K obecné politice v boji proti počítačové kriminalitě

Jelikož se internet stal součástí našeho každodenního života, stal se i uživatel internetu zranitelným vůči pachatelům, kteří často působí na jiných kontinentech. Vzhledem k rychlému nárůstu počítačové kriminality* připravila Evropská komise v roce 2007 půdu pro komplexní politiku, která by tento problém řešila.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů: k obecné politice v boji proti počítačové kriminalitě (KOM(2007) 267 v konečném znění ze dne 22. května 2007)

PŘEHLED

Jelikož se internet stal součástí našeho každodenního života, stal se i uživatel internetu zranitelným vůči pachatelům, kteří často působí na jiných kontinentech. Vzhledem k rychlému nárůstu počítačové kriminality* připravila Evropská komise v roce 2007 půdu pro komplexní politiku, která by tento problém řešila.

CO JE ÚKOLEM TOHOTO SDĚLENÍ?

Snažilo se představit obecnou politiku pro lepší koordinaci boje proti počítačové kriminalitě.

KLÍČOVÉ BODY

Cíl a opatření

Cílem bylo posílit boj proti počítačové kriminalitě na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni těmito opatřeními:

• 1.

  Zdokonalenou operativní spoluprací v oblasti prosazování právních předpisů posílením a vyjasněním odpovědnosti mezi Europolem, Eurojustem a dalšími subjekty.

• 2.

  Koordinovanými a propojenými školicími programy pro orgány činné v trestním řízení a soudní orgány, mezi něž patří Europol, Eurojust, Evropská policejní akademie a Evropská síť pro vzdělávání právníků.

• 3.

  Lepší politickou spoluprací a koordinací mezi zeměmi EU vytvořením stálého kontaktního místa EU pro výměnu informací a platformy EU pro odborné vzdělávání v oblasti počítačové kriminality.

• 4.

  Politickou a právní spoluprací se třetími zeměmi prostřednictvím Úmluvy Rady Evropy o počítačové trestné činnosti z roku 2001 (a jejího dodatečného protokolu), skupiny G8 Lyon-Řím pro boj proti trestné činnosti páchané s využitím špičkové techniky a v rámci projektů řízených Interpolem.

• 5.

  Zlepšeným dialogem mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem vytvořit vzájemnou důvěru a sdílet relevantní informace.

• 6.

  Standardizací právních předpisů a definic zemí EU v oblasti počítačové kriminality.

• 7.

  Rozvojem opatření/ukazatelů rozsahu počítačové kriminality.

• 8.

  Zvyšováním povědomí o nebezpečích a nákladech počítačové kriminality.

• 9.

  Výzkumnými programy EU, například v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost - policie.

ÚSPĚCHY

Patří sem:

• směrnice o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii
• strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie (2013)
• vytvoření Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (2013)
• směrnice o útocích proti informačním systémům (2013).

Další informace najdete na internetových stránkách Evropské komise věnovaných počítačové kriminalitě.

KONTEXT

Článek 68 Smlouvy o fungování Evropské unie, která vstoupila v platnost v roce 2009, formálně uznal významnou úlohu Evropské rady při tvorbě právních předpisů v oblasti vnitřních věcí. To umožňuje doplňovat opatření proti počítačové kriminalitě právními předpisy EU a rozsáhlejšími iniciativami.

KLÍČOVÝ POJEM

Počítačové trestné činy: trestné činy páchané pomocí elektronických komunikačních sítí a informačních systémů nebo proti takovým sítím a systémům.

Lze je rozdělit do tří skupin:

• Tradiční formy trestné činnosti, ale spáchané pomocí internetu (například podvody nebo padělání). Patří sem krádež identity, phishing (kdy si internetoví pachatelé vytvoří falešnou bankovní internetovou stránku, aby z klientů podvodně vylákali jejich heslo nebo data a mohli jim tak ukrást peníze). Internet také přeměnil mezinárodní obchod s drogami, zbraněmi a ohroženými druhy.
• Zveřejňování nezákonného obsahu, jako je materiál podněcující k terorismu, násilí, rasismu, xenofobii nebo pohlavnímu zneužívání dětí.
• Trestné činy postihující výlučně elektronické sítě, nové a často velkoplošné trestné činy s rozsáhlým dosahem, neznámé v předinternetové éře. Zde pachatelé napadají informační systémy, někdy ohrožují kritickou informační infrastrukturu státu, a tak i přímo jeho občany. Tyto útoky mohou probíhat prostřednictvím sítí „botnets“ (zkratkové slovo pro „robot networks“), kde pachatelé šíří tzv. malware (škodlivý software), který po stažení přemění počítač uživatele na „bot“. Síť takových infikovaných počítačů se poté používá k páchání trestné činnosti bez vědomí jejich uživatelů.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor (JOIN (2013) 1 final ze dne 7. února 2013).

Poslední aktualizace 26.05.2015