EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.6.2025

COM(2025) 200 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Evropský semestr 2025 – jarní balíček

1.ÚVOD 

Přestože se očekává, že se hospodářství EU bude v nacházejících letech rozvíjet, jeho růst brzdí nestálá obchodní a bezpečnostní situace. Evropská ekonomika bude v příštích letech mírně expandovat, a poskytne tak příznivé prostředí pro investice a tvorbu pracovních míst. Nestabilní mezinárodní obchod a bezpečnostní situace však znamená pro obchodní výkonnost a hospodářský růst EU zátěž.

Politiky zaměřené na posílení konkurenceschopnosti mají klíčový význam pro oživení hospodářství EU a podporu udržitelné prosperity. Kompas konkurenceschopnosti pro EU 1 stanoví priority a opatření, jimiž se bude Komise řídit v příštích pěti letech, a zastřešujícím cílem činí konkurenceschopnost. Poskytuje rámec pro zvýšení konkurenceschopnosti na základě odstranění rozdílů v oblasti inovací, dekarbonizace našeho hospodářství, snížení nadměrné závislosti a zvýšení bezpečnosti, včetně budování obranných schopností. To by mělo posílit unijní potenciál růstu ve všech členských státech a regionech a zároveň podpořit pokrok EU při provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Aby podpořil konkurenceschopnost ve všech odvětvích, vymezuje kompas konkurenceschopnosti také horizontální faktory, kterými jsou: i) zjednodušení regulačního prostředí, snížení zátěže a podpora rychlosti a flexibility; ii) plné využití výhod plynoucích z rozsahu, které nabízí jednotný trh, a to odstraněním překážek; iii) financování prostřednictvím unie úspor a investic a nového zaměření rozpočtu EU; iv) podpora dovedností a kvalitních pracovních míst při současném zajištění sociální spravedlnosti a v) lepší koordinace politik na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Evropský semestr tyto nové priority zohledňuje prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země a poskytuje členským státům vodítko pro prioritní reformy a investice.

Rozpočtové nástroje EU, jako je politika soudržnosti a Nástroj pro oživení a odolnost, nadále podporují společné cíle EU prostřednictvím vnitrostátních investic a reforem. Nástroj pro oživení a odolnost vyplacením více než 300 miliard EUR podporuje provádění doporučení pro jednotlivé země a podněcuje strukturální reformy v oblastech politiky, které jsou z hlediska konkurenceschopnosti klíčové. Jako příklad lze uvést podporu poskytovanou členským státům na řešení potřeb v oblasti výzkumu a inovací (55 miliard EUR vyčleněných prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost), a to i prostřednictvím zlepšení správy a uvolnění potřebných investic. Členské státy mobilizují více než 525 miliard EUR 2 v rámci programů politiky soudržnosti k posílení regionální konkurenceschopnosti a růstu. Program dekarbonizace EU je podporován více než 42 % vyčleněných prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost (276 miliard EUR) a téměř 130 miliardami EUR 3 mobilizovanými v rámci politiky soudržnosti na cíl „ekologičtější Evropa“. V oblasti zaměstnanosti řeší reformy v rámci plánů pro oživení a odolnost strukturální problémy na trzích práce členských států. Reformy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy přispívají k podpoře kvalitní zaměstnanosti, rozvoje dovedností a začleňování. Přibližně 68 miliard EUR 4 z fondů politiky soudržnosti bude investováno do opatření podporujících například odbornou přípravu a poradenství a investice do systémů formálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy.

EU převádí své strategické priority do podoby reálných opatření na unijní, národní a regionální úrovni. Již v loňském roce zahájila činnost Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), která sdružuje finanční prostředky z jedenácti programů EU na podporu konkurenceschopnosti EU v oblasti strategických technologií ve všech členských státech. Evropská komise dále předložila návrh 5 na přezkum politiky soudržnosti v polovině období, jehož cílem je maximalizovat příspěvek politiky soudržnosti na období 2021–2027 k současným a novým politickým prioritám EU, posílit podporu konkurenceschopnosti a dekarbonizace, obrany, dostupného bydlení a přístupu k vodě, udržitelného hospodaření s vodou a přechodu na jiné zdroje energie, a to v partnerství s vnitrostátními, regionálními a místními orgány, jakož i návrh doplnit odvětví obrany jako čtvrtou strategickou oblast platformy STEP. Klíčovou podpůrnou roli bude hrát Nástroj pro technickou podporu, jehož jediná stěžejní iniciativa pro rok 2026 se zaměří na poskytování podpory členským státům při provádění reforem vymezených v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Sociální klimatický fond bude od příštího roku na základě národních plánů poskytovat finanční prostředky pro řešení energetické a dopravní chudoby. Jak je uvedeno v dokumentu Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci 6 , v rámci příštího rozpočtu EU bude cílem úzká spolupráce s členskými státy a jejich regiony při provádění zásadních reforem a investic. Evropský semestr jako ústřední mechanismus koordinace hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti přispěje k tomuto cíli tím, že určí potřeby, které by členské státy měly řešit, aby se vypořádaly s klíčovými hospodářskými a sociálními výzvami. Toto úsilí doplní nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti, který bude zaveden v návaznosti na kompas konkurenceschopnosti s cílem sladit průmyslové a výzkumné politiky a investice na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni na základě projektů společného evropského zájmu nebo přidané hodnoty EU. 

Poslední desetiletí odhalila nedostatečné investice a málo efektivní vynakládání prostředků v oblasti evropských obranných schopností. Vzhledem k současnému geopolitickému kontextu a existenční výzvě, které Evropa čelí v důsledku ruské agresivní války proti Ukrajině, musí Evropa zvýšit své obranné schopnosti a vybudovat silnou průmyslovou základnu. S cílem poskytnout členským státům dodatečný rozpočtový prostor pro zvýšení jejich výdajů na obranu v rámci fiskálních pravidel EU předkládá Komise návrh doporučení Rady k aktivaci národní únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu (viz rámeček č. 1). Členské státy jsou vybízeny, aby podporovaly inovace, výzkum a vývoj v oblasti obrany, mimo jiné využitím finanční podpory z Evropského obranného fondu (EDF), Programu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS), nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) pro financování projektů společného zadávání veřejných zakázek a dobrovolných prostředků z jiných fondů EU v rámci sdíleného řízení. Společné zadávání veřejných zakázek by mohlo dále přispět k úsilí členských států zvýšit kapacity obranného průmyslu a posílit svou technologickou základnu. Celkově by při zohlednění flexibility, kterou uvolňují národní únikové doložky, mohly investice do oblasti obrany na základě prognóz postupného využívání dosáhnout v příštích čtyřech letech nejméně 800 miliard EUR 7 .

2.PŘÍSTUP K DOPORUČENÍM PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ NA ROK 2025

Zprávy o jednotlivých zemích na rok 2025 poskytují důkladnou analýzu hospodářského vývoje, vývoje zaměstnanosti a sociálního vývoje v členských státech v souladu s rámcem, který stanovil kompas konkurenceschopnosti. Tyto zprávy pro každý členský stát zdůrazňují klíčové výzvy, které ovlivňují konkurenceschopnost a prosperitu. Nabízejí také aktualizované hodnocení pokroku dosaženého při provádění doporučení pro jednotlivé země z minulých let, čerpání finančních prostředků EU, plnění cílů udržitelného rozvoje a při dodržování reformovaných fiskálních pravidel. Toto hodnocení poprvé zohledňuje výroční zprávy o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nového rámce správy ekonomických záležitostí ohledně provádění jejich střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 poskytují komplexní a ucelené pokyny týkající se politik. Nástroj pro oživení a odolnost v roce 2026 skončí a cyklus evropského semestru 2025 proto přechází na komplexnější soubor doporučení pro jednotlivé země a bude postupně utlumovat přístup zavedený v předchozích fázích provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Cyklus roku 2025 tak poskytuje vodítko pro reformní a investiční priority v každém členském státě na základě rozšiřující se analýzy, která má určit příslušné strukturální výzvy.

Evropský semestr odráží úsilí Komise v oblasti zjednodušování. Dosavadní doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2024 byla podrobena kritickému přezkumu s ohledem na jejich pokrytí v plánech pro oživení a odolnost a jejich další relevantnost. Na tomto základě a s přihlédnutím k novým výzvám poskytují doporučení pro rok 2025 každému členskému státu konsolidovaný soubor doporučení, na jejichž základě musí členské státy přijmout další politická opatření. Tento postup zlepší transparentnost a pomůže zjednodušit každoroční podávání zpráv a hodnocení pokroku dosaženého při provádění doporučení pro jednotlivé země ze strany členských států a Komise.

Rychlé čerpání prostředků EU a maximalizace jejich dopadu zůstávají vysokou prioritou. Vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost vstupuje do svých závěrečných fází a do data jeho ukončení v srpnu 2026 zbývá pouhý rok a půl, je účinné provádění reforem a investic ze strany členských států stále naléhavější. V zájmu urychlení pokroku byla doporučení týkající se provádění Nástroje pro oživení a odolnost upravena tak, aby odrážela rozsah a naléhavost požadovaných opatření. Členské státy, jejichž plán pro oživení a odolnost představuje méně než 3 % HDP, jsou vybízeny k dokončení provádění v původně předpokládaném termínu do srpna 2026. Ze zemí, jejichž plán pro oživení a odolnost představuje více než 3 % HDP, se ty, u nichž zbývá splnit více než 85 % milníků a cílů, důrazně vyzývají, aby zintenzivnily své úsilí o provádění. Ostatní země, které vykazují 85 % až 50 % nesplněných milníků a cílů, by měly rovněž zvýšit tempo. Pro zajištění soustavné podpory konkurenceschopnosti a růstu má klíčový význam i využití možností, které nabízí platforma STEP. Investicím do oblastí s klíčovým významem pro Unii, její členské státy a regiony mohou dále napomoci návrhy Komise, které vytvářejí další možnosti v rámci politiky soudržnosti pro urychlení provádění a podporu strategických prioritních oblastí v rámci přezkumu programů politiky soudržnosti v polovině období v roce 2025. Kromě toho by vytvoření nebo doplnění složek členských států v rámci programu InvestEU mohlo mobilizovat dodatečné investice v hodnotě až 240 miliard EUR.

Tento jarní balíček obsahuje: ·zprávy o jednotlivých zemích, které odhalují hlavní problémy členských států v oblasti konkurenceschopnosti, ·doporučení pro jednotlivé země týkající se politických opatření k řešení potřeb reforem a investic ·zprávu, která zkoumá důvody překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP u čtyř členských států (Španělska, Lotyšska, Rakouska, Finska), ·návrhy doporučení Rady k aktivaci národní únikové doložky; ·doporučení pro doporučení Rady týkající se střednědobého plánu pro Litvu, ·stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Belgie, ·doporučení pro doporučení Rady týkající se opatření přijatých Rumunskem v rámci postupu při nadměrném schodku, ·zprávy o dohledu po ukončení programu týkající se pěti členských států (Řecka, Španělska, Portugalska, Kypru a Irska) a ·návrh na obnovení hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států.

3.KLÍČOVÉ NADCHÁZEJÍCÍ VÝZVY V OBLASTI KONKURENCESCHOPNOSTI

3.1 Makroekonomický vývoj 

Navzdory vysoké nejistotě v oblasti mezinárodního vývoje se očekává, že hospodářství EU bude i nadále růst, přestože jen mírným tempem. Pozoruhodně silná, i když snižující se výkonnost trhu práce v posledních několika letech spolu s klesající inflací vedla k oživení reálných mezd. To by mělo podpořit růst poptávky, k čemuž přispěje i uvolnění podmínek financování. Nestabilní obchodní a bezpečnostní situace však zvyšuje překážky pro hospodářský růst. Očekává se, že růst reálného HDP se mírně zvýší z 1,0 % v roce 2024 na 1,1 % v roce 2025 a dále na 1,5 % v roce 2026, což naznačuje stabilní a konzistentní, mírným tempem postupující expanzi, která nabízí příznivé prostředí pro podniky a investory. Obchodní výkonnost EU však čelí značnému riziku narušení. V rámci postupu při makroekonomické nerovnováze identifikovala Komise zranitelná místa související s makroekonomickou nerovnováhou nebo nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou v sedmi členských státech. Rámeček č. 2 shrnuje zjištění týkající se makroekonomické nerovnováhy v členských státech.

Finanční trhy a zprostředkovatelé v EU prokázali odolnost vůči hospodářským a geopolitickým výzvám. Celkově lze říci, že vysoké zisky, zdravá výše kapitálu a značné rezervy v oblasti likvidity podporují schopnost bank v EU poskytovat stabilní financování hospodářství a dobře odolávat budoucím rizikům. Kvalita aktiv bank se blíží historickému maximu, rostoucí platební neschopnost podniků a zranitelná místa v oblasti komerčních nemovitostí však naznačují, že je třeba podrobněji sledovat úvěrové riziko. S rostoucím výskytem kybernetických incidentů se navíc zvyšuje operační riziko bank a dalších institucí finančního sektoru.

Fiskální výhled ukazuje na mírné zvýšení poměru schodku veřejných financí a veřejného dluhu po výrazném snížení od roku 2021. V eurozóně se poměr schodku veřejných financí k HDP snížil z 3,5 % v roce 2023 na 3,1 % v roce 2024 a v EU z 3,5 % na 3,2 %. Podle prognózy Komise z jara 2025 se předpokládá, že v roce 2025 se schodek mírně zvýší na 3,2 % HDP v eurozóně a na 3,3 % v EU. Očekává se, že v jedenácti členských státech bude schodek vyšší než 3 % HDP. Pokles poměru hrubého veřejného dluhu k HDP se zastavil: v letech 2023 až 2024 se poměr stabilizoval na 88,9 % HDP v eurozóně a v EU se mírně zvýšil na 82,2 %. V roce 2025 se předpokládá nárůst o 1 procentní bod jak v eurozóně, tak v EU. Rámeček č. 1 uvádí přehled hlavních zjištění týkajících se fiskálního dohledu v rámci reformovaného Paktu o stabilitě a růstu.

Rámeček č. 1: Fiskální dohled v rámci reformovaného Paktu o stabilitě a růstu Balíček evropského semestru z jara 2025 znamená závěr prvního ročního cyklu makroekonomického dohledu v rámci reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí. Po vstupu nového rámce v platnost v dubnu 2024 předložily všechny členské státy kromě Německa své první střednědobé plány. Výroční zprávy o pokroku, které členské státy předkládají na konci dubna, hodnotí pokrok dosažený při provádění těchto střednědobých plánů 8 . Spolu s jarní prognózou Komise pro rok 2025 a údaji o výsledcích za rok 2024 poskytují klíčové vstupy pro posouzení toho, zda členské státy dodržují maximální růst čistých výdajů. Komise ve svých posouzeních zohledňuje flexibilitu, kterou příslušným členským státům poskytuje národní úniková doložka, za předpokladu jejího včasného schválení Radou 9 . V případě Německa nelze dosud provést úplné posouzení souladu, protože nebyl předložen střednědobý plán. Komise očekává, že Německo svůj plán předloží do konce července 2025. Koordinovaná aktivace národní únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu je součástí balíčku plánu ReArm Europe / budoucnosti evropské obrany 2030, který byl předložen v březnu 2025, a dokládá flexibilitu rámce přizpůsobit se neočekávanému vývoji. Národní úniková doložka umožňuje členským státům překročit maximální tempo růstu čistých výdajů doporučené Radou, a to v rámci určitých limitů souvisejících s nárůstem jejich výdajů na obranu. V návaznosti na žádosti šestnácti členských států (Belgie, Bulharska, Česka, Dánska, Německa, Estonska, Řecka, Chorvatska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Portugalska, Slovinska, Slovenska a Finska) dnes Komise přijala doporučení Radě k aktivaci národní únikové doložky, která nyní čekají na přijetí Radou. U osmi členských států, vůči nimž byl zahájen postup při nadměrném schodku, Komise posoudila opatření přijatá v reakci na doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Na základě tohoto posouzení se pozastavují postupy pro Itálii, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Francii a Maltu, přičemž poslední dva jmenované členské státy jsou vyzývány, aby byly připraveny přijmout další opatření s ohledem na to, že Komise předpokládá malou odchylku od doporučeného růstu čistých výdajů. Pokud jde o Belgii, Komise po předložení jejího střednědobého plánu doporučila novou nápravnou dráhu, která čeká na přijetí Radou. Předpokládá se, že růst čistých výdajů v Belgii v roce 2025 překročí strop daný uvedeným doporučením, avšak v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka. V případě Rumunska růst čistých výdajů výrazně překračuje strop stanovený nápravnou dráhou, což představuje jasné riziko pro včasnou nápravu nadměrného schodku do roku 2030. Komise proto doporučuje Radě, aby přijala rozhodnutí, v němž konstatuje, že nebyla přijata žádná účinná opatření. V zájmu zachování fiskální a makroekonomické stability a zajištění dalšího plného přístupu k financování z EU by Rumunsko mělo urychleně přijmout opatření, kterými splní požadavky postupu při nadměrném schodku. Komise posoudila pokrok v provádění střednědobých plánů ostatních osmnácti členských států. Předpokládá se, že dvanáct členských států (Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Rakousko, Slovinsko, Finsko, Švédsko) dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů, případně se zohledněním flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka na základě současných prognóz výdajů na obranu. Pokud jde o Litvu, Komise dnes doporučila Radě schválit její střednědobý plán. Portugalsko a Španělsko v zásadě uvedené požadavky splňují. U Španělska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 přesáhne strop doporučený Radou, nepřekročí však prahové hodnoty ve výši 0,3 % HDP (ročně) a 0,6 % HDP (kumulovaně). V případě Portugalska je prognózovaná kumulovaná odchylka při zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka pro výdaje na obranu, nižší než prahová hodnota ve výši 0,6 % HDP. V případě Irska, Kypru, Lucemburska a Nizozemska Komise spatřuje riziko odchylky od doporučeného vývoje čistých výdajů, neboť podle prognózy bude tempo růstu v roce 2025 vyšší než strop doporučený Radou a odchylky překročí prahové hodnoty pro roční nebo kumulované odchylky. Po tomto předběžném posouzení na základě prognózy Komise z jara 2025 bude následovat další posouzení na podzim a konečné posouzení proběhne na jaře 2026 na základě údajů o výsledcích za rok 2025. Při posouzení míry plnění střednědobých plánů se rovněž zohledňuje soubor investic a reforem, které jsou základem prodloužení příslušných období fiskální korekce. To se týká Španělska, Francie, Itálie, Finska, Belgie a Rumunska. Podrobné posouzení stavu plnění těchto závazků je k dispozici v příloze 1 příslušných zpráv o jednotlivých zemích. V případě Rumunska se dosavadní reakce na doporučení Rady ze dne 21. ledna 2025 považuje za nedostatečnou. Komise posoudila splnění kritéria schodku u čtyř členských států a toto posouzení je podkladem pro případné rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. V případě Rakouska, Finska a Španělska je posouzení založeno na schodku veřejných financí překračujícím referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP v roce 2024. V případě Lotyšska vychází posouzení z plánovaného schodku v roce 2025, který přesahuje referenční hodnotu 3 % HDP. Na základě analýzy uvedené ve zprávě není v případě Finska, Lotyšska a Španělska důvod pro zahájení postupu při nadměrném schodku. Pokud jde o Rakousko, Komise s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru k jeho zprávě zváží, zda navrhne zahájení postupu při nadměrném schodku tím, že navrhne Radě, aby přijala rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 SFEU, kterým se stanoví existence nadměrného schodku. Dodatek 5 podrobně popisuje aspekty specifické pro jednotlivé země.

Rámeček č. 2: Makroekonomické nerovnováhy v členských státech Komise posoudila existenci makroekonomické nerovnováhy u deseti členských států vybraných k hloubkovým přezkumům ve zprávě mechanismu varování na rok 2025. U devíti z těchto členských států byla v předchozím cyklu dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze zjištěna makroekonomická nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha a v případě Estonska se mělo za to, že vykazuje rizika nově vznikající nerovnováhy. V souladu s novým přístupem, který byl uplatněn v roce 2024, byly hloubkové přezkumy pro rok 2025 předloženy členským státům před zveřejněním jarního balíčku, aby bylo možné vést důkladnější mnohostranné diskuse ve výborech Rady před uzavřením zjištění o nerovnováhách a následnou formulací doporučení pro jednotlivé země 10 . Klasifikace nerovnováhy je založena na těchto třech kritériích: i) závažnost nerovnováhy; ii) vývoj nerovnováhy a vyhlídky a iii) politické reakce. Klasifikace odráží do budoucna směřující zaměření postupu při makroekonomické nerovnováze, které představil přezkum správy ekonomických záležitostí a které se od té doby uplatňuje. V rámci tohoto do budoucna zaměřeného přístupu zůstávají uvedená tři kritéria v platnosti, větší důraz se však klade na vývoj základní nerovnováhy a na přijímání a provádění politických reakcí ze strany vnitrostátních orgánů za účelem překonání této nerovnováhy nebo rizik, která představuje. Klasifikace jsou prováděny v době nejistoty spojené s prostředím globálního obchodu. Rozhodnutí o klasifikaci v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze zohledňují jarní prognózy Komise z roku 2025, které se řídí technickými předpoklady vycházejícími z obvyklého předpokladu, že nedojde ke změně politiky, neboť výsledek dvoustranných jednání s obchodními partnery nelze předvídat. Odrážejí také značnou nejistotu spojenou s globálním obchodním a geopolitickým prostředím a její hospodářské důsledky. Komise přijala v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze několik rozhodnutí. Silné inflační prostředí posledních let se rozplynulo a úrokové sazby se snižují. Navzdory celkovému poklesu inflace se v některých případech stále projevují silné nákladové tlaky, které zejména v řadě členských států nadále znamenají problém z hlediska nákladové konkurenceschopnosti. Ceny bytových nemovitostí začaly opět výrazněji růst. Snižování zadluženosti, které v posledních letech usnadnil silný nominální růst HDP, je stále obtížnější. V několika členských státech, které jsou předmětem hloubkového přezkumu, ubývají zranitelná místa, což v některých případech vede k tomu, že v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze nebyla zjištěna žádná nerovnováha. Ve většině zbývajících analyzovaných členských států je vývoj obecně příznivý, ale relevantní výzvy přetrvávají. Konkrétně: •V Estonsku nedochází k nerovnováze, neboť v posledních letech se v souvislosti se zhoršující se cenovou a nákladovou konkurenceschopností uprostřed vleklé recese sice projevovala zranitelná místa a ceny bytových nemovitostí značně vzrostly, ale zdá se, že obecně jsou zranitelná místa v současné době pod kontrolou. •Německo se již nepotýká s nerovnováhami, protože zranitelná místa související s velkým přebytkem běžného účtu, který měl přeshraniční význam, se v průběhu let snížila, přičemž byl nedávno oznámen významný pokrok v politice. •Kypr se již nepotýká s nerovnováhami, neboť zranitelná místa související s vnějším a soukromým dluhem ustupují, částečně díky silnému hospodářskému růstu, zatímco snižování veřejného dluhu je dále podporováno pokračujícími rozpočtovými přebytky. Kypr dosáhl významného pokroku při provádění opatření, která jeho zranitelná místa řeší, ale schodek běžného účtu zůstává značný. •Řecko, Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Slovensko a Švédsko se nadále potýkají s nerovnováhami, neboť jejich zranitelná místa jsou stále celkově významná. •Rumunsko se nadále potýká s nadměrnou nerovnováhou; zranitelná místa přibývají, neboť v roce 2024 se v Rumunsku zvýšil schodek fiskálního rozpočtu a běžného účtu a zhoršila se nákladová konkurenceschopnost. V dodatku 4 jsou podrobně popsány aspekty specifické pro jednotlivé země u deseti dotčených členských států.

Zlepšení účinnosti a kvality veřejných financí, a to i prostřednictvím vyvážené skladby daní, pomůže členským státům financovat politické priority. Vysoká úroveň veřejného dluhu v řadě členských států v nestabilním ekonomickém prostředí podtrhuje význam zajištění kvality veřejných výdajů. Politická opatření v tomto ohledu zahrnují zejména přezkum a zlepšení dlouhodobé účinnosti veřejných výdajů a zlepšení rámce pro řízení veřejných investic. Kromě toho má pro spravedlivé vybudování stabilnějších příjmů zásadní význam snížení daňových schodků, mimo jiné omezením daňově odpočitatelných výdajů, zejména těch nejméně nákladově efektivních, a zvýšením míry dodržování daňových předpisů ze strany daňových poplatníků. To by mělo být doplněno pokračující modernizací a digitalizací správy daní, jakož i účinnými nástroji pro boj proti strategiím agresivního daňového plánování a posílenou výměnou informací. Kromě zvýšení efektivity může zlepšení kvality veřejných financí, a to i prostřednictvím daňové reformy, přispět i k dalším politickým cílům, například snížením daňového zatížení práce ve prospěch zvýšení zaměstnanosti. Zásadní roli v dekarbonizaci hrají také daňové pobídky. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 vyzývají několik členských států, aby zlepšily skladbu daní na podporu udržitelné konkurenceschopnosti snížením překážek soukromých investic a urychlením investic do dekarbonizace a infrastruktury pro čistou energii a dále urychlily povolovací procesy na podporu dosažení vnitrostátních a unijních cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.

3.2 Odstranění rozdílů v oblasti inovací

Odstranění rozdílů v oblasti inovací vyžaduje větší investice, dostatek talentů, intenzivnější spolupráci mezi vědou a podniky, zavádění a šíření technologií a lepší koordinaci politik. Roztříštěné veřejné investice a nedostatečný soukromý výzkum a vývoj omezují inovační potenciál EU. Nepostradatelnými prvky pro dosažení pokroku jsou intenzivnější spolupráce mezi výzkumem a podniky, soudržné inovační politiky na různých úrovních správy a řešení nedostatku talentů v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM). Rychlé zavádění digitální infrastruktury a provádění národních strategických plánů pro digitální dekádu bude klíčové pro dosažení cílů a úkolů digitální dekády, které jsou zásadní pro umožnění inovací, produktivity a digitální transformace podporující začlenění. Kromě toho musí být snazší, levnější a rychlejší dostat vědecké objevy a nové technologie z laboratoří na trh a zajistit, aby se začínající podniky rozšiřovaly a plně využívaly potenciálu jednotného trhu, včetně kosmického odvětví.

Komise vymezuje výzkum a inovace jako ústřední prvek našeho hospodářství. V rámci iniciativy „Vyberte si Evropu“ budou balíčkem v hodnotě 500 milionů EUR v rámci Evropské rady pro výzkum posíleny „supergranty“ pro výzkumné pracovníky, zdvojnásobí se navýšená podpora při přestěhování a zvýší se podpora akce Marie Skłodowska-Curie v období 2025–2027. Nedávno zveřejněný akční plán pro kontinent umělé inteligence si navíc klade za cíl podpořit umělou inteligenci a zřizování gigatováren na umělou inteligenci v celé Evropě a strategie EU pro startupy a scaleupy má zlepšit rámcové podmínky pro zakládání a rozšiřování inovativních podniků v Evropě. Nástroj pro oživení a odolnost a politika soudržnosti již podporují výzkum a inovace v členských státech, neboť z Nástroje pro oživení a odolnost je na tuto oblast vyčleněno více než 55 miliard EUR, zatímco 113,6 miliardy EUR 11 v rámci financování politiky soudržnosti je určeno na cíl nazvaný „Inteligentnější Evropa“, který zahrnuje podporu výzkumu a inovací, digitální infrastruktury a dovedností pro inovace. Program Digitální Evropa stojí v čele technologických iniciativ Evropské komise a na období 2025–2027 je v příslušných oblastech politiky vyčleněno 1,3 miliardy EUR. Součástí plánů pro oživení a odolnost je také více než 70 reforem s cílem konsolidovat instituce, podpořit kariéru ve výzkumu, usnadnit přístup k financování, posílit spolupráci a zlepšit koordinaci řízení. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 vyzývají členské státy, aby zintenzivnily úsilí o odstranění rozdílů v inovacích zvýšením veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje, zvýšením účinnosti podpory výzkumu a vývoje a snížením roztříštěnosti ekosystémů. To má přispět k dosažení cíle EU v oblasti výdajů na výzkum a vývoj ve výši 3 % HDP 12 . Doporučení pro jednotlivé země rovněž zdůrazňují nutnost transformovat vědecké objevy do podoby podnikatelských příležitostí, a to posílením spolupráce mezi vědou a podniky a podporou uvádění výsledků výzkumu na trh. Velký důraz je kladen na zlepšení přístupu startupů a inovativních podniků k financování s cílem podpořit dynamický a prosperující ekosystém výzkumu a inovací. Kromě toho doporučení pro jednotlivé země naléhavě vyzývají některé členské státy, aby odstranily rozdíly v investicích do připojení a zefektivnily regulaci zavádění digitální infrastruktury, která má klíčovou důležitost pro zlepšení produktivity a posílení konkurenceschopnosti.

3.3 Společný plán pro dekarbonizaci, konkurenceschopnost a bezpečnost

Je nezbytné zajistit cenově dostupnou transformaci energetiky pro evropské spotřebitele a průmysl. Ačkoli ceny elektřiny a plynu ve srovnání s nejvyššími hodnotami v roce 2022 celkově klesly, maloobchodní ceny elektřiny a plynu pro průmysl jsou v EU nadále výrazně vyšší než v USA (2 až 2,5násobek, resp. 3 až 5násobek cen v USA 13 ). Členské státy na základě příslušných reforem a investic v rámci svých plánů pro oživení a odolnost podnikají kroky směrem k více integrovanému trhu s energií, který bude podporován propojenou a digitalizovanou sítí a silnějším regulačním rámcem. Kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost a programech politiky soudržnosti zajišťují významnou kapacitu pro dekarbonizaci energetického systému, která vychází z výrazného navýšení investic do energie z obnovitelných zdrojů a infrastruktury pro čistou energii a zajišťuje rychlé uspíšení elektrifikace, jejímž ústředním bodem je energetická účinnost. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 vyzývají k pokračující dekarbonizaci energetického systému a pro řadu členských států uvádějí doporučení, aby podnikly konkrétní kroky k postupnému ukončení dotací na fosilní paliva, které cíleně neřeší energetickou chudobu ani skutečné problémy v oblasti energetické bezpečnosti, brání elektrifikaci a nemají rozhodující význam pro konkurenceschopnost průmyslu. Cílem akčního plánu EU pro dostupné ceny energie, který podporuje úsilí členských států, je snížit ceny energie a dále omezit dovoz fosilních paliv, což do roku 2030 zajistí roční úspory ve výši až 130 miliard EUR. K tomu je nezbytně nutné dokončení energetické unie, elektrifikace, energetická účinnost, urychlené zavádění energie z obnovitelných zdrojů a čisté energie, zlepšení kapacity rozvodné sítě včetně přeshraničních propojení a efektivního využívání těch stávajících, infrastruktura inteligentních sítí a větší flexibilita energetického systému.

Důraz by měl být i nadále kladen na snižování nadměrné závislosti a posilování energetické bezpečnosti. Členské státy dosáhly značného pokroku při provádění plánu REPowerEU s cílem postupně ukončit dovoz ruské energie, mimo jiné prostřednictvím kapitol věnovaných této oblasti v plánech pro oživení a odolnost. Tento dovoz však stále představuje významnou část energetické skladby EU. V této souvislosti přijala Komise v květnu 2025 plán REPowerEU k ukončení dovozu energie z Ruska s cílem zajistit plnou energetickou nezávislost EU na Rusku 14 a postupně ukončit veškerý dovoz energie z Ruska do konce roku 2027. Příslušný legislativní návrh bude přijat v červnu. Je proto nutné pokračovat v opatřeních na vnitrostátní úrovni, aby se zlepšila energetická účinnost ve všech odvětvích a urychlilo se využívání obnovitelných zdrojů energie při současné diverzifikaci ke spolehlivějším partnerům. Doporučení pro jednotlivé země na rok rovněž 2025 vybízejí členské státy, aby dále posilovaly svou infrastrukturu pro čistou energii, včetně propojení, a kapacity pro ukládání energie, a umožnily tak zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a čisté elektřiny a zajistit odolnost a bezpečnost dodávek elektřiny.

Zvyšování účinnosti zdrojů a podpora oběhového využívání materiálů přispívají k dekarbonizaci, zlepšují konkurenceschopnost a posilují hospodářskou bezpečnost. S cílem zajistit stabilní a cenově dostupné dodávky a posílit kapacitu EU v oblasti těžby, zpracování a recyklace surovin, které mají kritický význam pro přechod na čistou energii, byl oznámen první seznam strategických projektů v rámci aktu o kritických surovinách. Komise navíc v roce 2026 přijme akt o oběhovém hospodářství, který se bude zabývat přetrvávajícími překážkami v dodávkách druhotných surovin, oběhových výrobků a služeb a poptávce po nich. Na vnitrostátní úrovni vyzývají doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 členské státy, aby zlepšily podmínky pro přechod k oběhovému hospodářství, a to větším předcházením vzniku odpadů, podporou účinného využívání zdrojů, zvýšením veřejných a soukromých investic a podporou řešení pro zlepšení trvanlivosti, opětovného použití, opravitelnosti a recyklovatelnosti výrobků.

EU a její členské státy musí pokročit v přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a zároveň zajistit, aby jejich průmysl zůstal konkurenceschopný. Rychlé provedení aktu o průmyslu pro nulové čisté emise má zásadní význam pro posílení evropských výrobních kapacit pro technologie s nulovými čistými emisemi a jejich klíčové součásti a pro odstranění překážek rozšíření výroby v Evropě. Komise dále v únoru představila dohodu o čistém průmyslu, jejímž cílem je podpořit a urychlit transformaci evropského průmyslu, uvolnit investice a podpořit společnosti se zaměřením na energeticky náročná odvětví a odvětví čistých technologií. Komise také představila akční plány pro automobilový průmysl, ocelářství a kovoprůmysl s cílem posílit jejich konkurenceschopnost a podpořit dekarbonizaci. Jarní balíček semestru pro rok 2025 zdůrazňuje, že členské státy by měly podporovat vytváření rozhodujících trhů a zavést plány a politiky pro infrastrukturu s nulovými čistými emisemi, zejména pro posílení energetické infrastruktury, zachycování a ukládání uhlíku a vodík. Doporučení pro jednotlivé země rovněž zmiňují naléhavou potřebu transformovat a dekarbonizovat průmyslovou výrobu a dopravu. Ačkoli je EU na dobré cestě k dosažení svého 55% klimatického cíle pro rok 2030 15 , pro splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 je i nadále stejně důležité rychlé a stabilní provádění národních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Přizpůsobení se změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím udržitelného hospodaření s vodou, zůstává pro EU naléhavou prioritou, neboť je zásadní pro ochranu zdrojů a zvýšení prosperity a bezpečnosti. Kromě lidských a ekonomických nákladů spojených se suchem a povodněmi se členské státy nadále potýkají s problémy, které souvisejí se znečištěním vody, neefektivním využíváním, špatnou správou hospodaření s vodou a nevhodnou cenovou politikou. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 proto u řady členských států zahrnují politická opatření k posílení správy vodních zdrojů na vnitrostátní a regionální úrovni a provádění významných investic. Také strategie pro vodohospodářskou odolnost nabízí jednotný rámec pro zajištění udržitelného hospodaření s vodou a řešení problémů souvisejících s nedostatkem a kvalitou vody. V rámci nedávno navrženého přezkumu politiky soudržnosti v polovině období byl posílen cíl týkající se podpory bezpečného přístupu k vodě, udržitelného hospodaření s vodou a odolnosti vůči vodě a zvýšené míry předběžného financování a spolufinancování. Připravovaný Evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu pomůže členským státům připravit se a plánovat dopady změny klimatu na kritickou infrastrukturu, strategická odvětví a související investice.

3.4 Zjednodušení regulačního prostředí

Zjednodušení regulace, snížení zátěže a zajištění účinného provádění jsou zásadní pro snadnější podnikání a podporu prosperity v EU. Složitost právních předpisů zůstává významnou překážkou dlouhodobých investic v Evropě, přičemž za hlavní překážku ji považují dvě třetiny evropských společností 16 . Rozmanitost a délka správních postupů v Evropě brzdí investice a je třeba usilovat o jejich zjednodušení na unijní, vnitrostátní i místní úrovni. Komise realizuje bezprecedentní program zjednodušování a provádění 17 a usiluje o snížení správních nákladů nejméně o 25 % a u malých a středních podniků nejméně o 35 % do roku 2028. To znamená, že do konce funkčního období současné Komise dosáhnou úspory správních nákladů částky nejméně 37,5 miliardy EUR. Komise dosud přijala čtyři rozsáhlé návrhy na zjednodušení v oblastech podávání zpráv o udržitelnosti, investic, společné zemědělské politiky a malých podniků se střední tržní kapitalizací a digitalizace pravidel pro výrobky. Naléhavě vyzývá spolunormotvůrce, aby rychle dospěli k dohodě na těchto návrzích, a bude pokračovat v práci na dosažení svých cílů v oblasti zjednodušení tím, že provede zátěžové testy acquis EU, aby určila, kde dochází k překrývání nebo nesrovnalostem, které lze řešit v návrzích na zjednodušení.

Členské státy jsou rovněž povinny přispívat k úsilí v oblasti zjednodušení prostřednictvím legislativních a správních reforem. Nové konzultační nástroje, jako jsou dialogy o provádění a kontroly skutečného stavu, pomáhají identifikovat překážky a stanovit způsoby, jak zlepšit provádění stávajícího regulačního rámce. Komise rovněž zlepší kvalitu nových právních předpisů tím, že zajistí, aby každý nový návrh přispíval k růstu a konkurenceschopnosti, a to prostřednictvím obnovené kontroly malých a středních podniků a konkurenceschopnosti. Názory společností na to, jak snadné je dodržovat vnitrostátní právní předpisy a správní požadavky, se v jednotlivých členských státech liší. Více než 45 % občanů má za to, že veřejná správa v jejich zemi je složitá, zatěžující a pomalá. Členské státy by měly zajistit, aby jejich regulační rámec podporoval růst, měly by předcházet zbytečné zátěži při provádění právních předpisů EU, zajistit rychlé provádění návrhů na zjednodušení, posílit digitalizaci a usnadnit vydávání povolení, certifikaci a plynulou výměnu informací mezi orgány veřejné správy na všech úrovních.

Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 proto vyzývají členské státy, aby zjednodušily administrativní postupy a regulační rámce ve všech odvětvích tím, že sníží složitost, omezí byrokracii a zlepší regulační nástroje. Doporučení pro jednotlivé země naléhavě žádají členské státy, aby zefektivnily postupy udělování povolení a licencí (zkrátily lhůty pro odvolání, digitalizovaly žádosti a vyjasnily pravidla pro využívání půdy a připojení k síti) a urychlily tak zavádění energie z obnovitelných zdrojů, výstavbu bytů a budování infrastruktury. Doporučení pro jednotlivé země rovněž vyzývají členské státy, aby zvýšily kvalitu tvorby právních předpisů prostřednictvím důkladných konzultací se zúčastněnými stranami, nezávislého dohledu a hodnocení založených na důkazech, a posílily tak právní jistotu a konkurenceschopnost.

3.5 Maximální využití jednotného evropského trhu

Aby bylo možné plně využít potenciál jednotného trhu, je třeba odstranit zbývající překážky, které brání přeshraničnímu podnikání a investicím. Jednotný trh sice podpořil růst a prosperitu, stále však není dostatečně integrovaný. Malé a střední podniky, startupy a scaleupy se potýkají s překážkami, jako je zatěžující administrativa, omezující předpisy, opožděné platby a omezený přístup k financování. Neodpovídající digitální, energetická a dopravní infrastruktura oslabuje konkurenceschopnost a nedostatečná integrace služeb omezuje potenciál – obchod se službami tvoří pouze 7,6 % HDP 18 . Vzhledem k rozsahu tohoto odvětví nabízí hlubší integrace velké příležitosti. Aby tyto překážky odstranila, předložila Evropská komise strategii pro jednotný trh, která stanoví řadu opatření v oblasti konkurenceschopnosti s cílem usnadnit přeshraniční obchod a hladké fungování jednotného evropského trhu. Včasná a postupná integrace kandidátských zemí EU do částí jednotného trhu jej dále posílí. Jednotný patentový systém, který má zefektivnit inovace na celém jednotném trhu, omezuje právní roztříštěnost, snižuje náklady na patentování a usnadňuje přeshraniční obchod, přičemž již bylo zapsáno více než 50 000 jednotných patentů. V rámci provádění plánů pro oživení a odolnost řada členských států nedávno přijala reformy, které mají posílit jednotný trh liberalizací trhů se službami, zjednodušením regulačního rámce pro řadu profesí, modernizací a profesionalizací zadávání veřejných zakázek a podporou obchodu a investic. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 cílí na posílení jednotného trhu tím, že vyzývají členské státy, aby omezily regulační překážky, posílily hospodářskou soutěž a zlepšily zadávání veřejných zakázek. Doporučení pro jednotlivé země rovněž vyzývají ke strategičtějšímu průmyslovému plánování, které by řešilo územní rozdíly a podporovalo infrastrukturu, inovace a hodnotové řetězce. Důležitou roli ve fungování hospodářství EU hraje právní stát, který zajišťuje ochranu práv, trestání korupce a vymáhání smluv. Klíčovými faktory podnikatelského prostředí, které podporuje investice a inovace a v němž společnosti využívají svobody pohybu a předvídatelných obchodních podmínek, jsou rovněž dodržování zásad právního státu, zejména nezávislých, kvalitních a účinných systémů soudnictví, právní jistota a rovnost před zákonem. V příslušných případech a v návaznosti na zprávu o právním státu, pokud se touto problematikou nezabývají plány pro oživení a odolnost, vyzývají doporučení pro jednotlivé země členské státy, aby zvýšily účinnost soudních systémů a posílily rámce pro boj proti korupci.

Rámeček č. 3: Překážky pro investice Investicím v evropských zemích brání řada strukturálních překážek na soukromé i veřejné úrovni. Jarní balíček semestru pro rok 2025 určuje hlavní faktory, které brání investicím v členských státech. Složitost právních předpisů a administrativní zátěž představují jednu z hlavních překážek investic, neboť v několika členských státech existují nejednotné nebo rychle se měnící právní rámce, byrokratická neefektivita a nedostatečná koordinace mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Tato nepředvídatelnost odrazuje od dlouhodobých investic, zejména v případě malých a středních podniků. Dalším významným problémem je rozsáhlý nedostatek kvalifikované pracovní síly, který se týká více než 75 % podniků. Tento nedostatek se projevuje zejména v technických a vědeckých oborech a v oboru informačních a komunikačních technologií, což omezuje inovace a růst produktivity. Vážnou překážkou pro investice jsou také vysoké náklady na energii, které ovlivňují provozní marže a konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví. V několika členských státech navíc přetrvává omezený přístup k financování kvůli nedostatečně rozvinutým kapitálovým trhům a velké závislosti na bankovních úvěrech a podniky jen s obtížemi získávají rizikový kapitál nebo alternativní financování. Veřejné investice také trpí nedostatečnou koordinací na různých úrovních veřejné správy, jakož i nedostatečným plánováním a hodnocením projektů. V několika členských státech chybí standardizované metodiky pro posuzování, výběr a přezkum investičních projektů, což vede k neefektivitě a promarněným příležitostem. A v neposlední řadě tyto problémy zhoršuje geopolitická nejistota a nedostatečné plánování infrastruktury, což vede k prodlením při využívání energie z obnovitelných zdrojů, modernizaci dopravy a zavádění infrastruktury. Tyto překážky společně vytvářejí roztříštěné investiční prostředí, které omezuje konkurenceschopnost EU.

3.6 Financování konkurenceschopnosti a unie úspor a investic

Rozvoj unie úspor a investic 19 má zlepšit způsob, jakým finanční systém EU podporuje vytváření bohatství občanů a investice do strategických priorit stanovených v kompasu konkurenceschopnosti. V posledním desetiletí soukromý sektor v EU vytvářel průměrné čisté úspory ve výši 8,0 % HDP. Pouze asi čtvrtina těchto úspor byla určena na financování domácích soukromých investic, protože kapitálové trhy EU jsou podle mezinárodních standardů stále poměrně málo rozvinuté a celkově se na vnějším financování podniků podílejí jen malou měrou. Unie úspor a investic, která vychází z pokroku již dosaženého v rámci akčních plánů týkajících se unie kapitálových trhů, má prohloubit integraci a sdílení rizik na kapitálových trzích. Jejím cílem je rovněž další rozvoj bankovní unie. V souladu s prací na unii úspor a investic jsou v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2025 nastíněna cílená opatření na vnitrostátní úrovni, která mají zlepšit přístup k financování. Soubor navrhovaných politických opatření zahrnuje: i) podporu účasti drobných a institucionálních investorů na kapitálových trzích; ii) zvýšení možností nebankovního financování pro podniky v EU, včetně inovativních startupů a scaleupů, zejména pak pro malé a střední podniky; iii) rozvoj místních trhů soukromého a rizikového kapitálu a v příslušných případech zvýšení konkurence na finančních trzích; a iv) zlepšování celkové finanční gramotnosti.

3.7 Podpora dovedností a kvalitních pracovních míst při zajištění sociální spravedlnosti

Trh práce v EU byl v době zvýšené nejistoty velmi odolný, je však třeba přijmout další politická opatření na podporu účasti na trhu práce a zvýšení produktivity práce v Evropě. Trh práce v EU zůstává silný, s historicky nízkou nezaměstnaností a rekordní zaměstnaností. EU je na dobré cestě k dosažení hlavního cíle evropského pilíře sociálních práv, kterým je míra zaměstnanosti 78 % do roku 2030, což je také odrazem politik a reforem přijatých mnoha členskými státy v průběhu více než deseti let. Nedostatek pracovních sil se v uplynulém roce lehce zmírnil, ve většině členských států však zůstává nad úrovní před pandemií a podle prognóz bude narůstat, což podnikům brání v investicích a inovacích. Tento nedostatek pracovních sil, který se v jednotlivých regionech a odvětvích značně liší a je zhoršován i demografickými trendy a nedostatkem cenově dostupného bydlení, přetrvává ve stavebnictví, ve zdravotnictví a v oblasti dlouhodobé péče, v oblasti technologií, strojírenství, informačních a komunikačních technologií a v dopravě, což negativně ovlivňuje konkurenceschopnost a růst.

Podpora inkluzivních trhů práce vyžaduje společné úsilí na úrovni EU a členských států. Národní plány pro oživení a odolnost a programy politiky soudržnosti obsahují mnoho významných opatření, která se zabývají otázkou segmentace trhu práce, zvyšují efektivnost veřejných služeb zaměstnanosti, podporují mobilitu pracovních sil a poskytují cílenou podporu konkrétním skupinám. Přesto je zapotřebí vyvinout další úsilí. Klíčový význam má účast žen a nedostatečně zastoupených skupin (jako jsou starší pracovníci, mladí lidé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, Romové a osoby z přistěhovaleckého prostředí) na trhu práce, a to i s ohledem na snižující se počet obyvatel v produktivním věku, jak zdůrazňují strategie Unie rovnosti 20 . Doporučení v jarním balíčku vyzývají členské státy, aby vedle úsilí v oblasti prohlubování dovedností a změn kvalifikace pracovních sil zavedly účinnější aktivní politiky trhu práce a dobře navržené systémy daní a dávek s náležitými pobídkami k práci. Pro odstranění překážek účasti na trhu práce a přilákání lidí do klíčových odvětví je třeba podporovat přístup ke kvalitnímu a cenově dostupnému předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i k sociální a dlouhodobé péči, zajišťovat odpovídající úpravy pro osoby se zdravotním postižením a zlepšovat pracovní podmínky 21 . Je třeba pečlivě sledovat vývoj mezd a nalézt rovnováhu mezi zajištěním produktivity a konkurenceschopnosti na jedné straně a řešením životních nákladů na straně druhé. Klíčovou roli přitom hraje sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Kromě toho je i nadále důležitá mobilita pracovníků v rámci EU, přičemž stále potřebnější bude i podpora legální migrace ze zemí mimo EU, aby odpovídala potřebám trhu práce v EU. Klíčovou roli při řízení opatření na unijní a vnitrostátní úrovni bude mít připravovaný plán Komise pro kvalitní pracovní místa.

Posílení lidského kapitálu je klíčem ke konkurenceschopné a prosperující Evropě podporující začlenění. Kromě politik usilujících o přilákání a udržení talentů vyzývají doporučení jarního balíčku členské státy, aby zvýšily úroveň dovedností evropského obyvatelstva a inkluzivnost vzdělávacích systémů. V celé EU došlo v posledních letech k prudkému poklesu úrovně základních dovedností, včetně snížení podílu zemí s nejlepšími výsledky 22 . Přibližně polovina lidí v EU stále nemá základní digitální dovednosti a účast na vzdělávání dospělých je nadále výrazně nižší než hlavní cíl pilíře EU, který stanoví účast ve výši 60 % do roku 2030. V souvislosti s nedostatkem dovedností a pracovních sil 23 je třeba dále posilovat investice do celoživotního učení, usnadnit udržování a uznávání dovedností a zpřístupnit vzdělávací příležitosti skupinám, které nemají dostatečné zázemí. Systémy vzdělávání a odborné přípravy v členských státech a regionech musí lépe reagovat na měnící se trhy práce. Součástí politických opatření musí být také zvýšení atraktivity učitelského povolání a zvýšení kvality a inkluzivnosti výuky. Do roku 2035 bude více než polovina nových pracovních míst připadat na vysoce kvalifikované profese 24 , současná nabídka dovedností v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky však nestačí uspokojit rostoucí poptávku. Přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika se musí stát strategickou prioritou v politikách vzdělávání a dovedností na všech úrovních. Na úrovni EU se iniciativa unie dovedností 25 zaměřuje na budování dovedností, pravidelné prohlubování dovedností a změny kvalifikace a také na mobilitu dovedností a pracovníků. Akční plán pro základní dovednosti vyzývá členské státy, aby podporovaly žáky se slabšími výsledky. Významné snahy řešit nedostatek dovedností probíhají také za pomoci politiky soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž všechny členské státy provádějí opatření podporovaná EU v oblasti dovedností, vzdělávání dospělých, vzdělávání a odborné přípravy. EU a členské státy by také měly pokračovat ve spolupráci na rozšíření využívání mikrocertifikátů a na zavedení pilotní iniciativy Záruka k získání dovedností pro pracovníky v odvětvích, která procházejí restrukturalizací nebo jimž hrozí nezaměstnanost.

Důležitým základem jedinečného evropského sociálně tržního hospodářství je odolnost a spravedlnost. Evropský pilíř sociálních práv má i nadále zásadní význam pro utváření silnější a inkluzivnější Evropy. Členské státy zahrnuly do svých plánů pro oživení a odolnost příslušné reformy a investice, v nichž se zaměřily zejména na posílení sociálních služeb a zdravotnických zařízení, začleňování zranitelných skupin, modernizaci systémů sociálních dávek a digitalizaci zdravotní péče. Jakkoli se podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v poslední době mírně snížil, je důležité zabývat se stále vysokou mírou chudoby u zranitelných skupin a dětí, jakož i výraznými regionálními rozdíly. K dosažení hlavního cíle pilíře EU, kterým je snížení chudoby nebo sociálního vyloučení do roku 2030 nejméně o 15 milionů lidí, včetně nejméně 5 milionů dětí, bude zapotřebí intenzivního úsilí. S ohledem na demografické změny, změny trhu práce a společenské výzvy je v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2025 zdůrazněna potřeba zavést odpovídající a účinné systémy sociální ochrany, začleňování a důchodového zabezpečení a podpořit přístup k cenově dostupnému bydlení a sociálním službám. Důležité je také zajistit nediskriminaci, podporovat genderovou rovnost a zlepšit začleňování hlediska rovnosti. Vzhledem k rostoucí poptávce po zdravotní a dlouhodobé péči musí členské státy rovněž vybudovat odolné systémy zdravotní a dlouhodobé péče, mimo jiné přechodem na model preventivní a primární zdravotní péče. Riziko mimořádných zdravotních událostí se zvyšuje, a proto je nezbytné, aby EU dále posilovala a upevňovala svou připravenost a schopnost reakce v oblasti zdravotní bezpečnosti 26 . V zájmu dokončení evropské zdravotní unie vyvíjí EU rovněž iniciativy, jako je akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích, jehož cílem je zlepšit zásobování kriticky důležitými léčivými přípravky a jejich výrobu. Spravedlivá a inkluzivní EU rovněž vyžaduje, aby se o přínosy ekologické a digitální transformace dělila celá společnost. Znamená to podporovat regiony a komunity, které jsou těmito změnami zasaženy v neúměrné míře. Fond pro spravedlivou transformaci podporuje spravedlivější transformaci a Sociální klimatický fond poskytne účelové finanční prostředky na podporu nejvíce postižených. Komise předloží nový akční plán provádění evropského pilíře sociálních práv, který doplní strategie EU pro boj proti chudobě.

Rámeček č. 4: Analýza vzestupné sociální konvergence v souladu s Rámcem sociální konvergence Komise posoudila existenci výzev pro vzestupnou sociální konvergenci v deseti členských státech v souladu s Rámcem sociální konvergence, který zahrnuje dvoufázovou analýzu rizik a výzev pro vzestupnou sociální konvergenci v jednotlivých zemích 27 . V první fázi analýzy, která je uvedena ve společné zprávě o zaměstnanosti pro rok 2025 28 , je analyzován trh práce, dovednosti a sociální politiky všech členských států. Celkem deset členských států (Bulharsko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Maďarsko a Rumunsko) bylo označeno za státy, které představují pro vzestupnou sociální konvergenci potenciální riziko. Dne 11. dubna 2025 29 byla zveřejněna druhá fáze analýzy pro těchto deset zemí, která se zaměřuje na oblasti politiky, jež byly v první fázi zjištěny jako potenciální rizika pro vzestupnou sociální konvergenci, prostřednictvím hlavních ukazatelů srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Tato druhá fáze analýzy se opírá o široký soubor kvantitativních a kvalitativních důkazů a klíčových faktorů, které jsou hnací silou výzev pro vzestupnou sociální konvergenci. Podrobněji zkoumá vývoj a zohledňuje příslušné politické reakce, které členský stát přijal nebo plánuje. Celkově druhá fáze analýzy fázi odhalila výzvy pro vzestupnou sociální konvergenci ve třech členských státech (Řecku, Rumunsku a Itálii) 30 . Analýza vzestupné sociální konvergence poukazuje na horizontální výzvy ve všech třech oblastech politiky. Analýza poukazuje na další opatření k podpoře získávání dovedností, která by položila základy pro rozvoj dovedností a řešila nedostatek dovedností a pracovních sil. Přestože trhy práce zůstávají celkově silné, analýza zdůrazňuje potřebu účinnějšího začleňování všech skupin obyvatelstva na trhu práce. Zároveň je třeba věnovat velkou pozornost příjmové nerovnosti a rizikům chudoby nebo sociálního vyloučení, a to i v souvislosti s demografickými výzvami, a zároveň zachovat odpovídající a udržitelné systémy sociální ochrany a sociálního začleňování.  Závěry analýzy sociální konvergence se odrážejí ve zprávách o jednotlivých zemích a jsou podkladem pro evropský semestr 2025. Tato analýza byla podkladem přezkumů v rámci mnohostranného dohledu v příslušných výborech Rady.

Rámeček č. 5: Bydlení v Evropě – politické výzvy  Vývoj na trhu s bydlením má významné hospodářské a sociální důsledky. Bydlení značnou měrou přispívá k ekonomice EU, neboť v roce 2024 na stavebnictví připadalo přibližně 5 % HDP. Náklady na bydlení také spotřebovávají velkou část příjmů domácností, v roce 2024 téměř 20 % a u zranitelných skupin ještě více, a jejich výše významně ovlivňuje rozpočty domácností a životní úroveň. Vývoj na trhu s bydlením a hypotékami má silný vliv na hospodářské cykly a finanční stabilitu. Vysoké ceny a nájemné mohou negativně ovlivnit mobilitu pracovní síly a sídelní mobilitu, a to jak v rámci jednotlivých zemí, tak mezi nimi, a mají dopad i na schopnost osob se zdravotním postižením žít samostatně. To pak může bránit efektivnímu rozdělování pracovních sil, přispívat k nedostatku pracovních sil a omezovat celkovou produktivitu. Evropa trpí velkým rozdílem mezi silnou poptávkou a nedostatečnou nabídkou v oblasti bydlení, který vede k vysokým cenám. V letech 2019 až 2024 se počet vydaných povolení k výstavbě nových obytných budov snížil o 14 %. Současně ceny bytových nemovitostí vzrostly o 27 %. Odhaduje se, že ceny bytových nemovitostí jsou nadhodnocené přibližně ve dvou třetinách evropských zemí. Trh s bydlením je napjatý zejména v hlavních městech, centrech růstu a cílových oblastech cestovního ruchu. Kromě toho se snižuje dostupnost sociálního bydlení, zatímco přibývá bezdomovectví. K zajištění cenově dostupnějšího bydlení jsou zapotřebí reformy a investice. Za politiku bydlení jsou i nadále zodpovědné především členské státy, regiony a města, na všech úrovních je však zapotřebí rozhodný přístup. Nástroj pro oživení a odolnost v této oblasti podporuje významné investice (přibližně ve výši 20 miliard EUR) a reformy v oblasti nabídky a cenové dostupnosti bydlení. Komise v rámci přezkumu politiky soudržnosti v polovině období navrhla zdvojnásobit prostředky přidělené na oblast bydlení, které by dosáhly alespoň 15 miliard EUR. Součástí tohoto jarního balíčku jsou konkrétní doporučení týkající se řešení dostupnosti v řadě zemí, kde je situace obzvláště naléhavá. Aby byla zajištěna dostatečná a přiměřená nabídka bydlení, měly by se politiky zaměřit na dlouhodobé strukturální překážky, jako jsou nedostatečné investice, zdanění, územní politika a nedostatek pracovních sil ve stavebnictví, a měly by zefektivnit pravidla a předpisy. Zvýšení nabídky cenově dostupného bydlení a sociálního bydlení je nutné k uspokojení bytových potřeb zranitelných skupin, včetně domácností s nízkými a středními příjmy, které nemohou získat bydlení za tržních podmínek. Cílem evropského plánu dostupného bydlení, který se připravuje na rok 2026, bude nabízet operativní doporučení k podpoře investic, politických reforem a osvědčených postupů.

4.ZÁVĚR

Aby podpořila dlouhodobou prosperitu a odolnost, přizpůsobuje EU svou správu ekonomických záležitostí opětovnému zaměření na konkurenceschopnost. Kompas konkurenceschopnosti vymezuje priority Komise na příštích pět let a stanoví jasný plán, jak posílit hospodářskou odolnost EU a postavení EU ve světě. Evropský semestr je klíčovým mechanismem naplňování těchto priorit, který podporuje členské státy při slaďování vnitrostátních reforem a investic se společnými cíli EU a zajišťuje jejich důsledné provádění na všech úrovních správy.

Komise vyzývá Evropskou radu, aby potvrdila doporučení Komise pro jednotlivé země na rok 2025, a Radu EU, aby tato doporučení přijala. Vyzývá rovněž všechny členské státy, aby tato doporučení na všech úrovních plně a včas zohlednily v úzkém dialogu se svými sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami.

DODATEK 1 – PŘEHLED TEMATICKÝCH OBLASTÍ ZAHRNUTÝCH DO DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

 

DODATEK 2 – POKROK PŘI PROVÁDĚNÍ DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

Evropský semestr pro rok 2025 shrnuje opatření politiky členských států k řešení strukturálních problémů, jež byly určeny v doporučeních pro jednotlivé země přijatých od roku 2019. Hodnocení týkající se provádění doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 zohledňuje dosavadní politická opatření členských států ( 31 ), přičemž bere v úvahu opatření přijatá v rámci provádění Nástroje pro oživení a odolnost, jakož i závazky přijaté v plánech pro oživení a odolnost a ve střednědobých fiskálně strukturálních plánech, a to v závislosti na míře jejich provedení. Hodnocení proto odráží pouze současnou fázi provádění, nikoli úroveň pokroku, které by bylo možné dosáhnout za předpokladu úplného provedení plánů ( 32 ). Hodnocení doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 zahrnuje doporučení pro jednotlivé země za období 2019–2023 (víceleté hodnocení) a hodnocení doporučení pro jednotlivé země za rok 2024 (roční hodnocení).

Obrázek č. 1: Současná úroveň provádění doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2023	Obrázek č. 2: Provádění doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2024: roční hodnocení v jednotlivých po sobě následujících letech oproti provedení k dnešnímu dni
Poznámka: Víceleté hodnocení na obrázku č. 1 se zabývá provedením doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2023 od okamžiku, kdy byla poprvé přijata, až do doby zveřejnění tohoto sdělení. Upozorňujeme, že doporučení pro jednotlivé země na rok 2021 se týkají pouze fiskální politiky a pro hodnocení doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 již nejsou považována za relevantní. Roční hodnocení na obrázku č. 2 ukazuje pokrok zaznamenaný v prvním roce po přijetí doporučení pro jednotlivé země, zatímco víceleté hodnocení ukazuje hodnocení dosavadních doporučení pro jednotlivé země.

Z víceletého hlediska byl alespoň určitý pokrok dosažen u 72 % doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2023 (viz obrázek č. 1). V loňském hodnocení byl u 68 % doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2023 vykázán alespoň určitý pokrok. Pokrok byl obzvláště výrazný v doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2022, kde alespoň určitý pokrok vykazuje 75 % z nich oproti 70 % v roce 2024. Tato skutečnost ukazuje, že Nástroj pro oživení a odolnost jako nástroj založený na výkonnosti nadále přispívá k provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země a bude přispívat i nadále, neboť budou provedeny další reformy a investice do plánů pro oživení a odolnost. Tempo reforem se však velmi různí podle oblastí politiky. V posledních letech členské státy nadále dosahují největšího pokroku v oblasti doporučení pro jednotlivé země týkajících se přístupu k financování a finančním službám, následuje fungování trhu práce, rozpočtový rámec a fiskální řízení a podnikatelské prostředí. Na druhou stranu obzvláště pomalý pokrok byl zaznamenán v oblasti bydlení, environmentální politiky, veřejné správy, daňové politiky a nediskriminace a rovných příležitostí.

Značného pokroku se daří dosahovat rovněž v provádění doporučení pro jednotlivé země přijatých v roce 2024. Členské státy dosáhly alespoň „určitého pokroku“ v téměř 51 % jim určených doporučení z října 2024 (obrázek č. 2). To představuje mírné snížení ve srovnání s ročním pokrokem dosaženým v roce 2024 v oblasti doporučení pro jednotlivé země přijatých v červenci 2023. Pokud jde o oblasti politiky, v nichž významný počet členských států obdržel doporučení v roce 2024, bylo celkově největšího pokroku dosaženo v oblasti rozpočtového rámce a fiskálního řízení, následovaly přístup k financování, fungování trhu práce a oblast dovedností, vzdělávání a odborná příprava. Naopak menšího pokroku bylo dosaženo při plnění doporučení týkajících se veřejné správy, environmentální politiky, důchodových systémů a výzkumu a inovací.

Výsledky hodnocení doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 spolu s výsledky z předchozích let budou k dispozici na internetových stránkách Komise.

DODATEK 3 – POKROK PŘI PROVÁDĚNÍ CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V CELÉ UNII

Poznámka: Výše uvedený obrázek ukazuje tempo, kterým EU v posledním pětiletém období, za které jsou k dispozici údaje, pokročila při plnění každého ze sedmnácti cílů. Metoda hodnocení trendů ukazatelů a jejich agregace na úrovni cílů, jakož i podrobnější analýzy jsou k dispozici na internetových stránkách Eurostatu: Přehled – Ukazatele udržitelného rozvoje – Eurostat (europa.eu) .

Jak EU pokročila v plnění cílů udržitelného rozvoje? 

Významného pokroku bylo dosaženo při plnění cílů a úkolů týkajících se snižování nerovností (cíl č. 10), důstojné práce a hospodářského růstu (cíl č. 8) a kvalitního vzdělávání (cíl č. 4). EU dosáhla pokroku i u většiny ostatních cílů udržitelného rozvoje, ale pomalejším tempem. V rámci skupiny cílů, u nichž bylo dosaženo mírného pokroku, si EU nejlépe vedla v oblasti rovnosti mužů a žen (cíl č. 5), odpovědné spotřeby a výroby (cíl č. 12), průmyslu, inovací a infrastruktury (cíl č. 9) a konce hladu (cíl č. 2). Naproti tomu hodnocení nevykazuje žádný významný pokrok v případě života ve vodě (cíl č. 14), a to v důsledku pomalého rozšiřování chráněných mořských oblastí a zhoršujícího se stavu oceánů. Byl zaznamenán odklon od cílů udržitelného rozvoje v oblasti pitné vody a kanalizace (cíl č. 6) a života na souši (cíl č. 15). Pokrok při plnění cíle č. 6 je nepříznivě ovlivněn vodním stresem, zatímco rozvoj v rámci cíle č. 15 je negativně ovlivněn degradací půdy a úbytkem biologické rozmanitosti.

DODATEK 4 – ZJIŠTĚNÍ HLOUBKOVÝCH PŘEZKUMŮ MAKROEKONOMICKÉ NEROVNOVÁHY V ČLENSKÝCH STÁTECH

Nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha byla zjištěna v sedmi z deseti členských států, u nichž byl proveden hloubkový přezkum. Analýza hloubkového přezkumu zkoumala závažnost zranitelných míst, její nedávný a budoucí vývoj a související reakce v oblasti politiky. V letošním roce byla analýza hloubkového přezkumu opět předložena před jarním balíčkem evropského semestru, aby se usnadnila důkladnější mnohostranná jednání s členskými státy ještě před závěry o zjištěných nerovnováhách a následnou formulací doporučení pro jednotlivé země 33 .

V uplynulém roce hospodářský vývoj zmírnil závažnost některých dlouhodobých zranitelných míst, která jsou základem nerovnováh v několika zemích. V několika zemích došlo v roce 2024 k mírnému posílení hospodářského růstu, i když v některých jiných zemích došlo ke stagnaci aktivity nebo dokonce k recesi. Zaměstnanost vzrostla a nezaměstnanost zůstala na historických minimech nebo blízko nich. Inflace a nákladové tlaky ustupovaly dále a – až donedávna – rychleji, než se předpokládalo. Finanční podmínky se v průběhu roku 2024 uvolnily po výrazném zpřísnění v předchozích dvou letech. Vyhlídky na rok 2025 počítají s pokračováním podobných temp růstu jako v roce 2024 pro EU a eurozónu jako celek, s výraznými riziky poklesu, a s možným zrychlením v roce 2026.

Spolu s měnícím se geopolitickým a obchodním kontextem nejistota výrazně vzrostla, což zvyšuje rizika spojená s nerovnováhami. Ekonomiky, které jsou více vystaveny obchodu, jsou více ohroženy v případě déletrvající slabosti nebo dokonce útlumu světového obchodu po několika letech útlumu obchodu, zejména s výrobním zbožím. Ve střednědobém horizontu se počítá s fiskální expanzí – především na podporu vyšších výdajů na obranu – i když podrobné plány nebyly ve všech případech nastíněny. Dopad všech těchto událostí je obtížné předvídat, protože podmínky jsou poměrně nestabilní a výsledky nejasné, ale vyžadují další pečlivé sledování rizik, přičemž důležitá je v tomto ohledu perspektiva do budoucna.

V následujících odstavcích je uveden přehled nejvýznamnějších zranitelných míst a vyhlídek v této fázi, zejména v deseti členských státech, které jsou předmětem hloubkového přezkumu v tomto roce.

Inflace je již za svým vrcholem, ale inflační rozdíly zůstávají v několika případech značné. V roce 2024 a na počátku roku 2025 pokračovalo zpomalování inflace v celé EU, ale některé členské státy nadále zaznamenávaly zřetelně vyšší než průměrnou inflaci, a to jak v rámci eurozóny, tak mimo ni. V důsledku toho se značné kumulované rozdíly v inflaci prohloubily, a to i v některých případech, kdy bylo hospodářské oživení omezené. Růst jednotkových nákladů práce v roce 2024 zpomalil, ale v několika případech zůstal jejich růst výrazný, a to v kontextu napjatých trhů práce a nízkého růstu produktivity. 

Očekává se, že cenové a nákladové tlaky se v nejbližší době dále zmírní, ale rozdíly pravděpodobně nezmizí. Ke snížení inflace by měl přispět výrazný pokles cen energií a dalších komodit spolu s posilováním eura a většiny ostatních měn EU. V několika zemích může cenové tlaky dále omezit slabá poptávka. Očekává se, že růst jednotkových nákladů práce se bude dále zmírňovat spolu se zpomalujícím se růstem mezd, neboť ztráta kupní síly způsobené inflací z předchozích let již byla vyrovnána. Nedávné zvýšení nepřímých daní v některých případech vysokou inflaci podporuje. Tyto vlivy jsou nicméně dočasné a nepředpokládá se, že by negativně ovlivnily konkurenceschopnost vývozu. Očekává se však, že kumulované a inflační rozdíly zaznamenané v některých zemích se mohou nadále zvyšovat. Trvající rozdíly ve vývoji nákladů a cen mohou být rizikové pro vnější pozice a některé země, které zaznamenávají větší ztráty konkurenceschopnosti, mají křehčí platební bilanci. Současně mohou rozdíly v inflaci ovlivnit účinnost měnové politiky, zejména v rámci měnové unie. Proto je i nadále důležité přivést domácí poptávku na udržitelnější úroveň a zlepšit fungování trhu v některých zemích.

Přetrvávají některé velké deficity a přebytky běžného účtu, které odrážejí dynamiku domácí poptávky. V roce 2024 přebytky běžných účtů obecně dále zvyšovaly, k čemuž přispěly další obchodní zisky včetně dalšího poklesu cen energií. V důsledku dynamiky domácí poptávky byly v jednotlivých zemích EU pozorovány různé vzorce. Některé země vykazují velké schodky běžného účtu s pouze omezeným zlepšením, které se často shodují se silnou domácí poptávkou. V několika dalších případech se celkové údaje zlepšily v době slabého růstu HDP, což může zakrývat slabší podklad platební bilance. V některých případech jsou deficity horší než před pandemií a slabší, než by naznačovaly základní ukazatele těchto ekonomik. V některých z těchto zemí tvoří velké schodky veřejných financí velkou část vnějších výpůjčních potřeb ekonomiky. Zároveň se výrazné přebytky běžného účtu navzdory slabému světovému obchodu příliš nezměnily, zatímco domácí poptávka v některých z těchto zemí stagnovala.

Předpokládá se, že změny salda běžného účtu budou omezené, ale nejistota je vysoká. Posilování eura a dalších měn EU by mělo zlevnit dovozy, zatímco ceny energií a některých dalších komodit by měly klesat a dále pomáhat běžným účtům. Naopak se očekává další útlum světového obchodu a v krátkodobém horizontu se neočekávají žádné významné změny v dynamice domácí poptávky, takže většina velkých schodků běžného účtu by se měla jen mírně snížit a dlouhodobě velké přebytky běžného účtu jen nepatrně změnit. Nejistota je s měnícím se kontextem obchodu mimořádně vysoká. Členské státy s velkými přebytky mohou být omezením obchodu potenciálně ovlivněny více. Jejich dovoz však bude klesat spolu s nižším vývozem, protože může být ovlivněna i domácí poptávka. Země vysoce integrované do globálních hodnotových řetězců budou pravděpodobně zasaženy více. Současně může být pro země s vysokým dluhem obtížnější vymanit se z dluhu prostřednictvím vyššího vývozu a financovat značné vnější výpůjční potřeby.

Zápornější čisté investiční pozice vůči zahraničí se dále zlepšují, což je podpořeno růstem nominálního HDP, ale účinky jmenovatele zpomalují. Většina zápornějších pozic se v roce 2024 opět zlepšila díky výraznému růstu nominálního HDP a navzdory výrazným deficitům běžných účtů. Očekává se však, že několik záporných čistých investičních pozic vůči HDP bude v letošním a příštím roce stagnovat nebo se zlepší mnohem méně, což odráží nižší růst nominálního HDP vedle přetrvávající velké vnější výpůjční potřeby. V některých případech se mírně záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí mohou zhoršit tam, kde je schodek běžného účtu velmi výrazný. Velké kladné pozice se pravděpodobně při pokračování velkých přebytků běžných účtů dále zvýší.

Ceny bytových nemovitostí v průběhu roku 2024 nabraly na dynamice v důsledku rostoucích příjmů a uvolnění podmínek financování po dvou letech tlumeného nebo záporného růstu. Ceny bytových nemovitostí rostly v průběhu roku 2024 téměř všude. To se týkalo i některých zemí, kde se ceny bytových nemovitostí zdály být po léta nadhodnocené, což po určitých korekcích v posledních letech zvyšovalo rizika opětovného nadhodnocení. Poptávku po bydlení podpořily rostoucí příjmy domácností, které v některých případech rostly více než ceny bytových nemovitostí, a nižší úrokové sazby. Současně v několika zemích pokračoval pokles výstavby nových domů, což zvyšovalo cenové tlaky.

Očekává se, že ceny bytových nemovitostí budou nadále růst v důsledku dlouhodobých strukturálních vlivů. Uvolnění finančních podmínek pro domácnosti spolu s pokračujícím růstem příjmů domácností by mělo nadále zvýhodňovat půjčky na pořízení bydlení a podporovat poptávku po bydlení. Daňová politika podporující poptávku a nefunkční trhy s nájemním bydlením se příliš nezměnily a posilují v různých zemích vlastnictví bydlení financované na dluh. Zároveň zůstávají překážky v nabídce bydlení do značné míry neřešeny, přičemž slabá nabídka z posledních let a pokles stavebních povolení naznačují, že nedostatek bytů bude přetrvávat a vytvářet tlak na růst cen bydlení.

Snižování zadluženosti domácností a nefinančních podniků pokračovalo, ale zpomalilo se, protože účinky jmenovatele oslabily s nižší inflací a objem půjček se zvýšil. V roce 2024 dosáhl v několika zemích dluh domácností a podniků v poměru k HDP nejnižší úrovně za poslední roky. Tyto poklesy poměru dluhu k HDP však byly často méně výrazné než v předchozích letech, protože nižší inflace vedla k tlumenějším účinkům jmenovatele. Kromě toho se výpůjční toky poněkud zvýšily, zejména u domácností, a to v kontextu postupně se zmírňujících podmínek financování a rostoucích příjmů.

Míra zadlužení vládních institucí v několika případech nadále klesala, ale v některých zemích se v poslední době opět zvýšila. Poměry vysokého veřejného zadlužení se v některých zemích snížily, v jiných se zvýšily a překročily hodnoty před pandemií. Účinky jmenovatele oslabil méně příznivý rozdíl mezi růstem a úrokovými sazbami. V některých zemích byly zaznamenány výrazné deficity, zatímco jiné země vykazovaly vyrovnané fiskální situace nebo dokonce přebytky. Existuje několik zemí s nízkým nebo mírným zadlužením, které v důsledku vysokých deficitů zaznamenávají rostoucí míru zadlužení. Podmínky pro zadlužování vlád se zlepšily nebo byly stabilní, přičemž většina rozdílů v rámci eurozóny se v loňském roce snížila, ale dlouhodobé úrokové sazby se v roce 2025 zvýšily. U některých členských států mimo eurozónu se v roce 2024 a na počátku roku 2025 zvýšilo rozpětí u státních dluhopisů, protože v některých z těchto případů je významný objem půjček v cizích měnách, což s sebou nese rizika v případě volatility směnných kurzů.

Očekává se, že snižování dluhu v soukromém i vládním sektoru se v budoucnu zpomalí nebo zvrátí. Předpokládá se, že půjčky soukromého sektoru budou i nadále stoupat díky nižším podmínkám financování, což zpomalí nebo dokonce zastaví snižování zadluženosti. Pokud nebudou účinně prováděna politická opatření, fiskální schodky zůstanou v některých případech značné a budou zvyšovat míru veřejného zadlužení. V poslední době byly nastíněny některé fiskální expanze, včetně výdajů na obranu, ale podrobnosti nebyly vždy zveřejněny a v prognózách se neodrazily.

Bankovní sektor dále posílil. Banky i nadále dobře překonávaly slabou dynamiku posledních let. V roce 2024 se kapitálové poměry obecně opět zvýšily nebo zůstaly na vysoké úrovni, zatímco ziskovost zůstala vysoká. Objemy úvěrů se selháním dále klesaly nebo se stabilizovaly tam, kde bývaly významnější. V zemích, kde byly nízké, se stabilizovaly nebo mírně vzrostly. V několika zemích však zůstávají úvěry se selháním v držení nebankovních správců úvěrů ve velkém objemu. Expozice vůči komerčním nemovitostem přetrvává jako problém v některých případech, kde tento sektor tvoří významný podíl dluhu podniků. Značné expozice bank vůči státnímu dluhu jejich domovské země se v některých případech snížily – i když stále zůstávají významné – ale ve většině ostatních případů se dále zvýšily. Do budoucna může nedávné uvolnění finančních podmínek ukončit růst úrokových marží. To sice může omezit ziskovost, ale objemy úvěrů se mohou poněkud zvýšit.

Tabulka 1: KLASIFIKACE ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE POSTUPU PŘI MAKROEKONOMICKÉ NEROVNOVÁZE

	Výsledky v roce 2024	Výsledky v roce 2025
Bez nerovnováhy	ES, FR, PT	CY, DE, EE
Nerovnováha	CY, DE, EL, HU, IT, NL, SE, SK	EL, HU, IT, NL, SE, SK
Nadměrná nerovnováha	RO	RO
p.m.: Hloubkový přezkum nebyl proveden	AT, BE, BG, CZ, DK, EE, FI, HR, IE, LT, LU, LV, MT, PL, SI	AT, BE, BG, CZ, DK, ES, FI, FR, HR, IE, LT, LU, LV, MT, PL, PT, SI

Pozn.: Členské státy, jejichž klasifikace se v letech 2024 až 2025 změnila, jsou v obou sloupcích označeny tučně.

Členské státy, které se nepotýkají s nerovnováhou

Estonsko se nepotýká s nerovnováhou. V posledních letech se v souvislosti se zhoršující se cenovou a nákladovou konkurenceschopností uprostřed vleklé recese projevovala zranitelná místa a ceny bytových nemovitostí značně vzrostly, ale zdá se, že obecně jsou zranitelná místa v současné době pod kontrolou. Mzdy a ceny již několik let silně rostou a jádrová inflace zůstala na počátku roku 2025 výrazně nad průměrem eurozóny, což bylo způsobeno růstem mezd, zejména ve veřejném sektoru. Tyto cenové a nákladové tlaky zhoršují konkurenceschopnost ekonomiky. Zatímco ztráta levných energií a dalších vstupů v důsledku ruské agresivní války proti Ukrajině byla v roce 2022 spouštěčem trvalého růstu cen, inflační tlaky jsou nyní převážně domácí. Silná domácí poptávka a napjatý trh práce umožnily rychlý růst mezd v době slabé produktivity. Mzdy ve veřejné sféře, zejména učitelů a zdravotnického personálu, v posledních letech rostly a doháněly tak relativně nízkou úroveň z minulosti. Část vysoké inflace lze přičíst zvýšení nepřímých daní. Estonský vývoz v posledních dvou letech ztratil některé podíly na trhu. Schodek běžného účtu se v poslední době snížil v důsledku domácí recese. Čistá investiční pozice vůči zahraničí je pouze mírně záporná a rizika ohrožující vnější udržitelnost se zdají být omezená. Ceny bytových nemovitostí v posledních letech výrazně vzrostly a odhaduje se, že jsou nadhodnocené, ale riziko pro finanční stabilitu spojené s hypotečními úvěry zůstává nízké. K této situaci přispěly některé politické kroky z minulosti, zejména tím, že podpořily domácí poptávku, jakmile nejhorší období pandemické krize pominulo. Patřilo k nim uvolnění penzijních fondů z druhého pilíře, které podpořilo růst cen včetně cen bytových nemovitostí. V posledních letech se zvýšení platů ve veřejné sféře a minimální mzdy časově shodovalo s recesí a vedlo k vyššímu celkovému růstu mezd v celé ekonomice. Opatření ke zlepšení produktivity práce a podnikatelského prostředí zůstávají omezená. Vláda nedávno oznámila několik politických opatření snižujících daně a výdaje pro rok 2026, která by mohla snížit inflační tlaky a zmírnit některé tlaky na náklady práce.

Německo se již s nerovnováhou nepotýká. Zranitelná místa související s velkým přebytkem běžného účtu, který měl přeshraniční význam, se v průběhu let snížila, přičemž byl nedávno oznámen významný pokrok v politice. Přebytek běžného účtu se v posledních letech dostal pod 6 % HDP poté, co v roce 2022 dosáhl svého minima v důsledku mimořádně vysokých cen energií. Snížení salda běžného účtu je do značné míry odrazem nepříznivého vnějšího prostředí, zatímco obecná podkladová zranitelná místa v podobě značné mezery mezi úsporami a investicemi se zásadně nezměnila. Investiční potřeby v průběhu let rostly, což souvisí především s veřejnými investicemi na regionální úrovni a investicemi podniků, zatímco skutečné investice v posledních letech reálně poklesly. V kombinaci s dalšími strukturálními problémy poskytly nízké veřejné a soukromé investice jeden z nejnižších příspěvků k potenciálnímu růstu HDP v EU. Reálné mzdy dosáhly své úrovně před pandemií v průběhu roku 2024 po mírném růstu nominálních mezd. Na začátku března 2025 však byla po parlamentních volbách učiněna významná politická prohlášení, včetně revize ústavního rozpočtového rámce. Tento politický balíček představuje významný krok a zřetelné zrychlení oproti nedávným vzorcům, které, pokud budou realizovány, povedou k výrazně vyšším výdajům na obranu a investicím do infrastruktury.

Kypr se již s nerovnováhou nepotýká. Zranitelná místa související s vnějším a soukromým dluhem ustupují, částečně díky silnému hospodářskému růstu a snižování veřejného dluhu je dále podporováno pokračujícími rozpočtovými přebytky. Schodek běžného účtu zůstává značný. Kypr dosáhl významného pokroku při provádění opatření, která řeší jeho zranitelná místa. Podíl dluhu domácností a nefinančních podniků na HDP klesá, a to převážně díky silným účinkům jmenovatele v důsledku vysokého růstu nominálního HDP. Velký podíl dluhu podniků mají účelově založené subjekty, jejichž věřitelé sídlí mimo Kypr a které představují pro ekonomiku omezená rizika. Kromě toho objem úvěrů se selháním v držení bank výrazně klesá v důsledku prodejů, odpisů a splátek. Klesá také objem úvěrů se selháním v držení společností přijímajících úvěry, což vede k dalšímu snižování zadluženosti. Vládní dluh se rychle snižuje a Kypr si podle prognóz udrží rozpočtové přebytky. I přes pokles v roce 2024 zůstává schodek běžného účtu platební bilance zvýšený a očekává se, že se zlepší jen nepatrně; záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstává značná, ale je značně nadsazená v důsledku přítomnosti účelových subjektů bez významných přímých vazeb na domácí ekonomiku. Kypr dosahuje politického pokroku při řešení svých zranitelných míst. Zejména rámec pro vymáhání pohledávek začal plně fungovat v roce 2024 a očekává se, že legislativa zaměřená na usnadnění řešení úvěrů se selháním zmírní zadlužení domácností a zvýší jejich úspory.

Členské státy, které se potýkají s nerovnováhou

Řecko se s nerovnováhou nadále potýká. Zranitelná místa související s vysokým veřejným a zahraničním dluhem, úvěry se selháním a nezaměstnaností nadále ustupují, zatímco schodek běžného účtu zůstává vysoký. Poměr veřejného dluhu k HDP se v roce 2024 opět výrazně snížil, ale i přes trvalé snižování zůstává nejvyšší v EU. Rozpočtové přebytky spolu s růstem HDP mají zajistit další snižování dluhu. Deficit běžného účtu se v roce 2024 mírně zvýšil, výrazně nad úroveň před pandemií, a očekává se, že v tomto a příštím roce zůstane na vysoké úrovni. Čistá investiční pozice vůči zahraničí se v roce 2024 dále zlepšila, přestože zůstává nejnepříznivější v EU, a neočekává se, že by se dále výrazně zlepšovala kvůli velkým schodkům běžného účtu a slábnoucím účinkům jmenovatele. Trh práce se nadále zlepšuje. Nezaměstnanost klesá, ale je stále vysoká. Stav úvěrů se selháním v rozvahách bank se v roce 2024 dále snížil, ale řešení nesplácených úvěrů v držení správců úvěrů zůstává pomalé a nadále zatěžuje rozvahy podniků a domácností. Řecko dosáhlo výrazného politického pokroku při řešení svých zranitelných míst. V roce 2024 byla přijata opatření ke zlepšení výběru daní a k další podpoře vymáhání starších úvěrů se selháním. Pokroku bylo dosaženo také v soudnictví. Udržení tempa reforem v rámci plánu pro oživení a odolnost i po jeho skončení zůstává klíčové pro řešení strukturálních slabin ekonomiky a zvýšení produktivity je klíčové pro zlepšení dlouhodobých vyhlídek růstu, což by usnadnilo odstraňování nerovnováh.

Itálie se s nerovnováhou nadále potýká. Zranitelná místa spojená s vysokým veřejným dluhem a slabým růstem produktivity, která mají přeshraniční význam, přetrvávají. V roce 2024 se míra veřejného zadlužení dostala nad úroveň před pandemií a zvýšila se, což zvrátilo trend poklesu pozorovaný v období po roce 2020, i když se schodek snížil, protože nominální HDP výrazně zpomalil a úpravy stavů a toků zvyšující zadlužení se staly značnými v důsledku zpožděného dopadu daňových úlev na renovaci bytového fondu z předchozích let. Ukazatele trhu práce se nadále zlepšují. Italské banky výrazně posílily kvalitu svých aktiv a ziskovost. Jejich expozice vůči státnímu riziku a objem úvěrů se státní zárukou se poněkud snížily, ale jsou stále významné. Některé politiky již řeší zjištěná zranitelná místa, avšak zásadní zůstává pokračující a účinné provádění reforem a investic, zejména těch, které jsou obsaženy v plánu pro oživení a odolnost a ve střednědobém fiskálně-strukturálním plánu, spolu s obezřetnou fiskální politikou. Úplné provedení opatření ve střednědobém fiskálně-strukturálním plánu Itálie je klíčové pro zajištění toho, aby se vysoký poměr veřejného dluhu ve střednědobém horizontu dále nezvyšoval. Bylo provedeno několik opatření na podporu fiskální udržitelnosti, jako je zlepšení ročního přezkumu výdajů, trvalé snížení daňového zatížení a revize daňových výdajů. Reformy také vedly k významnému pokroku v oblasti insolvenčního rámce a trhu úvěrů se selháním. Opatření plánu pro oživení a odolnost podporují růst produktivity a pomáhají dále využívat potenciál italského trhu práce, což usnadní snižování veřejného dluhu. Účinné provádění těchto opatření má zásadní význam.

Maďarsko se nadále potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa související především s konkurenceschopností a potřebami financování ze strany vlády zůstávají relevantní. Rychlý růst mezd v posledních letech ohrozil nákladovou konkurenceschopnost a inflační tlaky silnější než ve zbytku EU přetrvávají, zatímco hospodářské oživení je pomalé a podléhá rizikům poklesu. Platební bilance vykázala v roce 2024 přebytek, ale politiky podporující domácí poptávku představují riziko pro vnější udržitelnost. Schodek veřejných financí se v roce 2024 snížil v důsledku nižších investic a poklesu výdajů na dotace do energetiky, zůstává však vysoký a podle prognóz se v letošním ani příštím roce příliš nezlepší. Poměr veřejného dluhu k HDP neklesá a náklady na obsluhu dluhu a celkové potřeby financování zůstávají vysoké. Vazba mezi bankami a státem se prohloubila v důsledku daňových pobídek pro domácí banky k nákupu vládního dluhu. Ceny bytových nemovitostí v roce 2024 výrazně zrychlily díky silné poptávce, k níž přispěla vládní opatření na podporu poptávky. Pokrok v politice byl omezený. Maďarsko bude muset zavést trvalá fiskální opatření a méně spoléhat na dočasné daně z neočekávaných zisků nebo škrty v investicích. Měnová politika byla přísná, ale její účinnost byla oslabena vládními intervencemi: přetrvávají špatně cílené dotace a půjčky domácnostem a podnikům a kontrola úvěrových sazeb omezuje účinnost měnové politiky. Současně dotace na bydlení a programy zvýhodněných úvěrů nadále narušují trh s bydlením a zvyšují tlaky na růst cen nemovitostí.

Nizozemsko se nadále potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa spojená s vysokým soukromým dluhem v kontextu nadhodnoceného trhu s bydlením a s velkým přebytkem běžného účtu zůstávají aktuální, a to i přes určité zlepšení včetně větší dynamiky domácí poptávky. Tato zranitelná místa mají přeshraniční význam. Přebytek běžného účtu patří k největším v eurozóně a očekává se, že zůstane vysoký. Z pohledu úspor a investic přispívají k přebytku všechny sektory ekonomiky. Přebytek podnikového sektoru je do značné míry tažen aktivitami nefinančních podniků v zahraničí a příspěvkem nerozdělených zisků nadnárodních společností. Přestože růst spotřeby a investic byl klíčovým faktorem oživení po pandemii, Nizozemsko zaostává za eurozónou, pokud jde o úroveň podnikových a veřejných investic. Zadlužení domácností zůstává jedním z nejvyšších v EU, ale v důsledku účinků jmenovatele se výrazně snížilo, zatímco objem úvěrů domácností se v roce 2024 výrazně zvýšil. Ceny bytových nemovitostí v loňském roce rostly stále rychlejším tempem a očekává se, že výrazně porostou i v roce 2025, neboť významné strukturální problémy zůstávají neřešeny. Pokrok v politice byl omezený. Byla přijata některá opatření, která by mohla snížit přebytek běžného účtu, ale neočekává se, že by jejich celkový dopad byl významný. Byla přijata některá opatření, která mají pomoci zvýšit nabídku bydlení, ale opatření ke snížení pobídek k zadlužování domácností byla přijata jen v omezené míře. Nedávné zavedení limitů nájemného představuje riziko pro rozvoj soukromého a sociálního nájemního trhu.

Slovensko se nadále potýká s nerovnováhou. Navzdory určitému zlepšení přetrvávají zranitelná místa související s nákladovou konkurenceschopností, vnější rovnováhou a trhem s bydlením, zatímco zlepšení v oblasti zadluženosti domácností se zdá být silnější a politická opatření jsou omezená. Růst inflace a jednotkových nákladů práce se výrazně snížil, ale rozdíly, včetně jádrové inflace, ve srovnání se zbytkem eurozóny a EU přetrvávají. Po výrazném zlepšení v roce 2023 v důsledku nižších cen energií se schodek platební bilance v roce 2024 poněkud zhoršil v důsledku slabého vývozu a rostoucího dovozu při opětovném růstu domácí poptávky. V letošním roce se očekává další zvýšení deficitu běžného účtu. Současně se nesnižuje vysoký schodek veřejných financí. Kromě toho ceny bytových nemovitostí v průběhu roku 2024 opět zrychlily, zatímco pokles bytové výstavby zhoršuje již tak omezenou nabídku bydlení. Po několika letech výrazného růstu zadlužení domácností zpomalily v posledních dvou letech vyšší úrokové sazby poptávku po hypotékách a míra zadlužení domácností se v posledních letech snížila. Vzhledem k uvolnění finančních podmínek v průběhu roku 2024 a na počátku roku 2025 však v poslední době dochází k opětovnému růstu zadluženosti domácností, který je dále podporován rostoucím reálným disponibilním příjmem v kontextu napjaté situace na trhu práce. Účinky jmenovatele se stávají méně významnými, takže míra zadlužení domácností se může v blízké budoucnosti stabilizovat nebo klesat méně než dříve, přičemž v kontextu zdravého bankovního sektoru zůstane stále pod průměrem EU. Pokrok v politice byl omezený. Opatření na podporu energetických zdrojů pro domácnosti byla prodloužena, aby byla omezena inflace. Toto necílené opatření se však stalo jednou z hnacích sil značného schodku veřejných financí a běžného účtu platební bilance. Přijetí opatření ke zlepšení produktivity práce a podnikatelského prostředí zůstává omezené. Letos v dubnu vstoupila v platnost novela stavebního zákona, jejímž cílem je zefektivnit stavební řízení.

Švédsko se nadále potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa související s trhem nemovitostí a vysokým soukromým dluhem jsou i přes nedávné zmírnění v poslední době stále aktuální a zjištěná zranitelnost přetrvává, pokud nebudou přijata důrazná opatření. I přes určité zmírnění zůstávají hodnoty dluhu domácností a podniků v poměru k HDP jedny z nejvyšších v EU, zatímco ceny nemovitostí se v nominálním vyjádření nezměnily, ale jsou nadále nadhodnocené. Zpřísněné finanční podmínky vedly také k propadu bytové výstavby a vyvolaly další tlak na výdaje domácností a podniků a finanční sektor je nadále vysoce exponován vůči sektoru nemovitostí včetně komerčních nemovitostí. Pokrok v politice byl omezený. Nastavení politiky nadále upřednostňuje pořizování bydlení financované na dluh, zatímco přetrvává nedostatečná nabídka bydlení. Daně nadále motivují k vlastnictví domů financovaného na dluh prostřednictvím značné daňové odpočitatelnosti splátek hypotečních úroků. Opatření, která by v budoucnu zvýšila nabídku bydlení, by pomohla zmírnit růst cen nemovitostí, ale nenahradí reformy zaměřené na hlavní faktory zadlužení domácností. Trh s nájemným bydlením zatím nebyl reformován. Tato zranitelná místa se mohou zhoršit, pokud dojde k opětovnému nárůstu pořizování bydlení financovaného na dluh a nadhodnocení cen nemovitostí v důsledku zmírnění makroobezřetnostních opatření, o němž se zřejmě uvažuje, a zároveň příznivějších podmínek financování.

Členské státy, které se potýkají s nadměrnou nerovnováhou

Rumunsko se nadále potýká s nadměrnou nerovnováhou. Zranitelná místa přibývají, neboť v roce 2024 se v Rumunsku zvýšil schodek fiskálního rozpočtu a běžného účtu a zhoršila se nákladová konkurenceschopnost. Vysoký schodek veřejných financí se v roce 2024 zvýšil. Pokračující růst schodku veřejných financí, zejména zvýšení mezd a důchodů ve veřejném sektoru, zvýšil soukromou spotřebu a již tak vysoký schodek běžného účtu. Růst jednotkových nákladů práce po již velmi vysokém tempu v předchozích letech v roce 2024 dále zrychlil, což narušilo nákladovou konkurenceschopnost. Rovnováha vnějšího financování, založená na značných čistých přímých zahraničních investicích a fondech EU, které omezovaly růst vnějšího dluhu, v roce 2024 oslabila. V letech 2025 a 2026 se očekává pouze okrajové snížení schodku veřejných financí a schodku běžného účtu. Růst jednotkových nákladů práce a inflace by se měly zpomalit, ale zůstat vysoké. Pokrok v politice byl v roce 2024 minimální a rizika pro makroekonomickou stabilitu se zvýšila. Ke konci loňského roku se zvýšila politická nejistota, takže země je zranitelná vůči změnám nálad investorů a vyšším výpůjčním nákladům. Propojení mezi bankami a státními dluhopisy je největší v EU a v roce 2024 se dále zvýšilo. Významný balíček pro fiskální konsolidaci přijatý na konci roku 2024, včetně zmrazení důchodů a mezd ve státní správě, musí být ještě doplněn dalšími opatřeními, aby se zajistilo úplné splnění cílů střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. Na začátku roku 2025 byla přijata reforma stanovování minimální mzdy. Provádění střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a daňové reformy v roce 2025 by mohlo výrazně omezit fiskální zranitelná místa. Kromě toho jsou strukturální reformy, a zejména reformy zakotvené v plánu pro oživení a odolnost, potřebné k posílení konkurenceschopnosti, exportní výkonnosti a získání dalších finančních prostředků EU. Pravděpodobně však budou zapotřebí další opatření. Celkově lze říci, že bez rozhodných opatření v oblasti fiskálních i strukturálních reforem zůstanou fiskální a vnější schodky pravděpodobně příliš vysoké, což Rumunsko značně vystaví změnám nálady investorů a vnějším šokům.

DODATEK 5 – FISKÁLNÍ DOHLED V RÁMCI REFORMOVANÉHO PAKTU O STABILITĚ A RŮSTU

Balíček evropského semestru z jara 2025 znamená ukončení prvního úplného ročního cyklu makroekonomického dohledu v rámci reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí. Poté, co nový rámec vstoupil v dubnu 2024 v platnost, dosáhl na podzim 2024 důležitého milníku, když většina členských států předložila své první střednědobé plány, po nichž následovalo posouzení Komisí v listopadu a prosinci a schválení Radou v lednu. Výroční zprávy o pokroku, které členské státy předkládají na konci dubna, hodnotí pokrok dosažený při provádění střednědobých plánů 34 . Spolu s jarní prognózou Komise pro rok 2025 a údaji o výsledcích za rok 2024 poskytují klíčové vstupy pro posouzení toho, zda členské státy dodržují maximální růst čistých výdajů, který doporučila Rada. U členských států, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, obsahuje tento rámeček a příloha 1 zprávy o příslušné zemi posouzení účinných opatření k nápravě jejich nadměrného schodku.

U 22 členských států Komise posoudila soulad růstu čistých výdajů v roce 2025 (a za roky 2024 a 2025 celkem) s maximálním růstem čistých výdajů podle doporučení Rady. V případě Belgie, Bulharska a Litvy je posouzení souladu založeno na dráze čistých výdajů předložené v jejich střednědobých plánech, k níž Komise vydala kladné stanovisko schvalující její soulad s požadavky nařízení (EU) 2024/1263, za předpokladu včasného schválení plánů Radou. V případě Rakouska se posouzení provádí na základě dráhy čistých výdajů předložené v rakouském střednědobém plánu, který čeká na posouzení Komisí a schválení Radou. V případě Německa nelze prozatím provést úplné posouzení souladu, protože nebyl předložen střednědobý plán. Komise očekává, že Německo svůj plán předloží do konce července 2025.

V návaznosti na závěry Evropské rady týkající se evropské obrany ze dne 6. března 2025 35 vyzvala Komise všechny členské státy 36 , aby využily flexibility, kterou nabízí národní úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu, s cílem usnadnit přechod na vyšší úroveň výdajů na obranu. V návaznosti na žádosti šestnácti členských států (Belgie, Bulharska, Česka, Dánska, Německa, Estonska, Řecka, Chorvatska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Portugalska, Slovinska, Slovenska a Finska) dnes Komise přijala doporučení Radě, aby aktivovala národní únikovou doložku 37 . Flexibilita v rámci národní únikové doložky umožňuje odchylky od doporučeného maximálního růstu čistých výdajů až do výše 1,5 % HDP v období 2025–2028 38 ; s výhradou aktivace doložky Radou je v níže uvedeném hodnocení již řádně zohledněna flexibilita poskytovaná v rámci národní únikové doložky 39 . Odchylky nad rámec této částky se zohledňují při posuzování souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu, neboť doporučení k aktivaci národní únikové doložky nemění definice ukazatelů schodku veřejných financí, dluhu a čistých výdajů, které mají být zjišťovány a vykazovány.

Posouzení účinných opatření pro členské státy v rámci postupu při nadměrném schodku

Osm členských států podléhá postupu při nadměrném schodku: Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Posouzení účinných opatření zkoumá, zda růst čistých výdajů v roce 2025 podle prognózy Komise z jara 2025 dodržuje stropy doporučené Radou 40 . Odchylky od těchto stropů se uvádějí v ročním vyjádření (tj. za rok 2025) a v kumulovaném vyjádření (tj. za roky 2024 a 2025 celkem) 41 . Posouzení již zohledňuje flexibilitu, kterou poskytuje národní úniková doložka těm členským státům, u nichž dnes Komise Radě doporučuje aktivaci doložky, za předpokladu, že Rada aktivaci doložky včas schválí.

Na základě tohoto posouzení se v případě šesti členských států (Itálie, Slovenska, Maďarska, Polska, Francie a Malty) pozastavuje postup při nadměrném schodku s výhradou aktivace národní únikové doložky Radou. Posouzení je následující:

·V případě Itálie a Slovenska se předpokládá, že čisté výdaje v roce 2025 porostou v rámci stropu stanoveného v nápravné dráze.

·V případě Maďarska a Polska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 převýší strop stanovený v nápravné dráze. Odchylky, které Komise u těchto členských států předpokládá, jsou však v mezích flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka na základě současných prognóz výdajů na obranu.

·U Francie a Malty se předpokládá, že růst čistých výdajů překročí strop stanovený v nápravné dráze pro Francii v roce 2025 a pro Maltu v letech 2024–2025. Odchylky nepřekračují 0,3 % HDP (v ročním vyjádření), resp. 0,6 % HDP (kumulativně), přičemž při překročení těchto hodnot by existoval silný předpoklad, že opatření nejsou účinná. Tyto členské státy se vyzývají, aby byly připraveny přijmout další nápravná opatření.

V případě Belgie se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 převýší strop stanovený v nápravné dráze doporučené Komisí 42 . Předpokládaná odchylka je však v mezích flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka na základě současných prognóz výdajů na obranu.

Další posouzení proběhne na podzim a poté na jaře 2026, až budou k dispozici údaje o výsledcích za rok 2025.

V Rumunsku se předpokládá růst čistých výdajů, který překročí strop stanovený v nápravné dráze. Konkrétně se předpokládaná odchylka v letech 2024 a 2025 celkově odhaduje na 1,7 % HDP. To znamená, že nebyla přijata žádná účinná opatření a zároveň neexistují žádné relevantní zmírňující faktory. Vysoký růst čistých výdajů vede k trvale vysokým schodkům veřejných financí (ve výši 9,3 % v roce 2024 a podle prognózy Komise z jara 2025 ve výši 8,6 % HDP v roce 2025) a k nárůstu míry veřejného dluhu o více než deset procentních bodů od roku 2021. Včasná náprava nadměrného schodku do roku 2030 je zjevně ohrožena. Komise proto dnes doporučuje Radě, aby přijala rozhodnutí, kterým stanoví, že nebyla přijata žádná účinná opatření. To povede k přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7. Komise vyzývá Rumunsko, aby urychleně přijalo opatření ke splnění požadavků postupu při nadměrném schodku.

Posouzení stavu provádění střednědobých plánů ostatními členskými státy

·Na základě prognóz růstu čistých výdajů v roce 2025 uvedených v prognóze Komise z jara 2025 se předpokládá, že dvanáct členských států dodrží doporučené maximální tempo růstu čistých výdajů 43 , s výhradou aktivace národní únikové doložky na základě současných prognóz výdajů na obranu.

oPro Česko, Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko, Finsko a Švédsko se předpokládá, že čisté výdaje v roce 2025 porostou v mezích stanovených stropem, který doporučila Rada.

oV případě Rakouska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 se bude pohybovat v mezích stanovených stropem stanoveným ve střednědobém plánu (který se v současné době posuzuje).

oV případě Bulharska, Dánska, Řecka, Chorvatska a Litvy se předpokládá, že čistý růst výdajů bude vyšší než strop doporučený Radou (nebo růst čistých výdajů v příslušném střednědobém plánu). Odchylky, které se u těchto členských států předpokládají, jsou však v mezích flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka na základě současných prognóz výdajů na obranu.

·Ve dvou členských státech se na základě prognózy Komise z jara 2025 předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 bude vyšší než strop doporučený Radou, tyto členské státy tedy podle současných prognóz výdajů na obranu rovněž v zásadě dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů nebo podmínky národní únikové doložky.

oPro Portugalsko se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 bude vyšší než strop doporučený Radou. Prognózovaná kumulovaná odchylka je nižší než prahová hodnota ve výši 0,6 % HDP 44 .

oV případě Španělska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 převýší strop doporučený Radou (v ročním vyjádření), odchylka však nepřekročí prahovou hodnotu 0,3 % HDP.

·Ve čtyřech členských státech (Irsku, na Kypru, v Lucembursku a Nizozemsko) se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 přesáhne strop doporučený Radou a odchylky překročí prahové hodnoty pro roční (Irsko, Kypr, Lucembursko) a kumulované (Nizozemsko) odchylky. U těchto členských států Komise spatřuje riziko odchylky od doporučených maximálních temp růstu.

Výše uvedené hodnocení představuje předběžné posouzení souladu na základě prognózy Komise z jara 2025. Další posouzení proběhne na podzim. Následně bude posouzení souladu s doporučenými maximálními tempy růstu čistých výdajů na jaře 2026 vycházet z údajů o výsledcích za rok 2025 a odchylky od doporučení budou zaznamenány na kontrolních účtech.

Při hodnocení plnění střednědobých plánů je třeba vzít v úvahu také soubor investic a reforem, na nichž se zakládá prodloužení příslušných období fiskální korekce. To se týká Španělska, Francie, Itálie, Finska, Belgie a Rumunska. Podrobné posouzení stavu plnění těchto závazků je k dispozici v příloze 1 příslušných zpráv o jednotlivých zemích. V případě Rumunska se dosavadní reakce na doporučení Rady ze dne 21. ledna 2025 považuje za nedostatečnou.

Posouzení souladu s kritérii schodku a dluhu

V rámci tohoto balíčku týkajícího evropského semestru přijala Komise pro čtyři členské státy zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU. Jedná se o Rakousko, Finsko, Lotyšsko a Španělsko. Cílem této zprávy je posoudit plnění kritéria schodku, na jehož základě bude případně přijato rozhodnutí, zda v těchto členských státech existuje nadměrný schodek. V případě Rakouska, Finska a Španělska zpráva vychází z toho, že schodek veřejných financí v roce 2024 překročí referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Lotyšsko je zahrnuto z důvodu plánovaného schodku v roce 2025, který přesahuje referenční hodnotu 3 % HDP. Na základě analýzy uvedené ve zprávě není v případě Finska, Lotyšska a Španělska důvod pro zahájení postupu při nadměrném schodku. Pokud jde o Rakousko, Komise s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru k jeho zprávě zváží, zda navrhne zahájení postupu při nadměrném schodku tím, že navrhne Radě, aby přijala rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 SFEU, kterým se stanoví existence nadměrného schodku.

Zdroj: Výpočty Komise na základě jarní prognózy Komise pro rok 2025.

Poznámky: Tato tabulka je základem pro hodnocení souladu členských států, kterému se věnuje tento rámeček. Kladná odchylka ve sloupci A a B znamená, že čisté výdaje předpokládané pro rok 2025 v prognóze Komise z jara 2025 překračují maximální tempo růstu čistých výdajů stanovené Radou v jejím doporučení, kterým se schvaluje střednědobý plán (Česko, Dánsko, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko), nebo v jejím doporučení k odstranění nadměrného schodku (Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Rumunsko). U Belgie, Bulharska, Litvy a Rakouska kladná odchylka znamená, že předpokládané čisté výdaje překračují maximální tempo růstu čistých výdajů uvedené ve střednědobém plánu (v případě Belgie, Bulharska a Litvy byl plán kladně posouzen Komisí a čeká na schválení Radou); v případě Rakouska Komise plán stále posuzuje). V případě Německa nelze provést kvantitativní hodnocení, protože nebyl předložen střednědobý plán. Sloupec C uvádí, zda členské státy dosud požádaly o aktivaci národní únikové doložky. Sloupec D uvádí předpokládanou kumulativní odchylku po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka pro výdaje na obranu u členských států, které požádaly o aktivaci národní únikové doložky.

Zdroj: prognóza Komise z jara 2025.

(1)

  Kompas konkurenceschopnosti pro EU , COM(2025) 30 final.

(2)

Zahrnuje vnitrostátní spolufinancování.

(3)

Zahrnuje vnitrostátní spolufinancování.

(4)

Tento údaj se vztahuje na programové období 2021–2027 a zahrnuje vnitrostátní spolufinancování.

(5)

  Modernizovaná politika soudržnosti: přezkum v polovině období; návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev v souvislosti s přezkumem v polovině období.

(6)

  Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci , COM(2025) 46 final.

(7)

  Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 .

(8)

Rumunsko dosud nepředložilo výroční zprávu o pokroku.

(9)

V praxi Komise při posuzování souladu s dráhou čistých výdajů stanovenou v rámci preventivní složky (nařízení (EU) 2024/1263) a při posuzování účinných opatření týkajících se souladu s nápravnou dráhou stanovenou v rámci nápravné složky (nařízení (ES) 1467/97) v souladu s doporučeními Komise zohlednila odchylku pro vyšší výdaje na obranu, která by byla povolena v případě aktivace národní únikové doložky Radou.

(10)

SWD(2025) 68 až 71 a SWD(2025) 122 až 127.

(11)

S vnitrostátním spolufinancováním.

(12)

  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-16179-2024-INIT/en/pdf .

(13)

Výpočty Evropské komise (útvar hlavního ekonoma GŘ ENER) na základě údajů o cenách získaných z Eurostatu a amerického Úřadu pro energetické informace (EIA).

(14)

COM(2025) 440 final/2.

(15)

COM(2025) 274.

(16)

  Investiční průzkum EIB pro rok 2024 – přehled Evropské unie .

(17)

  Zjednodušování a provádění – Evropská komise .

(18)

Průměr vývozu a dovozu služeb v poměru k HDP.

(19)

COM(2025) 124 final.

(20)

Strategie Unie rovnosti podporují rovné příležitosti na trhu práce a ve vzdělávání pro ženy a znevýhodněné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením a osoby z řad rasových nebo etnických menšin, včetně Romů.

(21)

  Soubor demografických nástrojů rovněž poukazuje na opatření k řešení demografických výzev a jejich dopadu na konkurenceschopnost Evropy.

(22)

Evropská komise (2024). The twin challenge of equity and excellence in basic skills in the EU (Dvojí výzva: spravedlnost a excelence v základních dovednostech v EU).

(23)

Eurobarometr 529, 2023.

(24)

Odhad v rámci projektu CEDEFOP „Prognóza dovedností“ Skills Forecast (Prognóza dovedností) | CEDEFOP

(25)

  Unie dovedností – Evropská komise .

(26)

S ohledem na vyvíjející se klimatické, geopolitické a bezpečnostní výzvy zahrnuje Strategie unie připravenosti politická opatření, která podpoří a doplní členské státy při posilování úsilí o připravenost

(27)

Viz nařízení (EU) 2024/1263, článek 3 a související bod odůvodnění.

(28)

  Společná zpráva o zaměstnanosti 2025 přijatá Radou pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele dne 10. března 2025 .

(29)

  SWD(2025) 95 – Second-stage country analysis on social convergence in line with the Social Convergence Framework (SCF) (Druhá fáze analýzy sociální konvergence zemí v souladu s Rámcem sociální konvergence), 2025.

(30)

V roce 2024 byly určeny tyto členské státy: Bulharsko, Rumunsko a Itálie.

(31)

Včetně opatření politiky vykázaných v databázi doporučení pro jednotlivé země, jakož i ve zprávách v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (pololetní zprávy o pokroku při provádění milníků a cílů a vyplývající z posouzení žádostí o platbu).

(32)

V rámci Nástroje pro oživení a odolnost byly členské státy vyzvány, aby ve svých plánech pro oživení a odolnost účinně řešily všechna příslušná doporučení pro jednotlivé země nebo jejich významnou část. Zde uvedené hodnocení doporučení pro zemi bere v úvahu míru provedení opatření obsažených v plánech pro oživení a odolnost a opatření realizovaných mimo rámec plánů pro oživení a odolnost v době hodnocení. Opatření uvedená v přílohách přijatých prováděcích rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánů pro oživení a odolnost, která dosud nebyla přijata ani provedena, ale jsou považována za věrohodně oznámená v souladu s metodikou pro hodnocení doporučení pro jednotlivé země, opravňují k hodnocení „omezený pokrok“. Jakmile budou provedena, mohou tato opatření vést k hodnocení „určitý/výrazný pokrok“ nebo „provedení v plném rozsahu“, podle svého významu pro řešení výzev spojených s doporučeními pro jednotlivé země. Stejný přístup platí pro reformy a investice zahrnuté do střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

(33)

Deset hloubkových přezkumů bylo členským státům předáno nadvakrát, v březnu (pro Kypr, Německo, Řecko, Nizozemsko) a v dubnu (pro Estonsko, Maďarsko, Itálii, Rumunsko, Slovensko, Švédsko); obě byly zveřejněny v květnu: Hloubkové přezkumy – Evropská komise (europa.eu) .

(34)

Rumunsko dosud nepředložilo výroční zprávu o pokroku.

(35)

Závěry Evropské rady týkající se evropské obrany ze dne 6. března 2025, https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6-2025-INIT/cs/pdf .

(36)

Sdělení Komise; Sladění zvýšených výdajů na obranu s Paktem o stabilitě a růstu, C(2025) 2000 final.

(37)

Rada a Komise rovněž obdržely žádost Německa o aktivaci národní únikové doložky. Vzhledem k tomu, že Německo dosud nepředložilo svůj střednědobý plán, posoudí Komise žádost společně s posouzením střednědobého plánu, jakmile jej obdrží.

(38)

Kromě toho se při určování flexibility, která může být poskytnuta během aktivace národní únikové doložky, nebude brát v úvahu ochranné opatření pro udržitelnost dluhu a ochranné opatření pro odolnost schodku. Tím je zajištěno, že podmínka udržitelnosti národní únikové doložky se použije na všechny členské státy stejně.

(39)

V praxi Komise při posuzování souladu s dráhou čistých výdajů stanovenou v rámci preventivní složky (nařízení (EU) 2024/1263) a při posuzování účinných opatření týkajících se souladu s nápravnou dráhou stanovenou v rámci nápravné složky (nařízení (ES) 1467/97) v souladu s doporučeními Komise zohlednila odchylku pro vyšší výdaje na obranu, která by byla povolena v případě aktivace národní únikové doložky Radou.

(40)

V případě Belgie je posouzení souladu založeno na dráze čistých výdajů předložené v belgickém střednědobém plánu, k níž Komise vydala kladné stanovisko schvalující její soulad s požadavky nařízení (EU) 2024/1263, za předpokladu včasného schválení plánu Radou.

(41)

Pro členské státy, které předložily svůj střednědobý plán v letošním roce (Bulharsko, Belgie, Litva a Rakousko), je výchozím rokem pro plán a/nebo příslušné doporučení rok 2024 (jelikož jsou nyní k dispozici údaje o výsledcích) a období fiskální korekce začíná v roce 2025. V důsledku toho roční a kumulovaná odchylka poskytují stejný výsledek.

(42)

Dne 21. května vydala Komise revidované doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU k odstranění nadměrného schodku veřejných financí v Belgii. Posouzení souladu pro Belgii je uvedeno na základě této revidované nápravné dráhy, který odpovídá závazku pro tempo růstu čistých výdajů ve střednědobém plánu Belgie. Ten byl dne 21. května 2025 kladně posouzen Komisí a v nadcházejících týdnech by jej měla schválit Rada. Vzhledem k revizi by bylo posouzení podle stávajícího doporučení Rady zastaralé.

(43)

V případě Bulharska a Litvy je posouzení souladu založeno na dráze čistých výdajů předložené v jejich střednědobých plánech, k níž Komise vydala kladné stanovisko schvalující její soulad s požadavky nařízení (EU) 2024/1263, za předpokladu včasného schválení plánů Radou. V případě Rakouska se posouzení provádí na základě dráhy čistých výdajů předložené v rakouském střednědobém plánu, který čeká na posouzení Komisí a schválení Radou.

(44)

Navzdory této odchylce prognóza Komise z jara 2025 uvádí, že celkové saldo veřejných financí zůstává přebytkové.