|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Potravinové zabezpečení a udržitelné potravinové systémy
|
|
_____________
|
|
Potravinové zabezpečení a udržitelné potravinové systémy
(průzkumné stanovisko na žádost francouzského předsednictví)
|
|
|
|
NAT/844
|
|
|
|
Zpravodaj: Arnold PUECH d'ALISSAC
Spoluzpravodaj: Peter SCHMIDT
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Dopis budoucího francouzského předsednictví Rady, 21/09/2021
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato v sekci
|
07/01/2022
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
19/01/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
566
|
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
165/2/2
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV byl prvním orgánem EU, který vyzval k vytvoření komplexní politiky EU v oblasti potravin, jejímž cílem by mělo být rozvíjet zdravé stravování vycházející z udržitelných potravinových systémů a která by propojovala zemědělství s výživou a ekosystémovými službami a zajišťovala by dodavatelské řetězce, které by ochraňovaly veřejné zdraví všech vrstev evropské společnosti. Tato politika, která se nyní odráží ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, by měla zlepšit soudržnost napříč jednotlivými oblastmi politik souvisejícími s potravinami, zvýšit povědomí o hodnotě potravin a podpořit udržitelné potravinové systémy.
1.2V reakci na žádost francouzského předsednictví o vypracování tohoto průzkumného stanoviska určil EHSV následující klíčové nástroje, které by měly být použity na úrovni EU k ochraně konkurenceschopnosti evropských výrobců s ohledem jak na potravinové zabezpečení a udržitelnost potravinového systému v Evropě, tak i na přijatelnost cen pro spotřebitele:
I.podpora otevřené strategické autonomie a potravinového zabezpečení a udržitelnosti potravinového systému;
II.rozvoj inovativních technologií a osiv, aby bylo možné vždy poskytnout řešení zemědělcům, kteří čelí omezením v oblasti existujících nástrojů;
III.zajištění širokopásmového pokrytí a digitalizace jako nezbytného předpokladu přesného zemědělství a robotiky a podpora investování do těchto udržitelných technik;
IV.podpora a usnadňování přístupu zemědělců, zejména těch mladých, k odborné přípravě týkající se těchto nových technologií;
V.zajištění reciprocity norem a rovných podmínek tím, že budou strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, jež jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, a související standardy, zahrnuty jako mezinárodní normy udržitelnosti do všech budoucích i stávajících obchodních dohod EU a dohod Světové obchodní organizace (WTO);
VI.propagace hodnoty potravin prostřednictvím podpory vzdělávání spotřebitelů v oblasti potravin, což přispěje k přiblížení zemědělského odvětví společnosti;
VII.zajištění spravedlivých cen a rozdělení příjmů v rámci celého řetězce, zvýšení ochoty platit za potraviny odpovídající ceny, snížení objemu spotřeby ve prospěch její kvality a zákaz nekalých obchodních praktik prostřednictvím ambiciózních předpisů;
VIII.sladění postupů a provozních činností potravinářských podniků s cíli udržitelného rozvoje;
IX.zajištění strukturovaného zapojení a účasti občanské společnosti a všech zúčastněných stran napříč potravinovým řetězcem, a to mimo jiné prostřednictvím Evropské rady pro politiku v oblasti potravin – podpora spolupráce namísto konkurence.
1.3EHSV dále určil následující klíčové nástroje, které mají pomoci snížit závislost na vstupech, včetně těch syntetických, a zlepšit soběstačnost EU v oblasti bílkovin:
I.EU by měla podporovat postupy s nízkými vstupy, zejména pokud jde o fosilní paliva a pesticidy, a podporovat výrobní kapacity zemědělských vstupů v Evropě;
II.zlepšení soběstačnosti EU v oblasti bílkovin je žádoucí ze všech hledisek. Dovoz sóji ze třetích zemí může být odpovědný za odlesňování, znehodnocování lesů a ničení přírodních ekosystémů v některých zemích, které ji produkují. Rozvoj produkce luskovin a luštěnin s vysokým obsahem bílkovin v Unii by omezil využívání dovozu, a měl by tak pozitivní dopad na klima a životní prostředí;
III.organizace a podpora odvětví bílkovin s cílem podpořit produkci a přesvědčit zemědělce, zejména prostřednictvím ambiciózní společné zemědělské politiky (SZP);
IV.posílení produkce olejnatých semen a pokrutin olejnatých semen. Vzhledem k tomu, že primárním cílem je produkce potravin, vychází ocenění olejnatých semen z ocenění oleje i pokrutin, což nelze oddělit. Díky tomu je možné posílit udržitelnou produkci potravin a energie;
V.posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů, zejména prostřednictvím zdokonalení stávajícího certifikačního systému v oblasti lesnictví (PEFC, FSC), jímž se schvalují výrobky, které nepřispívají k odlesňování;
VI.rozvoj krátkých, spravedlivých a transparentních dodavatelských řetězců a zajištění toho, aby přechod k udržitelnému zemědělství probíhal postupně, aby tak byla zachována stávající rovnováha;
VII.záruka možnosti uplatnit právo na potraviny pro všechny, zejména pro osoby žijící v ekonomické a sociální nejistotě, a usnadnění experimentování v oblasti sociálních inovací. Potravinová pomoc musí zůstat v členských státech povinnou politikou;
VIII.zajištění toho, aby mohly být potraviny vyráběny všude v EU.
1.4EHSV vítá „Plán pro nepředvídané události pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení v dobách krize“ a navrhované vytvoření evropského mechanismu připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení a doporučuje, aby byla tato opatření zahrnuta do komplexní politiky EU v oblasti potravin. EHSV žádá, aby mu byla svěřena aktivní úloha ve specializované skupině odborníků.
2.Úvod
2.1EHSV byl prvním orgánem EU, který vyzval k vytvoření komplexní politiky EU v oblasti potravin, jejímž cílem by mělo být zajištění zdravého stravování vycházejícího z udržitelných potravinových systémů a která by propojovala zemědělství s výživou a ekosystémovými službami a zajišťovala by dodavatelské řetězce, které by ochraňovaly veřejné zdraví všech vrstev evropské společnosti. Tato politika, která se nyní odráží ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, by měla zlepšit soudržnost napříč jednotlivými oblastmi politik souvisejícími s potravinami, zvýšit povědomí o hodnotě potravin a podpořit udržitelné potravinové systémy.
2.2Zelená dohoda pro Evropu prostřednictvím zásad uvedených ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti nabízí příležitost znovu potvrdit „společenskou smlouvu v oblasti potravin“ mezi Evropskou unií (EU) a jejími občany a v kontextu klimatické a environmentální nouze podpořit spravedlivý, zdravý a ekologický potravinový systém.
2.3Pandemie COVID-19 měla bezprecedentní důsledky pro společnost a hospodářství. Zemědělci a účastníci potravinového řetězce v celé EU zůstali mobilizováni, aby udrželi produkci a nasytili obyvatelstvo, a to navzdory obtížím a překážkám, s nimiž se setkali. Zemědělsko-potravinářské odvětví EU prokázalo odolnost při zajišťování bezpečných a kvalitních potravin, přestože došlo k narušení dodavatelského řetězce.
2.4Francouzská Národní rada pro výživu (CNA – Conseil national de l'alimentation) přijala v červenci 2021 stanovisko (č. 89) s názvem „Zpětná vazba z krize COVID-19 – období prvního celostátního omezení volného pohybu osob ve Francii“. Dochází v něm k závěru, že vypuknutí krize COVID-19 posílilo potřebu vypracovat systémovější vizi potravinových systémů, a to prostřednictvím zavedení přístupu „jedno zdraví“ na všech úrovních potravinového řetězce. Tento integrovaný přístup ke zdraví klade důraz na vzájemné vztahy mezi zvířaty, lidmi a jejich prostředím. Vzhledem k ekonomické a sociální nejistotě, kterou krize někdy způsobila nebo posílila, poukázala také na výrazné nerovnosti týkající se přístupu k potravinám, které jsou neslučitelné s udržitelným potravinovým systémem, což podnítilo úvahy o právu na potraviny a potravinové demokracii. Přístup ke zdravým, legálně vyrobeným a dostupným potravinám pro všechny obyvatele EU je zásadní pro splnění cílů Zelené dohody pro Evropu. EHSV se domnívá, že cíl Zelené dohody pro Evropu dosáhnout do roku 2030 toho, aby 25 % zemědělské půdy v EU bylo obhospodařováno ekologickým způsobem, je velmi ambiciózní, a vyzývá k tomu, aby byla vypracována celounijní strategie, jež napomůže jeho dosažení, přičemž se nesmí zapomínat na to, že spotřeba se musí v tomto smyslu přizpůsobit.
2.5Krize rovněž ukázala, že je třeba posílit koordinaci a zlepšit pohotovostní plánování, aby bylo možné připravit se na rizika, která mohou ohrozit dodávky potravin do EU a potravinové zabezpečení. Cílem je vyhnout se opakování zkušeností z pandemie COVID-19, kdy musela být koordinační opatření na úrovni EU přijímána ad hoc a vypracovávána bez jakékoliv přípravy. Za účelem dosažení tohoto cíle Komise nedávno zveřejnila sdělení o „Plánu pro nepředvídané události pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení v dobách krize“. V něm jsou uvedeny oblasti vyžadující zlepšení, které byly identifikovány uprostřed pandemie COVID-19, zásady, jež by se měly v době krize dodržovat, a hovoří se v něm i o vytvoření evropského mechanismu připravenosti a reakce na krizové situace v oblasti potravinového zabezpečení. To zahrnuje zřízení specializované skupiny odborníků zastupující veřejné orgány členských států i zemí mimo EU a rovněž zúčastněné strany.
2.6Podle definice Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) lze za udržitelný označit takový potravinový systém, který zajišťuje potraviny a výživu pro všechny takovým způsobem, jenž neohrožuje hospodářské, sociální a environmentální základy nezbytné k zabezpečení potravin a výživy pro budoucí generace. Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ musí zohlednit důsledky krize, ale také poskytnout nezbytné záruky pro zajištění potravinového zabezpečení v EU. Potravinové systémy EU by měly „zaručit množství a kvalitu dodávek pro obyvatelstvo, a to díky podpoře konkurenceschopnosti potravinářského odvětví s přihlédnutím k výzvám z hlediska udržitelnosti“. Měl by rovněž podporovat sociální inovace.
2.7Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise zveřejnilo v srpnu 2021 zprávu s názvem Modelling environmental and climate ambitions in the agricultural sector with the CAPRI model (Modelování cílů v oblasti životního prostředí a klimatu v zemědělském sektoru pomocí modelu CAPRI), jež simuluje dopad některých kvantifikovaných cílů obsažených ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti (snížení používání přípravků na ochranu rostlin, snížení ztrát živin, rozšíření ploch využívaných v ekologickém zájmu v rámci ekologického zemědělství a rozšíření oblastí se zvláštním významem) na evropské zemědělství a trhy. Zdá se, že tyto cíle by mohly vést ke snížení evropské produkce o 10 až 15 %, k poklesu příjmů zemědělců, zvýšení cen a souběžnému zvýšení dovozu. Výsledky této zprávy zdůrazňují význam společného posuzování transformace zemědělství a potravinářství. Jak je uvedeno ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, omezení potravinových ztrát a plýtvání potravinami by tomuto vývoji mohlo zabránit. Vhodným nástrojem by mohlo být účinné rozdělování dostupných potravinových zdrojů.
2.8Vývoj způsobu stravování je nedílnou součástí transformace zemědělského a potravinového systému jako celku, což platí i pro politiky v dalších oblastech, jako je obchod, hospodářská soutěž, zdravotnictví, vzdělávání, životní prostředí a spotřebitelská politika.
2.9Francouzské předsednictví Rady EU požádalo EHSV o vypracování průzkumného stanoviska se zaměřením zejména na:
·mechanismy, které by měly být použity na úrovni EU k ochraně konkurenceschopnosti evropských výrobců s ohledem na potravinové zabezpečení v Evropě a současně na přijatelnost cen pro spotřebitele,
·mechanismy, které mohou pomoci snížit závislost na vstupech, včetně těch syntetických, a zlepšit soběstačnost EU v oblasti bílkovin v rámci podpory transformace zemědělského odvětví a s ohledem na udržitelný přechod evropských potravinových systémů.
3.Nástroje na úrovni EU k ochraně konkurenceschopnosti evropských výrobců s ohledem na potravinové zabezpečení (a udržitelnost) v Evropě a současně na přijatelnost cen pro spotřebitele
3.1Jak již bylo zmíněno v předchozích stanoviscích EHSV, aby byla komplexní evropská politika v oblasti potravin skutečně relevantní pro evropské spotřebitele, je nezbytné, aby cena a kvalita potravin vyrobených udržitelným způsobem v EU byly konkurenceschopné. To znamená, že evropský zemědělsko-potravinářský průmysl bude schopen dodávat spotřebitelům potraviny za ceny, které zahrnují dodatečné náklady související mj. s kritérii udržitelnosti, dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin a jejich výživových hodnot, ale i spravedlivý příjem pro zemědělce, a zároveň si zachová své postavení volby, již upřednostňuje převážná většina spotřebitelů.
3.2S ohledem na výše uvedené definice potravinového zabezpečení, udržitelného potravinového systému a konkurenceschopnosti by zachování konkurenceschopnosti evropských hospodářských subjektů a spravedlivých hodnotových řetězců mělo vést ke spravedlivému odměňování zemědělců a k uznání či podpoře jejich osvědčených postupů. Kromě úlohy, kterou má v rámci výživy, může potravinový systém nabídnout řešení z hlediska klimatických výzev, a to zejména v podobě přizpůsobení výrobních systémů, ukládání uhlíku do půdy, půdní a agroekologické infrastruktury, přirozené filtrace pitné vody a také zvyšování a udržování biologické rozmanitosti. Evropská komise (EK) však ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ navrhuje jen několik málo konkrétních opatření k posílení zemědělsko-potravinářského odvětví a příjmů prvovýrobců, přičemž žádné z nich neposiluje konkurenceschopnost odvětví. Tyto klíčové otázky by měly být ústředním prvkem provádění strategie, neboť rozhodují o jejím úspěchu.
3.3Pro podporu kvality a zachování produktivity a současné zajištění udržitelnosti jsou nezbytné cílené programy výzkumu a vývoje a rozvoj předávání znalostí. Úsilí musí být zaměřeno na to, aby zemědělci měli k dispozici praktická, dostupná a nákladově efektivní technologická řešení (např. přesné zemědělství, nástroje pro rozhodování atd.) a nástroje na podporu agroekologické a místní produkce, včetně podpory těch skupin, které nemají znalosti v oblasti udržitelné produkce.
3.4EU musí rovněž zajistit pevné odhodlání k uplatňování základních práv všech pracovníků v potravinovém řetězci (výroba, zpracování, distribuce). V tomto smyslu by se EU měla zavázat k účinné ochraně základních sociálních práv pracovníků a zejména respektovat příslušná ustanovení Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva) a příslušné úmluvy a doporučení MOP.
3.5Následující body by mohly být považovány za nástroje ochrany konkurenceschopnosti evropských výrobců s cílem zajistit jak evropské potravinové zabezpečení a udržitelnost, tak i přijatelnost cen pro spotřebitele:
3.5.1Podpora otevřené strategické autonomie a potravinového zabezpečení a udržitelnosti
I.EHSV již navrhl, aby byla definice otevřené strategické autonomie uplatňovaná na potravinové systémy založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro všechny občany EU potravinové zabezpečení a udržitelnost prostřednictvím spravedlivých, zdravých, udržitelných a odolných dodávek potravin.
II.EHSV také zdůraznil, že je nezbytné harmonizovat výrobní normy, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a aby každá země byla schopna vyrábět základní potraviny. Ochranné doložky WTO v oblasti zemědělství, a to jak obecná opatření, tak i ta, jež jsou součástí dvoustranných dohod, je zapotřebí vylepšit na základě jednotlivých kritérií, jež jsou uvedena ve stanovisku EHSV. Cílem je zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelnost zemědělsko-potravinářských odvětví EU, a zaručit tak potravinovou soběstačnost pro všechny, tj. pro výrobce i spotřebitele. Pandemie COVID-19 odhalila nezbytnost zajištění potravinové soběstačnosti. Stávající doložky jsou neúčinné, neboť jejich aktivace je příliš zdlouhavá. Díky digitalizaci ekonomiky přitom mohou být údaje k dispozici během několika hodin. Objemy a ceny lze dnes účinně sledovat, a je tak možné pohotově reagovat.
III.Zejména by mělo dojít k větší diverzifikaci potravinových systémů v EU, měly by být posíleny pracovní síly v zemědělství, především přilákáním mladých lidí a zajištěním důstojných pracovních podmínek a příjmů, a obchodní politiky by měly být sladěny s normami EU v oblasti udržitelnosti potravin a s konkurenceschopností.
3.5.2Zajištění reciprocity norem tím, že budou strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, jež jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, zahrnuty jako mezinárodní normy udržitelnosti do všech budoucích obchodních dohod EU
I.EHSV navrhl, aby ve všech budoucích obchodních dohodách EU byly strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie Fit for 55, které jsou součástí Zelené dohody, uvedeny jako celosvětová norma udržitelnosti, jakkoli zároveň uznává, že začlenění a plnění cílů udržitelného rozvoje a vyšších norem v rámci mnohostranných obchodních dohod představuje velmi náročný úkol. Zásadnější pokrok v oblasti plnění cílů udržitelného rozvoje a základních environmentálních a sociálních norem v rámci dvoustranných obchodních dohod se zdá být v krátkodobějším výhledu dosažitelný. Je všeobecně uznávanou skutečností, že obchod se zemědělskými produkty má zásadní význam z hlediska realizace většiny, ne-li všech cílů udržitelného rozvoje, a že WTO bude mít důležitou úlohu při jejich dosahování, což by bylo daleko těžší bez účinného mnohostranného obchodního mechanismu. Uzavírání hranic během krizí obvykle krizi zhoršuje a není řešením. EHSV je toho názoru, že EU by měla provádět právní předpisy, které ukládají společnostem povinnost náležité péče v celém jejich dodavatelském řetězci, s cílem zjišťovat environmentální a sociální rizika a případy porušování lidských práv, předcházet jim a zmírňovat je. EU musí zaručit, že obchodní dohody nebudou tyto problémy externalizovat a nebudou zvyšovat odlesňování v jiných zemích. Všechny obchodní dohody EU musí dodržovat sanitární a fytosanitární ustanovení EU a zásadu předběžné opatrnosti.
II.EHSV rovněž zdůraznil, že cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ nebude možné dosáhnout beze změn v obchodních politikách EU. Sdělení „Od zemědělce ke spotřebiteli“ obsahuje důležitá opatření k posílení ustanovení dvoustranných dohod EU o volném obchodu týkajících se udržitelnosti a jejich prosazování. Pro zajištění souladu s mezinárodními dohodami a zefektivnění postupů oznamování a jednání v případě porušení závazků týkajících se udržitelnosti lze však učinit více. Jak navrhly EK a EP pro jiná odvětví a jak bylo uvedeno ve stanovisku NAT/834, je třeba zvážit zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) pro dovoz zemědělských produktů.
III.EHSV navrhuje vytvoření agentury EU pro certifikaci dovážené produkce podle norem EU pro udržitelnost.
IV.EHSV dále vyzývá EU, aby v preferenčních obchodních dohodách zajistila skutečnou reciprocitu norem, zejména co se týče dobrých životních podmínek zvířat, udržitelnosti a sledovatelnosti od zemědělce ke spotřebiteli (označování původu surovin, složek ve zpracovaných výrobcích a všech složek potravin), přičemž by měly být zhodnoceny a zohledňovány výsledky, jichž bylo dosaženo v souvislosti s některými nedávno uzavřenými dohodami. Dále je nutné nalézt nové udržitelné metody, které by mohli zemědělci využívat, prosazovat udržitelné postupy a zajistit, aby mohli drobní zemědělci v EU i v rozvojových zemích využívat nové příležitosti v oblasti udržitelné produkce. Těmito úvahami je třeba se zabývat na mnohostranných fórech, jako je Výbor OSN pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) a Codex Alimentarius, namísto toho, aby byly omezeny na dvoustranná jednání, v nichž je účast zemědělců a občanské společnosti omezená, nerovnováha sil je značná a hlavním cílem je vždy liberalizace obchodu. Výchozím bodem může být plánovaný legislativní rámec pro udržitelné potravinové systémy. Ten musí sloužit k vypracování jasné definice udržitelných potravinových systémů v souladu se stávajícími definicemi environmentální udržitelnosti v EU.
3.5.3Podpora hodnoty potravin
I.Podle nejnovějších údajů zveřejněných Eurostatem činila v roce 2019 část rozpočtu domácností věnovaná na potraviny a nealkoholické nápoje 13 % celkových výdajů na spotřebu. To představuje výrazný pokles oproti stavu na počátku SZP. Jde o třetí kategorii výdajů domácností EU, přičemž její výše se v jednotlivých zemích liší; první kategorií je „bydlení, voda, elektřina a paliva“, která představovala 23,5 %, a druhou je „doprava“, která představovala 13,1 %. WHO současně označila nárůst úrovně obezity ve světě za „epidemii“. V roce 2017 se obezita týkala 17 % dospělé populace v EU. Z širšího hlediska vzato trpělo 52 % Evropanů nadváhou nebo obezitou, což znamená každý druhý dospělý a téměř každé třetí dítě. Evropa tedy následuje celosvětové trendy, kdy se zvyšuje množství zpracovaných potravin, ale také tučných, sladkých a slaných potravin.
II.K řešení této situace lze využít několika významných nástrojů: EHSV zdůrazňuje, že společný evropský přístup k označování potravin zohledňující pokyny pro udržitelné stravování by zvýšil transparentnost a odradil by od používání zbytečně laciných surovin, které jsou nezdravé a neudržitelné (např. tuky s obsahem transmastných kyselin, palmový olej a přebytečný cukr). Označování potravin rozšířené o environmentální a sociální aspekty by pro spotřebitele bylo přínosné. Rozhodování spotřebitelů by se tak nasměrovalo směrem ke zdravějším a udržitelnějším alternativám.
III.Cena je jistě silným hnacím motorem spotřebitelů, a to ještě více v dobách krizí, ale stejně důležitá je kvalita, podle některých průzkumů někdy i důležitější. Spotřebitelé musí mít na paměti, že požadavky, které zemědělci z EU splňují, byť jen díky regulačnímu základu, jsou vyšší než požadavky v zemích mimo EU. Tyto požadavky jsou zárukou kvality, zdravotní nezávadnosti, bezpečnosti a udržitelnosti naší produkce.
3.5.4Zajištění spravedlivých cen a zákaz nekalých obchodních praktik
I.Skutečně fungující potravinový řetězec je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek, a tím nejslabším článkem byl příliš dlouho zemědělec. Významným krokem vpřed je směrnice EU o nekalých obchodních praktikách v potravinovém řetězci. Poprvé zde bylo dosaženo dohody o závazných pravidlech pro regulaci některých nekalých obchodních praktik. Cílem směrnice je zajistit větší ochranu evropských zemědělců, organizací producentů a maloobchodních dodavatelů. Rovnováhy sil v potravinovém řetězci lze dosáhnout pouze prostřednictvím závazného legislativního rámce. Důležitou podmínkou je také organizace odvětví a zemědělců, to vše s cílem přinášet spotřebitelům kvalitní potravinářské výrobky. V konečném důsledku je třeba zajistit, aby všichni, kdo se podílejí na produkci potravin, měli spravedlivé a přiměřené příjmy a aby byly spotřebitelům nabízeny kvalitní a zdravé výrobky za rozumné ceny.
3.5.5Sladění postupů a operací potravinářských podniků s cíli udržitelného rozvoje
I.Zelená dohoda pro Evropu a plán EU na podporu oživení ukazují, že hospodářský růst je třeba oddělit od neudržitelných postupů. Z rozhodnutí Rady EU o klimatických cílech pro rok 2030 vyplývá, že EU může v této oblasti hrát vedoucí úlohu. Musí se tak však dít v širším kontextu cílů udržitelného rozvoje. Základní článek úspěchu cílů udržitelného rozvoje tvoří postupy a provozní činnosti potravinářských podniků, které jsou s nimi v souladu, neboť z nich činí středobod strategií (prostřednictvím činností a ambiciózních cílů, vyhodnocování dopadů a transparentní komunikace o výsledcích).
3.5.6Zajištění strukturovaného zapojení a účasti občanské společnosti a všech zúčastněných stran napříč potravinovým řetězcem, a to mimo jiné prostřednictvím Evropské rady pro politiku v oblasti potravin – podpora spolupráce namísto konkurence
I.EHSV se dlouhodobě zasazuje o celospolečenský přístup s využitím více participativních nástrojů, aby se občanská společnost – a zejména mladí lidé – mohla více zapojit do rozhodovacího procesu v oblasti udržitelnosti a podílet se na něm. Toto spoluvytváření může probíhat prostřednictvím Evropské rady pro politiku v oblasti potravin, což EHSV důrazně podporuje.
4.Nástroje, které mohou pomoci snížit závislost na vstupech, včetně těch syntetických, a zlepšit soběstačnost EU v oblasti bílkovin
4.1Snížení závislosti na vstupech, především těch syntetických
4.1.1Jak je vysvětleno ve zprávě EP o dodavatelském řetězci pro zemědělské vstupy: struktura a důsledky, velké kolísání cen zemědělských surovin a zemědělských vstupních nákladů zvýšilo nejistotu, pokud jde o příjmy v zemědělství a dlouhodobé investice zemědělců. Zároveň zemědělcům velmi chybí nástroje a alternativy, což je důsledkem toho, že se těmto tématům dostatečně nevěnuje výzkum. Je důležité, aby byly uvolněny významné prostředky a byly realizovány finanční investice mimo jiné do agroekologie, výzkumu nových odolných odrůd, nových metod biologické kontroly a přesného zemědělství.
4.1.2Pokud jde o antibiotika v živočišné výrobě, je třeba připomenout významné úsilí Evropské agentury pro léčivé přípravky a zdůraznit pokles prodeje veterinárních antibiotik mezi lety 2011 a 2017 o 32,5 %. Cíl snížit používání antibiotik u zvířat o dalších 50 %, který si Evropa stanovila, by mohl mít vážné důsledky pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat a mohl by ohrozit bezpečnost potravin. Zemědělci a veterináři jsou si situace velmi dobře vědomi a s podporou vlád prosazují vhodné a rozumné používání antibiotik, což by mělo být zachováno. Měly by být vyvinuty a nabízeny účinné a cenově dostupné alternativy k antibiotikům, protože současná úroveň jejich používání rovněž vyvolává obavy. EHSV plně podporuje návrh aktu v přenesené pravomoci, jejž EK předložila v souvislosti s nařízením EU 2019/6 a v němž se stanoví, že některá antimikrobika by měla být vyhrazena pro léčbu lidí. Zásadní jsou tři nástroje:
-investice do dobrých životních podmínek zvířat (více prostoru pro jednotlivá zvířata),
-posílení prevence prostřednictvím vakcinace a autovakcinace,
-zachování a zajištění přístupu k doplňkům stravy.
4.1.3EK ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ podporuje snižování používání přípravků na ochranu rostlin a antibiotik a snižování ztrát živin v důsledku nadměrného hnojení, a to s cílem zlepšit ochranu životního prostředí, chránit zdraví, rozšířit plochu obhospodařovanou v rámci ekologického zemědělství a bojovat proti rezistenci vůči antibiotikům. Biostimulanty mohou nabídnout udržitelné alternativy k syntetickým přípravkům na ochranu rostlin (POR) a regulační orgány EU by měly malým a středním podnikům umožnit vývoj a registraci těchto produktů. Kromě negativních dopadů neudržitelného využívání zemědělských vstupů na životní prostředí a zdraví existují pro snížení závislosti zemědělských podniků na vstupech, včetně těch syntetických a včetně fosilních paliv, také ekonomické důvody – tedy v případě, že existují účinné, stabilní a odolné alternativy. Zvýšení nákladů na vstupy by mělo přímý vliv na výrobní náklady a mělo by negativní dopady buď na příjmy zemědělských podniků, nebo – pokud by bylo možné je přenést na odběratele – na ceny zemědělských a potravinářských produktů. EHSV zdůrazňuje potřebu minimalizovat objem vstupů na vyprodukovaný kilogram (chemické vstupy, práce, ropa, energie, plocha, počet zvířat atd.). EHSV navíc trvá na tom, že je třeba maximalizovat přítomnost agroekologických infrastruktur v našich výrobních ekosystémech, aby bylo možné využívat jejich četné služby, zejména pokud jde o aktivitu v nich přítomných organismů, jež jsou užitečné z hlediska pěstování plodin.
4.2Zlepšování soběstačnosti EU v oblasti bílkovin
4.2.1EU má velký nedostatek rostlinných bílkovin a většinu toho, co zemědělské odvětví EU potřebuje, zejména krmné suroviny, jako je sója, dováží. Navzdory nárůstu hodnoty své zemědělské produkce a vývozu byla EU v roce 2018 čistým dovozcem z hlediska kalorií (15% závislost na dovozu). Výroba velkého objemu mléčných výrobků a masa je umožněna díky masivnímu dovozu bílkovinných plodin (zejména sóji a sójových šrotů) z amerického kontinentu Závislost na dovozu potravin má své kořeny v poválečných obchodních dohodách mezi EU a USA. USA akceptovaly ochranu evropských trhů s pšenicí a mléčnými výrobky a na oplátku byly výrobky z americké kukuřice a sóji osvobozeny v EU od cel. Díky tomu se olejnatá semena a šrot dostávaly do EU za ceny na světovém trhu. Zatímco domácí produkce sóji stagnovala na velmi nízké úrovni kvůli nerentabilním ekonomickým maržím u geneticky nemodifikované sóji a nevhodnému klimatu v severní Evropě, dovoz sóji a sójového šrotu se masivně zvýšil (+ 49 % a + 87 % mezi lety 1986 a 2013).
4.2.2Zlepšení soběstačnosti EU v oblasti bílkovin je žádoucí ze všech hledisek. Dovoz sóji ze třetích zemí může být odpovědný za odlesňování, znehodnocování lesů a ničení přírodních ekosystémů v některých zemích, které ji produkují. Rozvoj luskovin s vysokým obsahem bílkovin v Unii by omezil využívání dovozu, a měl by tak pozitivní dopad na klima a životní prostředí. Pěstování luskovin zároveň podporuje biologickou rozmanitost a snižuje spotřebu dusíkatých hnojiv. Zlepšení soběstačnosti polykulturních a chovných systémů z hlediska bílkovin rostlinného původu snižuje vystavení zemědělských podniků kolísání světových cen těchto surovin potřebných pro krmení zvířat.
4.2.3EP přijal v dubnu 2018 zprávu vyzývající k vytvoření evropské strategie na podporu evropských bílkovinných plodin a EK zveřejnila koncem roku 2018 zprávu o rozvoji rostlinných bílkovin v EU, nazývanou také „evropský plán pro bílkoviny“. EK nedávno zveřejnila plány na zastavení dovozu některých produktů, pokud jejich produkce způsobuje nezákonnou těžbu dřeva.
4.2.4Ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ zdůraznila EK potřebu podporovat mnohem více rostlinné bílkoviny pěstované v EU a zvýšit dostupnost a množství zdrojů alternativních bílkovin, jako jsou mikrobiální, mořské a hmyzí bílkoviny. Kromě toho mohou alternativní krmné suroviny, jako je hmyz, krmivo z mořských organismů (např. mořských řas) a vedlejší produkty z bioekonomiky (např. odpad z ryb), hrát důležitou roli při přechodu na udržitelnou soběstačnost v oblasti bílkovin. Klíčovým bodem je podpora evoluce v každodenním stravování společnosti EU. Tato diverzifikace bílkovin by měla být prováděna ve prospěch místních zemědělských surovin a produktů, aby se podpořila územní dynamika rostlinných bílkovin. V opačném případě hrozí zvýšení dovozu a dodávek zpracovaných výrobků, které jsou prezentovány jako náhražky masa a které jsou často z hlediska výživy nedostatečné.
4.2.5Rozvoj produkce rostlinných bílkovin v EU může přinést nejen ekonomické výhody pro zemědělce a výrobce potravin a krmiv, ale také celou řadu výhod týkajících se životního prostředí a klimatu. Bílkovinné plodiny zejména pomáhají vázat atmosférický dusík v půdě, a hrají tak důležitou roli v udržitelnějším koloběhu dusíku. Na druhou stranu se zemědělci opět potýkají s výrazným nedostatkem aplikovaného výzkumu odolných, dostatečně výnosných a přizpůsobených odrůd.
4.2.6Následující aspekty by bylo možné považovat za mechanismy vedoucí ke zlepšení soběstačnosti EU v oblasti bílkovin:
I.posílení produkce olejnatých semen a pokrutin olejnatých semen. Vzhledem k tomu, že primárním cílem je produkce potravin, vychází ocenění olejnatých semen z ocenění oleje i pokrutin, což nelze oddělit. Díky tomu je možné posílit udržitelnou produkci potravin a energie. Důvodem k obavám je v této souvislosti dostupnost evropské produkce řepky olejné: zatímco v období 2017–2018 se sklidilo 3,8 milionu tun čisté bílkoviny, v období 2020–2021 to bylo 2,66 milionu tun. Tento vývoj se promítl v rámci dovozu semen a mouček, zejména sóji. K poklesu objemu řepky olejky v Evropě došlo v důsledku nepříznivých klimatických podmínek a obtíží při pěstování plodin způsobených zvýšením regulačních omezení a snížením objemu dostupných výrobních prostředků. Producenti ze zemí mimo Evropu mají v tomto směru významné konkurenční výhody, jako je možnost použití metod selekce, odrůd s herbicidní tolerancí atd. V této souvislosti mají zásadní význam reciproční doložky;
II.organizace a podpora odvětví bílkovin s cílem stimulovat produkci a přesvědčit zemědělce, zejména prostřednictvím ambiciózní SZP. SZP již obsahuje řadu opatření, která v posledních letech přímo či nepřímo podpořila produkci rostlinných bílkovin v EU, ale je zapotřebí strategičtějšího a ambicióznějšího přístupu. Rozpočet SZP není dostatečný na to, aby vynahradil ekonomické mechanismy, které fungují v neprospěch produkce rostlinných bílkovin v Evropě. Rozpočet SZP by tak bylo třeba celkově navýšit;
III.spoléhání na výzkum:
a.optimalizovat příjem bílkovin v krmivech pro hospodářská zvířata a zdůraznit význam pastvin / jetelů jako důležitého zdroje bílkovin pro přežvýkavce;
b.identifikovat možnou úlohu mořských plodů – ryby ve farmovém chovu a mořské plody mají například nižší uhlíkovou stopu než živočišná výroba na souši a pohlcují uhlík. Na trhu již jsou k dostání „svačinky“ z mořských řas. Tyto organismy však absorbují mnoho nerostných surovin, jako například železo, a proto je třeba dbát na to, aby nebyla narušena rovnováha ve vodách. Akvakultura tak může plnit důležitou úlohu v souvislosti se soběstačností EU v oblasti bílkovin prostřednictvím produkce udržitelných potravin a krmiv pro zvířata a vývoje nových bioproduktů, jako jsou potravinářské přídatné látky a nové materiály založené na řasách a jiných mořských organismech. Modrá ekonomika má krom toho stále větší potenciál, pokud jde o podporu unijní ekonomiky, kvalitních pracovních míst a dobrých životních podmínek lidí v různých lokalitách, obzvláštní přínos pak má pro venkovské a pobřežní oblasti;
c.zemědělci musí mít větší možnosti, pokud jde o využívání přenosu znalostí a zvyšování povědomí o pěstování a produkci luskovin, a to z mnoha pohledů: co se týče výnosnosti, výběru odrůd, škůdců, řešení atd.;
IV.propagace extenzivního chovu hospodářských zvířat coby způsobu produkce udržitelných živočišných bílkovin a zároveň podpora potenciálu pastvin pohlcovat uhlík a souvisejících agroekologických infrastruktur. Extenzivní a lesní zemědělství může zvýšit odolnost vůči lesním požárům.
4.2.7EHSV plánuje vypracovat návrh strategie pro dosažení udržitelné otevřené autonomie EU v oblasti bílkovin a olejů prostřednictvím analýzy potenciálu rostlin pěstovaných v EU, akvakultury v EU, extenzivního chovu hospodářských zvířat a dalších zdrojů bílkovin, jako jsou hmyz, řasy a městské systémy zajišťování potravin.
V Bruselu dne 19. ledna 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________