–

za Svenskt Tenn AB B. Eliassonem a M. Jerner, jur. kand.,

–

za Evropskou komisi É. Gippini Fournierem a K. Simonssonem, jakož i E. Ljung Rasmussen, J. Samnadda a G. Tolstoy, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o [ochranné známce Evropské unie] (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1), a tohoto ustanovení nařízení č. 207/2009 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015 (Úř. věst. 2015, L 341, s. 21) (dále jen „pozměněné nařízení č. 207/2009“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Textilis Ltd a Ozgurem Keskinem na straně jedné a společností Svenskt Tenn AB na straně druhé ve věci týkající se toho, že navrhovatelé ve věci v původním řízení uváděli na trh interiérové dekorativní výrobky, což poškozovalo ochrannou známku, jejíž majitelkou je společnost Svenskt Tenn.

3

Článek 4 nařízení č. 207/2009, nadepsaný „Označení, která mohou tvořit [ochrannou známku Evropské unie]“, stanoví:

„[Ochrannou známkou Evropské unie] může být jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.“

4

Článek 7 tohoto nařízení, nadepsaný „Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu“, v odst. 1 písm. e) stanoví:

„Do rejstříku se nezapíšou:

[…]

5

Bod 12 odůvodnění nařízení 2015/2424, kterým bylo změněno nařízení č. 207/2009, uvádí:

„Pro zajištění právní jistoty a úplného souladu práva přednosti, podle níž má dříve zapsaná starší ochranná známka přednost před ochrannými známkami zapsanými později, je nezbytné stanovit, že vymáhání práv z ochranné známky [Evropské unie] by se nemělo dotýkat práv majitelů získaných přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti k této ochranné známce [Evropské unie]. […]“

6

Článek 7 odst. 1 písm. e) pozměněného nařízení č. 207/2009 stanoví:

„Do rejstříku se nezapíšou:

[…]

7

Z článku 4 nařízení 2015/2424 vyplývá, že toto nařízení vstoupilo v platnost dne 23. března 2016.

8

Společnost Svenskt Tenn uvádí na trh nábytek, textil a tkaniny, jakož i další dekorativní předměty.

9

V průběhu 30. let dvacátého století společnost Svenskt Tenn zahájila spolupráci s architektem Josephem Frankem, který pro ni vytvořil několik vzorů textilu a tkanin, zejména vzor s názvem MANHATTAN, který uvádí na trh a ohledně něhož tvrdí, že je majitelkou práv z titulu autorského práva.

10

Dne 4. ledna 2012 podala společnost Svenskt Tenn přihlášku ochranné známky Evropské unie u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Tato obrazová ochranná známka s názvem MANHATTAN byla zapsána pod číslem 010540268.

11

Výrobky a služby, pro něž byla uvedená ochranná známka zapsána, náležejí do tříd 11, 16, 20, 21, 24, 27 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají zejména výrobkům stínidla pro svítidla (třída 11), ubrusy a ubrousky z papíru, papírové podtácky, balicí papír, sešity na psaní nebo kreslení, plakáty (třída 16), nábytek (třída 20), pomůcky a nádoby pro domácnost a kuchyň, kartáče, sklo, porcelán a majolika neobsažené v jiných třídách (třída 21), textil a textilní zboží nezahrnuté v jiných třídách, postelové přikrývky a pokrývky na stůl (třída 24), koberce, tapety na stěny nikoliv textilní, tapety (třída 27) a službám maloobchodní služby spojené s prodejem nábytku, polštářů, zrcadel, tapet, koberců, lamp, tkanin, textilních výrobků, módního zboží, náčiní a nádob pro domácnost nebo kuchyň, stolního nádobí, skla, porcelánu, majoliky, svícnů, ubrousků z papíru, tašek, klenotů, knih a časopisů (třída 35).

12

Vyobrazení obrazové ochranné známky MANHATTAN je následující:

13

Textilis je společnost založená podle anglického práva, jejímž vlastníkem je O. Keskin a jejíž činnost elektronického obchodování na internetu započala v průběhu roku 2013. Tato společnost uváděla na trh textil a tkaniny a interiérové dekorativní výrobky obsahující vzory podobné vzorům uvedeným na obrazové ochranné známce MANHATTAN.

14

Společnost Svenskt Tenn podala proti společnosti Textilis a O. Keskinovi u Stockholms tingsrätt (soud prvního stupně ve Stockholmu, Švédsko) žalobu pro porušení práv k ochranné známce MANHATTAN, jejíž je majitelkou, jakož i žalobu pro porušení jejího autorského práva. Společnost Svenskt Teen se rovněž domáhala toho, aby byl společnosti Textilis a O. Keskinovi uložen zákaz, pod hrozbou penále, jednak ve Švédsku uvádět na trh nebo jinak zpřístupňovat veřejnosti ve Švédsku některé označené předměty a jednak ve Švédsku tuto ochrannou známku používat pro textil a tkaniny, polštáře a nábytek.

15

V reakci na tyto žaloby společnost Textilis a O. Keskin podali u tohoto soudu vzájemnou žalobu domáhající se toho, aby byla ochranná známka MANHATTAN prohlášena za neplatnou vzhledem k tomu, že jednak postrádá rozlišovací způsobilost a jednak je s ohledem na způsob, kterým je užívána, tvořena tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009.

16

Stockholms tingsrätt (soud prvního stupně ve Stockholmu) tuto vzájemnou žalobu zamítl zejména z důvodů, že jednak na základě článku 4 nařízení č. 207/2009 může být ochrannou známkou Evropské unie jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, konkrétně kresby, s výhradou, že má rozlišovací způsobilost, a jednak ochranná známka MANHATTAN není tvarem ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) tohoto nařízení.

17

Stockholms tingsrätt (soud prvního stupně ve Stockholmu) rozhodl, že společnost Textilis a O. Keskin porušili práva z ochranné známky MANHATTAN a kromě toho porušili autorské právo, jehož je společnost Svenskt Tenn rovněž majitelkou.

18

Společnost Textilis a O. Keskin podali proti tomuto rozsudku odvolání u Svea hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen (odvolací soud se sídlem ve Stockholmu jakožto odvolací soud v oblasti duševního vlastnictví a hospodářských záležitostí) zejména za účelem prohlášení neplatnosti ochranné známky MANHATTAN na základě čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009.

19

Na podporu svého odvolání tvrdí, že označení tvořené vzorem textilu nebo tkaniny nemůže být zapsáno jako ochranná známka, protože jinak by byla obejita zásada časového omezení ochrany autorského práva. Mají za to, že právě z tohoto důvodu čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 207/2009 brání tomu, aby jako ochranná známka byla zapsána označení, která jsou tvořena výlučně tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu.

20

Společnost Svenskt Tenn naproti tomu namítá, že označení, která jsou tvořena tvarem vzorů, mohou být zapsána jakožto ochranné známky Evropské unie, jako je obrazová ochranná známka MANHATTAN.

21

Svea hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen (odvolací soud se sídlem ve Stockholmu jakožto odvolací soud v oblasti duševního vlastnictví a hospodářských záležitostí) si klade otázku ohledně toho, zda taková obrazová ochranná známka, jako je MANHATTAN, která spočívá ve dvojrozměrné reprodukci dvojrozměrného výrobku, jako je textil nebo tkanina, může být považována za tvar ve smyslu tohoto ustanovení. V tomto ohledu tento soud zdůrazňuje, že z čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009 jasně vyplývá, že se důvod neplatnosti stanovený v tomto ustanovení použije na trojrozměrné ochranné známky a dvojrozměrné ochranné známky představující trojrozměrné tvary, jako je například ztvárnění sochy nebo vázy, jak uvedl Soudní dvůr ESVO v bodech 110 až 115 svého rozsudku ze dne 6. dubna 2017, Norwegian Board of Appeal for Industrial Property Rights – appeal from the municipality of Oslo (E-05/16), nebo Soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. června 2002, Philips (C‑299/99, EU:C:2002:377).

22

Tento soud si však klade otázku, zda se takový důvod neplatnosti může použít na dvojrozměrné ochranné známky, které představují takový dvojrozměrný výrobek, jako je například vzor nacházející se na textilu nebo tkanině, nebo také reprodukce obrazu. V tomto ohledu tento soud uvádí, že by bylo paradoxní, kdyby v takových případech takový důvod pro zamítnutí zápisu použit nebyl, jelikož žádná skutečnost neodůvodňuje rozdílné zacházení mezi sochou trojrozměrné povahy a malbou dvojrozměrné povahy.

23

Uvádí, že na rozdíl od ochranné známky dotčené ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 12. června 2018, Louboutin a Christian Louboutin (C‑163/16, EU:C:2018:423), která spočívala v barvě nanesené na podrážce boty, je obrazová ochranná známka MANHATTAN dotčená ve věci, kterou projednává, dílem chráněným autorským právem.

24

Tento soud si klade otázku, zda změna čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009 provedená nařízením 2015/2424, podle níž se do rejstříku nezapíšou nikoli pouze označení, která jsou tvořena výlučně „tvarem“, ale rovněž „jinou vlastností výrobku“, které dávají výrobku podstatnou hodnotu, může změnit posouzení, které by mělo být provedeno na základě tohoto důvodu neplatnosti. V tomto ohledu chce zjistit, zda je třeba ve věci, kterou projednává, použít nařízení č. 207/2009 nebo pozměněné nařízení č. 207/2009, vzhledem k tomu, že den zápisu ochranné známky MANHATTAN, jakož i den, kdy byl podán návrh na prohlášení neplatnosti, i den, kdy byl vydán rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž bylo podáno odvolání, časově předcházejí datu 23. března 2016, a sice dni, kdy nařízení 2015/2424 vstoupilo v platnost.

25

Uvádí, že v každém případě a bez ohledu na použitelné znění tohoto čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) v případě, že by bylo připuštěno, že se toto ustanovení použije na dvojrozměrné ochranné známky, které znázorňují dvojrozměrný výrobek, vyvstává otázka kritérií, která by umožnila určit, zda takové označení, jako je označení dotčené ve věci v původním řízení, lze považovat za označení „tvořené výlučně tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu“, jestliže se zápis tohoto označení jakožto ochranné známky vztahuje k několika třídám výrobků a ochranná známka je pojímána takovým způsobem, že může být použita na celý výrobek nebo jeho podstatné části anebo může být také použita jako logotyp.

26

V tomto ohledu soud zdůrazňuje obtíže při posouzení takového důvodu neplatnosti, jelikož přihlašovatel ochranné známky je povinen uvést pouze výrobky, v souvislosti s nimiž má v úmyslu tuto ochrannou známku používat, a nikoli upřesňovat praktické podmínky používání označení, v souvislosti s nímž požaduje ochranu.

27

Ochranná známka by mohla být případně umístěna na celém výrobku, jako je například textil či tkanina, papír nebo podnos, takže se stane základním prvkem samotného výrobku a v celé řadě těchto případů existuje totožnost mezi ochrannou známou a výrobkem, nebo může v rámci výrobku zaujímat méně významnou roli, zejména v případě, kdy je tato ochranná známka používána jako logotyp.

28

S ohledem na tyto skutečnosti se Svea hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen (odvolací soud se sídlem ve Stockholmu jakožto odvolací soud v oblasti duševního vlastnictví a hospodářských záležitostí) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

29

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) pozměněného nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že je použitelný na ochranné známky zapsané před vstupem tohoto pozměněného nařízení v platnost.

30

Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že aby bylo zaručeno dodržování zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, je třeba hmotněprávní pravidla unijního práva vykládat tak, že se vztahují na situace vzniklé před jejich vstupem v platnost jen tehdy, když z jejich znění, účelu nebo systematiky jasně vyplývá, že jim takový účinek musí být přiznán (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. července 2011, Bureau national interprofessionnel du Cognac, C‑4/10 a C‑27/10, EU:C:2011:484, bod 26, jakož i citovaná judikatura).

31

V projednávané věci je nesporné, že nařízení 2015/2424, které vstoupilo v platnost dne 23. března 2016, neobsahuje žádné ustanovení, které by výslovně stanovilo, že se čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) pozměněného nařízení č. 207/2009 má uplatnit na ochranné známky Evropské unie zapsané před tímto datem.

32

Navíc z účelu nařízení 2015/2424, ani ze systematiky tohoto nařízení nevyplývá, že by unijní normotvůrce měl v úmyslu přiznat čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) pozměněného nařízení č. 207/2009 zpětný účinek. Takový výklad vyplývá rovněž z bodu 12 odůvodnění nařízení 2015/2424, který připomíná, že unijní normotvůrce ctí zásadu právní jistoty.

33

Na první otázku je tedy třeba odpovědět tak, že čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) pozměněného nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že není použitelný na ochranné známky zapsané před vstupem tohoto pozměněného nařízení v platnost.

34

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že takové označení, jako je označení dotčené ve věci v původním řízení, spočívající v dvojrozměrných dekorativních vzorech, jež je umístěno na takových výrobcích, jako je textil či tkanina anebo papír, je „tvořeno výlučně tvarem“ ve smyslu tohoto ustanovení.

35

V tomto ohledu vzhledem k tomu, že v nařízení č. 207/2009 není uvedena žádná definice pojmu „tvar“, musí být podle ustálené judikatury Soudního dvora význam a dosah tohoto výrazu určeny v souladu s jeho obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém je použit, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž je součástí [v tomto smyslu, pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 2008, L 299, s. 25), rozsudek ze dne 12. června 2018, Louboutin a Christian Louboutin, C‑163/16, EU:C:2018:423, bod 20, jakož i citovaná judikatura].

36

V kontextu práva ochranných známek se pojem „tvar“ zpravidla chápe tak, že označuje soubor linií nebo obrysů, který vymezuje dotčený výrobek v prostoru (rozsudek ze dne 12. června 2018, Louboutin a Christian Louboutin, C‑163/16, EU:C:2018:423, bod 21).

37

Na základě těchto úvah Soudní dvůr uvedl, že skutečnost, že je určitá barva použita na konkrétním místě dotčeného výrobku, neznamená, že je dotčené označení tvořeno „tvarem“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii) směrnice 2008/95, jehož znění je podobné znění čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009, jestliže zápis ochranné známky nemá chránit tvar výrobku nebo část výrobku, ale má chránit pouze použití této barvy na tomto konkrétním místě (rozsudek ze dne 12. června 2018, Louboutin a Christian Louboutin, C‑163/16, EU:C:2018:423, bod 24).

38

Je zajisté pravda, jak zdůraznila Evropská komise ve svém vyjádření, že je nesporné, že na rozdíl od označení obsahujícího barvu jako takovou označení dotčené ve věci v původním řízení, které je tvořeno dvojrozměrnými dekorativními vzory a je umístěno na takových výrobcích, jako jsou textil či tkanina nebo papír, obsahuje linie a obrysy.

39

Nelze však mít za to, že toto označení je „tvořeno výlučně tvarem“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009.

40

I když je pravda, že ve věci dotčené v původním řízení vykazuje posuzované označení tvary, které jsou tvořeny vnějšími obrysy vyobrazení, která představují stylizovaným způsobem části zeměpisných map, nic to nemění na tom, že kromě těchto tvarů toto označení obsahuje dekorativní prvky, které se nacházejí jak uvnitř, tak vně těchto obrysů.

41

Navíc v uvedeném označení jsou patrná slova, zejména slovo Manhattan.

42

V každém případě nelze mít za to, že označení spočívající v dvojrozměrných dekorativních vzorech splývá s tvarem výrobku, je-li toto označení umístěno na takových výrobcích, jako je textil či tkanina anebo papír, jejichž tvar se odlišuje od uvedených dekorativních vzorů.

43

Z těchto důvodů nelze mít za to, že takové označení, jako je označení dotčené ve věci v původním řízení, je tvořeno výlučně tvarem ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009.

44

V důsledku toho vyloučení stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009 nelze na takové označení použít.

45

V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že okolnost, že označení dotčené ve věci v původním řízení je chráněno rovněž autorským právem, nemá dopad na otázku, zda je, či není tvořeno výlučně „tvarem“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu iii) nařízení č. 207/2009.

46

Na druhou otázku je tedy třeba odpovědět tak, že čl. 7 odst. 1 písm. e) bod iii) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že takové označení, jako je označení dotčené ve věci v původním řízení, spočívající v dvojrozměrných dekorativních vzorech, jež je umístěno na takových výrobcích, jako je textil či tkanina nebo papír, není „tvořeno výlučně tvarem“ ve smyslu tohoto ustanovení.

47

S ohledem na odpověď poskytnutou na druhou otázku není namístě odpovídat na třetí otázku.

48

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto: