14.4.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 112/60

Žaloba podaná dne 18. února 2014 – PT Pelita Agung Agrindustri v. Rada

(Věc T-121/14)

2014/C 112/77

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: PT Pelita Agung Agrindustri (Medan, Indonésie) (zástupci: F. Graafsma a J. Cornelis, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1194/2013 ze dne 19. listopadu 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie (Úř. věst. L 315, s. 2) v části, v níž ukládá žalobkyni antidumpingové clo; a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že Antidumpingová dohoda WTO nedovoluje upravit náklady proto, že tyto náklady jsou nižší, než jsou ceny na jiných trzích nebo jsou „deformovány“ státní intervencí. Článek 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51; dále jen „základní nařízení“) by měl být prohlášen za nepoužitelný, pokud pro tyto účely stanoví možnost úpravy nákladů.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že úprava nákladů Crude Palm Oil (dále jen CPO) představuje v projednávané věci porušení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Žalobkyně konkrétněji tvrdí, že

—	nezbytný důkaz, na základě něhož bylo konstatováno, že ceny CPO na indonéském trhu jsou deformovány, chybí, a že Rada a Evropská komise (dále jen „orgány“) se dopustily zjevně nesprávného posouzení, když konstatovaly, že ceny CPO jsou na indonéském trhu deformovány;

—	Orgány použitím referenční vývozní ceny („HPE“) pro účely úpravy nákladů neprovedly tuto úpravu na „přiměřeném základě“, jak požaduje čl. 2 odst. 5, základního nařízení, nebo na základě „jiných zdrojů, které nejsou ovlivněny takovými deformacemi“, a

—	Článek 2 odst. 5 základního nařízení nedovoluje provést úpravu nákladů v situacích, ve kterých jsou ceny jednoduše a údajně „nízké“.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že orgány se dopustily zjevně nesprávného posouzení, když konstatovaly, že nákupní ceny CPO žalobce od spřízněných stran jsou deformovány. Konkrétněji, orgány se podle žalobkyně dopustily zjevně nesprávného posouzení, když konstatovaly, že nákupní ceny CPO žalobce od spřízněných stran nejsou běžnými tržními cenami.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Rada při určení přiměřeného ziskového rozpětí nesplnila svojí povinnost stanovenou v čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Toto ustanovení vyžaduje, aby přiměřený zisk nebyl vyšší než zisk, kterého běžně dosahují ostatní vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že orgány tím, že odmítly provést přiměřenou úpravu s přihlédnutím k cenové přirážce spojené s certifikací o shodě směrnice RED, zjevně nesprávně posoudily skutkový stav a porušily čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení, neboť vývozní ceny žalobkyně nebyly objektivně porovnány se směrnou cenou unijního průmyslu. Orgány navíc tím, že odmítly provést nezbytnou úpravu pro certifikaci RED, žalobkyni ve srovnání s jinými indonéskými výrobci nepřípustným způsobem diskriminovaly.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že orgány porušily čl. 3 odst. 7 základního nařízení a dopustily se zjevně nesprávného posouzení, když konstatovaly, že nařízení o dvojnásobném započtení nepřispěla k újmě, kterou utrpěl unijní průmysl.

Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že orgány nezohlednily informace a argumenty přednesené žalobkyní během šetření. Orgány tak neporušily nejen svou povinnost náležité péče a řádné správy tím, že náležitě a nestranně nezkoumaly všechny relevantní skutečnosti, které jim byly předloženy, ale také povinnosti obsažené v čl. 20 odst. 5 základního nařízení, jakož i povinnost uvést odůvodnění, stanovenou v článku 296 SFEU.