Nařízení (ES) č. 1339/2001 rozšiřuje oblast působnosti nařízení tak, aby byly zahrnuty i členské státy, které nejsou členy eurozóny.
Hlavní znaky systému na ochranu eura
Technické údaje o padělaných eurobankovkách a euromincích jsou systematicky předávány orgány členských států (zejména národními centrálními bankami) ECB; ECB je odpovědná za jejich uchovávání a zpracování.
Orgány členských států musí umožnit svému národnímu analytickému středisku, aby přezkoumávalo podezřelé padělané bankovky, a národnímu mincovnímu analytickému středisku, aby přezkoumávalo podezřelé mince. Tyto orgány musí všechny nové typy podezřelých bankovek poslat ECB a všechny nové typy podezřelých mincí Evropskému technickému a vědeckému středisku (ETVS).
Určité povinnosti mají úvěrové instituce, jiní poskytovatelé platebních služeb a jiné instituce, které zpracovávají a distribuují bankovky a mince veřejnosti. Členské státy musí zajišťovat účinné, přiměřené a odrazující tresty použitelné na instituce, které nedodržují toto nařízení.
Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne , kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, , s. 6–10).
Postupné změny nařízení (ES) č. 1338/2001 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/840 ze dne , kterým se na období 2021–2027 zavádí program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání („program Pericles IV“) a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 331/2014 (Úř. věst. L 186, , s. 1–11).
Rozhodnutí Komise ze dne o zřízení skupiny odborníků pro boj proti padělání eura (Úř. věst. C 58, , s. 5–7).
Dohoda mezi Evropským policejním úřadem (Europol) a Evropskou centrální bankou (ECB) (Úř. věst. C 123, , s. 1–5).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, , s. 1–8).
Rozhodnutí Evropské centrální banky 2013/211/EU ze dne o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (přepracované znění) (ECB/2013/10) (Úř. věst. L 118, , s. 37–42).
Rozhodnutí Evropské centrální banky 2010/597/EU ze dne o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (ECB/2010/14) (Úř. věst. L 267, , s. 1–20).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1210/2010 ze dne o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh (Úř. věst. L 339, , s. 1–5).
Rozhodnutí Rady 2003/861/ES ze dne o analýze a spolupráci s ohledem na padělané euromince (Úř. věst. L 325, , s. 44).
Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne , kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (Úř. věst. L 181, , s. 11).
Rozhodnutí Rady 2001/887/SVV ze dne o ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 329, , s. 1–2).
Rozhodnutí Evropské centrální banky 2001/912/ES ze dne o některých podmínkách přístupu k systému monitorování padělků (ECB/2001/11) (Úř. věst. L 337, , s. 49–51).