–

za K. M. M. E. Sweetmanem, BL, jakož i D. C. Smythem, SC, a D. F Conwayem, solicitor,

–

za Director of Public Prosecutions H. Kiely a A. Collins, jako zmocněnkyněmi, ve spolupráci s F. McDonaghem, SC, a T. Ricem, BL,

–

za Irsko A. Joycem, jakož i J. Quaney a M. Browne, jako zmocněnci, ve spolupráci s B. Doherty, BL,

–

za Evropskou komisi F. Moro a K. Walkerovou, jakož i A. Dawesem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu zásady proporcionality, čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jakož i článků 89 a 90 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. 2009, L 343, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci trestního řízení zahájeného proti K. M., veliteli rybářského plavidla, z důvodu, že měl na palubě plavidla zařízení, které umožňuje automatické třídění úlovků sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti, aniž by tam toto zařízení bylo instalováno nebo umístěno tak, aby zajišťovalo okamžité zmrazení a nedovolovalo vhazování mořských živočichů zpět do moře.

3

Článek 19a nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů prostřednictvím technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. 1998, L 125, s. 1), ve znění nařízení (EU) č. 227/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. března 2013 (Úř. věst. 2013, L 78, s. 1; Zvl. vyd. 04/03, s. 217) (dále jen „nařízení č. 850/98“), nadepsaný „Zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb“, zní:

„1.   V regionech 1, 2, 3 a 4 jsou během rybolovných operací zakázány výměty u druhů podléhajících kvótě, které mohou být zákonně vyloženy.

2.   Ustanovení uvedená v odstavci 1 se použijí, aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto nařízení nebo v jakýchkoli jiných právních předpisech Unie v oblasti rybolovu.“

4

Článek 32 tohoto nařízení, nadepsaný „Omezení použití automatických třídících zařízení“, stanoví:

„1.   Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví.

2.   Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno pokud:

3.   Všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu nebo Öresundu, mohou přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu.

Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.“

5

Článek 3 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. 2008, L 286, s. 1), nadepsaný „Rybářská plavidla provádějící [nezákonný, nehlášený a neregulovaný] rybolov“, zní:

„1.   Rybářské plavidlo se považuje za plavidlo provádějící [nezákonný, nehlášený a neregulovaný] rybolov, pokud se ukáže, že v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů v dané oblasti provádělo tyto činnosti:

[…]

[…]

2.   Činnosti uvedené v odstavci 1 se považují za závažná porušení předpisů podle článku 42 v závislosti na závažnosti daného porušení předpisů, kterou určí příslušný orgán členského státu s ohledem na kritéria, jako jsou vzniklá škoda a její výše, rozsah porušení předpisů nebo jeho opakování.“

6

Článek 42 nařízení č. 1005/2008, nadepsaný „Závažná porušení předpisů“, stanoví:

„1.   Pro účely tohoto nařízení se závažným porušením předpisů rozumí

[…]

2.   Závažnost porušení stanoví příslušný orgán členského státu, přičemž zohlední kritéria uvedená v čl. 3 odst. 2.“

7

Článek 44 tohoto nařízení, nadepsaný „Sankce za závažná porušení předpisů“, stanoví:

„1.   Členské státy zajistí, aby fyzická osoba, která se dopustila závažného porušení předpisů, nebo právnická osoba shledaná odpovědnou za závažné porušení předpisů byla potrestána účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními sankcemi.

2.   Členské státy uloží nejvyšší možnou pokutu nejméně ve výši pětinásobku hodnoty produktů rybolovu získaných spácháním závažného porušení předpisů.

V případě opakovaných závažných porušení předpisů v období pěti let uloží členské státy nejvyšší možnou sankci nejméně ve výši osminásobku hodnoty produktů rybolovu získaných spácháním závažného porušení předpisů.

Při uplatňování těchto sankcí členské státy zohlední rovněž závažnost škody způsobené daným rybolovným zdrojům a mořskému prostředí.

3.   Členské státy mohou rovněž, nebo jako alternativu, použít účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.“

8

Článek 45 bod 3 uvedeného nařízení, nadepsaný „Doprovodné sankce“, stanoví:

„Sankce stanovené v této kapitole mohou být doprovázeny dalšími sankcemi nebo opatřeními, zejména:

[…]“

[…]“

9

Body 2, 38 a 39 odůvodnění nařízení č. 1224/2009 zní následovně:

[…]

10

Článek 1 tohoto nařízení stanoví, že toto nařízení […] „zavádí režim Společenství pro kontrolu, inspekci a vynucování s cílem zajistit dodržování pravidel společné rybářské politiky“.

11

Článek 89 odst. 1 až 3 nařízení č. 1224/2009, nadepsaný „Opatření k zajištění shody“, zní:

„1.   Členské státy zajistí, aby byla systematicky přijímána vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestního řízení v souladu s jejich vnitrostátním právem, proti fyzickým nebo právnickým osobám podezřelým z porušení pravidel společné rybářské politiky.

2.   Celková výše sankcí a doprovodných sankcí se počítá v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy tak, aby bylo zajištěno, že odpovědné osoby účinně připraví o hospodářský prospěch z porušení předpisů, aniž by bylo dotčeno legitimní právo na výkon povolání. Tyto sankce musí rovněž mít důsledky přiměřené závažnosti porušení předpisů, a tím účinně odrazovat od dalšího porušování předpisů shodné povahy.

3.   Členské státy mohou uplatňovat systém, v němž je pokuta úměrná obratu právnické osoby nebo finančnímu prospěchu dosaženému nebo předpokládanému v důsledku porušení předpisů.“

12

Článek 90 tohoto nařízení, nadepsaný „Sankce a závažná porušení předpisů“, stanoví:

„1.   Vedle článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 se […] považují za závažné porušení předpisů […] tyto činnosti:

[…]

2.   Členské státy zajistí, aby fyzické osobě, která se dopustila závažného porušení předpisů, nebo právnické osobě, která za ně nese odpovědnost, byly uloženy účinné, přiměřené a odrazující správní sankce v rozmezí sankcí a opatření uvedených v kapitole IX nařízení (ES) č. 1005/2008.

3.   Aniž je dotčen čl. 44 odst. 2 nařízení (ES) č. 1005/2008, uloží členské státy sankci, která je účinně odrazující a tam, kde je to vhodné, vypočtena na základě hodnoty produktů rybolovu získaných závažným porušením předpisů.

4.   Při stanovení sankcí členské státy rovněž zohlední hodnotu poškození dotyčných rybolovných zdrojů a mořského prostředí.

5.   Členské státy mohou rovněž, nebo jako alternativu, použít účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.

6.   Sankce stanovené v této kapitole mohou být doprovázeny dalšími sankcemi nebo opatřeními, zejména těmi, které jsou popsány v článku 45 nařízení (ES) č. 1005/2008.“

13

V souladu s čl. 14 odst. 3 Sea Fisheries and Maritime Jurisdiction Act 2006 (zákon z roku 2006 o rybolovu na moři a o námořní příslušnosti, dále jen „zákon z roku 2006“) může být velitel stíhán v případě porušení nařízení přijatých na základě uvedeného článku, která se týkají námořního rybářského plavidla nebo lovných zařízení nebo vybavení nacházejících se na palubě. Článek 14 odst. 4 zákona z roku 2006 stanoví, že v případě trestního stíhání musí obviněný prokázat, že se má na něj vztahovat jakékoliv osvobození, kterého se dovolává.

14

Článek 28 zákona z roku 2006 se týká pokut ukládaných za určitá protiprávní jednání. Tyto pokuty závisí na jejich povaze a na otázce, zda se jedná o zjednodušené trestní řízení, nebo zda se jedná o trestní řízení s podáním obžaloby. Zjednodušené trestní řízení je v irském právním systému řízením bez poroty, které probíhá před samosoudcem. Toto řízení je vyhrazeno pro méně závažné trestné činy. O závažnějších trestných činech se rozhoduje po podání obžaloby a řízení probíhá za účasti poroty.

15

Pro případ odsouzení na základě obžaloby stanoví čl. 28 odst. 1 zákona z roku 2006 a tabulka 1 v něm obsažená maximální výši pokuty, avšak soud může uložit nižší pokutu. Maximální výše pokuty se stanoví podle velikosti dotyčného plavidla. Pokuta uložená na základě tohoto článku není spojena se správní sankcí nebo trestem odnětím svobody.

16

Článek 28 odst. 5 zákona z roku 2006 stanoví, že v případě odsouzení osoby na základě obžaloby za trestný čin stanovený tímto zákonem, mohou být úlovky a zakázaná lovná zařízení nebo lovná zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, nalezené na palubě dotyčné lodi, zabaveny jako právní důsledek odsouzení. Podle čl. 28 odst. 5 písm. b) uvedeného zákona je toto zabavení povinné v případě odsouzení za většinu trestných činů stanovených zákonem z roku 2006, mezi něž patří trestný čin, z něhož byl žalobce v původním řízení uznán vinným. Soud však může rozhodnout, že v případě odsouzení za porušení článků 8 nebo 9 tohoto zákona, které upravují protiprávní přítomnost plavidla ve výlučné ekonomické zóně Irska, nenařídí zabavení věci.

17

Článek 28 odst. 6 zákona z roku 2006 stanoví pravidla týkající se zabavení věci v případě odsouzení, jež následuje po zjednodušeném trestním řízení. Zabavení věci spadá do diskreční pravomoci soudu v případě prvního trestného činu nebo v případě odsouzení za porušení článků 8 nebo 9 tohoto zákona. Naproti tomu je povinné v případě druhého odsouzení nebo pozdějšího odsouzení, s výjimkou odsouzení za porušení těchto článků.

18

Článek 28 odst. 7 zákona z roku 2006 stanoví, že vedle pokuty a zabavení věci může soud zrušit nebo pozastavit licenci dotyčného plavidla.

19

Dne 11. února 2015 bylo rybářské plavidlo registrované ve Spojeném království, jehož velitelem byl K. M., zadrženo na moři ve výlučné ekonomické zóně Irska plavidlem irského námořnictva, které vykonávalo hlídku v rámci svých pravomocí na ochranu mořského rybolovu.

20

Po provedení kontroly rybářského plavidla bylo zjištěno, že se na palubě nachází zařízení, které umožňuje automatické třídění úlovků sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti, aniž tam toto zařízení bylo instalováno nebo umístěno tak, aby zajišťovalo okamžité zmrazení a nedovolovalo vhazování mořských živočichů zpět do moře. Irské námořnictvo mělo za to, že způsob, jakým bylo toto zařízení sestavené, vyvolává podezření, že dotčené plavidlo bylo zapojeno do nezákonného rybolovu, nazývaného „odlov nejkvalitnější části populace ryb“, který spočívá ve výběru nejkvalitnějších ryb z úlovku a vhazování výmětů zpět do moře.

21

Vzhledem k tomu, že držení a používání tohoto druhu zařízení na palubě je zakázáno jak čl. 32 odst. 1 nařízení č. 850/98, tak irským právem, a sice Sea Fisheries (Technical Measures) Regulations 2013 [nařízení z roku 2013 v oblasti mořského rybolovu (technická opatření)] a článkem 14 zákona z roku 2006, byl dne 27. července 2015 K. M. odsouzen Cork Circuit Criminal Court (okresní trestní soud v Corku, Irsko), poté, co byl rozhodnutím poroty ze dne 16. června 2015 v souladu s obžalobou přednesenou Director of Public Prosecutions (vrchní státní zástupce, Irsko) uznán vinným z držení uvedeného zařízení. Byla mu uložena pokuta ve výši 500 eur společně se zabavením úlovků ohodnocených na částku 344000 eur a zabavením lovného zařízení, které nebylo v souladu s právními předpisy, jehož hodnota byla stanovena na částku 55000 eur.

22

Pan K. M. podal proti tomuto odsouzení odvolání k předkládajícímu soudu, přičemž zpochybnil přísnost uplatněné sankce, zejména pokud jde o zabavení úlovků a zabavení lovného zařízení, které není v souladu s právními předpisy.

23

Předkládající soud si klade otázku, zda je v souladu s nařízením č. 1224/2009 a zásadou proporcionality zakotvenou v čl. 49 odst. 3 Listiny, vnitrostátní ustanovení, které jako sankci v případě takového závažného porušení pravidel společné rybářské politiky, jako je pravidlo, o které se jedná ve věci v původním řízení, stanoví povinné zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, nalezených na palubě.

24

Za těchto podmínek se Court of Appeal (Odvolací soud, Irsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je v rámci provádění společné rybářské politiky a ustanovení článku 32 nařízení […] č. 850/98 a v souvislosti s trestním stíháním vedeným za účelem prosazování jeho ustanovení, ustanovení vnitrostátního práva, které v případě odsouzení po podání obžaloby stanoví nejen peněžitý trest, ale také povinné zabavení všech ryb a veškerého lovného zařízení nalezeného na palubě plavidla souvisejícího s protiprávním jednáním, slučitelné s nařízením […] č. 1224/2009, a zejména s jeho články 89 a 90, jakož i se zásadou proporcionality vyplývající ze smluv […] a čl. 49 odst. 3 [Listiny]?“

25

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být články 89 a 90 nařízení č. 1224/2009 vykládány ve světle zásady proporcionality zakotvené v čl. 49 odst. 3 Listiny v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, které stanoví jako sankci za porušení článku 32 nařízení č. 850/98 nejen uložení pokuty, ale i povinné zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, nalezených na palubě dotyčného plavidla.

26

Na úvod je třeba konstatovat, že nařízení č. 850/98, na které je odkazováno v předkládacím rozhodnutí bylo od 14. srpna 2019 zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 2019, L 198, s. 105). Nicméně vzhledem k tomu, že nařízení č. 850/98 bylo v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení v platnosti, je použitelné na spor v původním řízení.

27

Z článku 1 nařízení č. 1224/2009 vykládaného ve spojení s bodem 2 odůvodnění tohoto nařízení vyplývá, že vzhledem k tomu, že úspěch společné rybářské politiky vyžaduje zavedení účinného kontrolního režimu, zaměřuje se toto nařízení na zřízení režimu Společenství pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem v souladu se zásadou proporcionality, aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky s cílem umožnit udržitelné využívání živých vodních zdrojů zahrnutím všech aspektů této politiky.

28

V tomto ohledu bod 38 odůvodnění uvedeného nařízení upřesňuje, že neexistence účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v některých členských státech snižuje účinnost kontrol.

29

Povinnost členských států dbát na to, aby porušení pravidel společné rybářské politiky podléhala sankcím, které mají účinnou, přiměřenou a odrazující povahu, má skutečně zásadní význam (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29 října 2009, Komise v. Itálie, C‑249/08, nezveřejněný, EU:C:2009:672, bod 71 a citovaná judikatura).

30

V tomto kontextu články 89 a 90 nařízení č. 1224/2009 svěřují členským státům úkol zajistit přijetí vhodných opatření pro potrestání porušení pravidel společné rybářské politiky. Aniž tyto články upravují konkrétní sankce, stanoví určitá kritéria, která musí členské státy vzít v úvahu, jakož i zásadu, podle které musí být tyto sankce účinné, přiměřené a odrazující.

31

Konkrétně čl. 89 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví povinnost členských států zajistit, aby byla systematicky přijímána vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestního řízení v souladu s jejich vnitrostátním právem, proti fyzickým nebo právnickým osobám podezřelým z porušení pravidel společné rybářské politiky.

32

Článek 89 odst. 2 nařízení č. 1224/2009 upřesňuje, že celková výše sankcí a doprovodných sankcí se počítá v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy tak, aby bylo zajištěno, že odpovědné osoby účinně připraví o hospodářský prospěch z porušení předpisů, aniž by bylo dotčeno legitimní právo na výkon povolání a že tyto sankce musí rovněž mít důsledky přiměřené závažnosti porušení předpisů a tím účinně odrazovat od dalšího porušování téže povahy. Jak vyplývá z čl. 89 odst. 3 tohoto nařízení, za účelem určení přiměřenosti pokuty mohou členské státy vzít v úvahu určité skutečnosti, jako je obrat právnické osoby nebo finanční prospěch dosažený nebo předpokládaný v důsledku porušení předpisů.

33

Článek 90 nařízení č. 1224/2009 se týká případů závažných porušení předpisů. Podle čl. 90 odst. 1 tohoto nařízení ve spojení s bodem 39 odůvodnění tohoto nařízení vezme příslušný orgán členského státu při určování závažnosti porušení v úvahu taková kritéria, jako jsou povaha vzniklé škody, její výše, hospodářská situace osoby, která se dopustila porušení předpisů, a rozsah porušení předpisů nebo jeho opakování. Toto ustanovení odkazuje rovněž na činnosti uvedené v článku 42 nařízení č. 1005/2008 ve spojení s článkem 3 tohoto nařízení, které mohou představovat závažná porušení předpisů a mezi něž patří používání zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s předpisy, jako je zařízení, o které se jedná ve věci v původním řízení.

34

Co se týče sankcí, z čl. 90 odst. 3 nařízení č. 1224/2009 vyplývá, že členské státy jsou povinny uložit sankci, která je účinně odrazující a tam, kde je to vhodné, vypočtena na základě hodnoty produktů rybolovu získaných závažným porušením předpisů. Článek 90 odst. 4 tohoto nařízení upřesňuje, že při stanovení sankcí členské státy rovněž zohlední hodnotu poškození dotyčných rybolovných zdrojů a mořského prostředí. Mimoto podle čl. 90 odst. 5 uvedeného nařízení členské státy mohou rovněž, nebo jako alternativu, použít účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.

35

Z toho vyplývá, že při dodržení těchto mezí, jak vyplývají z článků 89 a 90 nařízení č. 1224/2009, je volba sankcí ponechána na uvážení členských států.

36

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora mají členské státy při neexistenci harmonizace na unijní úrovni v oblasti použitelných sankcí nadále pravomoc zvolit si sankce, které považují za vhodné. Členské státy však musí při výkonu své pravomoci dodržovat unijní právo a jeho základní zásady, tedy i zásadu proporcionality (rozsudek ze dne 16. července 2015, Chmielewski, C‑255/14, EU:C:2015:475, bod 21 a citovaná judikatura).

37

Administrativní nebo represivní opatření dovolená vnitrostátní právní úpravou nesmějí především překračovat meze toho, co je nezbytné k dosažení legitimních cílů sledovaných touto právní úpravou (rozsudek ze dne 16. července 2015, Chmielewski, C‑255/14, EU:C:2015:475, bod 22 a citovaná judikatura).

38

Mimoto přísnost sankcí musí být přiměřená závažnosti porušení, která postihují, zejména zajištěním skutečně odrazujícího účinku, přičemž musí respektovat obecnou zásadu proporcionality (rozsudek ze dne 16. července 2015, Chmielewski, C‑255/14, EU:C:2015:475, bod 23 a citovaná judikatura).

39

I když je věcí předkládajícího soudu, aby posoudil, zda je v projednávaném případě ve vztahu k porušení předpisů, kterého se dopustil K. M., přiměřené, aby vedle uložení pokuty byly povinně zabaveny úlovky a zakázána lovná zařízení nebo lovná zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, vzhledem k dosažení legitimního cíle sledovaného zákazem používání třídících zařízení, stanoveným v čl. 32 odst. 1 nařízení č. 850/98, nic to nemění na tom, že Soudní dvůr může předkládajícímu soudu poskytnout všechny prvky výkladu vztahující se k unijnímu právu, které mu mohou umožnit určit, zda tomu tak je (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. ledna 2016, Laezza, C‑375/14, EU:C:2016:60, bod 37 a citovaná judikatura).

40

V tomto ohledu je třeba zkoumat, zda přísnost sankce stanovené vnitrostátní právní úpravou nepřekračuje meze toho, co je vhodné a nezbytné k dosažení legitimních cílů sledovaných dotčenými právními předpisy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. března 2010, ERG a další, C‑379/08 a C‑380/08, EU:C:2010:127, bod 86 a citovaná judikatura).

41

Navíc, jak již Soudní dvůr rozhodl, je třeba zejména ověřit, zda pro osoby vykonávající činnost rybolovu nebo související činnost existuje závažné riziko, že porušení pravidel společné politiky rybolovu budou odhalena a odpovědným osobám budou uloženy odpovídající sankce (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. července 2005, Komise v. Francie, C‑304/02, EU:C:2005:444, bod 37).

42

Pokud jde o cíl sledovaný zákazem týkajícím se třídících zařízení, stanovený v článku 32 nařízení č. 850/98, je třeba uvést, že toto ustanovení, které se týká zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů, zakazuje držení nebo používání takového zařízení na palubě, ledaže umožňuje okamžité zamrazení úlovku a nedovoluje vhazování mořských živočichů zpět do moře. Cílem zákazu stanoveného v uvedeném ustanovení je zejména zabránit praxi spočívající v zachování nejvýnosnějších druhů a vhazování ostatních druhů zpět do moře, jejímž účelem je odlov nejkvalitnější části populace ryb, který je zakázán článkem 19a tohoto nařízení.

43

Článek 32 nařízení č. 850/98 tak sleduje rovněž cíl spočívající jednak v zabránění riziku neohlašování určitých množství ryb navrácených do moře a uhynulých ryb, která tedy nejsou zohledněna v míře využívání kvót, což vede k riziku nadměrného odlovu, a jednak k postupnému zamezení výmětů za účelem zajištění dlouhodobé udržitelnosti rybolovných činností z hlediska životního prostředí.

44

Povinné zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, jež nejsou v souladu s právními předpisy, má přitom podle všeho odradit dotyčné osoby od porušování zákazu používání třídících zařízení, stanoveného v čl. 32 odst. 1 nařízení č. 850/98, tím, že je připraví o protiprávně dosažený hospodářský prospěch, který by jinak mohly mít, a možnosti pokračovat v používání takových zařízení.

45

Pokud jde totiž o zabavení úlovků, jak zdůraznila Evropská komise ve svém vyjádření, účinkem tohoto zabavení je připravit odpovědné osoby o neoprávněný hospodářský prospěch z porušení předpisů, kterého se dopustily, což pokuta sama o sobě nemůže zajistit. Pokud jde o zabavení zakázaného lovného zařízení nebo lovného zařízení, které není v souladu s právními předpisy, jež se se nachází na palubě rybářského plavidla za účelem páchání protiprávní činnosti, jako je zařízení zakázané v čl. 32 odst. 1 nařízení č. 850/98, je nutno konstatovat, že toto povinné zabavení představuje sankci, která je účinná a přiměřená cíli sledovanému porušenými právními předpisy.

46

V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 90 odst. 6 nařízení č. 1224/2009 stanoví, že sankce v něm stanovené mohou být doprovázeny jinými sankcemi nebo opatřeními, zejména těmi, které jsou popsány v článku 45 nařízení č. 1005/2008. Posledně uvedený článek přitom v bodě 3 stanoví právě takovou další sankci, jako je zabavení zakázaného lovného zařízení, úlovků nebo produktů rybolovu.

47

V projednávané věci ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že výše pokuty, která byla K. M. uložena, činí 500 eur, zatímco úlovky na palubě rybářského plavidla měly hodnotu 344000 eur a lovné zařízení, které není v souladu s právními předpisy, bylo ohodnoceno na částku 55000 eur. Z písemných vyjádření Irska rovněž vyplývá, že maximální výše pokut, které mohou soudy uložit v rámci takového porušení předpisů, jako je porušení, o které se jedná ve věci původním řízení, činí v souladu s irským právem 10000 eur, 20000 eur nebo 35000 eur v závislosti na velikosti dotyčného plavidla.

48

Pokud by přitom byly tyto pokuty uloženy jako jediná sankce za tento druh porušení předpisů, nemohly by odpovědné osoby skutečně připravit o hospodářský prospěch z porušení předpisů, kterých se dopustily. Taková sankce by tedy nebyla ani účinná, ani odrazující.

49

Za účelem posouzení přiměřenosti sankce je třeba rovněž zohlednit vztah mezi výší pokuty, která může být uložena, a hospodářským prospěchem z porušení předpisů, aby odradila odpovědné osoby od takového porušování předpisů, jakož i v souladu s čl. 90 odst. 3 nařízení č. 1224/2009, hodnotou produktů rybolovu získaných v rámci závažného porušení předpisů.

50

Mimoto v případě uložení pokuty veliteli rybářského plavidla, který není jeho vlastníkem, jako je tomu v projednávaném případě, by jednak tato pokuta nemohla mít pro vlastníka plavidla žádný odrazující účinek, a jednak by mohl mít i nadále hospodářský prospěch z úlovků získaných v rozporu s čl. 32 nařízení č. 850/98 a držet zařízení, zakázané tímto ustanovením, za účelem jeho případného použití.

51

Stejně tak, s výhradou ověření, která musí provést předkládající soud v souladu s článkem 28 zákona z roku 2006, je sankce přizpůsobována závažnosti porušení předpisů vymezeného irskými orgány. Jak totiž vysvětluje Irsko ve svém vyjádření, sankce jsou závislé na povaze porušení předpisů, včetně otázky, zda je stíhání zkrácené, což je řízení bez účasti poroty před samosoudcem vyhrazené pro méně závažná porušení předpisů, nebo po podání obžaloby pro závažnější porušení předpisů za účasti poroty. V případě, že je určitá osoba odsouzena, je zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, povinné v případě určitých porušení předpisů, stanovených uvedeným zákonem, soud však může rozhodnout, že zabavení nenařídí u některých z těchto porušení předpisů nebo v případě prvního porušení předpisů. Soud může také uložit přísnější sankci a zrušit nebo pozastavit licenci dotyčného plavidla.

52

S ohledem na závažnost porušení předpisů a na cíl sledovaný článkem 32 nařízení č. 850/98, s výhradou ověření celkové výše sankcí a doprovodných sankcí podle irského práva, jež přísluší provést předkládajícímu soudu, je tedy povinné zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, nezbytné k tomu, aby byly odpovědné osoby připraveny o hospodářský prospěch z porušení předpisů. Zabavení má podle všeho také odrazující účinek.

53

Taková sankce je tudíž v souladu s kritérii stanovenými v čl. 89 odst. 2 nařízení č. 1224/2009, podle kterých musí být odpovědné osoby účinně připraveny o hospodářský prospěch z porušení předpisů a sankce musí mít důsledky přiměřené závažnosti porušení předpisů a tím účinně odrazovat od dalšího porušování předpisů shodné povahy.

54

Kromě toho musí vnitrostátní soud posoudit případné dopady sankce na odpovědnou osobu, pokud jde o její legitimní právo na výkon povolání v souladu s čl. 89 odst. 2 nařízení č. 1224/2009. V této souvislosti K. M. ve svém písemném vyjádření před Soudním dvorem tvrdí, že zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, by mělo velmi závažné důsledky pro jeho pověst a jeho profesní budoucnost, že dotčená pravidla neporušil úmyslně s cílem získat hospodářský prospěch a že se předtím nedopustil jiných porušení předpisů. Posouzení těchto skutečností je však věcí vnitrostátního soudu.

55

Mimoto je třeba připomenout, že i když čl. 90 odst. 1 nařízení č. 1224/2009 zmiňuje určitá kritéria, která mohou příslušné orgány členského státu zohlednit při posuzování závažnosti porušení předpisů, musí být toto ustanovení vykládáno ve spojení s bodem 39 odůvodnění tohoto nařízení, který upřesňuje, že cílem těchto kritérií je stanovit sankce odrazující povahy. Naproti tomu s ohledem na druh dotčených sankcí a vzhledem k tomu, že v textu uvedeného nařízení nejsou k tomuto účelu uvedeny žádné údaje, je třeba připomenout, že požadavek proporcionality, který musí splňovat sankce zavedené členskými státy, neznamená, že příslušné orgány musí při provádění uvedeného čl. 90 odst. 1 zohlednit konkrétní a zvláštní okolnosti každého případu, ani že musí nezbytně zohledňovat úmysl či opakované porušení (obdobně viz rozsudek ze dne 16. července 2015, Chmielewski, C‑255/14, EU:C:2015:475, body 28 a 29).

56

S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že články 89 a 90 nařízení č. 1224/2009, nahlížené ve světle zásady proporcionality zakotvené v čl. 49 odst. 3 Listiny, musí být vykládány v tom smyslu, že s výhradou ověření, jejichž provedení přísluší předkládajícímu soudu, nebrání vnitrostátnímu ustanovení, které za účelem postihu porušení článku 32 nařízení č. 850/98 stanoví nejen uložení pokuty, ale také povinné zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, nalezených na palubě dotyčného plavidla.

57

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

Články 89 a 90 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006, nahlížené ve světle zásady proporcionality zakotvené v čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládány v tom smyslu, že s výhradou ověření, jejichž provedení přísluší předkládajícímu soudu, nebrání vnitrostátnímu ustanovení, které za účelem postihu porušení článku 32 nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 227/2013 ze dne 13. března 2013, stanoví nejen uložení pokuty, ale také povinné zabavení úlovků a zakázaných lovných zařízení nebo lovných zařízení, která nejsou v souladu s právními předpisy, nalezených na palubě dotyčného plavidla.