro podniky všech velikostí;
III)jde o produkt, jejž mohou využívat rodinné podniky, které tvoří 60 % firem v EU a které si obvykle přejí nad svou společností udržet kontrolu.
1.4Aby byly tyto nástroje účinným řešením, měly by mít status kvazivlastního kapitálu, aby tak v rozvahách podniků nebyly vykazovány jako dluh, přičemž v případě likvidace podniku by se v kaskádě plateb řadily těsně před vlastním kapitálem.
1.5V zájmu co nejširšího dopadu a oslovení podniků všech velikostí je nejlepší možností model, v němž spolupracují soukromí a veřejní poskytovatelé finančních služeb, včetně bank, správců aktiv, veřejného sektoru a institucionálních investorů (pojistitelů a penzijních fondů).
1.6Toto doporučení slouží dlouhodobému cíli, přičemž řešení lze provést v krátkodobém horizontu, a podpořilo by unii kapitálových trhů. Celounijní přístup by mohl těžit z viditelnosti, likvidity a objemu jednotného trhu a být všeobecně přitažlivý z hlediska institucionálních investorů se zájmem o dluhové a hybridní rizikové profily – nabídl by ovšem lepší výnosy. A zároveň by vyhovoval potřebám menších podniků. Pokud by nabyl dostatečného celounijního rozměru, mohl by se takový rámec v případě úspěchu rozvinout v dobře vymezenou kategorii aktiv podporující investice a integraci EU.
2.Souvislosti
2.1Malé a střední podniky jsou ústředními aktéry hospodářství: v EU-27 představují 99,8 % všech podniků, téměř dvě třetiny (65 %) pracovních míst a více než polovinu (53 %) přidané hodnoty vytvořené nefinančním podnikatelským sektorem
. Tvoří reálnou ekonomiku a v mnoha evropských regionech jsou hlavním faktorem sociální soudržnosti. V roce 2020 existovalo více než 22,5 milionu malých a středních podniků. Středních podniků je necelých 200 000, vytvářejí však 17,3 % přidané hodnoty a 16 % pracovních míst
.
2.2Pandemie COVID-19 probíhající v průběhu roku 2020 a po část roku 2021 hospodářství tvrdě zasáhla, ale rychlá reakce vlád v podobě dočasných veřejných opatření zabránila rozsáhlé vlně úpadků v důsledku pandemie. Tato opatření se zabývala zejména řešením problémů s likviditou a krátkodobých potíží, které vedly k nadměrnému zadlužení podniků v EU.
2.3Doběh většiny opatření veřejné podpory přichází v době, kdy se objevují nové zdroje napětí narušující světové a evropské ekonomiky. Mezi ty patří energetická krize, inflace, ukončení expanzivní měnové politiky ECB, nárůst rizikových přirážek, zvýšené náklady na financování, problémy v dodavatelských řetězcích a ruská invaze na Ukrajinu.
2.4Vedoucí postavení Evropy v rámci ekologické transformace bude vyžadovat velké investice ze strany veřejných i soukromých subjektů. V důsledku oslabení pozice malých a středních podniků se tak tyto podniky možná budou obtížněji přizpůsobovat novým normám a budou zaostávat za velkými korporacemi a za společnostmi se střední tržní kapitalizací z jiných částí světa.
2.5Vzhledem k tomu, že velká část podniků je nadměrně zadlužená
a zároveň potřebuje dlouhodobé zdroje, aby mohla čelit nadcházejícím výzvám, jsou zapotřebí nová řešení, která posílí kapitál mikropodniků a malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací. Stávající iniciativy na evropské úrovni, jako je například program ESCALAR EIB, se obvykle zaměřují na rychle rostoucí společnosti, u nichž je spatřován značný rozvojový potenciál (tzv. scale-ups), nebo na podniky v raných fázích rozvoje, jež jsou financovány fondy rizikového kapitálu. Nová řešení by měla doplnit ta, která již existují, a zaměřit se na stávající a zavedené mikropodniky a malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, které tvoří většinu evropských firem.
2.6Některé země zavedly selektivní opatření zaměřená na posílení investiční kapacity podniků, přičemž se snaží vyvarovat „zombifikace“. Ve Španělsku a Francii dosahují tyto programy objemu více než 30 miliard EUR určených pro 15 000 společností
. Jako hlavní nástroj používají hluboce podřízené úvěry a jako kritéria výběru pro zajištění toho, že příjemci budou životaschopné podniky, jim slouží úvěrová hodnocení.
3.Obecné připomínky
3.1Nadměrné zadlužení evropských podniků vyžaduje určitý druh rekapitalizačního nástroje, který jim umožní udržet nebo zvýšit investiční úsilí. Veřejné trhy dosud poměrně dobře podporovaly stávající kótované společnosti, avšak soukromé trhy postrádají hloubku potřebnou k tomu, aby mohly podporovat menší podniky. Deficit vlastního kapitálu a hybridního kapitálu, který by EU mohl postihnout v důsledku pandemie a omezení opatření státní podpory, se odhaduje na 450–600 miliard EUR
.
3.2Mikropodniky a malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací obecně uvádějí, že mají obtížnější přístup k financování než velké společnosti, zejména pokud jde o dlouhodobé financování.
3.2.1Podle průzkumu SAFE
větší část těchto podniků uvádí, že při podávání žádosti o úvěr čelí překážkám (7 % malých a středních podniků ve srovnání se 4 % velkých společností), mají nižší míru úspěšnosti (72 % oproti 85 %), vyšší míru zamítnutí (6 % oproti 2 %) a horší podmínky.
3.2.2Rodinné podniky tvoří více než 60 % všech evropských podniků (jejich podíl dosahuje až 85 % ve Španělsku a 75 % v Itálii, Francii a Německu
). U těchto společností je menší pravděpodobnost, že budou pro dlouhodobé financování hledat alternativu v podobě kapitálového financování, které přináší ztrátu kontroly nad společností.
3.3Kromě toho mají malé a střední podniky obvykle méně diverzifikované portfolio nástrojů, jichž využívají k vnějšímu financování, které jsou navíc často bankovního a krátkodobého charakteru.
I)Závislost malých a středních podniků na bankách je v eurozóně stále vysoká, na bankách závisí 70 % vnějšího financování – oproti 40 % v USA
.
II)63 % velkých firem uvádí, že pro fixní investice používají fondy, oproti 38 % malých a středních podniků a pouze 28 % mikropodniků
.
3.4Toto stanovisko z vlastní iniciativy proto doporučuje vytvořit společný rekapitalizační rámec pro hluboce podřízené finanční nástroje, který podpoří rekapitalizaci podniků v EU. Tento rámec by měl zajistit, aby byly tyto nástroje považovány za kvazivlastní kapitál, díky čemuž by neměly ovlivnit míru zadlužení podniků a jejich rating.
3.4.1Toto stanovisko vyzývá EU, aby podnikla společné kroky k náležitému vytvoření tohoto společného rámce v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, jež Unii umožňují přijímat opatření tehdy, kdy lze cílů navrhovaných opatření z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie.
3.4.2Tento rámec pro hluboce podřízené nástroje by měl:
I)odstranit výše uvedený deficit finančních prostředků v oblasti dlouhodobého financování s cílem posílit rozvahy podniků a podpořit investice;
II)poskytnout rodinným podnikům nástroj na podporu jejich dlouhodobých investic, aniž by se musely vzdát kontroly nad svými podniky, neboť dle různých studií jsou tyto podniky ochotny rozdělovat podíl na zisku a/nebo emitovat hybridní nástroje
;
III)být v souladu s postupy hlavních poskytovatelů finančních služeb (komerčních bank, správců aktiv, veřejného sektoru), tak aby ho mohla využít většina podniků;
IV)pomoci přilákat institucionální investory, jako jsou pojišťovny a penzijní fondy, na něž se vztahuje nařízení o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou, kteří spravují úspory a jsou klíčovými hráči při směrování většího množství aktiv do reálné ekonomiky.
3.5Existují různé hluboce podřízené nástroje, které by mohly být použity k posílení rozvah malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací. Patří mezi ně dluhopisy, konvertibilní dluhopisy, režimy dvojích akcií a hybridní úvěry (např. participativní úvěry):
I)emise dluhopisů jsou využívány především podniky s vysokou tržní kapitalizací a pro velké emise. Jsou složité a nákladné. Kupříkladu navzdory tomu, že používání podnikových dluhopisů v posledních letech značně vzrostlo, existuje celkem pouze 2 000 aktivních emitentů, a to zejména větších společností
;
II)soukromé konvertibilní dluhopisy mají hlavní výhodu v tom, že jsou velmi flexibilní, pokud jde o strukturu, neboť se jedná o soukromou smlouvu. To však rovněž znamená nízkou úroveň bezpečnosti pro menší podniky, jež mají obvykle nižší finanční gramotnost, a vysoké transakční náklady. Využívají je především sofistikovaní poskytovatelé rizikového kapitálu;
III)v případě režimů dvojích akcií se emitují dvě kategorie akcií, kdy s jednou z nich jsou spojena omezená hlasovací práva nebo tato práva chybí, a současně je poskytován kapitál. Ačkoli v některých členských státech je tento nástroj povolen
(např. v severských státech, Polsku, Portugalsku a Itálii), v mnoha jiných zemích (jako je Německo, Francie či Španělsko) povolen není, a jeho rozsáhlé zavádění by mohlo být dosti obtížné, neboť tento nástroj je vždy třeba významně uzpůsobit danému podniku, který akcie vydává;
IV)hybridní úvěry jsou dluhové nástroje, které jsou hluboce podřízené a zaměřené na dlouhodobý horizont (obvykle zahrnující odkladné lhůty). Jedná se o nástroj, který je právně upraven v rámci řady jurisdikcí a který podnikům poskytuje větší jistotu a činí proces pružnějším, neboť produkt se nevytváří pro každou operaci zvlášť. Kromě toho podniky nepenalizuje z hlediska zadluženosti, neboť v rámci platebního rozkazu se řadí na poslední místo před vlastním kapitálem.
|
|
Realizace
|
Proveditelnost
|
Úspěšnost
|
Ochrana podniků
|
Ochrana investorů
|
|
Dluhopisy
|
nízká
|
vysoká
|
nízká
|
střední
|
vysoká
|
|
Konvertibilní dluhopisy
|
střední
|
střední
|
nízká
|
nízká
|
vysoká
|
|
Dvojí akcie
|
nízká
|
střední
|
střední
|
vysoká
|
střední
|
|
Hybridní úvěry
|
vysoká
|
vysoká
|
střední – vysoká
|
vysoká
|
střední
|
Zdroj: Inbonis Rating.
3.6Hybridní úvěrové nástroje jsou nejlepší alternativou, a to z několika důvodů:
I)představují dlouhodobé řešení, které je snadno proveditelné a které mikropodnikům a malým a středním podnikům poskytuje větší ochranu než dluhopisy nebo akcie;
II)mikropodnikům a malým a středním podnikům zajišťují, že nedojde k oslabení nebo ztrátě kontroly, a zároveň poskytují výhody související s náklady, jako je daňová odpočitatelnost nebo nižší emisní náklady;
III)věřitelům nabízí atraktivní návratnost, aniž by bylo nutné zapojovat jejich držitele do podnikových rozhodnutí;
IV)participativní úvěry, které jsou jedním z typů hybridních úvěrů, již existují a jsou právně upraveny v mnoha evropských zemích, například ve Španělsku (préstamos participativos), Francii (prêts participatifs), Německu (Partiarisches Darlehen) nebo nově v Portugalsku (empréstimos participativos)
;
3.6.1Hybridní úvěry si vybírají různé veřejné i soukromé iniciativy v celé EU k řešení problému deficitu kapitálového financování. Hybridní participativní úvěr je využíván v rámci nejméně šesti programů ve třech členských státech a několika programů Evropského investičního fondu:
I)ve Francii existuje program podřízeného dluhu podporovaný státem (pod názvem Relance), o objemu 12,7 miliardy EUR, který je určen 10 000 zejména malých a středních podniků a který využívá participativní úvěry a podřízené dluhopisy. Tento program je distribuován bankami a financován institucionálními investory;
II)ve Španělsku existuje fond o objemu 1 miliardy EUR určený na rekapitalizaci podniků postižených pandemií COVID-19, přičemž se musí jednat o malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, které sice mají potíže v souvislosti s platební schopností, ale jsou životaschopné. Fond nabízí participativní úvěry;
III)rovněž ve Španělsku existuje již patnáctým rokem fond na podporu produktivních průmyslových investic (600 milionů EUR ročně), jehož celkový objem dosahuje 9 miliard EUR a který je financován z veřejných zdrojů. Nabízí běžné dluhové nástroje, participativní úvěry a kapitálové nástroje a jeho cílovou skupinou jsou společnosti s průmyslovými investičními projekty;
IV)ve Valencii vytvořila regionální rozvojová banka Instituto Valenciano de Finanzas několik programů financování, které využívají participativní úvěr k podpoře malých a středních podniků a strategických společností se střední tržní kapitalizací, které mají investiční projekt, a to v celkovém objemu 400 milionů EUR ročně;
V)Nizozemsko vytvořilo program podpory nabízející podřízené úvěry pro malé a střední podniky, v celkovém objemu 400 milionů EUR.
3.7Nejlepším způsobem, jak zajistit účinné zavedení tohoto nástroje, tak aby se dostal ke všem mikropodnikům a malým a středním podnikům a měl maximální možný dopad, je režim, v jehož rámci existuje několik veřejných a soukromých původců a distributorů, přičemž se nemusí jednat tytéž subjekty. Původci jsou banky, správci aktiv a veřejný sektor, zatímco investory mohou být samotné banky, veřejný sektor nebo institucionální investoři (pojistitelé a penzijní fondy). Tento rámec se vztahuje na nové transakce, nikoli na sekuritizaci stávajících transakcí. Tak tomu bylo například ve Francii v případě programu Relance
.
3.8Snižování vnímaných potenciálních rizik spojených s rozšířením hybridního úvěrového systému v celé Evropě:
|
Vnímané riziko
|
Řešení
|
|
Dohled nad stínovým bankovnictvím
|
Zahrnutí nástrojů určených k řízení rizik, jako je úvěrové hodnocení, by rizika spojená se stínovým bankovnictvím odstranilo.
|
|
Vytěsňování bank
|
Hybridní úvěrový nástroj by obnovil platební schopnost podniků, a banky by tak byly ochotny jim i nadále poskytovat úvěry.
|
|
Kompatibilita s iniciativou týkající se úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu (DEBRA)
|
Cílem této iniciativy je rovněž zabránit nadměrnému zadlužení společností, a je tedy slučitelná s hlavním cílem iniciativy DEBRA.
|
|
Obnovení platební schopnosti neživotaschopných společností
|
V případě zavedení tržních standardů, jako je například úvěrové hodnocení, by neživotaschopné podniky neměly k těmto nástrojům přístup. To požadovala řada veřejných programů nabízejících participativní úvěry.
|
4.Konkrétní připomínky
4.1Navrhovaný rámec pro hybridní úvěry by měl splňovat určité normy, které jej učiní atraktivním pro všechny zainteresované strany: podniky, poskytovatele finančních služeb plnící funkci distributorů i institucionální investory.
4.2Je nezbytné, aby tento rámec zaručil, že bude tento typ hybridních úvěrů považován za kapitál, a to s následujícími důsledky:
I)pokud jde o výpočet poměru dluhu ke kapitálu, nezvyšuje zadluženost ani nemá nadměrný dopad z hlediska poměru dluhu ke kapitálu. Například ve Francii článek 313–14 měnového a finančního zákona (Code monétaire et financier ) stanoví, že „participativní úvěry se pro účely posouzení finanční situace společností, kterým jsou udělovány, považují za vlastní kapitál“;
II)pro účely snížení kapitálu – tak je tomu například v případě španělského nařízení, které uvádí, že participativní úvěry jsou zahrnuty do výpočtu vlastního kapitálu pro účely snížení kapitálu a rušení společností a že předčasné splacení nebo amortizace participativních úvěrů mohou být provedeny pouze tehdy, pokud poté následuje navýšení kapitálu o stejnou částku
;
III)v případě platební neschopnosti by tento hybridní úvěr měl mít podřízený status a měl by se řadit za běžné pohledávky nebo běžné věřitele, a před akcionáře. Pokud by dluh nebyl uspořádán tímto způsobem, pravděpodobně by to ohrozilo schopnost podniků získávat dluhový kapitál z tradičních zdrojů. Jedním z cílů akčního plánu pro unii kapitálových trhů je dosáhnout větší konvergence mezi insolvenčními režimy jednotlivých členských států.
4.2.1V některých případech jsou hybridní úvěry podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a rámce Basel II považovány za vlastní kapitál. Například pokud hybridní úvěr nemá stanoven termín splatnosti, je vzhledem ke svému statusu hluboce podřízeného nástroje podle pravidel IFRS považován za vlastní kapitál
. Obecně lze hybridní nástroje považovat za vlastní kapitál, pokud za nimi nejsou záruky, jsou podřízené a byly vyplaceny v plné míře, pokud je nelze splatit z podnětu držitele, pokud je lze použít ke krytí ztrát a pokud lze odložit povinnost splácet úroky
.
4.2.2EHSV doporučuje pozměnit směrnici 2013/34/EU týkající se účetních závěrek s cílem harmonizovat účetní postup pro hybridní úvěry nebo jiné druhy dluhových nástrojů se splatností delší než osm let
, odkladnou lhůtou v délce nejméně tří let a s pohyblivou úrokovou sazbou, jejíž určitá část je navázána na „úspěšnost“ definovanou dle vlastního uvážení (např. na základě růstu, ziskovosti apod.). Díky této změně bude snadnější při výpočtu čistého jmění společnosti pro účely obchodního práva považovat hybridní úvěry za vlastní kapitál a zacházet s nimi pro účetní účely jako s vlastním kapitálem nebo vlastními prostředky.
4.3Aby se předešlo nejistotě, měl by být tento nástroj pro jiné účely (například daňové a právní) dále považován za dluh, a tudíž by emise nástroje kapitálového charakteru neměla pro podniky znamenat ztrátu kontroly prostřednictvím hlasovacích práv.
4.3.1Dalším důležitým momentem je pro podniky i investory to, že pravidelné úroky placené z podřízeného dluhového nástroje nesmí podléhat žádné dani vybírané srážkou či srážkové dani, tak aby skupina obdržela výnosy z úroků v hrubé výši.
4.4Pokud jde o investiční stránku, kvazikapitálový nástroj, jako je ten navrhovaný, by byl považován za způsobilý z hlediska evropských fondů dlouhodobých investic (ELTIF) podle článku 10 nařízení o ELTIF, takže by se mohl okamžitě stát součástí finančního ekosystému.
4.4.1Fondy ELTIF by mohly být později nabízeny v EU formou zveřejnění prospektu nebo sdělení klíčových informací, které splňují požadavky nařízení o prospektu nebo nařízení o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou. To by pomohlo začlenit retailové investory do soukromého dluhu a reálné ekonomiky, což se dosud pomocí iniciativ skupinového úvěrování nepodařilo.
4.4.2V ideálním případě by měl nástroj zahrnovat tržní standardy, jako jsou úvěrová hodnocení agentur registrovaných ESMA nebo hodnocení na základě environmentálních, sociálních a správních kritérií, aby se posílila investorská základna.
4.5V neposlední řadě by tato iniciativa podpořila unii kapitálových trhů. Celounijní přístup, model společného evropského nástroje, by mohl těžit z viditelnosti, likvidity a objemu jednotného trhu a být všeobecně přitažlivý pro institucionální investory se zájmem o dluhové a hybridní rizikové profily, ovšem s lepšími výnosy, a zároveň by vyhovoval potřebám menších podniků. Pokud by nabyl dostatečného celounijního rozměru, mohl by se takový rámec v případě úspěchu rozvinout v dobře vymezenou kategorii aktiv podporující investice a integraci EU.
V Bruselu dne 26. října 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________