|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/5519 |
10.10.2025 |
SDĚLENÍ KOMISE
Pokyny k opatřením pro zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065
(C/2025/5519)
1. ÚVOD
|
1. |
Přístup na online platformy stále častěji využívají nezletilé osoby (1), pro něž mohou platformy znamenat řadu přínosů. Online platformy mohou například poskytovat přístup k bohatým vzdělávacím zdrojům, které nezletilým osobám pomáhají osvojovat si nové dovednosti a rozšiřovat si znalosti. Mohou jim také nabízet příležitost vyjádřit své názory a propojit se s ostatními lidmi s podobnými zájmy, což nezletilým osobám pomáhá budovat sociální dovednosti, sebedůvěru a smysl pro komunitu. Při hraní a zkoumání online prostředí mohou nezletilé osoby také rozvíjet svou přirozenou zvídavost a zapojovat se do činností, které podporují kreativitu, řešení problémů, kritické myšlení, samostatnost a zábavu. |
|
2. |
Tvůrci politik, regulační orgány, občanská společnost, výzkumní pracovníci, pedagogové a opatrovníci (2) se však shodují na tom, že stávající míra soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu je často nedostatečná. Koncepce a prvky nejrůznějších online platforem a služeb nabízených poskytovateli online platforem, které jsou přístupné nezletilým osobám, mohou vytvářet rizika pro soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilých osob a zhoršovat stávající rizika. Mezi tato rizika patří například vystavení nezákonnému obsahu (3) a škodlivému obsahu, který narušuje soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilých osob nebo může narušit jejich fyzický nebo duševní vývoj. Rizika zahrnují i kyberšikanu nebo navazování kontaktů ze strany osob, které se snaží nezletilým osobám způsobit újmu, například ze strany osob, které se snaží nezletilé osoby sexuálně zneužít nebo vydírat, obchodníků s lidmi a osob, které se snaží nezletilé osoby naverbovat do zločineckých gangů nebo propagovat násilí, radikalizaci, násilný extremismus a terorismus. Nezletilé osoby mohou být ohroženy také v postavení spotřebitele a mohou být vystaveny rizikům spojeným s rozsáhlým nebo nadměrným používáním online platforem a s vystavením nevhodným nebo vykořisťujícím praktikám, včetně hazardních a sázkových her. Narůstající integrace chatbotů a společníků na základě umělé inteligence („AI“) do online platforem, stejně jako tzv. deep fakes řízené umělou inteligencí mohou rovněž ovlivnit způsob interakce nezletilých osob s online platformami, zhoršit stávající rizika a přinést nová rizika, jež mohou mít negativní vliv na soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilých osob (4). Tato rizika mohou pramenit z přímé zkušenosti nezletilé osoby s platformou a/nebo z jednání jiných uživatelů v rámci platformy. |
|
3. |
Cílem těchto pokynů je podpořit poskytovatele online platforem při řešení těchto rizik stanovením souboru opatření, která podle názoru Komise pomohou těmto poskytovatelům zajistit vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na jejich platformách, což přispěje k ochraně nezletilých osob, která je důležitým politickým cílem Unie. Tyto pokyny si rovněž kladou za cíl pomoci koordinátorům digitálních služeb a příslušným vnitrostátním orgánům při uplatňování a výkladu článku 28 nařízení (EU) 2022/2065. Zajištění většího soukromí pro účty nezletilých osob pomůže poskytovatelům online platforem mimo jiné snížit riziko nežádoucího nebo nevyžádaného kontaktu. Pokud zavedou opatření k zajištění věku (5), může to poskytovatelům mimo jiné pomoci snížit riziko, že se nezletilé osoby setkají se službami, obsahem, chováním, kontakty nebo obchodními praktikami, které ohrozí jejich soukromí, bezpečnost a ochranu. Přijetí těchto a dalších opatření v oblastech sahajících od doporučovacích systémů a správy až po podporu uživatelů a podávání zpráv může poskytovatelům online platforem pomoci zajistit, aby online platformy byly bezpečnější a lépe chránily soukromí nezletilých osob. |
2. OBLAST PŮSOBNOSTI TĚCHTO POKYNŮ
|
4. |
S ohledem na výše uvedená rizika přijal normotvůrce Unie článek 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (6). První odstavec tohoto ustanovení ukládá poskytovatelům online platforem přístupných nezletilým osobám povinnost zavést vhodná a přiměřená opatření, kterými zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb. Ustanovení čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065 zakazuje poskytovatelům online platforem prezentovat na svém rozhraní reklamy založené na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679 (7) za použití osobních údajů příjemce služby, pokud si jsou s přiměřenou jistotou vědomi toho, že příjemcem služby je nezletilá osoba. Ustanovení čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2065 upřesňuje, že dodržování povinností uvedených v tomto článku nezavazuje poskytovatele online platforem přístupných nezletilým osobám k tomu, aby zpracovávali další osobní údaje s cílem posoudit, zda je příjemcem služby nezletilá osoba. Podle čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 může Komise po konzultaci s Evropským sborem pro digitální služby (dále jen „sbor“) vydat pokyny, které poskytovatelům online platforem pomohou při uplatňování odstavce 1. |
|
5. |
Tyto pokyny popisují opatření, která by podle Komise měli poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám přijmout, aby zajistili vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. Povinnost podle uvedeného ustanovení je uložena poskytovatelům online platforem, jejichž služby jsou přístupné nezletilým osobám (8). Ustanovení 71. bodu odůvodnění uvedeného nařízení dále upřesňuje, že „[o]nline platformu lze považovat za přístupnou nezletilým osobám, pokud její smluvní podmínky umožňují nezletilým osobám využívat službu, pokud je služba zaměřena na nezletilé osoby nebo je jimi převážně využívána nebo pokud si je poskytovatel jinak vědom toho, že někteří příjemci jeho služby jsou nezletilí“. |
|
6. |
Pokud jde o první scénář popsaný v tomto bodě odůvodnění, Komise má za to, že poskytovatel online platformy se nemůže spoléhat pouze na prohlášení ve svých smluvních podmínkách, které zakazuje přístup nezletilým osobám, aby tvrdil, že platforma jim není přístupná. Pokud poskytovatel online platformy nezavede účinná opatření, která by zabránila přístupu nezletilých osob k jeho službě, nemůže na základě tohoto prohlášení uvádět, že jeho online platforma nespadá do oblasti působnosti čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. Například v případě poskytovatelů online platforem, které hostují a šíří obsah pro dospělé, jako jsou online platformy šířící pornografický obsah, a které tudíž ve svých smluvních podmínkách omezují používání svých služeb na uživatele starší 18 let, budou online platformy považovány za přístupné nezletilým osobám ve smyslu čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065, pokud nebyla zavedena účinná opatření, která by zabránila nezletilým osobám v přístupu ke službám těchto poskytovatelů. |
|
7. |
Pokud jde o třetí scénář, 71. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2065 upřesňuje, že jedním z příkladů situace, kdy by si poskytovatel online platformy měl být vědom toho, že někteří z příjemců jeho služby jsou nezletilé osoby, je případ, kdy poskytovatel již zpracovává osobní údaje těchto příjemců včetně jejich věku pro jiné účely, například při registraci do příslušné služby, což odhaluje, že někteří z těchto příjemců jsou nezletilé osoby. Dalšími příklady situací, kdy lze důvodně očekávat, že poskytovatel si je vědom toho, že mezi příjemci jeho služeb jsou nezletilé osoby, jsou situace, kdy je známo, že online platforma je pro nezletilé osoby atraktivní; poskytovatel online platformy nabízí služby podobné tím, které využívají nezletilé osoby; propagace online platformy cílí na nezletilé osoby; poskytovatel online platformy provedl nebo zadal výzkum, který identifikuje nezletilé osoby jako příjemce služeb, nebo taková identifikace vyplývá z nezávislého výzkumu. |
|
8. |
Podle článku 19 nařízení (EU) 2022/2065 se povinnost stanovená v čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 nevztahuje na poskytovatele online platforem, kteří splňují podmínky jakožto mikropodniky nebo malé podniky, s výjimkou případů, kdy jejich online platformu Komise určila jako velmi velkou online platformu ve smyslu čl. 33 odst. 4 uvedeného nařízení (9). |
|
9. |
Ochranu nezletilých osob na internetu mají zajistit také další ustanovení nařízení (EU) 2022/2065 (10). Patří k nim mimo jiné několik ustanovení v oddíle 5 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065, které ukládá další povinnosti poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů (11). Cílem těchto pokynů není výklad uvedených ustanovení a poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by neměli očekávat, že přijetí níže popsaných opatření, ať už v částečném, nebo plném rozsahu, postačí k zajištění souladu s jejich povinnostmi podle oddílu 5 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065, neboť u těchto poskytovatelů může být zapotřebí zavést další opatření, která nejsou v těchto pokynech uvedena a jsou nezbytná k tomu, aby poskytovatelé splnili povinnosti vyplývající z uvedených ustanovení (12). |
|
10. |
Ustanovení čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 je třeba posuzovat také ve světle dalších právních předpisů a nezávazných nástrojů Unie, jejichž cílem je řešit rizika, kterým jsou nezletilé osoby vystaveny na internetu (13). Uvedené nástroje rovněž přispívají k dosažení cíle spočívajícího v zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu, a doplňují tak uplatňování čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. Tyto pokyny by neměly být chápány jako výklad nebo předjímání jakýchkoli povinností vyplývajících z těchto nástrojů nebo z právních předpisů členských států. Dohled nad těmito nástroji a jejich prosazování zůstávají ve výlučné odpovědnosti příslušných orgánů podle těchto právních rámců. Zejména, jak je objasněno v 10. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2022/2065, tímto nařízením nejsou dotčeny jiné právní předpisy Unie upravující poskytování služeb informační společnosti obecně nebo upravující jiné aspekty zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu nebo upřesňující a doplňující harmonizovaná pravidla uvedená v nařízení (EU) 2022/2065, jako například směrnice 2010/13/EU, jakož i právní předpisy Unie v oblasti ochrany spotřebitele a ochrany osobních údajů, zejména nařízení (EU) 2016/679. |
|
11. |
Přestože tyto pokyny stanoví opatření, jejichž cílem je zajistit vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu, poskytovatelé online platforem se vyzývají, aby tato opatření přijali za účelem ochrany všech uživatelů, nejen nezletilých osob. Vytvoření bezpečného a chráněného online prostředí pro všechny uživatele, které zachovává soukromí, povede k většímu soukromí, bezpečnosti a ochraně nezletilých osob na internetu a zároveň k přijetí opatření zajišťujících respektování jejich specifických práv a potřeb v souladu s článkem 28 nařízení (EU) 2022/2065. |
|
12. |
Přijetím těchto pokynů Komise deklaruje, že bude tyto pokyny uplatňovat na případy v nich popsané, a tím omezuje výkon své diskreční pravomoci při uplatňování čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. Tyto pokyny lze tedy považovat za významné a smysluplné měřítko, z něhož bude Komise vycházet při uplatňování čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 a při určování souladu poskytovatelů online platforem přístupných nezletilým osobám s tímto ustanovením (14). Koordinátoři digitálních služeb a příslušné vnitrostátní orgány se také mohou těmito pokyny inspirovat při uplatňování a výkladu čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. Přijetí a provádění opatření uvedených v těchto pokynech, ať už částečném, nebo v plném rozsahu, však neznamená automatický soulad s uvedeným ustanovením. |
|
13. |
Jakýkoli autoritativní výklad čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 může podat pouze Soudní dvůr Evropské unie, který má mimo jiné pravomoc vydávat rozhodnutí o předběžných otázkách týkajících se platnosti a výkladu aktů EU, včetně čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. |
|
14. |
Během přípravy pokynů Komise konzultovala zúčastněné strany (15), včetně sboru a jeho pracovní skupiny pro ochranu nezletilých osob. V souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 konzultovala Komise návrh těchto pokynů se sborem před jejich přijetím dne 2. července 2025. |
|
15. |
Opatření popsaná v oddílech 5 až 8 těchto pokynů nepředstavují úplný výčet možností. Za vhodná a přiměřená k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 lze považovat i další opatření, například opatření vyplývající z dodržování jiných právních předpisů Unie (16) nebo dodržování vnitrostátních pokynů v oblasti ochrany nezletilých osob nebo technických norem (17). Kromě toho mohou být v budoucnu určena nová opatření, která poskytovatelům online platforem přístupných nezletilým osobám umožní lépe plnit jejich povinnost zajistit v rámci svých služeb vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob. |
3. STRUKTURA
|
16. |
Oddíl 4 těchto pokynů stanoví obecné zásady, jimiž by se měla řídit všechna opatření, která poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám zavedou, aby zajistili vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb. V oddílech 5 až 8 těchto pokynů jsou uvedena hlavní opatření, která by podle názoru Komise měli tito poskytovatelé zavést, aby zajistili náležitě vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany. Patří k nim přezkum rizik (oddíl 5), koncepce služeb (oddíl 6), podávání zpráv, podpora uživatelů a nástroje pro opatrovníky (oddíl 7) a správa a řízení (oddíl 8). |
4. OBECNÉ ZÁSADY
|
17. |
Tyto pokyny vycházejí z následujících obecných zásad, které jsou vzájemně propojené a měly by být komplexním způsobem zohledněny při všech činnostech poskytovatelů online platforem, které spadají do oblasti působnosti těchto pokynů. Komise má za to, že každé opatření, které poskytovatel online platformy přístupné nezletilým osobám zavede za účelem dosažení souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065, by mělo tyto obecné zásady dodržovat.
|
5. PŘEZKUM RIZIK
|
18. |
Různorodá povaha online platforem a různorodost kontextů může vyžadovat odlišné přístupy, přičemž některá opatření jsou pro některé platformy vhodnější než pro jiné. Pokud poskytovatel online platformy přístupné nezletilým osobám rozhoduje o tom, jak na své platformě zajistí vysokou míru bezpečnosti, soukromí a ochrany nezletilých osob, a určuje za tímto účelem vhodná a přiměřená opatření, měl by podle názoru Komise určit a zohlednit přinejmenším tyto aspekty:
|
|
19. |
Při provádění tohoto přezkumu by poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám měli zohledňovat především nejvlastnější zájem dítěte (25) v souladu s Listinou a další zásady Úmluvy o právech dítěte (26), jakož i dalšími příslušné pokyny Unie v této oblasti (27). Měli by začleňovat hlediska dětí tím, že budou usilovat o jejich účast, stejně jako o účast opatrovníků, zástupců dalších potenciálně dotčených skupin a dalších příslušných odborníků a zúčastněných stran. |
|
20. |
Poskytovatelé by měli zohlednit nejnovější dostupné informace a poznatky z vědeckých a akademických zdrojů, včetně využití jiných relevantních posouzení provedených poskytovatelem. Měli by dodržovat zásadu předběžné opatrnosti, pokud existují důvodné náznaky, že určitý postup, prvek nebo volba koncepce představuje riziko pro děti, a přijmout opatření k prevenci nebo zmírnění těchto rizik, dokud se neprokáže, že příslušné účinky nejsou pro děti škodlivé. |
|
21. |
Poskytovatelé by měli přezkum provádět pravidelně, a to nejméně jednou ročně nebo vždy, když provedou významné změny koncepce platformy (28) nebo se dozvědí o jiných okolnostech, které ovlivňují koncepci a provoz platformy, jež jsou důležité pro zajištění vysoké míry zajištění soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na jejich online platformě. Poskytovatelé by měli nejpozději před provedením dalšího přezkumu zpřístupnit přezkum rizik příslušným orgánům dohledu a zveřejnit jeho výsledky, aniž by zveřejnili citlivé provozní nebo bezpečnostní informace, a rovněž zvážit předložení přezkumu k posouzení nezávislým odborníkům nebo příslušným zúčastněným stranám. |
|
22. |
Při provádění tohoto přezkumu mohou poskytovatelům pomoci stávající normy a nástroje k provádění posouzení dopadů na práva dítěte. Patří mezi ně například vzory, formuláře a další pokyny, které poskytuje UNICEF (29), nizozemské ministerstvo vnitra a vztahů s královstvím (BZK) (30) nebo evropský normalizační orgán CEN-CENELEC (31). Komise může vydat další pokyny nebo nástroje na podporu poskytovatelů při provádění přezkumu, a to i formou zvláštních nástrojů pro posuzování dopadů na práva dítěte. Do zveřejnění těchto pokynů mohou poskytovatelé pro tato posouzení používat stávající nástroje a osvědčené postupy. |
|
23. |
U poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů lze tento přezkum rizik provádět také jako součást obecného posouzení systémových rizik podle článku 34 nařízení (EU) 2022/2065, které doplní a přesáhne rámce přezkumu rizik prováděného v souladu s těmito pokyny. |
6. KONCEPCE SLUŽEB
6.1 Zajištění věku
6.1.1 Úvod a terminologie
|
24. |
V posledních letech došlo k rychlému vývoji technologií, které umožňují poskytovatelům online platforem ujistit se o věku svých uživatelů více či méně přesným, spolehlivým a robustním způsobem. Tato opatření se běžně označují jako „zajištění věku“ (32). |
|
25. |
Komise považuje opatření omezující přístup na základě věku za účinný prostředek k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na online platformách. Za tímto účelem mohou nástroje pro zajištění věku poskytovatelům pomoci prosazovat omezení přístupu pro uživatele mladší určitého věku, kterým ochrání nezletilé osoby před přístupem k obsahu online nevhodnému pro jejich věk, jako jsou hazardní hry nebo pornografie, nebo před vystavením jiným rizikům, například groomingu. |
|
26. |
Nástroje pro zajištění věku mohou poskytovatelům rovněž pomoci zabránit dospělým v přístupu k určitým platformám, které jsou určeny pro nezletilé osoby, s výjimkou případů, kdy se tak děje z oprávněných rodičovských, vzdělávacích nebo dohledových důvodů, a snížit tak riziko, že se dospělé osoby budou vydávat za nezletilé osoby a/nebo se budou snažit způsobit nezletilým osobám újmu. |
|
27. |
A konečně mohou být nástroje pro zajištění věku použity jako základ pro věkově přiměřené koncipování samotné služby, čímž pomáhají vytvářet bezpečnější a vhodnější online prostor pro děti. V těchto případech lze pomocí těchto nástrojů zajistit, aby děti měly přístup pouze k určitému obsahu, prvkům nebo činnostem, které jsou pro ně vhodné s ohledem na jejich věk a vyvíjející se schopnosti. |
|
28. |
Je důležité rozlišovat na jedné straně mezi věkovým omezením, které omezuje přístup k platformě nebo jejím částem pro uživatele mladší nebo starší určitého věku, a metodami zajištění věku, které se používají k určení věku uživatele, na straně druhé. |
|
29. |
Nejběžnější opatření k zajištění věku, která jsou v současné době k dispozici a která používají online platformy, se dělí do tří obecných kategorií: vlastní prohlášení, odhad věku a ověření věku.
|
|
30. |
Hlavním rozdílem mezi odhadem věku a ověřením věku je míra přesnosti. Zatímco ověření věku poskytuje jistotu o věku uživatele, odhad věku poskytuje přibližný odhad věku uživatele. Přesnost technologií pro odhad věku se může různit a s pokrokem technologie se může zlepšovat. |
6.1.2 Určení nutnosti zavést omezení přístupu podpořené opatřeními k zajištění věku
|
31. |
Před rozhodnutím, zda zavést jakákoli omezení přístupu na základě věku podpořená metodami zajištění věku, by poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám měli vždy provést posouzení, kterým určí, zda je takové opatření v rámci jejich služby vhodné k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob a zda je přiměřené, nebo zda lze takto vysoké míry dosáhnout již použitím jiných, méně rozsáhlých opatření (34). V tomto ohledu se Komise domnívá, že poskytovatelé by měli zvážit omezení přístupu na základě věku podpořená opatřeními k zajištění věku jako doplňkový nástroj k opatřením uvedeným v jiných oddílech těchto pokynů. Jinými slovy, samotná omezení přístupu a zajištění věku nemohou nahradit opatření doporučená v jiných částech těchto pokynů. |
|
32. |
Takové posouzení by mělo zajistit, aby jakékoli omezení výkonu základních práv a svobod příjemců, zejména nezletilých osob, bylo přiměřené. Komise má tudíž za to, že poskytovatelé online platforem by měli výsledky takového posouzení zveřejnit na online rozhraní své služby, a to jak v případě, že posouzení dospěje k závěru, že žádné omezení přístupu podpořené zajištěním věku není zapotřebí, tak i v případě, že by takové omezení bylo vhodným a přiměřeným opatřením. |
|
33. |
Komise upozorňuje, že nižší přesnost řešení používaných k odhadu věku neznamená automaticky nižší dopad na základní práva a svobody příjemců, neboť méně přesná řešení mohou zpracovávat více osobních údajů než řešení přesnější. Kvůli nižší úrovni přesnosti také mohou některým dětem zabránit v přístupu k online platformám, které by jim jinak mohly být přístupné. Proto by poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám při zvažování metod odhadu věku, které vyžadují zpracování osobních údajů, měli zajistit, aby byly řádně uplatňovány zásady ochrany údajů, zejména minimalizace údajů, a aby tyto zásady zůstávaly dlouhodobě robustní a zohledňovaly prohlášení Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) týkající se zajištění věku (35). |
|
34. |
Komise se domnívá, že v zájmu zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci služeb by poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám, kteří považují omezení přístupu na základě metod zajištění věku za nezbytné a přiměřené, měli poskytnout informace o všech řešeních zajištění věku, která určili, a o jejich přiměřenosti a účinnosti. Měli by také předložit přehled výkonnostních ukazatelů používaných k provádění příslušných měření, jako je míra falešně pozitivních a falešně negativních výsledků a míra přesnosti (precision) a výtěžnosti (recall). |
|
35. |
Při koncipování, provádění a hodnocení věkových omezení a metod zajištění věku je třeba počítat s účastí dětí. |
|
36. |
Online platformy přístupné nezletilým osobám mohou mít jen některý obsah, sekce nebo funkce, které pro nezletilé osoby představují riziko, nebo mohou mít části, kde lze riziko zmírnit jinými opatřeními, nebo části, kde to možné není. V těchto případech by poskytovatelé takových online platforem měli namísto omezení věku pro celou službu posoudit, který obsah, sekce nebo funkce na jejich platformě představují riziko pro nezletilé osoby, a zavést omezení přístupu podložené metodami zajištění věku, aby tato rizika pro nezletilé osoby přiměřeným a vhodným způsobem snížili. Například části služeb sociálních médií s obsahem, sekcemi nebo funkcemi, které mohou představovat riziko pro nezletilé osoby, jako jsou sekce sociálních médií vyhrazené pouze dospělým osobám nebo sekce s komerčními sděleními určenými pouze dospělým osobám nebo s influencery zprostředkovaným umístěním produktů určeným pouze dospělým osobám, by měly být zpřístupněny pouze dospělým uživatelům, jejichž věk byl odpovídajícím způsobem ověřen. |
6.1.3 Určení metod pro zajištění věku
6.1.3.1 Ověřování věku
|
37. |
Vzhledem k tomu, že ochrana nezletilých osob je důležitým cílem politiky Unie, který je vyjádřen v 71. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2022/2065, považuje Komise používání omezení přístupu na základě metod ověřování věku za vhodné a přiměřené opatření k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob, a to za níže uvedených okolností:
|
|
38. |
Metody odhadu věku mohou doplňovat technologie ověřování věku a mohou být použity spolu s nimi nebo jako dočasná alternativa zejména v případech, kdy dosud nejsou snadno dostupná ověřovací opatření, která by respektovala kritéria účinnosti řešení pro zajištění věku uvedená v oddíle 6.1.4, a to se zvláštním důrazem na ochranu práva uživatelů na soukromí a ochranu údajů, jakož i na přesnost. Toto přechodné období by nemělo přesáhnout první revizi těchto pokynů (38). Například platformy nabízející obsah určený pouze dospělým osobám mohou v případě neexistence účinných opatření pro ověřování věku používat metody předběžného odhadu věku, jestliže mohou prokázat, že tyto metody jsou srovnatelné s metodami ověřování věku, pokud jde o kritéria uvedená v oddíle 6.1.4 (39). Komise může tyto pokyny v patřičné době doplnit technickou analýzou hlavních stávajících metod odhadu věku, které jsou v současné době k dispozici, s ohledem na kritéria stanovená v oddíle 6.1.4. |
6.1.3.2 Technologie ověřování věku
|
39. |
Ověřování věku by mělo být považováno za samostatný, oddělený proces, který není spojen s jinými činnostmi shromažďování údajů, které provádějí online platformy. Ověřování věku by nemělo poskytovatele online platforem opravňovat k ukládání osobních údajů nad rámec informací o věkové skupině uživatele. |
|
40. |
Jak je dále uvedeno v oddíle 6.1.4, aby mohla být považována za vhodnou a přiměřenou, měla by být každá metoda zajištění věku robustní, nemělo by být tedy možné ji snadno obejít. Metoda, kterou mohou nezletilé osoby snadno obejít, nebude považována za účinné opatření k zajištění věku. |
|
41. |
Metody, které se opírají o ověřené a důvěryhodné průkazy totožnosti vydané orgány státní správy, aniž by platformě poskytovaly další osobní údaje, mohou představovat účinnou metodu ověřování věku, pokud jsou založeny na anonymizovaných věkových tokenech (40). Tyto tokeny by měly být vydávány po spolehlivém ověření věku osoby a měla by je vydávat nezávislá třetí strana, nikoli poskytovatel online platformy, zejména pokud nabízí přístup k obsahu pro dospělé. Komise se domnívá, že kryptografické protokoly jako rotace klíčů nebo důkaz s nulovou znalostí (41) představují vhodný základ pro zajištění věku bez předávání osobních údajů. |
|
42. |
Členské státy v současné době pracují na zajištění evropské peněženky digitální identity pro všechny své občany, rezidenty a podniky (42). Připravované evropské peněženky digitální identity nabízejí bezpečné, spolehlivé a soukromé prostředky elektronické identifikace v rámci Unie. Jakmile budou zavedeny, bude možné je používat ke sdílení pouze určitých informací s určitou službou, například informace, že osoba již dosáhla určitého věku.
|
|
43. |
Aby usnadnila ověřování věku do doby, než budou evropské peněženky digitální identity k dispozici, Komise v současné době testuje unijní řešení pro ověřování věku jako samostatné opatření pro ověřování věku, které dodržuje kritéria účinnosti řešení pro zajištění věku uvedená v oddíle 6.1.4. Jakmile bude unijní řešení pro ověřování věku dokončeno, poskytne příklad shody a referenční normu pro metodu ověřování věku založenou na zařízení. Poskytovatelé online platforem, u nichž se předpokládá, že budou u svých služeb používat řešení pro ověřování věku, se proto vyzývají, aby se zúčastnili dostupného testování prvních verzí unijního řešení pro ověřování věku, které může těmto poskytovatelům poskytnout informace o nejlepších způsobech zajištění souladu s článkem 28 nařízení (EU) 2022/2065. |
|
44. |
Zavedení referenční normy (43) stanovené řešením EU pro ověřování věku může být nabízeno prostřednictvím aplikací zveřejňovaných veřejnými nebo soukromými subjekty nebo integrováno do připravovaných evropských peněženek digitální identity. Zavedení této normy bude představovat technologii ověřování věku, která zachovává soukromí, minimalizuje údaje, není sledovatelná a je interoperabilní v souladu s kritérii účinnosti řešení pro zajištění věku uvedenými v oddíle 6.1.4.
|
|
45. |
Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám mohou používat jiné metody ověřování věku, aby zajistili vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob, pokud jsou slučitelné s referenční normou EU (popsanou v bodech 43 a 44 výše) a splňují kritéria stanovená v oddíle 6.1.4. Unijní řešení pro ověřování věku je příkladem metody, která tato kritéria splňuje. |
|
46. |
Pro zajištění souladu se zásadami minimalizace údajů, omezení účelu a důvěry uživatelů se poskytovatelům online platforem doporučuje přijmout metody dvojitě zaslepeného ověřování věku. Dvojitě zaslepená metoda zajišťuje, že i) online platforma nedostane další prostředky k identifikaci uživatele a namísto toho obdrží pouze informace, které jí umožní potvrdit, zda uživatel splňuje požadovanou věkovou hranici, a že ii) poskytovatel ověření věku nezíská informace o službách, pro které se doklad o věku používá. Takové metody mohou využívat zpracování na místním zařízení, anonymizované kryptografické tokeny nebo důkazy s nulovou znalostí (44). |
6.1.3.3 Odhad věku
|
47. |
Komise považuje používání metod odhadu věku za vhodné a přiměřené opatření k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob, pokud je zajišťuje nezávislá třetí strana nebo jsou prováděny prostřednictvím systémů, které jsou náležitě a nezávisle kontrolovány, zejména z hlediska bezpečnosti a ochrany údajů, a pokud jsou uplatňovány předběžně, je-li to nezbytné pro zajištění účinnosti opatření, a to za následujících okolností:
|
|
48. |
Pokud poskytovatel online platformy přístupné nezletilým osobám rozhodl, že omezení přístupu podložené zajištěním věku je nezbytné k dosažení vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci jeho služby, Komise má za to, že by měl na své platformě nabízet více než jednu metodu zajištění věku, aby měl uživatel možnost volby mezi metodami, pokud každá taková metoda splňuje kritéria uvedená v oddíle 6.1.4. To pomůže zabránit vyloučení uživatelů, kteří, přestože jsou způsobilí pro přístup k online platformě, nemohou využít určitou metodu zajištění věku. V zájmu zvýšení účinnosti a uživatelské přívětivosti by měla být provedena vhodná metoda zajištění věku, pokud možno již při zakládání účtu, a informace o věku by pak měly být použity k tomu, aby přispěly k věkově přiměřenému používání platformy vedle dalších ochranných opatření uvedených v těchto pokynech. Poskytovatelé online platforem by navíc měli uživatelům poskytnout mechanismus zjednávání nápravy, aby mohli podat stížnost na případné nesprávné posouzení věku ze strany poskytovatele (49).
|
6.1.4 Posouzení vhodnosti a přiměřenosti metody zajištění věku
|
49. |
Než poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám zváží, zda zavést konkrétní metodu ověřování nebo odhadu věku podporující omezení přístupu, měli by vzít v úvahu tyto vlastnosti dané metody:
|
|
50. |
Pokud opatření k zajištění věku nesplňují výše uvedená kritéria, nelze je považovat za vhodná a přiměřená. |
|
51. |
Řešení pro zajištění věku, která lze snadno obejít, by neměla být považována za řešení zajišťující vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob. Toto posouzení by mělo být provedeno v závislosti na dopadu, který může mít platforma na soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilých osob. Uchovávání dokladu o věku by mělo záviset také na rizicích spojených s příslušnými platformami. Například online platformy určené pouze pro dospělé osoby by neměly umožňovat sdílení přihlašovacích údajů k uživatelskému účtu, a proto by měly provádět kontrolu věku při každém přístupu ke službě. |
|
52. |
Komise má za to, že vlastní prohlášení (54) nesplňuje všechny výše uvedené požadavky, zejména požadavek na robustnost a přesnost. Proto nepovažuje vlastní prohlášení za vhodnou metodu zajištění věku, která by zajišťovala vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. |
|
53. |
Kromě toho Komise zastává názor, že skutečnost, že se k zajištění věku využívá třetí strana, by měla být (jako v každém jiném případě) nezletilým osobám vysvětlena přístupným, viditelným způsobem a jazykem, který je dětem srozumitelný (viz oddíl 8.4 o transparentnosti). Kromě toho je nadále povinností poskytovatele zajistit, aby metoda použitá třetí stranou byla účinná v souladu s výše uvedenými hledisky. To se týká například případů, kdy poskytovatel hodlá využívat řešení poskytovaná operačními systémy nebo provozovateli zařízení. |
6.2 Registrace
|
54. |
Registrace nebo ověření může ovlivnit, zda a jakým způsobem mohou nezletilé osoby přistupovat k dané službě a používat ji, a to bezpečným způsobem, který je přiměřený jejich věku a chrání jejich práva. Komise je toho názoru, že pokud bylo rozhodnuto, že k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany, jakož i k poskytnutí zážitku odpovídajícího věku je nezbytné zajištění věku, může být registrace nebo ověření prvním bodem použití k přiměřenému provedení takového procesu. |
|
55. |
Pokud není registrace vyžadována a s vědomím skutečnosti, že neregistrovaným uživatelem může být nezletilá osoba, která nedosáhla minimálního věku požadovaného online platformou pro přístup ke službě a/nebo k obsahu služby nevhodnému pro daný věk, měl by poskytovatel příslušné online platformy přístupné nezletilým osobám nakonfigurovat nastavení všech neregistrovaných uživatelů způsobem, který zaručí nejvyšší úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany, zejména s ohledem na doporučení uvedená v oddílech 6.3.1 a 6.3.2, a považovat nejvlastnější zájem dítěte za prvořadý, včetně zohlednění rizik kontaktu spojených s dospělou osobou, která by se mohla vydávat za dítě. |
|
56. |
Pokud je pro přístup k online platformě přístupné nezletilým osobám vyžadována nebo nabízena registrace, Komise má za to, že poskytovatel této platformy by měl:
|
6.3 Nastavení účtu
6.3.1 Výchozí nastavení
|
57. |
Výchozí nastavení je důležitým nástrojem, který mohou poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám používat ke zmírnění rizik ohrožujících soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilých osob, jako je například riziko nežádoucího kontaktu ze strany osob, které se snaží nezletilým osobám způsobit újmu. Důkazy naznačují, že uživatelé obvykle nemění svá výchozí nastavení, což znamená, že výchozí nastavení zůstává pro většinu uživatelů zachováno a nabývá tak zásadního významu z hlediska motivace chování (57). Z toho důvodu se Komise domnívá, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli:
|
|
58. |
Komise má za to, že pokud nezletilé osoby změní své výchozí nastavení nebo se rozhodnou pro funkce, které ohrožují jejich soukromí, bezpečnost nebo ochranu, měl by poskytovatel online platformy:
|
6.3.2 Dostupnost nastavení, prvků a funkcí
|
59. |
Komise má za to, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli:
|
6.4 Koncepce online rozhraní a další nástroje
|
60. |
Komise se domnívá, že opatření umožňující nezletilým osobám převzít kontrolu nad zážitkem z trávení času na internetu jsou účinným prostředkem k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. |
|
61. |
Aniž jsou dotčeny povinnosti poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů podle oddílu 5 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065 a nezávisle na povinnostech poskytovatelů online platforem, pokud jde o koncepci, uspořádání a provoz jejich online rozhraní, které vyplývají z článku 25 uvedeného nařízení, Komise má za to, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli přijmout a zavést funkce umožňující nezletilým osobám rozhodnout se o způsobu, jakým budou využívat jejich služby. Tyto funkce by měly zajistit náležitou rovnováhu mezi vlastním jednáním dítěte a přiměřenou mírou soukromí, bezpečnosti a ochrany. To by mělo zahrnovat například:
|
6.5 Doporučovací systémy a funkce vyhledávání
|
62. |
Doporučovací systémy (62) určují způsob, jakým se stanovuje priorita informací a jak jsou informace optimalizovány a zobrazovány nezletilým osobám. Tyto systémy tak mají významný vliv na to, zda a v jakém rozsahu se nezletilé osoby setkávají s určitými typy obsahu, kontakty nebo chováním na internetu. Doporučovací systémy mohou představovat a zhoršovat rizika pro soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilých osob na internetu, například tím, že posilují obsah, který může mít negativní dopad na bezpečnost a ochranu nezletilých osob (63). |
|
63. |
Komise připomíná povinnosti všech poskytovatelů všech kategorií online platforem týkající se transparentnosti doporučovacích systémů podle článku 27 nařízení (EU) 2022/2065 a dodatečné požadavky na poskytovatele velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů podle čl. 34 odst. 1, čl. 35 odst. 1 a článku 38 nařízení (EU) 2022/2065 v tomto ohledu (64). |
|
64. |
S cílem zajistit vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany pro nezletilé osoby, jak požaduje čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065, zastává Komise názor, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli zavést tato opatření: |
6.5.1 Testování a přizpůsobení koncepce a fungování doporučovacích systémů pro nezletilé osoby
|
65. |
Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám, kteří při poskytování svých služeb používají doporučovací systémy, by měli:
|
6.5.2 Kontrola uživatelů a posílení jejich postavení
|
66. |
Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám, které používají doporučovací systémy, by při poskytování svých služeb měli přijmout následující opatření, aby zajistili vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob:
|
|
67. |
Komise má za to, že vedle povinností stanovených v čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 a v případě poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů vedle povinností zvýšené náležité péče podle článků 34, 35 a 38 uvedeného nařízení by poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám měli:
|
6.6 Obchodní praktiky
|
68. |
Nezletilé osoby jsou mimořádně ovlivňovány přesvědčivými účinky obchodních praktik a mají právo být chráněny před ekonomicky vykořisťujícími praktikami (68) ze strany online platforem. Jsou konfrontovány s obchodními praktikami online platforem a čelí různorodým, dynamickým a personalizovaným přesvědčovacím taktikám, například prostřednictvím reklamy, umisťování produktů, používání měn v aplikacích, marketingu influencerů, sponzorování nebo nepřímých pobídek podpořených umělou inteligencí (69) (70). To může mít negativní dopad na soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilých osob při využívání služeb online platformy. |
|
69. |
V souladu se stávajícím horizontálním právním rámcem, zejména se směrnicí 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách, která je plně použitelná na všechny obchodní praktiky i vůči nezletilým osobám (71), a s konkrétnějšími pravidly podle nařízení (EU) 2022/2065 pro reklamu (článek 26, čl. 28 odst. 2 a článek 39) a temné vzorce (článek 25), a aniž by byl tento právní rámec dotčen, má Komise za to, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli přijmout tato opatření, aby zajistili vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci své služby pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065:
|
6.7 Moderování
|
70. |
Moderování může omezit vystavení nezletilých osob obsahu a chování škodlivým pro jejich soukromí, bezpečnost a ochranu, včetně nezákonného obsahu nebo obsahu, který může narušit jejich fyzický nebo duševní vývoj, a může přispět k prevenci trestné činnosti. |
|
71. |
Komise připomíná povinnosti týkající se: smluvních podmínek podle článku 14 nařízení (EU) 2022/2065; podávání zpráv v rámci transparentnosti podle článku 15 uvedeného nařízení pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb, mezi něž patří i poskytovatelé online platforem; mechanismů oznamování a přijímání opatření a odůvodňování podle článků 16 a 17 uvedeného nařízení pro poskytovatele hostingových služeb, včetně online platforem; důvěryhodných oznamovatelů (85) pro poskytovatele online platforem podle článku 22 uvedeného nařízení. Připomíná rovněž kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online+ z roku 2025 a kodex chování týkající se dezinformací, které představují kodexy chování ve smyslu článku 45 nařízení (EU) 2022/2065. |
|
72. |
Komise má za to, že vedle těchto povinností by měli poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám měli zavést tato opatření, aby v rámci svých služeb zajistili vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065, přičemž by měli zohlednit především nejlepší zájem dítěte:
|
|
73. |
Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli sdílet ukazatele týkající se moderování obsahu, například jak často dostávají hlášení od uživatelů, jak často proaktivně odhalují porušování pravidel pro obsah a chování, jaké typy obsahu a chování jsou hlášeny a odhalovány a jak platforma na tyto problémy reagovala. |
|
74. |
Žádné z výše uvedených opatření by nemělo vést k obecné povinnosti monitorovat obsah, který poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám přenášejí nebo ukládají (87).
|
7. OZNAMOVÁNÍ, PODPORA UŽIVATELŮ A NÁSTROJE PRO OPATROVNÍKY
7.1 Oznamování, zpětná vazba a stížnosti uživatelů
|
75. |
Účinné, viditelné a k dětem přívětivé nástroje pro podávání oznámení, zpětné vazby a stížností umožňují nezletilým osobám označit a řešit prvky online platforem, které mohou negativně ovlivnit míru jejich soukromí, bezpečnosti a ochrany. |
|
76. |
Komise připomíná povinnosti stanovené v nařízení (EU) 2022/2065, včetně povinnosti zavést mechanismy pro oznamování a přijímání opatření podle článku 16, poskytnout odůvodnění podle článku 17, oznámit podezření na trestný čin podle článku 18, zavést interní systém pro vyřizování stížností podle článku 20 a mimosoudní řešení sporů podle článku 21, jakož i pravidla pro důvěryhodné oznamovatele podle článku 22. |
|
77. |
Komise má za to, že vedle těchto povinností by měli poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám měli zavést tato opatření, aby v rámci svých služeb zajistili vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065:
|
7.2 Opatření na podporu uživatelů
|
78. |
Zavedení prvků na online platformách přístupných nezletilým osobám, které jim pomohou orientovat se v jejich službách a v případě potřeby si vyžádat podporu, je účinným prostředkem k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob. Z toho důvodu se Komise domnívá, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli:
|
7.3 Nástroje pro opatrovníky
|
79. |
Nástroje pro opatrovníky tvoří software, prvky, funkce nebo aplikace určené k tomu, aby opatrovníkům pomáhaly při doprovodné účasti na aktivitách příslušné nezletilé osoby na internetu, které zároveň respektují právo nezletilé osoby na vlastní jednání a soukromí. |
|
80. |
Komise má za to, že nástroje pro opatrovníky by měly být považovány za doplněk k opatřením týkajícím se bezpečnosti již od návrhu a standardním opatřením a k jakýmkoli dalším opatřením zavedeným za účelem dosažení souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065, včetně opatření popsaných v těchto pokynech. Dodržování povinnosti poskytovatelů online platforem přístupných nezletilým osobám zajistit vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany v rámci svých služeb se nikdy nesmí opírat pouze o nástroje pro opatrovníky. Nástroje pro opatrovníky by neměly být používány jako jediné opatření k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na online platformách, ani by neměly nahrazovat jiná opatření zavedená za tímto účelem. Tato opatření nemusí odrážet skutečnou situaci dětí, zejména v případech rozdělené péče, pěstounské péče nebo v případech, kdy opatrovníci chybí nebo nejsou aktivní. Účinnost souhlasu rodičů je navíc omezena, pokud nelze spolehlivě ověřit totožnost nebo právní způsobilost dospělé osoby, která souhlas poskytuje. Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám proto musí zavést vhodná opatření na ochranu nezletilých osob a neměli by využívat jen dohled rodičů. Komise nicméně konstatuje, že v kombinaci s dalšími opatřeními mohou nástroje pro opatrovníky přispět k vysoké míře ochrany. |
|
81. |
Komise se proto domnívá, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 zavést nástroje pro opatrovnickou kontrolu, které by měly:
|
|
82. |
Nástroje pro opatrovníky mohou zahrnovat prvky pro správu výchozího nastavení, nastavení časových limitů obrazovky (viz oddíl 6.4 týkající se koncepce online rozhraní a dalších nástrojů), zobrazení účtů, se kterými nezletilá osoba komunikuje, správu nastavení účtu, případné výchozí nastavení výdajových limitů pro nezletilou osobu nebo další prvky pro dohled nad používáním online platforem, které by mohlo narušit soukromí, bezpečnost a ochranu nezletilé osoby. |
8. SPRÁVA A ŘÍZENÍ
|
83. |
Dobrá správa a řízení platformy jsou účinným prostředkem k zajištění řádné priority a správy ochrany nezletilých osob v rámci celé platformy a přispívají tak k zajištění požadované vysoké míry ochrany soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob. |
8.1 Správa a řízení (obecně)
|
84. |
Komise se domnívá, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli zavést účinné postupy správy a řízení jako prostředek zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. To zahrnuje mimo jiné:
|
8.2 Smluvní podmínky
|
85. |
Smluvní podmínky představují rámec, kterým se řídí vztah mezi poskytovatelem online platformy a jejími uživateli. Stanovují pravidla a očekávání týkající se chování na internetu a hrají důležitou roli při vytváření bezpečného prostředí respektujícího soukromí (96). |
|
86. |
Komise připomíná povinnosti všech poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, pokud jde o smluvní podmínky podle článku 14 nařízení (EU) 2022/2065, které zahrnují povinnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb vysvětlit podmínky a veškerá omezení týkající se využívání služby srozumitelnou, jasnou, snadno pochopitelnou, uživatelsky vstřícnou a jednoznačnou formou. Kromě toho čl. 14 odst. 3 uvedeného nařízení upřesňuje, že zprostředkovatelské služby, které jsou primárně zaměřeny na nezletilé osoby nebo jsou jimi převážně využívány, by měly tyto informace poskytovat způsobem, kterému nezletilé osoby rozumějí (97) (98). |
|
87. |
Komise se dále domnívá, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli zajistit, aby smluvní podmínky jejich služby:
|
|
88. |
Kromě toho má Komise za to, že by poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám měli zajistit, aby byly změny smluvních podmínek protokolovány a zveřejňovány (99).
|
8.3 Monitorování a hodnocení
|
89. |
Komise se domnívá, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli přijmout účinné postupy správy a řízení jako prostředek zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065. To zahrnuje mimo jiné:
|
8.4 Transparentnost
|
90. |
Komise připomíná povinnosti transparentnosti podle článků 14, 15 a 24 nařízení (EU) 2022/2065. S ohledem na fáze vývoje nezletilých osob a jejich vyvíjející se schopnosti je třeba k zajištění souladu s čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení zvážit další aspekty týkající se transparentnosti fungování online platformy. |
|
91. |
Komise má za to, že poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám by měli nezletilým osobám umožnit snadný přístup ke všem nezbytným a relevantním informacím o fungování jejich služeb, aby byla zajištěna vysoká míra soukromí, bezpečnosti a ochrany v rámci jejich služeb. Domnívá se, že poskytovatelé online platforem by měli nezletilým osobám a případně jejich opatrovníkům na dostupném rozhraní svých online platforem zpřístupnit tyto informace:
|
9. PŘEZKUM
|
92. |
Komise tyto pokyny přezkoumá, jakmile to bude nutné, nejpozději však po uplynutí 12 měsíců, a to s ohledem na praktické zkušenosti získané při uplatňování čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 a na tempo technologického, společenského a regulačního vývoje v této oblasti. |
|
93. |
Komise vyzve poskytovatele online platforem přístupných nezletilým osobám, koordinátory digitálních služeb, příslušné vnitrostátní orgány, výzkumnou obec a organizace občanské společnosti, aby se na tomto procesu podíleli. Po přezkumu může Komise po konzultaci s Evropským sborem pro digitální služby rozhodnout o změně těchto pokynů. |
(1) V těchto pokynech se pojmy „dítě“, „děti“ a „nezletilá osoba“ rozumí osoby mladší 18 let.
(2) V těchto pokynech se „opatrovníky“ rozumí osoby s rodičovskou odpovědností.
(3) Nezákonný obsah zahrnuje mimo jiné obsah zobrazující nedovolené obchodování s drogami, teroristický a násilný extremistický obsah a materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí. Obsah považovaný za nezákonný není definován v nařízení (EU) 2022/2065 (nařízení o digitálních službách), ale v jiných právních předpisech na úrovni EU nebo členského státu.
(4) Typologie rizik, kterým jsou nezletilé osoby vystaveny při přístupu na online platformy, založená na rámci vypracovaném OECD, je uvedena v příloze I těchto pokynů.
(5) Viz oddíl 6.1 týkající se zajištění věku.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).
(8) Podle článku 3 nařízení (EU) 2022/2065 se „online platformou“ rozumí hostingová služba, která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatným a pouze pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace tohoto prvku nebo této funkce do této jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení.
(9) Doporučení 2003/361/ES vymezuje malý podnik jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Mikropodnik je vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR; Komise zde připomíná 10. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2065, který uvádí, že nařízením (EU) 2022/2065 není dotčena směrnice (EU) 2010/13. Výše uvedená směrnice vyžaduje, aby všichni poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek, bez ohledu na to, zda splňují definici mikropodniku nebo malého podniku, zavedli a provozovali systémy ověřování věku uživatelů platforem pro sdílení videonahrávek, pokud jde o obsah, který by mohl narušit fyzický nebo duševní vývoj nezletilých osob.
(10) To zahrnuje povinnosti obsažené v těchto ustanoveních nařízení (EU) 2022/2065: článek 14 týkající se smluvních podmínek, články 16 a 17 týkající se mechanismů oznamování a přijímání opatření a odůvodnění, článek 25 týkající se koncepce a uspořádání online rozhraní, články 15 a 24 týkající se transparentnosti, článek 26 týkající se reklamy, článek 27 týkající se doporučovacích systémů a článek 44 týkající se norem.
(11) To mimo jiné zahrnuje tato ustanovení nařízení (EU) 2022/2065: články 34 a 35 týkající se posouzení rizik a zmírňování rizik, článek 38 týkající se doporučovacích systémů, článek 40 týkající se přístupu k údajům a kontroly a čl. 44 písm. j) týkající se norem pro cílená opatření na ochranu nezletilých osob na internetu.
(12) To mimo jiné zahrnuje články 34 a 35 týkající se posuzování a zmírňování rizik, článek 38 týkající se doporučovacích systémů a článek 40 týkající se přístupu k údajům a kontroly.
(13) To zahrnuje Strategii pro lepší internet pro děti (BIK+), směrnici 2010/13/EU („směrnice o audiovizuálních mediálních službách“), nařízení (EU) 2024/1689 („akt o umělé inteligenci“), nařízení (EU) 2016/679 („obecné nařízení o ochraně osobních údajů“), směrnici 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, směrnici 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách („směrnice o nekalých obchodních praktikách“), evropskou peněženku digitální identity a řešení pro krátkodobé ověření věku, připravovaný akční plán proti kyberšikaně, celoevropské šetření širších dopadů sociálních médií na blahobyt, strategii ProtectEU, plán EU pro boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti, internetové fórum EU, Strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí a Strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025. Nařízením (EU) 2022/2065 dále nejsou dotčeny právní akty Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, včetně nařízení (EU) 2017/2394 a (EU) 2019/1020 a směrnic 2001/95/ES a 2013/11/EU. Směrnice 2005/29 o nekalých obchodních praktikách, zejména články 5 až 9, rovněž chrání nezletilé osoby a například bod 28 přílohy I zakazuje v reklamě přímé nabádání určené dětem, aby si koupily inzerované produkty nebo aby přesvědčily své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim je koupili. Komise rovněž připomíná kontrolu účelnosti spotřebitelského práva EU v oblasti digitální spravedlnosti, kterou provedla Evropská komise.
(14) Přijetí a provádění jakéhokoli opatření uvedeného v těchto pokynech automaticky neznamená dodržování obecného nařízení o ochraně osobních údajů ani jiných platných právních předpisů o ochraně údajů. Při určování souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065 se proto odpovědným orgánům doporučuje spolupracovat s orgány pro ochranu údajů.
(15) Komise vypracovala pokyny na základě důkladného sekundárního výzkumu, shromáždění zpětné vazby od zúčastněných stran prostřednictvím výzvy k předložení faktických podkladů, seminářů a cílených veřejných konzultací. Komise se v průběhu celého procesu opírala i o odborné znalosti Evropského centra pro algoritmickou transparentnost. Kromě toho Komise konzultovala s mladými lidmi, včetně zástupců mládeže v rámci strategie Lepší internet pro děti, a s podporou center pro bezpečnější internet zřídila v sedmi členských státech pracovní skupiny za účasti dětí.
(16) To zahrnuje například směrnice a nařízení citované v poznámce pod čarou 13, připravované pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) ke zpracování osobních údajů nezletilých osob v souladu s nařízením (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
(17) An Coimisiún um Chosaint Sonraí. (2021). Fundamentals for a child-oriented approach to data processing. K dispozici na adrese: https://www.dataprotection.ie/sites/default/files/uploads/2021-12/Fundamentals%20for%20a%20Child-Oriented%20Approach%20to%20Data%20Processing_FINAL_EN.pdf; Coimisiún na Meán. (2024). Online safety code. K dispozici na adrese: https://www.cnam.ie/app/uploads/2024/11/Coimisiun-na-Mean-Online-Safety-Code.pdf; IMY (Švédský úřad pro ochranu soukromí). (2021). The rights of children and young people on digital platforms. K dispozici na adrese: https://www.imy.se/en/publications/the-rights-of-children-and-young-people-on-digital-platforms/; Nizozemské ministerstvo vnitra a vztahů s královstvím. (2022). Code for children's rights. K dispozici na adrese: https://codevoorkinderrechten.waag.org/wp-content/uploads/2022/02/Code-voor-Kinderrechten-EN.pdf.
CNIL. (2021). CNIL publishes 8 recommendations to enhance protection of children online. K dispozici na adrese: https://www.cnil.fr/en/cnil-publishes-8-recommendations-enhance-protection-children-online; Unabhängiger Beauftragter für Fragen des sexuellen Kindesmissbrauchs. (bez data). Rechtsfragen Digitales. K dispozici na adrese: https://beauftragte-missbrauch.de/themen/recht/rechtsfragen-digitales; CEN-CENELEC (2023), Workshop Agreement 18016 Age Appropriate Digital Services Framework . K dispozici na adrese: https://www.cencenelec.eu/media/CEN-CENELEC/CWAs/ICT/cwa18016_2023.pdf; OECD. (2021). Children in the digital environment – Revised typology of risks. K dispozici na adrese: https://www.oecd.org/en/publications/children-in-the-digital-environment_9b8f222e-en.html.
(18) Tato práva v souvislosti s digitálním prostředím rozpracoval Výbor OSN pro práva dítěte ve svém obecném komentáři č. 25. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. (2021). Obecný komentář č. 25 (2021) o právech dětí v souvislosti s digitálním prostředím. K dispozici na adrese: https://www.ohchr.org/en/documents/general-comments-and-recommendations/general-comment-no-25-2021-childrens-rights-relation.
(19) Děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho (článek 24 Listiny).
(20) Mohou svobodně vyjadřovat své názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům musí přihlížet s ohledem na jejich věk a vyspělost (článek 24 Listiny).
(21) V této souvislosti Komise připomíná význam přístupnosti, a to i ve smyslu úpravy ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (dále jen „směrnice o přístupnosti internetových stránek“), jakož i účasti dětí v průběhu koncipování, provádění a hodnocení všech opatření týkajících se bezpečnosti, ochrany a soukromí dětí na internetu.
(22) Podle článku 25 obecného nařízení o ochraně osobních údajů musí provozovatelé, kteří zpracovávají osobní údaje nezletilých osob, již nyní zavést vhodná organizační a technická opatření na ochranu práv subjektů údajů (záměrná a standardní ochrana osobních údajů). Tuto povinnost vymáhají příslušné úřady pro ochranu osobních údajů v souladu s článkem 51 obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Viz Pokyny EDPB 4/2019 k článku 25 Záměrná a standardní ochrana osobních údajů. K dispozici na adrese: https://edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/guidelines/guidelines-42019-article-25-data-protection-design-and_cs.
(23) OECD (2024), Towards Digital Safety by Design for Children. K dispozici na adrese: https://doi.org/10.1787/c167b650-en.
(24) To vyžaduje upřednostnění prvků, funkcí, obsahu nebo modelů, které jsou v souladu s vyvíjejícími se schopnostmi dětí, a také zohlednění sociokulturních rozdílů. Pro soukromí, bezpečnost a ochranu dětí má zásadní význam koncepce odpovídající věku: například bez příslušných informací přiměřených věku nemusí být děti schopny pochopit, používat nebo využívat prvky ochrany soukromí nebo bezpečnosti, nastavení nebo jiné nástroje. CEN-CENELEC (2023) Workshop Agreement 18016 Age Appropriate Digital Services Framework , k dispozici na adrese https://www.cencenelec.eu/media/CEN-CENELEC/CWAs/ICT/cwa18016_2023.pdf; Věkové kategorie a fáze vývoje viz mimo jiné příloha nizozemského kodexu práv dítěte. K dispozici na adrese: https://codevoorkinderrechten.waag.org/wp-content/uploads/2022/02/Code-voor-Kinderrechten-EN.pdf.
(25) Článek 3 Úmluvy o právech dítěte; článek 24 Listiny: právo dítěte na to, aby byl posouzen a zohledněn především jeho nejvlastnější zájem při zvažování různých zájmů s cílem dosáhnout rozhodnutí v záležitosti týkající se dítěte, skupiny identifikovaných nebo neidentifikovaných dětí nebo dětí obecně. Stanovení nejvlastnějšího zájmu by v případě potřeby neměly provádět společnosti, ale mělo by být stanoveno na základě opatření příslušných orgánů. LSE Digital Futures for Children (2024), The Best interests of the child in the digital environment. K dispozici na adrese: https://www.digital-futures-for-children.net/digitalfutures-assets/digitalfutures-documents/Best-Interests-of-the-Child-FINAL.pdf.
(26) Zákaz diskriminace: práva dětí se vztahují na všechny děti bez rozdílu, jak stanoví článek 21 Listiny. Práva dítěte podle článku 24 Listiny zahrnují právo dětí na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho; děti mohou svobodně vyjadřovat své názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům musí přihlížet s ohledem na jejich věk a vyspělost; při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány, nebo soukromými institucemi, musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte. Práva dětí rovněž zahrnují – jako v případě všech osob – právo na život podle článku 2 Listiny a právo na respektování jejich fyzické a duševní nedotknutelnosti podle článku 3 Listiny. Práva dítěte jsou rovněž zakotvena a podrobněji popsána v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte („UNCRC“), kterou ratifikovaly všechny členské státy.
(27) Komise připomíná zejména pokyny EDPB pro posouzení vlivu na ochranu údajů a stanovení, zda „je pravděpodobné, že zpracování údajů bude mít za následek vysoké riziko“ pro účely nařízení (EU) 2016/679.
(28) Příkladem významných změn je zavedení nových prvků ovlivňujících interakci s uživateli, úpravy doporučovacích systémů, nastavení účtu, moderování, podávání zpráv nebo jiných koncepčních prvků, které by výrazně změnily zkušenost dětí s platformou, změny v postupech sběru dat, rozšíření na nové skupiny uživatelů, integrace generativních nástrojů umělé inteligence nebo změny související s opatřeními k zajištění věku nebo jejich poskytovateli.
(29) UNICEF. (2024). Children's rights impact assessment: A tool to support the design of AI and digital technology that respects children's rights. K dispozici na adrese: https://www.unicef.org/childrightsandbusiness/workstreams/responsible-technology/D-CRIA; (2021) MO-CRIA: Child Rights Impact Self-Assessment Tool for Mobile Operators. K dispozici na adrese: https://www.unicef.org/reports/mo-cria-child-rights-impact-self-assessment-tool-mobile-operators.
(30) Nizozemské ministerstvo vnitra a vztahů s královstvím (BZK). (2024). Child Rights Impact Assessment (Fillable Form). K dispozici na adrese: https://www.nldigitalgovernment.nl/document/childrens-rights-impact-assessment-fill-in-document/.
(31) Viz zejména kapitola 14 pracovní dohody o rámci pro digitální služby odpovídajícím věku Workshop Agreement 18016 Age Appropriate Digital Services Framework , CEN-CENELEC (2023), k dispozici na adrese: https://www.cencenelec.eu/media/CEN-CENELEC/CWAs/ICT/cwa18016_2023.pdf.
(32) Evropská komise: Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, Centrum pro právo a digitální technologie (eLaw), LLM, Raiz Shaffique, M. a van der Hof, S. (2024). Mapping age assurance typologies and requirements – Research report. K dispozici na adrese: https://data.europa.eu/doi/10.2759/455338.
(33) Tamtéž. CEN-CENELEC. (2023). Workshop Agreement 18016 Age Appropriate Digital Services Framework : https://www.cencenelec.eu/media/CEN-CENELEC/CWAs/ICT/cwa18016_2023.pdf.
(34) Poskytovatelům online platforem mohou při provádění tohoto posouzení pomoci nástroje přezkumu rizik a posouzení dopadu na práva dítěte uvedené v oddíle 5 týkajícím se přezkumu rizik.
(35) Viz prohlášení EDPB 1/2025 týkající se zajištění věku. K dispozici na adrese: https://www.edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/statements/statement-12025-age-assurance_cs.
(36) Tato rizika lze určit prostřednictvím přezkumu rizik uvedeného v oddíle 5.
(37) V této souvislosti Komise připomíná povinnosti členských států stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/1535/oj), a příslušné postupy pro návrhy technických předpisů stanovené ve směrnici.
(38) Komise v současné době testuje unijní řešení pro ověřování věku, které má usnadnit ověřování věku podle standardu požadovaného v těchto pokynech, než bude k dispozici evropská peněženka digitální identity. Jiná řešení, která jsou slučitelná se standardem stanoveným v těchto pokynech, mohou být dostupná na trhu nebo v jednotlivých členských státech, nikoli však v ostatních členských státech. Poskytovatelé online platforem, kteří tuto okolnost prokáží, by však měli začít testovat a používat metody ověřování věku, které dodržují kritéria podle oddílu 6.1.4, jakmile budou takové metody k dispozici. Toto přechodné období může být upraveno s ohledem na zavedení unijního řešení pro ověřování věku.
(39) . Přehled různých metod odhadu věku je k dispozici v materiálu, který vypracovala Evropská komise: Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, Centrum pro právo a digitální technologie (eLaw), LLM, Raiz Shaffique, M. a van der Hof, S. (2024) Mapping age assurance typologies and requirements – Research report. K dispozici na adrese: https://data.europa.eu/doi/10.2759/455338.
(40) Poskytovatel služby potřebuje pouze vědět, zda uživatel již dosáhl nebo dosud nedosáhl určité věkové hranice. To by mělo být realizováno pomocí tokenizovaného přístupu založeného na účasti třetí strany, kdy poskytovatel služby vidí pouze funkční výsledek procesu zajištění věku (například „nad“ nebo „pod“ věkovou hranicí). Poskytovatel, jenž je třetí stranou, provede kontrolu věku a poskytne uživateli „věkový token“, který může uživatel předložit poskytovateli služeb, aniž by musel znovu prokazovat svůj věk. Věkový token může obsahovat různé atributy uživatele a informace o tom, kdy, kde nebo jak byla kontrola věku provedena. Viz také prohlášení EDPB 1/2025 týkající se zajištění věku. K dispozici na adrese: https://www.edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/statements/statement-12025-age-assurance_cs.
(41) Důkaz s nulovou znalostí je protokol, ve kterém jedna strana (dokazovatel) může prokázat druhé straně (ověřovateli), že určitý výrok je pravdivý, aniž by ověřovateli předala jakoukoli informaci kromě samotného faktu pravdivosti tohoto výroku.
(42) Podle kapitoly II oddílu 1 nařízení (EU) č. 910/2014, ve znění nařízení (EU) 2024/1183.
(43) Referenční norma EU je dostupná na adrese https://ageverification.dev.
(44) Tyto metody jsou plně v souladu s výzvou EDPB v bodě 34 prohlášení 1/2025 týkajícího se zajištění věku, pokud jde o řešení, která zabraňují propojování a profilování. Tyto přístupy, které chrání soukromí, jsou také v akademickém výzkumu upřednostňovány jako škálovatelné, inkluzivní a účinné pro minimalizaci rizik pro nezletilé osoby při respektování základních práv. K dispozici na adrese: https://www.edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/statements/statement-12025-age-assurance_cs.
(45) Pokud se v těchto případech používá ověřování věku, nejsou tím dotčeny žádné samostatné povinnosti poskytovatele, například povinnost posoudit, zda je nezletilá osoba jako spotřebitel dostatečně stará na to, aby mohla legálně uzavřít smlouvu. To závisí na použitelném právu členského státu, v němž má nezletilá osoba bydliště.
(46) V některých případech může poskytovatel ověřit, že nezletilou osobu přihlásili její opatrovníci.
(47) Tato rizika lze určit prostřednictvím přezkumu rizik uvedeného v oddíle 5.
(48) Všechny příklady správné a nesprávné praxe v těchto pokynech se týkají fiktivních online platforem.
(49) Poskytovatel by mohl tento mechanismus začlenit do svého interního systému vyřizování stížností podle článku 20. Viz rovněž oddíl 7.1 tohoto dokumentu.
(50) Nepřesné zajištění věku může vést k vyloučení příjemců, kteří by jako takoví byli způsobilí k využívání služby, nebo umožnit přístup ke službě nezpůsobilým příjemcům navzdory zavedenému opatření k zajištění věku.
(51) Nevhodné zajištění věku může vyvolat nepřiměřená rizika z hlediska práv příjemců na ochranu údajů a soukromí, zatímco paušální zajištění věku by mohlo omezit přístup ke službám nad rámec toho, co je skutečně nezbytné.
(52) Viz 71. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2065, který zdůrazňuje, že poskytovatelé musí dodržovat zásadu minimalizace údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679.
(53) Viz body 2.3 a 2.4 prohlášení EDPB 1/2025 týkajícího se zajištění věku. K dispozici na adrese: https://www.edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/statements/statement-12025-age-assurance_cs.
(54) Evropská komise: Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, Centrum pro právo a digitální technologie (eLaw), LLM, Raiz Shaffique, M. a van der Hof, S. (2024) Mapping age assurance typologies and requirements – Research report. K dispozici na adrese: https://data.europa.eu/doi/10.2759/455338.
(55) Tím nejsou dotčeny další požadavky vyplývající z jiných právních předpisů, například článku 12 nařízení (EU) 2016/679.
(56) Jak je uvedeno v oddíle 6.1, Komise nepovažuje vlastní prohlášení za vhodnou metodu zajištění věku, která by zajišťovala vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2065.
(57) Willis, L. E. (2014). Why not privacy by default? Berkeley Technology Law Journal, 29(1), 61. K dispozici na adrese: https://www.btlj.org/data/articles2015/vol29/29_1/29-berkeley-tech-l-j-0061-0134.pdf; Cho, H., Roh, S., Park, B. (2019). Of promoting networking and protecting privacy: Effects of defaults and regulatory focus on social media users’ preference settings. Computers in Human Behavior, 101, 1–13. K dispozici na adrese: https://doi.org/10.1016/j.chb.2019.07.001. K příkladům nastavení, která mohou ohrozit soukromí, bezpečnost nebo ochranu nezletilých osob, patří mimo jiné povolení sdílení polohy, přepnutí na veřejný profil, umožnění ostatním uživatelům zobrazit seznamy kontaktů nebo sledujících daného uživatele, povolení sdílení souborů médií a hostování živého vysílání nebo účast v živém vysílání.
(58) Nezletilé osoby procházejí různými vývojovými fázemi a v různém věku vykazují různou úroveň vyspělosti a porozumění. To mimo jiné uznává Výbor OSN pro práva dítěte ve svém obecném komentáři č. 25 o právech dětí v souvislosti s digitálním prostředím, 2021, body 19–21. Praktická tabulka uvádějící věk a vývojové fáze je dostupná mimo jiné jako příloha nizozemského kodexu práv dítěte. K dispozici na adrese: https://codevoorkinderrechten.waag.org/wp-content/uploads/2022/02/Code-voor-Kinderrechten-EN.pdf.
(59) Komise připomíná, že směrnice 2005/29/ES, a to i v bodě 7 přílohy I, zakazuje nekalé obchodní praktiky uvádějící nepravdivé tvrzení, že produkt bude dostupný pouze po omezenou dobu nebo že bude dostupný pouze po omezenou dobu za určitých podmínek, za účelem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí bez příležitosti nebo času potřebného k učinění informované volby.
(60) Komise připomíná, že podle čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 („akt o umělé inteligenci“) jsou poskytovatelé systémů AI určených k přímé interakci s fyzickými osobami povinni zajistit, aby tyto systémy byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem AI. Jakékoli opatření přijaté na základě tohoto doporučení by mělo být chápáno v souladu s opatřeními přijatými k dosažení souladu s čl. 50 odst. 1 aktu o umělé inteligenci, včetně vlastního režimu dohledu a vymáhání, a tato opatření by jím neměla být dotčena.
(61) Komise připomíná pokyny k zakázaným postupům v oblasti umělé inteligence stanovené nařízením (EU) 2024/1689 (akt o umělé inteligenci).
(62) Pro účely tohoto oddílu Komise připomíná, že v souladu s čl. 3 písm. s) nařízení (EU) 2022/2065 doporučovací systémy zahrnují systémy používané pro doporučování obsahu, doporučování produktů, doporučování reklamy, doporučování kontaktů, automatické dokončování vyhledávání a výsledky vyhledávání.
(63) Munn, L. (2020). Angry by design: Toxic communication and technical architectures. Humanities and Social Sciences Communications, 7(53). K dispozici na adrese: https://doi.org/10.1057/s41599-020-00550-7; Milli, S. et al. (2025). Engagement, user satisfaction, and the amplification of divisive content on social media. PNAS Nexus, 4(3) pgaf062. K dispozici na adrese: https://doi.org/10.1093/pnasnexus/pgaf062; Piccardi, T. et al. (2024). Social Media Algorithms Can Shape Affective Polarization via Exposure to Antidemocratic Attitudes and Partisan Animosity. K dispozici na adrese: 10.48550/arXiv.2411.14652; Harriger, J. A., Evans, J. L., Thompson, J. K., Tylka, T. L. (2022). The dangers of the rabbit hole: Reflections on social media as a portal into a distorted world of edited bodies and eating disorder risk and the role of algorithms. Body Image, 41, 292–297. K dispozici na adrese: https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2022.03.007; Amnesty International. (2023). Driven into darkness: How TikTok’s „For You“ feed encourages self-harm and suicidal ideation. K dispozici na adrese: https://www.amnesty.org/en/documents/pol40/7350/2023/en/; Hilbert, M., Ahmed, S., Cho, J., Chen, Y. (2024). #BigTech @Minors: Social media algorithms quickly personalize minors’ content, lacking equally quick protection. K dispozici na adrese: http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.4674573; Sala, A., Porcaro, L., Gómez, E. (2024). Social Media Use and adolescents' mental health and well-being: An umbrella review, Computers in Human Behavior Reports, Volume 14, 100404, ISSN 2451-9588. K dispozici na adrese: https://doi.org/10.1016/j.chbr.2024.100404.
(64) Komise rovněž připomíná, že na koncepci a fungování doporučovacích systémů mohou mít vliv i jiné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy s cílem zajistit ochranu právních zájmů v rámci příslušné oblasti působnosti, které přispívají k vysoké míře soukromí, bezpečnosti a ochrany základních práv na internetu.
(65) Při sestavování pořadí doporučovacích systémů by se měla zohlednit například zpětná vazba nezletilých osob týkající se obsahu, činností, osob, účtů nebo skupin, které jsou jim nepříjemné nebo které chtějí vidět častěji nebo méně často. Patří sem zpětná vazba typu „Ukažte mi méně/více“, „Nechci vidět/nemám zájem“, „Nechci vidět obsah z tohoto účtu“, „Tohle je mi nepříjemné“, „Skryjte to“, „Nelíbí se mi to“ nebo „Tohle není pro mě“. Viz také oddíl 7.1 těchto pokynů týkající se oznámení uživatelů, zpětné vazby a stížností.
(66) Příklady výrazů lze nalézt v balíčku znalostí o boji proti prodeji drog na internetu, který byl vypracován v rámci internetového fóra EU a shromažďuje více než 3 500 výrazů, emotikonů a slangových vyjádření používaných obchodníky s drogami k prodeji drog na internetu – viz odkaz v plánu EU pro boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti (COM(2023) 641 final).
(67) Viz čl. 27 odst. 1 a 3 nařízení (EU) 2022/2065.
(68) Výbor OSN pro práva dítěte, obecný komentář č. 25, bod 112, UNICEF. (2019). Discussion paper: Digital marketing and children’s rights. K dispozici na adrese: https://www.unicef.org/childrightsandbusiness/media/256/file/Discussion-Paper-Digital-Marketing.pdf.
(69) Pro nezletilé osoby je v důsledku těchto praktik obtížnější rozlišovat mezi komerčním a nekomerčním obsahem, odolávat tlaku vrstevníků na nákup obsahu ve hře či v aplikaci, který je pro nezletilé osoby atraktivní, nebo dokonce nezbytný pro pokrok ve hře, nebo chápat skutečnou hodnotu měn v aplikaci nebo to, že výskyt nejžádanějšího obsahu, jako jsou upgrady, mapy a avataři, může být při náhodných nákupech v aplikaci nebo v průběhu hry méně častý než výskyt méně žádoucího obsahu.
(70) M. Ganapini, E. Panai (2023) An Audit Framework for Adopting AI-Nudging on Children. K dispozici na adrese: https://arxiv.org/pdf/2304.14338.
(71) Komise připomíná, že podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 nejsou nařízením dotčeny směrnice 2010/13/EU, právní akty Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, nařízení (EU) 2021/784, nařízení (EU) 2019/1148, nařízení (EU) 2019/1150, právní akty Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků (včetně směrnice (EU) 2005/29) a právní akty Unie v oblasti ochrany osobních údajů, právní akty Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech, právní akty Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení. Nařízení nemá vliv ani na uplatňování směrnice 2000/31/ES. Podle článku 91 nařízení (EU) 2022/2065 je Komise pověřena, aby do 17. listopadu 2025 zhodnotila a podala zprávu o vzájemném působení tohoto nařízení s jinými právními akty, zejména s akty uvedenými výše.
(72) UNICEF poskytuje zdroje a pokyny pro platformy týkající se ekosystému digitálního marketingu, včetně diskusního dokumentu Discussion Paper on digital marketing and children’s rights, UNICEF (2025), dostupného na adrese https://www.unicef.org/childrightsandbusiness/workstreams/responsible-technology/digital-marketing.
(73) Komise připomíná, že například na obchodníky se vztahuje zákaz používání nekalých obchodních praktik podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2005/29/ES a bod 28 přílohy I směrnice zakazuje přímé nabádání určené dětem, aby si koupily inzerované produkty nebo aby přesvědčily své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim je koupili. Toto obchodní chování je za všech okolností považováno za nekalé.
(74) Obecný komentář Výboru pro práva dítěte č. 25 (2021) o právech dětí v souvislosti s digitálním prostředím stanoví, že nejlepší zájem dítěte by se měl uplatňovat „jako přední hledisko při regulaci reklamy a marketingu zaměřených na děti a přístupných dětem [...]. Sponzorování, umísťování produktů a všechny formy obchodně zaměřeného obsahu by měly být jasně odlišovány od veškerého jiného obsahu a neměly by udržovat genderové nebo rasové stereotypy“.
(75) Komise připomíná, že takové systémy umělé inteligence by mohly představovat zakázané praktiky podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2024/1689, pokud zneužívají zranitelnosti dětí způsobem, který způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohl způsobit významnou újmu. Veškerá opatření přijatá v souladu s tímto doporučením by měla jít nad rámec opatření přijatých k prevenci uplatňování tohoto zákazu. Za dohled a vymáhání opatření přijatých k dosažení souladu s čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 a jejich prosazování jsou i nadále odpovědné příslušné orgány podle uvedeného nařízení.
(76) Komise připomíná, že podle článků 6 a 7 směrnice 2005/29/ES musí být zveřejnění obchodního prvku jasné a přiměřené s ohledem na médium, v němž se marketing uskutečňuje, včetně kontextu, umístění, načasování, trvání, jazyka nebo cílové skupiny. Viz také Pokyny k výkladu a uplatňování směrnice 2005/29/ES.
(77) Komise připomíná, že směrnice 2005/29/ES v čl. 7 odst. 2 a v příloze I bodě 22 zakazuje nepravdivé tvrzení nebo vyvolávání dojmu, že obchodník nejedná za účelem spojeným s jeho obchodní nebo podnikatelskou činností, řemeslem nebo povoláním, nebo klamnou prezentaci obchodníka jako spotřebitele. Připomíná také směrnici 2010/13/EU, která zakazuje přímo nabádat nezletilé osoby ke koupi nebo pronájmu produktu nebo služby, přímo nabádat nezletilé osoby, aby přesvědčovaly své rodiče nebo třetí osoby ke koupi propagovaného zboží nebo služby a využívat zvláštní důvěru, kterou mají nezletilé osoby k rodičům, svým učitelům nebo jiným osobám. Podle 10. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2022/2065 by tímto nařízením nemělo být dotčeno právo Unie v oblasti ochrany spotřebitele, včetně směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu.
(78) Komise rovněž připomíná, že směrnice 2010/13/EU stanoví, že platformy pro sdílení videí musí mít funkci, která umožní oznámit, že nahraný obsah obsahuje audiovizuální obchodní sdělení.
(79) Komise připomíná, že pojem virtuální měna je definován ve směrnici (EU) 2018/843 o boji proti praní peněz.
(80) Příklad použitý v tomto doporučení je irelevantní, pokud jde o jakoukoli právní kvalifikaci nebo definici měn ve hře ve stávajících právních předpisech Unie a/nebo jejich výklad týkající se důsledků používání těchto nástrojů.
(81) Komise připomíná, že směrnice 2005/29/ES v bodě 20 přílohy zakazuje popis produktu slovy „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ a podobnými, pokud musí spotřebitel zaplatit jakékoli jiné náklady, než jen nevyhnutelné náklady spojené s reakcí na obchodní praktiku a s vyzvednutím nebo doručením věci.
(82) Podle článku 25 nařízení (EU) 2022/2065. Komise připomíná, že podle čl. 25 odst. 2 se zákaz v čl. 25 odst. 1 nevztahuje na postupy, jichž se týká směrnice 2005/29/ES nebo nařízení (EU) 2016/679.
(83) Komise připomíná, že směrnice 2005/29/ES v bodě 7 přílohy I zakazuje nepravdivé tvrzení, že produkt bude dostupný pouze po omezenou dobu nebo že bude dostupný pouze po omezenou dobu za určitých podmínek, za účelem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí bez příležitosti nebo času potřebného k učinění informované volby. Na obchodníky se tak vztahuje zákaz používat techniky nedostatku.
(84) Komise připomíná, že v případě her by podle článků 8 a 9 směrnice 2005/29/ES obchodníci neměli zneužívat behaviorální zkreslení nebo zavádět manipulativní prvky týkající se například načasování nabídek v rámci hry (nabízení mikrotransakcí v kritických okamžicích hry), používání vizuálních a akustických efektů k vyvíjení nepřiměřeného tlaku na hráče.
(85) Důvěryhodní oznamovatelé jsou subjekty se zvláštními odbornými znalostmi a kompetencemi v oblasti odhalování určitých typů nezákonného obsahu a oznámení, která podávají v rámci své určené oblasti odbornosti, musí být poskytovateli online platforem upřednostněna a vyřízena bez zbytečného odkladu. Status důvěryhodného oznamovatele uděluje koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt usazen, za předpokladu, že subjekt prokázal své odborné znalosti, způsobilost, nezávislost na online platformách, jakož i náležitou péči, přesnost a objektivitu při podávání oznámení.
(86) Komise připomíná, že takové systémy umělé inteligence by mohly představovat zakázané praktiky podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2024/1689, pokud zneužívají zranitelnosti dětí způsobem, který způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohl způsobit významnou újmu. Veškerá opatření přijatá v souladu s tímto doporučením by měla jít nad rámec opatření přijatých k prevenci uplatňování tohoto zákazu. Za dohled a vymáhání opatření přijatých k dosažení souladu s čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 jsou i nadále odpovědné příslušné orgány podle uvedeného nařízení.
(87) Viz článek 8 nařízení (EU) 2022/2065.
(88) Informace o tom, jak by tyto informace měly ovlivnit doporučovací systémy poskytovatele, viz oddíl 6.5.2 těchto pokynů.
(89) Veškeré odkazy na „stížnost“ nebo „stížnosti“ ve zbývající části tohoto oddílu zahrnují všechny stížnosti, které jsou podány proti posouzení věku uživatele poskytovatelem, a všechny stížnosti, které jsou podány proti rozhodnutím podle článku 20 nařízení (EU) 2022/2065. Článek 20 nařízení (EU) 2022/2065 vyžaduje, aby poskytovatelé online platforem poskytli příjemcům služby přístup k účinnému internímu systému vyřizování stížností proti čtyřem druhů rozhodnutí poskytovatele online platformy. Jedná se o a) rozhodnutí o tom, zda odstranit dané informace či k nim znemožnit přístup nebo omezit jejich viditelnost, či nikoliv; b) rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně, či nikoliv; c) rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit účty příjemců, či nikoliv; a d) rozhodnutí o tom, zda pozastavit, ukončit nebo jinak omezit schopnost zpeněžit informace poskytnuté příjemci, či nikoliv.
(90) Například ty, které jsou součástí národních sítí center pro bezpečnější internet a sítí INHOPE nebo jiných národních linek pomoci dětem, například https://childhelplineinternational.org/.
(91) Vysvětlující pokyny UNICEF k zapojení zúčastněných stran do spolupráce s dětmi nabízejí konkrétní kroky v rámci odpovědné účasti dětí. UNICEF. (2025). Spotlight guidance on best practices for stakeholder engagement with children in D-CRIAs. K dispozici na adrese: https://www.unicef.org/childrightsandbusiness/media/1541/file/D-CRIA-Spotlight-Guidance-Stakeholder-Engagement.pdf.
(92) Tento přístup je v souladu se Strategií pro lepší internet pro děti (BIK+), která zdůrazňuje význam informovanosti a vzdělávání při prosazování bezpečnosti na internetu a v tomto ohledu podporuje provádění nařízení (EU) 2022/2065. Kromě toho centra pro bezpečnější internet zřízená v každém členském státě ukazují, že úsilí o zvyšování povědomí má význam pro prevenci a reakci na újmu a rizika na internetu.
(93) Toto školení by se mohlo týkat například práv dětí, rizik a narušení soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob na internetu, jakož i účinných postupů prevence, reakce a zmírňování rizik.
(94) An Coimisiún um Chosaint Sonraí. (2021). Fundamentals for a child-oriented approach to data processing. K dispozici na adrese: https://www.dataprotection.ie/sites/default/files/uploads/2021-12/Fundamentals%20for%20a%20Child-Oriented%20Approach%20to%20Data%20Processing_FINAL_EN.pdf; Coimisiún na Meán. (2024). Online safety code. K dispozici na adrese: https://www.cnam.ie/app/uploads/2024/11/Coimisiun-na-Mean-Online-Safety-Code.pdf; IMY (Švédský úřad pro ochranu soukromí). (2021). The rights of children and young people on digital platforms. K dispozici na adrese: https://www.imy.se/en/publications/the-rights-of-children-and-young-people-on-digital-platforms/; Nizozemské ministerstvo vnitra a vztahů s královstvím. (2022). Code for children's rights. K dispozici na adrese: https://codevoorkinderrechten.waag.org/wp-content/uploads/2022/02/Code-voor-Kinderrechten-EN.pdf. CNIL. (2021). CNIL publishes 8 recommendations to enhance protection of children online. K dispozici na adrese: https://www.cnil.fr/en/cnil-publishes-8-recommendations-enhance-protection-children-online; Unabhängiger Beauftragter für Fragen des sexuellen Kindesmissbrauchs. (bez data). Rechtsfragen Digitales. K dispozici na adrese: https://beauftragte-missbrauch.de/themen/recht/rechtsfragen-digitales.
(95) CEN-CENELEC (2023) Workshop Agreement 18016 Age Appropriate Digital Services Framework ; OECD. (2021). Children in the digital environment – Revised typology of risks. https://www.oecd.org/en/publications/children-in-the-digital-environment_9b8f222e-en.html.
(96) Norma P2089.2™ pro smluvní podmínky týkající se zapojení dětí na internetu uvádí postupy a praktiky pro vypracování smluvních podmínek, které pomáhají chránit práva dětí v digitální sféře.
(97) Komise rovněž připomíná požadavky stanovené v článku 28b směrnice 2010/13/EU, podle nichž jsou poskytovatelé platforem pro sdílení videí povinni chránit nezletilé osoby před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli a audiovizuálními obchodními sděleními, které mohou narušit jejich tělesný, duševní či mravní vývoj. Tyto požadavky mají být vyhodnoceny a případně revidovány do 19. prosince 2026.
(98) Jak je uvedeno v úvodu těchto pokynů, některá ustanovení nařízení (EU) 2022/2065 včetně čl. 14 odst. 5 a 6 ukládají poskytovatelům velmi velkých online platforem další povinnosti. V rozsahu, v jakém se povinnosti v nich vyjádřené týkají také soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob ve smyslu čl. 28 odst. 1, navazují tyto pokyny na uvedená ustanovení.
(99) Například jejich zveřejněním v databázi smluvních podmínek digitálních služeb: https://platform-contracts.digital-strategy.ec.europa.eu/.
(100) Jak je uvedeno v oddíle Oblast působnosti těchto pokynů (oddíl 2), některá ustanovení nařízení (EU) 2022/2065 včetně oddílu 5 kapitoly III ukládají poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů další povinnosti. V rozsahu, v jakém se povinnosti v nich vyjádřené týkají rovněž soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob ve smyslu čl. 28 odst. 1, navazují tyto pokyny na uvedená ustanovení a velmi velké online platformy by neměly očekávat, že přijetí opatření popsaných v těchto pokynech, ať již částečné nebo úplné, postačí k zajištění souladu s jejich povinnostmi podle oddílu 5 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065.
PŘÍLOHA
5C Typologie rizik pro děti na internetu
1.
OECD (1) a výzkumní pracovníci (2) klasifikovali rizika (3), s nimiž se nezletilé osoby mohou setkat na internetu, aby je poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám, akademická obec a tvůrci politik mohli lépe pochopit a analyzovat. Tato klasifikace rizik je známá jako typologie rizik pro děti na internetu „5C“. Pomáhá při identifikaci rizik a zahrnuje pět kategorií rizik: obsah, chování, kontakt, spotřebitelská rizika, průřezová rizika. Tato rizika se mohou projevit, pokud nejsou zavedena vhodná a přiměřená opatření k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci služby, a mohou vést k porušení řady práv dětí.
2.
Typologie rizik pro děti na internetu „5C“ (4)|
Rizika pro děti v digitálním prostředí |
||||
|
Kategorie rizik |
Obsah |
Jednání |
Kontakt |
Spotřebitel |
|
Průřezová rizika |
Další rizika pro soukromí, bezpečnost a ochranu Rizika související s pokročilými technologiemi Rizika pro zdraví a pohodu Rizika nesprávného použití |
|||
|
Projevy rizika |
Nenávistný obsah |
Nenávistné chování |
Nenávistné kontakty |
Rizika marketingu |
|
Škodlivý obsah |
Škodlivé chování |
Škodlivé kontakty |
Rizika komerčního profilování |
|
|
Nezákonný obsah |
Nezákonné chování |
Nezákonné kontakty |
Finanční rizika |
|
|
Dezinformace |
Problematické chování generované uživatelem |
Další problematické kontakty |
Bezpečnostní rizika |
|
3.
Rizika spojená s obsahem: nezletilé osoby mohou být nečekaně a neúmyslně vystaveny obsahu, který by pro ně mohl být škodlivý: a. nenávistný obsah; b. škodlivý obsah c; nezákonný obsah; d. dezinformace. Tyto typy obsahu jsou obecně považovány za obsah, který má závažné negativní důsledky pro duševní zdraví a fyzickou pohodu nezletilých osob, například obsah propagující sebepoškozování, sebevraždy, poruchy příjmu potravy nebo extrémní násilí.
4.
Rizika spojená s chováním: jde o chování, které si nezletilé osoby mohou aktivně osvojit na internetu a které může představovat riziko pro ně samotné i pro ostatní, například a. nenávistné chování (například nezletilé osoby zveřejňují/posílají nenávistný obsah/zprávy); b. škodlivé chování (například nezletilé osoby zveřejňují/posílají násilný nebo pornografický obsah); c. nezákonné chování (například nezletilé osoby zveřejňují/posílají materiály s pohlavním zneužíváním dětí nebo teroristický obsah) a d. problematické chování generované uživateli (například účast na nebezpečných výzvách; sexting).
5.
Rizika spojená s kontaktem: týká se situací, kdy jsou nezletilé osoby oběťmi interakcí, nikoli jejich aktéry: a. nenávistné kontakty; b. škodlivé kontakty (například setkání probíhá s úmyslem způsobit újmu nezletilé osobě); c. nezákonné kontakty (například kontakty stíhatelné podle trestního práva) a d. další problematické kontakty. K příkladům rizik spojených kontaktem patří mimo jiné kybergrooming, sexuální nátlak a vydírání na internetu, pohlavní zneužívání prostřednictvím webové kamery, kyberšikana a obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování. Tato rizika se týkají také podvodných praktik na internetu, jako je phishing, podvody na tržištích a krádeže identity.
6.
Spotřebitelská rizika: nezletilé osoby mohou být v digitální ekonomice ohroženy i jako spotřebitelé: a. marketingová rizika (například lootboxy, reklamní hry); b. rizika komerčního profilování (například umístění produktu nebo přijímání reklamy určené dospělým, jako jsou seznamovací služby); c. finanční rizika (například podvody nebo utrácení velkých částek bez vědomí nebo souhlasu opatrovníků); d. bezpečnostní rizika a e. rizika spojená s nákupem a konzumací drog, léků, alkoholu a jiných nezákonných nebo nebezpečných produktů. Spotřebitelská rizika zahrnují také rizika spojená se smlouvami, například prodej údajů uživatelů nebo nekalé smluvní podmínky.
7.
Průřezová rizika: jedná se o rizika, která jdou napříč všemi kategoriemi rizik a jsou považována za vysoce problematická, protože mohou významně ovlivnit život nezletilých osob v mnoha ohledech. Zahrnují:|
a) |
Rizika související s pokročilými technologiemi, která se týkají nezletilých osob, které se s rozvojem technologií setkávají s novými nebezpečími, jako jsou chatboti s umělou inteligencí, kteří mohou poskytovat škodlivé informace nebo být využiti ke groomingu zneužitím zranitelných míst, nebo používání biometrických technologií, které mohou vést ke zneužití, podvodnému zneužití totožnosti a vyloučení. |
|
b) |
Rizika pro zdraví a pohodu, která zahrnují potenciální újmu pro duševní, emocionální nebo fyzickou pohodu nezletilých osob. Například zvýšenou obezitu/anorexii a problémy s duševním zdravím spojené s používáním nebo nadměrným používáním online platforem, které mohou mít v některých případech negativní dopady na fyzické a duševní zdraví a pohodu nezletilých osob, například v podobě závislosti, deprese, úzkostných poruch, narušení spánku a sociální izolace. |
|
c) |
Další rizika pro soukromí a ochranu údajů, která vyplývají z přístupu k informacím o nezletilých osobách a z nebezpečí geolokačních funkcí, které by mohli predátoři využít k vyhledání nezletilých osob a kontaktu s nimi. |
8.
Mezi další průřezová rizika (5) mohou patřit také:|
a) |
Další rizika pro bezpečnost a ochranu, která se týkají bezpečnosti nezletilých osob, zejména fyzické, a také všech otázek kybernetické bezpečnosti. |
|
b) |
Rizika nesprávného použití, která se vztahují k rizikům nebo újmě pro nezletilé osoby, jež vyplývají z nesprávného použití online platformy nebo jejích prvků. |
(1) OECD. (2021). Children in the digital environment – Revised typology of risks. https://www.oecd.org/en/publications/children-in-the-digital-environment_9b8f222e-en.html.
(2) Livingstone, S., Stoilova, M. (2021). The 4Cs: Classifying Online Risk to Children. (Série stručných zpráv CO:RE o klíčových tématech). Hamburk: Leibniz-Institut für Medienforschung | Hans-Bredow-Institut (HBI); CO:RE – Children Online: Research and Evidence. https://doi.org/10.21241/ssoar.71817.
(3) Viz také analýza rizik, kterou poskytla Spolková centrála pro ochranu dětí a mládeže (Bundeszentrale für Kinder- und Jugendmedienschutz, BZKJ). (2022). Gefährdungsatlas. Digitales Aufwachsen. Vom Kind aus denken. Zukunftssicher handeln. Aktualisierte und erweiterte 2. Auflage. – Bundeszentrale für Kinder- und Jugendmedienschutz. K dispozici na adrese: https://www.bzkj.de/resource/blob/197826/5e88ec66e545bcb196b7bf81fc6dd9e3/2-auflage-gefaehrdungsatlas-data.pdf.
(4) OECD. (2021). Children in the digital environment – Revised typology of risks. p.7. https://www.oecd.org/en/publications/children-in-the-digital-environment_9b8f222e-en.html.
(5) Livingstone, S., Stoilova, M. (2021). The 4Cs: Classifying Online Risk to Children. (Série stručných zpráv CO:RE o klíčových tématech). Hamburk: Leibniz-Institut für Medienforschung | Hans-Bredow-Institut (HBI); CO:RE – Children Online: Research and Evidence. https://doi.org/10.21241/ssoar.71817.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5519/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)