CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Detergenty¹ mohou obsahovat složky zvané povrchově aktivní látky² zvyšují čisticí schopnosti detergentů, ale při uvolňování do přírodního prostředí mohou zhoršovat kvalitu vody. Jejich používání proto musí být pečlivě kontrolováno.
Toto nařízení stanovuje společná pravidla, která umožňují prodej a používání detergentů a povrchově aktivních látek v Evropské unii (EU) při současném zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví.
Nařízení povoluje pouze povrchově aktivní látky, které splňují kritérium konečného biologického rozkladu³, které mají být uvedeny na trh, a to buď samostatně (např. jako složky směsí používaných při výrobě detergentů), nebo jako složky detergentů.
V současné době probíhá revize nařízení v rámci iniciativy REFIT.

KLÍČOVÉ BODY

Tento právní předpis harmonizuje metody zkoušení, kterými se určuje biologická rozložitelnost všech povrchově aktivních látek používaných v detergentech. Vztahují se na konečný a primární biologický rozklad⁴.
Zkoušky se musí provádět v laboratořích, které splňují mezinárodně uznávané normy.
Výrobci jsou odpovědní zajistit, aby jejich produkty splňovaly požadavky podle tohoto nařízení.
Výrobci musí zpřístupnit technickou dokumentaci o výsledcích zkoušek příslušným orgánům a datové listy složek přípravků všem zdravotnickým pracovníkům, kteří o to požádají.
Informace na obalech detergentů musí být uvedeny čitelně, viditelně a nesmazatelně. Zahrnují kontaktní údaje výrobce a datové listy.
Etikety na obalech detergentů prodávaných veřejnosti musí obsahovat údaje o doporučeném dávkování pro standardní náplň pračky při různých způsobech praní.
Vnitrostátní orgány mohou zakázat prodej a používání určitých detergentů, pokud představují riziko pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí. O svém rozhodnutí informují Evropskou komisi a ostatní členské státy EU.

V roce 2012 bylo nařízení změněno za účelem harmonizace pravidel o omezování obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu v domácích pračkách a myčkách nádobí.

KONTEXT

Předchozí právní předpis se zabýval pouze primární biologickou rozložitelností povrchově aktivních látek v detergentech. Toto nařízení ho nahrazuje tím, že klade hlavní důraz na konečnou biologickou rozložitelnost.
Změna z roku 2012 zavádí nové limity pro snížení škod, které fosforečnany z detergentů mohou páchat na ekosystémech a kvalitě vody. Tento jev je známý jako „eutrofizace“.
Další informace viz:
- Předpisy v odvětví chemických látek (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Detergent. Každá látka nebo přípravek, ať už ve formě kapaliny, prášku atd., která obsahuje mýdla a/nebo jiné povrchově aktivní látky určené pro praní nebo čištění.
Povrchově aktivní látka. Jedna z mnoha složek detergentu. Povrchově aktivní látky se přidávají, aby odstraňovaly nečistoty z kůže, oblečení a předmětů v domácnosti, zejména v kuchyni a koupelně. Snižují povrchové napětí mezi dvěma kapalinami nebo mezi kapalnou a pevnou látkou. Mohou působit i jako smáčedla, emulgátory a pěnotvorné látky. „Povrchově aktivní látky“
Konečný biologický rozklad. Když se povrchově aktivní látka rozloží na oxid uhličitý, vodu a minerální soli a je absorbována prostředím.
Primární biologický rozklad. Když povrchově aktivní látka ztratí své vlastnosti. Je důležité, aby se tato schopnost ztratila, aby se co nejvíce snížily negativní účinky na čistírny odpadních vod.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1–35).

Postupné změny nařízení (ES) č. 648/2004 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Bezpečnější detergenty pro evropské spotřebitele

PŘEHLED DOKUMENTU:

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

KLÍČOVÉ BODY

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

KONTEXT

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT