SOC/689
Důstojná práce pro mladé lidi a začlenění osob NEET prostřednictvím národních plánů pro oživení
STANOVISKO
sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Jak mladým lidem zaručit důstojnou práci a zajistit začlenění osob NEET prostřednictvím řádného vypracování národních plánů pro oživení
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodajka: Nicoletta MERLO
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
25/03/2021
|
|
Právní základ
|
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
24/11/2021
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV vítá národní plány pro oživení a odolnost jakožto nebývalou příležitost k podnícení změny a investic do udržitelného růstu a tvorby pracovních míst, kterou je třeba podpořit prostřednictvím inkluzivní správy, což vyžaduje dialog, otevřenost a transparentnost.
1.2Výbor s politováním konstatuje, že během přípravy národních plánů pro oživení a odolnost v některých členských státech neprobíhaly smysluplné a cílené konzultace se sociálními partnery a zúčastněnými stranami. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla opatření zajišťující strukturované a smysluplné zapojení sociálních partnerů, organizované občanské společnosti a mládežnických organizací do provádění a monitorování národních plánů pro oživení a odolnost. Je zásadní chránit a posilovat sociální dialog na vnitrostátní úrovni, aby bylo možné zaručit, že veřejné finanční prostředky budou řádně vynakládány na inkluzivní oživení.
1.3EHSV navrhuje, aby byl posouzen a systematicky uspořádán sběr osvědčených postupů používaných na vnitrostátní úrovni, kde konzultace se sociálními partnery a mládežnickými organizacemi vedené prostřednictvím specializovaných výborů a sociálního dialogu přinesly vynikající výsledky, pokud jde o politiky zaměřené konkrétně na mladé lidi a opatření usilující o vytváření kvalitních pracovních míst a kariérních vyhlídek pro mladé lidi.
1.4Výbor vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní a inkluzivní pomoc a poradenství pro všechny mladé lidi, zejména pak pro mladé lidi se zdravotním postižením, a to již na začátku školního vzdělávání, s cílem poskytnout jim více informací o jejich dalším vzdělávání a následně o kariérních možnostech v souvislosti se zelenou a digitální transformací trhu práce.
1.5EHSV vítá opatření, jejichž cílem je prosazování a popularizace úlohy a profilu odborného vzdělávání a přípravy jakožto hnací síly inovačních postupů, dovedností v oblasti STEM, celoživotního učení a účinného zprostředkování práce, neboť tyto oblasti jsou zásadní pro vyřešení stávajícího nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Je rovněž důležité zlepšit posuzování dovedností, aby bylo možné v předstihu proaktivně identifikovat dovednosti, které budou potřebné na budoucích trzích práce. Měla by být přijata vhodná opatření, která zajistí, že odborné vzdělávání a příprava budou přístupné i osobám se zdravotním postižením, a to na základě identifikace individuálních schopností, a umožní všem občanům získávat odborné dovednosti užitečné pro jejich osobní rozvoj a zároveň uspokojovat specifické potřeby podniků, pokud jde o neobsazená kvalifikovaná pracovní místa.
1.6EHSV doporučuje, aby byla zavedena individualizovaná podpora určená cílovým skupinám, zejména osobám, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Tato podpora by měla umožnit komplexní řešení všech problémů, které souvisejí se začleňováním na trh práce, jako je bydlení, ubytování, doprava a zdraví.
1.7EHSV se domnívá, že prioritou je zajistit účinnost a přiměřenost veřejných služeb zaměstnanosti, které jsou klíčovou složkou aktivních politik na trhu práce, prostřednictvím cílených investic a případně reforem, tak aby byly tyto služby schopné podporovat při hledání práce nebo změně profesního zaměření všechny osoby, zejména osoby nejzranitelnější a osoby nejvíce vzdálené trhu práce.
1.8EHSV lituje, že nebyl plně využit potenciál záruky pro mladé lidi jako hlavního politického nástroje pro boj proti rostoucí nezaměstnanosti mladých lidí. EHSV vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o provádění posílených záruk pro mladé lidi, včetně kvalitní odborné přípravy, která podporuje začlenění na trh práce, a žádá Evropskou komisi, aby vypracovala přehled kroků učiněných v zájmu provádění doporučení Rady o posílených zárukách pro mladé lidi na vnitrostátní úrovni a zajistila účinné synergie s národními plány pro oživení a odolnost.
1.9EHSV vítá ustanovení národních plánů pro oživení a odolnost, která podporují kvalitní učňovskou přípravu nebo stáže, protože se jedná o účinné nástroje, které umožňují snížit počet případů předčasného ukončování studia a mohou zajistit lepší začlenění mladých lidí (i dalších osob) do trhu práce. Vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu. Výbor však žádá, aby byly v souvislosti s nadcházející revizí rámce pro kvalitní stáže zakázány neplacené stáže a zajištěny důstojné odměny pro všechny stážisty.
1.10EHSV naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě potřeby využívaly finanční prostředky určené na oživení na investice do vytváření kvalitních pracovních míst a zvyšování kvalifikace mladých lidí, a zaměřily se zejména na smlouvy na dobu neurčitou a na důstojné pracovní podmínky, které snižují riziko nejistého zaměstnání. Výbor dále zdůrazňuje, že je zapotřebí odstranit rozdíly v sociálním zabezpečení, a vybízí členské státy, aby řádně provedly doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně a aby zavedly moderní systém určený pro všechny formy práce, který dokáže zaručit odpovídající příjem budoucích důchodců, zejména těch, jejichž profesní dráha je a bude přerušovaná.
1.11EHSV považuje za nezbytné zajistit, aby byly dotace na nábor pracovníků podmíněny smlouvami na dobu neurčitou nebo stabilizačními programy, a nedocházelo tak k dotování nejistoty zaměstnání. Pobídky k zaměstnávání mohou být dále efektivní při vytváření pracovních příležitostí pro „znevýhodněné“ uchazeče o zaměstnání a při přesouvání pracovníků propuštěných pro nadbytečnost, neboť podporují jejich přechod do nových odvětví a povolání.
1.12EHSV se domnívá, že zejména mezi mladými lidmi je třeba věnovat náležitou pozornost problematice duševního zdraví a psychosociálních poruch, a to zmírňováním stigmatizace potíží v oblasti duševního zdraví pomocí prevence a osvětové činnosti, která musí začít ve školách a musí být rozšířena na podniky. Neméně potřebné je odpovídající financování pro poskytovatele služeb a podpory v této oblasti.
1.13EHSV konstatuje, že nerovnosti, které ve světě práce přetrvávají mezi ženami a muži, zvyšují zranitelnost mladých žen vůči důsledkům pandemie COVID-19. Výbor vítá opatření, která některé členské státy zavedly na povzbuzení a podporu zaměstnanosti a podnikání žen, na investice do vhodné sociální infrastruktury a na reformy systémů péče o děti, zejména předškolního vzdělávání. Vyzývá, aby byly tyto osvědčené postupy rozšířeny na úrovni EU s cílem podpořit plnou zaměstnanost žen, zejména mladých matek.
2.Obecné souvislosti
2.1Pandemie COVID-19 měla a stále má enormní dopad na naše společnosti a ekonomiky. Evropská unie učinila významné kroky směrem k oživení: s cílem bojovat proti této krizi se členské státy poprvé rozhodly pro evropskou solidaritu a konvergenci namísto prosazování úsporných opatření.
2.2Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „nástroj pro oživení“), který je největší složkou nástroje Next Generation EU, poskytuje půjčky a granty ve výši 672,5 miliardy EUR na podporu reforem a investic prováděných členskými státy. Tato nebývale vysoká částka je určena na zmírnění hospodářského a sociálního dopadu pandemie COVID-19 a na zvýšení udržitelnosti, odolnosti a připravenosti evropských ekonomik a společností na výzvy a příležitosti zelené a digitální transformace.
2.3Na základě dohody by měly národní plány pro oživení a odolnost věnovat alespoň 37 % výdajů na podporu cílů v oblasti klimatu a 20 % na podporu digitální transformace. Všechny investice a reformy mimoto musí dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“, která zajišťuje, aby významným způsobem nepoškozovaly životní prostředí. Navíc se očekává, že národní plány pro oživení a odolnost přispějí k účinnému řešení příslušných výzev vymezených v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Není zde však stanovena žádná minimální prahová hodnota ani proces pro monitorování výdajů na jednotlivé priority, např. na mladé lidi.
2.4Včasné a účelné zapojení sociálních partnerů do celého procesu evropského semestru, a to na různých úrovních a napříč všemi oblastmi politiky, které mají přímý či nepřímý vliv na zaměstnanost a trhy práce, je zásadní pro intenzivnější zapojení do tvorby politik, včetně opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost. Sociální dialog je hnací silou úspěšné a spravedlivé tvorby politik, pokud v případě potřeby dokáže přinášet účinná řešení a reflektovat probíhající politické změny a reformy v kolektivním vyjednávání.
2.5Nástroj pro oživení doplňuje další činnosti zaměřené na mladé lidi a je úzce propojen s prioritami Komise na období 2019–2024, v nichž se jasně stanoví, že EU musí vytvořit atraktivnější prostředí pro investice a zajistit růst, jenž umožní vznik kvalitních pracovních míst, přičemž prioritou jsou mladí lidé a malé podniky. Nový program Evropské komise ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle), nový program stáží typu Erasmus zaměřený na osoby NEET, který mladým Evropanům poskytuje krátkodobé pracovní zkušenosti v jiných členských státech, může přinést pozitivní výsledky, budou-li jeho účastníkům zajištěny standardy kvality, včetně sociální ochrany, poradenství a dohledu, a důstojné mzdy.
2.6Dne 22. ledna Evropská komise zveřejnila nové pokyny, jimiž se členské státy EU musí řídit při sestavování svých národních plánů pro oživení a odolnost, aby měly přístup k tzv. fondu na podporu oživení. V těchto pokynech se uvádí, že veřejné politiky ve prospěch mladých lidí již nejsou pouze „horizontálním“ cílem daných plánů, tj. hlediskem, které je třeba zohlednit při dosahování dalších hlavních cílů, ale staly se předpokladem a absolutní prioritou nástroje Next Generation EU a musí představovat ucelený pilíř, a nikoli pouze průřezovou prioritu.
2.7Země EU měly své národní plány pro oživení a odolnost oficiálně předložit do 30. dubna 2021. Komise však tuto lhůtu prodloužila a odsouhlasila, že země mohou své plány předkládat až do poloviny roku 2022. Ke dni 15. října 2021 bylo předloženo 26 plánů.
2.8Nástroj pro oživení je pro členské státy příležitostí, jaká se naskytne jednou za generaci a díky níž se mohou nejen vypořádat s krizí v oblasti veřejného zdraví, ale také pokračovat v souběžné transformaci na digitální a nízkouhlíkové hospodářství, vytvářet silné systémy sociálního zabezpečení a podporovat soudržnost. Má reálný potenciál zajistit pro mladé pracovníky skutečnou změnu a zabránit, aby se stali „ztracenou“ generací bez spravedlivých příležitostí v budoucí Evropě. Je však velmi nutné prosazovat inkluzivní správu na vnitrostátní a evropské úrovni, kde má sociální dialog a zapojení občanské společnosti výrazný a smysluplný dopad.
2.9Krize COVID-19 přispěla k prohloubení nerovností, které pracovníky, zejména pak mladé pracovníky, ještě více znevýhodňují. Za pomoci tohoto stanoviska z vlastní iniciativy EHSV zamýšlí na základě analýzy generačních opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost, které předložily některé členské státy, a tedy i identifikace osvědčených postupů a slabých stránek, vypracovat doporučení, jak prováděním daných projektů mladým lidem zaručit důstojnou práci a zajistit začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).
3.Obecné připomínky
3.1Mladí Evropané patří mezi skupiny, na něž měla pandemie nejzávažnější dopad: školy, univerzity a veřejné prostory byly uzavřeny, což mladé lidi připravilo o možnosti vzdělávání, kultury a kontaktů. Každý šestý mladý člověk přišel kvůli hospodářským důsledkům pandemie COVID-19 o práci – v srpnu 2021 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 16,5 %. V řadě zemí byli mladí lidé obzvláště tvrdě zasaženi, což zapříčinilo nárůst míry nezaměstnanosti – lze uvést například Španělsko (40,5 %), Itálii (29,7 %), Bulharsko (18,3 %) a Francii (19,6 %). Podíl nezaměstnaných mladých lidí bývá navíc v oficiálních údajích přehlížen, protože mladí lidé buď nežádají o podporu v nezaměstnanosti, nebo se nezapíší u agentur práce a místo toho si na živobytí vydělávají zdánlivou samostatnou výdělečnou činností, pracují prostřednictvím platforem či v šedé ekonomice. Je tedy možné předpokládat, že skutečná čísla mohou být ještě horší než ta, která uvádí Eurostat.
3.2Situaci osob NEET kromě toho ještě více zhoršila krize COVID-19. Počet osob NEET v Evropě, zejména v zemích jako je Itálie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko, dosahuje kritických hodnot a opět se zvyšuje v důsledku předčasného ukončování studia, nedostačujícího poradenství, ztrát pracovních míst a nedostatku pracovních příležitostí. Tato kategorie zranitelných mladých lidí je ve vyšší míře ohrožena marginalizací, chudobou a trvalým vyloučením z pracovního procesu.
3.3Osoby NEET představují širokou kategorii zahrnující různorodou populaci, kam patří nezaměstnaní, osoby předčasně ukončující studium a všichni demotivovaní vysokoškolští absolventi, kteří dosud nenašli práci, jakož i ostatní mladí lidé, kteří jsou z různých důvodů neaktivní. Nezaměstnaní jsou pouze podskupinou širší kategorie osob NEET a průnik mezi skupinou osob nezaměstnaných a osob NEET se mění v průběhu času a podle země.
3.4Vysoké počty osob NEET znamenají velkou ztrátu pro naše ekonomiky a společnosti. Pocit rozčarování nebo vyloučení těchto osob rovněž představuje vysoké politické riziko pro stabilitu našich demokratických společností. Neschopnost vzdělávacích a sociálních systémů předcházet tomuto jevu nebo snížit počet osob NEET poukazuje na selhání snah prosadit obecně podporované a účinné politiky na podporu rovnosti příležitostí napříč Evropou.
3.5Tato krize má dopad obzvláště na pracovníky s nestandardními a rozmanitými formami zaměstnání (příležitostná práce, práce na základě poukazu, práce prostřednictvím platforem, zakázková práce, zaměstnání založené na spolupráci atd.), přičemž v těchto formách práce bohužel převládají mladí lidé. Obdobná pracovní místa mohou být málo placená, vyznačují se nepravidelnou pracovní dobou, slabou jistotou zaměstnání a omezenou nebo nulovou sociální ochranou (placená dovolená, důchod, volno z důvodu nemoci atd.). Taková práce často neumožňuje získat podporu v nezaměstnanosti nebo se účastnit státních režimů zkrácené pracovní doby (tzv. kurzarbeit). Tento druh práce lze nalézt především v odvětvích, jež jsou pandemií COVID-19 obzvláště zasažena, jako je cestovní ruch, velkoobchod, maloobchod, ubytování a stravování. Nové formy práce mohou být na druhé straně příležitostí pro mladé lidi žijící ve venkovských nebo odlehlých oblastech či pro mladé zdravotně postižené osoby, studenty a mladé rodiče. Proto jsou důstojné mzdy a sociální zabezpečení nezbytné.
3.6V národních programech reforem by měly být identifikovány a zohledněny i přidružené překážky zaměstnanosti, např. v oblasti mobility, digitální gramotnosti, zdraví a nejistých životních podmínek, včetně absence bydlení nebo sociálního zabezpečení. EHSV se domnívá, že členské státy by mohly tyto překážky začleňování mladých lidí na trh práce monitorovat z kvalitativního i kvantitativního hlediska a předložit konkrétní návrhy na jejich odstraňování v rámci svých národních programů reforem.
4.Konkrétní připomínky
4.1Oživení po pandemii COVID-19 by mělo být vnímáno jako příležitost. Hospodářství prodělalo otřes, stejně jako trh práce.
4.2Národní plány pro oživení a odolnost představují nebývalou příležitost k podnícení a podpoře změny, kterou je třeba prosazovat za pomoci inkluzivní správy, což vyžaduje dialog, otevřenost a transparentnost. Do opatření financovaných za pomoci národních plánů pro oživení a odolnost by měly být zapojeny místní orgány, sociální partneři a občanská společnost včetně mládežnických organizací, aby bylo možné vytvořit participativní správu, která může do otázky národních plánů pro oživení a odolnost vnést konsensus, důvěru a pocit spravedlnosti.
4.3EHSV se domnívá, že při navrhování, provádění a monitorování opatření uzpůsobených mladým pracovníkům a osobám NEET by měly členské státy zaručit průběžné konzultace se sociálními partnery, občanskou společností, a především s mládežnickými organizacemi, aby bylo možné z hlediska mladší generace posoudit, zda a do jaké míry jsou tyto politiky vhodné pro jejich vzdělávací a kariérní vyhlídky a zajištění hladkého vstupu na trh práce.
4.4EHSV oceňuje iniciativy, které členské státy doposud přijaly a jejichž účelem je posouzení generačního dopadu veřejné politiky. V Rakousku tak bylo učiněno prostřednictvím právního předpisu „Jugendcheck“ (kontrola z hlediska mládeže), který vstoupil v platnost v roce 2013 a podle něhož musí být všechny nové právní předpisy a legislativní návrhy posouzeny s ohledem na případné dopady, jež by mohly mít na děti a mladé lidi, za účasti Národní rady mládeže. V Itálii tuto úlohu plní výbor COVIGE, který nedávno zřídilo ministerstvo pro politiku mládeže a který se skládá z vedoucích pracovníků a představitelů veřejné správy, vysokoškolských profesorů a odborníků na politiky mládeže, včetně Národní rady mládeže. Cílem tohoto výboru je posuzování generačního dopadu všech veřejných politik ex ante a ex post za využití specifických ukazatelů a modelů, jakož i na základě porovnání s osvědčenými postupy ostatních zemí EU.
4.5EHSV doporučuje, aby členské státy přijaly obdobná opatření nebo účinně a s ohledem na generační dopady monitorovaly politiky, které mají být přijaty, i ty, které jsou již schváleny, a zároveň zajistily náležité zapojení mladých lidí do konzultací.
4.6Výzkum uskutečněný střediskem Cedefop předpovídá, že v důsledku pandemie COVID-19 bude v EU do roku 2022 zrušeno nebo nebude vytvořeno téměř 7 milionů pracovních míst, zatímco některá odvětví, jako jsou zdravotnictví, věda a inovace, informační technologie a digitální komunikace, budou mít značný potenciál pro růst a vytváření pracovních míst. Pandemie favorizovala pracovní místa v odvětvích a povoláních, která jsou dostatečně flexibilní na to, aby se mohla přizpůsobit novým normám omezení fyzického kontaktu a práce na dálku. Ty pravděpodobně zůstanou zachovány i po pandemii, přičemž mění povahu práce, která tradičně vyžaduje fyzický prostor.
4.7Podle zprávy OECD může mít pandemie dopad rovněž na to, jakým způsobem se děti a mladí lidé staví k učení. Přerušení, která postihla pravidelnou školní docházku, vedla u mnoha dětí k menšímu pokroku v rozvoji dovedností, než jaký se očekával. Z krátkodobého hlediska by pandemie mohla zapříčinit předčasné ukončování studia, zatímco ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by menší zájem o vzdělání mohl vést k tomu, že se současné generaci studentů nepodaří rozvinout pozitivní postoje k učení v době hlubokých strukturálních změn, které budou vyžadovat, aby si jednotlivci zdokonalovali své dovednosti po celý život. Ve zprávě je navíc identifikována možná příčina genderové nerovnosti v otázce vzdělávacích příležitostí. Zpráva vyzývá k urychlenému navýšení investic do celoživotního učení, které jednotlivcům pomáhá přizpůsobovat se vnějším otřesům a být vůči nim odolnější.
4.8EHSV se domnívá, že v rychle se měnícím světě práce, jehož podobu ovlivňuje globalizace a důsledky pandemie COVID-19, je zásadní vyvarovat se nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zaměřit se na kompetence a sociální dovednosti investováním odpovídajících zdrojů do vzdělávání a poradenství, do podpory lepšího propojení a přechodu mezi světem vzdělávání a světem práce, a to i prosazováním nástrojů, jako jsou střídání studia a práce, stáže a učňovská příprava, a do propagace programů celoživotního učení. Do tohoto procesu je zapotřebí zapojit všechny klíčové zúčastněné strany a soustředit se na zranitelné skupiny, zejména na mladé lidi, na osoby NEET a na ty osoby, jejichž pracovní místa jsou nejvíce ohrožena transformací. Odpovídající politickou reakcí je integrovaný balíček aktivních politik na trhu práce s vazbami na veřejné služby zaměstnanosti a systémy odborné přípravy, jehož cílem je podpořit inkluzivní a udržitelné oživení.
4.9Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda na tom, že poradenství pro volbu povolání nikdy nebylo důležitější, což platí zejména v případě mladých lidí, kteří pravděpodobně budou hledat práci hned po dokončení střední školy. EHSV se připojuje k těm, kteří volají po zásadních investicích do oblasti poradenství pro volbu povolání, neboť důkazy ukazují na významnou roli, kterou toto poradenství může hrát při přípravě studentů na rychle se měnící trh práce, který nemusí splňovat jejich očekávání nebo odpovídat jejich dříve získaným dovednostem.
4.10V národních plánech pro oživení a odolnost lze nalézt horizontální odkaz na mladé lidi v souvislosti s odborným vzděláváním a přípravou. Učení se prací – např. učňovská příprava a stáže, které pro mladé lidi obvykle představují rozhodující vstupní body – bylo během krize rovněž velmi narušeno, i když rozsah tohoto narušení se značně liší v závislosti na odvětví a regionu. Jakožto dlouhodobý zastánce modernizace odborného vzdělávání a přípravy EHSV vítá úsilí členských států vynakládané na hledání a prosazování alternativních řešení týkajících se zajištění rozvoje praktických dovedností, jako jsou pracovní smlouvy s alternační odbornou přípravou, a rozšiřování distančního učení. Některé země rovněž přijaly nová politická opatření, jež mají zajistit, aby byly systémy technického a odborného vzdělávání a přípravy lépe nachystány na budoucí šoky.
4.11Zásadní součástí plánů pro oživení, které vyžadují cílené investice určené pro poskytovatele služeb pro mládež a veřejné služby zaměstnanosti, jsou informační strategie. Poslední zjištění naznačují, že téměř polovina osob NEET nemá povědomí o vládních podpůrných opatřeních, která jsou jim k dispozici.
4.12V rámci národních plánů pro oživení a odolnost je třeba posílit investice určené poskytovatelům služeb pro mládež a měla by být podporována horizontální spolupráce mezi poskytovateli služeb pro mládež a veřejnými službami zaměstnanosti. Účinné a efektivní veřejné služby zaměstnanosti hrají důležitou úlohu při poskytování podpory osobám, které čelí překážkám v zaměstnání, a při zajišťování hladkého přechodu mezi zaměstnáními. Aby však bylo možné oslovit nejzranitelnější osoby NEET, bude nutné zajistit spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti a celou řadou místních subjektů, od sdružení a vzdělávacích zařízení po odborné poradce vyškolené v oboru problémů v oblasti duševního zdraví. To vyžaduje účinné a přiměřené sdílení informací a údajů a znamená to, že provozovatelé a poradci veřejných služeb zaměstnanosti budou muset strávit více času řízením těchto partnerství.
4.13Hlavním nástrojem boje proti nezaměstnanosti mladých lidí v EU je i nadále systém záruk pro mladé lidi, nově financovaný z ESF+, s povinností vynaložit nejméně 12 % finančních prostředků v členských státech s vyšší mírou NEET, než je průměr EU. Doporučení Rady týkající se posílení tohoto programu, které bylo přijato v říjnu 2020, obsahuje seznam opatření týkajících se způsobu, jak zajistit kvalitu toho, co program nabízí, jak zlepšit informační dosah a jak posílit monitorování dosaženého výsledku v zájmu lepšího hodnocení programu. Národní plány pro oživení a odolnost tedy musí provést zhodnocení vnitrostátních prováděcích plánů záruk pro mladé lidi a navázat vzájemné vazby. Pokud tak neučiní, bude to mít za následek promarněné příležitosti a vytváření opatření, která nedokáží osobám NEET přinést řešení.
4.14EHSV konstatuje, že poslední aktualizace vnitrostátních prováděcích plánů záruk pro mladé lidi byla realizována v roce 2014 a že ne všechny členské státy EU již zahájily aktualizaci svých vnitrostátních strategií v oblasti mládeže, aby zohlednily posílené záruky pro mladé lidi. Členské státy musí zintenzivnit své úsilí, zohlednit získané zkušenosti a strategicky mobilizovat financování z EU, aby zajistily skutečnou účinnost a funkčnost tohoto nástroje.
4.15Musí být vytvořena zvláštní opatření na podporu oživení se zaměřením na mladé pracovníky, jejichž účelem bude boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a nejistému zaměstnání mezi mladými lidmi vytvářením kvalitních pracovních míst a ochrana mnoha pracovníků, jimž chybí dostatečné sociální zabezpečení. Kromě toho by měla být uvážena zvláštní opatření pro mladé lidi provozující samostatně výdělečnou činnost s cílem podporovat a posilovat podnikání mladých lidí a jejich začínající podniky.
4.16Průzkum změn provedených v systémech sociální ochrany v členských státech EU během pandemie ukazuje, že většina členských států zlepšila dostupnost opatření na podporu příjmu zaměstnanců, např. režimů krátké práce, podpory v nezaměstnanosti a podobných opatření, a to zejména zvýšením jejich hodnoty, zmírněním podmínek jejich získání a prodloužením doby jejich trvání. Ačkoli tato opatření nejsou zaměřena konkrétně na mládež, pomohou podpořit mladé lidi, u nichž existuje větší pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní, a jsou často vyloučeni ze sociální ochrany, např. z podpory v nezaměstnanosti, kvůli chybějící pracovní historii.
4.17Z těchto důvodů a s ohledem na skutečnost, že všechny tyto změny jsou dočasné a mnohé z nich již byly ukončeny, a mladí lidé tak opět čelí nerovnostem v oblasti sociální ochrany, považuje EHSV za zásadní, aby se tvůrci politik zaměřili na vytváření univerzálního systému sociální ochrany, který zajistí, aby se sociální ochrana vztahovala na všechny pracovníky (se standardní i nestandardní formou zaměstnání, mladé i dospělé). Vyřešení těchto nerovností by mladým lidem zajistilo, že budou ochráněni před chudobou i před všemi budoucími otřesy na trhu práce.
4.18EHSV se domnívá, že je také důležité podporovat mladé lidi s ohledem na sociální zabezpečení. Vybízí proto všechny členské státy, aby řádně provedly doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, které členským státům doporučuje, aby přístup k odpovídající sociální ochraně zajistily osobám ve všech formách práce.
4.19Je zapotřebí intenzivněji usilovat o hledání způsobů, jak sladit jistotu zaměstnání a kvalitu pracovních míst v rámci dynamického trhu práce, přičemž zásadní význam pro nalézání účinných opatření má posilování sociálních dialogů. Osvědčené postupy lze pozorovat například: 1) v Portugalsku, kde vláda vede pravidelné diskuse se sociálními partnery a organizacemi mládeže. Ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí v této zemi přispěla opatření, jako jsou kvóty pro osoby NEET v podnicích, které nabízejí velký počet stáží, nebo snížené dotace na nábor pracovníků na krátkodobé smlouvy; 2) ve Španělsku, kde sociální dialog přinesl rozšíření sociálního zabezpečení i na stáže.
4.20Nejistota, obavy a úzkost, které mohou mezi mladými lidmi vyvolat deprese, na začátku krize prudce vzrostly a v některých zemích stále ještě rostou. Dočasné uzavření vzdělávacích institucí a přerušení sociálních, kulturních a sportovních činností oslabilo sociální kontakty, které pomáhají udržovat dobré duševní zdraví. Podpora duševního zdraví nabízená ve školách a na univerzitách byla v mnohých zemích silně narušena a mladí lidé stále častěji používají jiné podpůrné platformy, jako jsou telefonní linky a střediska mládeže. Služby v oblasti duševního zdraví nabízejí telekonzultace a jiné formy péče na dálku, aby zachovaly kontinuitu svých služeb. Poskytovatelé těchto služeb byli zároveň rovněž velmi zasaženi omezeními volného pohybu a mnozí z nich nebyli schopni pokračovat v činnosti kvůli chybějícím finančním a lidským zdrojům. EHSV má za to, že je nezbytné podpořit toto odvětví, které je do velké míry závislé na dobrovolnické práci a projektovém financování, a učinit tak prostřednictvím udržitelnějšího financování, neboť během krize se ukázalo, že uvedené odvětví je zásadním prvkem naší sociální struktury.
4.21V národních plánech pro oživení a odolnost by mohl být důsledněji řešen genderový rozměr, zejména co se týče osob NEET, jichž je obecně vyšší podíl mezi mladými ženami než mezi mladými muži. V roce 2020 byl podíl osob NEET mezi ženami v průměru 1,3krát vyšší než mezi muži, a podíl neaktivních žen NEET byl vyšší až 1,7krát. Tento podíl je vysoký především ve východoevropských zemích (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Česko, Slovensko a Polsko) a v Itálii. Většina osob NEET v těchto zemích spadá do této skupiny z důvodu rodinných povinností nebo jde o mladé lidi se zdravotním postižením. Vyšší podíl mladých žen tráví čas péčí o děti a ostatní členy rodiny. Mladé ženy tráví neplacenou péčí a domácími pracemi téměř třikrát více času než mladí muži. Výbor vítá opatření, která některé členské státy zavedly na povzbuzení a podporu zaměstnanosti a podnikání žen, na investice do vhodné sociální infrastruktury a na reformy systémů péče o děti, zejména předškolního vzdělávání. Vyzývá, aby byl tento osvědčený postup rozšířen na úrovni EU s cílem podpořit plnou zaměstnanost žen, zejména mladých matek. Dále žádá, aby byl zaveden spolehlivý systém každoročního sledování pokroku a prostředků vyčleněných a čerpaných na podporu rovnosti žen a mužů v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost, a to včetně příslušných ukazatelů.
V Bruselu dne 24. listopadu 2021
Aurel Laurenţiu Plosceanu
předseda sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
*
*
*
Pozn.: Přílohy na následujících stranách.
APPENDIX I
Since the announcement of the creation of Next Generation EU under the multiannual financial framework in May 2020, civil society organisations and youth stakeholders have been very active in analysing the impacts of COVID-19 on the young generation and have made several recommendations addressed to the EU institutions and national governments on what should be the main focus and what should be included in the NRRPs to immediately help affected young people and make the generation more resilient in the long term. Their recommendations were used as guiding principles to analyse the selected NRRPs.
This annex presents as case studies the five plans submitted by the Member States, which were chosen in order to respect a geographical balance and reflect the rotating presidency of the Council of the EU, which is currently held by Slovenia, to be followed by France and Czechia.
Country analysis
1.Italy
1.1According to the Commission's staff working document, Italy consulted with social partners and civil society in multiple rounds before submitting its EUR 191.5 billion recovery plan. Italy also provides for multilevel governance in the implementation.
1.2The plan mentions the vulnerable position of young people more than once, acknowledging the high youth unemployment rate, the critical proportion of NEETs (31% among the 25-29 age group) and the prevalence of the shadow economy in the sectors where youth are overrepresented (services to persons, hospitality, agriculture, construction, trade, transport, housing and food services).
1.3To improve labour market dynamics and working conditions, Italy plans to enhance active labour market policies by investing in the capacity of the public employment services (PES) and strengthening the dual system of initial vocational education and training (VET). The plan also includes milestones and targets on undeclared work.
1.4To reach out to NEETs, Italy's plan mentions synergies with the National Youth Guarantee Implementation Plan. However, the latest update of this plan dates back to 2013 and the latest data suggest that the Youth Guarantee is not working well and therefore the Recovery Plan should present a more solid strategy on how to effectively tackle youth unemployment and reach out to NEETs. Indeed, the latest review shows that more than two thirds (69.8%) of those registered in the Italian Youth Guarantee at any point in 2018 had been waiting for an offer for more than a year, compared to the EU average of 19.2%. The delivery model, therefore, needs to be radically revised. Moreover, the coverage of the NEET population remains low (12.7%) and has declined.
1.5The strengthening of the social security system and safety net that many young people will likely fall back on represents an important step, but the concrete measures taken have to be in line with the policy recommendations and include all forms of work, including people in non-standard forms of work and those with precarious contracts.
1.6The gender dimension is addressed by identifying young women as the group that is most at risk and by providing specific funding programmes for young female entrepreneurs. People's declining mental health and well-being are not acknowledged as a trigger for action in the NRRP or in the European Commission's assessment.
1.7A study carried out by the National Youth Council estimating the generational impact on employment shows that in six years, from 2020 to 2026, just over 85 000 young people will enter the labour market.
1.8In the light of the numerous measures identified as transversal to the Plan and potentially generational, a study by the Fondazione Bruno Visentini identified that measures in favour of young people amount to EUR 15.55 billion, or 8.12% of the Italian resources of the NRRP, of which only 23.3% consist of measures directly aimed at the under-35 target group and 76.7% of the measures were potentially aimed at young people.
2.France
2.1France, one of the most vocal supporters of the green transition, submitted its recovery plan, worth EUR 39.4 billion, after multiple rounds of consultations with social partners. According to the Commission's staff working document assessing the recovery plan, the social partners and civil society also have a seat in the National Monitoring Committee, overseeing the implementation of the plan. Even though the fight against precarious work is not addressed in relation to youth, youth employment is one of the priorities of the plan, with a large number of measures – amounting to EUR 4.5 billion – intended to facilitate young people's integration into the labour market (notably through hiring subsidies for apprenticeships, "professionalisation" contracts and the recruitment of young people under the age of 26) and to provide training towards future-oriented sectors and reach out to NEETs through a personalised pathway. The quality of the subsidised jobs, however, is not mentioned, provoking fears of further fuelling precarious work among young people and the never-ending cycle of traineeship and internships. Indeed, the French labour market is highly segmented, with a high share of workers on temporary contracts (15.3%; these workers have been hit particularly hard by the crisis, and France has one of the lowest levels of transitions from temporary to permanent contracts in the EU: 12.0% in 2019).
2.2While a strengthening of the social security system has been announced, the reform of unemployment benefits, which is expected to give people greater incentives to work, seems to go in the opposite direction.
2.3In synergy with the Youth Guarantee, the public employment service's new strategy is paving the way for more personalised support for job seekers, especially those from vulnerable groups.
2.4No specific measures facilitating the integration of young women into the labour market, nor measures tackling people's declining mental health were identified in the plan.
3.Czech Republic
3.1The Czech Republic, the country with the lowest unemployment rate in the EU (2%), submitted a recovery plan worth EUR 7 billion after consultations with social partners and civil society. In the context of the low unemployment rate, the recovery plan does not identify any special measures targeted on young people, incl. NEETs. The plan focuses on improving the education and skills of young people and, in this regard, also creates synergies with the Youth Guarantee. However, recent data suggest that the Youth Guarantee's successes have mainly been limited to projects, while employment and social policies need to be more closely aligned and there needs to be closer cooperation between PES and relevant institutions to strengthen outreach and provide NEETs with individualised measures. The plan more broadly supports the employability of young women by creating a number of childcare facilities for children between 6 months and 3 years old as Czechia remains among the worst performers in terms of the number of children under 3 in early childhood education and care.
3.2The plan does not include any measures to improve access to services for people struggling with mental health.
4.Slovenia
4.1Slovenia submitted a recovery plan worth EUR 2.5 billion. The document outlines consultations with social partners; however, this was largely disputed by the main trade union confederation in Slovenia, ZSSS.
4.2The recovery plan includes a boost to job creation in the short term and also with a long-term perspective. However, there is no analysis of what kind of jobs will be created or if they will be targeting young people (and therefore will be relevant to their skills and interests). On the other hand, the focus will be on increasing the participation rate of older people in the labour market. The issue of precarious work and the large number of workers in non-standard forms of work are not addressed in the report despite their growing numbers. These non-standard types of work include self-employment, bogus self-employment, temporary or part-time jobs, involuntary part-time work and low-paid jobs. The share of employees with precarious contracts (24) stands at 3.7% (2018), which is significantly above the EU average of 2.1%.
4.3Slovenia is performing above average when it comes to the number of NEETs but there are considerable regional disparities, which is overlooked in the recovery plan. The reference to complementarity with the Youth Guarantee does not give much hope as the main challenge in its implementation was reaching out to hard-to-reach young people with multifaceted problems, who require personalised guidance and closer cooperation between public employment services, social workers and other actors, including schools.
4.4The measures that are, according to the European Commission, regarded as the most important for youth are those to modernise the education system and school curricula. While the aspect of high-quality training remains an important part of the transition between education and the labour market, it does not address the lack of quality jobs and significant underemployment in the country.
4.5The gender perspective is guaranteed by law under the Law on Equal Opportunities for Women and Men. All ministries must ensure that all measures and policies are systematically assessed from a gender equality perspective or that the possible effects on the situation of women and men are taken into account at all stages of their implementation. The subvention for open-ended contracts in the labour market will increase employment levels among young women (up to the age of 25), who currently face the second-highest share of short-term jobs in Europe.
5.Latvia
5.1Latvia submitted a recovery plan worth EUR 1.9 billion. However, in certain areas, such as social housing, deinstitutionalisation, youth, education content, support for SME IPOs and some others, the country has made a conscious choice not to use the Facility, but rather cohesion policy instruments linked to thematic logic.
5.2Despite the pandemic, Latvia has improved in terms of its rate of NEETs. The figure decreased from 7.9% in 2019 to 7.1% in 2020 and is now among the lowest in the EU (where the average is 11.1%). This was achieved partly by temporary unemployment benefits for young graduates during the pandemic in 2020 and partly through the new strategic approach in the implementation of the Youth Guarantee. The institutional setup and interinstitutional cooperation are well established and, recently, efforts have been made to foster more cooperation between PES, municipalities and social services. Outreach measures have been stepped up and are being implemented in cooperation with local governments and NGOs, with a variety of programmes for different NEET target groups. However, challenges remain with regard to encouraging more employers to provide young people with employment offers and there is a missed opportunity not to address this challenge via synergies with the Recovery Plan.
5.3The plan outlines a strengthening of the social protection system, which is crucial for young workers. The prevalence of the shadow economy in the country, which is thriving in the crisis as people cannot count on a weak social protection system, increases the risk of precarious situations and the marginalisation of vulnerable groups.
5.4The gender dimension in the plan does not include any specific actions aimed at young women and, while there is a plan to strengthen the country's healthcare system across regions, mental health is not specifically mentioned.
PŘÍLOHA II ke STANOVISKU
sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu jednání zamítnuty, obdržely však alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 43 odst. 2 jednacího řádu):
|
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 3
SOC/689
Důstojná práce pro mladé lidi a začlenění osob NEET prostřednictvím národních plánů pro oživení
Odstavec 2.9
Změnit:
|
Předkládají:
HOŠTÁK Martin
POTTIER Jean-Michel
VADÁSZ Borbála
|
|
Návrh stanoviska
|
Pozměňovací návrh
|
|
Krize COVID-19 přispěla k prohloubení nerovností, které pracovníky, zejména pak mladé pracovníky, ještě více znevýhodňují. Za pomoci tohoto stanoviska z vlastní iniciativy EHSV zamýšlí na základě analýzy generačních opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost, které předložily některé členské státy, a tedy i identifikace osvědčených postupů a slabých stránek, vypracovat doporučení, jak prováděním daných projektů mladým lidem zaručit důstojnou práci a zajistit začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).
|
Krize COVID-19 přispěla k prohloubení nerovností, které pracovníky, zejména pak mladé pracovníky, ještě více znevýhodňují. Za pomoci tohoto stanoviska z vlastní iniciativy EHSV zamýšlí na základě analýzy generačních opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost, které předložily některé členské státy, a tedy i identifikace osvědčených postupů a slabých stránek, vypracovat doporučení, jak prováděním daných projektů vytvářet důstojnou práci pro mladé lidi a zajistit začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).
|
|
Výsledek hlasování:
|
|
pro:
28
proti:
47
zdrželi se hlasování:
4
|
|
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 7
SOC/689
Důstojná práce pro mladé lidi a začlenění osob NEET prostřednictvím národních plánů pro oživení
Odstavec 4.17
Vyškrtnout odstavec:
|
Předkládají:
HOŠTÁK Martin
POTTIER Jean-Michel
VADÁSZ Borbála
|
|
Návrh stanoviska
|
Pozměňovací návrh
|
|
Z těchto důvodů a s ohledem na skutečnost, že všechny tyto změny jsou dočasné a mnohé z nich již byly ukončeny, a mladí lidé tak opět čelí nerovnostem v oblasti sociální ochrany, považuje EHSV za zásadní, aby se tvůrci politik zaměřili na vytváření univerzálního systému sociální ochrany, který zajistí, aby se sociální ochrana vztahovala na všechny pracovníky (se standardní i nestandardní formou zaměstnání, mladé i dospělé). Vyřešení těchto nerovností by mladým lidem zajistilo, že budou ochráněni před chudobou i před všemi budoucími otřesy na trhu práce.
|
|
|
Výsledek hlasování:
|
|
pro:
21
proti:
52
zdrželi se hlasování:
4
|
|
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 10
SOC/689
Důstojná práce pro mladé lidi a začlenění osob NEET prostřednictvím národních plánů pro oživení
Odstavec 1.9
Změnit:
|
Předkládají:
HOŠTÁK Martin
POTTIER Jean-Michel
VADÁSZ Borbála
|
|
Návrh stanoviska
|
Pozměňovací návrh
|
|
EHSV vítá ustanovení národních plánů pro oživení a odolnost, která podporují kvalitní učňovskou přípravu nebo stáže, protože se jedná o účinné nástroje, které umožňují snížit počet případů předčasného ukončování studia a mohou zajistit lepší začlenění mladých lidí (i dalších osob) do trhu práce. Vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu[1]. Výbor však žádá, aby byly v souvislosti s nadcházející revizí rámce pro kvalitní stáže zakázány neplacené stáže a zajištěny důstojné odměny pro všechny stážisty.
[1] Doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu ze dne 15. března 2018.
|
EHSV vítá ustanovení národních plánů pro oživení a odolnost, která podporují kvalitní učňovskou přípravu nebo stáže, protože se jedná o účinné nástroje, které umožňují snížit počet případů předčasného ukončování studia a mohou zajistit lepší začlenění mladých lidí (i dalších osob) do trhu práce. Vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu[1]. Výbor se však domnívá, že je třeba zabývat se rovněž otázkou stáží a praktického učení a omezit chybějící odměňování stáží, jejichž cílem je seznámit se s profesí, nebo pracovních stáží, jejichž cílem je najít si zaměstnání a odbornou přípravu, a žádá, aby byla tato otázka prozkoumána v souvislosti s nadcházející revizí rámce pro kvalitní stáže.
[1] Doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu ze dne 15. března 2018.
|
|
|
|
|
Výsledek hlasování:
|
|
pro:
28
proti:
47
zdrželo se hlasování:
5
|
|
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 11
SOC/689
Důstojná práce pro mladé lidi a začlenění osob NEET prostřednictvím národních plánů pro oživení
Odstavec 1.11
Změnit:
|
Předkládají:
HOŠTÁK Martin
POTTIER Jean-Michel
VADÁSZ Borbála
|
|
Návrh stanoviska
|
Pozměňovací návrh
|
|
EHSV považuje za nezbytné zajistit, aby byly dotace na nábor pracovníků podmíněny smlouvami na dobu neurčitou nebo stabilizačními programy, a nedocházelo tak k dotování nejistoty zaměstnání. Pobídky k zaměstnávání mohou být dále efektivní při vytváření pracovních příležitostí pro „znevýhodněné“ uchazeče o zaměstnání a při přesouvání pracovníků propuštěných pro nadbytečnost, neboť podporují jejich přechod do nových odvětví a povolání.
|
EHSV považuje za nezbytné zajistit, aby byly dotace na nábor pracovníků podmíněny udržitelnými smlouvami nebo stabilizačními programy v rámci profesní dráhy s perspektivou přechodu ke stabilnější formě, a nedocházelo tak k dotování nejistoty zaměstnání. Pobídky k zaměstnávání mohou být dále efektivní při vytváření pracovních příležitostí pro „znevýhodněné“ uchazeče o zaměstnání a při přesouvání pracovníků propuštěných pro nadbytečnost, neboť podporují jejich přechod do nových odvětví a povolání.
|
|
Výsledek hlasování:
|
|
pro:
25
proti:
48
zdrželo se hlasování:
6
|
_____________