|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Balíček opatření týkajících se učení a zaměstnatelnosti
|
|
_____________
|
|
Návrh doporučení Rady o evropském přístupu k mikrokreditům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost
[COM(2021) 770 final]
Návrh doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech
[COM(2021) 773 final]
|
|
|
|
SOC/708
|
|
|
|
Zpravodajka: Tatjana BABRAUSKIENĖ
Spoluzpravodajka: Marija MINČEVA
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropská komise, 21/01/2022
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
03/05/2022
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
18/05/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
569
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
204/2/4
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV znovu vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby posílily politiky v oblasti vzdělávání dospělých, a zajistily tak, že kvalitní a inkluzivní vzdělávání dospělých zaměřené na životní dovednosti se stane právem všech dospělých, a to s cílem splnit a překročit cíl, podle něhož se má vzdělávání každoročně účastnit 60 % dospělých. Aby bylo možné účinně provádět evropský pilíř sociálních práv, je rovněž nutné zabývat se nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a vylepšit správu a financování vzdělávání dospělých, včetně odborné přípravy zaměstnanců. Je také důležité, aby byly investice, nezbytné reformy a účinný sociální dialog, které mají podpořit rozvoj dovedností v souladu s první zásadou evropského pilíře sociálních práv týkající se práva na odborné vzdělávání a celoživotní učení, začleněny do rámce evropského semestru.
1.2V souvislosti s iniciativami v oblasti individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů EHSV připomíná důležitost svých předchozích stanovisek týkajících se celoživotního učení a vzdělávání dospělých. Zdůrazňuje především skutečnost, že „pro úspěch zelené a digitální transformace jednotlivých odvětví hospodářství je mimořádně důležité umožnit prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Tento přístup je třeba nahlížet jako sociální a hospodářskou odpovědnost k zajištění inkluzivní odborné přípravy, která přinese kvalitní pracovní místa a spravedlivou transformaci pro všechny. K prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovních sil jsou zapotřebí průmyslové strategie zaměřené na budoucnost včetně účinných politik v oblasti dovedností. Ty mohou pomoci v úsilí o obecně i sociálně spravedlivý přechod ke klimaticky neutrální ekonomice vyvážením trhu práce, který se bude podílet na inkluzivní digitalizaci a vytváření kvalitních pracovních míst. Podnikům je třeba účinně pomoci s posílením a financováním strategií zaměřených na prohlubování dovedností a změny kvalifikace vlastních pracovních sil, jež mají přinést potřebné inovace. Zároveň je třeba respektovat celkový hospodářský a sociální zájem. V kolektivních smlouvách by měl být zakotven přístup k různým typům placeného volna za účelem vzdělávání pro osobní a profesní potřebu zaměstnanců.“ Pokud není placené volno dohodnuto mezi sociálními partnery a je umožněno na základě vládní iniciativy, mělo by být financováno z veřejných zdrojů.
1.3Rychlé tempo inovací a šíření nových technologií musí provázet účinné prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Investice do vzdělávání a rozvoje dovedností dospělých se tak mohou stát klíčovým faktorem hospodářského oživení a budování sociální Evropy. Individuální vzdělávací účty mohou představovat pouze jeden z vícero přístupů a finančních nástrojů, o nichž mohou členské státy EU a sociální partneři uvažovat. Navrhovaná opatření by neměla nahrazovat stávající formy poskytování odborné přípravy zavedené zaměstnavateli a veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti ani stávající formy veřejné podpory vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy nebo jiné druhy podpory. Zvláště fondy pro odbornou přípravu spravované sociálními partnery jsou účinným způsobem, jak zajišťovat odbornou přípravu v reakci na potřeby identifikované na vnitrostátní a odvětvové úrovni.
1.4Nabídka dostatečně kvalifikované pracovní síly a lepší zaměstnatelnost jsou zásadní podmínkou pro to, aby podniky a společnost prosperovaly a rostly, aby podniky zaměstnávaly pracovníky a přispívaly k plnění politických cílů stanovených Evropskou unií. Již nyní se v několika odvětvích a regionech projevuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek pracovních sil a tato situace se bude nadále zhoršovat. V tomto ohledu hrají členské státy a zaměstnavatelé důležitou roli při financování a podpoře účasti na odborné přípravě. Má-li Evropa posílit svou dlouhodobou konkurenceschopnost a schopnost stimulovat inovace, což je důležité jak pro podniky, tak pro zaměstnance, musí rozvoj dovedností reagovat na potřeby trhů práce.
1.5Co se týče přístupu k odborné přípravě, pracovníci v této otázce čelí mnohým překážkám. V případech, kdy mají jednotlivci větší kontrolu nad svou vlastní odbornou přípravou, je důležité zajistit účinné vedení a podporu, pokud jde o výběr a přístup ke kurzům odborné přípravy relevantním z hlediska jejich potřeb. To by rovněž pomohlo optimalizovat investice do odborné přípravy, která by tak lépe odpovídala zjištěným potřebám každého jednotlivce. V případě odborné přípravy související s prací může ryze individualizovaný přístup oslabit vazbu mezi financováním a obsahem poskytované odborné přípravy, což může vést k tomu, že odborná příprava bude méně orientovaná na pracovní místa, a tudíž nedostatečně přizpůsobená potřebám zaměstnavatelů.
1.6EHSV souhlasí se stanoviskem tripartitního Poradního výboru pro odborné vzdělávání (ACVT) v tom, že je nutné uzpůsobit podmínky pro přístup k odborné přípravě a nárok na ni různým situacím a skutečnostem prostřednictvím vhodné kombinace opatření. EHSV vyzývá Komisi, aby respektovala rozdělení pravomocí a zásadu subsidiarity, jakož i vnitrostátní specifika a právní rámce jednotlivých členských států. Při přijímání a provádění návrhů týkajících se individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů je třeba zajistit, aby byly tyto návrhy slučitelné se stávajícími systémy dalšího odborného vzdělávání a přípravy v členských státech, s úlohou kolektivního vyjednávání, úpravou pracovních podmínek a nároky zaměstnanců na dovolenou.
1.7EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby respektovaly stávající vnitrostátní a odvětvové nástroje a systémy financování a aby rozlišovaly mezi „právem/nárokem“, což jsou pojmy, které v některých zemích a odvětvích dosud nejsou vymezeny právními předpisy ani kolektivními smlouvami, a „vzdělávacím účtem“. EHSV požaduje, aby návrhy zajistily, že všichni dospělí – a zejména ti nejzranitelnější – budou mít právo na přístup k účinné, kvalitní a inkluzivní odborné přípravě zaměstnanců, právo na placené studijní volno, úplnou kvalifikaci, validaci informálního a neformálního učení a vedení a poradenství. Od členských států se požaduje, aby v případě potřeby zlepšily své systémy vzdělávání dospělých a systémy dalšího odborného vzdělávání a přípravy, a to na základě účinného sociálního dialogu a konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami. EHSV vítá skutečnost, že individuální vzdělávací účty mohou být používány pro odbornou přípravu, validaci a profesní poradenství.
1.8EHSV zdůrazňuje důležitost norem kvality na trhu v oblasti vzdělávání, zejména s ohledem na mikrocertifikáty, a možné výhody a nevýhody různých přístupů k financování vzdělávání dospělých (např. individuálních vzdělávacích účtů), včetně poměru mezi náklady a přínosy, administrativní zátěže a nákladů, dosažené změny postavení v zaměstnání (vyšší úroveň dosažené kvalifikace), zajištění kvality, výsledků relevantních pro trh práce, přidané hodnoty pro kariérní rozvoj a míry účasti klíčové cílové skupiny osob s nízkou kvalifikací. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že Komise v souvislosti s mikrocertifikáty neprovedla posouzení dopadů, neboť návrh může mít dopad na stávající vnitrostátní předpisy, zejména pak v oblasti kvalifikací a kolektivních smluv. V tomto ohledu je nezbytné zajistit účinný sociální dialog a účinné konzultace – a to i s organizovanou občanskou společností –, které by se měly zaměřit na otázky, zda a jak mohou evropské iniciativy týkající se individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů přinášet přidanou hodnotu, pokud jde o zdokonalování vnitrostátních a odvětvových systémů odborné přípravy.
1.9EHSV zdůrazňuje, že by měl být na základě norem kvality pro poskytování odborného vzdělávání a přípravy sestaven katalog mikrocertifikátů, které nabízejí poskytovatelé těchto služeb, a na jeho tvorbě by se měli podílet sociální partneři a poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy. Katalog by měl obsahovat výsledky učení spojené s mikrocertifikáty a informaci o jejich uznávání jinými poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a zaměstnavateli.
1.10EHSV připomíná důležitost placeného studijního volna, a to i podle úmluvy č. 140 Mezinárodní organizace práce (MPO) (ratifikované v jedenácti členských státech), a podotýká, že návrh týkající se individuálních vzdělávacích účtů by měl být kompatibilní s vnitrostátními systémy, když od členských států požaduje, aby navrhly systémy individuálních vzdělávacích účtů výhradně pro účely trhu práce, neboť v některých členských státech lze placené studijní volno využít také pro účely osobního rozvoje nebo dokončení studijního programu (např. za účelem získání vysokoškolského titulu).
1.11EHSV Komisi a členským státům připomíná, že účinné zapojení sociálních partnerů do správy vzdělávání dospělých, odborné přípravy zaměstnanců a systémů placeného studijního volna má zásadní význam; důležité je rovněž prosazování společných akcí sociálních partnerů. Dále zdůrazňuje, že je důležité provádět konzultace s příslušnými organizacemi občanské společnosti zaměřené na vzdělávání dospělých.
1.12EHSV vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení mezi členskými státy, a to se zapojením sociálních partnerů. Pozornost by se měla zaměřit na to, jak nejlépe zajistit účinný přístup k odborné přípravě a jak zdokonalit systémy členských států v oblasti vzdělávání dospělých, a zejména pak strategie v oblasti dovedností, jakož i jejich finanční mechanismy a druhy odborné přípravy, včetně mikrocertifikátů. EHSV rovněž žádá, aby byl tripartitní výbor ACVT zapojen do činností prováděných v návaznosti na předložené návrhy a aby se aktivně podílel na podávání zpráv o provádění iniciativ a na vytváření rámce pro monitorování ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost.
1.13EHSV vyzývá členské státy, aby propojily iniciativy týkající se individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů s prováděním
doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé
. Tím by se zajistilo, aby všichni dospělí s nízkou mírou dovedností a s nízkou kvalifikací mohli rozvíjet své základní i profesní dovednosti a aby byli vedeni a motivováni k účasti na odborné přípravě jako příležitosti, jak zlepšit své životní podmínky a profesní vyhlídky, a umožnilo by to, aby 80 % dospělých získalo základní digitální dovednosti.
1.14EHSV opakuje, že individuální vzdělávací účty a podobné systémy financování musí podporovat přístup k uznávaným a validovaným kurzům odborné přípravy a umožňovat pracovníkům, aby se podíleli na procesech, kterými se ověří jejich dovednosti a pracovní zkušenosti. Je třeba, aby mikrocertifikáty byly uznávány příslušnými orgány se zapojením sociálních partnerů. EHSV vyzývá k tomu, aby bylo účinně uplatňováno doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení a a aby bylo pro účely validačních systémů v každé zemi EU vyčleněno dostatečné množství veřejných prostředků. Bude-li zajištěno uznávání odborné přípravy, umožní to zaměstnavatelům a odborům pomoci zaměstnancům se zvyšováním jejich kvalifikace a může to být přínosem pro jejich kariérní rozvoj a spravedlivou transformaci na trhu práce.
1.15EHSV považuje za důležité, aby se iniciativy zaměřovaly na potřeby v oblasti prohlubování dovedností a změn kvalifikace dospělých a pracovní síly jako celku (pracovníků, zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných) i dalších cílových skupin (např. dlouhodobě nezaměstnaných, neaktivních osob, a zejména osob vracejících se do po práce po rodičovské dovolené, osob se zdravotním postižením, důchodců, žen, mladých lidí mladších třiceti let a osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), aby i tyto skupiny měly efektivní přístup ke kvalitní a inkluzivní odborné přípravě. Je třeba se bezodkladně a vhodným způsobem zabývat zvláštní situací pracovníků s nestandardními smlouvami a osob samostatně výdělečně činných, přičemž je nutné respektovat zásadní úlohu sociálních partnerů v rámci odborné přípravy zaměstnanců. Úloha podniků v podpoře odborné přípravy jejich pracovníků je zásadní, stejně jako úloha členských států při poskytování zdrojů, které zajišťují přístup k vzdělávání dospělých. Vzhledem k tomu, že 90 % odborné přípravy související s prací v EU financují zaměstnavatelé, je třeba, aby EU plně uznala a podpořila jejich úsilí a pozitivní roli v rozvoji dovedností.
1.16EHSV vyzývá členské státy, aby prozkoumaly možnosti týkající se nástrojů schopných zajistit přenositelnost individuálních vzdělávacích účtů, například formou uzavíraní dvoustranných dohod. EHSV požaduje, aby byl mezi normy kvality EU pro mikrocertifikáty začleněn „systém správy se zapojením sociálních partnerů“, a žádá, aby byly mikrocertifikáty posuzovány spolu s úplnými kvalifikacemi a odbornou přípravou zaměstnanců. EHSV žádá, aby poskytovatelé odborné přípravy zveřejňovali katalogy mikrocertifikátů, které nabízejí, včetně výsledků učení, a rovněž svou politiku týkající se uznávání mikrocertifikátů jinými poskytovateli a podniky. Zlepšení přístupu ke všem formám kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy (včetně mikrocertifikátů) pro všechny účastníky vzdělávání, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin, je důležité pro zajištění rovného přístupu k plnohodnotným studijním programům a kvalifikacím. Je třeba poskytnout účinnou (finanční i nefinanční) podporu osobám vykonávajícím nestandardní formy práce s cílem umožnit jim přístup ke kurzům, včetně mikrocertifikátů, a to za účelem profesního rozvoje a mobility, přičemž je třeba zajistit, aby byly k dispozici přístupné a snadno použitelné školicí materiály a nástroje – ať už virtuálního, či jiného charakteru –, v souladu se
směrnicí 2016/2102 ze dne 26. října 2016
.
2.Obecné připomínky
2.1Dne 10. prosince 2021 Evropská komise zveřejnila svůj
návrh doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech
a
návrh doporučení Rady o mikrocertifikátech pro celoživotní učení a zaměstnatelnost
. Tyto iniciativy mají podpořit akční plán evropského pilíře sociálních práv, který stanoví nový cíl, podle něhož by se mělo do roku 2030 odborného vzdělávání každoročně účastnit alespoň 60 % všech dospělých. Tím se má zajistit, aby měl každý „právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“ (zásada 1), „bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru“ (zásada 5) a také „právo na převod nároků (...) na odbornou přípravu v době přechodu mezi zaměstnáními“ (zásada 4). Je také důležité, aby byly investice, nezbytné reformy a účinný sociální dialog, které mají podpořit rozvoj dovedností v souladu s první zásadou evropského pilíře sociálních práv týkající se práva na odborné vzdělávání a celoživotní učení, začleněny do rámce evropského semestru.
2.2S cílem přispět k návrhu o individuálních vzdělávacích účtech přijal dne 16. srpna 2021 tripartitní Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT), v němž jsou zastoupeny vlády a sociální partneři,
stanovisko
týkající se individuálních vzdělávacích účtů a posílení poskytování odborné přípravy v Evropě. V tomto stanovisku tripartity se opakuje, že „pandemie COVID-19, digitalizace a dekarbonizace mají obrovský dopad na evropské hospodářství, průmyslová odvětví a evropskou pracovní sílu, jež čelí velmi náročné adaptaci na rychle se měnící pracovní prostředí. Pandemie v mnohých odvětvích urychlila strukturální změny a zvýšila tempo ekologické a digitální transformace. K tomu se připojují přetrvávající výzvy v podobě demografických změn, nových potřeb v oblasti odborné přípravy a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi.“ Ve stanovisku tripartity je také zdůrazněno, že „s přihlédnutím k realitě trhu práce […] je nutné uzpůsobit podmínky pro přístup k odborné přípravě a nárok na ni různým situacím a skutečnostem prostřednictvím vhodné kombinace opatření“.
2.3Projekt evropských sociálních partnerů z roku 2021 zaměřený na dovednosti, inovace a odbornou přípravu mezi svými zjištěními také uvádí, že podniky a pracovníci hrají zásadní roli v inovacích a rozvoji nových dovedností a kompetencí, které byly získány prostřednictvím odborné přípravy zaměstnanců a které jsou velmi důležité pro přizpůsobení se měnícímu se prostředí. Je proto důležité zajistit a zpřístupnit zaměstnancům odbornou přípravu, která bude odpovídat potřebám zaměstnavatelů i pracovníků v oblasti rozvoje inovativních technologií a obchodních modelů a umožní pracovníkům najít a udržet si pracovní místa odpovídající jejich dovednostem, očekáváním a kompetencím.“ Za tímto účelem je zásadní zajistit, aby byly k dispozici různé nástroje, např. poukázky, placené studijní volno (na základě právních přepisů nebo prostřednictvím kolektivních smluv), osobní vzdělávací účty nebo fondy pro odbornou přípravu (mezioborové nebo odvětvové), a aby tyto nástroje byly interoperabilní a sladěné s institucionálním rámcem konkrétní země.
2.4Vnitrostátní právní předpisy nebo kolektivní smlouvy zajišťují právo jednotlivce na vzdělávání a odbornou přípravu, včetně vzdělávání a odborné přípravy dospělých, a v některých členských státech i na placené studijní volno pro účely odborné přípravy související s prací. Po celé Evropě mají sociální partneři, sociální dialog a kolektivní vyjednávání klíčovou úlohu při usnadňování účinného přístupu zaměstnanců k odborné přípravě, přičemž v každé zemi se k tomu používají různé způsoby. Mohou se domnívat, že stávající přístupy používané na vnitrostátní nebo odvětvové úrovni nebo další přístupy jiné než model individuálních vzdělávacích účtů jsou pro podporu poskytování odborné přípravy v kontextu daného členského státu uzpůsobeny lépe. Účinné zapojení vnitrostátních a odvětvových sociálních partnerů by mělo být v tomto ohledu respektováno a zajištěno.
2.5Rozdílné právní rámce nebo rámce kolektivního vyjednávání odrážejí volbu každého členského státu přijmout a provádět vlastní politiky v oblasti odborné přípravy a vycházet ze stávajících mechanismů financování. Individuální vzdělávací účet tak může představovat pouze jeden z vícero přístupů a finančních nástrojů, o nichž mohou členské státy EU a sociální partneři uvažovat. Univerzální přístup nebude fungovat a je třeba respektovat různé systémy odborné přípravy členských států a specifické rysy jednotlivých odvětví. Rozhodnutí, zda přijmout či nepřijmout individuální vzdělávací účty jako jeden z mechanismů pro poskytování a financování odborné přípravy, musí zůstat plně v pravomoci členských států, stejně jako je na vnitrostátní úrovni regulován trh v oblasti vzdělávání. EHSV zdůrazňuje, že členské státy se po konzultaci se sociálními partnery mohou také svobodně rozhodnout, že přístup založený na individuálních vzdělávacích účtech nepřijmou, a místo toho mohou přizpůsobit nebo dále rozvíjet své dosavadní přístupy k poskytování odborné přípravy.
2.6EHSV připomíná, že „opatření uvedená v tomto doporučení by neměla nahrazovat poskytování odborné přípravy zaměstnavateli, veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, veřejnou podporou vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy nebo jinými druhy podpory“. EHSV souhlasí s tím, že doporučení by členským státům nemělo „bránit v tom, aby zachovaly nebo zavedly pokročilejší ustanovení o vzdělávání / odborné přípravě dospělých, než jaká jsou [v něm] doporučena“ a že „by nemělo omezovat samostatnost sociálních partnerů, pokud odpovídají za vytvoření a řízení systémů odborné přípravy“.
2.7EHSV odkazuje na své nedávné stanovisko, v němž poukazuje na skutečnost, že „rychlé tempo inovací a šíření nových technologií musí provázet účinné prohlubování dovedností a změny kvalifikace. EHSV podtrhuje, že dopad krize COVID-19 na evropskou společnost a hospodářství ještě zvýraznil význam účinných politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako kvalitních pracovních míst, chceme-li podpořit udržitelné a spravedlivé sociální a hospodářské oživení a odolnost, jež mohou Evropě zásadně pomoci překonat dopady pandemie. Investice do vzdělávání a rozvoje dovedností dospělých se tak mohou stát klíčovým faktorem hospodářského oživení a sociální Evropy.“
2.8EHSV připomíná, že existuje mnoho překážek, které brání dospělým a pracovníkům v přístupu k odborné přípravě, včetně nedostatku času, nedostatečného financování, chybějící motivace, kvalitního vedení a poradenství, někdy i nedostatku dostupné kvalitní odborné přípravy, podpory ze strany pracoviště (zastupování), zejména v malých a středních podnicích, a nerespektování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Pokud je zajištěna účinná podpora, která jednotlivcům umožní přístup k odborné přípravě relevantní pro trh práce a její uskutečnění, je důležité přenechat rozhodování o jejich odborné přípravě právě na nich. To zahrnuje i podporu jednotlivců formou poradenství a vedení ohledně vhodných typů odborné přípravy. Pracovníci potřebují přístup k odborné přípravě na pracovišti a pracovníci s nízkou kvalifikací potřebují cílenou podporu, zejména pokud jde o online odbornou přípravu. „Online odborná příprava nabízí mnohé příležitosti k rozšíření přístupu ke vzdělávání dospělých, avšak pracovníci s nízkou kvalifikací nemusí mít dostatečné dovednosti, aby tento druh odborné přípravy co nejlépe využili, a mohou potřebovat další podporu.“
2.9Aby bylo možné řešit různé překážky bránící v přístupu k odborné přípravě a posílit motivaci dospělých k účasti na odborné přípravě, měly by se brát v úvahu také překážky související s pracovní pozicí jednotlivce a jeho dosaženým vzděláním. Nástroj by měl být podporován prostřednictvím účinného vedení a poradenství. Je třeba zlepšit informační strategii. S cílem omezit stávající nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi je třeba předem identifikovat potřeby v oblasti odborné přípravy a vhodně zacílit kurzy odborné přípravy. Aby bylo možné zajistit větší součinnost mezi finančními pobídkami, poradenskými službami a přístupem k postupům validace a uznávání, jsou rovněž zapotřebí ucelené systémy podpory vzdělávání
.
2.10EHSV je znepokojen skutečností, že ryze individualizovaný přístup může oslabit vazbu mezi financováním a obsahem poskytované odborné přípravy, což může vést k tomu, že odborná příprava bude méně orientovaná na pracovní místa, a tudíž nedostatečně přizpůsobená potřebám zaměstnavatelů. Vzhledem k tomu, že 90 % odborné přípravy související s prací v EU financují zaměstnavatelé, je třeba, aby EU plně uznala a podpořila jejich úsilí a pozitivní roli v rozvoji dovedností. Sociální partneři společně hrají zásadní roli v podpoře poskytování odborné přípravy a účasti na odborné přípravě. Zvláště fondy pro odbornou přípravu spravované sociálními partnery jsou účinným způsobem, jak zajišťovat odbornou přípravu v reakci na potřeby identifikované na vnitrostátní a odvětvové úrovni. Finanční a nefinanční příspěvky jednotlivců by měly být uznávány a podporovány.
2.11EHSV uznává doplňkovou úlohu, kterou mohou mít mikrocertifikáty při rozšiřování přístupu k prohlubování dovedností a změně kvalifikace, a to s přihlédnutím k vyvíjejícím se potřebám trhu práce. EHSV vítá rovněž skutečnost, že členské státy jsou vybízeny k tomu, aby propojovaly mikrocertifikáty se svými politikami zaměstnanosti, včetně aktivních politik pro trh práce, a pomohly tím omezit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v odvětvích a regionech, a zároveň respektovaly přístup k dosažení úplné kvalifikace. Co se týče „kumulativnosti“ mikrocertifikátů, EHSV zdůrazňuje, že mikrocertifikáty by neměly být považovány za náhradu úplných kvalifikací. Členské státy by proto měly být vedeny k tomu, aby mikrocertifikáty zahrnovaly do vnitrostátních rámců kvalifikací. Na přípravě tohoto záměru na vnitrostátní úrovni a na úvahách o tom, jakým způsobem by bylo možné mikrocertifikáty uznávat a zařadit mezi částečné kvalifikace by se měli podílet sociální partneři.
2.12Mikrocertifikáty mohou dospělým významně napomáhat při prohlubování dovedností a změně kvalifikace nebo při přechodu k novým pracovním příležitostem, pokud jsou normy kvality mikrocertifikátů dobře definovány a účastníkům vzdělávání jasně vysvětleny. Přestože by mikrocertifikáty mohly být formou odborné přípravy, kterou lze využívat prostřednictvím případného individuálního vzdělávacího účtu, neměly by být považovány za součást individuálního vzdělávacího účtu a měly by patřit do souboru dalších nástrojů pro kontinuální učení. EHSV rovněž vítá, že návrh doporučení uznává sociální partnery jakožto poskytovatele mikrocertifikátů, a vyzývá členské státy, aby prostřednictvím sociálního dialogu podporovaly rozvoj mikrocertifikátů navržených a schválených zástupci zaměstnavatelů a pracovníků.
3.Konkrétní připomínky
3.1S řešením problémů spojených s nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatkem pracovních sil může pomoci volný pohyb pracovníků. Regulace požadavků, které se vztahují na kvalifikace, musí zůstat v kompetenci členských států a měli by se na ní podílet sociální partneři – například prostřednictvím validace dovedností včetně mikrocertifikátů –, přičemž by bylo vhodné současně snižovat počet regulovaných profesí. Svou roli může sehrát i zlepšení propojení mezi kvalifikovanými státními příslušníky třetích zemí a neobsazenými pracovními místy, a to pro všechny úrovně kvalifikace a nezávisle na délce pracovní zkušenosti. V tomto ohledu může mít významnou úlohu balíček opatření týkajících se získávání kvalifikovaných a talentovaných lidí, který připravuje Komise a který bude zahrnovat i možné scénáře pro vytvoření rezervoáru talentů EU.
3.2Kolektivní smlouvy představují důležitý prostředek, díky němuž může poskytnutí placeného studijního volna podpořit přístup pracovníků k odborné přípravě relevantní pro trh práce. Tyto dohody hrají obzvláště důležitou roli při vymezování způsobů přístupu k placenému studijnímu volnu pro pracovníky v malých a středních podnicích, u nichž obvykle dochází k většímu poklesu výrobní kapacity v době nepřítomnosti pracovníků z důvodu odborné přípravy. Je důležité zdůraznit, že legislativní iniciativy na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni nesmí narušit proces kolektivního vyjednávání nebo autonomii sociálních partnerů při hledání řešení otázek, které jsou důležité pro zajištění dobrého fungování vnitrostátních trhů práce, jež zahrnují rozvoj dovedností a profesních přechodů a kvalitní pracovní místa pro pracovníky v kontextu spravedlivé transformace.
3.3EHSV zdůrazňuje důležitost norem kvality na trhu v oblasti vzdělávání, zejména s ohledem na mikrocertifikáty, a možné výhody a nevýhody různých přístupů k financování vzdělávání dospělých (např. individuálních vzdělávacích účtů), včetně poměru mezi náklady a přínosy, administrativní zátěže a nákladů, dosažené změny postavení v zaměstnání (vyšší úroveň dosažené kvalifikace), zajištění kvality, výsledků relevantních pro trh práce, přidané hodnoty pro kariérní rozvoj a míry účasti zásadní cílové skupiny osob s nízkou kvalifikací. To je nezbytné, aby bylo možné zajistit účinný sociální dialog a účinné konzultace – a to i s organizovanou občanskou společností –, které by se měly zaměřit na otázky, zda a jak mohou evropské iniciativy týkající se individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů přinášet přidanou hodnotou, pokud jde o zdokonalování vnitrostátních a odvětvových systémů odborné přípravy. EHSV zdůrazňuje, že by měl být na základě norem kvality pro poskytování odborného vzdělávání a přípravy sestaven katalog mikrocertifikátů, které nabízejí poskytovatelé těchto služeb, a na jeho tvorbě by se měli podílet sociální partneři a poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy Katalog by měl obsahovat výsledky učení spojené s mikrocertifikáty a informaci o jejich uznávání jinými poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy.
3.4EHSV považuje za důležité, aby se iniciativy zaměřovaly na potřeby v oblasti prohlubování dovedností a změn kvalifikace dospělých a pracovní síly jako celku (pracovníků, zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných) a dalších cílových skupin (např. dlouhodobě nezaměstnaných, neaktivních osob, osob se zdravotním postižením, důchodců a osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), aby i tyto skupiny měly přístup ke kvalitní, účinné a inkluzivní odborné přípravě, která podpoří jejich zaměstnatelnost. V tomto ohledu má zásadní význam podpora členských států při zajišťování finančních prostředků umožňujících přístup ke vzdělávání dospělých. Podstatná je zároveň i úloha společností v podpoře odborné přípravy související s prací jejich pracovníků. Je třeba se bezodkladně a vhodným způsobem zabývat zvláštní situací pracovníků s nestandardními smlouvami a osob samostatně výdělečně činných, již nelze vyřešit pouze s pomocí individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů, a zároveň je nutné respektovat zásadní úlohu sociálních partnerů, pokud jde o odbornou přípravu zaměstnanců.
V Bruselu dne 18. května 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________