6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/1

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/2

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/3

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/4

1.

Dne 30. listopadu 2011 přijala Komise návrh na změnu směrnice 2006/43/ES o povinných auditech (1). Změny směrnice 2006/43/ES se týkají schvalování a registrace auditorů a auditorských společností, zásad profesní etiky, profesního tajemství, nezávislosti a podávání zpráv a rovněž souvisejících předpisů o dohledu. Téhož dne Komise přijala návrh nařízení o povinném auditu subjektů veřejného zájmu (2), kterým se stanoví podmínky pro provádění těchto auditů (dále jen „navrhované nařízení“). Uvedené návrhy byly dne 6. prosince 2011 odeslány ke konzultaci evropskému inspektorovi ochrany údajů.

2.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že s ním Komise návrhy konzultuje, a doporučuje, aby odkaz na toto stanovisko byl začleněn do preambule směrnice. Do preambule navrhovaného nařízení již odkaz na konzultaci evropského inspektora ochrany údajů začleněn byl.

3.

V tomto stanovisku se evropský inspektor ochrany údajů zabývá otázkami souvisejícími se směrnicí 2006/43/ES, které přesahují rámec navrhovaných změn. Upozorňuje na dopady, které může samotná směrnice (3) mít na ochranu údajů. Analýza předložená v tomto stanovisku má přímý význam jak pro uplatňování stávajících právních předpisů, tak pro další projednávané a případné budoucí návrhy obsahující podobná ustanovení, jako jsou ty, jimiž se evropský inspektor ochrany údajů zabývá ve svých stanoviscích k legislativnímu balíčku týkajícímu se revize právních předpisů pro bankovnictví, ratingové agentury, trhy finančních nástrojů (MiFID/MiFIR) a zneužívání trhu (4). Evropský inspektor ochrany údajů proto doporučuje, aby toto stanovisko bylo vykládáno v úzké souvislosti s jeho stanovisky k výše uvedeným iniciativám ze dne 10. února 2012.

4.

Komise se domnívá, že se auditorské společnosti podílely na finanční krizi, a snaží se zjistit, jakou úlohu auditoři v této krizi sehráli, respektive jakou úlohu v ní sehrát měli. Komise rovněž konstatuje, že důkladný audit je klíčem k obnovení důvěry i důvěryhodnosti trhu.

5.

Komise podotýká, že je rovněž důležité zdůraznit, že auditoři jsou zákonem pověřeni provádět povinné audity účetních závěrek obchodních společností s ručením omezeným a/nebo společností, které mají oprávnění poskytovat služby ve finančním sektoru. Uložení této povinnosti má zajistit plnění společenské úlohy, jež spočívá v poskytování stanovisek ohledně pravdivosti a věrohodnosti účetních závěrek těchto společností.

6.

Finanční krize dále podle Komise odhalila nedostatky povinných auditů, zejména u subjektů veřejného zájmu (SVZ). Jedná se o subjekty, u kterých existuje značný veřejný zájem z důvodu oboru jejich podnikání, jejich velikosti, počtu jejich zaměstnanců či jejich postavení nebo proto, že se vyznačují širokou škálou zainteresovaných osob.

7.

Ve snaze řešit tyto problémy zveřejnila Komise návrh na změnu směrnice 2006/43/ES o povinných auditech, který se týká schvalování a registrace auditorů a auditorských společností, zásad profesní etiky, profesního tajemství, nezávislosti a podávání zpráv a rovněž souvisejících předpisů o dohledu. Komise rovněž navrhla nové nařízení o povinném auditu subjektů veřejného zájmu, které stanoví podmínky pro provádění těchto auditů.

8.

Komise navrhuje, aby se směrnice 2006/43/ES vztahovala na situace, které nejsou zahrnuty v navrhovaném nařízení. Z tohoto důvodu je důležité od sebe tyto dva právní texty jednoznačně odlišit. To znamená, že stávající ustanovení směrnice 2006/43/ES, která se vztahují pouze na provádění povinného auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek subjektů veřejného zájmu, by měla být začleněna do navrhovaného nařízení a v případě potřeby pozměněna v jeho rámci.

9.

Zavádění a uplatňování právního rámce pro povinné audity může v některých případech zasahovat do práv fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů. Směrnice 2006/43/ES ve stávající i pozměněné podobě i navrhované nařízení obsahují ustanovení, jež mohou mít dopad na ochranu údajů dotčených fyzických osob.

46.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá pozornost, která je v navrhovaném nařízení věnována ochraně údajů, došel však k závěru, že některé prvky by bylo možné ještě zlepšit.

47.

Evropský inspektor ochrany údajů vydává tato doporučení:

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/7

1.

Dne 28. března 2012 Komise přijala sdělení nazvané „Řešení trestné činnosti v digitálním věku: zřízení Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě“ (1).

2.

Evropský inspektor ochrany údajů bere na vědomí, že Rada zveřejnila ve dnech 7.–8. června 2012 své závěry o zřízení Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (2). Rada schvaluje cíle sdělení, podporuje zřízení centra (uvádí se též jen „EC3“) v rámci Europolu a využívání stávajících struktur k boji proti dalším oblastem trestné činnosti, potvrzuje, že EC3 by mělo sloužit jako základna pro boj s kyberkriminalitou a že by toto centrum mělo úzce spolupracovat s příslušnými agenturami a aktéry na mezinárodní úrovni, a vyzývá Komisi, aby po konzultaci s Europolem dále rozšířila seznam konkrétních úkolů, které bude třeba provést k zajištění provozuschopnosti EC3 do roku 2013. Závěry nicméně nezmiňují, že je při zřizování EC3 velmi důležité dbát na základní práva a především na ochranu údajů.

3.

Před přijetím sdělení Komise měl evropský inspektor ochrany údajů možnost vyjádřit neformální připomínky k návrhu tohoto sdělení. Ve svých neformálních připomínkách zdůraznil, že ochrana údajů je stěžejním aspektem, který je třeba vzít při zřizování Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (dále jen „EC3“) v úvahu. Sdělení bohužel připomínky vznesené v této neformální fázi nezohlednilo. V závěrech Rady se kromě toho vyžadovalo zajištění toho, aby byl provoz centra zahájen již příští rok. Z tohoto důvodu by otázka ochrany údajů měla být zohledněna v následujících krocích, k nimž dojde již velmi brzy.

4.

Toto stanovisko se zabývá důležitostí ochrany údajů při zřizování EC3 a představuje konkrétní návrhy, které by mohly být zohledněny při stanovování pravomocí EC3 a v legislativní revizi právního rámce Europolu. Evropský inspektor ochrany údajů jednal z vlastního podnětu, a přijal proto toto stanovisko na základě čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

5.

Komise ve svém sdělení uvádí, že hodlá v rámci strategie vnitřní bezpečnosti zřídit Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (3).

6.

Sdělení obsahuje netaxativní seznam několika druhů kyberkriminality, na něž by se mělo EC3 soustředit: kybernetické trestné činy páchané organizovanými zločineckými skupinami, zejména pak činy vytvářející vysoké nezákonné zisky, např. podvody na internetu, kybernetické trestné činy působící závažnou újmu jejich obětem, např. pohlavní vykořisťování dětí na internetu, a dále kybernetické trestné činy vážně poškozující kritické systémy informační a komunikační technologie (IKT) v Unii.

7.

Pokud jde o náplň práce centra, sdělení uvádí tyto čtyři hlavní úkoly (4):

8.

Informace zpracovávané EC3 budou shromažďovány z celé řady veřejných, soukromých a otevřených zdrojů, a budou tak rozšiřovat dostupné policejní údaje, a budou se týkat kybernetické trestné činnosti, metod a osob z této činnosti podezřelých. Centrum bude také přímo spolupracovat s ostatními evropskými agenturami a institucemi. Tato spolupráce bude probíhat na základě účasti těchto subjektů na programové radě EC3 a rovněž prostřednictvím případné operativní spolupráce.

9.

Komise navrhuje, aby EC3 bylo přirozeným rozhraním pro specializované činnosti Europolu a jiných mezinárodních policejních subjektů zabývajících se kyberkriminalitou. EC3 by rovněž mělo v partnerství s Interpolem a dalšími strategickými partnery ve světě usilovat o zlepšování koordinovaných odpovědí v boji proti kyberkriminalitě.

10.

Z praktického hlediska Komise navrhuje vytvořit toto centrum jako součást Europolu. EC3 bude součástí Europolu  (5), a tudíž se na něj bude vztahovat právní režim této agentury (6).

11.

Podle Evropské komise (7) dojde v důsledku vytvoření EC3 k těmto hlavním změnám ve stávajících aktivitách Europolu: i) navýšení finančních zdrojů za účelem účinnějšího shromažďování informací z různých zdrojů, ii) výměna informací s partnery mimo donucovací orgány (především ze soukromého sektoru).

12.

Evropský inspektor ochrany údajů v tomto stanovisku:

13.

Struktura stanoviska je následující: část 2.1 se zabývá otázkou, proč ochrana údajů hraje zásadní úlohu při vytváření EC3; část 2.2 se zabývá slučitelností cílů stanovených ve sdělení pro EC3 s právním mandátem Europolu; část 2.3 se zaměřuje na spolupráci se soukromým sektorem a mezinárodními partnery.

50.

Evropský inspektor ochrany údajů považuje boj proti kyberkriminalitě za základní kámen při zajišťování bezpečnosti v digitálním prostoru a vytváření nezbytné důvěry. Rovněž upozorňuje, že dodržování režimů pro ochranu údajů by mělo být považováno za nedílnou součást boje proti kyberkriminalitě, a nikoli za překážku jeho účinnosti.

51.

Ve sdělení je zmiňováno vytvoření nového Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Europolu, přestože centrum pro boj proti kyberkriminalitě v Europolu funguje již několik let. Evropský inspektor ochrany údajů by uvítal, kdyby byly lépe objasněny nové kapacity a činnosti, které odliší nové EC3 od stávajícího centra pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Europolu.

52.

Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby pravomoci EC3 byly jasně definovány, a ne pouze vymezeny za pomoci odkazu na koncept „počítačové kriminality“ obsažený ve stávajících právních předpisech Europolu. Definice pravomocí EC3 a stanovení záruk ochrany údajů v rámci EC3 by rovněž měly být součástí přezkumu právních předpisů týkajících se agentury Europol. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby na období před vstupem nových právních předpisů týkajících se Europolu v platnost Komise stanovila tyto pravomoci a záruky ochrany údajů v ustanoveních upravujících mandát centra. Tato ustanovení by mohla zahrnovat:

53.

Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že výměna osobních údajů mezi EC3 a „celou řadou subjektů disponujících veřejnými, soukromými a otevřenými zdroji“ s sebou nese specifická rizika týkající se ochrany údajů, neboť bude často zahrnovat zpracovávání údajů shromážděných pro komerční účely a mezinárodní převody údajů. Tato rizika jsou řešena ve stávajícím rozhodnutí o Europolu, které stanoví, že Europol by zpravidla neměl přímo vyměňovat údaje se soukromým sektorem, a s určitými mezinárodními organizacemi by měl tuto výměnu provádět pouze za jasně vymezených okolností.

54.

S ohledem na tyto skutečnosti a vzhledem k významu těchto dvou činností pro EC3 Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby příslušné záruky ochrany údajů byly stanoveny v souladu se stávajícími ustanoveními rozhodnutí o Europolu. Tyto záruky by měly být součástí mandátu, který bude pro EC3 vypracován zřizovacím týmem, (a později i revidovaného právního rámce Europolu) a v žádném případě by neměly vést ke snížení úrovně ochrany údajů.

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/10

1.

Dne 30. dubna 2012 přijala Komise návrh přepracovaného znění nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 z října 2008 o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (1) (dále jen „návrh“).

2.

Evropský inspektor ochrany údajů již dne 19. října 2005 vydal stanovisko ke třem návrhům zřizujícím Schengenský informační systém druhé generace (2). Ve své analýze se tehdy evropský inspektor ochrany údajů zaměřil na to, že je potřeba omezit práva přístupu a doby uchování údajů a také poskytovat informace subjektům údajů. Zároveň poukázal na to, že nově fungující odkazy mezi záznamy nesmějí vést k rozšíření práv přístupu. Ohledně technické stránky návrhu SIS II doporučil zlepšení bezpečnostních opatření a varoval před užíváním vnitrostátních kopií.

3.

Evropský inspektor ochrany údajů bere na vědomí závěry Rady týkající se přechodu na systém SIS II (3). Rada členské státy mimo jiné vyzvala, aby

4.

Evropský inspektor ochrany údajů měl již před přijetím tohoto návrhu Komise možnost poskytnout k předloze textu neformální připomínky. V těchto připomínkách vyjádřil znepokojení ohledně různých aspektů týkajících se přechodu na nový systém, o nichž se domnívá, že by měly být objasněny. V přijatém textu však bohužel nejsou připomínky vznesené během neformální fáze zohledněny, takže text neposkytuje požadovaná vysvětlení.

61.

Při přechodu údajů ze systému SIS na systém SIS II může být určitým způsobem ohrožena ochrana údajů. Evropský inspektor ochrany údajů sice vítá snahy o zajištění toho, aby byl tento přechod proveden v plném souladu s právními předpisy, avšak zároveň by rád doporučil určité kroky ke zlepšení návrhu.

62.

Evropský inspektor ochrany údajů zejména vítá skutečnost, že podle nových ustanovení vstoupí právní rámec systému SIS II v platnost poté, co první členský stát úspěšně dokončí přechod na tento systém. To je významné, neboť podle starých právních předpisů by systém SIS II vstoupil v platnost až poté, co přechod k tomuto systému dokončí všechny členské státy. To by vedlo k právní nejednoznačnosti, především ohledně nových funkcí.

63.

Tento přístup musí být posouzen také z hlediska kontroly. Podle evropského inspektora ochrany údajů budou takto odpovědnosti přenášeny během přechodu, což by mohlo mít negativní vliv a dopad na záruky, které kontrola poskytuje, a to v době, kdy je nejvíce potřebná. Evropský inspektor ochrany údajů proto doporučuje použít od začátku přechodu na nový systém koordinovaný mechanismus kontroly. Tento přístup by měl být stanoven v přepracovaném znění.

64.

Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že zásadní hlediska přechodu na nový systém by měla být více objasněna ve znění nařízení a že by to nemělo být ponecháno na dalších nástrojích, jako je plán přechodu. Především se to týká následujících bodů:

65.

Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby byly nařízením posíleny povinnosti testování tím, že se objasní následující:

66.

Velmi vítána jsou preventivní bezpečnostní opatření a evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby bylo do textu přepracovaného znění vloženo konkrétní ustanovení, podle něhož by Komise a členské státy musely provést příslušná technická a organizační opatření na zajištění takové úrovně bezpečnosti, která bude přiměřená rizikům plynoucím z přechodu na nový systém a také ze specifické povahy osobních údajů, jež budou zpracovávány na základě požadavků článku 22 nařízení (ES) č. 45/2001.

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/13

1.

Dne 7. března 2012 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES (dále jen „návrh“). Téhož dne byl tento návrh zaslán ke konzultaci evropskému inspektorovi ochrany údajů.

2.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že s ním Komise návrh konzultuje, a doporučuje, aby odkazy na toto stanovisko byly začleněny do preambule navrhovaného nařízení.

3.

Návrh obsahuje ustanovení, která mohou v určitých případech mít pro dotčené osoby důsledky v oblasti ochrany údajů, jako jsou například vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů, výměna informací, uchovávání záznamů, externí zajišťování činností, zveřejňování sankcí a oznamování porušení předpisů.

4.

Ustanovení srovnatelná s těmi, která uvádí toto stanovisko, jsou obsažena v několika projednávaných a případných budoucích návrzích, jako například ustanovení projednávaná ve stanoviscích evropského inspektora ochrany údajů k evropským fondům rizikového kapitálu a k evropským fondům sociálního podnikání (1), k legislativnímu balíčku o revizi právních předpisů pro bankovnictví, ratingové agentury, trhy finančních nástrojů (MiFID/MiFIR) a zneužívání trhu (2). Evropský inspektor ochrany údajů proto doporučuje, aby toto stanovisko bylo vykládáno v úzké souvislosti s jeho stanovisky k výše uvedeným iniciativám.

5.

Po každém obchodu s cennými papíry v rámci obchodního systému nebo mimo něj následují procesy, které vedou k vypořádání obchodu, tj. dodání cenných papírů kupujícímu proti předání hotovosti prodávajícímu. Centrální depozitáře jsou hlavní instituce, které vypořádání umožňují, protože provozují systémy vypořádání obchodů s cennými papíry. Jedná se o instituce, které umožňují transakce uzavřené na trzích. Centrální depozitáře rovněž zajišťují prvotní zápis a centrální vedení účtů cenných papírů, na nichž se eviduje počet vydaných cenných papírů, jejich emitent a každá změna v jejich držení.

6.

Zatímco v rámci hranic jednotlivých států fungují centrální depozitáře obecně bezpečně a účinně, přes hranice se propojují a komunikují méně bezpečně, což pro investory znamená vyšší rizika a náklady při přeshraničních investicích. Zdrojem vážných obav je rovněž neexistence účinného jednotného vnitřního trhu pro vypořádání, například omezený přístup emitentů cenných papírů k centrálním depozitářům, rozdílné vnitrostátní režimy udělování povolení a rozdílná pravidla pro centrální depozitáře v rámci EU a omezená konkurence mezi centrálními depozitáři jednotlivých států. Tyto překážky vedou k velké roztříštěnosti trhu, zatímco přeshraniční transakce v Evropě neustále narůstají a centrální depozitáře jsou stále více propojeny.

7.

Cílem návrhu je tyto problémy řešit zavedením povinnosti zachytit veškeré převoditelné cenné papíry v zaknihované podobě a před jejich obchodováním v regulovaných systémech je zaevidovat u centrálního depozitáře, harmonizací vypořádacích lhůt a režimů pro zajištění disciplíny při vypořádání v celé EU a zavedením společného souboru pravidel pro řešení rizik souvisejících s fungováním a službami centrálních depozitářů.

8.

Návrh doplní předpisový rámec pro infrastrukturu trhu s cennými papíry vedle směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů (MiFID) pro obchodní systémy a návrhu nařízení o derivátových transakcích (EMIR) pro ústřední protistrany.

48.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že v návrhu byla věnována zvláštní pozornost ochraně osobních údajů.

49.

Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje:

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/15

1.

Dne 2. května 2012 zveřejnila Komise své sdělení o „Evropské strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem“ (1) (dále jako „sdělení“).

2.

Evropský inspektor ochrany údajů měl již před přijetím uvedeného sdělení příležitost poskytnout neformální připomínky. Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že některé z jeho připomínek byly ve sdělení zohledněny. Vzhledem k významu předmětu sdělení si evropský inspektor ochrany údajů dovoluje předložit toto stanovisko z vlastního podnětu.

3.

Cílem sdělení je vypracovat strategii pro zvýšení ochrany dětí na internetu. Sdělení je zasazeno do souvislostí Agendy EU v oblasti práv dítěte (2), Digitální agendy pro Evropu (3) a závěrů Rady o ochraně dětí v digitálním světě (4).

4.

Sdělení je postaveno na čtyřech hlavních pilířích:

5.

Sdělení nastiňuje řadu opatření, která musí přijmout podniky, členské státy a Komise. Zahrnuje otázky, jako jsou rodičovské kontroly, nastavení ochrany soukromí, klasifikace podle věku, ohlašovací nástroje, tísňové linky a spolupráce mezi podniky, tísňovými linkami a donucovacími orgány.

6.

Evropský inspektor ochrany údajů plně podporuje iniciativy zaměřené na posílení ochrany dětí na internetu a na zlepšování prostředků pro boj se zneužíváním dětí na internetu (5). Ve dvou předchozích stanoviscích upozorňoval evropský inspektor ochrany údajů na význam ochrany a bezpečnosti dětí na internetu z hlediska ochrany údajů (6). Vítá, že tato skutečnost byla ve sdělení uznána.

7.

Rostoucí využití digitálního prostředí dětmi a neustálý vývoj tohoto prostředí představují nová rizika z hlediska ochrany údajů a soukromí, která jsou uvedena v bodě 1.2.3 sdělení. K těmto rizikům patří mimo jiné zneužití osobních údajů dětí, nechtěné šíření jejich osobních profilů na stránkách sociálních sítí, jejich rostoucí využívání geolokačních služeb, skutečnost, že jsou stále více přímo vystaveny reklamním kampaním, a závažná trestná činnost, jako např. zneužívání dětí. Toto jsou konkrétní rizika, která musí být řešena způsobem odpovídajícím specifičnosti a zranitelnosti dané kategorie ohrožených osob.

8.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá, že opatření, která jsou ve sdělení předpokládána, by měla dodržovat stávající rámec ochrany údajů (včetně směrnice 95/46/ES a směrnice 2002/58/ES (7) o soukromí a elektronických komunikacích), směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu (8) a Listinu základních práv EU a že také přihlíží k navrhovanému novému rámci ochrany údajů (9). Evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že veškerá opatření, která mají být podle sdělení zavedena, by měla tomuto rámci odpovídat.

9.

Toto stanovisko upozorňuje na konkrétní otázky ochrany údajů, které vyplývají z opatření předpokládaných sdělením a které musí být řádně řešeny všemi příslušnými subjekty, jimž je sdělení určeno, tj. Komisí, členskými státy a případně podniky. Zejména kapitola II upozorňuje na konkrétní prostředky, které mohou napomoci zvýšit ochranu a bezpečnost dětí na internetu z hlediska ochrany údajů. V kapitole III stanovisko upozorňuje na některé otázky ochrany údajů, které je třeba řešit s cílem provést opatření zaměřená na boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí na internetu, zejména s ohledem na využívání ohlašovacích nástrojů a spolupráce mezi podniky, donucovacími orgány a tísňovými linkami.

49.

Evropský inspektor ochrany údajů podporuje iniciativy sdělení v oblasti zvýšení bezpečnosti internetu pro děti a boje proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí. Zejména vítá uznání ochrany údajů jako klíčového prvku pro zajištění ochrany dětí na internetu a pro posílení jejich postavení tak, aby mohly prospěšnost internetu využívat v bezpečí.

50.

Evropský inspektor ochrany údajů upozorňuje, že při provádění iniciativ zaměřených na zvýšení bezpečnosti dětí na internetu by měly být podniky, členskými státy a Komisí řádně zváženy požadavky ochrany údajů, a to zejména:

51.

Z iniciativ, na které sdělení upozorňuje s ohledem na boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, vyplývá řada otázek v oblasti ochrany údajů, které musí všechny zúčastněné strany ve vlastním oboru působnosti zohlednit:

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/18

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/19

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/20

1.

Komise dne 23. října 2012 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Advent International Corporation (Nizozemsko) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování na základě veřejné nabídky na koupi akcií zveřejněné dne 24. září 2012 kontrolu nad celým podnikem Mediq N.V. (Nizozemsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6762 – Advent International Corporation/Mediq na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

6.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 336/21

1.

Komise dne 24. října 2012 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 a na základě postoupení podle čl. 4 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik REWE Touristik GmbH (Německo) patřící do skupiny REWE a podnikatel Ferid NASR (Česká republika) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem EXIM Holding SA (Česká republika).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6704 – REWE Touristik GmbH/Ferid NASR/EXIM Holding SA na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: