EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.7.2026

JOIN(2026) 15 final

SPOLEČNÁ ZPRÁVA EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění strategického přístupu EU k černomořskému regionu

1.Úvod

Ve společném sdělení o strategickém přístupu Evropské unie k oblasti Černého moře ( 1 ) (dále jen také „strategie pro oblast Černého moře“ nebo „strategie“) jsou Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně vyzvány, aby po jednom roce jejího provádění předložily zprávu o pokroku. V souladu s tím tato společná zpráva shrnuje pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí této strategie v květnu 2025.

V červnu 2025 uvítala Evropská rada společné sdělení ( 2 ), které znovu potvrzuje geostrategickou roli Černého moře a nastoluje vizi bezpečnějšího, propojenějšího, prosperujícího a odolnějšího regionu – založeného na sdílených hodnotách, právním státu, udržitelnosti a účinné spolupráci. EU je odhodlána prosazovat tuto vizi společně s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskou republikou (dále jen „Moldavsko“), Tureckem a Ukrajinou prostřednictvím vzájemně se posilující spolupráce.

V prvním roce provádění strategie došlo k zintenzivnění ruských hybridních útoků, boje s využitím dronů a raket namířených proti vojenským a civilním cílům i kritické infrastruktuře, včetně přístavů, zejména v Oděské oblasti. Ruská útočná válka proti Ukrajině, která trvá již více než čtyři roky od roku 2022, i nadále vážně ohrožuje bezpečnost a stabilitu v černomořském regionu a dramaticky rozšiřuje negativní důsledky pro tento region i mimo něj.

Navzdory dopadům války si většina zemí v regionu udržuje makroekonomickou stabilitu a provádí strukturální reformy ( 3 ). Některé z těchto zemí se nacházejí na cestě ke vstupu do EU a jejich postupné zapojování do iniciativ EU posílilo spolupráci, soudržnost a koordinované jednání s EU. Probíhající mírový proces mezi Arménií a Ázerbájdžánem představuje historickou příležitost k upevnění přeshraniční spolupráce a propojení v oblasti jižního Kavkazu a k snazšímu navazování kontaktů se Střední Asií. Usiluje se o vzájemnou provázanost se strategií EU pro Střední Asii, zejména co se týče snah o meziregionální propojení.

V souladu s cíli strategie pro oblast Černého moře tato zpráva zdůrazňuje větší strategické zapojení EU a koordinované akce směřující k: i) posilování bezpečnosti, stability a odolnosti v celém černomořském regionu (pilíř 1); ii) podpoře hospodářského růstu a dopravy, energetiky a digitální konektivity (pilíř 2) a iii) zajištění environmentální odolnosti, odolnosti vůči změně klimatu a připravenosti a civilní ochrany (pilíř 3). Ústřední roli v těchto snahách hraje podpora, kterou Ukrajině poskytuje EU.

2.Větší zapojení EU a spolupráce v černomořském regionu

Zapojení EU v černomořském regionu a součinnosti s partnerskými zeměmi odráží novou úroveň ambicí a významné kroky směřující k prohloubení politické, hospodářské a odvětvové spolupráce s partnerskými zeměmi. Zasedání ministrů věnované meziregionální bezpečnosti a propojení, které se konalo 20. října 2025 v Lucemburku, představovalo významný krok k posílení užších, vzájemně prospěšných partnerství a k dalšímu rozvoji meziregionální spolupráce v oblasti bezpečnosti a propojení. Setkání se zúčastnily členské státy EU a partnerské země z černomořského regionu, jižního Kavkazu a Střední Asie ( 4 ). Jednání přispěla k prohloubení politického dialogu o bezpečnosti, stabilitě a odolnosti v regionu. Díky setkání došlo rovněž k posunu v meziregionální agendě v oblasti propojení, jejímž cílem je posílit obchod a hospodářský růst prostřednictvím lepšího propojení EU, Ukrajiny a Moldavska s jižním Kavkazem a Střední Asií přes Černé moře a Turecko. Účastníci znovu potvrdili své odhodlání posílit spolupráci v oblastech společného zájmu, zvýšit odolnost a podporovat propojenější, bezpečnější a prosperující regiony.

Ukrajina prokázala pevné odhodlání provádět reformy s cílem splnit požadavky pro přistoupení k EU ( 5 ) a připravit se na budoucí obnovu, a to navzdory neustále se stupňujícím ruským útokům na města a civilní a energetickou infrastrukturu. Provádění reforem dohodnutých v rámci Plánu pro Ukrajinu probíhá velmi úspěšně; dosud bylo dokončeno 77 reformních a investičních opatření v klíčových odvětvích, jako jsou právní stát, boj proti korupci, energetické trhy, veřejná správa a řízení státních podniků. Ukrajina rovněž využila příležitosti k brzké integraci do trhu EU, které jí poskytla dohoda o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a další dohody s EU: Ukrajina se připojila k oblasti roamingu za domácích podmínek v rámci EU, přijala právní předpisy pro zahájení propojování trhů s elektřinou a aktualizovala své partnerství s EU v oblasti kritických surovin.

Moldavsko dosáhlo významného pokroku jak v rámci svého ambiciózního programu reforem ( 6 ), tak i na cestě k členství v EU. Navzdory masivnímu ruskému zasahování parlamentní volby v září 2025 potvrdily, že země pokračuje na cestě k přistoupení. Kromě podpory hlubší integrace do EU zahrnovala spolupráce EU s Moldavskem také podporu v oblasti energetiky, zejména s cílem snížit závislost na dodávkách z Ruska a dále prohloubit integraci s energetickými systémy EU, jakož i v oblasti kybernetické bezpečnosti a posílení odolnosti vůči zasahování do voleb.

Dne 15. června 2026 byla oficiálně zahájena přístupová jednání o tematickém okruhu 1: základní zásady s Ukrajinou a Moldavskem, což představuje významný krok vpřed na cestě těchto zemí ke vstupu do EU.

Nedávný pozitivní vývoj v regionu, zejména historický posun v mírovém procesu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, otevírá nové možnosti pro transformaci regionu. Vzájemně propojená strategická odvětví, trhy, dopravní koridory, digitální sítě a propojení energetických soustav přispívají k budování důvěry a sbližování sousedů. To se projevuje pokrokem v normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, mimo jiné prostřednictvím parafování dvoustranné mírové smlouvy, Washingtonské politické deklarace z roku 2025 a projektu propojení TRIPP ( 7 ). Rovněž i Arménie a Turecko dosáhly pokroku v normalizaci svých vztahů, mimo jiné díky úsilí o usnadnění dvoustranného obchodu a jednáním o obnovení železničního spojení.

Vztahy EU s Arménií opět potvrdily silnou pozitivní dynamiku, což se odrazilo ve strategické agendě přijaté v prosinci 2025 ( 8 ), která zvýšila úroveň ambicí a stanovila krátkodobé a střednědobé priority ve všech oblastech spolupráce. Významný milník ve vztazích mezi EU a Arménií představoval první summit EU–Arménie ( 9 ), který se konal v Jerevanu ve dnech 4.–5. května 2026. Oznámením partnerství v oblasti konektivity mezi EU a Arménií ( 10 ) došlo k posílení dvoustranné spolupráce v odvětvích energetiky, dopravy a digitálních technologií, jež budou v budoucnu hrát klíčovou roli. Úspěšně pokračuje
dialog mezi EU a Arménií o liberalizaci vízového režimu, neboť Arménie zahájila reformy nezbytné pro přechod k bezvízovému styku s EU. Nedávné volby znovu potvrdily odhodlání země pokračovat na cestě míru, demokratického vládnutí a normalizace vztahů v regionu. V reakci na ruská ekonomická donucovací opatření EU současně uvolnila komplexní balíček podpory, jenž má posílit odolnost Arménie a zmírnit hospodářské dopady vnějšího tlaku.

Strategický význam partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem byl v březnu 2026 znovu potvrzen na nejvyšší úrovni ( 11 ), přičemž byl přijat závazek k dalšímu prohlubování politického dialogu a praktické spolupráce, mimo jiné v oblastech energetiky, dopravy a digitálních technologií. Na základě této pozitivní dynamiky pokračují EU a Ázerbájdžán v jednáních o nových prioritách partnerství a nedávno obnovily jednání o komplexní dvoustranné dohodě, což odráží společný zájem o modernizaci dvoustranných vztahů. Ázerbájdžán hraje i nadále klíčovou roli s ohledem na regionální propojení a zůstává spolehlivým partnerem při diverzifikaci dodávek energie v Evropě i při rozšiřování dopravního potenciálu regionálních spojů. Spolupráce mezi EU a Ázerbájdžánem odráží společné zájmy obou stran a přispívá k prosazování míru, stability, propojení a udržitelného rozvoje v širších regionech Černého moře, jižního Kavkazu a Střední Asie.

Díky své geografické poloze je Gruzie přirozeným tranzitním koridorem spojujícím Střední Asii s Evropou. Spolupráce EU s Gruzií ( 12 ) je i nadále výrazně ovlivňována úpadkem demokracie v této zemi, což vedlo k faktickému zastavení procesu přistoupení Gruzie k EU a k tomu, že EU v březnu 2026 pozastavila bezvízový styk pro držitele gruzínských diplomatických, služebních a úředních pasů. Role Gruzie v rámci této strategie bude do značné míry záviset na ochotě orgánů podniknout konkrétní kroky ke zlepšení situace.

EU a Turecko, které je klíčovým partnerem, spojencem v rámci NATO a kandidátskou zemí na členství v EU, si v uplynulém roce při několika příležitostech vyměnily názory na strategii pro oblast Černého moře a projednaly její provádění, mimo jiné i v rámci pravidelných konzultací o zahraniční a bezpečnostní politice. Strategie EU pro oblast Černého moře byla naposledy projednána v roce 2026 během konzultací mezi EU a Tureckem o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP). Dvoustranná a regionální spolupráce v oblasti propojení, v níž Turecko hraje hlavní roli, je ve společném zájmu a představuje jeden z pilířů vztahů mezi EU a Tureckem. Obě strany se dohodly zejména na posílení koordinace při formování regionální agendy v oblasti propojení v odvětvích energetiky, dopravy, digitalizace a obchodu, aby tak přispěly ke stabilitě, odolnosti a udržitelnému růstu v oblasti Černého moře, jižního Kavkazu a Střední Asie. Turecko zahájilo práce na investičním plánu pro propojení s cílem vytvořit seznam projektů. Současně podniklo pozitivní kroky k normalizaci vztahů s Arménií, včetně zrušení omezení v rámci příprav na přímý dvoustranný obchod a zahájení přípravných prací na obnově železniční trati Kars – Gjumri. Proces normalizace může hrát důležitou úlohu při posilování bezpečnosti, stability a odolnosti v regionu a zároveň může otevřít nové příležitosti v oblasti hospodářství a propojení.

Význam této strategie byl zdůrazněn na několika fórech, mimo jiné na zasedání Parlamentního shromáždění Euronest v Jerevanu (v říjnu 2025) a na zasedání vysokých úředníků Východního partnerství v Bruselu (v březnu 2026). Ve svém stanovisku přijatém v prosinci 2025 ( 13 ) vyzval Evropský hospodářský a sociální výbor k poskytnutí dostatečných prostředků na rychlé a rozhodné provádění této strategie. Výbor regionů následně v březnu 2026 vydal stanovisko, v němž vyzval k strukturovanému a finančně dostatečně zajištěnému provádění ( 14 ).

3.Pilíř 1: bezpečnost, stabilita a odolnost

V uplynulém roce byla bezpečnostní situace v černomořském regionu i nadále ovlivňována četnými kroky Ruska směřujícími k jeho destabilizaci. Rusko systematicky provádí pomocí dronů a raket útoky na ukrajinské přístavy a jejich přístupovou infrastrukturu. Zejména v Oděse, Čornomorsku a podél dunajského koridoru narušily útoky vývoz obilí a zvýšily rizika pro komerční lodní dopravu. Tyto útoky měly dopad i na sousední pobřežní státy, jako je Rumunsko, které čelilo opakovaným narušením svého vzdušného prostoru a dopadům trosek na jeho území. Koncem května 2026 zasáhl útok ruských dronů hustě osídlenou oblast v Galați, největším říčním a námořním přístavu Rumunska na Dunaji a zároveň druhém největším rumunském přístavu, přičemž byli zraněni civilisté. Bezpečnost námořní plavby v Černém moři je i nadále ohrožena v důsledku ruských hybridních taktik (včetně elektronického boje) a také kvůli rušení navigačních systémů (spoofing a rušení signálu). Tyto neustálé útoky zvyšují náklady na obchod a námořní dopravu, ohrožují námořníky a způsobují závažné škody na životním prostředí. Ruská stínová flotila mimoto pokračuje ve snahách obcházet sankce, a to pomocí klamavých praktik, jako je plavba pod falešnou vlajkou. To s sebou nese další rizika sabotáže a zhoršování stavu životního prostředí, což ještě více oslabuje ochranu kritické námořní infrastruktury, včetně podmořské infrastruktury, a energetických koridorů.

V reakci na to je EU i nadále odhodlána aktivně podporovat regionální stabilitu a bezpečnost. EU přijala další balíčky sankcí zaměřené na ruské vojensko-průmyslové dodavatelské řetězce, příjmy z energetiky a plavidla spojená s nelegálními činnostmi. Tato opatření, spolu s posílenou podporou obrany a odolnosti Ukrajiny, zejména prostřednictvím půjčky na podporu Ukrajiny ve výši 90 miliard EUR na období 2026–2027 ( 15 ), přispívají k realizaci bezpečnostního pilíře této strategie.

EU poukázala na bezpečnostní výzvy v oblasti Černého moře a na řešení, která přináší strategie EU, během 3. černomořské bezpečnostní konference v rámci mezinárodní Krymské platformy, která se konala dne 23. dubna 2026 v Kišiněvě ( 16 ), a 3. Černomořského bezpečnostního fóra v Oděse ve dnech 29.–31. května 2026 ( 17 ). Byly zorganizovány konkrétní výměny zkušeností s cílem zdůraznit soudržný přístup evropských mořských oblastí při řešení bezpečnostních výzev, kterým čelí Baltské a Černé moře, mimo jiné ohrožení bezpečnosti plavby, narušení námořní bezpečnosti, hybridních taktik, včetně elektronického boje, a rušení navigačních systémů (spoofing a rušení signálu). Častější vzájemné výměny na odborné úrovni umožní sdílení zkušeností mezi oblastmi Baltského a Černého moře, a to zejména v oblasti civilní připravenosti a odolnosti ( 18 ) a v boji proti ruské stínové flotile a hybridním aktivitám.

STĚŽEJNÍ INICIATIVA 1: Námořní bezpečnost v Černém moři

3.1.Spolupráce v oblasti odminování a námořní bezpečnosti, obrany a ochrany

V rámci podpory námořní bezpečnosti a ochrany v Černém moři pomohla poradní mise EU na Ukrajině zřídit v Oděse národní Společné středisko pro námořní bezpečnost. Toto středisko má zlepšit koordinaci mezi jednotlivými úřady a posílit operační kapacity Ukrajiny v oblasti operací zaměřených na námořní bezpečnost v Černém moři. Dne 26. února 2026 se konalo první zasedání řídícího výboru na úrovni ministrů věnované zřízení Společného střediska pro námořní bezpečnost, na nějž dne 6. května 2026 navázalo druhé zasedání, během něhož řídící výbor schválil koncepci operací. Na těchto setkáních, jejichž hostitelem byla poradní mise EU, se sešli zástupci ukrajinských ministerstev a úřadů odpovědných za námořní bezpečnost, Mezinárodní koalice pro námořní kapacity a zastoupení NATO na Ukrajině. Společné středisko pro námořní bezpečnost umožní Ukrajině zapojit se do evropských rámců spolupráce.

V únoru 2026 přijala EU Akční plán pro dronovou a protidronovou bezpečnost ( 19 ), který zahrnuje pilotní opatření ke zvýšení povědomí o námořní oblasti a zavádění kapacit podmořského snímání s cílem lépe chránit kritickou námořní infrastrukturu v Černém a Baltském moři.

Po schválení finanční pomoci Rumunsku a Bulharsku v rámci programu SAFE Radou v únoru 2026 a po podpisu dohod o půjčce bude těmto členským státům poskytnuto přibližně 20 miliard EUR na odstranění kritických nedostatků v jejich kapacitách, čímž se podpoří bezpečnost v černomořském regionu.

Důležitý pilíř bezpečnosti v oblasti Černého moře představuje půjčka na podporu Ukrajiny ve výši 90 miliard EUR, přičemž 60 miliard EUR z této částky je určeno na pokrytí nejnaléhavějších potřeb této země v oblasti obranného průmyslu v letech 2026 a 2027. V březnu 2026 schválila EU přidělení částky ve výši přibližně 6 miliard EUR na drony z Ukrajiny pro Ukrajinu.

V rámci podpory EU poskytované Ukrajině v oblasti ochrany kritické infrastruktury se v únoru 2026 uskutečnilo pracovní setkání na téma „Ochrana kritické infrastruktury“. S podporou programu TAIEX usiluje Ukrajina o provedení směrnice o odolnosti kritických subjektů. Pro ukrajinské účastníky byla v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost vyhlášena výzva k předkládání návrhů zaměřující se na odolnost kritické infrastruktury s rozpočtem ve výši 15 milionů EUR. 

V návaznosti na přijetí Akčního plánu o bezpečnosti kabelů ( 20 ) v únoru 2025 a zveřejnění „Zprávy o bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelových infrastruktur EU“ bylo v říjnu 2025 neformální skupinou odborníků pro bezpečné a odolné podmořské kabelové infrastruktury dohodnuto celoevropské zmapování a koordinované posouzení rizik týkajících se podmořských kabelových infrastruktur ( 21 ). Zpráva zdůrazňuje význam vypracování koordinovaného postupu s Tureckem při posilování a zachování bezpečnosti, stability a propojení v černomořském regionu.

V únoru 2026 zveřejnila EU soubor nástrojů pro kabelovou bezpečnost ( 22 ), který doporučuje opatření ke zmírnění rizikových scénářů uvedených ve výše zmíněné zprávě a navrhuje Černé moře jako prioritní oblast pro projekty evropského zájmu v oblasti kabelové infrastruktury. Evropská komise vyhlásila první výzvu s částkou ve výši 10 milionů EUR k financování regionálních center pro sledování kabelů, z nichž budou mít prospěch všechny mořské oblasti obklopující EU, včetně Černého moře. Oblasti projektů evropského zájmu budou mít přednost v nadcházejících výzvách k předkládání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy v odvětví digitálních technologií ( 23 ).

V rámci Evropského obranného fondu pro rok 2026 hodlá EU podporovat poloautonomní námořní systémy i víceúrovňovou ochranu kritické infrastruktury na mořském dně. Jakmile budou tyto vyvinuté kapacity k dispozici, bude možné je využít na podporu regionální bezpečnosti.

S cílem omezit hrozby a rizika, jež představuje ruská stínová flotila, a to i v Černém moři, uvalila EU doposud sankce zahrnující 632 plavidel a více než 60 subjektů napomáhajících těmto aktivitám ( 24 ). EU pokračuje v oslovování dalších zemí s cílem dosáhnout zrušení registrace těchto plavidel a zvýšit povědomí o environmentálních rizicích a nákladech spojených s případnými vedlejšími účinky. V rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) se EU rovněž aktivně podílí na pokroku v oblasti regulačních rámců, boji proti nestandardní lodní dopravě a zavádění povinného systému hlášení lodí a osvědčení o občanskoprávní odpovědnosti.

EU posiluje evropské kapacity v oblasti námořního odminování, zmírňování environmentálních rizik a ochrany kritické námořní infrastruktury a zároveň podporuje budoucí regionální spolupráci při sanaci mořského prostředí po skončení konfliktu. Evropský pakt pro oceány z roku 2025 zahrnuje stěžejní opatření týkající se komplexní strategie odstraňování nevybuchlé munice, jež bude zahájena v Baltském a Severním moři a následně rozšířena na Černé moře, a to s využitím moderních technologií detekce a likvidace. V roce 2025 Nizozemsko a Belgie darovaly Bulharsku sedm protiminových plavidel s cílem posílit námořní bezpečnost v Černém moři.

EU rozšiřuje využití technologií a metod pro rozsáhlé odstraňování nevybuchlé munice vyhozené do moře. Ačkoli se současné úsilí soustředí na Baltské moře, podobný přístup k rozsáhlému odstraňování nevybuchlé munice lze uplatnit i v Černém moři, jakmile to bezpečnostní podmínky dovolí. Prostřednictvím iniciativ financovaných z EU, zejména projektu CAMMera podporovaného Evropským parlamentem, EU vyvíjí a testuje inovativní technologie pro bezpečnou detekci a likvidaci munice nacházející se pod vodou. Na pracovním setkání, které se uskutečnilo v lednu 2026 v Sofii, odborníci z členských států EU, regionálních organizací a výzkumných institucí posoudili možnosti přenosu technologických řešení a získaných operativních zkušeností do oblasti Černého moře a dalších mořských oblastí. EU Ukrajinu při odminování i nadále podporuje a v únoru 2026 ukrajinským orgánům předala pátou skupinu psů vycvičených v EU k vyhledávání min.

3.2.Posílení vojenské mobility a infrastruktury dvojího užití

V listopadu 2025 předložily Komise a vysoká představitelka balíček opatření v oblasti vojenské mobility ( 25 ), který se skládá ze společného sdělení a návrhu nařízení a jehož cílem je zajistit plynulý pohyb vojsk, vybavení a vojenských prostředků v rámci celé EU. Komise ve spolupráci s členskými státy a za podpory Vojenského štábu EU určila 500 projektů v „kritických oblastech“, do nichž je třeba naléhavě investovat, aby byly čtyři prioritní koridory vojenské mobility ( 26 ) přizpůsobeny vojenským požadavkům a aby se zvýšila odolnost této sítě. Mezi tyto projekty patří zpevňování mostů, rozšiřování tunelů a zvyšování kapacity přístavů a letišť. Komise koordinuje postup s členskými státy s cílem zajistit, aby byly investice podél těchto koridorů realizovány rychle a soudržně. To je rovněž v souladu s nově vznikající oblastí činnosti EU zaměřenou na podporu odvětví s dvojím užitím na Ukrajině.

Čtyři z devíti evropských dopravních koridorů TEN-T již byly rozšířeny i na Ukrajinu a jeden do Moldavska a uskutečňuje se první soubor důležitých investic do infrastruktury dvojího užití. Současně probíhají přípravné práce na zavedení evropského standardního jmenovitého rozchodu kolejí v evropských dopravních koridorech propojujících Moldavsko a Ukrajinu s členskými státy EU.

3.3.Boj proti hybridním hrozbám

Bezpečnostní situaci v černomořském regionu charakterizuje také bezprecedentní nárůst hybridních hrozeb. Rusko i nadále využívá rozmanité prostředky, jež mají destabilizovat demokratické procesy, podkopávat důvěru veřejnosti, narušovat kritickou infrastrukturu, vyhledávat slabá místa a testovat reakce.

Unie je i nadále odhodlána postihovat aktéry s nepřátelskými úmysly prostřednictvím režimu sankcí ( 27 ) zaměřeného proti destabilizujícím aktivitám Ruska. V dubnu 2026 rozšířila Rada omezující opatření o 69 osob a 19 subjektů, které byly identifikovány kvůli své úloze při manipulaci s informacemi ve velkém měřítku. Navíc je důsledně prosazován režim sankcí EU proti kybernetickým útokům ( 28 ), v jehož rámci jsou v současné době uplatňována omezující opatření vůči 19 osobám a 74 subjektům.

EU rovněž přizpůsobila své mechanismy reakce měnícímu se prostředí hrozeb s cílem čelit nepřátelským operacím, jež mají narušit integritu voleb a demokratické procesy. V Moldavsku EU podporuje snahy této země o ochranu jejích demokratických procesů před ruským vměšováním. EU rovněž aktivně posilovala svou podporu demokratické a institucionální odolnosti v Arménii v období před červnovými volbami. Klíčovým úspěchem bylo v obou případech nasazení týmů rychlé reakce EU na hybridní hrozby, které poskytovaly vnitrostátním orgánům krátkodobou technickou a strategickou poradenskou podporu k posílení integrity voleb.

Přímá podpora partnerských zemí v oblasti Černého moře prostřednictvím misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) zůstává hlavním nástrojem pro budování odolnosti a zároveň přispívá k regionální bezpečnosti. Partnerská mise EU v Moldavsku podpořila úsilí moldavských orgánů o zajištění demokratické integrity během voleb v roce 2025 a i nadále se zaměřuje na dlouhodobé budování institucionálních kapacit s cílem posílit odolnost Moldavska. Stejně tak poradní misie EU na Ukrajině rozšiřuje svou podporu ukrajinským orgánům v boji proti hybridním hrozbám v souladu s měnícími se potřebami, mimo jiné i v námořní oblasti, a to prostřednictvím podpory budování Společného střediska pro námořní bezpečnost. Poradní mise EU na Ukrajině poskytla během druhého fóra Obnova Ukrajiny, které se konalo v prosinci 2025, odborné znalosti týkající se námořní kybernetické bezpečnosti v oblasti Černého moře a dunajského koridoru.

Partnerská mise EU v Arménii je nejnovější civilní misí EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky ( 29 ), která byla zřízena dne 21. dubna 2026 s cílem posílit demokratickou odolnost této země a její schopnost dlouhodobě zvládat krizové situace. Tato mise podpoří Arménii, která čelí vícevrstevným hrozbám, jako jsou zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, kybernetické útoky a nelegální finanční toky. ( 30 ) 

Regionální iniciativa CyberEast+ i nadále posilovala kybernetickou odolnost v oblasti Černého moře a v zemích Východního partnerství, a to prostřednictvím podpory souladu se směrnicí o bezpečnosti sítí a informací 2 (NIS 2) ( 31 ), poskytováním školení a budováním kapacit přizpůsobených konkrétním potřebám, organizováním simulačních cvičení a pracovních setkání zaměřených na boj proti kybernetickým hrozbám, dezinformacím a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, a to i v souvislosti s volbami.

V Arménii uspořádala EU v rámci programu TAIEX řadu pracovních setkání a akcí pro zástupce státních institucí a posílila svou podporu místní občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům v jejich úsilí o boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování.

Na prosincovém zasedání Rady partnerství EU–Arménie ( 32 ) byla zahájena nová regionální iniciativa zaměřená na boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a dezinformacím ve východním sousedství, a to posílením kapacit občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků v oblasti strategické komunikace a podpory mediální gramotnosti občanů.

Na počátku roku 2026 bylo zavedeno regionální mimořádné opatření pomoci EU pro rychlou reakci s cílem podpořit partnerské země, zejména v Evropě a Střední Asii, které čelí hybridním hrozbám, a to na základě úspěšných modelů pomoci, které byly vyvinuty pro Ukrajinu a nadále ji podporují. V rámci nového rámce je již poskytována podpora Moldavsku. Prostřednictvím těchto a dalších iniciativ EU dále rozvíjí celospolečenský přístup tím, že podporuje partnerství mezi státními institucemi, občanskou společností, akademickou obcí a sdělovacími prostředky, a to jak v rámci jednotlivých zemí, tak v celém regionu, s cílem přispět k zajištění udržitelné odolnosti vůči hybridním hrozbám.

V Moldavsku zajistila EU rychlou reakci v oblasti kybernetické a vnitřní bezpečnosti (včetně příslušného vybavení). Během posledních volebních období sehrála rychlá reakce klíčovou roli při ochraně demokratických procesů v zemi před hybridními zásahy. EU mimoto mobilizovala prostředky pro rychlou reakci na podporu nezávislých sdělovacích prostředků a nadále posiluje kapacity Moldavska v oblasti strategické komunikace.

Také v Moldavsku podporuje EU snahy této země o ochranu demokratických procesů před vměšováním Ruska, mimo jiné prostřednictvím činnosti nového regionálního centra Evropského střediska pro sledování digitálních médií (EDMO), které pomáhá Moldavsku a dalším zemím odhalovat a analyzovat manipulační a dezinformační kampaně, zejména ruské dezinformace.

Prostřednictvím opatření rychlé reakce podporuje EU odolnost Ukrajiny tváří v tvář ruské útočné válce a hybridním hrozbám, a to zejména posílením vnitřní a civilní bezpečnosti a ochrany, jakož i strategických komunikačních kapacit této země.

3.4.Boj proti organizované trestné činnosti a nedovolenému obchodu

Komise ve spolupráci s Výzkumným institutem OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (UNICRI) poskytla právní a politickou podporu v oblasti vyhledávání, zabavování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti. Přispěla k legislativním reformám (zejména na Ukrajině a v Moldavsku), podporovala společenské využití konfiskovaného majetku pocházejícího z trestné činnosti a posílila dovednosti aplikujících odborníků prostřednictvím školení a mentoringu založeného na konkrétních případech. V rámci regionálního projektu „Odborné vzdělávání a operační partnerství pro boj proti organizované trestné činnosti“ (TOPCOP II) podporovala agentura CEPOL ( 33 ) strukturovanou spolupráci a kapacity donucovacích orgánů prostřednictvím pracovních setkání a školení zaměřených na operační řízení, zpravodajské informace z otevřených zdrojů, převaděčství migrantů a padělání. Podpůrná síť EMPACT ( 34 ) ve spolupráci s odborníky z Europolu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž („Frontex“), podporovala rozvoj strategických zpravodajských informací zavedením pokročilých analytických přístupů a nových zdrojů údajů, jako jsou například zpravodajské informace o pohybu. Komise ve spolupráci s Europolem pokračovala v rámci projektu s názvem „Boj proti organizované trestné činnosti v zemích Východního partnerství“ financovaného z EU v další integraci východních partnerů do platformy EMPACT, posilovala operační kapacity, zabývala se hlavními prioritami v oblasti boje proti trestné činnosti, včetně kyberkriminality, a podporovala vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.

Prostřednictvím poradní mise EU na Ukrajině pokračovala EU v podpoře ukrajinských orgánů při posilování meziresortní spolupráce a analytických kapacit v boji proti závažné a organizované trestné činnosti, při zlepšování integrované správy vnějších hranic v souladu s normami EU, při zlepšování přeshraniční koordinace se sousedními zeměmi a při potírání nedovoleného obchodu s palnými zbraněmi prostřednictvím cíleného budování kapacit a strategického poradenství. Poradní mise EU na Ukrajině podporovala přeshraniční operativní koordinaci prostřednictvím čtvrtletních trojstranných setkání mezi ukrajinskými, rumunskými a moldavskými pohraničními a celními orgány, čímž přispěla k posílení spolupráce v boji proti přeshraniční organizované trestné činnosti.

V rámci provádění Strategie EU pro oblast drog ( 35 ), v níž se uvádí, že Komise prozkoumá možnosti spolupráce s kandidátskými zeměmi v oblasti bezpečnosti přístavů, pozvala Komise – kromě jiných třetích zemí – Ukrajinu a Moldavsko jako pozorovatele na pracovní setkání odborníků na bezpečnost přístavů v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru Evropské aliance přístavů, které bylo věnováno bezpečnosti menších námořních a vnitrozemských přístavů a konalo se v únoru 2026. Komise navíc na zasedání odborníků Dunajské komise v dubnu 2026 představila své poznatky o bezpečnosti přístavů získané od partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci Evropské aliance přístavů.

4.Pilíř 2: růst a prosperita díky lepšímu propojení

Strategie pro oblast Černého moře zavedla meziregionální agendu v oblasti propojení jako dlouhodobou strategickou iniciativu, která má usnadnit diverzifikaci obchodních tras a omezit tak závislost na vysoce rizikových trasách, čímž se propojení stane integrovanějším, nákladově efektivnějším a rychlejším. V souladu s touto strategií Komise pokračovala v úsilí o posílení obchodu, investic a propojení. Klíčovou úlohu při posilování konkurenceschopnosti ekonomik zemí v oblasti Černého moře a prohlubování regionální integrace hraje stěžejní meziregionální agenda v oblasti propojení.

4.1.Posilování propojení a energetické bezpečnosti

Díky soustavnému politickému dialogu se mezi partnerskými zeměmi a členskými státy EU podařilo získat pro meziregionální agendu v oblasti propojení silnou politickou podporu, což vedlo k sjednocení postojů zúčastněných stran ohledně nutnosti koordinovat a urychlit realizaci konkrétních opatření. Díky společnému úsilí se této stěžejní iniciativě podařilo dosáhnout významného pokroku při formalizaci strukturované regionální spolupráce s jasně stanovenými prioritami.

STĚŽEJNÍ INICIATIVA 2: Agenda v oblasti propojení

Jako brána spojující Evropu s Tureckem, jižním Kavkazem, Střední Asií a dalšími oblastmi sehrává černomořský region klíčovou roli pro evropskou i celkovou globální bezpečnost, mezinárodní obchod, energetiku, kritické suroviny a potravinové zabezpečení. Tento region má značný nevyužitý potenciál pro hospodářský rozvoj a protínají jej strategické tranzitní trasy. Posílení regionální spolupráce a zlepšení hospodářských vazeb by přispělo ke konkurenceschopnosti tohoto regionu i EU. Za tímto účelem si agenda v oblasti propojení klade za cíl plně využít potenciál transkaspického dopravního koridoru v oblasti dopravy, včetně usnadnění obchodu, a zlepšit energetické a digitální propojení. Od přijetí strategie se Komise věnuje zavádění této stěžejní iniciativy. V oblasti zlepšování a koordinace investičního plánování na podporu agendy v oblasti propojení bylo dosaženo významného pokroku:

-Komise v únoru 2026 zveřejnila metastudii s cílem shrnout doporučení týkající se prioritních investic a regulačních reforem, které jsou nezbytné pro operativní realizaci agendy v oblasti propojení. Tato komplexní analýza, provedená v rámci programu EU4Digital ( 36 ), zhodnotila řadu studií a více než 200 probíhajících či plánovaných investičních projektů a zmapovala, kde jsou zapotřebí investice k posílení dopravních, obchodních, energetických a digitálních propojení podél transkaspického dopravního koridoru. Studie poukazuje na klíčové úseky, kde v sousedních zemích infrastruktura chybí, je zastaralá nebo neodpovídá současnému objemu dopravy, a poskytuje tak strategický základ pro stanovení investičních priorit ve spolupráci s partnerskými zeměmi a mezinárodními finančními institucemi. Praktické pokyny k investicím a nezbytným regulačním opatřením („měkká konektivita“) poskytnou vládám i soukromému sektoru jasný přehled o tom, kde může jejich kapitál nejvíce přispět k budování moderní a spolehlivé infrastruktury.

-Na základě výsledků zasedání ministrů, jež bylo věnováno meziregionální bezpečnosti a propojení a které se konalo v říjnu 2025 ( 37 ), zintenzivnila Komise dvoustrannou spolupráci prostřednictvím řady misí na vysoké úrovni a technických misí do partnerských zemí, včetně Turecka, Arménie a Ázerbájdžánu. Cílem těchto jednání je posílit spolupráci v oblasti regionální stability a propojení, včetně prioritních investic.

-Komise po konzultacích s partnerskými zeměmi navrhla koordinační platformu, která se zaměří na partnerské země v oblasti Černého moře a jižního Kavkazu a bude fungovat v součinnosti se stávajícím rámcem spolupráce pokrývajícím Střední Asii. Zástupci veřejného i soukromého sektoru potvrdili potřebu takového koordinačního mechanismu během investičního fóra pro transkaspický dopravní koridor a konektivitu, které se konalo v Taškentu v listopadu 2025 ( 38 ). Platforma agendy v oblasti propojení, která byla spuštěna dne 23. června 2026, bude řídit společné úsilí, optimalizovat seznamy projektů a zajišťovat efektivnost v rámci iniciativ zaměřených na pevnou i měkkou konektivitu.

Nedávné mnohostranné dohody posílily propojení i námořní bezpečnost. V prosinci zřídily Řecko, Bulharsko a Rumunsko platformu pro koridor Černé moře – Egejské moře ( 39 ). V březnu 2026 se Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina dohodly na tom, že budou i nadále spolupracovat na Akčním plánu pro Dunaj 2.0, který vznikl v rámci iniciativy Evropské komise „trasy solidarity“ ( 40 ). Tato iniciativa optimalizuje bezpečnost plavby, zlepšuje komunikaci v přístavech a výměnu informací a omezuje narušení lodní dopravy na Černém moři a Dunaji. Na podporu fungování tras solidarity byly z Nástroje pro propojení Evropy poskytnuty v roce 2025 dodatečné finanční prostředky ( 41 ). Obnova železniční a silniční sítě v Moldavsku je usnadněna v rámci projektů Global Gateway ( 42 ). Realizace projektů infrastruktury v rámci rozšířené sítě TEN-T ( 43 ) by rovněž měla přispět k plnému využití hospodářského potenciálu transkaspického dopravního koridoru. V prosinci 2025 byl aktualizován orientační akční plán pro investice do TEN-T pro Moldavsko a Ukrajinu.

Do druhého seznamu projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu ( 44 ) podle nařízení o TEN-E ( 45 ) bylo zařazeno několik projektů propojení elektroenergetických soustav mezi EU a Ukrajinou a Gruzií. Prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy (CESEC) ( 46 ) Komise i nadále podporuje regionální energetickou integraci a dohlíží na prioritní projekty na Ukrajině, v Moldavsku, Rumunsku a Bulharsku.

V březnu byly na 12. zasedání ministrů poradního sboru pro jižní koridor pro přepravu plynu ( 47 ) a na 4. zasedání ministrů poradního sboru pro zelenou energii v ázerbájdžánském Baku určeny další možnosti spolupráce v oblasti čisté energie a regionálního energetického propojení v oblasti jižního Kavkazu. Zástupci partnerských vlád, předních energetických společností, regulačních orgánů a mezinárodních finančních institucí zdůraznili klíčovou roli jižního koridoru pro přepravu plynu v rámci snah EU o diverzifikaci zdrojů s cílem snížit závislost na dovozu ruského plynu. V rámci zasedání ministrů přispěl kulatý stůl na vysoké úrovni mezi EU a Ázerbájdžánem věnovaný investicím do zelené konektivity k proměně politických záměrů v investiční příležitosti podél tří koridorů pro zelenou energii, a to v oblasti síťové infrastruktury a přenosu energie, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a větrných elektráren na moři.

V lednu 2026 zahájila Komise třetí fázi regionálního programu EU4Energy ( 48 ), v níž klade ještě větší důraz na zlepšení regionálního energetického propojení a koordinaci regulačních rámců. Tato činnost přímo podporuje opatření v rámci strategie pro oblast Černého moře zaměřená na řešení nedostatků v regulačních rámcích a na sbližování regulačních rámců a kodexů sítě.

Přijetím strategií EU pro přístavy a námořní průmysl ( 49 ) poskytla Komise nástroje, které evropská odvětví námořní dopravy a lodního stavitelství potřebují, aby mohla stát v čele přechodu na čistou energii, zajistit obchod a obranu a zachovat si globální konkurenceschopnost. K dosažení těchto cílů podporuje Komise rozsáhlé projekty v oblasti energetické účinnosti, například v přístavu Konstanca.

S podporou programu Interreg NEXT pro oblast Černého moře ( 50 ) spolupracují Bulharsko, Turecko a Gruzie na zlepšení výkonnosti v odvětví logistiky. Cílem nedávno zahájeného projektu BSB-LOGINET ( 51 ) je spustit do konce roku 2027 portál pro přeshraniční výměnu logistických informací.

V návaznosti na summit EU–Střední Asie (duben 2025) ( 52 ) poskytuje EU podporu při řešení úzkých míst v přístavech v Černém a Kaspickém moře a při snižování tranzitních nákladů, čímž přispívá ke zvýšení objemu obchodu v souladu s cílem strategie pro oblast Černého moře, jímž je prohloubení spolupráce v oblasti kritických surovin a zajištění dodavatelských řetězců. Arménie v současné době čerpá podporu z Nástroje pro kritické suroviny ( 53 ), který je spolufinancován z EU. Cílem tohoto nástroje je posílit globální partnerství a podporovat mezinárodní projekty zaměřené na budování udržitelných a odolných hodnotových řetězců v oblasti kritických surovin. Ukrajina a středoasijské země uzavřely s EU partnerství v oblasti kritických surovin a mají přístup k tomuto nástroji. Zásadní význam budou mít i nadále diverzifikace dovozních tras a zajištění dodavatelských řetězců přes Černé moře. EU zároveň podporuje iniciativy v oblasti oběhového hospodářství s cílem regulovat poptávku.

V rámci úsilí o posílení digitálních propojení a vytvoření důvěryhodného digitálního prostředí uspořádá Komise ve druhé polovině roku 2026 digitální summit věnovaný agendě v oblasti propojení. Očekává se, že na tomto prvním summitu se sejdou ministři, lídři v oblasti digitálního podnikání a klíčoví investoři ze soukromého sektoru z celé EU i z partnerských zemí, aby na vysoké úrovni diskutovali o budoucnosti regionální digitální konektivity. Summit bude sloužit jako platforma pro podporu spolupráce v oblasti nově vznikajících technologií, kybernetické bezpečnosti a důvěryhodné digitální infrastruktury.

4.2.Integrovaný rozvoj pro konkurenceschopný černomořský region

V roce 2025 došlo k významnému pokroku v provádění společného námořního programu pro oblast Černého moře ( 54 ), čímž se posílila společná činnost v oblasti udržitelného rozvoje modré ekonomiky pod koordinací Ukrajiny. Mezi klíčové úspěchy patří operativní činnost mechanismu pomoci v oblasti Černého moře a národních center při poskytování praktické podpory k dosažení cílů modré ekonomiky, jako je sjednocení regionální komunity zabývající se modrou ekonomikou na konferenci stran účastnících se společného námořního programu v Konstanci, zlepšení přístupu k financování, výměna osvědčených postupů a podpora přípravy projektů. Vnitrostátní akce zaměřené zejména na námořní konektivitu (Bulharsko) a udržitelnou akvakulturu (Turecko) přispěly ke zvýšení informovanosti místních aktérů. Technická skupina pro akvakulturu navrhla společný program monitorování akvakultury. Technická skupina pro udržitelný cestovní ruch završila svůj první celý rok činnosti a položila základy pro dlouhodobou regionální vizi udržitelného cestovního ruchu, která by propojila kulturní dědictví, inovace a rozvoj komunit. V rámci všech svých činností podporoval společný námořní program sladění aktivit v černomořském regionu se širšími prioritami EU, zejména s misí EU „Obnova našich oceánů a vod“ a s Evropským paktem pro oceány.

S cílem usnadnit spolupráci v rámci mořských oblastí při územním plánování námořních prostor vyhlásila Komise v lednu 2026 výzvu k předkládání návrhů financovanou z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu ( 55 ). Cílem této výzvy je vyvinout inovativní řešení pro členské státy EU v oblasti Atlantiku a Černého moře, která jim pomohou řešit výzvy spojené s prováděním, monitorováním a revizí jejich územních plánů námořních prostor.

S cílem zajistit udržitelné využívání mořských zdrojů Komise i nadále úzce spolupracuje s Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři ( 56 ) (GFCM) a zaměřuje se na udržitelnost prostřednictvím omezení odlovu a plánů řízení pro klíčové druhy, jako jsou pakambala velká a šprot obecný. EU hraje klíčovou roli při prosazování dodržování předpisů, a to prostřednictvím boje proti nelegálnímu rybolovu v rámci strategie GFCM do roku 2030. K zásadnímu milníku došlo během výročního zasedání GFCM v roce 2025, kdy byla pracovní skupina pro Černé moře povýšena na statutární orgán v rámci GFCM, čímž byla uznána její zásadní úloha při poskytování poradenství v oblasti regionálního řízení rybolovu a ochrany rybolovných zdrojů. GFCM se poprvé dohodla na zavedení mechanismu pro sledování a zajištění dodržování regionálních opatření v oblasti rybolovu ( 57 ). Pokud nebudou regionální opatření dodržována, bude GFCM požadovat, aby země v oblasti Středozemního a Černého moře zjištěné nedostatky odstranily.

EU poskytuje iniciativám GFCM významnou finanční podporu. Dlouhodobý projekt BlackSea4Fish nadále podporuje účinnou vědeckou spolupráci v oblasti rybolovu. Díky zachování inkluzivní nadnárodní operační platformy, která sdružuje zúčastněné strany z odvětví rybolovu, posílil projekt vnitrostátní zkušenosti a vědecké kapacity a usiluje o zajištění rovných podmínek pro řízení rybolovu. Tyto snahy přinášejí hmatatelné výsledky: podle publikace GFCM z roku 2025 s názvem „The State of Mediterranean and Black Sea Fisheries“ (Stav rybolovu ve Středozemním a Černém moři) ( 58 ) klesl podíl nadměrně využívaných populací na 52 procent, což je nejnižší úroveň zaznamenaná v dané časové řadě.

Program Interreg NEXT pro oblast Černého moře rovněž přispěl k rozvoji a soudržnosti v regionu prostřednictvím projektů spolupráce více zemí, do nichž se zapojily organizace z Arménie, Bulharska, Gruzie, Řecka, Moldavska, Rumunska, Turecka a Ukrajiny. Od přijetí této strategie bylo realizováno deset projektů zaměřených na podporu udržitelné akvakultury a pobřežního a námořního cestovního ruchu, zlepšení územního plánování námořních prostor a posílení spolupráce s ostatními mořskými oblastmi (viz projekty v příloze I). Například projekt INTERSMARTS mění podobu cestovního ruchu v oblasti Černého moře. Ve spolupráci s partnery z Bulharska, Řecka, Moldavska a Turecka vytvořil tento projekt přeshraniční síť a v roce 2025 získal řadu mezinárodních ocenění za svou platformu zaměřenou na inteligentní cestovní ruch a inovace v oblasti modrého růstu. V rámci projektu BlueDial byla představena platforma BlackBlueNET, jíž se účastní více zemí a jejímž cílem je posílit správu námořních záležitostí v celém černomořském regionu.

EU mimoto prostřednictvím sdělení o východních regionech EU sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou ( 59 ), přijatého v únoru 2026, posílila svou podporu stability, prosperity a odolnosti východních příhraničních regionů EU, včetně oblastí podél námořní hranice Rumunska a Bulharska v Černém moři, přičemž se zaměřila na pět prioritních oblastí. Toto sdělení bylo doprovázeno prvním každoročním politickým dialogem na vysoké úrovni a zřízením „nástroje EastInvest“, specializované finanční platformy, která by měla do těchto regionů přinést soukromé a veřejné investice v odhadované výši nejméně 28 miliard EUR.

Na základě evropského rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa bylo v období, o němž se podává zpráva, v černomořském regionu přiděleno 205 milionů EUR na 481 grantů. Účast zemí v oblasti Černého moře dokládá význam pro evropský výzkum a inovace. Operační síť poskytovatelů finančních prostředků (zahrnující Bulharsko, Rumunsko, Gruzii, Moldavsko, Turecko a Ukrajinu) řídí regionální spolupráci v této oblasti a zajišťuje účinné provádění strategického programu pro výzkum a inovace (SRIA) pro oblast Černého moře. Mezi nedávné milníky patří vyhlášení konkrétních výzev v prosinci 2025 na základě pracovního programu EU na období 2025–2026 v rámci mise „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“.

Platforma „Digitální dvojče Černého moře“, která byla spuštěna v roce 2025 v rámci projektů DOORS ( 60 ) a BRIDGE-BS ( 61 ) financovaných z EU a vyvinuta ve spolupráci s klíčovými regionálními zúčastněnými stranami ( 62 ), integruje data z různých zdrojů v reálném čase s modely dynamiky moří vylepšenými pomocí umělé inteligence. Platforma uživatelům umožňuje předvídat dopady změny klimatu a environmentálních stresových faktorů, čímž podporuje informovanější rozhodování založené na důkazech.

Společné výzkumné středisko (JRC) je hlavním poskytovatelem metodických pokynů a analytické podpory pro politiky v oblasti inovací v černomořském regionu, zejména na Ukrajině, v Moldavsku a v Turecku. Cílem pracovního setkání, které se uskutečnilo v únoru 2026 a na němž se sešli zástupci ekonomik všech kandidátských zemí, bylo proměnit strategickou vizi inteligentní specializace na konkrétní opatření v oblasti přeshraniční spolupráce, posílit inovační ekosystém regionu a podpořit hospodářskou integraci s EU.

5.Pilíř 3: ochrana životního prostředí, odolnost vůči změně klimatu a připravenost na ni, civilní ochrana

EU se zasazuje o udržitelný rozvoj a připravenost v černomořském regionu a posiluje ochranu životního prostředí, odolnost vůči změně klimatu a civilní ochranu.

STĚŽEJNÍ INICIATIVA 3: Připravenost pobřežních komunit a odvětví modré ekonomiky

Pobřežní komunity v oblasti Černého moře čelí dopadům změny klimatu, zhoršování stavu životního prostředí a v některých oblastech také bezpečnostním hrozbám v důsledku probíhajících vojenských operací. Tyto tlaky společně ovlivňují stabilitu regionu a narušují místní zdroje obživy. Bohaté přírodní a kulturní dědictví těchto regionů zároveň představuje významný potenciál pro udržitelný růst a inovace. S cílem pomoci řešit výzvy a využít příležitosti přijala Komise dne 10. června 2026 dvě specializované strategie, a to jednu pro ostrovy EU a druhou pro pobřežní komunity EU ( 63 ). V rámci řady projektů se na místní úrovni provádějí opatření zaměřená na zlepšení připravenosti.

EU podporuje úsilí zaměřené na sledování a vyhodnocování rostoucích škod na životním prostředí, které Rusko nadále způsobuje v důsledku své útočné války proti Ukrajině. V období 2025–2026 byl v rámci projektu „European Union for Improving Environmental Monitoring in the Black Sea“ (Evropská unie pro lepší monitorování životního prostředí v Černém moři) ( 64 ) proveden odběr vzorků s cílem zdokumentovat dopady úniku ropy v Kerčském průlivu v prosinci 2024 a zničení přehrady Nova Kachovka v červnu 2023. Ačkoli je odběr vzorků obtížný a omezený, analýza shromážděných údajů poskytla poznatky o bezprostředních i dlouhodobějších dopadech války na životní prostředí, zdraví a ekonomiku. Cílem regionálního setkání u kulatého stolu věnovaného znečištění způsobenému válkou, které se v rámci společného námořního programu konalo v červnu 2025 pod koordinací Ukrajiny, bylo stanovit priority v oblasti monitorování a zmírňování dopadů a zároveň podpořit regionální spolupráci.

EU posílila sdílení a analýzu dat s cílem rozšířit společné monitorování životního prostředí v oblasti Černého moře. To zahrnuje správu platformy pro elektronická data pro oblast Černého moře ( 65 ), která pokrývá většinu ukazatelů požadovaných rámcovou směrnicí EU o strategii pro mořské prostředí a obsahuje víceleté datové řady. Označení Moldavska ( 66 ) a Ukrajiny ( 67 ) za země spolupracující s Evropskou agenturou pro životní prostředí v roce 2026 představuje další slibný krok ke zlepšení spolupráce v oblasti životního prostředí na úrovni EU i na regionální úrovni. Komise přispěla k využití nových technologií při řešení klimatických a environmentálních výzev. Na počátku roku 2026 umožnila pomoc EU dodávku moderního analytického vybavení na Ukrajinu, které je určeno k analýze kvality vody a mikroplastů. Pokračovaly práce na zavádění inovativních metod, jako je analýza environmentální DNA (eDNA) a modelování.

S cílem dále posílit regionální spolupráci a správu v oblasti životního prostředí pokračovala Komise ve své práci související s Bukurešťskou úmluvou o ochraně Černého moře. Stálý sekretariát Černomořské komise se aktivně podílí na řízení různých iniciativ financovaných z EU. V platnosti zůstává strategický cíl EU, jímž je přistoupení k této úmluvě.

Komise ve spolupráci s agenturou EMSA nadále podporuje partnerské země v oblasti Černého moře při prevenci a snižování znečištění moře. V září se několik zemí v oblasti Černého moře zúčastnilo cvičení zaměřeného na reakci na znečištění ropnými látkami, které pořádalo Turecko. Agentura EMSA nasadila svou loď pro odstraňování následků ropných havárií „Aktea II“ a další specializované vybavení. Ukrajinská Správa námořních přístavů obdržela vybavení, které posílí její schopnost reakce na mimořádné události. Agentura EMSA rovněž poskytovala podporu při ratifikaci, provádění a prosazování mezinárodních námořních úmluv a při provádění acquis EU.

Celkově bylo během období, o němž se podává zpráva, v rámci programu Interreg NEXT pro oblast Černého moře realizováno nebo zahájeno 34 projektů v celkové hodnotě téměř 38 milionů EUR (z toho přibližně 34 milionů EUR z prostředků EU), které přispívají k plnění pilíře 3. Mezi klíčové iniciativy patří: projekt AIRQUEST, který vyvíjí integrovaný systém monitorování kvality ovzduší v celém regionu kombinující satelitní a pozemní monitorování; projekt MACRO CLEAN, který vydal metodickou příručku pro přeměnu mořských makrořas na hnojiva a bioplasty, a projekt LEARN4SEA, který pomohl Bulharsku a Turecku zřídit environmentální informační centra.

Komise vyčlenila prostředky na podporu společných iniciativ, které zvyšují environmentální odolnost a odolnost vůči změně klimatu, včetně vodohospodářské odolnosti. V období 2025–2026 podporovaly regionální programy, jako je EU4Climate Resilience ( 68 ), přírodě blízká řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Město Cantemir a obec Ceadîr-Lunga v Moldavsku získaly granty na pilotní projekty zaměřené na posílení místní odolnosti vůči dopadům změny klimatu. V Arménii jsou tyto granty určeny obcím Gavar a Tašir. Projekt Interreg BRIGHT podporuje v Bulharsku, Gruzii, Moldavsku a Turecku subjekty na místní úrovni při provádění opatření v oblasti energetiky a klimatu, která jsou v souladu s klimatickými cíli EU do roku 2050.

Strategie EU pro vodohospodářskou odolnost ( 69 ) byla přijata v červnu 2025 a navrhuje aktivní přístup k obnově a ochraně koloběhu vody od pramene až k moři, k budování ekonomiky inteligentně nakládající s vodou a k zabezpečení dodávek vody pro všechny s cílem zajistit udržitelnost a odolnost. Podpora politických opatření v oblasti vodohospodářské odolnosti je poskytována například prostřednictvím programu EU4Green Recovery East ( 70 ). Program se bude zabývat souvislostmi mezi vodou a klimatem z přeshraničního hlediska, přičemž se zaměří na jižní Kavkaz. Nový projekt Interreg „Blue&Green Resilience“, který byl zahájen v březnu, podporuje města v oblasti Černého moře při řešení problému nedostatku vody a klimatických rizik prostřednictvím přírodě blízkých řešení a posílené přeshraniční spolupráce.

EU aktivně podporuje iniciativy na místní úrovni, jako jsou úklidové a vzdělávací akce. Mezi příklady patří činnosti zaměřené na sledování kytovců, do nichž se zapojili gruzínští žáci, a také WaterTech Bootcamp v Ázerbájdžánu, kde mladí inovátoři představili svá řešení pro udržitelné hospodaření s vodou. Na Ukrajině se v roce 2025 v rámci „víkendové školy“ u Černého moře po dobu čtyř měsíců scházely děti a vědci; při příležitosti Mezinárodního dne Černého moře bylo uděleno 29 diplomů.

Oblast připravenosti a zvládání katastrof se rozvíjela v souladu se Strategií unie připravenosti ( 71 ). V listopadu byla zahájena čtvrtá fáze regionálního programu civilní ochrany financovaného z EU v zemích Východního partnerství, jenž má posílit odolnost vůči katastrofám a zlepšit schopnosti reakce na ně a zároveň podpořit integraci s Mechanismem civilní ochrany Unie (UCPM). Komise rovněž pokračovala ve dvoustranném úsilí o budování kapacit s cílem podpořit připravenost na katastrofy a jejich prevenci: v roce 2025 bylo úspěšně dokončeno šest projektů financovaných z mechanismu UCPM, na nichž se podílely subjekty z Turecka (včetně jednoho projektu vedeného národním úřadem pro civilní ochranu, který se zaměřuje na ekosystémový přístup k posílení sdílení znalostí a osvědčených postupů propojujících obnovu ekosystémů, přírodě blízká řešení a předcházení rizikům katastrof a připravenost na ně), dva projekty, jichž se účastnily subjekty z Rumunska (včetně jednoho projektu vedeného národním úřadem pro civilní ochranu, který se zaměřuje na posílení kapacit pro pátrací a záchranné operace v případě leteckých nehod), a jeden projekt z Moldavska (vedený národním úřadem pro civilní ochranu, který vypracoval studii proveditelnosti vnitrostátního systému včasného varování). V průběhu roku 2026 probíhal další projekt zaměřený na lepší zvládání povodňových rizik v Samsunu, významném černomořském přístavu. V dubnu 2026 byl zahájen nový projekt mechanismu UCPM, do něhož se kromě Turecka a Rumunska zapojily také Francie, Německo, Itálie a Portugalsko, s cílem chránit kulturní dědictví před dopady katastrof s využitím celospolečenského modelu. V rámci prohlubujícího se partnerství mezi EU a Arménií a v předstihu před prvním summitem EU–Arménie, který se uskutečnil 5. května 2026 v Jerevanu, podepsaly EU a Arménie novou dohodu o spolupráci v oblasti civilní ochrany, která má posílit odolnost vůči katastrofám, připravenost na ně a spolupráci při odezvě na mimořádné události.

Prostřednictvím mechanismu UCPM reagovala EU rychle na žádosti o pomoc ze strany Moldavska a Ukrajiny. V roce 2026 pomohla pomoc EU řešit únik ropy v přeshraniční řece Dněstr, která je pro Moldavsko významným zdrojem pitné vody; k úniku došlo v důsledku ruských útoků na kritickou infrastrukturu na Ukrajině. Znečištění řeky ohrožuje nejen zásobování vodou, nýbrž také integritu vodních ekosystémů a celkovou kvalitu vody v regionu. Rumunsko, Belgie a Lucembursko poskytly absorpční materiály a vybavení. Absorpční materiál byl poskytnut rovněž prostřednictvím Služby nástrojů zahraniční politiky EU. Středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) navíc zmobilizovalo osobní ochranné prostředky ze svých strategických zásob rescEU, které jsou uloženy v Německu a Polsku, a aktivovalo služby satelitního snímkování agentury EMSA za účelem detekce a monitorování úniků ropy. Na Ukrajině byly v reakci na pokračující útoky na energetickou infrastrukturu nabídnuty generátory a transformátory k posílení a opravě elektrizační soustavy. Dodávka pro tepelnou elektrárnu ve Vilniusu představovala dosud největší a nejsložitější logistickou operaci v rámci mechanismu UCPM; elektrárna zajišťuje dodávky elektřiny pro přibližně jeden milion lidí.

Několik projektů v rámci programu Interreg NEXT pro oblast Černého moře přispělo k regionální spolupráci s ohledem na připravenost a zvládání katastrof. V rámci projektu IMPACT+ byl vypracován společný plán odezvy na mimořádné události s cílem zlepšit připravenost na mimořádné události ve venkovských oblastech a zajistit účinnou koordinaci mezi úřady a místními komunitami. Projekt CO-RESILIENCE poskytl podporu na zřízení školicího střediska v Elbasanu v oblasti Çatalca v Turecku určeného pro odborníky na hašení lesních požárů a dobrovolníky, které bude hrát hlavní roli při posilování regionálních kapacit v oblasti prevence přírodních požárů a reakce na ně. Podobné investice se plánují v Kamenu v Bulharsku a v Nestoiji na Ukrajině, a to prostřednictvím Mobilního centra pro informování a prevenci v Moldavsku. Očekává se, že další projekty zahájené v roce 2025, mezi něž patří NAT-RES, BSB-BSUAND, RISCARE a ISTROS (viz příloha I), ještě více posílí regionální odolnost a připravenost.

Evropská komise hraje klíčovou úlohu při reagování na radiační havárie prostřednictvím systému včasného varování Evropského společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (ECURIE) a Evropské platformy pro výměnu radiologických údajů (EURDEP). Ukrajina a Turecko jsou v současné době členy platformy EURDEP a Ukrajina by se v roce 2026 měla připojit k systému ECURIE.

6.Další postup

Během prvního roku provádění se Komisi a vysoké představitelce podařilo výrazně posílit spolupráci EU s partnerskými zeměmi v černomořském regionu. Tato posílená spolupráce se zaměřila na společné zájmy, a to jak prostřednictvím nových iniciativ, jako je agenda v oblasti propojení, tak i prostřednictvím zavedených forem regionální spolupráce, jako jsou společný námořní program pro oblast Černého moře a strategický program pro výzkum a inovace pro oblast Černého moře.

Oblast Černého moře zůstane jednou z hlavních priorit EU. V reakci na sílící geopolitický tlak se EU zavázala vypracovat jednotný přístup k bezpečnosti a propojení v celém regionu.

První zasedání ministrů věnované meziregionální bezpečnosti a propojení, které se konalo v říjnu 2025, posílilo politickou odhodlanost a přispělo k dosažení společného porozumění ohledně sdílených zájmů v tomto rozmanitém regionu, jenž čelí významným geopolitickým výzvám. Na konec roku 2026 je naplánováno další setkání ministrů, jehož cílem je udržet silnou politickou dynamiku, zhodnotit dosažený pokrok a dohodnout se na dalších prioritních opatřeních.

Společné úsilí v rámci pilíře 1 „Bezpečnost, stabilita a odolnost“ se bude i nadále zaměřovat na boj proti hybridním hrozbám, posilování námořní bezpečnosti a ochrany, jakož i na ochranu kritické infrastruktury a obchodních tras, a to v kontextu sílících ruských útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu, jako je energetická infrastruktura, a na ukrajinské přístavy v Černém moři. V této souvislosti bude EU podporovat státy ležící na pobřeží Černého moře při realizaci koncepce regionálního námořního bezpečnostního centra v koordinaci s členskými státy EU a příslušnými partnerskými zeměmi.

Pilíř 1 zajišťuje, že strategie EU pro oblast Černého moře je součástí nového souboru politických opatření EU, který vychází ze zásady „připravenosti již od návrhu“ a přispívá k dlouhodobé odolnosti v různých odvětvích. Tato zpráva o provádění strategie pro oblast Černého moře je zasazena do kontextu, v němž je činnost EU směrována a zefektivňována prostřednictvím konkrétních opatření, která vycházejí z iniciativ, jako je Akční plán pro dronovou a protidronovou bezpečnost ( 72 ), sdělení o východních regionech EU sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou ( 73 ) či Strategie EU pro přístavy ( 74 ). V budoucnu posílí EU své bezpečnostní závazky vůči černomořskému regionu a zajistí soudržnost bezpečnostních a obranných iniciativ v tomto regionu.

Provádění strategie pro oblast Černého moře, zejména prostřednictvím jejího pilíře 1, podporuje širší cíl EU, jímž je začlenění schopností v oblasti předvídání krizí, odolnosti a koordinované reakce do jejího politického rámce. Přispívá také k soudržnějšímu a integrovanějšímu přístupu k opatřením v mořských oblastech obklopujících EU. V budoucnu se bude usilovat o posílení soudržnosti, zejména podporou výměny zkušeností a osvědčených postupů mezi oblastmi Baltského a Černého moře. Zvláštní pozornost bude věnována řešení problémů spojených s nestandardní stínovou flotilou, ochraně kritické námořní infrastruktury a boji proti hybridním hrozbám.

V rámci pilíře 2 „Růst a prosperita“ stanovila strategie opatření zaměřená na uvolnění hospodářského potenciálu a posílení propojení, a to zejména prostřednictvím stěžejní iniciativy týkající se meziregionální agendy v oblasti propojení a společného námořního programu pro oblast Černého moře. Tyto iniciativy mají zásadní význam pro podporu obchodu, investic a udržitelného růstu v celém regionu. Agenda v oblasti propojení dokládá strategické odhodlání EU podporovat prosperitu, spolupráci a stabilitu v oblasti Černého moře a jižního Kavkazu, jakož i ve Střední Asii. Komise úzce spolupracuje s partnerskými zeměmi a mezinárodními finančními institucemi s cílem určit a připravit prioritní projekty infrastruktury a zajistit investice potřebné k jejich realizaci. V tomto ohledu bude platforma agendy v oblasti propojení, která byla spuštěna v červnu 2026, klíčovým koordinačním mechanismem a poskytne soudržnou platformu pro rozvoj celého transkaspického koridoru. Komise bude rovněž členské státy podporovat při prosazování zapojení soukromého sektoru prostřednictvím připravovaného seznamu projektů.

Mezi prioritní opatření bude patřit také podpora synergií mezi černomořským a podunajským regionem jako strategické spojnice, pokud jde o konektivitu, hospodářskou spolupráci a udržitelný rozvoj.

Bulharsko se stalo koordinátorem společného námořního programu pro rok 2026 ( 75 ) a nahradilo tak Ukrajinu. Nadcházející činnosti a výroční konference zúčastněných stran, plánovaná na druhou polovinu roku 2026, přispějí k dalšímu posílení strategického dialogu a regionální spolupráce v oblasti námořní bezpečnosti a ochrany, ochrany životního prostředí, inovací a udržitelného rozvoje modré ekonomiky v oblasti Černého moře.

V rámci pilíře 3 „Ochrana životního prostředí, odolnost vůči změně klimatu a připravenost na ni, civilní ochrana“ přispěla vzájemná výměna zkušeností a spolupráce v oblasti environmentální odolnosti a odolnosti vůči změně klimatu k nalezení rychlých řešení, mimo jiné i v souvislosti se znečištěním způsobeným ruskou útočnou válkou. EU bude i nadále úzce spolupracovat s pobřežními komunitami a dále posilovat svou podporu, kterou jim poskytuje. Komise využije celou škálu nástrojů, které má k dispozici, k zintenzivnění koordinovaných opatření na ochranu životního prostředí, posílení odolnosti vůči změně klimatu a zlepšení připravenosti a civilní ochrany v celém regionu.

EU je i nadále pevně odhodlána usilovat o bezpečnější, lépe propojený a odolnější černomořský region, což představuje strategický zájem Unie i jejích partnerů, a zároveň podporovat příležitosti pro udržitelný růst vzájemně se doplňujícím a prospěšným způsobem. V kontextu ruské útočné války a rychle se měnící geopolitické situace bude provádění této strategie i nadále flexibilní a přizpůsobivé, přičemž se bude opírat o průběžné vyhodnocování podmínek a výzev, které ovlivňují její provádění. V rámci každého ze tří pilířů hrají členské státy EU a partnerské země klíčovou roli při naplňování společných cílů stanovených v rámci této strategie. Komise a vysoká představitelka budou i nadále klást důraz na dialog zaměřený na výsledky a společné kroky na všech úrovních spolupráce, přičemž se budou jasně soustředit na strategický dopad, jednotu cílů a dosahování hmatatelných výsledků v regionu.

Annex AVýznamné projekty pro více zemí realizované v černomořském regionu v období 2025–2026

Název projektu

Doba trvání (začátek – konec, měsíc/rok)

Země v oblasti Černého moře zapojené do projektu

Nástroj

Rozpočet, v milionech EUR

Rozsah projektu

BG

EL

RO

AM

AZ

GE

MD

TR

UA

PILÍŘ 1:

Boj proti organizované trestné činnosti v regionu Východního partnerství II

01/2025 – 12/2028

■

■

■

■

NDICI

1,8

Zvýšení účasti v platformě EMPACT

Odborné vzdělávání a operační partnerství pro boj proti organizované trestné činnosti (TOPCOP) II

07/2024 – 06/2028

■

■

■

■

NDICI

5,2

Posílení spolupráce při řešení hrozeb vyplývajících z trestné činnosti

Zvyšování kybernetické odolnosti v zemích Východního partnerství I

12/2024 – 11/2027

■

■

NDICI

1,7

Legislativní podpora směrnice NIS 2 a budování kapacit

Zvyšování kybernetické odolnosti v zemích Východního partnerství II

12/2024 – 12/2026

■

■

NDICI

1,8

dtto

CyberEast+: posílení opatření proti kyberkriminalitě za účelem zvýšení kybernetické odolnosti v zemích Východního partnerství

03/2024 – 02/2027

■

■

■

■

NDICI

3,5

Zajištění účinnější reakce trestního soudnictví na kyberkriminalitu

Podpora zemím Východního partnerství při lepším vymáhání majetku II

10/2027

■

■

■

■

NDICI

1,00

Podpora zásad a postupů v oblasti vymáhání majetku a usnadnění jejich praktického uplatňování při vymáhání výnosů z organizované trestné činnosti

EU4MD II – EU4Monitoring Drugs II

12/2027

■

■

■

■

NDICI

1,00

Posílení kapacit v oblasti monitorování, hodnocení a reakce v souvislosti s aktuálními problémy spojenými s drogami

Resilient & Connected

12/2025 – 03/2028

■

■

■

■

■

NDICI

5,00

Boj proti dezinformacím a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a podpora mediální gramotnosti

Mechanismus pružné reakce

02/2026 – 07/2027

■

NDICI – KRIZE

18

Posílení kapacit partnerských zemí v oblasti reakce na hybridní hrozby, a to zejména prostřednictvím poskytování nezbytného vybavení. V současné době aktivní v MD, k dispozici i v dalších zemích.

PILÍŘ 2:

BLUE-GATES

09/2024 – 03/2027

■

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,40

Inovativní nástroje pro zlepšení akvakultury a ochranu mořských zdrojů

AQUABATOR

09/2025 – 09/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,40

Inkubátor pro udržitelnou akvakulturu

SUSDEST-NET

11/2025 – 05/2028

■

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,42

Síť udržitelných destinací v oblasti Černého moře

SUSTAIN-2

12/2025 – 12/2027

■

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,09

Model udržitelnosti v cestovním ruchu podporovaný umělou inteligencí

MARMAPS

06/2024 – 12/2025

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,50

Společné územní plánování námořních prostor a ochrana mořských ekosystémů

BIOSUSTAIN

12/ 2025 – 06/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,55

Zachování biologické rozmanitosti prostřednictvím tradičních i nových poznatků

e-AQUAF

02/2026 – 08/2028

■

■

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,40

Inteligentní řešení pro akvakulturu

EfxINNOs

08/2024 – 02/2027

■

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,64

Síť pro transfer námořních technologií v rámci modré ekonomiky

BlueDial

02/2026 – 08/2027

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,50

Podpora koordinace a sladění národních a regionálních strategií se společným námořním programem pro oblast Černého moře a společnou vizí udržitelné modré ekonomiky

INTERSMARTS

06/2024 – 12/2025

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,55

Zlepšení výsledků v oblasti udržitelnosti a přijímání inovací v cestovním ruchu a službách

Nástroj pro investice Východního partnerství do konektivity (EPIC)

12/2021 – 12/2028

■

■

■

■

■

■

NDICI

Poradenská a technická podpora zaměřená na zlepšení dopravního spojení

EU4Energy – fáze II a II+

01/2021–12/2025

■

■

■

■

■

■

NDICI

13,49

Usnadnění regulačních reforem směřujících k přechodu na čistou energii a liberalizaci trhu s energií

EU4Innovation East

04/2024 – 09/2028

■

■

■

■

NDICI

22,12

Vývoj vysoce výkonných inkubátorů, rozšiřování možností financování a tržních příležitosti pro startupy

EU4Digital Facility

06/2022 – 09/2026

■

■

■

■

NDICI

16,00

Podpora integrace do jednotného digitálního trhu EU

EU4Digital: Investice do širokopásmového připojení

11/2023 – 11/2026

■

■

■

■

■

NDICI

5,00

Mapování širokopásmového připojení pro plánování investic do digitální konektivity

PILÍŘ 3:

Black Sea SIERRA

10/2023 – 09/2026

■

■

■

■

ENRAF

0,75

Připravenost v reakci na civilní a vojenské znečištění

RESPONSE

10/2023 – 09/2026

■

■

■

■

■

ENRAF

0,60

Odborná příprava a vzdělávací programy zaměřené na monitorování, hlášení, řízení a zmírňování znečištění moří, se zvláštním důrazem na znečištění způsobené ozbrojenými konflikty

ANEMONE PLUS

09/2025 – 03/2028

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,48

Posouzení zranitelnosti mořského ekosystému Černého moře vůči antropogenním tlakům

ALGAEREVIVE

09/2024 – 03/2027

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,47

Využití energie z řas ke snížení znečištění a podpoře „modrého růstu“

AIRQUEST

07/2024 – 07/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,20

Zapojení místních komunit do boje za čistý vzduch

IASON+

06/2024 – 12/2026

■

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,40

Středisko pro sledování invazních nepůvodních druhů a posouzení dopadů změny klimatu a ekosystémových služeb

BS-SEOS

10/2024 – 03/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,29

Inteligentní systém pro sledování stavu mořského prostředí v oblasti Černého moře

LAP-BACK

09/2024 – 09/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,46

Posílení místních kapacit pro zásahy v souvislosti se změnou klimatu

MACRO-CLEAN

09/2024 – 03/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,51

Výzkum a pilotní aplikace metod čištění zaměřených na zvládání šíření makrořas

MicroDanger

12/2025 – 06/2028

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,45

Osvětová činnost zaměřená na snížení znečištění mikroplasty

HERO

12/2025 – 12/2027

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,64

Řešení dopadů na životní prostředí v oblasti korálových útesů

AGRIPERMA

12/2025 – 06/2027

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,44

Výměna osvědčených postupů a znalostí v oblasti regenerativního zemědělství a permakultury

STEP2CleanPlan

07/2024 – 01/2026

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,50

Spolupráce při plánování a monitorování opatření v oblasti udržitelné energetiky a klimatu

SG4Y-CLIMATE

11/2025 – 05/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,55

Zapojení mládeže do opatření v oblasti klimatu

NAT-RES

11/2025 – 11/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,64

Špičkové technologie pro předvídání, zmírňování a reakci na technologické havárie vyvolané přírodními nebezpečími

BSB-BSUAND

09/2025 – 03/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,50

Společné opatření proti přírodním katastrofám

RISCARE

09/2025 – 09/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,64

Společné postupy a odborná příprava pro rychlý zásah

ISTROS

09/2025 – 03/2028

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,28

Posílení ochrany biologické rozmanitosti

CO-RESILIENCE

06/2024 – 08/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,48

Spolupráce v oblasti budování kapacit pro posílení odolnosti místních komunit vůči přírodním požárům a pro systémy včasného varování

IMPACT+

07/2024 – 01/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,55

Zlepšení odezvy na mimořádné situace v důsledku přírodních a člověkem způsobených katastrof v malých komunitách

SPEER-A

09/2025 – 01/2028

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,76

Posílení schopnosti v oblasti odezvy na mimořádné situace způsobené zemětřesením a záchranné kapacity

DARE-EU

12/2025 – 12/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

2,33

Pomoc a reakce na katastrofy v Moldavsku, Bulharsku a Turecku

REDA_NEXt

10/2025 – 03/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,50

Rychlé posouzení škod způsobených zemětřesením – rozšířená verze

GREEN URBAN RESILIENCE

07/2024 – 09/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,29

Ekologická řešení pro městské oblasti zaměřená na boj proti změně klimatu, tepelnému stresu a tepelnému nepohodlí

LEARN4SEA

06/2024 – 08/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,82

Společné osvojování si chování šetrného k životnímu prostředí na úrovni komunity

CAGOS

06/2024 – 12/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,49

Čisté prostory, zelené a otevřené ulice

EcosySTEM

07/2024 – 07/2026

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,63

Podpora dětí v úsilí o environmentální udržitelnost prostřednictvím programu E-STEM

EcoYOU

06/2024 – 12/2025

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,43

Čistá a zelená mysl vedoucí k chování šetrnému k životnímu prostředí

UCare

08/2025 – 08/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,47

Zelená infrastruktura pro přizpůsobení se změně klimatu ve městech a obnovu městského prostředí

DIALOGUE

09/2025 – 12/2026

Interreg NEXT BSB

0,54

Dialog o inovacích a lepší správě

easyPEST

12/2025 – 06/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,52

Zavedení systému pro sledování škůdců rostlin

GwB

12/2025 – 06/2028

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,95

Systém pro podporu rozhodování v oblasti globální vodní bilance

GreenS4BlackSea

12/2025 – 06/2027

■

■

■

Interreg NEXT BSB

0,45

Ochrana pralesů jako ekologické řešení pro oblast Černého moře

WISE-WASTE

12/2025 – 12/2027

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,48

Spolupráce v oblasti nakládání s odpady a snižování znečištění

Sustain BIO&CLIMA

12/2025 – 06/2028

■

■

■

■

Interreg NEXT BSB

1,61

Zlepšování přístupnosti, biologické rozmanitosti a odolnosti vůči změně klimatu prostřednictvím udržitelných postupů

EU4EMBLAS

04/2021 – 06/2026

■

■

NDICI

2,19

Monitorovací průzkumy a vybavení, informovanost veřejnosti a její zapojení

Posílení environmentální odolnosti a námořní bezpečnosti pro státy ležící na pobřeží Černého a Kaspického moře (BCSEA II)

09/2026

■

■

■

■

■

NDICI

4,50

Zvýšení bezpečnosti námořní plavby a zlepšení ochrany životního prostředí prostřednictvím odborné přípravy, lepšího sledování lodní dopravy a omezování znečištění

EU4ClimateResilience

01/2024 – 12/2027

■

■

■

■

■

NDICI

19,58

Podpora tvorby a provádění politiky v oblasti klimatu

EU4Green Recovery East

01/2025 – 12/2028

■

■

■

■

NDICI

21,30

Podpora vodohospodářské odolnosti, oběhového hospodářství, harmonizace právních předpisů a přeshraničních projektů

Prevence, připravenost a reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy v zemích Východního partnerství – fáze 4 (PPRD East 4)

11/2025 – 10/2029

■

■

■

■

NDICI

5,00

Posílení systémů řízení rizik katastrof a prohloubení spolupráce s Mechanismem civilní ochrany Unie

*Finanční podpora EU pro projekty v rámci programu Interreg NEXT pro oblast Černého moře činí 90 % celkového rozpočtu projektu.

(1) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025JC0135 .

(2) ()     https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12-2025-INIT/cs/pdf .

(3) ()     https://www.ebrd.com/home/news-and-events/publications/economics/transition-reports/transition-report-2025-26.html .

(4) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2025/10/20/co-chairs-conclusions-on-strengthening-cross-regional-security-and-connectivity/ .

(5) ()     https://enlargement.ec.europa.eu/ukraine-report-2025_en .

(6) ()     https://enlargement.ec.europa.eu/moldova-report-2025_en .

(7) ()    Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě (TRIPP) je tranzitní koridor zprostředkovaný Spojenými státy, který vede přes arménskou provincii Sjunik a má propojit Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

(8) ()     https://enlargement.ec.europa.eu/news/european-union-and-armenia-adopt-new-strategic-agenda-deepen-partnership-2025-12-02_en .

(9) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2026/05/05/joint-declaration-following-the-first-armenia-eu-summit/ .

(10) ()     https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_26_988 .

(11) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2026/03/11/joint-press-statement-by-president-of-the-european-council-antonio-costa-and-president-of-the-republic-of-azerbaijan-ilham-aliyev/ .

(12) ()     https://enlargement.ec.europa.eu/georgia-report-2025_en .

(13) ()     https://www.eesc.europa.eu/cs/news-media/news/eesc-calls-ambitious-and-pragmatic-implementation-eus-strategic-approach-black-sea-region-0 .

(14) ()     https://www.cor.europa.eu/cs/nase-cinnost/stanoviska/cdr-2757-2025 .

(15) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2026/04/23/council-finalises-90-billion-support-loan-to-ukraine/ .

(16) ()     https://crimea-platform.org/en/news/third-black-sea-security-conference-of-the-international-crimea-platform-begins-in-moldova/ ; https://mfa.gov.md/en/content/republic-moldova-host-third-edition-black-sea-security-conference-under-auspices .

(17) ()     https://odesaforum.org/ .

(18) ()    Doprovodná akce v rámci Dnů makroregionálních strategií a strategií pro mořské oblasti (Brusel, 8.–9. července 2026).

(19) ()     https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/action-plan-drone-and-counter-drone-security .

(20) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025JC0009 .

(21) ()     https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/report-security-and-resilience-eu-submarine-cable-infrastructures .

(22) ()     https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/submarine-cable-security-toolbox-and-cable-projects-european-interest .

(23) ()     https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/activities/cef-digital .

(24) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2026/04/23/russia-s-war-of-aggression-against-ukraine-20th-round-of-stern-eu-sanctions-hits-energy-military-industrial-complex-trade-and-financial-services-including-crypto/ .

(25) ()     https://defence-industry-space.ec.europa.eu/eu-defence-industry/military-mobility_en?prefLang=cs .  

(26) () https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/military-mobility_en?prefLang=cs .

(27) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions-against-russia-hybrid-threats/ .

(28) () https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions-against-cyber-attacks/ .

(29) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2026/04/21/armenia-eu-establishes-a-new-civilian-mission-to-contribute-strengthening-the-country-s-resilience/ .

(30) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2026/04/21/armenia-eu-establishes-a-new-civilian-mission-to-contribute-strengthening-the-country-s-resilience/ .

(31) ()    Směrnice (EU) 2022/2555, Úř. věst. L 333 ze dne 27.12.2022, s. 80,  http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2555/2022-12-27 . 

(32) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/international-ministerial-meetings/2025/12/02/ .

(33) ()    CEPOL je agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva.

(34) ()    EMPACT (Evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti) je stálá bezpečnostní iniciativa EU, která sdružuje členské státy, agentury EU (například Europol) a mezinárodní partnery za účelem boje proti závažné organizované trestné činnosti.

(35) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025DC0743 .

(36) ()     https://enlargement.ec.europa.eu/meta-study-advancing-cross-regional-connectivity-agenda_en .

(37) ()     https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_25_2452 .

(38) ()     https://enlargement.ec.europa.eu/news/trans-caspian-transport-corridor-and-connectivity-investors-forum-eu-advances-cross-regional-2025-11-27_en?prefLang=cs .

(39) ()     https://transport.ec.europa.eu/news-events/news/greece-bulgaria-and-romania-strengthen-cooperation-key-transport-links-2025-12-04_en?prefLang=cs .  

(40) ()     https://transport.ec.europa.eu/ukraine/eu-ukraine-solidarity-lanes_cs .

(41) ()     https://transport.ec.europa.eu/news-events/news/eu-support-better-transport-connections-eastern-europe-ukraine-and-moldova-2025-11-07_en?prefLang=cs .

(42) ()     https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-16415-2025-INIT/en/pdf .

(43) ()     https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/infrastructure-and-investment/trans-european-transport-network-ten-t/tentec-information-system-and-ten-t-map-library/ten-t-maps-indicative-extension-neighbouring-countries_en . 

(44) ()    Status projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu umožňuje zrychlené schvalovací postupy, větší zviditelnění pro investory a způsobilost pro financování z EU v rámci „Nástroje pro propojení Evropy“.

(45) ()    Návrh aktu v přenesené pravomoci byl zveřejněn dne 1. prosince 2025, přičemž lhůta pro posouzení Radou EU a Evropským parlamentem běžela do 1. dubna 2026. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=PI_COM%3AC%282025 %298144&qid=1766157187792 .

(46) ()     https://energy.ec.europa.eu/topics/infrastructure/high-level-groups/central-and-south-east-european-energy-connectivity_en?prefLang=cs .

(47) ()     https://energy.ec.europa.eu/news/press-statement-dan-jorgensen-european-commissioner-energy-and-housing-and-parviz-shahbazov-minister-2026-03-03_en?prefLang=cs .

(48) ()     https://energy.ec.europa.eu/topics/international-cooperation/key-partner-countries-and-regions/neighbourhood-east_en?prefLang=cs .

(49) ()     https://transport.ec.europa.eu/news-events/news/commission-unveils-eu-ports-strategy-strengthen-competitiveness-security-and-sustainability-european-2026-03-04_en?prefLang=cs .

(50) ()     https://blacksea-cbc.net/interreg-next-bsb-2021-2027 .

(51) ()     https://www.blacksea-cbc.net/interreg-next-bsb-2021-2027/projects/bsb00959 .

(52) ()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2025/04/04/joint-declaration-following-the-first-european-union-central-asia-summit/ .

(53) ()     https://crmfacility.eu/ .

(54) ()     https://black-sea-maritime-agenda.ec.europa.eu/sites/default/files/2026-03/CMA%20-%202025 %20implementation%20report%20_compressed.pdf .

(55) ()     https://black-sea-maritime-agenda.ec.europa.eu/node/755 .

(56) ()     https://www.fao.org/gfcm/en/ .

(57) ()     https://oceans-and-fisheries.ec.europa.eu/news/eu-leads-efforts-harmonise-fishing-rules-across-mediterranean-and-black-seas-countries-2025-11-11_en?prefLang=cs .

(58) ()    FAO. 2025. The State of Mediterranean and Black Sea Fisheries 2025 (Stav rybolovu ve Středozemním a Černém moři v roce 2025). Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři. Rome. https://doi.org/10.4060/cd7701en .

(59) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52026DC0082 .

(60) ()     https://doi.org/10.3030/101000518 .

(61) ()     https://doi.org/10.3030/101000240 .

(62) ()    Evropská komise: Evropská komise: Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Connecting the DOTs – An exploratory study of global activities and collaboration potential for Digital Ocean Twins (Propojování digitálních dvojčat oceánů – Průzkumná studie globálních aktivit a potenciálu spolupráce v oblasti digitálních dvojčat oceánů), Kluckner, S. (ed.), 2025, https://data.europa.eu/doi/10.2777/2375732 .

(63) ()     https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_26_1318 .

(64) ()     https://emblasproject.org/ .

(65) ()     https://blackseadb.org/ .

(66) ()     https://www.eea.europa.eu/en/newsroom/news/eea-and-eionet-welcome-moldova-as-a-cooperating-country .

(67) ()     https://www.eea.europa.eu/en/newsroom/news/eea-and-eionet-welcome-ukraine-as-a-cooperating-country .

(68) ()     https://eu4climate.eu/ .

(69) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025DC0280 .

(70) ()     https://www.eu4greenrecoveryeast.eu/ .

(71) ()     https://commission.europa.eu/topics/preparedness_cs .

(72) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52026DC0081 .

(73) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52026DC0082 .

(74) ()     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52026DC0112 .

(75) ()     https://black-sea-maritime-agenda.ec.europa.eu/bulgaria-takes-lead-coordinating-common-maritime-agenda-black-sea-2026 .