EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.6.2025

COM(2025) 319 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Současný stav provádění Paktu o migraci a azylu

{SWD(2025) 162 final}

1.ÚVOD

Přijetí Paktu o migraci a azylu (dále jen „pakt“) v červnu 2024 představovalo důležitý milník ve vývoji společného evropského azylového systému (CEAS). Pakt reformuje a dále rozvíjí stávající pravidla na základě komplexního přístupu, který posiluje a integruje politiky EU v oblasti migrace, azylu, správy hranic a integrace ( 1 ). Pakt tvoří právní rámec, který vyvažuje solidaritu a odpovědnost mezi členskými státy v komplexním přístupu k účinnému a spravedlivému řízení migrace. Legislativní akty paktu vstoupily v platnost 11. června 2024 a budou se uplatňovat od poloviny roku 2026.

Provádění paktu je složitý proces, do kterého je zapojeno mnoho aktérů. Práce na převedení rozsáhlého a složitého souboru legislativních aktů do praxe jsou v plném proudu. Připravit systémy EU a vnitrostátní systémy do června 2026 je společným úsilím, které vyžaduje úzkou spolupráci členských států, Komise a agentur EU.

V červnu 2024 přijala Komise společný prováděcí plán Paktu o migraci a azylu ( 2 ), který stanoví klíčové úkoly a milníky pro toto přechodné období. Od té doby Komise řídí provádění paktu na úrovni EU a spolu s agenturami EU neustále podporuje členské státy v jejich úsilí na vnitrostátní úrovni. Komise dává k dispozici další finanční prostředky ve výši 3 miliard EUR na podporu úsilí členských států při provádění paktu a při přijímání vysídlených osob z Ukrajiny. Komise v současné době spolupracuje s členskými státy, aby do konce roku dokončila nezbytné postupy pro financování cílů uvedených v jejich vnitrostátních prováděcích plánech.

V polovině přechodného období bylo dosaženo značného pokroku na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Je však třeba vyvinout další úsilí, aby se zajistilo, že nová pravidla budou uplatňována úplně a včas. Některé z těchto výzev souvisejí se současnými nedostatky. Další výzvy jsou spojeny s přípravou půdy pro uplatňování nových pravidel zavedených paktem, zejména s uvedením modernizovaného systému Eurodac do provozu, prováděním prověřování a povinného řízení na hranicích, jakož i s novými zárukami základních práv. Zbývající problémy bude třeba vyřešit včas, aby bylo možné pakt plně provést.

Komise vyzývá členské státy, aby tam, kde je to potřeba, pokračovaly ve svém úsilí a zintenzivnily ho s cílem zajistit úspěšné provádění paktu. Zatímco na technické úrovni dochází k pokroku, pro účinné řešení zjištěných problémů je i nadále nezbytná trvalá politická angažovanost a odpovědnost na vnitrostátní úrovni. Je nezbytné, aby se v provádění paktu co nejvíce pokročilo ještě před zahájením ročního cyklu solidarity. Klíčové je zejména to, aby při uplatňování stávajících pravidel nedocházelo k závažným nedostatkům, protože to může mít dopad na celkové posouzení tlaku a přístupu k rezervoáru solidarity. Komise bude společně s agenturami EU nadále spolupracovat s členskými státy a podporovat je, a to i prostřednictvím financování, přičemž se bude výrazně zaměřovat na opatření k překonání zjištěných problémů.

Aby se pakt přizpůsobil dynamické povaze migrace a reagoval na ni, je třeba jej doplnit dalším úsilím v oblastech, které nový legislativní rámec nezahrnuje. Pro úspěšné a udržitelné provádění paktu je obzvláště důležité posílit celosvětovou spolupráci v oblasti migrace. EU investovala do komplexních partnerství se třetími zeměmi, která přispěla ke snížení počtu nelegálních příjezdů do EU. Na základě údajů agentury Frontex činil v roce 2024 počet nelegálních příjezdů zaznamenaných na vnější hranici EU 240 000, což je o 37 % méně než v roce 2023 ( 3 ). Unie musí pokračovat v budování a rozšiřování takových vzájemně prospěšných partnerství se třetími zeměmi s cílem snížit počet nelegálních příjezdů, rozšířit Globální aliance pro boj proti převaděčství migrantů, posílit spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, podpořit mobilitu talentů prostřednictvím Talentových partnerství a poskytnout ochranu uprchlíkům vysídleným do zemí mimo EU, a to i prostřednictvím přesídlení a humanitárního přijímání. Přístup Týmu Evropa ( 4 ) se osvědčil jako úspěšná metoda při jednání s příslušnými třetími zeměmi o navázání nových nebo přenastavení stávajících partnerství.

Tímto sdělením Komise informuje Evropský parlament a Radu o provádění paktu v souladu s článkem 84 nařízení o řízení azylu a migrace ( 5 ). V návaznosti na klíčová opatření společného prováděcího plánu z června 2024 a v očekávání zahájení prvního ročního cyklu solidarity v říjnu 2025 toto sdělení přináší aktuální informace o pokroku dosaženém na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni při provádění paktu a poskytuje přehled o stavu provádění ve vztahu ke každému z deseti základních prvků. Dalším krokem bude v říjnu 2025 roční zpráva o azylu a migraci, která bude obsahovat aktualizované informace o provádění paktu. Do konce tohoto roku pak Komise předloží dlouhodobou evropskou strategii řízení azylu a migrace s cílem podpořit integrovaný a koordinovaný přístup k provádění paktu na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Obrázek1: Časová osa přechodného období

2.Plnění na úrovni EU

V souladu se společným prováděcím plánem se Komise a agentury EU v koordinaci s členskými státy snažily zajistit, aby byly splněny právní milníky a aby operativní plánování provádění bylo průběžně koordinováno, případně aktualizováno a prováděno do operativní praxe. Současně přímá dvoustranná pomoc členským státům vedla k tomu, že Komise a agentury EU poskytly všem členským státům podporu šitou na míru.

Na úrovni EU Komise rovněž pokračuje v práci na dokončení a doplnění legislativního rámce paktu. V březnu 2025 předložila Komise nový legislativní návrh nařízení, kterým se zřizuje společný evropský systém navracení ( 6 ). Komise také v příslušných případech včas předložila a navrhla uspíšit některá nová ustanovení paktu. Navrhla seznam bezpečných zemí původu Evropské unie ( 7 ) a revizi pravidel pro uplatňování konceptu „bezpečné třetí země“ ( 8 ), čímž splnila požadavek paktu na přezkum uplatňování tohoto konceptu do června 2025. Komise také navrhla předjímat dva klíčové prvky nařízení o azylovém řízení s cílem podpořit členské státy v rychlejším a účinnějším vyřizování žádostí o azyl u žadatelů, jejichž žádosti jsou pravděpodobně neopodstatněné. Patří sem ustanovení paktu týkající se žadatelů pocházejících ze třetích zemí s nízkou mírou uznaných žádostí a možnost označit bezpečné země původu a bezpečné třetí země s výjimkami.

2.1 Řízení, vedení a dialog

Všechny úkoly a milníky stanovené ve společném prováděcím plánu, které měly být splněny na úrovni EU do června 2025, byly dokončeny a dosaženy. Komise zřídila platformu pro provádění paktu, která se poprvé sešla v lednu 2025, aby projednala plánování na vnitrostátní úrovni a strategické plánování účelové finanční podpory EU. Strategický výbor pro přistěhovalectví, hranice a azyl (SCIFA) rovněž zajišťuje řízení prostřednictvím pravidelných diskusí o provádění paktu.

Opakovaně probíhá debata s Evropským parlamentem pv rámci pracovní skupiny pro azyl – provádění paktu / společného evropského azylového systému Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Technická práce pokračuje rychlým tempem, s podporou kontaktních výborů a schůzek expertních skupin, aby se zajistil společný výklad a vyjasnění právních ustanovení. To vedlo k včasné přípravě požadovaných prováděcích aktů ( 9 ) a ke sdílení osvědčených postupů ve všech složkách paktu. Sítě agentur rovněž pomohly identifikovat společné operační problémy a jejich řešení, mimo jiné prostřednictvím vypracování šablon a pokynů. Aby se předešlo duplicitě, podpořilo se zjednodušení a zajistila se součinnost, uspořádala Komise také různá společná zasedání výborů a skupin odborníků, která se zabývala různými prvky paktu, souběžně se zasedáními sítě agentur.

Přímá dvoustranná podpora Komise členským státům je i nadále silným těžištěm společné práce ve všech prvcích společného prováděcího plánu. Tento přístup poskytuje účelnou podporu, která je přizpůsobena vnitrostátním podmínkám a různým institucionálním uspořádáním jednotlivých členských států. Komise zřídila specializované týmy pro jednotlivé země a styčné osoby na úrovni vyšších úředníků, které komunikují s každým členským státem.

Týmy útvarů Komise v jednotlivých zemích spolupracovaly na dvoustranné úrovni s orgány členských států a poskytly základní analýzu systémů členských států a souvisejících problémů, která byla podkladem pro vnitrostátní prováděcí plány. Nyní se práce zaměřují na provádění vnitrostátních prováděcích plánů a jejich uvádění do praxe. Členské státy s podporou Komise pracují na tom, aby zajistily dostatečné financování z fondů EU a vnitrostátních rozpočtů pro cíle v rámci jednotlivých plánů.

Kromě toho devět členských států využilo prostřednictvím zvláštní výzvy v roce 2024 podporu poskytovanou prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu pro přípravu svých vnitrostátních prováděcích plánů (9). V současné době Komise prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu podporuje deset členských států při provádění paktu. Kromě toho členské státy využívají vzájemného učení a výměny osvědčených postupů, které byly zavedeny v rámci Nástroje pro technickou podporu. Na podporu přístupu zahrnujícího více zúčastněných stran uspořádala Komise specializovaná informační a konzultační setkání se zúčastněnými stranami, jako jsou sociální a ekonomičtí partneři, mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti, zejména organizace vedené migranty 10 .

2.2 Práce agentur EU

Práce agentur EU na provádění paktu, zejména Agentury Evropské unie pro otázky azyl (EUAA), Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a agentury eu-LISA, pokračuje.

Agentura EUAA napomáhala členským státům s přechodem na nový právní rámec vyplývající z paktu a podporovala Komisi při vypracovávání společného prováděcího plánu. V rámci svých vnitrostátních odborných sítí agentura EUAA aktualizovala své produkty a pokyny a v případech, kdy to pakt vyžadoval nebo kdy to bylo zapotřebí, vypracovala nové. Agentura EUAA v současné době aktualizuje vzdělávací moduly evropských osnov v oblasti azylu a přezkoumává příslušné operativní standardy a ukazatele (další podrobnosti jsou uvedeny v oddíle 3 u jednotlivých základních prvků).

Kromě toho se v roce 2025 uskuteční dvě pilotní monitorování (v Estonsku a Nizozemsku), aby se připravilo úplné zavedení víceletého monitorovacího programu agentury EUAA od roku 2026. V rámci programu budou všechny členské státy v pětiletém cyklu sledovány z hlediska technického a operativního provádění paktu. Výsledky monitorování rovněž podpoří posouzení Komise, zda jsou vnitrostátní azylové a přijímací systémy dobře připraveny.

Agentura Frontex nadále poskytuje podporu v oblastech, které spadají do jejího mandátu, a poskytuje praktické pokyny a nástroje, jakož i operativní podporu na vyžádání, zejména v souvislosti s plánováním a zaváděním nových postupů na hranicích. Různé prvky související s prováděním paktu jsou projednávány v pracovních skupinách a sítích agentury Frontex a na zvláštních schůzkách ad hoc s členskými státy. Kromě toho agentura Frontex poskytuje členským státům podporu ve všech fázích procesu navracení, a to v úzké spolupráci s koordinátorem EU pro navracení. Agentura Frontex rovněž spolupracuje s členskými státy na vypracování hodnocení rizik a podílí se na kontrole kvality na hranicích. Přechod na nový právní rámec usnadní každoroční hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex, které hodnotí schopnost a připravenost jednotlivých členských států EU a zemí přidružených k Schengenu reagovat na výzvy na jejich vnějších hranicích.

Agentura eu-LISA hraje při provádění paktu klíčovou roli, zejména pokud jde o další posílení účinné správy vnějších hranic Unie, zavedení jednotných pravidel zajišťujících kontrolu a řádnou registraci nelegálních migrantů a žadatelů o azyl vstupujících do EU. Dobré fungování nových pravidel paktu závisí na účinné dostupnosti a fungování nového systému Eurodac do 12. června 2026. Agentura eu-LISA průběžně podporuje členské státy v tomto náročném úkolu (další podrobnosti jsou uvedeny v oddíle 3.1).

Aby byla zajištěna součinnost mezi prací Komise a agentur EU, měla by Komise vypracovat horizontální právní pokyny, zatímco agentury EU by se měly zaměřit především na vypracování cílených operativních pokynů a podpory. Komise a agentury budou i nadále spolupracovat na dosažení vysoké účinnosti a snížení zátěže členských států v souladu s celkovým cílem Komise, kterým je zjednodušení. 

2.3 Finanční podpora

EU dává členským státům k dispozici další 3 miliardy EUR na podporu provádění paktu a přijímání vysídlených osob z Ukrajiny. To představuje další zvýšení o 1 miliardu EUR oproti částkám oznámeným ve společném prováděcím plánu. Kromě toho mohou způsobilé členské státy využít více než 1,6 miliardy EUR, které jsou k dispozici v rámci přezkumu fondů v oblasti vnitřních věcí v polovině období 11 .

Členské státy by měly tyto dodatečné finanční prostředky využít strategicky, aby co nejvíce pokročily ve svém úsilí o provádění, přičemž by měly přednostně řešit nejdůležitější problémy stanovené ve svém vnitrostátním prováděcím plánu a v dialogu s Komisí. Komise podpořila členské státy při určování jejich priorit a programování tohoto dodatečného financování by mělo odpovídat vnitrostátním prováděcím plánům členských států. Ačkoli jsou dodatečné částky významné, rozsah reforem paktu bude vyžadovat, aby členské státy určily další příslušné zdroje financování na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU (např. politika soudržnosti), a pokryly tak všechny své potřeby. Je nezbytné zajistit, aby požadované změny programů členských států byly dokončeny nejpozději do konce roku a aby byla včas zahájena a dokončena zadávací řízení. Většina členských států je na dobré cestě k dosažení tohoto cíle, přičemž v některých členských státech je třeba vyvinout další úsilí ( 12 ), a určují další relevantní zdroje financování na vnitrostátní úrovni, jakož i další fondy na úrovni EU, například fondy v rámci politiky soudržnosti, a zároveň hledají další synergie a doplňkovost.

3.Vnitrostátní prováděcí plány a uvedení základních prvků do praxe

3.1 Přehled vnitrostátních prováděcích plánů a koordinace

Společný prováděcí plán stanovil společný cíl, kterým je zavedení dobře připravených systémů do konce přechodného období. Aby byly systémy dobře připraveny, musí členské státy zavést nová pravidla paktu a řešit stávající problémy v souvislosti se svými vnitrostátními právními předpisy, postupy a operativními kapacitami.

Všechny členské státy byly vyzvány, aby vypracovaly vnitrostátní prováděcí plány s jasnými opatřeními a časovými harmonogramy, včetně potřeb v oblasti zadávání zakázek, školení a náboru zaměstnanců. Do dnešního dne se 26 členských států pravidelně zapojuje do spolupráce s Komisí při provádění paktu a 25 členských států předložilo své vnitrostátní prováděcí plány ( 13 ). Čtyři země přidružené k Schengenu rovněž předložily své vnitrostátní prováděcí plány, které se týkají prvků paktu, jichž se účastní.

Všechny vnitrostátní prováděcí plány vycházejí ze vzoru, který poskytla Komise, a odrážejí tak strukturu základních prvků společného prováděcího plánu. Přibližně třetina plánů byla rovněž zveřejněna jako veřejné dokumenty ( 14 ).

Komise podpořila členské státy při posuzování jejich stávajících systémů, aby pomohla stanovit výchozí hodnoty pro plánování, a poskytla některá doporučení, která se odráží ve velké většině vnitrostátních prováděcích plánů. Obecně lze říci, že úroveň podrobnosti vnitrostátních prováděcích plánů se v jednotlivých členských státech liší a v rámci plánu daného členského státu se liší podle oblasti politiky nebo základního prvku. Podle konkrétního případu to může znamenat, že v době předložení žádosti stále probíhala hodnocení a přezkumy nebo že v některých oblastech či základních prvcích bylo tzapotřebí méně práce. Většina členských států stále potřebuje definovat konkrétní milníky a cíle pro sledování a monitorování provádění, což je užitečné pro odhalení a nápravu kritických zpoždění.

Provádění paktu není jednorázový proces, ale proces dynamický. Od původního předložení vnitrostátních prováděcích plánů některé členské státy některé prvky těchto svých plánů aktualizovaly a revidovaly( 15 ), což vypovídá o rozsáhlé probíhající práci. Legislativními prvky se zabývají všechny vnitrostátní prováděcí plány, avšak liší se v míře podrobnosti. Práce na nezbytných legislativních změnách byly zahájeny ve všech členských státech. Nejméně tři členské státy již dokončily přípravu příslušných vnitrostátních právních předpisů a připravují se na jejich přijetí ( 16 ). Řada dalších členských států očekává dokončení procesu ještě v tomto roce. U některých dalších je však třeba tento proces urychlit.

Členské státy zavedly plánovací a koordinační mechanismy pro plnění na operativní úrovni a nyní by je měly využívat k účinnému provádění paktu. Příprava vnitrostátních prováděcích plánů pomohla identifikovat problémy s vnitrostátní koordinací. Zatímco mnohé členské státy posilují integrovanou tvorbu politik prostřednictvím meziresortních opatření, jiné potřebují silnější koordinaci napříč oblastmi politik a úrovněmi veřejné správy. Ačkoli vedoucí úlohu budou mít ministerstva vnitra nebo migrace, je nezbytné zapojit další ministerstva, soudy a místní orgány. Komise vítá a nadále požaduje dobrou koordinaci se všemi zúčastněnými stranami a zapojení místních a regionálních orgánů i občanské společnosti, aby bylo dosaženo vysoké úrovně účinnosti při provádění paktu. Za tímto účelem bude Komise v návaznosti na zjednodušený systém zavedený paktem (např. řízení o přemístění, užší propojení mezi azylem a navracením, lepší využívání databází) pokračovat ve zkoumání možností, jak dále zefektivnit související práci a snížit celkovou administrativní zátěž v souladu s cíli Komise v oblasti zjednodušení. Nadcházející dlouhodobá evropská strategie řízení azylu a migrace bude příležitostí k dalšímu řešení integrované a zjednodušené tvorby politik.

Komise nadále vede úzký dialog se všemi členskými státy a podporuje je v plánování a operativních aspektech. Komise je rovněž v úzkém kontaktu s členskými státy, které nepředložily vnitrostátní prováděcí plán, a vyzývá všechny členské státy, aby tento proces co nejdříve dokončily.

3.2 Základní prvek 1 – Eurodac

Rychlý vývoj a zahájení provozu reformovaného systému Eurodac je zásadním předpokladem řádného provádění všech prvků paktu. Reforma systému Eurodac je společnou odpovědností Komise, agentury eu-LISA a členských států a dosud bylo dosaženo významného pokroku. Příprava nelegislativních nástrojů potřebných k jeho provádění probíhá, stejně jako vývoj nového systému Eurodac agenturou eu-LISA, který částečně vychází z prvků rámce interoperability, jež bude Eurodac využívat.

Vzhledem k náročnému časovému harmonogramu provádění systému Eurodac stanovily Komise, agentura eu-LISA a členské státy soubor opatření ke zmírnění zpoždění. Ty byly zavedeny především agenturou eu-LISA na podporu členských států. Jedním z těchto opatření je, že funkce systému Eurodac mají být dodány ve dvou fázích (v červnu a prosinci 2026), přičemž funkce, které byly označeny za kritické pro červen 2026, mají prioritu. Dalším opatřením je, že agentura eu-LISA vyvinula centralizované řešení, webové uživatelské rozhraní. Centralizované řešení by měly využívat členské státy, které z různých důvodů, jako je například nedostatek zdrojů, nejsou připraveny dosáhnout úplné integrace mezi systémy do června 2026.

Agentura eu-LISA navíc zvolila flexibilní přístup k zavádění systému Eurodac, který jí umožňuje postupně sdílet různé nezbytné technické dokumenty. To znamenalo, že klíčová dokumentace mohla být s členskými státy sdílena včas, což usnadnilo shromažďování a využívání sdílených odborných znalostí, které mají všechny členské státy. První dokument pro řízení rozhraní (ICD) tak byl dodán v říjnu 2024 a následně v prosinci 2024, jak požaduje nařízení. Stejný flexibilní přístup byl zvolen i pro testování. Dobrovolné testování základní konektivity mezi členskými státy a agenturou eu-LISA již bylo zahájeno a několik členských států jej již úspěšně dokončilo.

Na vnitrostátní úrovni si mohou členské státy při budování svého systému vybrat mezi využitím centralizovaného řešení poskytovaného agenturou eu-LISA, vybudováním vnitrostátního systému, který plně integruje systém Eurodac, nebo kombinací obou (tj. centralizované řešení a poté integrace mezi systémy). Díky výše uvedenému flexibilnímu přístupu, který agentura eu-LISA přijala, mohly členské státy zahájit vývoj systému na vnitrostátní úrovni poměrně brzy. Pravidelná setkání pořádaná agenturou eu-LISA (fórum pro řízení projektu, poradní skupina) umožňují členským státům pravidelně podávat zprávy o aktuálním stavu provádění na vnitrostátní úrovni a upozorňovat na případné problémy, které by mohly mít dopad na celý projekt na úrovni EU. Dosud tyto výměny naznačovaly, že navzdory značnému pokroku se některé členské státy potýkají s problémy. Patří mezi ně rozhodování o tom, který vnitrostátní orgán je odpovědný za zavedení systému nebo který orgán hostí vnitrostátní přístupové místo, obtíže při zadávacích řízeních, omezené zdroje (lidské nebo finanční) nebo neustálé žádosti o technickou dokumentaci ( 17 ).

Komise se účastní všech setkání pořádaných agenturou eu-LISA, na nichž členské státy podávají zprávy o aktuálním stavu provádění a na nichž se sleduje a projednává nejnovější vývoj a případné problémy. V březnu 2025 zaslala Komise všem členským státům dopis, v němž zdůraznila pokrok, jehož bylo do té doby dosaženo, a znovu zdůraznila význam včasného provádění systému Eurodac na centrální úrovni i na úrovni členských států. Komise rovněž uspořádala dvoustranná setkání s těmi členskými státy, které se potýkají s konkrétními problémy. Probíhá příprava aktů nezbytných pro fungování systému (o obsahu statistik napříč systémy a o interoperabilitě).

Hlavní výzvy a další kroky

Agentura eu-LISA by měla i nadále úzce spolupracovat s členskými státy a Komisí. Základní prvky dokumentu ICD by měly být v současné době považovány za dostatečně stabilní, aby členské státy mohly v případě potřeby zahájit zadávací řízení. V této fázi by neměly být zahrnuty žádné další významné změny; veškeré další změny v dokumentu by měly zahrnovat pouze drobné úpravy vyplývající z dokumentů ICD souvisejících s interoperabilitou, překlepů nebo úprav po testování. Stabilizace dokumentu ICD nyní však nezabrání tomu, aby časem došlo k dalšímu zlepšení systému.  Členské státy, které by upřednostňovaly úplnou integraci mezi systémy, by neměly zcela vyloučit možnost spoléhat se na centrální řešení vyvinuté agenturou eu-LISA jako na zálohu, pokud by v procesu integrace došlo ke zpoždění.

V následujících měsících bude důležité podávat pravidelné měsíční zprávy, aby bylo možné posoudit celkový stav provádění a aby Komise a agentura eu-LISA mohly v případě potřeby poskytnout další podporu. Členské státy by měly plně využívat fórum Eurodac pro řízení projektů a v případě závažných potíží proaktivně informovat Komisi.  

Z praktického hlediska je třeba co nejdříve dokončit zadávací řízení, zavést plány školení a náboru a provést nezbytné povinné provozní zkoušky. Je důležité, aby byl dodržen dohodnutý časový plán implementace a veškerá pozornost byla věnována vývoji, testování a provozní připravenosti na vnitrostátní úrovni.

3.3 Základní prvek 2 – Nový systém pro řízení migrace na vnějších hranicích EU

Probíhají přípravy na zavedení nového povinného řízení na hranicích. V srpnu 2024 přijala Komise prováděcí akt, který stanoví přiměřenou kapacitu pro každý členský stát a maximální počet žádostí o mezinárodní ochranu, po jehož překročení nebudou členské státy povinny použít řízení na hranicích („roční limit“) ( 18 ).

Komise pracuje na dokumentu s pokyny pro prověřování, který by měl být živým dokumentem zabývajícím se prověřováním na vnějších hranicích a uvnitř území, včetně důležitých úvah pro členské státy, jichž se týká druhotný pohyb.

S cílem pomoci zajistit soudržnost politik bylo prověřování rovněž zahrnuto do strategických pokynů víceletého strategického cyklu politiky evropské integrované správy hranic (EIBM) ( 19 ). Agentura Frontex ve spolupráci s agenturou EUAA a Komisí pracuje na přípravě „souboru nástrojů pro prověřování“, který obsahuje praktické nástroje pro provádění kontrol a ověřování souvisejících s prověřováním. Provozní testování těchto nástrojů má být zahájeno v září 2025.

Komise a agentura EUAA vydaly řadu nástrojů, které se přímo týkají zavedení nového povinného řízení na hranicích. Patří mezi ně hypotetické modely přiměřené kapacity, včetně možnosti provozování „víceúčelových center“, která by kombinovala prověřování a azylové řízení a řízení o návratu na hranicích. Tyto modely zahrnují orientační požadavky na personál a přijímání pro prověřování a řízení na hranicích, aby podpořily vnitrostátní plánování a stanovení cílů pro plnění úkolů. Agentura EUAA vydala plán pro víceúčelová střediska, který stanoví několik kroků procesu na jednom místě (např. prověřování, registrace, řízení na hranicích), aby pomohla členským státům při navrhování těchto středisek. Agentura EUAA ve spolupráci s agenturou Frontex rovněž vydala nové pokyny týkající se alternativních opatření k zajištění10, které lze použít v rámci řízení na hranicích. Komise rovněž vypracovává pokyny k azylovému a řízení o návratu na hranicích.

Na vnitrostátní úrovni již některé členské státy disponují přijímacími zařízeními a lidskými zdroji potřebnými k zajištění odpovídající kapacity. Jiné mají konkrétní plány, jak toho dosáhnout, včetně vyčlenění finančních prostředků na potřebnou infrastrukturu a personál ( 20 ) a plánů na výstavbu, rekonstrukci nebo změnu účelu víceúčelových center. Modelové prověřování provedené Rumunskem v roce 2024 bylo užitečné pro testování prověřování a sdílení zkušeností s ostatními členskými státy.

Hlavní výzvy a další kroky

Členské státy musí do dubna 2026 oznámit místa určená pro řízení na hranicích. Dosud tak neučinil žádný členský stát. Pokud nebudou brzy určena konečná místa a pokud nebude zahájeno a ukončeno finanční plánování a související zadávací řízení, hrozí členským státům zpoždění při vytváření schopností a kapacit pro prověřování a povinné řízení na hranicích ( 21 ). Probíhající programování dalších finančních prostředků EU může členským státům pomoci při plnění tohoto důležitého úkolu. Komise bude v kontaktu s členskými státy, aby v těchto aspektech pokročila, zejména proto, že v současné době není možné, aby Komise plně posoudila pokrok dosažený členskými státy a možná rizika, kterým mohou čelit.

Provádění povinného řízení na hranicích bude muset být doprovázeno nezávislým mechanismem monitorování základních práv (viz oddíl 3.10) a bude se muset opírat o účinnou spolupráci se soudy, aby bylo možné dodržet lhůty a zohlednit procesní změny zavedené paktem. Členské státy označily spolupráci se soudy za důležitý prvek procesu provádění. To vyžaduje zohlednění dalších potřeb soudů, zajištění jejich nezávislosti a splnění požadavků stanovených právem EU pro soudy nebo tribunály.

Členské státy musí zajistit včasné zapojení různých zúčastněných stran a vyčlenění dostatečných finančních prostředků na všechny prvky odpovídající kapacity. Pokud jde o postupné zavádění prověřování, existují určité problémy související s vymezením přiměřených zařízení a lidských, materiálních a technických zdrojů, aby bylo možné zvládnout špičky v migračních tocích a zajistit účinné mechanismy a právní nástroje k zabránění útěkům. Je třeba rovněž usilovat o to, aby byl k dispozici dostatečný počet vyškolených pracovníků a zdravotníků, kteří budou provádět prověřování, a technická infrastruktura pro rychlé vyhledávání v příslušných databázích EU a členských států, a to jak na určených hranicích, tak v rámci území.

3.4 Základní prvek 3 – Přehodnocení přijímání

Téměř všechny členské státy provádějí v reakci na změny zavedené paktem správní a organizační reformy.

Tento proces zahrnuje změny v jejich systémech řízení případů a IT infrastruktuře ( 22 ), rovněž s využitím podpory Nástroje pro technickou podporu, a také investice do infrastruktury, ať už jde o rekonstrukci nebo zřízení nových struktur. Téměř polovina členských států plánuje výstavbu nových přijímacích středisek různých typů a pro různé skupiny ubytovaných osob ( 23 ). Kromě toho členské státy přezkoumávají operační pracovní postupy a zavádějí nová ujednání o spolupráci mezi agenturami a poskytovateli služeb a partnery, například pokud jde o zadávací řízení, zdravotní péči, pomoc poskytovanou nezletilým osobám bez doprovodu nebo trh práce.

Členské státy rovněž zkoumají způsoby, jak posílit soběstačnost a podporu žadatelů, kteří se dobrovolně vzdají státem podporovaných řešení ubytování ( 24 ). Některé členské státy se zaměřují na opatření v rané fázi integrace, včetně jazykových kurzů v souladu s novými požadavky směrnice o podmínkách přijímání ( 25 ). Jiné členské státy určily opatření na posílení zdravotnické a psychosociální podpory ( 26 ).

Kromě toho členské státy právě provádějí do svých vnitrostátních právních předpisů směrnici o podmínkách přijímání a její nové nástroje pro řízení přijímání. Úsilí členských států o provedení směrnice do vnitrostátního práva podporují Komise a agentura EUAA v rámci skupiny odborníků Komise pro směrnici o podmínkách přijímání a sítě vnitrostátních kontaktních míst agentury EUAA pro přijímání. Kromě toho Komise vypracovala vysvětlující dokument, který byl v prosinci 2024 předán členským státům ( 27 ). Souběžně s tím členské státy vyvíjejí metody monitorování přítomnosti žadatelů a zpřístupňování a uplatňování alternativ k zajištění ( 28 ).

Hlavní výzvy a další kroky

Včasnému provedení směrnice o podmínkách přijímání je i nadále třeba věnovat pozornost ve všech členských státech. Klíčovým prvkem dobré připravenosti členského státu je zajištění dostatečné kapacity a odpovídajících podmínek.

V řadě členských států přetrvávají problémy ( 29 ) související s vhodnou kapacitou vnitrostátních přijímacích systémů. V některých případech to již shledaly příslušné soudy. Je nezbytné, aby se členské státy zabývaly skutečnými potřebami přijímání v současné době, jak to vyžaduje stávající acquis, a udržovaly dostatečnou kapacitu svého přijímacího systému, která zajistí odpovídající životní úroveň, a aby zároveň měly dobře vypracované a aktualizované plány pro nepředvídané události (více informací o plánech pro nepředvídané události v oddíle 3.9).

Vzhledem k tomu, že přepracované znění směrnice o podmínkách přijímání dále harmonizuje standardy, které mají být žadatelům poskytovány, měly by se členské státy zdržet snižování těchto standardů nebo odchylování se od nich nebo snižování celkové kapacity svých přijímacích systémů. Systémy členských států by navíc měly umožnit jasné rozlišení mezi „přiměřenou životní úrovní“ a sníženými materiálními podmínkami přijetí v určitých případech ( 30 ) v souvislosti se zneužíváním ze strany žadatelů, jak je stanoveno ve směrnici o podmínkách přijímání. V případě zhoršených materiálních podmínek přijetí by členské státy měly i nadále zajišťovat alespoň základní potřeby, které je třeba definovat ve vnitrostátních systémech rovněž v souladu s judikaturou Soudního dvora EU. Některé členské státy by rovněž měly přezkoumat své kapacity pro zajištění a výrazně zlepšit obecné podmínky ve svých zajišťovacích zařízeních.

Kromě toho je pro řádné fungování paktu, včetně předcházení druhotnému pohybu, pro přemístění podle pravidel příslušnosti a pro určení, zda je členský stát dobře připraven, nezbytná konvergence směrem k odpovídajícím normám pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu.

Zbývající nedostatky související se shromažďováním potřebných údajů o příjmu bude třeba urychleně odstranit. Kromě toho by se členské státy měly zejména v souvislosti s opatřeními v rané fázi integrace zaměřit na včasné vytvoření a přezkoumání vhodných partnerství s více zúčastněnými stranami.

3.5 Základní prvek – Spravedlivá, účinná a konvergentní azylová řízení

Členské státy se zaměřují na revizi svých vnitrostátních právních předpisů, aby se přizpůsobily novému právnímu rámci. Některé členské státy se potýkají se značným počtem nevyřízených azylových případů, což je způsobeno strukturálními problémy nebo omezeným personálem a infrastrukturou, které vedou k dlouhým lhůtám pro vyřízení. Většina dotčených členských států přijala opatření k řešení stávajících nevyřízených žádostí a ke zkrácení doby trvání řízení, jakož i k tomu, aby se předešlo nutnosti provozovat po červnu 2026 příliš dlouho dva paralelní systémy – jeden, který se řídí stávajícím acquis a směrnicí o azylovém řízení, a druhý, který je založen na nařízení o azylovém řízení ve vztahu k žádostem podaným od 12. června 2026. Řada členských států zavedla plány na posílení své kapacity zvýšením počtu stálých zaměstnanců ( 31 ) nebo vytvořením specializovaných týmů pro řešení nevyřízených případů ( 32 ). Některé členské státy usilovaly o cílenou dodatečnou podporu prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu nebo agentury EUAA ( 33 ). Diskuse v odborných komisích slouží k vyjasnění právních ustanovení nových právních předpisů a pomáhají při přechodu mezi oběma systémy.

Digitalizace, zejména využívání integrovaných systémů řízení případů a automatizovaných oznámení pro účinný a bezpečný přenos informací, je důležitým prvkem pro ty členské státy, které přezkoumávají a zefektivňují své pracovní postupy a standardní operační postupy, zejména pokud se jedná o různé orgány. Například Bulharsko využívá podporu z Nástroje pro technickou podporu k pokroku v digitalizaci azylového řízení.

Hlavní výzvy a další kroky

Je třeba řešit stávající problémy týkající se přístupu k azylovému řízení, včetně zpoždění při registraci a schůzkách za účelem podání žádosti. Při budování kapacit by členské státy měly zajistit, aby byl včas proveden nezbytný nábor a aby bylo poskytnuto odpovídající školení.

Členské státy by měly v rámci programování aktivně spolupracovat se soudními orgány, aby ověřily a případně rozšířily kapacity pro zpracování odvolání. To je nezbytné pro zkrácení doby vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu a zajištění celkové účinnosti systému, snížení stávajících a zamezení vzniku nových nevyřízených žádostí. Podobně jako v případě správních orgánů je zásadní zajistit v případě potřeby včasné a odpovídající školení soudců.

Členské státy musí zajistit rychlé vyšetřování obvinění z nuceného navracení, aby bylo zaručeno dodržování základních práv, včetně práva na přístup k azylovému řízení a zásady nenavracení. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o boji proti hybridním hrozbám plynoucím z ozbrojené migrace ( 34 ), veškerá opatření přijatá k řešení zneužívání migrace jako zbraně, která se dotýkají hranic s Běloruskem a Ruskem a omezují základní práva (např. právo na azyl), musí být dočasná, přiměřená a omezená na to, co je nezbytně nutné, a musí zajistit, aby byla respektována podstata těchto práv.

3.6 Základní prvek 5 – Účinnější a spravedlivější řízení o navrácení

Komise úzce spolupracovala s členskými státy v souvislosti s přípravou vnitrostátních prováděcích plánů s cílem blíže propojit azylové a návratové orgány. K dnešnímu dni již devatenáct členských států vydává zamítavá rozhodnutí o azylu spolu s rozhodnutím o návratu, což bude požadavek paktu, jehož cílem je další zjednodušení a zefektivnění administrativních procesů. V rámci sítě na vysoké úrovni pro navracení byly uspořádány specializované semináře, jejichž cílem bylo sdílet zkušenosti a určit osvědčené postupy ( 35 ). Podobné semináře byly uspořádány také k žádostem o azyl podaným na poslední chvíli a ke způsobům urychlení procesu navracení, zlepšení koordinace a zkrácení doby mezi zamítnutím žádosti o azyl a řízením o navrácení.

Několik členských států mezitím modernizuje své vnitrostátní systémy řízení případů navracení, aby umožnily účinnější monitorování navracení, zavedly automatizovanou integraci s širšími informačními systémy pro řízení migrace a zajistily úplnější a účinnější využívání Schengenského informačního systému.

Jak je uvedeno ve zprávě o stavu Schengenu v roce 2025 ( 36 ), tematické schengenské hodnocení účinnosti systému pro navracení provedené v roce 2024 poukázalo jak na pokrok v této oblasti, tak na přetrvávající vnitřní překážky bránící navracení. Některé členské státy zavedly nebo posílily integrované plánování pro všechny orgány zapojené do procesu navracení, což umožňuje pravidelnou koordinaci a účinnější přidělování zdrojů. Stále však existuje potřeba lepší analýzy rizik a včasného plánování návratů, což by podpořilo posílení připravenosti a přidělování zdrojů, včetně vymezení nezbytné podpory ze strany agentury Frontex. Dva členské státy ( 37 ) přehodnotily stávající návratové kapacity, včetně jejich schopnosti řešit riziko útěku, a v současné době tyto kapacity zvyšují. V některých členských státech ( 38 ) byly posíleny programy dobrovolných návratů, které mohou výrazně zvýšit celkovou účinnost návratů.

Agentura Frontex aktivně podporuje členské státy v jejich úsilí o provádění klíčových novinek Paktu o navracení. Součástí je i průběžná technická práce na mapování potřeb členských států, aby bylo možné plánovat podporu agentury. Program EU pro opětovné začlenění pod vedením agentury Frontex hraje stále důležitější roli při podpoře většího počtu dobrovolných návratů z EU a v současné době jej aktivně využívají téměř všechny členské státy.

Návrh nařízení, kterým se zavádí společný systém navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v Unii, předložený Komisí dne 11. března 2025 představuje klíčový prvek, který doplňuje ostatní návrhy paktu s cílem zavést rychlejší, jednodušší a účinnější navracení při plném dodržování základních práv.

Na základě příslušných výměn názorů s členskými státy zveřejnila Komise na konci roku 2024 pracovní dokument útvarů Komise, v němž jsou uvedeny způsoby, jak upřednostnit a zefektivnit navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou považováni za hrozbu pro veřejnou bezpečnost ( 39 ).

V souvislosti s každoročním hodnocením spolupráce třetích zemí v oblasti zpětného přebírání osob podle ustanovení článku 25a vízového kodexu věnuje Komise zvláštní pozornost významu spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob ze třetích zemí, jejichž státní příslušníci budou pravděpodobně podléhat řízení na hranicích.

Hlavní výzvy a další kroky

Komise považuje za prioritu pokročit v jednáních o výše uvedeném návrhu nařízení o navracení a vyzývá Evropský parlament a Radu, aby jednání dokončily co nejdříve, v každém případě však dříve, než začne být pakt v červnu 2026 uplatňován.

Členské státy budou muset řešit stávající vnitřní neefektivitu, jako je omezená koordinace mezi orgány a příliš složité postupy, aby zajistily co nejúčinnější provádění nových povinností podle paktu, zejména těch, které se týkají řízení o návratu na hranicích. Celková účinnost systému navracení závisí na dostatečných zdrojích, bezproblémových procesech průběžného monitorování navracení státních příslušníků třetích zemí a na tom, aby se navracení považovalo za plánovaný a předvídatelný proces ( 40 ).

Koordinátor EU pro navracení nadále podporuje členské státy při řešení těchto problémů. Koordinátor pro navracení vypracovává příručku o účinných pracovních postupech, která má sloužit jako vodítko pro subjekty zapojené do řízení o návratu na hranicích v členských státech, a nadále podporuje používání záznamu o navrácení v Schengenském informačním systému.

Cílené návratové opatření zaměřené na připravenost a plánování pro nepředvídané události v souvislosti s navracením, které v březnu 2025 zahájil koordinátor EU pro navracení, usiluje o prosazování osvědčených postupů, které již některé členské státy zavedly, a pomoc určit klíčové a společné prvky plánování pro nepředvídané události v souvislosti s navracením, aby se podpořil soudržný společný přístup v celé EU. Agentura Frontex bude hrát důležitou roli při provádění této cílené návratové akce.

Bude s členskými státy sdílet komplexní průzkum potřeb možné podpory ze své strany při navracení v roce 2026. Agentura navazuje na úvodní schůzku, která se konala v listopadu 2024, specializovanými dvoustrannými schůzkami se všemi zainteresovanými členskými státy s cílem lépe plánovat a prozkoumat, jak lze řešit jednotlivé potřeby členských států.

3.7 Základní prvek – Zajistit, aby nová pravidla pro odpovědnost fungovala

Dobré fungování stávajících dublinských pravidel a nových pravidel, jak je stanoví nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR), o spravedlivém sdílení odpovědnosti má zásadní význam pro celkové fungování paktu.

V posledních letech byla míra přemístění podle dublinského nařízení v celé Unii velmi nízká, což značně omezuje účinnost systému. Technická práce Komise a na vnitrostátní úrovni se zaměřuje na zajištění funkčnosti přemístění.

Komise dokončuje prováděcí akt, který zruší stávající prováděcí pravidla a který má být přijat v červenci 2025 ( 41 ). Z operačního hlediska to usnadní spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy, čímž se zrychlí a zjednoduší přemístění. Kromě toho bude toto zahrnovat standardní formuláře pro žádosti o převzetí a oznámení o přijetí zpět, pro přemístění, jakož i pro řízení o relokaci a výměnu informací. Nová prováděcí pravidla byla vypracována v úzké spolupráci s členskými státy. Po jejich přijetí provede agentura eu-LISA technické úpravy pro zavedení těchto postupů v systému každého členského státu.

Během dialogu s členskými státy o posouzení jejich potřeb pro provádění paktu věnovala Komise zvláštní pozornost potřebě zlepšit systém odpovědnosti a fungování vnitrostátních jednotek dublinského systému. Doporučení Komise členským státům se zaměřila na dobře fungující systém odpovědnosti a zajištění účinného provádění přemisťování mezi členskými státy. Většina členských států zavedla plány na zvýšení počtu zaměstnanců, revizi pracovních postupů nebo modernizaci stávající infrastruktury pro účinné řízení případů.

V dubnu 2025 zveřejnila agentura EUAA dva vzory formulářů pro vyhledávání rodinných příslušníků, které mají usnadnit určení odpovědnosti: jeden pro dospělé žadatele a druhý pro nezletilé osoby bez doprovodu ( 42 ). K oběma formulářům je přiložena praktická příručka pro vyhledávání rodinných příslušníků, a to jak v členských státech EU a přidružených zemích Schengenu, tak ve třetích zemích ( 43 ).

Hlavní výzvy a další kroky

Všechny členské státy budou muset zajistit uplatňování nových pravidel, včetně pravidel pro žádosti o převzetí, oznámení o přijetí zpět a o přemístění. Zvýšení celkového počtu uskutečněných přemístění přispěje k účinnému fungování systému, sníží pobídky k neoprávněnému pohybu a zajistí zachování rovnováhy paktu, pokud jde o odpovědnost a solidaritu. Vzhledem k tomu, že jsou vytvořeny podmínky pro fungování přemístění do všech členských států EU a z nich, a s ohledem na platná pravidla by se přemísťování měla uskutečňovat do všech členských států již nyní. To je nezbytné pro účinný přechod na nová pravidla odpovědnosti a pro řádné fungování ročního cyklu solidarity.

Provádění nových pravidel odpovědnosti navíc úzce souvisí s účinným prováděním nového nařízení o Eurodacu. Kromě technické připravenosti musí členské státy zajistit, aby jejich vnitrostátní orgány měly přístup ke všem informacím důležitým pro určení odpovědného členského státu a aby mohly přistupovat do systému a aktualizovat údaje o příslušné informace, jako je uvedení odpovědného členského státu, v souladu s nařízením o řízení azylu a migrace i nařízením o Eurodacu.

Po přijetí nových prováděcích pravidel přijme agentura eu-LISA technická opatření, která členským státům usnadní a urychlí komunikaci prostřednictvím sítě DubliNet.

3.8 Základní prvek – Zajištění toho, aby solidarita fungovala

Pokračují přípravné práce na zahájení ročního cyklu solidarity v říjnu 2025 a na zřízení stálého mechanismu solidarity a fóra solidarity EU na technické úrovni do června 2026. Mechanismus solidarity v rámci paktu umožňuje členským státům, aby si v rámci svých příspěvků vybraly mezi relokací, finančními příspěvky a věcnou pomocí.

Dosavadní práce se soustředila na pakt Platformy solidarity, který sdružuje členské státy, Komisi a agenturu EUAA. V dubnu 2025 se uskutečnilo zasedání „paktu“ Platformy solidarity, na němž se projednaly klíčové aspekty fungování mechanismu solidarity a pokročily přípravy na zřízení fóra solidarity EU na technické úrovni. Komise předložila členským státům návrh mandátu a jednacího řádu fóra solidarity EU na technické úrovni a oznámila jmenování koordinátora solidarity EU ( 44 ). Zasedání skupiny odborníků Komise pro nařízení o řízení azylu a migrace bylo věnováno diskusi o mechanismu solidarity a různých způsobech poskytování různých dostupných solidárních opatření ( 45 ). Byl vypracován mechanismus finančních příspěvků, který bude stanoven v souvisejícím prováděcím aktu nařízení o řízení azylu a migrace.

Provádění mechanismu solidarity vyžaduje včasnou výměnu kvalitních údajů z členských států. Komise proto úzce spolupracuje s agenturami EU a členskými státy v rámci sítě plánu pro připravenost na migraci a pro migrační krize s cílem určit a řešit potřeby a problémy spojené se shromažďováním a/nebo předáváním údajů pro účely ročního cyklu solidarity. Od dubna do listopadu 2024 provedla Komise zkušební sběr dat a zajistila jejich konsolidaci a sdílení analýz pro roční zprávu o azylu a migraci v Evropě. Na tomto základě byl navržen účinný proces sdílení informací. Komise rovněž uzavřela příslušná pracovní ujednání s agenturami EUAA a Frontex a připravuje se uzavření ujednání s Europolem. Pro úspěšné provádění paktu je zásadní společná faktická základna a sdílení údajů.

Hlavní výzvy a další kroky

Přípravné práce na první roční zprávě o azylu a migraci pokračují. Členské státy a agentury EU předložily Komisi požadované informace do 1. června. Úzká spolupráce s agenturami EU vedla k výraznému zjednodušení a zefektivnění procesů shromažďování údajů a informací. Komise, Evropská služba pro vnější činnost, členské státy a agentury EU si v červenci na specializovaném zasedání sítě plánu pro připravenost na migraci a pro migrační krize situace vymění názory na první návrh zprávy, aby mohla být přijata do 15. října. I nadále je zásadní, aby členské státy pokračovaly ve včasném, přesném a úplném vykazování požadovaných údajů a informací, které se týkají i navracení a přijímání.

Analýza obsažená v roční zprávě bude podkladem pro prováděcí rozhodnutí Komise, které určí členské státy vystavené migračnímu tlaku, ohrožené migračním tlakem nebo čelící významné situaci v oblasti migrace. Tato analýza bude rovněž sloužit k přípravě návrhu Komise na prováděcí akt Rady, kterým se zřizuje roční rezervoár solidarity nezbytný pro řešení situace v oblasti migrace. Oba návrhy mají být předloženy nejpozději do 15. října 2025.

Komise určí členské státy, které jsou pod migračním tlakem, jsou jím ohroženy nebo čelí významné situaci v oblasti migrace, a posoudí, zda jsou vnitrostátní systémy dobře připraveny. Takové posouzení bude mít přímý dopad na možnost těchto členských států získat přístup k rezervoáru solidarity nebo požádat o úplný nebo částečný odpočet svého přislíbeného solidárního závazku.

Komise v rámci svého posouzení rovněž zváží možnou existenci systémových nedostatků, pokud jde o provádění (dublinských) pravidel odpovědnosti v členských státech, které využívají solidární opatření, zejména nedostatků, které by mohly mít vážné negativní důsledky pro fungování dublinského systému. Pokud Komise takovou situaci zjistí, přispívající členské státy nejsou povinny plnit své přísliby solidarity ani uplatňovat kompenzace v oblasti odpovědnosti.

První zasedání fóra solidarity EU na technické úrovni se uskuteční počátkem roku 2026. V současné době probíhá finalizace mandátu a jednacího řádu. Agentura EUAA připravuje praktickou příručku k provádění mechanismu solidarity v souvislosti s relokacemi a kompenzacemi v oblasti odpovědnosti.

3.9 Základní prvek 8 – Připravenost a plánování pro nepředvídané události

Plánování pro nepředvídané události je důležitou součástí paktu, neboť zaručuje, že azylové a přijímací systémy budou moci i nadále řádně fungovat a rychle se přizpůsobovat náhlým změnám situace v oblasti migrace.

Agentura EUAA vypracovala v listopadu 2024 šablonu, kterou musí členské státy používat, s cílem podpořit členské státy při přípravě jejich plánů pro nepředvídané události, jak to vyžaduje směrnice o podmínkách přijímání. Vydala také příručku příkladů a osvědčených postupů a uspořádala řadu vzdělávacích webinářů. V březnu 2025 uspořádala Evropská migrační síť (EMS) pro členské státy seminář zaměřený na budování kapacit v oblasti modelování scénářů a plánování pro nepředvídané události. V širším měřítku Komise v zájmu zintenzivnění technických výměn o různých aspektech plánování pro nepředvídané události v oblasti migrace obnovila činnost zvláštní podskupiny pro plánování pro nepředvídané události v rámci sítě plánu pro připravenost na migraci a pro migrační krize.

Zákonná lhůta pro předložení vnitrostátních plánů pro nepředvídané události agentuře EUAA uplynula 12. dubna 2025. K dnešnímu dni přijalo a oznámilo své plány pro nepředvídané události 22 členských států ( 46 ).

Hlavní výzvy a další kroky

Členské státy, které tak dosud neučinily, by měly své plány pro nepředvídané události urychleně oznámit agentuře EUAA.

Většina plánů oznámených agentuře EUAA obsahuje základní prvky šablony, i když s různou mírou úplnosti. Členské státy se vyzývají, aby zajistily, že pro všechny prvky šablony (např. azyl, přijímání a nezletilé osoby bez doprovodu) budou nastíněna konkrétní opatření, která budou podložena dobře definovanými scénáři a ukazateli, jakož i opatřeními v oblasti připravenosti.

Všechny členské státy musí rovněž udržovat plány v takovém stavu, aby byly vhodné pro daný účel, aktualizovat je a revidovat a podle možností je testovat. Je také důležité zajistit soudržnost s dalšími plány pro nepředvídané události, které se týkají migrace (např. na hranicích nebo v oblasti navracení). Kromě toho by měla být přijata praktická opatření v oblasti připravenosti (např. příprava logistiky a zásobování, vytváření zásob, školení nebo nárazníková přijímací kapacita), aby se zajistila flexibilní a účinná mobilizace kapacit. Komise poskytne informace o úrovni připravenosti v Unii a v členských státech v roční zprávě v říjnu, a to na základě informací od agentur EU, zejména agentur Frontex a EUAA. Od roku 2026 bude plánování pro nepředvídané události v oblasti přijímání a azylu posuzováno v rámci víceletého monitorovacího programu agentury EUAA.

3.10 Základní prvek 9 – Nové záruky pro žadatele o mezinárodní osobu a zranitelné osoby a intenzivnější monitorování základních práv

Pakt zajišťuje důležitou rovnováhu nejen mezi solidaritou a odpovědností, ale také mezi povinnostmi a právy osob, které hledají ochranu v EU. Zavádí nové prvky týkající se nezávislého monitorování základních práv během prověřování a azylového řízení na hranicích, posílených procesních záruk a ochranných opatření, jako je bezplatné právní poradenství a poskytování informací, a obsahuje jasná a posílená ustanovení pro zranitelné osoby nebo osoby se zvláštními potřebami při přijímání, zejména pro děti, včetně nezletilých osob bez doprovodu. I když některé nedostatky přetrvávají, vnitrostátní prováděcí plány členských států obecně odrážejí celkovou rovnováhu mezi právy a povinnostmi a zahrnují tyto nové prvky. Je důležité, aby tomu tak bylo i v průběhu celého procesu provádění, v právních předpisech a při uvádění do praxe a přidělování zdrojů.

Na podporu provádění členskými státy byla na zasedáních odborných výborů poskytnuta vysvětlení a pokyny k příslušným právním předpisům. V září 2024 uspořádala Komise zvláštní setkání s členskými státy, které se zaměřilo konkrétně na provádění ustanovení a zvláštních záruk týkajících se dětí, včetně nezletilých osob bez doprovodu, ve všech nových legislativních nástrojích.

V souladu s požadavky nařízení o prověřování ( 47 ) vydala Agentura EU pro základní práva v září 2024 pokyny pro členské státy týkající se nezávislého mechanismu pro základní práva ( 48 ). Tyto pokyny se zaměřují na různé prvky mechanismu, které pomáhají předcházet porušování práv, chránit oběti a podporovat vyšetřování údajných pochybení ze strany orgánů veřejné moci.

Agentura EUAA připravuje příslušné materiály pro poskytování informací a Praktická příručka pro poskytování informací v azylovém řízení bude dokončena v roce 2026. V souvislosti se zranitelností vydala agentura EUAA příslušné praktické příručky týkající se posuzování duševního zdraví žadatelů o mezinárodní ochranu, žadatelů s různou sexuální orientací, genderovou identitou, genderovým vyjádřením a pohlavními znaky ( 49 ). Ještě v tomto roce se očekává, že agentura EUAA zveřejní aktualizaci Praktické příručky 2019 o nejlepším zájmu dítěte v azylovém řízení, nástroj pro posuzování nejlepšího zájmu a balíček informací o azylovém řízení a zvláštních ochranných opatřeních, které jsou k dispozici dětem. Agentura EUAA rovněž pracuje na revizi různých vzdělávacích modulů týkajících se zranitelných žadatelů, jako je modul o dětech v azylovém řízení, modul o obětech genderově podmíněného násilí a modul o přijímání zranitelných osob. Práce na revizi Pokynů agentury EUAA ke zranitelnosti v oblasti azylu a přijímání probíhají a očekává se, že budou dokončeny do poloviny roku 2026. Ještě v letošním roce agentura EUAA zveřejní a aktualizuje pokyny pro posuzování věku z roku 2018.

Většina členských států ve svých vnitrostátních prováděcích dokumentech počítá se zřízením nezávislého mechanismu pro monitorování základních práv a některé z nich jsou již v kontaktu se stávajícími vnitrostátními orgány a potenciálními poskytovateli ( 50 ). Stejně tak většina členských států buď již má bezplatné právní poradenství ve správní fázi, nebo jej zahrnula do svých plánů ( 51 ).

Členské státy rovněž připravují úpravy posuzování a specializovanou podporu pro zranitelné osoby nebo osoby se zvláštními procesními potřebami. To může zahrnovat revizi manuálů standardních operačních postupů péče nebo aktivní vytváření nových partnerství pro související úkoly, jak se například předpokládá v Irsku, a také zvýšení počtu zaměstnanců. Několik členských států také počítá s vytvořením více vyhrazených přijímacích míst pro zranitelné osoby, včetně rodin ( 52 ).

Řada členských států podnikla kroky k přípravě na zavedení nového víceoborového procesu posuzování věku a zavedla nezbytné reformy svých systémů pro poskytování poručníků či opatrovníků nezletilým osobám bez doprovodu v souladu s novými požadavky. V některých členských státech to znamená revizi postupů pro určování zástupců nezletilých osob bez doprovodu, zatímco jiné státy nyní vypracovávají nebo posilují postupy a pokyny pro posuzování nejlepšího zájmu dítěte a související následná opatření.

Hlavní výzvy a další kroky

Obecná výzva v tomto základním prvku se týká potřeby koordinace s různými partnery a subjekty, ať už jde o právní pomoc, vzdělávání, sociální péči nebo zdravotnictví, aby bylo možné zavést potřebná provozní opatření. Různé členské státy rovněž upozornily na problémy související s reformami týkajícími se nezletilých osob ( 53 ) a s požadavky na posouzení zranitelnosti a následnou podporu. Jiné členské státy se nadále potýkají s nedostatkem vhodných přijímacích míst pro osoby se zvláštními potřebami, včetně dětí, nebo s nedostatkem přijímacích míst obecně ( 54 ).

V příštích měsících by členské státy měly zajistit, aby byly definovány a určeny vnitrostátní subjekty pro monitorování základních práv, aby byla zaručena jejich nezávislost a aby byla vytvořena příslušná opatření pro spolupráci ( 55 ). Členské státy by rovněž měly zajistit dostatečné zdroje pro mechanismus monitorování základních práv a bezplatné právní poradenství, a to prostřednictvím náboru a odborné přípravy, a zajistit mechanismus kontroly kvality, pokud jsou tyto služby zadávány externě. Členské státy by rovněž měly zajistit dostatečný počet dobře vyškolených zástupců pro nezletilé osoby bez doprovodu v souladu s nařízením o azylovém řízení. V mnoha případech to může vyžadovat oslovení dalších příslušných vnitrostátních orgánů a ministerstev. Členské státy, v nichž je třeba plány ještě vypracovat nebo potvrdit, tak musí učinit urychleně, aby se zabránilo dalším zpožděním při uvádění do praxe ( 56 ).

3.11 Základní prvek 10 – Začleňování a právní cesty k ochraně

Pro dobře řízenou migrační a azylovou politiku jsou důležité účinné politiky integrace a začleňování, které pomáhají zajistit sociální soudržnost. Migranti se tak mohou sami uživit a přispívat ke společnosti a ekonomice, jakož i ke konkurenceschopnosti EU.

Několik členských států se zabývalo potřebou více investovat nebo pokračovat v úsilí o podporu integrace osob požívajících mezinárodní ochrany do svých vnitrostátních prováděcích plánů. To zahrnuje rozvoj opatření v rané fázi integrace a účinnější proces uznávání kvalifikací a ověřování dovedností. Náročným problémem zůstává účinný přístup k bydlení ( 57 ).

EU podporuje členské státy v jejich úsilí v oblasti integrace prostřednictvím financování, vypracovávání pokynů a podpory víceúrovňových partnerství, do nichž jsou zapojeni migranti, hostitelské komunity, sociální a hospodářští partneři, občanská společnost a soukromý sektor ( 58 ).

V listopadu 2020 přijala Komise Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027 ( 59 ), který byl jedním z prvních opatření při předkládání paktu. Současně s tímto sdělením Komise předkládá pracovní dokument útvarů Komise, v němž se přezkoumává provádění akčního plánu v polovině období a uvádějí se osvědčené postupy, zbývající problémy a oblasti, v nichž je třeba dále pracovat. Přezkum rovněž poskytuje poznatky a nástroje týkající se integrace osob, které potřebují ochranu, s cílem pomoci členským státům při zavádění a provádění kvalifikačního nařízení ( 60 ) a směrnice o podmínkách přijímání, včetně opatření v rané fázi integrace žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany.

Pokud jde o právní cesty k ochraně, pokračují práce na provádění rámce Unie pro přesídlování a humanitární přijímání ( 61 ). V souladu s dobrovolnou povahou nástroje členské státy posoudily své potřeby změnit stávající programy a pracovní postupy tak, aby byly v souladu s novinkami, které nařízení přináší. Komise svolala tři zasedání skupiny odborníků na přesídlování, aby si vyměnili názory na konkrétní ustanovení nařízení a jejich provádění. Na schůzkách sítě agentury EUAA pro přesídlování a humanitární přijímání se rovněž diskutovalo o operativní podpoře, kterou mohou členské státy potřebovat při provádění svých programů podle nových pravidel. Za účelem přípravy prvního plánu Unie pro přesídlování a humanitární přijímání svolala Komise dvě zasedání Výboru na vysoké úrovni pro otázky přesídlování a humanitárního přijímání, na nichž účastníci sdíleli názory na priority.

Hlavní výzvy a další kroky

Z přezkumu Akčního plánu pro integraci a začleňování v polovině období vyplývá, že výsledky integrace migrantů se od roku 2021 celkově zlepšily. Současně přetrvávají problémy ve všech čtyřech hlavních oblastech intervence: vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péče a bydlení ( 62 ). Nadále je nutné zachovat cílené intervence pro osoby požívající mezinárodní ochrany, zejména pro ženy, děti a osoby se specifickými potřebami. Přezkum v polovině období rovněž zdůrazňuje význam integrovanějšího přístupu a užší koordinace mezi různými úrovněmi správy členských států, zejména pokud jde o finanční plánování a podporu. Přezkum v polovině období rovněž uznává, že členské státy čelí výzvám, aby dosáhly správné rovnováhy mezi integrací migrantů a blahobytem vlastního obyvatelstva. Do budoucna Komise zohlední poznatky získané z přezkumu akčního plánu v polovině období.

Obecněji řečeno, na již tak napjatých trzích s bydlením má nedostatečný přístup příjemců k bydlení dopad na přijímací kapacity, protože ztěžuje uvolnění míst pro přijetí. Kromě toho je cílem několika členských států také zjednodušit a zkrátit prodlevy při vydávání povolení k pobytu a dalších potřebných dokumentů příjemcům.

Přesídlování a humanitární přijímání jsou důležitým příspěvkem k udržitelnému a komplexnímu přístupu k řízení migrace. V návaznosti na informace získané na zasedání Výboru na vysoké úrovni a na předběžné příspěvky členských států předloží Komise do podzimu svůj návrh plánu Unie pro přesídlování a humanitární přijímání. Plán Unie má sloužit jako strategický nástroj pro další zakotvení úsilí Unie v oblasti přesídlování a humanitárního přijímání do komplexních partnerství a dialogů s klíčovými třetími zeměmi. V návaznosti na návrh Komise Rada a členské státy dokončí plán Unie a budou pracovat na jeho přijetí Radou do konce roku 2025, aby mohl být včas proveden v letech 2026–2027.

4.ZÁVĚR A DALŠÍ KROKY

V polovině přechodného období bylo dosaženo významného pokroku na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni. Je však třeba udržet stálé tempo a v některých případech ho zrychlit, aby bylo možné řešit problémy, které přetrvávají ve všech základních prvcích.

Udržení této pozitivní dynamiky a pokračování spolupráce zajistí zefektivnění a koordinaci procesu a zároveň umožní efektivní sledování kritických vzájemných závislostí mezi jednotlivými pracovními postupy. Monitorování provádění bude vyžadovat průběžnou výměnu informací, podporu vzájemného učení a sdílení osvědčených postupů. Komise bude v zájmu usnadnění podporovat strukturovanější a transparentnější výměnu informací a poskytovat cílenou podporu členským státům, které se potýkají s problémy. Současně bude věnována pozornost zjednodušení procesů a zmírnění administrativní zátěže tam, kde to bude možné, aby se zajistilo, že úsilí zůstane soustředěné, účinné a orientované na výsledky. Komise bude rovněž pokračovat ve spolupráci s členskými státy na dvoustranném základě, aby poskytla přizpůsobenou podporu při provádění paktu.

V prvním ročním cyklu solidarity, který začíná v říjnu 2025, je ještě důležitější řešit stávající problémy, zajistit, aby nedocházelo k závažným nedostatkům při uplatňování stávajících pravidel, včetně dublinského systému a přijímání, a aby bylo dosaženo trvalého pokroku při provádění paktu. Dobrá připravenost je základem závazků vyplývajících z paktu a slouží také jako základ pro to, aby členské státy mohly být považovány za státy pod migračním tlakem, které čelí významné situaci v oblasti migrace nebo migrační krizi, a aby měly přístup k rezervoáru solidarity.

Důležitým výsledkem bude přijetí pětileté evropské strategie řízení azylu a migrace do prosince 2025. Tato strategie bude vycházet z vnitrostátních strategií, které musí členské státy přijmout a předat Komisi do 12. června 2025 a které budou v rámci komplexního a integrovaného přístupu pokrývat vnitřní i vnější rozměr migrace.

Komise bude v zájmu doplnění a podpory udržitelného provádění paktu pokračovat v práci na vnějším rozměru migrační politiky, zejména na komplexních partnerstvích se třetími zeměmi, v duchu iniciativy Tým Evropa a na základě přístupu zaměřeného na celou migrační trasu. Zaměříme se mimo jiné na snížení počtu nelegálních příchodů do EU, na boj proti převaděčství migrantů a na zvýšení účinnosti našeho úsilí o navracení migrantů.

Úspěch systému bude záviset na odhodlání a připravenosti všech členských států ve všech základních prvcích, protože opatření v jedné oblasti mohou mít širší dopad na všechny. Komise a agentury EU budou i nadále podporovat členské státy v jejich úsilí a počítají s jejich konstruktivním a trvalým zapojením. Komise zároveň připomíná, že každý právní rámec je tak účinný, jak účinné je jeho provádění, a proto bude pečlivě monitorovat pokrok a je připravena použít příslušné postupy v souladu se Smlouvami, aby zajistila jejich dodržování. To zdůrazňuje společnou politickou odpovědnost všech, kteří se plně zavázali k plnění cílů paktu.

Další stav provádění paktu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě v říjnu v rámci roční zprávy o migraci a azylu.

(1) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Společný prováděcí plán pro Pakt o migraci a azylu, COM(2024) 251 final, ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52024DC0251).

(2) ()    Monitorování a analýza rizik podle agentury Frontex: https://www.frontex.europa.eu/what-we-do/monitoring-and-risk-analysis/migratory-map/ .

(3) ()    Iniciativy týmu Evropa: https://international-partnerships.ec.europa.eu/policies/team-europe-initiatives_cs .

(4) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, o změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a o zrušení nařízení (EU) č. 604/2013, COM (2020) 758 final https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32024R1351 .

(5) ()    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí společný systém navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v Unii a kterým se zrušují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, směrnice Rady 2001/40/ES a rozhodnutí Rady 2004/191/ES, COM(2025) 101 final EUR-Lex - 52025PC0101 - CS - EUR-Lex .

(6) ()    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1348, pokud jde o vytvoření seznamu bezpečných zemí původu na úrovni Unie COM(2025) 186 final EUR-Lex - 52025PC0186 - CS - EUR-Lex .

(7) ()    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1348, pokud jde o uplatňování pojmu „bezpečná třetí země“, COM(2025) 259 final EUR-Lex - 52025PC0259 - CS - EUR-Lex .

(8) () Jednotlivé prováděcí akty k legislativním aktům paktu jsou uvedeny v příloze společného prováděcího plánu: EUR-Lex - 52024DC0251 - CS - EUR-Lex .

(9) ( ) Evropská komise a nevládní organizace diskutují o provádění Paktu o migraci:     https://home-affairs.ec.europa.eu/news/european-commission-and-ngos-discuss-implementation-migration-pact-2024-05-27_en .

(10) () Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF).

(11) () Od 6. června dochází ke znepokojujícím zpožděním, i když z různých důvodů, v Belgii, Řecku, Lotyšsku, na Maltě, v Polsku, ve Španělsku.

(12) ()    Maďarsko sdělilo Komisi, že nemá v úmyslu vypracovat vnitrostátní prováděcí plán. Polsko předložilo svůj postoj k provádění paktu. Irsko rovněž předložilo vnitrostátní prováděcí plán, protože oznámilo svou účast v Paktu EU o migraci a azylu

(13) ()    Rakousko, Bulharsko, Česko, Německo, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko (na vyžádání).

(14) ()    Například Řecko, Španělsko a Belgie.

(15) () Česko, Estonsko, Nizozemsko.

(16) ()    Během zasedání poradní skupiny ve dnech 15. a 16. května se následující členské státy ohlásily rizikové nebo byly za takové považovány z důvodu nedostatečného hlášení: Dánsko, Finsko, Německo, Kypr, Řecko.

(17) () Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/2150 ze dne 5. srpna 2024, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348, pokud jde o přiměřenou kapacitu členských států a maximální počet žádostí, které je členský stát povinen ročně posoudit v řízení na hranicích, OJ L, 2024/2150, 9.8.2024   http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2024/2150/oj https://eur-lex.europa.eu/eli/dec_impl/2024/2150/oj . 

(18) ()    V listopadu 2024 agentura Frontex aktualizovala přílohu technické a operativní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic a zahrnula do ní prověřování.

(19) () Členské státy, které již dosáhly svých požadavků na přiměřenou kapacitu nebo postupují směrem k jejímu včasnému dosažení: Belgie, Finsko, Lucembursko, Česko, Francie, Malta, Nizozemsko, Rumunsko.

(20) ()    Mezi země, kde existují obavy o včasné dosažení dostatečné kapacity vzhledem k délce zadávacích řízení, patří: Itálie, Německo. Silnější obavy: Estonsko a Řecko.

(21) () Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rakousko.

(22) ()    Víceúčelová střediska: Česko a Chorvatsko; ubytování nezletilých osob bez doprovodu: Kypr a Itálie; ubytování zranitelných osob: Slovensko; střediska pro účely dublinského nařízení: Belgie; (víceúčelová) střediska na hranicích: Irsko, Portugalsko a Slovensko. Ostatní se zaměřují na zvýšení obecné kapacity: Lucembursko a Rumunsko, a na zajišťovací zařízení: Itálie.

(23) ()    Například Belgie a Estonsko.

(24) ()    Patří sem Česko, Kypr, Itálie a Francie.

(25) () Například Česko, Belgie, Slovinsko, Litva a Lotyšsko.

(26) ()    Agentura EUAA v nadcházejících měsících vydá také praktickou příručku o zřízení a řízení střediska pro nově příchozí / přijímacího střediska.

(27) ()    Příkladem je Česko, Portugalsko a Lucembursko.

(28) ()    Patří sem Belgie, Francie, Řecko a Nizozemsko.

(29) ()    Například pokud se žadatel bez povolení přestěhuje do jiného členského státu nebo nesplní ohlašovací povinnost či uvede úřady v omyl.

(30) ()    Stejně jako v Bulharsku.

(31) ()    Stejně jako v Portugalsku.

(32) () Belgie a Německo.

(33) ()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o boji proti hybridním hrozbám vyplývajícím ze zneužívání migrace jako zbraně a o posilování bezpečnosti na vnějších hranicích EU, COM(2024) 570 final, EUR-Lex - 52024DC0570 - EN - EUR-Lex .

(34) () Nizozemsko a Norsko.

(35)

( ) Zpráva Komise o stavu Schengenu, který slaví 40 let: https://home-affairs.ec.europa.eu/news/commission-reports-state-schengen-celebrating-40-years-2025-04-23_en .

(36) ()    Belgie a Francie.

(37) ()    Rakousko, Bulharsko, Nizozemsko a Norsko.

(38)

( ) Pracovní dokument útvarů Komise o navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří představují bezpečnostní hrozbu, 17.12.2024: https://home-affairs.ec.europa.eu/document/1a5b1f9c-af3b-4dc7-a01f-55d64c43b926_en .

(39) ()    Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zpráva o stavu Schengenu 2025, COM(2025) 185 final EUR-Lex - 52025DC0185 - CS - EUR-Lex .

(40) () Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 39, 8.2.2014, s. 1–43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2014/118/oj .

(41) () Ustanovení čl. 22 odst. 1 nařízení o řízení azylu a migrace.

(42) () Praktická příručka pro vyhledávání rodinných příslušníků, 1. část: https://euaa.europa.eu/publications/practical-guide-family-tracing-part-i-principles-practices ; Praktická příručka pro vyhledávání rodinných příslušníků, 2. část: https://euaa.europa.eu/publications/practical-guide-family-tracing-part-ii-tracing-AMMR .

(43) ()    Koordinátor solidarity EU zřízený nařízením o řízení azylu a migrace bude koordinovat provádění mechanismu solidarity, zejména prostřednictvím fóra solidarity na technické úrovni.

(44) ()    Ustanovení čl. 46 odst. 2 nařízení o řízení azylu a migrace.

(45) ()    26 členských států je povinno předložit agentuře EUAA vnitrostátní plány pro nepředvídané události. Česko, Polsko a Nizozemsko informovaly agenturu EUAA o zpoždění. Maďarsko neposkytlo žádné informace.

(46) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj/ces .

(47) ( )     Monitorování základních práv během prověřování a azylového řízení na hranicích – příručka o vnitrostátních nezávislých mechanismech: Monitoring fundamental rights during screening and the asylum border procedure – A guide on national independent mechanisms | European Union Agency for Fundamental Rights https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2024-independent-border-monitoring-mechanisms_cs.pdf .

(48) ( )     Praktická příručka pro žadatele s odlišnou sexuální orientací, genderovou identitou, genderovým vyjádřením a pohlavními znaky – Průřezové prvky : https://euaa.europa.eu/publications/practical-guide-SOGIESC-cross-cutting-elements ; Duševní zdraví a pohoda žadatelů o mezinárodní ochranu Část I: https://euaa.europa.eu/sites/default/files/publications/2024-11/Practical-guide-mental-health-well-being-applicants-part-i-senior-management.pdf ; Duševní zdraví a pohoda žadatelů o mezinárodní ochranu Část II:   https://euaa.europa.eu/sites/default/files/publications/2024-11/Practical-guide-mental-health-well-being-applicants-part-ii-first-line-officers.pdf .  

(49) ()    Některé z 23 členských států poskytují ve svých vnitrostátních prováděcích dokumentech příslušné informace, i když u některých z nich chybí podrobnosti. Problémy již byly zaznamenány, mimo jiné v případě Bulharska, Itálie a Malty. Rakousko a Řecko se o žádných nezmiňují.

(50) ()    Některé členské státy již zavedly bezplatné právní poradenství: Německo, Belgie, Chorvatsko, Francie, Portugalsko, i když jsou nutné úpravy. Přibližně osmnáct členských států s ním počítá ve svých vnitrostátních prováděcích programech. V Řecku, Maďarsku a Polsku zatím není zavedeno.

(51) ()    Patří mezi ně například Kypr, Lotyšsko, Malta a Slovinsko.

(52) () Například v souvislosti s procesem jmenování zástupců nezletilých osob bez doprovodu a zajištěním dostatečného počtu poručníků či opatrovníků: Estonsko, Francie, Lotyšsko, Rumunsko

(53) () Například Belgie, Řecko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Kypr.

(54) ()     Viz také: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2024-independent-border-monitoring-mechanisms_cs.pdf .

(55) () Například Rakousko, Belgie, Dánsko, Řecko, Polsko a Maďarsko.

(56) () To bylo také klíčovým tématem jednání na posledním pololetním zasedání sítě kontaktních míst agentury EUAA pro přijímání (květen 2025).

(57) () Příkladem může být Evropská integrační síť, která sdružuje zástupce vnitrostátních orgánů veřejné správy odpovědných za integraci migrantů ve všech 27 členských státech a také na Islandu a v Norsku; expertní skupiny pro názory migrantů; partnerství Výboru regionů pro integraci migrantů; partnerství městské agendy pro začleňování, které sdružuje partnery z různých úrovní správy.

(58) () Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027, COM(2020) 758 final, EUR-Lex - 52020DC0758 - CS - EUR-Lex .

(59) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1374 ze dne 14. května 2024 o normách, které musejí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu udělené ochrany, o změně směrnice Rady 2003/109/ES a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU, Úř. věst. L, 2024/1347, 22.5.2024  Nařízení - EU - 2024/1347 - CS - EUR-Lex .

(60) ()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1350 ze dne 14. května 2024, kterým se zřizuje rámec Unie pro přesídlování a humanitární přijímání a mění nařízení (EU) 2021/1147, Úř. věst. L, 2024/1350, 22.5.2024 Nařízení - EU - 2024/1350 - CS - EUR-Lex .

(61) () Další podrobnosti viz pracovní dokument útvarů Komise o přezkumu Akčního plánu Komise pro integraci a začleňování na období 2021–2027 v polovině období, který je přiložen k tomuto sdělení.