EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32012H1222(01)

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení

OJ C 398, 22.12.2012, p. 1–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

22.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 398/1


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 20. prosince 2012

o uznávání neformálního a informálního učení

2012/C 398/01

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Uznávání výsledků učení, a to znalostí, dovedností a kompetencí, dosažených prostřednictvím neformálního a informálního učení může hrát významnou úlohu při zvyšování zaměstnatelnosti a mobility, jakož i při posilování motivace k celoživotnímu učení, zejména v případě socioekonomicky znevýhodněných osob či osob s nízkou kvalifikací.

(2)

V době, kdy se Evropská unie potýká s vážnou hospodářskou krizí, jež způsobila prudký růst nezaměstnanosti zvláště mezi mladými lidmi, a v kontextu stárnutí obyvatelstva může uznávání podstatných znalostí, dovedností a kompetencí o to více přispívat ke zlepšování fungování trhu práce, podpoře mobility a zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu.

(3)

Hlavními zúčastněnými stranami, jež plní důležitou úlohu při poskytování příležitostí k neformálnímu a informálnímu učení a při případných následných procesech uznávání, jsou organizace zaměstnavatelů, jednotliví zaměstnavatelé, odborové svazy, průmyslové, obchodní a řemeslné komory, vnitrostátní subjekty podílející se na procesu uznávání odborných kvalifikací a na posuzování a potvrzování výsledků učení, služby zaměstnanosti, mládežnické organizace, pracovníci s mládeží, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a rovněž organizace občanské společnosti.

(4)

Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění požaduje rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí k dosažení hospodářského růstu a zaměstnanosti; související stěžejní iniciativy Mládež v pohybu a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa zdůrazňují potřebu flexibilnějších učebních trajektorií, jež mohou zlepšit vstup na trh práce a postup na trhu práce, usnadnit přechod mezi obdobími pracovního života a učení a podporovat uznávání neformálního a informálního učení.

(5)

V závěrech Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (1) se uvádí, že celoživotní učení je třeba vnímat jako základní zásadu, na které spočívá celý rámec, jenž je koncipován tak, aby zahrnoval učení ve všech prostředích, ať již jde o formální, neformální nebo informální učení.

(6)

Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení. Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže z roku 2009 vyzvala k lepšímu uznávání dovedností mladých lidí získaných v neformálním vzdělávání a zdůraznila nutnost plně využívat škálu nástrojů na úrovni EU pro uznávání znalostí, dovedností a kompetencí za účelem uznávání kvalifikací. Strategie byla schválena usnesením Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (2).

(7)

V komuniké z konference v Bruggách konané v prosinci roku 2010 evropští ministři odpovědní za odborné vzdělávání a přípravu, evropští sociální partneři a Evropská komise prohlásili, že zúčastněné země by měly nejpozději v roce 2015 začít vytvářet vnitrostátní postupy pro uznávání neformálního a informálního učení, podporované podle potřeby vnitrostátními rámci kvalifikací.

(8)

V komuniké z konference v Lovani a v Louvain-la-Neuve, která se konala ve dnech 28. a 29. dubna 2009, evropští ministři odpovědní za vysokoškolské vzdělávání zdůraznili, že by úspěšné politiky v oblasti celoživotního učení měly obsahovat základní zásady a postupy uznávání předchozího učení na základě výsledků učení, a v závěrech Rady ze dne 28. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (3) byly členské státy vyzvány, aby rozvinuly jasné plány přechodu od odborného vzdělávání a jiných druhů vzdělávání ke vzdělávání vysokoškolskému a aby vypracovaly mechanismy pro uznávání předchozího vzdělání a zkušeností získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy.

(9)

Usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (4) stanovilo jako jednu ze svých prioritních oblastí na období let 2012–2014 zavedení plně funkčních systémů pro potvrzování neformálního a informálního učení a podporu jejich využívání dospělými všech věkových kategorií a na všech úrovních kvalifikace, jakož i podniky a jinými organizacemi.

(10)

V usnesení Rady ze dne 19. prosince 2002 o podpoře posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (5) a v Kodaňském prohlášení ze dne 30. listopadu 2002 se požadovalo vypracování společných zásad pro uznávání neformálního a informálního učení.

(11)

V závěrech Rady a zástupců členských států zasedajících v Radě ze 18. května 2004 se dostalo podpory společným evropským zásadám pro zjišťování a uznávání neformálního a informálního učení.

(12)

Od roku 2004 je pravidelně zveřejňován evropský katalog pro uznávání neformálního a informálního učení obsahující aktuální informace o stávajících postupech uznávání v evropských zemích a v roce 2009 byly zveřejněny evropské pokyny pro uznávání neformálního a informálního učení.

(13)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (6) zavedlo Europass, evropský soubor dokladů, které mohou občané používat v celé Evropě za účelem lepšího zaznamenávání jejich kompetencí a kvalifikací, jejich uvádění a sdělování.

(14)

V usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o uznávání významu neformálního a informálního učení v oblasti evropské mládeže ze dne 18. května 2006 (7) byly členské státy vyzvány, aby umožnily zjišťování kompetencí získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení za účelem jejich uznání na trhu práce.

(15)

Jako nástroj zajišťující transparentnost pro účastníky projektů financovaných programem „Mládež v akci“, zřízeným Evropským parlamentem a Radou v rozhodnutí č. 1719/2006/ES (8), byl vytvořen pas mládeže.

(16)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (9) byly členské státy vyzvány, aby uvedly své vnitrostátní systémy kvalifikací do vztahu s evropským rámcem kvalifikací a aby podporovaly uznávání neformálního a informálního učení v souladu se společnými evropskými zásadami, které byly schváleny v květnu roku 2004.

(17)

Evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS), vytvořený v roce 1989 v rámci programu Erasmus, uděluje kredity za formální učení na základě učebních výsledků a studijní zátěže a usnadňuje rovněž přiznávání kreditů na základě výsledků neformálního a informálního učení ze strany vysokoškolských institucí.

(18)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (10) se uvádí, že tento rámec by měl podpořit provádění společných evropských zásad identifikace a validace neformálního a informálního učení, a napomoci tím zlepšení vzájemného vztahu mezi vzděláváním, odbornou přípravou a zaměstnáním a propojení mezi formálním, neformálním a informálním učením.

(19)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 (11) vytvořilo evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), který se má používat pro přenos, uznávání a shromažďování výsledků učení jednotlivců dosažených ve formálním a případně v neformálním a informálním kontextu.

(20)

Z konzultací ve formě internetového průzkumu, z diskusí v rámci příslušných politických subjektů a rovněž z rozmanitých činností vzájemného učení, do nichž se zapojili sociální partneři, vyplývá naprostá shoda, pokud jde o význam zviditelnění znalostí, dovedností a kompetencí získaných prostřednictvím životních a pracovních zkušeností, a široká podpora iniciativě Unie zaměřené na zlepšení politiky a postupů v oblasti uznávání v členských státech,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.

S CÍLEM NABÍDNOUT JEDNOTLIVCŮM MOŽNOST PROKÁZAT, CO SE NAUČILI MIMO RÁMEC FORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY – VČETNĚ ZKUŠENOSTÍ ZÍSKANÝCH MOBILITOU – A VYUŽÍT TOHOTO UČENÍ V ZÁJMU SVÉ PROFESNÍ DRÁHY A DALŠÍHO UČENÍ, BY ČLENSKÉ STÁTY S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA ZÁSADU SUBSIDIARITY MĚLY:

1)

Mít nejpozději v roce 2018 – podle okolností a zvláštních podmínek jednotlivých států a jak považují za vhodné – fungující režim uznávání neformálního a informálního učení, který jednotlivcům umožní:

a)

dosáhnout uznání znalostí, dovedností a kompetencí, které si osvojili prostřednictvím neformálního a informálního učení a případně i prostřednictvím otevřených vzdělávacích zdrojů;

b)

získat úplnou kvalifikaci, nebo případně částečnou kvalifikaci, na základě uznaných zkušeností získaných neformálním a informálním učením, aniž by byly dotčeny ostatní platné právní předpisy Unie, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (12).

Členské státy mohou v rámci svých režimů uznávání upřednostnit určité oblasti nebo odvětví v souladu se svými potřebami.

2)

Do režimu uznávání neformálního a informálního učení vhodným způsobem zahrnout následující prvky a současně umožnit každému jednotlivci využít všech těchto prvků, samostatně nebo v určité kombinaci, v souladu s jeho potřebami:

a)

ZJIŠTĚNÍ výsledků učení jednotlivce dosažených prostřednictvím neformálního a informálního učení,

b)

ZAZNAMENÁNÍ výsledků učení jednotlivce dosažených prostřednictvím neformálního a informálního učení,

c)

POSOUZENÍ výsledků učení jednotlivce dosažených prostřednictvím neformálního a informálního učení;

d)

OSVĚDČENÍ výstupů tohoto posouzení výsledků učení jednotlivce dosažených prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání ve formě kvalifikace, nebo kreditů vedoucích ke kvalifikaci či jiným vhodným způsobem;

3)

V režimech uznávání neformálního a informálního učení vhodným způsobem a s ohledem na vnitrostátní, regionální a místní, jakož i odvětvové potřeby a okolnosti uplatňovat tyto zásady:

a)

postupy uznávání jsou napojeny na vnitrostátní rámce kvalifikací a jsou v souladu s evropským rámcem kvalifikací;

b)

jednotlivcům a organizacím jsou k dispozici informace a pokyny týkající se možností a přínosů uznávání i příslušných postupů;

c)

režimy uznávání jsou přínosné zejména pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva, včetně osob, které jsou nezaměstnané, a osob, které jsou nezaměstnaností ohroženy, neboť uznání může zvýšit jejich zapojení do celoživotního učení a zlepšit jejich přístup na trh práce;

d)

osoby, které jsou nezaměstnané nebo jsou nezaměstnaností ohroženy, mají v souladu s vnitrostátními právními předpisy a okolnostmi možnost absolvovat „posouzení dovedností“, jehož cílem je zjistit jejich znalosti, dovednosti a kompetence, a to v přiměřené lhůtě, nejlépe do šesti měsíců od zjištění této potřeby;

e)

uznávání neformálního a informálního učení je podporováno vhodnými pokyny a poradenstvím a je snadno dostupné;

f)

existují transparentní opatření k zajištění kvality v souladu se stávajícími rámci pro zajištění kvality, která podporují spolehlivé, platné a věrohodné metody a nástroje posuzování;

g)

je zajištěn rozvoj odborné způsobilosti pracovníků podílejících se na procesu uznávání ve všech příslušných odvětvích;

h)

kvalifikace, nebo případně částečné kvalifikace, získané uznáním zkušeností nabytých neformálním a informálním učením odpovídají schváleným standardům, které jsou shodné se standardy kvalifikací získaných prostřednictvím formálních vzdělávacích programů nebo rovnocenné těmto standardům;

i)

k usnadnění zaznamenávání výsledků učení jsou propagovány nástroje Unie k zajištění transparentnosti, jako jsou rámec Europass a pas mládeže;

j)

existuje součinnost mezi režimy uznávání a systémy kreditů, které se používají v systému formálního vzdělávání a odborné přípravy, jako např. ECTS a ECVET;

4)

Prosazovat zapojení všech příslušných zúčastněných stran, jako jsou zaměstnavatelé, odborové svazy, obchodní, průmyslové a řemeslné komory, vnitrostátní subjekty podílející se na procesu uznávání odborných kvalifikací, služby zaměstnanosti, mládežnické organizace, pracovníci s mládeží, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a rovněž organizace občanské společnosti, do vývoje a zavádění prvků a zásad uvedených v bodech 1 až 4.

Na podporu zapojení do tohoto procesu by:

a)

zaměstnavatelé, mládežnické organizace a organizace občanské společnosti měli propagovat a usnadňovat zjišťování a zaznamenávání výsledků učení získaných v rámci pracovní nebo dobrovolné činnosti, a to za pomoci příslušných nástrojů Unie k zajištění transparentnosti, jako jsou nástroje zavedené na základě rámce Europass a pasu mládeže;

b)

poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy měli usnadňovat přístup k formálnímu vzdělávání a odborné přípravě na základě výsledků učení dosažených v neformálním a informálním prostředí a případně, je-li to možné, udělovat výjimky nebo kredity za náležité výsledky učení dosažené v tomto prostředí;

5)

V souvislosti s režimy uznávání podporovat koordinaci mezi zúčastněnými stranami v odvětvích vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, jakož i mezi zúčastněnými stranami v jiných souvisejících oblastech politiky.

2.

ČLENSKÉ STÁTY A KOMISE BY MĚLY PŘIJMOUT TATO OPATŘENÍ:

a)

Plnit toto doporučení prostřednictvím poradní skupiny pro evropský rámec kvalifikací zřízené doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (13) (ERK) a případně do následných činností této poradní skupiny zapojit příslušné mládežnické organizace a zástupce odvětví dobrovolnictví;

b)

Podávat zprávy o pokroku, jehož bylo dosaženo po přijetí tohoto doporučení, v rámci budoucích společných zpráv Rady a Komise předkládaných na základě strategického rámce „ET 2020“ a budoucích společných zpráv o mládeži v Evropské unii na základě obnoveného rámce pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže;

c)

Podporovat provádění tohoto doporučení využíváním odborné způsobilosti agentur Unie, především Cedefop, a podáváním zpráv o situaci, pokud jde o uznávání neformálního a informálního učení, v rámci výroční zprávy o rozvoji vnitrostátních rámců kvalifikací.

3.

KOMISE BY MĚLA PŘIJMOUT TATO OPATŘENÍ:

a)

Podporovat členské státy a zúčastněné strany prostřednictvím:

usnadnění účinného vzájemného učení a výměny zkušeností a osvědčených postupů,

pravidelného přezkumu evropských pokynů pro uznávání neformálního a informálního učení, a to na základě náležitých konzultací s členskými státy,

pravidelného přezkumu evropského katalogu pro uznávání neformálního a informálního učení, a to ve spolupráci s členskými státy;

b)

Zvážit před rokem 2018 – v konzultaci s členskými státy, jak je uvedeno v rozhodnutí č. 2241/2004/ES – na základě rámce Europass další rozvoj nástrojů, které by podpořily transparentnost uznaných výsledků učení získaných na základě zkušeností v rámci neformálního a informálního učení v celé Unii;

c)

Zajistit ve spolupráci s členskými státy, aby program celoživotního učení, program Mládež v akci a – aniž jsou dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci – budoucí evropský program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a evropské strukturální fondy byly využívány k podpoře provádění tohoto doporučení;

d)

Posoudit a vyhodnotit ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci s dotčenými zúčastněnými stranami opatření přijatá v reakci na toto doporučení a do 31. prosince 2019 podat Radě zprávu o získaných zkušenostech a důsledcích pro budoucnost, v případě potřeby včetně možného přezkumu a revize tohoto doporučení.

V Bruselu dne 20. prosince 2012.

Za Radu

předseda

E. FLOURENTZOU


(1)  Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 36.

(4)  Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

(6)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

(7)  Úř. věst. C 168, 20.7.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 30.

(9)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(10)  Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.

(12)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(13)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.


PŘÍLOHA

DEFINICE

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

a)

Formálním učením učení, které se uskutečňuje v organizovaném a strukturovaném prostředí věnovaném výhradně učení a zpravidla vede k přiznání kvalifikace, obvykle ve formě osvědčení nebo diplomu; zahrnuje systémy všeobecného vzdělávání, počátečního odborného vzdělávání a vysokoškolského vzdělávání;

b)

Neformálním učením učení, které se uskutečňuje prostřednictvím plánovaných činností (pokud jde o cíle učení, dobu učení), při nichž existuje určitá forma podpory při učení (např. vztah student-učitel); může zahrnovat programy ke zprostředkování pracovních dovedností, gramotnosti u dospělých a základního vzdělání pro osoby, které předčasně ukončily školní docházku; velmi častými případy neformálního učení jsou vnitropodnikové kurzy, jejichž prostřednictvím podniky zdokonalují a zvyšují dovednosti svých zaměstnanců, jako jsou dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, strukturované elektronické učení (např. využívání otevřených vzdělávacích zdrojů) a kurzy pořádané organizacemi občanské společnosti pro jejich členy, jejich cílovou skupinu nebo pro širokou veřejnost;

c)

Informálním učením učení, které je výsledkem každodenních činností souvisejících s prací, rodinou nebo volným časem a není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle a dobu učení či podporu při učení; může být z hlediska učící se osoby nezáměrné; k příkladům výsledků učení dosažených informálním učením patří dovednosti získané prostřednictvím životních a pracovních zkušeností, dovednosti v oblasti řízení projektů nebo informačních a komunikačních technologií získané v práci; jazykové znalosti a interkulturní dovednosti získané při pobytu v jiné zemi; dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií získané mimo zaměstnání, dovednosti získané při dobrovolné činnosti, kulturních činnostech, sportu, práci s mládeží nebo prostřednictvím činností v domácnosti (např. péče o dítě);

d)

Otevřenými vzdělávacími zdroji digitální materiály nabízené zdarma a volně pedagogům a účastníkům vzdělávání a samostatného studia, kterých lze využít či opětovně využívat při výuce, učení a výzkumu; patří mezi ně učební obsah, softwarové nástroje sloužící k vytváření, používání a distribuci obsahu a prováděcí zdroje, jako například otevřené licence; tento pojem označuje rovněž akumulovaná digitální aktiva, která lze přizpůsobovat a která přinášejí užitek, aniž by ostatní uživatelé byli omezováni v možnosti jejich využívání;

e)

Ověřením dovedností proces zaměřený na zjištění a rozbor znalostí, dovedností a kompetencí jednotlivce, včetně jeho předpokladů a motivace, s cílem vymezit cíl jeho kariéry nebo plán přesměrování jeho profesní dráhy nebo plán odborné přípravy; cílem ověření dovedností je pomoci jednotlivci při rozboru vývoje jeho profesní dráhy, samostatném posouzení jeho postavení v pracovním prostředí a při plánování profesní dráhy, nebo v některých případech příprava uznání výsledků neformálního a informálního učení;

f)

Kvalifikací formální výsledek hodnocení a uznání, který je získán v okamžiku, kdy příslušný subjekt stanoví, že jedinec dosáhl výsledků učení podle daných standardů;

g)

Výsledky učení vyjádření toho, co učící se osoba zná, čemu rozumí a je schopna vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu, a to z hlediska znalostí, dovedností a schopností;

h)

Vnitrostátním rámcem kvalifikací nástroj pro klasifikaci kvalifikací podle souboru kritérií pro určité úrovně dosaženého vzdělání, jehož cílem je integrovat a koordinovat vnitrostátní podsystémy kvalifikací a zlepšovat transparentnost, přístupnost, vývoj a kvalitu kvalifikací ve vztahu k trhu práce a občanské společnosti;

i)

Uznáváním proces, v jehož rámci pověřený subjekt na základě srovnávání s příslušným standardem potvrzuje, že jedinec dosáhl výsledků učení, který sestává z těchto čtyř různých fází:

1)

ZJIŠTĚNÍ konkrétních zkušeností jednotlivce prostřednictvím rozhovoru,

2)

ZAZNAMENÁNÍ s cílem zviditelnit zkušenosti jednotlivce,

3)

formální POSOUZENÍ těchto zkušeností a

4)

OSVĚDČENÍ o výsledcích posouzení, jež může vést k osvědčení částečné nebo úplné kvalifikace;

j)

Uznáním předchozího učení uznání výsledků učení, jichž bylo dosaženo před podáním žádosti o uznání, a to jak v rámci formálního vzdělávání, tak v rámci neformálního nebo informálního učení.


Top